Pálení nohou – Vše o zdraví

Patní ostruha, vbočený palec, plochonoží a další – zdánlivá maličkost, při které však trpí celé tělo. Bolesti v oblasti nártu či chodidla jsou poměrně časté a nezřídka ovlivňují celý pohybový aparát. Některé fyzioterapeutické koncepty považují tuto oblast za klíčovou, a proto bychom ji neměli opomíjet.

Pojďme si společně projít, co může být příčinou bolestí v této oblasti.

Více informací naleznete ve článku: Únavové zlomeniny >> Toto označení je přesnější oproti nám dobře známým únavovým či stresovým zlomeninám. Vznikají nadměrným nebo nezvyklým zatížením zdravé kosti.

U nohy dochází k postižení nejčastěji metatarzálních kostí, kosti patní a člunkové. Příčinou zlomenin bývá svalový tah, nikoliv opakované tvrdé dopady nohy na podložku.

Typické bývá, že strukturální změny na kosti se na RTG snímku projeví až po delší době, mohou to být 2-3 týdny, ale také 3 měsíce (typické pro patní kost). Tím, co by nás mělo směrovat ke stanovení diagnózy zlomeniny z přetížení je skutečnost, že obtíže poměrně rychle mizí v klidu.

Otok může být přítomen, ale i nemusí. Terapie spočívá v omezení zátěže na postiženou oblast a povětšinou i přiložení sádrové fixace na 3-6 týdnů.

Metatarzalgie

Jedná se o bolestivé postižení přední části nohy. Mohou vznikat poúrazově, útlakem míšního nervu, který způsobuje projekci do tohoto místa. Může se rovněž jednat o manifestaci některých systémových onemocnění jako je revmatoidní artritida. Nejčastější příčinou však bývá přetížení přednoží různého původu. V ideálním případě by se noha měla dotýkat podložky především patou a v oblasti hlaviček metatarzu palce a malíku. Při nošení úzké obuvi v horším případě ještě na podpatku, při vrozených vadách nohou a dalších se do kontaktu s podložkou dostávají i další metatarzy, kde poté vzniká bolestivý otlak, může dojít k útlaku nervu v dané oblasti. K přetížení může vést i nepoměr délky středních a krajních metatarzálních kostí, kdy dochází k poškození delších paprsků. Zde se v terapii zaměřujeme na uvolnění měkkých tkání v oblasti nohy i bérce, ulevující bývají masáže chodidla, šetrné mobilizace jednotlivých skloubení nohy i kotníku. Dále je naší snahou zlepšit funkci nožní klenby jak v klidu, tak i při pohybu pomocí systematických cvičením. Jedná- li se o strukturální problémy nereagující na pohybovou a manuální terapii, tak přistupujeme k operačnímu řešení.

Více informací naleznete ve článku: Brnění pod prsty – Mortonova noha >>

Diabetická noha

Tento pojem je označení pro jednu z chronických komplikací cukrovky. Dochází k postižení hlubokých tkání nohy, ale zároveň i kůže. V případě hlubokého postupu může zasahovat i klouby a kosti. Záleží na stupni postižení, ale typické jsou problémy s chůzí, na noze se nacházejí povrchové vředy. Noha bývá červená, oteklá a teplá.

Celkově je zhoršena její citlivost na teplo i chlad, rovněž je změněna i potivost nohy. V případě diabetické nohy je na místě více než kde jinde spolupráce jednotlivých zdravotnických odborností. Nejdůležitější ze všeho je vůbec samotná prevence vzniku syndromu diabetické nohy a edukace pacientů s těmito obtížemi.

Důležitá je též samotná kompenzace diabetu.

Více informací naleznete ve článcích: Problémy při onemocnění cukrovkou >> a Rázová vlna jako možná terapie kožních vředů >>

Vbočený palec

Jedná se o komplexní trojrozměrnou deformitu přednoží, pro níž je charakteristické takzvané valgózní (vbočené) postavení palce. Při této deformitě dochází k celé řadě změn jak strukturálních tak funkčních především v oblasti nohy. Nicméně tyto změny se promítají dále na celý pohybový aparát.

Příčinou mohou být jak predispoziční faktory, ale rovněž plochonoží, nošení nevhodné obuvi či dlouhá statická zátěž. V časném stádiu se vyskytují bolesti kloubu palce, jeho zduření a vychýlení mimo podélnou osu. V průběhu času při absenci terapie poklesává příčná i podélná klenba, objevuje se dřívější únava přednoží v zátěži a rozvíjejí se artrotické změny kloubu palce.

 Konzervativní terapie s ohledem na úlevu od bolesti nabízí používání meziprstních korektorů a stélek do obuvi. Mnohem efektivnější je terapie funkce nohy, kdy se pracuje se zlepšením jejího postavení, zlepšení aktivity odtahovače palce jak ve statických pozicích, ale především pak v chůzi.

Ke korekci je nutné přistoupit v časné fázi, jelikož pak se stává deformitou rigidní a přidává se k ní změna v postavení ve vyšších segmentech (koleno, kyčel, pánev, páteř).

Více informací naleznete ve článcích: Jak vzniká vbočený palec a způsoby léčby >> Ovlivnění vbočeného palce (hallux valgus) kinesiotapingem >> a Vbočený palec a léčba rázovou vlnou v moderní fyzioterapii >>

Získaná plochá noha dospělých

Tato statická deformita nohy se může objevit v každém věku i po ukončení kostního růstu působením různých faktorů. Nejčastější příčinou bývá chronické přetěžování nohou. Dalším, neméně důležitým faktorem, který jen těžko ovlivníme, je dědičnost či sklon k tzv.

uvolněnosti vazů, například při celkové hypermobilitě těla. Vliv na vznik ploché nohy má i těhotenství. Plochá noha tedy může být jednou z fyziologických změn při graviditě.

 Faktorem, který ovlivnit můžeme, bývá nadváha či nedostatečná stimulace chodidla zapřičiněná skutečností, že nohy máme neustále „uvězněné“ v obuvi, kde nemají dostatek volného prostoru pro přirozený pohyb.

U dětí může za výskyt plochonoží předčasné a příliš časté nošení bot, například nošení bačkůrek po celý den, nazouvání botiček v době, kdy děti ještě nechodí, nebo špatně zvolená obuv v době růstu nožních kostí. V léčbě i prevenci plochonoží mohou pomoci jednoduché cviky.

Více informací naleznete ve článcích: Plochá noha >> a Hodnocení ploché nohy a náprava >>

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Zdroj: 

Pozor na bolesti v nohách. Mohou signalizovat vážné zdravotní problémy

Bývá celkem běžné, že si lidé s přibývajícími léty stěžují na různé zdravotní problémy. Bolesti nohou patří mezi ty nejčastější. Pokud vás ovšem při chůzi chytají křeče, které vás nutí k tomu se zastavit, měli byste zpozornět. Tyto příznaky můžou totiž signalizovat postižení tepen v dolních končetinách. A odsud pak už může být jen krůček k onemocnění srdce.

Když se řekne ateroskleróza, vybaví si většina lidí ucpané srdeční tepny. Tento problém vzniká tehdy, když se do stěn tepny dlouhodobě ukládá velké množství tukových látek. Tím vznikají tzv. aterosklerotické pláty, které následně zužují průměr tepny, snižují její pružnost a omezují volný průtok krve. 

Orgány poté nejsou dostatečně zásobeny kyslíkem a dochází k jejich poškození. 

Tato situace, pokud s tím nic neuděláte, později může vést k srdečnímu infarktu nebo také mozkové mrtvici.

Bolest, která pálí jako rána bičem

Aterosklerotické pláty se můžou vytvářet i v jiných částech těla, například v cévách dolních končetin. Jejich kornatění se potom projevuje ostrou bolestí při chůzi (někteří pacienti to popisují jako ostré šlehnutí bičem). 

Kvůli zúženému průměru cév se do nohou nedaří napumpovat dostatek krve, a pokud ano, srdce bude ohroženo zvýšenou zátěží.

Postižení tepen dolních končetin se dělí do několika stupňů. Při prvním pacient většinou nemá žádné potíže, pouze po určité době chůze cítí chlad v nohách, případně brnění či mravenčení.

Sledovat další díly na iDNES.tv

U druhého stupně se projevuje tzv. klaudikační bolest (z lat. claudicatio – kulhání), která vzniká nedostatečným prokrvením svalů dolních končetin po rychlé chůzi, chůzi do schodů apod. Pacient se při chůzi zastavuje, nebo se snaží postiženou končetinu nějakým způsobem odlehčovat.

Třetí stupeň znamená už poměrně závažné riziko, kdy se bolesti objevují dokonce i ve stavu klidu, kupříkladu v noci. Při čtvrtém stupni postižení nastávají nezvratné změny tkání a dochází ke vzniku gangrény (odumírání tkáně).

Ohrožené skupiny? Kuřáci a diabetici

Jestliže vás trápí časté bolesti nohou, měli byste co nejdřív vyhledat lékaře. Zvlášť patříte-li navíc do některé z rizikových skupin, jako jsou kuřáci, diabetici, pacienti s vysokým krevním tlakem nebo se zvýšenou hladinou cholesterolu, kteří jsou infarktem ohroženi podstatně častěji než jiní.

10 NEJ potravin pro zdravé srdce * losos* olivový olej* ovesné vločky* jablka* mandle* celozrnné pečivo* zelená zelenina* rajčata* sója * avokádo

Aterosklerózy se však můžete zbavit (či ji alespoň zmírnit) i sami změnou životního stylu. Omezte tučná jídla a sladkosti, skoncujte s cigaretami, naučte se pravidelně odpočívat, snažte se vyhýbat stresu a najděte si nějaký pohyb, který vás bude opravdu bavit.

Riziko srdeční příhody snižují také některé bylinky. Česnek působí proti vysokému krevnímu tlaku, reguluje hladinu cholesterolu a chrání před tvorbou krevních sraženin – podobně jako zázvor či cibule (vybírejte si tu nejaromatičtější a nejvíc štiplavou).

Velmi dobrou prevencí srdečních nemocí je také kurkuma nebo grapefruitová a lněná semínka.

Zdeňka Jeníčková, Tina

Varovné zdravotní signály, které není radno přehlížet

Dlouhodobější bolest nohou spojená s otoky může značit nebezpečí žilní trombózy. Foto: Profimedia.cz

Bolestivé projevy nejsou zrovna tím, co by nám zlepšilo náladu, kolikrát se ale nejedná o nic závažného. V řadě případů tak pomůže nějaký prášek na úlevu od bolesti, nebo si jen prostě chvíli lehnout a být v klidu. Bolavé nohy tak nemusejí být hned náznakem vážnější zdravotní komplikace, možná je to jen reakce na celodenní chození. Stejně tak bolest hlavy, která může být třeba jen reakcí na změnu tlaku.

Pak jsou ale situace, které už na první pohled naznačují, že se může jednat o projev něčeho vážnějšího. Na místě je tak rozhodně zvýšená ostražitost, v řadě případů je doporučována včasná návštěva lékaře. Podívejte se na některé rizikové projevy, jak je zveřejnil server Women´s Health.

Náhlá bolest nohou může být jen výsledkem celodenního chození. Pokud se ale jedná o bolest, kdy jsou vaše lýtka velmi bolavá na jednom místě, které je velmi citlivé a navíc ještě na dotek velmi teplé a oteklé, je třeba zpozornět. Může jít o skrytý projev hluboké žilní trombózy.

K takovému stavu může dojít docela lehko. Na vině mohou být opakované dálkové lety nebo jednodušeji jen dlouhodobé sezení na židli v práci. V takovém případě se totiž krev hromadí v dolní části těla a může se tak snáze vytvořit sraženina. Riziko častějších krevních sraženin hrozí u kuřáků a žen užívajících antikoncepci.

Pokud už se taková situace objeví, rozhodně dané místo nemasírujte nebo se nepokoušejte bolest rozchodit. Mohli byste akorát docílit toho, že by sraženina mohla začít putovat po těle a napáchala by tak ještě mnohem větší škodu.

Raději navštivte lékaře, který pomocí CT vyšetření či ultrazvuku pozná přesnou příčinu.

Jedná-li se opravdu o sraženinu, budou řešením léky na ředění krve, uvedla doktorka Suzanne Steinbaumová, ředitelka Institutu srdečních a cévních chorob při nemocnici v Lenox Hillu v New Yorku.

Ostré píchání v boku nemusí být ničím výjimečným, zvláště pokud přeceníte své síly, například při běhání. V tomto případě je ale takový stav krátkodobý, stačí, když si chvíli odpočinete. Jedná-li se ale o ostrou bodavou bolest, která přetrvává hodiny nebo dokonce i dny, objevuje se na pravé straně a je provázená žaludeční nevolností a horečkou, může se jednat o zánět slepého střeva.

Dalším možným vysvětlením může být u žen ovariální cysta. Za běžné situace jsou takové cysty (bulky naplněné tekutinou) neškodné, jejich poškození ale může být provázeno velkými bolestmi.

V obou případech je nutný lékařský zákrok. Pokud se zanícený apendix včas neodstraní, může dojít k jeho prasknutí a k přímému ohrožení života pacienta, uvedl gastroenterolog Lin Chang.

Porušená cysta se také musí co nejdříve odstranit, jinak může během několika hodin dojít k omezení průtoku krve do vaječníku, který by tak musel být celý odstraněn.

Příčin bolestí hlavy může být hned několik. Pokud se nejedná o migrénu, může to být také třeba následek prohýřené noci a velkého množství vypitého alkoholu. V takovém případě sice chvíli trvá, než bolest odezní, ale v zásadě se nejedná o žádný problém. Pokud se ale bolest objevuje náhle a je převážně ostrá, může se jednat  o nebezpečné mozkové aneurysma.

Tato mozková výduť trápí zhruba pět procent lidí, mnozí o ní ani nemusí vědět. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud dojde k jejímu prasknutí, začne se krev rozlévat kolem mozku. Zvýšené riziko výskytu hrozí kuřákům a lidem, u nichž je tato anamnéza evidována u někoho v rodině.

Prasklé aneurysma dokáže poškodit mozek během několika minut, v případě podezření či silných bolestí hlavy je třeba okamžitá návštěva lékaře, uvádí kardioložka Elsa-Grace Giardinaová, ředitelka zdravotního centra při Presbyteriánské nemocnici v New Yorku. Při prokázání krvácení je nutný okamžitý chirurgický zákrok a oprava cévy.

Občasná plynatost nebo nadýmání může být v řadě případů pouze důsledkem ostrého jídla, nebo jen něčeho, co vám prostě nesedlo. Pokud se ale takové stavy objevují během krátké doby vícekrát, a nesouvisí přímo s výše uvedenými potížemi, může se v mnohem horším případě jednat například o rakovinu vaječníku.

Podle jednoho z průzkumů totiž patří mezi nejčastější projevy tohoto druhu rakoviny právě nadýmání, potíže s jídlem, nebo pánevní či břišní bolesti. Pokud se tedy některý z těchto stavů objevuje často a po dobu delší než tři týdny, je třeba nutná návštěva lékaře.

Bolest hrudníku není rozhodně věc, která by se měla nějak podceňovat. Pokud vás častěji trápí pocity, jako by vám na prsou ležel velký balvan, je třeba kontaktovat lékaře, o to spíše, pokud máte v rodině diagnózu nějaké srdeční choroby.

Každý rok je infarkt diagnostikován zhruba u 10 tisíc žen ve věku pod 45 let. U mnohých se infarkt nejčastěji projevuje po zátěži spojené s vysokou potivostí. U žen bývají také případné náznaky mnohem méně závažné, než u mužů. Mohou tak pociťovat pouze tlak spojený s únavou, nebo bolest v krku či dušnost, uvádí kardioložka Giardinaová.

Při případném podezření, že se nejedná o obyčejné vyčerpání, je tak lepší volat lékaře, který podle EKG zjistí závažnost celé situace a nastaví nejvhodnější léčbu.

Bolavá záda nejsou nic příjemného, nicméně se tento stav může objevit kdykoli, když přeceníte své síly (například při nošení těžkých věcí) či nerovnoměrně zatěžujete páteř. Pokud jste ale nic takového neabsolvovali a k bodavé bolesti zad se přidává i brnění prstů na nohou či prudké bolesti nohy, rozhodně zpozorněte.

„Může se jednat o vyhřezlou ploténku, která utiskuje míšní nerv,“ říká ortopedka Letha Griffinová z Atlanty. „Pokud se dané projevy delší dobu přecházejí, riskuje člověk i trvalé poškození nervů a ochrnutí,“ dodává.

Pokud se s problémem dostaví pacient brzo, je možnou formou léčby fyzioterapie, případně hloubkové obstřiky či léky na uvolnění kosterního svalstva. V případě pozdního zahájení léčby je většinou nutný chirurgický zákrok.

Hlavní zprávy

Bolest lýtek je první varování: S přibývajícím věkem hrozí riziko vážné choroby

Byl jsem opravdu aktivní, chodil na ryby, patřil jsem k myslivcům, takže jsem často chodil na hony.

První věc, kterou jsem zaznamenal a kvůli které jsem si začal říkat, že možná není vše v pořádku, byla bolest svalů na nohou, když jsem šel po ulici.

Musel jsem se zastavit a odpočívat každých pár desítek metrů. To se postupně horšilo, pak už to bylo kolikrát i po pár krocích. Nevěděl jsem, co se děje.

Přečíst článek ›

Jednoho dne, kdy jsem šel na ryby, jsem musel dolů k řece sejít hodně schodů. Když jsem se po těch schodech vracel zpět, vyšel jsem pět schodů – a konec. Nohy přestaly fungovat. Musel jsem si odpočinout, a až pak jsem udělal další kroky. Nejspíš už svaly v té chvíli neměly dostatek krve, ale to jsem v té době ještě netušil.

• POČTY *Nemocí je postiženo 13 % populace ve věku mezi 55 a 75 lety*Nemocných bez příznaků je ale mnohem více
• *Výskyt ischemické choroby dolních končetin se zvyšuje s věkem

Nejsem typ člověka, který jenom fňuká nebo hned s každým škrábnutím běží k lékaři, ale tohle mě docela trápilo. Bál jsem se, že se děje něco špatného, a proto jsem šel na vyšetření. Dostal jsem se na intravaskulární ultrazvuk obou nohou, díky čemuž mohl lékař prozkoumat tepny.

Nebylo to nijak bolestivé, ale ultrazvuk bohužel prokázal, že jsou tepny ucpané a levá noha je na tom hůře než pravá. Lékař mi řekl, že bude potřeba cévy vyčistit chirurgickým způsobem, tedy endarterektomií, při níž se zprůchodní tepny postižené aterosklerózou.

Ta způsobila kornatění tepen.

Přečíst článek ›

Byl jsem z toho nervózní, ale lékař mě ujistil, že to bude bezpečné a pomůže mi to. Měl pravdu. Od té chvíle moje nohy každým dnem sílily. Pokud by měl někdo podobné příznaky, rozhodně bych mu řekl, ať neodkládá návštěvu lékaře.

Pořád jsem si myslel, že se to zlepší, ale jen se to zhoršovalo. Lékař říkal, že poté následuje fáze, kdy nohy bolí i v klidu, hlavně v noci, a může to skončit ztrátou končetiny. Teď už se ale cítím mnohem lépe, tak snad to vydrží.

Jak se nemoc léčí?Cílem je zlepšení průtoku tepnami a zachování končetiny. Léčba je zaměřena na odstranění nebo alespoň zmírnění rizikových faktorů a zlepšení prokrvení končetiny. V závislosti na stupni postižení je terapie konzervativní nebo intervenční.

Konzervativní léčba zahrnuje intervalový trénink, medikamentozní léčbu, vasodilatační infuze. Typ intervenční revaskularizační terapie závisí na typu a rozsahu postižení tepen.

Jsou používány intervenční radiologické metody, jako je balonková angioplastika prostá nebo se stentem či s použitím rotablátoru. Chirurgické revaskularizace zahrnují rekonstrukce tepen, endarterektomie či by-passy. Při selhání terapie dochází bohužel ke ztrátě končetiny.

Navzdory současné péči podstoupí u nás ročně netraumatickou amputaci asi 3000 nemocných. U diabetiků je riziko 10–20x vyšší než u nediabetiků.

(Zdroj: Nemocnice Na Homolce)

Informace o nemoci

*Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je společné označení pro zhoršené prokrvení tkání dolních končetin. *Nejčastější příčinou nemoci je ateroskleróza (kornatění tepen). Je zodpovědná přibližně za 90 % případů chronické ICHDK.

*Při nemoci se mění cévní stěny a tvoří se tukové pláty na vnitřních stěnách tepen. Jejich zvětšováním se postupně uzavírá tepna a zmenšuje průtok okysličené krve.

 Vnitřní povrch tepny přestává být hladký a ztrácí svou nesmáčivost, což vede k usazování krevních destiček a možnosti tvorby krevních sraženin, které mohou tepnu náhle uzavřít.

*Mezi rizikové faktory patří kouření, cukrovka, vysoká hladina tuků a cholesterolu v krevním řečišti a vysoký krevní tlak. 

Přečíst článek ›

*Problémy s tepnami nohou se zpočátku projevují pouze pocitem chladných nohou, poté se přidá občasné kulhání. Při chůzi se dostaví svalová až křečovitá bolest v lýtku, občas i ve stehně. Když se člověk zastaví, bolest zmizí.

*Okysličená krev se nedokáže dostat k pracujícím svalům a nestačí krýt jejich zvýšenou potřebu kyslíku, a proto svaly bolí. Jakmile přestane sval pracovat, zmenší se jeho metabolismus a bolest ustoupí.

Je to podobné jako bolest na hrudi při ischemické chorobě srdce (angina pectoris). V další fázi bolí nohy i v klidu.

*V poslední fázi je stav prokrvení postižené končetiny už kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen odumřením tkání. V této fázi může dojít až k amputaci.

Přečíst článek ›

Recept pro zdraví

Kuřecí filety s hráškem a brokolicí

Ingredience:

• 600 g kuřecích vnitřních filetů
• šťáva z 2 limetek
• 2 lžíce tekutého medu
• 3 lžíce oleje
• 500 g brokolice
• 250 g fenyklu
• 300 g mraženého hrášku
• sůl
• pepř
• kari

Postup:

Kuře omyjte, osušte a nakrájejte na nudličky. Smíchejte šťávu z jedné limetky, med a olej. Nakrájené nudličky v této směsi 30 minut marinujte. Očistěte zeleninu a brokolici rozlámejte na růžičky. Fenykl nakrájejte na úzké nudličky. Do napařovacího sítka dejte brokolici, fenykl a hrášek. Vložte do vhodného hrnce nad mírně vroucí osolenou vodu a zakryté vařte 3–5 minut do poloměkka.

Během toho opékejte filety na pánvi 4–5 minut a pravidelně obracete. Filety osolte, opepřete a dochuťte mletým kari. Zeleninu vyjměte z hrnce, osolte ji a případně pokapejte limetkovou šťávou. Zeleninu naservírujte na talíř, pokapejte šťávou a přidejte osmahnuté filety.

Přečíst článek ›

Vitamin D může chránit cévy

Pacienti trpící cukrovkou mají často problém s ucpáváním tepen, což může vést k vážným srdečním onemocněním včetně ischemické choroby dolních končetin. Podle vědců by s tímto problémem mohl pomoct vitamin D.

Pacienti s cukrovkou a nízkou hladinou vitaminu D mají vyšší sklon k uzavírání tepen než diabetici, kteří mají tohoto vitaminu v organismu dostatek. Vitamin D hraje velmi důležitou roli v přilnavosti bílých krvinek k cévní stěně, tedy rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen.

Při dostatečném množství tohoto vitaminu se na membráně bílých krvinek vyskytuje menší množství molekul, díky kterým nepřilnou buňky k cévám tak lehce. „Déčko“ by tak mohlo být využíváno v prevenci rozvoje kornatění tepen a snížit výskyt kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků.

Hlavním zdrojem vitaminu D jsou sluneční paprsky, a tak využijte občasné slunce i na podzim a načerpejte dostatek vitaminu na zimu. Najdete ho i v sardinkách, lososu nebo vejcích.

„Od mozku po palce u nohou.“ Covid-19 zdaleka neničí jen plíce

3D model viru SARS CoV-2.

„Pochod viru napříč tělem, útok na vícero bojových zónách a možnost napadnout téměř cokoliv s devastujícím účinkem.“ To jsou výňatky ze slov lékařů celého světa, kteří popsali vir SARS-CoV-2 jako komplexní hrozbu pro lidské tělo.

Obsáhlou analýzu známých i neznámých dopadů nákazy nemoci covid-19 na lidské tělo přinesl časopis Science.

V momentě, kdy infikovaný rozšíří po okolí kapénky obsahující virus a někdo další je vdechne, koronavirus se dostane do nosu a krku.

Obzvlášť vhodným prostředím je pro něj především nosní výstelka, kde je podle vědců z Wellcome Sanger Institute velká koncentrace buněk s enzymem zvaným angiotenzin-konvertáza (ACE2).

Právě ten totiž virus využívá jako receptor pro vstup do buňky. Jakmile se virus dostane do buňky, začne vytvářet nespočet kopií a napadat nové buňky.

Už v této počáteční fázi, kdy se virus množí, může ho napadený člověk šířit hojné množství po okolí. Během prvního týdne se objevují příznaky, jako je horečka, suchý kašel, bolest v krku, ztráta čichu a chuti nebo bolesti hlavy a těla. Příznaky se nicméně v této fázi nutně objevit ani nemusí.

Počítačová simulace ukazuje, jak koronavirus ničí plíce. (Video: Seznam Zprávy)

Pokud se s virem nevypořádá imunitní systém, postupuje po průdušnici směrem dolů do plic, skrz celým průduškovým stromem, který na konci přechází v plicní sklípky, které jsou lemované vrstvou buněk bohatých na respirátory ACE2. Z infekce se tak postupně stává smrtící nebezpečí.

V plicních sklípcích obyčejně dochází k difuzi mezi vzduchem a krví, a tedy i k samotnému dýchání. Kyslík odtud přes vlásečnice proudí do zbytku těla.

K narušení tohoto procesu dochází v důsledku boje imunitního systému s virem. Bílé krvinky útočí na buňky napadené virem, po kterých v plicích zůstává tekutá hmota složená z mrtvých buněk.

Tohle je ve zkratce patologie, která platí pro virové pneumologie obecně.

Někteří pacienti se z toho zotaví jen s pomocí nosní kyslíkové kanyly. Někteří ale často velmi záhy pocítí takzvaný syndrom akutní dechové tísně (ARDS). Hladina kyslíku v jejich krvi klesá a těžko se jim dýchá.

Na rentgenových snímcích plic jsou v této fázi vidět bílé „skvrny“. Jde o místa, kde správně měla být černá barva signalizující vzduch, ten ale chybí.

„Mnoho takových pacientů umře,“ píše časopis Science a dodává, že pitvy následně odhalují plicní sklípky plné tekutiny složené z bílých krvinek, zničených plicních buněk a hlenu.

SARS-CoV-2 sice působí primárně na plíce, vědci už ale vědí, že virus nebo reakce těla na něj může napadat mnoho dalších orgánů od mozku, přes srdce a cévy, játra, ledviny až po střeva.

Jsou známy i případy, kdy u pacientů s covid-19 došlo k ischemii (nedokrevnost) u prstů u nohou, což může vést k bolestivým otokům až odumírání tkáně.

Jak ničivý může mít koronavirus dopad na srdce, časopis ilustruje příkladem 53leté ženy, který zaznamenali lékaři v severoitalském městě Brescia. Ta dorazila do nemocnice s typickými příznaky infarktu. Ty potvrdil i elektrokardiogram a další příslušné testy.

Žena trpěla srdečními otoky i zjizvením a její levá komora byla tak slabá, že pumpovala asi třetinu obvyklého množství krve. Když lékaři do jejího cévního systému vstříkli barvivo a hledali ucpané místo, aby diagnostikovali infarkt, žádné nenašli.

Až poté provedli test na covid-19, který byl pozitivní.

Jak přesně virus srdce a cévní systém napadá, dosud pro kardiology zůstává záhadou. Podle studie publikované Americkou lékařskou asociací vykazovalo poškození srdce téměř 20 % z 416 zkoumaných pacientů v čínském Wu-chanu. Jiný výzkum zase potvrdil výskyt arytmie u 44 % z 36 pacientů na wuchanské jednotce intenzivní péče.

„Čím víc to sledujeme, tím víc se zdá, že krevní sraženiny hrají hlavní roli v závažnosti a následné úmrtnosti onemocnění covid-19, řekl Benhood Bikdeli.

Problém se nejspíš týká i krve samotné. Mezi 184 pacienty na JIP v Nizozemsku mělo 38 % abnormální srážlivost krve a téměř celá třetina pak měla krevní sraženiny, píše se ve studii publikované 10. dubna

Časopis vysvětluje, že krevní sraženiny mohou putovat po celém těle a způsobit například plicní embolii (jak se ostatně u pacientů s covid-19 stává) nebo se usadit v mozku, což končí mrtvicí. Někteří lékaři se nyní začínají klonit k názoru, že krevní sraženiny jsou největším zabijákem v důsledku viru.

Infekce zřejmě navíc může vést k zúžení cév, což by podle vědců mohlo být vysvětlením zvláštního jevu, kdy pacienti s pneumonií způsobenou koronavirem mají extrémně nízkou hladinu kyslíku v těle, aniž by je to nutilo lapat po dechu.

Tato teorie říká, že v určitých stadiích onemocnění možná virus narušuje rovnováhu hormonů, které pomáhají regulovat krevní tlak, a svírá tak cévy, jež jdou do plic.

Tělu se tak kyslíku nedostává kvůli úzkým cévám, a nikoliv zaneseným plicním sklípkům.

„Jsem šokována faktem, že jsme na JIP nezaznamenali větší počty astmatiků nebo lidí s jinými respiračními onemocněními,“ řekla Nilam Mangalmurtiová. „Zdá se, že rizikové faktory jsou vaskulární (cukrovka, obezita, věk, hypertenze). Je to pro nás velmi překvapivé,“ dodala.

Touto hypotézou by se dal vysvětlit i velký počet pacientů ve vážném stavu, kteří měli problémy s cévami už v minulosti například v důsledku cukrovky nebo vysokého krevního tlaku.

Podle dat amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí měla třetina z pacientů hospitalizovaných ve 14 státech už před nákazou chronické onemocnění plic, stejný počet jich měl cukrovku a až polovina vysoký krevní tlak.

Vědci stále nepřišli na kloub tomu, co přesně kardiovaskulární problémy u pacientů s covid-19 způsobuje. Jednou z možností je, že virus útočí přímo na srdce a cévy, které stejně jako nos nebo plicní sklípky lemují buňky bohaté na receptory ACE2.

Spekuluje se ale i tom, že by mohlo jít o důsledek nedostatku kyslíku způsobený napadením plic. Další potenciální příčinou je takzvaná cytokinová bouře, kdy tělo začne produkovat příliš vysoké množství imunitních proteinů, které mohou ničit orgány.

„Jsme stále na začátku,“ přiznal kardiolog z Yaleské univerzity Harlan Krumholz. „Nemoc může napadnout téměř cokoliv v těle s devastujícími následky. Její dravost nám bere dech,“ dodal.

Ledviny jsou dalším orgánem, který u pacientů s koronavirem v kritickém stavu často kolabuje. I tentokrát je tvrzení podložené několika ranými studiemi.

Podle jedné došlo u 27 % z 85 pacientů hospitalizovaných ve Wu-chanu k selhání ledvin.

59 % z jiných 200 hospitalizovaných pacientů v provincii Hubei mělo proteiny v moči a 44 % v krvi, přičemž v obou případech to ukazovalo na poškození ledvin.

„Plíce jsou primární bojovou zónou, ale část virů může útočit na ledviny,“ okomentoval problém Hongbo Jia. „Pokud k boji dojde na obou místech zároveň, na obou se problém prohloubí.“

Ani v tomto případě lékaři netuší, co selhávání ledvin přesně způsobuje. Výsledky jedné z pitev sice už naznačily, že virus může na ledviny útočit přímo.

Na ledviny ale negativně působí i připojení člověka na ventilátor, stejně jako je mohou poškodit některé z antivirotik, které se proti novému koronaviru provizorně nasazují. Proud krve do ledvin může rovněž významně snížit i zmiňovaná cytokinová bouře.

A riziko poškození ledvin výrazně zvyšují i jmenované negativní predispozice, jako je například cukrovka.

Velmi podobně jako u ledvin hovoří lékaři o dopadu koronaviru na mozek – evidentně k němu dochází, ale nikdo zatím s jistotou neví proč.

Podle neuroložky z centra Langone při Newyorské univerzitě Jeniffer Fronterové vyžaduje v její nemocnici zásah neurologa asi 5 až 10 % pacientů s koronavirem. Toto číslo je ale podle ní velmi pravděpodobně značně podhodnocené, protože mnoho pacientů je pod sedativy na ventilátorech, a problémy s mozkem se u nich tak neprojevují.

Fronterová už viděla nakažené s mozkovou encefalitidou, záchvaty, sympatickou bouří (hyperreakcí sympatického nervového systému), která způsobuje záchvaty, a dochází k ní nejčastěji po traumatickém poranění. Někteří pacienti zase na krátko ztrácí vědomí a dochází i k mrtvicím.

Stejně jako u jiných orgánů vědci spolehlivě nevědí, zda jde o důsledek přímého viru na mozek a centrální nervový systém, nebo o další z následků nízké hladiny kyslíku.

Ve hře je opět i cytokinová bouře a mrtvice, jak už bylo řečeno, způsobující krevní sraženiny.

Jedna japonská studie už nicméně objevila stopy nového koronaviru přímo v mozkomíšním moku pacienta s covid-19, u kterého vypukla encefalitida a meningitida, což naznačuje, že virus sám se může skutečně dostat přímo do centrálního nervového systému.

Zvracení, krvácivý průjem a bolesti břicha, když s těmito příznaky přišla do nemocnice v Michiganu žena navrátivší se plavby po Nilu na výletní lodi, lékaři si byli téměř jistí příčinou.

Žádnou bakterii typu salmonela u ní nenašli a poté, co začala kašlat, u ní stěry potvrdily koronavirus.

Vzorek stolice pozitivní na virovou RNA, jakož i známky poškození tlustého střeva pozorované endoskopií ukázaly na gastrointestinální (GI) infekci vyvolanou koronavirem.

Případ této ženy se přidává k hromadícím se důkazům, které naznačují, že nový koronavirus stejně jako jeho blízký příbuzný SARS může infikovat i spodní část trávicí soustavy, kde je rovněž mnoho buněk s receptory ACE2. Virová RNA se podle časopisu nachází ve stolicích 53 % pacientů s koronavirem a čínští vědci už dříve upozornili, že virové schránky objevili i při pitvách nakažených.

Brennan Spiegel z losangelského centra Cedars-Sinai namítl, že by se mělo zvážit zařadit průjem mezi deklarované příznaky koronaviru. „Pokud máte hlavně horečku a průjem, nepůjdete se nechat testovat,“ řekl jiný odborník Douglas Corley, Spiegel k tomu dodal, že kvůli tomu může mnoho případů zůstat neodhalených.

Spekuluje se i o tom, zda je možné, že se koronavirus může přenášet z fekálií, nicméně to ještě nebylo prokázáno, Zatím se ale neví, jestli stolice může obsahovat i infekční virus nebo jen zbytky jeho RNA.

„Ani ve střevě pochod viru napříč tělem nekončí,“ píše časopis. Uvádí příklad další studie , podle které měla až třetina pacientů zarudlé a slzící oči, přičemž opět není jisté, jestli virus sám o sobě oči napadá. Více než polovina nakažených hospitalizovaných ve dvou čínských nemocnicích měla zvýšené hladiny enzymů, které naznačují poškození jater nebo žlučovodů.

Mapa devastace těla koronavirem, kterou časopis načrtl, je zatím jen pouhou skicou, píše Science na závěr své analýzy. Před lékaři ještě stojí řada nezodpovězených otázek, jež jsou bohužel klíčové i pro zlepšení léčby. Plně pochopit, co SARS-CoV-2 v těle způsobuje, potrvá zřejmě ještě roky.

BOLEST NOHOU – MOHOU ZA NI SVALY NEBO ŽÍLY?

Bolí vás chodidla, kolena či kyčle? Kladete si stále otázku PROČ? Příčin, které směřují k bolesti nohou je mnoho. Jde o to, situaci správně posoudit, najít příčiny bolesti, řetězení bolesti a stanovit správnou léčbu.

 Níže najdete pár nejčastějších důvodů, proč vás nohy tak bolí a také jak poznat, že kdy na vině jsou slavy a kdy žíly.

  V ORP Centru se všichni ortopedi, fyzioterapeuté i angiolog  na problematiku bolestí nohou specializují, máme moderní diagnostiku a dokážeme vás bolesti zbavit.

Datum zveřejnění: 13. září 2021

Pokud někdo hledá příčinu bolesti pouze v místě, kde to bolí, pak se dostane do začarovaného kruhu, ze kterého není cesta ven a bolest zůstane s vámi navěky.

Na obrázku je krásně vidět, jak zcela nevinně vyhlížející vbočený kotník dokáže ovlivnit postavení kolene, kyčle a následně i zad.

Zkoušeli jste někdy pozorovat chodidla a obuv lidí, kteří jdou před vámi? Věřte, že 7 z 10 má špatné boty, sešmajdané podrážky a vbočené kotníky. Většina z nich už pociťuje bolest, pro zbytek si bolest dojde sama.

SVALY! 4 hlavní důvody, proč nohy bolí kvůli svalům:

• TVRDÝ POVRCH PRO CHŮZI/BĚH: naši předkové běhali po lesích a noha se tudíž v rámci evoluce vyvinula spíše pro bosou chůzi a běh a ještě po značně měkčích terénech. Dnes se však pohybujeme převážně na tvrdém, rovném a pevném povrchu. To vede ke stále častějšímu výskytu bolestí, které narůstají s každým krokem.
• NEDOSTATEK POHYBU:  stále běžnější je sedavý stereotyp, ať už v práci nebo doma na gauči.  Naše nohy prostě nejsou trénované.  V momentě, kdy se často bez předchozího postupného přivykání a tréninku, rozhodneme k větší fyzické zátěži, naše klouby, svaly a šlachy jsou vystavené enormnímu tlaku, na který nemohou být připraveny.
• ŠPATNÝ POHYBOVÝ ZLOZVYK: my tomu říkáme biomechanická bolest, tedy důsledek nějakého nesprávného pohybu. Například vás bolí pata a vy jí ulevíte nesprávným pohybem. Pak nastane řetězovitá reakce poruch, kdy se do špatného postavení dostane i koleno, kyčel a bolest může pokračovat až do oblasti dolních zad i výš. 
• NEKVALITNÍ OBUV: díky vlastnímu průzkumu u pacientů jsme zjsitili, že pouhá 3% lidí ví, jak si koupit kvalitní boty. 97%!!! kupuje podle vzhledu a významné procento lidí (především žen) je dokonce ochotno v botách trpět. Vysoké podpatky, špičaté boty, boty látkové s tenkou podrážkou, kterou nikdy neohnete nebo boty s podrážkou, kterou ohnete přesně v polovině, to všechno je špatně! Zoufalé je bohužel i to, že specializované obchody nabízející drahé sportovní boty vyhazují před zákazníky pojmy jako supinace či pronace. I to je špatně! A přitom stačí zapojit do akce obyčejný selský rozum. Každý z nás je unikát a chodidla máme každý jiná (genetické dispozice, vliv sportů, zranění atd atd.), a proto nikdy nemůže prodavač s jistotu říci, že právě pro vás se hodí boty se supinací.

Jaká je pomoc?

• VLOŽKY DO BOT: I sebelepší bota nedokáže dát vaše chodidlo do správného postavení. Když si ale chodidlo v tom správném místě podepřete malým klínkem, vypodložíte klenbu, zafixujete patu, zjistíte, že se vám chodí mnohem lépe, že vás koleno přestává bolet a nebo že jste i ve sportu rychlejší a dost možná i lepší. Přesně na tomto principu fungují naše stélky FORMTHOTICS. Ani ty totiž nejsou stejné pro všechny. Každá je unikát a každou stélku na každou nohu musí vzít zkušený fyzioterapeut do ruky a přemýšlet, jak ji doupravit právě vám na míru, aby vás nohy přestaly bolet.
• DIAGNOSTIKA CHŮZE A BĚHU: V naší „běžecké laboratoři“ máte šanci sledovat vlastní běh či chůzi v přímém přenosu. Fyzioterapeut sleduje jak vaše klimající nohy, tak se zaměří na jednotlivé oblasti, kde máte problém. Cílem je nácvik správného stylu běhu, správného došlapu při chůzi, odstranění bolestí a samozřejmě poradenství vhodné obuvi.

CÉVY! Důvody, proč nohy bolí kvůli žílám a tepnám:

Nohy jsou nejvíce namáhaným prostředkem při chůzi a my lidé jsme oproti zvířatům navíc znevýhodněni chůzí vzpřímenou.  Jak žíly, tak tepny jsou stejně důležité, ale každá z nich má funkci trochu jinou a také rizika s nimi spojená jsou odlišná.  

• CHRONICKÁ ŽILNÍ NEDOSTATEČNOST: patří mezi nejčastější obtíže pacientů, kdy dochází ke zhoršení odtoku krve. Poznat ji lze poměrně lehce, protože dokáže potrápit křečemi v lýtku, když jste v klidu, spíše k večeru. Může být spojována také s otoky bérců. Lýtka mohou pacienta bolet i během chůze, ale bolest nemizí ani po zastavení. Lidem s žilní nedostatečností většinou pomůže, když si nohy zvednou a něčím podloží. Chronická žilní nedostatečnost v zásadě nebezpečnou nemocí není.
• ATEROSKLEROTICKÉ ONEMOCNĚNÍ TEPEN je bohužel závažnější onemocnění. Jde o ischemickou chorobu dolních končetin, která se projevuje plíživě. Pacienta začne bolet noha, při chůzi pociťuje bolest v lýtku. Potíže se časem stupňují – jednak se zkracuje vzdálenost, po které noha začne bolet, za druhé se bolest zhoršuje. Dochází k tomu, že se člověk musí na nějakou dobu úplně zastavit. Když si odpočine, potíže ustoupí a může jít zase o kousek dál. Typické pro toto onemocnění je, že vzdálenost, kterou je člověk schopen urazit, je stejně dlouhá, že se tedy zastavuje třeba vždy po sto padesáti metrech, je to pravidelné. Pokud problém ignoruje, vede to až k tomu, že noha je tak špatně prokrvená, že případné poranění se nezahojí. Vznikne sněť, gangréna, velká rána, která se nehojí a člověk o nohu může velmi snadno přijít.  V pokročilejší fázi ischemické choroby bolí nohy i v klidu, především v noci.

Jaká je pomoc?

Jak může pacient pomoci sám sobě?

• Přestat kouřit
• Pravidelně se hýbat (rychlá chůze, procházky denně ideálně hodinu, cviky, rehabilitace)
• Zdravě jíst
• Užívat léky na snížení krevního tlaku a snížení cholesterolu a cukru v krvi  CC

POMŮŽEME: