Foto: ZdraveZpravy.cz
Vyléčený narkoman Domink [45] onemocněl hepatitidou typu C před cca 25 lety. To akorát končil se závislostí na heroinu. „Nastoupil jsem na substituční léčbu metadonem a součástí prohlídky byly i testy na žloutenku, HIV a další nemoci,“ vzpomíná Dominik.
Nejprve se zdálo, že je i HIV pozitivní. Opakovaný test to naštěstí nepotvrdil. Drogové závislosti propadl Dominik v pubertě. Začal s pervitinem, který si s kamarády vařili sami. V té době ještě zvládal chodit do školy a fungovat. Zlom nastal, když zkusil heroin. Na něm si, jak říká, vypěstoval silnou závislost takřka okamžitě.
„Pro dávku bych byl schopný udělat cokoli. Vůbec jsem nepřemýšlel o následcích. Nebyl pro mě sebemenší problém sdílet jehlu s lidmi, které jsem viděl poprvé v životě. No a při tom jsem se s největší pravděpodobností „céčkem“ nakazil,“ říká Dominik.
Dodává, že dnes se jako vyléčený narkoman dokáže podívat na věc s odstupem. Ze závislosti mu pomohlo setkání s kamarádkou z dětství.
„Jen díky tomu, že se ke mně neotočila zády a podala mi pomocnou ruku, jsem se odhodlal se svým životem něco udělat,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Dominik.
Co je na hepatitidě typu C nejhorší?
Podceňování rizik samotných. Ona to není nemoc, která by člověka devastovala ihned. Je to vir, který ve vás nějakým způsobem spí. A pomalu koná to zlo.
Můžete její průběh přirovnat k jiné nemoci?
Největší kontraindikace jsou s chronickým pitím alkoholu. Já bych ho připodobnil k alkoholismu, který pomalu člověka devastuje. Za 25 let i dříve je pak z člověka s cirhózou jater budižkničemu. Tak je to i s člověkem nakaženým hepatitidou C.
Bolelo vás něco, cítil jste přítomnost viru v těle?
Mladý člověk ji nemusí vůbec pocítit, obzvlášť když bere drogy. Tím totiž potře všechny průvodní jevy. Může mu i připadat nesmysluplný se jít někam léčit. To pochopí až jen vyléčený narkoman.
V čem je to dnes lepší?
Dnes je velký zlom v léčbě, v přístupu zdravotníků. Céčka [hepatitidy C] se dá zbavit ještě předtím, než stihne napáchat nějaké škody. I za několik měsíců. Léčba ani nebolí. V zařízení, kde jsem podstoupil léčbu hepatitidy C, se ke mně chovali jako k normálnímu pacientovi. Neodsuzovali mě. To pro mě bylo povzbuzující a utvrdilo mě to v tom, že mám ještě šanci se svým životem něco udělat.
Vyleceny narkoman a drogový svět za komunismu
Dnes jste, jak se říká, vyléčený narkoman. Dokážete říct, proč jste vlastně začal brát drogy?
V době, kdy tu byl ještě komunismus, jsem měl pocit, že se potřebuji od vnějšího světa nějak izolovat. Ta doba byla pro mladého člověka s ideály opravdu hodně frustrující. Bohužel mne ale nenapadlo nic lepšího než vyzkoušet drogy.
V čem se liší přístup k drogám tehdy a nyní?
Já jsem s drogami začal těsně po revoluci. Dostal jsem se na takzvané byty. To bylo takové společenství lidí, kteří mezi sebe moc nikoho nepouštěli. A ve srovnání s dnešní dobou byli jiní tím, že je ta drogová závislost stála daleko víc. Stát jim nenabízel žádnou formu pomoci, spíše naopak. Za komunistů ta komunita byla navíc dost násilně perzekuovaná.
O jaký typ perzekuce šlo?
Docházelo například k tomu, kdy namísto výkonu trestu v rámci trestního řízení, v němž byl člověk odsouzen za výrobu drog, mu tehdy bylo nabídnuto v uvozovkách lepší řešení. A to například stát se pacientem jistých lékařů [psychiatrů]. Ty pak na lidech zkoušeli svoje nové deriváty neuroleptik a z lidí dělali chodící zombie.
- Chcete tím říci, že je docela zničil?
- Chci říct, že komunismus se k narkomanům, závislým, nemocným lidem, nechoval vůbec pěkně.
- Jak podle vás k narkomanům přistupuje stát dnes?
Dnes je to hodně jiné. Stát nabízí uživatelům alternativu substituce. Byť v dobré víře, ale pořád s přivřenýma očima kouká na zneužití substituce. Tedy látky, která se stává hlavní drogou, ale už se nejedná o nitrožilní aplikaci. Dávno to už není o látkách, které by si závislí vařili sami doma. Případně i o nich něco věděli. Dnes do sebe v nevědomosti cpou to, co do sebe cpát nemají.
Kdo si devadesátky pamatuje?
Jak byste charakterizoval „drogovou scénu“ za komunismu?
Ta společnost domácí bytové výroby drog byla dost uzavřená. Nikoho k sobě nepouštěla. To, co jsem zažil já, byla subkultura, která se bránila tehdejšímu systému. A řekl bych, že i díky tomu měla i velmi morální vazby mezi sebou.
Co se dělo po roce 1989?
Najednou jsme se ocitli v těch 90. letech. Tehdy přišlo to „kouzlo“ konzumního braní drog. To znamená, drogy za peníze. Ale to bylo v mých začátcích nemyslitelné.
Tím asi ale nechcete říci, že drogy byly zadarmo…
Drogy nebyly zadarmo! Ale záleželo na tom, co člověk udělal pro to, aby si je obstaral.
Mohl byste to upřesnit?
Například někdo chodil po lékárnách s recepty. Někdo zase musel řídit a ty lidi po těch lékárnách vozit. Každý něco dělal. Každý na tom bytovým společenství nějak participoval. Nebylo to jednoduché, ale každý měl nějakou svou úlohu. Nebylo to jako dnes.
Říkáte, že jste byli narkomani a odpůrci tehdejšího politického režimu. Co u vás převažuje?
Já teď spíše akcentuji tu revoltu vůči režimu, která se přenesla asi i do těch 90. let, které byly, jak všichni víme, divoký. Jedna hláška je: „Kdo si 90tky pamatuje, tak je nezažil.“ A bílá místa na mapě mám taky.
Dealeři za peníze
Co se v těch letech stalo s máničkami a odpůrci režimu?
V jistém smyslu to bylo tak, že jak se k nám postupně dostával prozápadní systém braní drog, tak se převrátila i ta malá subkultura narkomanů v dealery za peníze. Přišel heroin za peníze.
To byl konec té mnou adorované chvilky, kdy jsem se k drogám dostal já. Ale i přesto se z některých těch mániček na okraji společnosti najednou stávaly veličiny našich politických životů.
A někteří z nich jsou i do dneška.
- Dovedete si představit, že byste dnes užíval drogy?
- Myslím, že bych nepřežil ani jeden jediný den.
- Proč myslíte?
Říkám to kvůli tomu, jaké dnes panují sociální vazby. Co si lidé mezi sebou dělají. To, na co bych narazil, by byla neschopnost něco sdílet. Já to pořád opírám o přátelství a kamarádství.
Veronika Táchová
Čeští narkomani stárnou. Vede hlavně zneužívání léků
Ti současně upozorňují, že protikoronavirová omezení situaci mezi narkomany ještě zhoršila. „Lidé v současném věku padesát plus začínali s drogami v devadesátých letech a jsou mezi nimi i ti, kteří v tom jedou dodnes. Stav je takový, že průměrný věk uživatelů stoupá. Stává se z toho specifický problém,“ řekl Mravčík.
Deníku o svých zkušenostech vyprávěl například muž, který do drogového prostředí na chvíli nahlédl. V krátké době si vybavil tři padesátníky užívající drogy pravidelně.
Zálibu našli především v pervitinu, jenž se stal průvodcem podstatné části jejich života. „Ty příběhy jsou různé. Jeden perník takzvaně vařil, další jen bral.
A další už je mrtvý,“ pátral v paměti pod podmínkou zachování anonymity. Redakce jeho jméno zná.
Přečíst článek ›
Trend je patrný také podle vedoucí kontaktního centra patřící pod charitu v jihomoravské Břeclavi, Hany Hajduchové. Tvrdí, že je pouze otázkou času, kdy bude padesátníků užívajících drogy více. Dokládají to data, která má Deník k dispozici.
Sledují téměř dvacetiletý vývoj průměrného věku lidí, kteří se kvůli závislosti obracejí na odborníky. U heroinu a opiodů se ze čtyřiadvaceti let dostal k osmatřiceti, u pervitinu na dvaatřicet a u konopí z devatenácti na necelou třicítku.
„Starší lidé neberou pervitin a podobně kvůli tomu, že bude mejdan, ale aby zvládli všechno, co mají. Někteří proto, aby dali dvě práce a zaplatili dluhy. Důvodů je více. Už to ale není o tom, aby si užili,“ sdělila Hajduchová.
Méně kvalitní alternativy
Právě v příhraničním městě a jeho blízkém okolí mají mezi klienty několik padesátníků, kteří drogy užívají dlouhodobě a nitrožilně. Problémem se navíc v covidové době stávají omezení na hranicích, kdy léky a látky potřebné k výrobě pervitinu nahrazují méně kvalitní alternativy.
Přečíst článek ›
Zdroj: Deník„Uživatelé jsou nyní kvůli horší kvalitě drogy agresivnější a mají výpadky paměti. Když nastane nějaký konflikt, nejsou schopní o tom pak mluvit, protože si to nepamatují,“ uvedla vedoucí kontaktního centra.
Pervitin navíc není jedinou návykovou látkou mezi staršími lidmi. Ivan Douda z organizace Drop in uvedl, že v celkové společnosti jde v současnosti ještě stále spíše o výjimky. Častější je nyní nadbytečné užívání léků: na uklidnění, na spaní…
„Ovšem obecně platí, že pakliže tihle lidé nezvyšují dávky, ale jen zmírňují příznaky zdravotních problémů, nelze mluvit o zneužívání. Padesátka je většinou přelomový věk, kdy dostáváme rozum,“ řekl Douda. Jenže podle dat je právě padesát let průměrný věk u lidí, kteří se léčí ze závislosti na lécích.
Přečíst článek ›
Mezi těmi zneužívanými se v poslední době objevuje třeba Tramal pomáhající proti bolesti. Vedoucí Hajduchová upozornila, že problémy nastávají především v kombinaci s alkoholem. „Tohle se hodně rozmohlo. Lidem přitom hrozí rychlé předávkování,“ dodala.
Ve Skotsku umírá na drogy nejvíce lidí v Evropě | Zdraví
Oba muži si po chvíli sundávají kalhoty a píchají se do nohou. Čtyřicetiletý Bryan, který je závislý od svých šestnácti let, olizuje konec své jehly, aby nepřišel ani o kapičku.
Jak se kokain stal jejich závislostí? „Když žijete na ulici, nevyhnete se tomu, kokain je k dispozici všude,“ odpovídá dvaačtyřicetiletý Michael s vyhublou tváří.
Substance mu ulevuje rovněž od bolesti v oteklém kotníku, na němž má vřed.
„Začínal jsem s heroinem, ale byl jsem zařazen do programu s metadonem, a tak heroin už neberu,“ upřesňuje. V tomto programu jde o substituční léčbu metadonem, která má pomoci narkomanům postupně snižovat závislost na heroinu. Příběh Michaela a Bryana ilustruje hlubokou krizi s drogami ve Skotsku, kde je podle červencové statistiky úmrtnost spojená s drogami nejvyšší v Evropské unii.
Podle oficiálních údajů byl loni zaznamenán smutný rekord 1187 úmrtí spojených s drogami. To je oproti roku 2017 nárůst o 27 procent. Jen v Glasgowě a okolí zemřela na předávkování třetina tohoto počtu.
Ve většině případů jde o heroin, jeho syntetickou náhražku metadon, další opiáty nebo i antidepresiva. Kokain byl nalezen v krvi 25 procent zesnulých. Průměrný věk, kdy se na drogy umírá, je dvaačtyřicet let. Tak je starý Michael. „Většina lidí, s nimiž jsem vyrostl, zemřela – na heroin nebo kokain,“ říká Michael a usedá na chodníku před jedním z obchodních center.
Podle něj je prudký vzestup počtu smrtí z předávkování způsoben také rozšířením valia. „Lidé si koupí 30 tablet za deset liber (285 Kč), usnou, upadnou do komatu a umírají,“ říká. Michael těmto pouličním drogám odolal, byl totiž svědkem jejich „Jekyll a Hyde“ efektu. „Jednou večer mě přítel praštil lahví, měl jsem šest stehů, a druhý den si vůbec nevzpomínal na to, co udělal,“ vysvětluje.
Michael poznal ulici poprvé ve čtrnácti letech. Předtím žil v Polloku, historicky chudinské čtvrti na jihu Glasgowa. V patnácti dostal ránu od elektrického sloupu, když se potuloval na železniční trati. Přišel tehdy o pravou ruku.
Přes těžké poranění a pekelnou spirálu drog má Michael pět dětí. Ve spojení s nimi ale není. Většinu dospělého věku strávil na ulici. „Dostaneš se z toho, ale zase tam spadneš,“ zdůrazňuje. Je podle něj stále obtížnější získat nějakou pomoc v době rozpočtových škrtů. „Pro organizace pomáhající závislým není dost peněz. A zavírá se příliš mnoho detoxikačních center,“ dodává.
Narkomanie
Narkomanie je abnormální, až patologický stav vyvolaný častým užíváním drog. Narkomanie začíná zpravidla častým užíváním drog, které vyvolá potřebu drogy cíleně vyhledávat, ať už psychologicky či fyzicky podmíněnou.
Narkomanie vede ke snížení schopnosti přirozeně reagovat na běžné stimuly, ve vážnějších stádiích pak k narušení i základních společenských a životních činností, a nakonec k selhání funkcí tělesných orgánů po jejich trvalém poškození.
Vážná drogová závislot pak vede často i k smrti.
Zdraví a chování
Jedinec se závislostí na návykových látkách nepřestává užívat drogu i navzdory zjevným a zvětšujícím se zdravotním problémům, které se u něj začínají projevovat. Objevuje se podrážděnost, hněv, hostilita, únava, neklid, úzkost, deprese, ztráta pozornosti a koncentrace, ztráta koordinace pohybu. Častým symptomem jsou i psychózy (např. různé zrakové či sluchové iluze a halucinace).
Finanční a právní důsledky
Finanční otázky jsou při závislosti nesporné. Vzhledem k utrácení peněz za drogy se člověk se závislostí dostává do větších a větších finančních potíží.
Jedním z varovných ukazatelů (kterého si může všimnout okolí a jeho blízcí) jsou třeba pozdě zaplacené účty, hromadění upomínek, neuhrazených faktur a účtů, a vůbec slabý přehled o své finanční situaci (kdy se náhle jedinec ocitá bez prostředků, protože si ve své závislosti nestihl všimnout, že už je bez peněz, rezerv či úspor).
Sekundárně se pak můžou spojovat s touto oblastí problémy se zákonem v důsledku třeba krádeží, prostřednictvím kterých se závislý jedinec snaží dostat k finančním prostředkům na koupi své drogy.
Práce a škola
Vyskytují se časté absence a pozdní příchody. I navzdory ohrožení ztráty práce či studia, jedinec pokračuje v užívání látky.
Rodina a přátelé
Jedinec se závislostí reaguje podrážděně, když ho jeho blízcí kritizují a komentují, vyjadřují se k jeho užívání. K obavám blízkých o svoje zdraví se staví spíše s podrážděním. Můžou se objevovat výčitky svědomí a pociťování viny, avšak fyzická drogová závislost je u něj již silnější a převažuje – tudíž jedinec pokračuje v užívání.
Sociální život
Člověk víc a víc přizpůsobuje svůj čas užívání drogy. Zaměřuje se na aktivity spjaté s pořizováním si drogy a její užívání a víc vyhledává známosti z okruhu uživatelů drog. Naopak, dochází ke ztrátě zájmů a koníčků, a zálib, které před tím rád dělal.
Znaky a symptomy užívání marihuany
Marihuana zvyšuje zrakové a sluchové vnímání. Zvyšuje se smyslová citlivost, chuť a taky apetit. Objevují se problémy s pamětí, potíže s koncentrací, paranoidní myšlení. Z fyziologických symptomů jsou to snížená koordinace, zpomalení reakcí, podrážděné a začervenalé oči, zvýšený krevní tlak a srdeční tep.
Craving a relaps
Silné bažení a touha po droze – tzv. craving – se v průběhu užívání zvyšuje, jedinec všechno své prožívání a chování orientuje na svou drogu.
Vyskytují se snahy přestat užívat drogu, případně podstoupit léčbu, avšak mezi prchavými záblesky abstinence dochází k opakovaným relapsům, kdy se jedinec opět vrací k užívání.
Má pocit, že své potíže může vyřešit pouze přes drogu (kvůli fyzickým projevům a abstinenčním příznakům).
Tolerance
Tolerance znamená, že jedinec pro to, aby u něj dávka drogy účinkovala, musí postupně její množství zvyšovat. Proto zvyšuje nejen obvyklou dávku, ale i frekvenci užívání.
Abstinenční syndrom a symptomy užívání
Kokain – neklid, nespavost, úzkost, deprese, hněv, craving, únava, pocity na zvracení, zvracení, třesavka, bolest svalů aj.Barbituráty – nespavost, podráždění, úzkost, pocity rozkolísání či třesu, bolest hlavy, závrať, ztráta chuti k jídlu aj.
Heroin, opiáty – rozšířené panenky, husí kůže, slzící oči, časté smrkání, usmrkaný nos, pocity chladu, pocity na zvracení, křeče ve svalech a břicha, průjem, zvracení, třes, pocení, pocity nervozity, neklidu, paniky, podráždění.
Metamfetamíny – únava, narušení spánkového rytmu, podráždění, zvýšený hlad, střední až hluboká deprese, úzkost, psychotické reakce.
Léčba závislosti na drogách
Cílem léčby je úplné odstranění závislosti. Nedá se ho dosáhnout najednou, léčba musí probíhat postupně, protože při příliš rychlém vysazení by mohly vzniknout zdravotní komplikace. Léčba by se také mohla minout účinkem.
Často pomůže k vyléčení také víra, která musí být ale natolik silná, aby dovedla vytlačit drogu. Celá léčba závislosti je velmi komplexní proces – jedinec, který má vytvořenou závislost, není postižen jen fyzicky, ale i psychicky.
Je naprosto vytržen ze svého dosavadního sociálního postavení.
Jedna špinavá jehla může poškodit vaše zdraví na celý život
Prostřednictvím sdílené jehly si člověk do své krve může přímo vstříknout krev jiného člověka, a to i tehdy, když se nám jehla zdá na pohled docela čistá.
Odhaduje se, že na celém světě je HIV nakažený každý pátý uživatel injekčních drog a 30 procent nových případů infekce HIV (mimo oblast promořené subsaharské Afriky) jde na vrub právě sdíleným jehlám při aplikaci drog.
Na druhou stranu se riziko přenosu HIV a dalších onemocnění skrze znečištěné jehly samozřejmě netýká jen uživatelů ilegálních drog, ale všech lidí, kteří si z jakéhokoli důvodu aplikují určité látky (často léky) přímo do žíly.
Rizikové jsou také neprofesionální tetování nebo piercing prováděné nedostatečně sterilizovanými nástroji.
Při aplikaci drog nebo jiných látek přímo do žíly byste měli dodržovat základní pravidla, která pomohou zabránit přenosu nebezpečných infekcí:
- Nikdy nepoužívejte vícekrát nebo nesdílejte s jinými lidmi jehly, stříkačky, vodu či další náčiní potřebné k přípravě drogy.
- Používejte jen jehly a stříkačky z důvěryhodného zdroje (lékárna, výměna jehel od terénních pracovníků).
- Pokud je to možné, použijte k přípravě drogy sterilní vodu; v opačném případě použijte alespoň čistou vodu z důvěryhodného zdroje (čerstvá voda z kohoutku).
- Pro přípravu drogy používejte jen vlastní čisté náčiní.
- Místo na kůži před vpichem vydezinfikujte.
- Použité jehly i stříkačky vyhoďte, nikoli však volně do běžného odpadu; můžete je vložit třeba do prázdné plastové lahve, kterou před vyhozením zašroubujte, abyste zabránili poranění a případné infekci dalších osob.
- Tetování nebo piercing si nechte dělat jen v profesionálních salónech a ujistěte se, že nástroje jsou správně sterilizované.
Pamatujte na to, že v užívání sterilních jehel a čistého náčiní musíte být důslední. I jedna znečištěná jehla může posloužit jako přenašeč nevyléčitelné infekce (virus HIV, žloutenka typu C), která vaše zdraví ovlivní na celý život.
(vek)
Zdroj: www.womenshealth.gov
Líbí se Vám tento článek?
Největší životní problémy si uživatelé návykových látek nezpůsobí přímo.
Fáze drogové závislosti
Fáze drogové závislosti se skládají z několika fází: z fáze experimentální, z fáze sociálního užívání, z fáze ztráty kontroly nad užíváním návykové látky a fáze dosažení k normálu. Tyto fáze v závislosti na síle jednotlivých návykových látek
mohou být různě dlouhé, popřípadě mohou chybět.
První fáze vzniku závislosti je fáze experimentální. Jedinec je z užívání návykové látky nadšen. Zažívá pocity, kterých se mu dříve nedostávalo, má intenzivnější prožitky, bohatší nápady, zajímavé sny a optimistický pohled na svět. Najednou jde vše lehce a s ničím si nedělá starosti, může se i lépe soustředit a učit.
Poznat, že člověk užívá drogu lze jen z náznaků, např. je častěji náladový. V této fázi má užívání návykové látky minimum negativních zdravotních a sociálních důsledků a k uspokojení potřeby stačí malé dávky. Uniká z reality do ideálního světa, kde problémy neexistují.
Můžu přestat…
Do druhé fáze patří sociální užívání, tzv. víkendové braní drogy. V této fázi se již pomalu začíná projevovat závislost
a droga se stává zdrojem problémů.
Uživatel drogy si myslí, že má vše pod kontrolou a že může kdykoliv přestat. Droze se začíná přizpůsobovat uživatelův denní režim a i přátelé.
S přáteli si již jedinec nemá co říct a vyhledává nové přátele mezi jinými uživateli návykových látek
. V tomto období mohou vznikat problémy ve škole nebo v práci.
Jedinec je užíváním drogy otupen, zhoršuje se mu schopnost se soustředit, přemýšlet a zhoršuje se paměť. Snižují se pracovní nebo studijní výkony a často jedinec chodí do školy či práce pod vlivem návykových látek.
Vyskytují se konflikty s rodinou nebo s okolím a jedinec často své jednání vysvětluje lhaním, vymlouváním a omluvami.
Rovněž se v této fázi užívání mohou objevit první zdravotní problémy, často je jedná o nespavost, nechuť k jídlu, bolesti hlavy
, stres, deprese
.
Potřebuji každý den…
Třetí fáze, kdy jedinec ztrácí kontrolu nad návykovou látkou a svojí závislostí, je fáze každodenního užívání. Vše v životě jedince se podřizuje droze, která ho zcela ovládla. Uživatel myslí jen na to, kdy si dá příští dávku. Ze zvyšující se potřeby drogy se objevují i finanční problémy, které jedinec řeší různě, nejčastěji krádežemi, podvody či prostitucí.
V této fázi vidí člověk jako řešení svých problémů jen drogu a dostává se do začarovaného kruhu a stále větších problémů. Často tyto problémy vyústí až ve ztrátu zaměstnání, vyloučení ze školy, ztrátu okruhu přátel i rodiny. Mnoho lidí se pokouší se závislostí skoncovat, avšak sami již toho nejsou schopni, protože si vytvořili fyzickou závislost.
Bolest a vina mezi absťáky a předávkováním…
Poslední fáze užívání k dosažení normálu často končí smrtí předávkováním návykovou látkou nebo selháním organismu. Vysoké dávky drogy uživateli již nic nepřináší a užívání je pouze úlevou od fyzické a psychické bolesti.
V této fázi se člověk neštítí udělat cokoliv, aby drogu získal. V případě, že se mu drogu nepodaří získat, nastává u jedince tzv. abstinenční syndrom
, který má široké spektrum projevů v závislosti na povaze užívané návykové látky.
Příznaky jsou například zimnice, bolest celého těla, agresivita, stres, deprese, absolutní vyčerpání, halucinace. Typický je pocit viny po užití drogy, který jedinec řeší užitím další dávky, aby na pocit viny zapomněl.
Z této fáze je možné se dostat pouze s pomocí někoho zvenku.
Související odkazy
Léčba alkoholiků a narkomanů stála vloni VZP přes miliardu – VZP ČR
Všeobecná zdravotní pojišťovna zaplatila v loňském roce za léčbu svých klientů závislých na návykových látkách celkem 1 055 939 797 Kč, nejvíc za posledních 5 let. Alarmující je postupný nárůst dětských uživatelů alkoholu a drog. Tato čísla vydává pojišťovna v souvislosti s připomenutím Dne proti drogám, který připadá na středu 11. 11.
Počet dospělých, kteří se dostali do péče lékařů kvůli zneužívání návykových látek, se za poslední roky nijak příliš neměnil, drží se stabilně kolem 40 tisíc. Nicméně náklady na jejich léčbu rostou, za uplynulých 5 let téměř o čtvrtinu.
V posledních letech stoupá počet dětí a mládeže s problémy s drogami. Od roku 2015 je to přírůstek více než 200 závislých mladších 18 let.
Klienti VZP, kteří byli vloni léčeni ze závislosti na návykových látkách, a náklady na jejich léčbu
| Rok 2015 | 1 267 | 15 231 536 | 40 475 | 830 970 843 |
| Rok 2016 | 1 194 | 14 153 517 | 40 302 | 857 958 871 |
| Rok 2017 | 1 272 | 14 509 611 | 40 126 | 874 579 370 |
| Rok 2018 | 1 371 | 19 153 615 | 43 134 | 952 459 573 |
| Rok 2019 | 1 491 | 19 818 318 | 40 255 | 1 036 121 479 |
Více než polovina léčených pacientů závislých na návykových látkách měla problémy s alkoholem, a to jak děti do 18 let, tak dospělí. Alkohol je totiž nejdostupnější droga. U dětí to dále byla marihuana a pervitin. U dospělých je situace odlišná. Ti dále nadužívají hlavně tabák a opioidy (např. léky proti bolesti). Pořadí těchto drog se v posledních letech podstatně nemění.
Alkohol, tabák a marihuana patří mezi tzv. průchozí drogy, což znamená, že mohou vést k užívání daleko nebezpečnějších návykových látek. Pozor by si tedy měli dávat hlavně lidé, kteří si myslí, že „to mají pod kontrolou“. U dětí a dospívajících má závislost na drogách rychlejší vývoj a závažnější zdravotní rizika z důvodu jejich nevyspělosti jak mentální, tak tělesné.
Nejčastější návykové látky, z jejichž závislosti se vloni léčili klienti VZP
| Alkohol | 837 | 6 709 026 | 26 965 | 692 514 840 |
| Opioidy | 40 | 140 244 | 2 634 | 29 230 287 |
| Kanabinoidy | 224 | 3 097 243 | 918 | 9 709 720 |
| Sedativa nebo hypnotika | 106 | 710 734 | 2 265 | 32 878 459 |
| Kokain | 3 | 3 175 | 133 | 494 683 |
| Jiná stimulancia (pervitin) | 198 | 4 860 764 | 2 401 | 56 896 965 |
| Halucinogen | 23 | 74 850 | 225 | 1 105 138 |
| Tabák | 23 | 42 641 | 3 114 | 3 945 511 |
| Prchavé látky | 25 | 63 785 | 158 | 3 625 914 |
| Kombinace drog | 303 | 4 115 857 | 5 564 | 205 719 962 |
| Celkem | 1 491 | 19 818 318 | 40 255 | 1 036 121 479 |
Strach a úzkost jsou během pandemie koronaviru běžnými reakcemi, a hodně lidí tak může sáhnout právě po sklence alkoholu na uvolnění. Neúměrné pití alkoholu poškozuje tělo, oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko infekčních onemocnění, včetně nákazy koronavirem. Návykové látky mění úsudek, myšlení a chování a zhoršují koordinaci pohybu, takže si můžete přivodit i nějaké zranění.
Když už si skleničku alkoholu dáte, rozhodně nepijte před dětmi. Vysvětlete jim, co všechno může člověku nadměrná konzumace alkoholu a jiných návykových látek způsobit. Snažte se být v této nepříjemné době střízliví a bdělí, abyste mohli kdykoliv pomoct svým blízkým.
Vlastimil Sršeňtiskový mluvčí