Děložní polyp – vše o zdraví

Děložní polypy jsou výrůstky spojené s vnitřní stěnou dělohy, které zasahují do děložní dutiny. Tyto polypy jsou obvykle nekarcinogenní (benigní), i když některé mohou být rakovinové nebo se mohou nakonec proměnit v rakovinu (prekancerózní polypy).

Děložní polypy mají velikost od několika milimetrů – ne větší než sezamové semeno – až po několik centimetrů – nebo i větší. Jsou připevněny k výstelce dělohy silnou či tenkou “stopkou”.

Můžete mít jeden nebo i více polypů v děloze. Zůstanou obvykle v děloze, ale občas proklouzou skrz otvor dělohy (děložní čípek) do pochvy. Děložní polypy se nejčastěji vyskytují u žen, které procházejí menopauzou, nebo mají po menopauze – i když je mohou mít i mladší ženy.

Děložní polypy jsou měkké červené výrůstky z dělohy (endometria), obvykle menší než 1 cm v průměru.

Příznaky (symptomy) děložních polypů

Příznaky polypů v děloze nejčastěji jsou:

• Nepravidelné menstruační krvácení – například s častými, nepředvídatelnými menstruačními obdobími s proměnlivou délkou jejich trvání a proměnlivou těžkostí průběhů
• Krvácení mezi menstruačními obdobími
• Nadměrně těžké menstruace
• Vaginální krvácení po menopauze
• Neplodnost

Některé ženy mají jen krvácení nebo špinění; ostatní jsou bez příznaků.

Příčiny

Zdá se, že významnou roli hrají hormonální faktory. Děložní polypy jsou citlivé na estrogen, což znamená, že rostou v reakci na cirkulující hladinu estrogenu v těle.

Rizikové faktory

Rizikové faktory pro vývoj polypů v děloze jsou například:

• Jste v perimenopauzálním nebo postmenopauzálním období
• Máte vysoký krevní tlak (hypertenzi)
• Jste obézní
• Užívání tamoxifenu, např. pro léčbu rakoviny prsu

Komplikace spojené s děložními polypy

Děložní polypy mohou být spojeny s neplodností. Pokud máte polypy v děloze a nemůžete aktuálně mít děti, odstranění polypů by vám mohlo pomoci otěhotnět (ale je to samozřejmě hodně individuální).

Diagnostika polypů v děloze

Pokud má váš lékař podezření, že máte děložní polypy, může pro diagnostiku zvolit jednu z následujících možností:

• Transvaginální ultrazvuk. Štíhlé, hůlkové zařízení umístěné ve vaší pochvě vydává zvukové vlny a vytváří obraz vaší dělohy, včetně jejího vnitřku. Lékař tak může vidět polyp, který je zřetelně přítomen, nebo může identifikovat děložní polyp jako oblast tlusté endometriální tkáně.
• Dá se dále použít související postup, nazývaný hysterosonografie či sonohysterografie. Sonohysterografie je ultrazvuková zobrazovací metoda dutiny děložní a vejcovodů, při které je pomocí velmi tenkého katetru do dělohy zavedeno menší množství (cca 10-15 ml) fyziologického roztoku. Slaný roztok rozšiřuje děložní dutinu, což dává lékaři jasnější pohled na vnitřní část dělohy během ultrazvuku.
• Hysteroskopie. Lékař vloží do dělohy tenký, flexibilní, osvětlený hysteroskop (přes pochvu a děložní čípek). Hysteroskopie umožňuje lékaři vyšetřit vnitřní část dělohy.
• Endometriální biopsie. Lékař může použít sací katétr uvnitř dělohy, aby získal vzorek pro laboratorní vyšetření. Děložní polypy mohou být potvrzeny endometriální biopsií.

Většina polypů dělohy jsou nekarcinogenní (benigní). Některé prekancerózní změny dělohy (endometriální hyperplazie) nebo rakoviny dělohy (endometriální karcinomy) se ale objevují jako polypy dělohy. Váš lékař pravděpodobně doporučí odebrání kousku polypu a odešle vzorek tkáně na laboratorní analýzu, abyste si byl jist, že nemáte rakovinu dělohy.

Příležitostně mohou detekovat polypy u dělohy jiné diagnostické techniky, jako je např.

hysterosalpingografie (radiologická diagnostická metoda pro vyšetření ženských vnitřních pohlavních orgánů) a fyziologická sonografie (ultrazvukové vyšetření je prováděno po naplnění děložní dutiny normálním fyziologickým roztokem). Je důležité, aby byl vzorek tkáně z polypu poslán na biopsii, aby se vyloučila rakovina.

Léčba děložních polypů

U děložních polypů může lékař doporučit různé metody léčby:

Bdělé čekání

Malé polypy bez příznaků se mohou vyřešit samy. Léčba malých polypů je zbytečná, pokud nejste vystaveni riziku rakoviny dělohy.

Léky

Některé hormonální léky, včetně progestinů a agonistů hormonu uvolňujícího gonadotropin, mohou snižovat příznaky polypu. Avšak užívání takových léků je v nejlepším případě krátkodobým řešením – příznaky se obvykle opět objevují po ukončení užívání tohoto léku.

Chirurgické odstranění polypů

Během hysteroskopie mohou nástroje nasazené pomocí hysteroskopu – zařízení, které lékař používá k prohlídce uvnitř dělohy – umožnit odstranění polypů. Odstraněný polyp bude pravděpodobně poslán do laboratoře pro mikroskopické vyšetření. Pokud polyp dělohy obsahuje rakovinné buňky, lékař si s vámi pohovoří o dalších krocích v léčbě.

Zřídka se polypy dělohy mohou i po vyléčení opakovat. Pokud ano, možná budete potřebovat další léčbu. Je možné, že budete muset podstoupit léčbu vícekrát, pokud se u Vás objeví opakující se polypy dělohy.

Pokud se zjistí, že polypy obsahují rakovinné buňky, může být nutná hysterektomie (odstranění dělohy).

Děložní polypy a neplodnost

Neplodnost je definována jako neschopnost počít po jednom roce snažení. Když žena je neplodná a nemá žádné příznaky polypů dělohy, pravděpodobnost, že má asymptomatické polypy, je mezi třemi procenty a pěti procenty. Pokud žena trpí abnormálním krvácením, je pravděpodobné, že má polypy.

Děložní polypy mohou působit jako nitroděložní tělísko, které zabraňuje implantaci oplodněného vajíčka v děložní stěně.

Mohou rovněž zablokovat oblast, ve které se vajíčka spojují s děložní dutinou, čímž se zabrání tomu, aby spermie oplodnila vajíčko.

Podobně mohou zablokovat kanálek děložního hrdla, což by zabránilo vniknutí spermií do dělohy. Polypy mohou také u některých žen hrát roli při potratu.

A co si dále přečíst o problémech v děloze?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Hysteroskopie Brno

Hysteroskopie v lokálním znecitlivění

• Není nutné mít s sebou doprovod
• Pacientka může odejít za 10 minut po ošetření
• Zákrok je nebolestivý

• Hysteroskopie v celkové anestezii

• Je nutné mít s sebou odvoz/doprovod
• Jakmile je pacientka po zákroku v pořádku, je propuštěna domů cca za 2 hodiny
• Zákrok je nebolestivý

Volba metody anestezie záleží na konkrétním případu

Hysteroskopie je krátký gynekologický zákrok, při kterém se zavádí tenká kamera přes pochvu a děložní čípek velmi jemně do dutiny děložní. Rozvoj této techniky je zejména v posledních letech díky zdokonalování a miniaturizaci optiky a kamery a také její cenové dostupnosti.

Zákrok se doporučje provádět v době, kdy je endometrium nejnižší. Přirozeně je to těsně po menstruaci nebo se endometrium k vyšetření připravuje za pomoci hormonů, které omezují jeho růst.

Dle rozsahu výkonu a obtížnosti rozlišujeme hysteroskopii na operační a diagnostickou.

Provádí se pro zjištění nálezu v dutině děložní (polypy, deformace, vývojové vady dělohy, septa apod.)

Umožňuje odstranění nálezů, zjištěných při diagnostické hysteroskopii (resekce polypů či drobných myomů, rozrušení srůstů apod.)

Kdy je vhodná hysteroskopie?

• Při abnormálním děložním krvácení
• Při došetření abnormálního ultrazvukového nálezu
• Při problémech s bolestivou menstruací
• Při neplodnosti danou děložními faktory

• Při infertilitě (neschopnosti donosit dítě)
• Při lokalizaci, extrakce a úpravě nitroděložního tělíska
• Při kontrole po operacích na děloze
• Při odstranění reziduí po porodu či potratu

Co po hysteroskopii?

Pacientky obvykle po výkonu cítí mírný tlak v podbřišku, který ale odezní ještě před opuštěním ordinace. Rovněž slabé krvácení, které nepřesahuje míru menstruačního krvácení ustane za den nebo dva po hysteroskopii.

Pro zmírnění těchto bolestí většinou stačí slabá analgetika (léky proti bolesti – např. Paralen tablety, Algifen kapky).

Je možno je doporučit užít ještě před výkonem a tím zajistit trvání jejich účinku již v průběhu hysteroskopie i po ní.

Po výkonu může většina pacientů obnovit normální činnost v práci nebo doma již druhý den po zákroku. Aby se minimalizovalo riziko zánětu nebo infekce, doporučuje se pouze sprchovat, vynechat koupání ve vaně nebo bazénech a používat tampóny cca týden.

Pacientkám které podstoupili diagnostickou hysteroskopii je doporučeno, aby se vyhnuly pohlavnímu styku ještě jeden až dva dny po skončení krvácení.

Po operativní hysteroskopii je pooperační režim prodloužen až na tři týdny, v závislosti na rozsahu a typu výkonu, který byl proveden.

Ačkoli se komplikace po hysteroskopii vyskytují zřídka, pacientka by měla kontaktovat svého lékaře, pokud v průběhu několika hodin až dnů po výkonu nadměrně krvácí nebo pociťuje příznaky infekce, jako jsou křeče, horečka, zimnice a podobně.

Nádorové onemocnění těla děložního

Obsah:

Nádory děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních orgánů, tvoří přes 40 % všech gynekologických zhoubných nádorů.

Incidence (počet nových případů na 100 000 žen za rok) tohoto onemocnění byla v roce 2015  36,32/100000, to znamená, že v České republice bylo diagnostikováno 1948 nových případů zhoubných nádorů těla děložního.  Můžeme říci, že výskyt tohoto nádoru neustále stoupá.

Úmrtnost (počet zemřelých na tuto diagnózu na 100 000 žen za rok) byla v roce 2015 v České republice 8,41/100000, což činí 451 pacientek. Většina nemocných žen je v šestém deceniu, průměrný věk žen se zhoubným nádorem pochvy je 66 let.

 75% případů tohoto nádorového onemocnění je zachyceno ve velmi časném stádiu a má příznivou prognózu. Celkem 25% případů je diagnostikováno před menopauzou a 5% případů před 40.rokem života.

• Obrázek: Vývoj výskytu nádorů těla děložního a úmrtnost na něj v českých zemích.
• Obrázek: Věková struktura pacientek se zhoubným nádorem těla děložního.

Anatomie

Děloha je dutý svalový orgán uložený v centru pánve. U dospělé ženy má tvar předozadně oploštělé hrušky.

Na děloze rozeznáváme dvě základní části: tělo (corpus uteri) a hrdlo (cervix uteri), na který navazuje pochva. Z těla děložního odstupuje na každé straně vejcovod.

Děložní stěna je složena ze tří vrstev: vnitřní vrstvu tvoří sliznice – endometrium, dále je to svalovina (myometrium) a zevní vrstva peritonea (perimetrium).

Příznaky nádorového onemocnění těla děložního (symptomatologie)

Nejčastějším příznakem nádorového onemocnění těla děložního je abnormální (postmenopauzální) krvácení různé intenzity – od slabého špinění až po silné krvácení. Délka trvání krvácení a jeho intenzita nemá souvislost s rozsahem nemoci. Dále se může dostavit hnisavý nebo krvavý výtok.

Především v pozdějším věku, kdy je kanál hrdla děložního obliterován, může dojít k nahromadění hnisu (pyometra) nebo krve (hematometra) v dutině děložní. Rozpadající se hmoty nádoru mohou vyvolat zvýšení tělesné teploty i známky peritoneálního dráždění.

Přesto zhruba 20 % žen s karcinomem těla děložního nemá v době stanovení diagnózy žádné symptomy. Růst karcinomu těla děložního začíná na ohraničeném místě, odtud se šíří buď přes svalovou stěnu a dále do malé pánve nebo roste ve formě polypu do dutiny děložní.

Nádor se také může projevit až vzdálenými ložisky (metastázami) v jiných orgánech.

Typy nádoru

Existuje několik typů zhoubných nádorů těla děložního. Primární zhoubný novotvar těla děložního (nádor, který vzniká přímo v děloze) je v 98 % zastoupen karcinomem endometria, který vzniká ze žlázových buněk endometria.

Růst endometria je závislý na ženských hormonech (estrogenech), lze proto předpokládat, že i růst nádoru děložního těla je závislý na estrogenech. Na základě tohoto poznání můžeme tedy nádor označit jako hormonálně dependentní nádor (nádor závislý na hormonech).

Z hlediska působení estrogenů dělíme karcinom endometria na dva hlavní typy.

Typ 1 (asi 80% případů): nádor vzniká na podkladě relativního nebo absolutního zvýšení hladiny estrogenů, tento nádor je diagnostikován v časných stadiích a má relativně dobrou prognózu.

Typ 2 (zbývajících 20% případů): tento typ nádoru nevzniká na podkladě relativního nebo absolutního zvýšení hladiny estrogenů, je diagnostikován v pozdějších stadiích a má horší prognózu než typ1, vyskytuje se spíše v pozdním seniu.

Mezi vzácné primární nádory děložního těla patří sarkomy (leiomyosarkom a velmi vzácný rhabdomyosarkom). Vedle primárních nádorů těla děložního se zde nachází i nádory sekundární (metastatické), které vznikají v jiných částech těla a do těla děložního se dostanou při jejich šíření.

Příčina (etiologie) vzniku nádoru těla děložního

Příčina tohoto zhoubného nádoru není přesně známa.

Zhoubný novotvar děložního těla není z hlediska histologického homogenní jednotkou, patří sem různé léze, každá s odlišnou charakteristikou, biologickou agresivitou, věkovou distribucí a prognózou.

Z těchto důvodů se nedá usuzovat na jediný etiologický faktor. Za nejprůkaznější a nejvýznamnější rizikový faktor považujeme dnes déletrvající působení estrogenů bez odpovídající hladiny dalších ženských hormonů, a to gestagenů.

Mezi hlavní rizikové faktory karcinomu těla děložního tedy patří:

• Exogenní estrogeny
• Časný nástup menses
• Pozdní menopauza
• Bezdětné ženy
• Poruchy funkce vaječníků
• Věk 60-70 let
• Obezita – tuková tkáň, ze které vznikají estrogeny
• Kouření
• Diabetes mellitus
• Vysoký sociálně – ekonomický standard

Diagnostika

Stanovení diagnózy nádoru děložního těla

Většina karcinomů těla děložního je zachycena v časném stadiu I, zřejmě díky krvácení, které nutí ženu vyhledat lékaře, přesto zhruba 20 % karcinomů těla děložního je nalezeno náhodně u žen bez adekvátní symptomatologie.

Při podezření na nádor děložního těla se lékař vyptá ženy na její potíže, dobu jejich trvání, na poslední preventivní gynekologické vyšetření, ostatní onemocnění – stanoví tedy osobní anamnézu. Poté se lékař ptá na závažná onemocnění v rodině, event.

výskyt nádorů, věk ve kterém se projevily – stanoví tedy rodinnou anamnézu, která může vést k podezření na možnou dědičnou příčinu vzniku tohoto onemocnění.

Dále následuje palpační gynekologické vyšetření – vyšetření zevních rodidel a orgánů uložených v pánvi (vulva, pochva, čípek, děloha, vaječníky, děložní vazy) včetně vyšetření pomocí gynekologických zrcadel, dále vyšetření všech těchto orgánů přes konečník a konečně vyšetření lymfatických uzlin v tříslech.

Velmi významné při diagnostice nádoru těla děložního je ultrazvukové vyšetření. K definitivnímu stanovení diagnózy je třeba histologické vyšetření nádoru, k tomuto vyšetření je tedy nutné získat materiál z dělohy a to pomocí tzv. separované abraze, kdy ve velmi krátké celkové narkóze odebereme pomocí speciálních nástrojů materiál z hrdla a těla děložního.

Vedle separované abraze můžeme k získání materiálu použít další vyšetřovací metodu, a to hysteroskopii, při které opět v krátké celkové narkóze zavedeme optický systém do děložní dutiny, kterou můžeme celou přehlédnout a cíleně odebrat potřebný materiál. Výhoda hysteroskopie před abrazí je zvýrazněna především u malých ohraničených nálezů, které při separované abrazi mohou ujít pozornosti.

V případech, při kterých zjišťujeme, zda je nádor pouze v děloze nebo se rozšířil do dalších orgánů těla, jsou nutná další vyšetření – tato vyšetření se souhrnně nazývají STAGING.

Mezi stagingová vyšetření patří: Cystoskopie, rektoskopie, RTG srdce + plic, intravenózní vylučovací urografie (IVU), CT vyšetření.

Vyšetření nevedou k diagnóze přímo, ale jsou nutná před operací, která jako jediná může definitivně stanovit nebo vyvrátit diagnózu nádoru těla děložního, přesná diagnóza se pak získá na základě histologického vyšetření tkání odebraných při operaci.

Z výsledků stagingových vyšetření, nálezu při operaci a histologického popisu určujeme STADIA nádoru dle tzv. FIGO klasifikace. Její poslední úprava byla provedena v roce 2009.

Stadium 0: jedná se o prekancerózu, nádor ještě nevykazuje infiltrativní růstStadium I: je pouze v těle děložním, písmeny A,B, se rozlišuje hloubka invaze do myometria, t.j. IA nádor omezený na sliznici děložní nebo invaze do méně než poloviny tloušťky myometria a IB, kdy nádor postihuje polovinu tloušťky endometria a více.

Stadium II: nádor se rozšířil do čípku, ale nešíří se mimo dělohuStadium III: nádor se rozšířil na povrch dělohy a/nebo na vaječníky a vejcovody (III A), nebo na pochvu a/nebo závěsný aparát děložní (IIIB) či postihuje lymfatické uzliny (IIIC): pánevní (IIIC1) nebo podél aorty (IIIC2)Stadium IV: se dělí do skupin:IV A: nádor se rozšířil do konečníku nebo močového měchýřeIV B: nádor se rozšířil do částí těla, která jsou od dělohy vzdálená (např. do plic)

2. Obrázek: Rozdělení stadií nádoru těla děložního v České Republice.

Prognóza nádoru děložního těla

Mezi základní prognostické znaky nádoru těla děložního patří stadium nádoru (zda je nádor pouze v děloze nebo se rozšířil do dalších částí těla), jeho velikost, grading nádoru (jak moc se morfologicky liší nádorové buňky od normálních) a histologický typ léze. Prognóza rovněž závisí na celkových potížích pacientky, jejím věku a celkovém zdravotním stavu.

Konečně prognóza tohoto onemocnění je také ovlivněna tím, zda se jedná o právě zjištěný nádor nebo recidivu (nádor, který se po léčbě znovu objevil).

Je velmi důležité, aby ženy pravidelně absolvovaly preventivní gynekologické prohlídky, které umožní onemocnění objevit v časném a tedy vyléčitelném stadiu.

Léčba

Terapie zhoubných nádorů těla děložního

Léčba karcinomu těla děložního velmi často vyžaduje individuální přístup a odvíjí se od klinického stadia nemoci a samozřejmě od celkového stavu pacientky.

Jedná se o léčbu složitou a kombinovanou, která může zahrnovat chirurgickou operaci, ozáření (radioterapie), chemoterapie či hormonální léčbu. Výběr určité léčebné metody závisí na několika faktorech:

• Velikost, umístění a stadium nádoru
• Histologický typ nádoru, nově zjištěný nádor nebo recidiva
• Věk a celkové zdraví pacientky
• Předcházející léčba (operace, radioterapie).

CHIRURGICKÁ LÉČBA:

Jedním ze základních diagnostických i léčebných postupů u nádorů těla děložního je operace. Rozsah operačního výkonu závisí na výše zmiňovaných faktorech. Za základní operační výkon se považuje odstranění dělohy, části pochvy, vaječníků a vejcovodů.

U pokročilých stadií nádoru se k tomuto výkonu připojuje i odstranění lymfatických uzlin z oblasti pánve a aorty. Nejčastěji se volí přístup přes stěnu břišní (abdominální). Časná stadia je možno operovat i laparoskopicky.

 Nově se v indikovaných případech používá i robotická chirurgie.

RADIOTERAPIE:

Radioterapie nachází uplatnění u všech stadií.

Dle doby podání dělíme na:

• adjuvantní radioterapii: ozáření, které časově navazuje na operaci
• neoadjuvantní radioterapie: ozáření, které předchází operaci – v současnosti se aplikuje spíše vyjímečně
• radioterapie bez předchozího nebo následného operačního výkonu

Dle umístění zářiče dělíme na:

• zevní záření (teleterapii), kdy je zářič umístěn mimo tělo pacientky
• vnitřní záření (brachyterapii), kdy je radioaktivní látka umístěna do oblasti nádoru nebo do místa, kde byl nádor přítomen.

CHEMOTERAPIE:

Chemoterapie je léčebnou metodou pro místně pokročilé onemocnění (postižení pánevních a paraaortálních uzlin) a při postižení vzdálených orgánů metastázami. V současnosti se používájí cytostatika na bázi platiny a taxanů.

HORMONOTERAPIE

Pozitivní účinek gestagenů na karcinom děložního těla je vysvětlován tím, že i nádorové buňky si částečně ponechávají vlastnost vyzrávat pod vlivem těchto hormonů. Hormonální léčba se spolu s chemoterapií používá především pro metastatické formy nemoci.

Možnou perspektivou je biologická léčba (t.č.v rámci klinických studií).

Recidiva (znovu se vracející onemocnění)

Ve vyšších stadiích onemocnění a zejména, pokud se nepodařilo při operaci nebo radioterapii odstranit všechny nádorové hmoty, se často nádorové onemocnění vrací. Tento stav onemocnění již v naprosté většině případů nelze vyléčit, moderní protinádorová léčba však umožňuje nemocným odstranit nebo alespoň výrazně zmírnit problémy související s opětovným vznikem nádoru (paliativní léčba).

Prevence

Každá žena by měla při nepravidelném krvácení, výtoku nebo bolestí v podbříšku navštívit gynekologa. U řady žen lze takto včasně diagnostikovat změny v období prekancerózy (přednádorového stavu) a léčebný zákrok může být mnohem účinnější než u pokročilých stadií nemoci.

Sledování nemocných (dipenzarizace)

Po ukončení léčby je nutné pravidelné sledování onkologem a to první dva roky každé tři měsíce a dále se intervaly pravidelných kontrol prodlužují.

Prognóza

Pacienti v I. klinickém stádiu dosahují 5letého přežití v 85 %, pacienti ve II. klinickém stádiu v 70 %, ve III. klinickém stádiu ve 49 % a ve IV. klinickém stádiu pouze v 19 %.

Literatura:

1. Citterbart K. a kolektiv: Gynekologie, 2001; s 165 – 170.
2. Chovanec, J.,: Maligní nádory endometria. In: Speciální onkologie – příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob, Adam, Z., Krejčí, M.

   , Vorlíček, J. a kolektiv, Galén, 2010, 1. vydání, s. 205 – 210.

3. Chovanec J. a kolektiv: Guideline gynekologických zhoubných nádorů: Standard-Komplexní léčba zhoubných nádorů endometria, www.onkogynekologie.com.

   , 2012

4. Míčková I, Pilka R. a kolektiv: Molekulární prognostické faktory a patogeneze endometriálního karcinomu. Čes. gynekol 2006, 71(4), s. 355-360.

prim. MUDr. Josef Chovanec, PhD.Oddělení gynekologické onkologieMasarykův onkologický ústavŽlutý Kopec 7 656 53 Brno

e-mail: [email protected]

CO VÁS ZAJÍMALO? GYNEKOLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ A OPERACE – TÉMA NAŠÍ ONLINE PORADNY

V rámci Zdravého úterý přicházely  otázky na téma Gynekologická onemocnění a operace  do online poradny FN Plzeň, odpovídal vedoucí lékař Gynekologicko-porodnické kliniky MUDr. Jiří Presl, Ph.D.

Každá ženy by měla vyhledat svého gynekologa bez ohledu na svůj věk minimálně 1x za rok. V rámci gynekologického vyšetření je proveden skríning karcinomu děložního hrdla, onkologická cytologie, a další vyšetření, která mají za cíl pátrat po případných odchylkách od normy. V případě, že již nastane problém, potíž, pak je vhodné vyšetření neodkládat.

Mezi nejčastější stesky našich pacientek patří vulvovaginální dyskomfort /pálení, svědění, řezání v oblasti zevních rodidel a pochvy/, krvácení, bolesti v podbřišku. Za těmito potížemi se může skrývat celá řada příčin. Některé potíže jsme schopni řešit medikamentozně, jiné pak moderními operačními technikami.

Tým Gynekologicko-porodnické kliniky je připraven vyšetřit a případně léčit každou pacientku, která naše centrum vyhledá.

Zde představujeme nejzajímavější otázky s odpověďmi.

OTÁZKA:        

Dobrý den, letos jsem už podruhé s odstupem jednoho roku prodělala HSK resekci korp. polypu. Je mi 60 r. Při vyšetření ultrazvukem mi dva lékaři oznamovali vysokou děložní sliznici, při operaci naopak nízkou.

Proč se vlastně UV vyšetření dělá, když je absolutně nepřesné, a lékař v nemocnici při prvním vyšetření polyp neodhalil? Vloni ano. Dále mi vloni lékař oznamoval cystická ovaria, letos ne. Cysty mám dlouhodobě.

Je možné jejich náhlé zmizení? Je možné, že mi polyp opět za rok naroste, jaká je šance? Děkuji za odpověď, hezký den přeji.

ODPOVĚĎ:     

Dobrý den, ultrazvukové vyšetření má v rukou zkušeného sonografisty velmi vysokou přesnost. Je to vyšetření nezbytné před každým gynekologickým zákrokem. Nepřesnost je samozřejmě možná. Je to dáno jak vyšetřujícím, tak ale i pacientkou – konstitucí, charakterem tkání atd.

Ovariální cysty jsou v tomto věku spíše setrvalé. Jejich ultrazvukové posouzení je klíčové pro další postup – sledování či operace. Polyp se může objevit i opakovaně. Záleží poté na posouzení zkušeným lékařem, zda Vás bude indikovat/posílat k operaci či navrhne jen sledování.

OTÁZKA:        

Dobrý den, budu muset pravděpodobně podstoupit hystereskopii pro hyperplasii děložní sliznice v klimakteriu na vaší klinice.

Chtěla bych hystereskopii v analgezii, protože špatně snáším narkózu, zároveň bych ale chtěla být první den po výkonu hospitalizována kvůli ohlídání zdravotního stavu odborníky, protože jsem doma sama, je mi 60 let a mám mnoho dalších interních diagnóz a byla bych velmi nervosní z případných komplikací. Je tato varianta možná? Děkuji

ODPOVĚĎ:     

Dobrý den, ano, po výkonu je možné zůstat do druhého dne. Rovněž výkon bez celkové anestezie, narkózy, je možný. V tomto případě se provádí v tzv. analgosedaci event. v kombinaci s lokálním znecitlivěním. Kolegové s Vámi vše při přijetí proberou.

Další otázky a odpovědi naleznete na našich stránkách: http://old.fnplzen.cz/chat_archiv.asp

I střevní polypy vás mohou ohrozit na životě. Důležitá jsou preventivní vyšetření po 50. roce věku

Velkým strašákem zejména pro dospělou populaci je kolorektální karcinom čili rakovina střev. V zažívacím ústrojí se však vyskytují i jiná onemocnění, která dokáží velmi potrápit a při přehlížení a podcenění příznaků i do budoucna ohrozit na životě. Například střevní polypy.

Přednostka II. interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Prof. MUDr. Marcela Kopáčová, Ph.D. v naší radioporadně na téma: střevní polypy. Jaké jsou příčiny jejich vzniku a také příznaky a především léčba.

Polyp je obecné označení pro jakýkoliv výrůstek na sliznici tlustého střeva, či kdekoliv jinde v trávicí trubici. Teprve po odstranění polypu a jeho histologickém vyšetření mohou odborníci přesně stanovit diagnózu a tedy i závažnost onemocnění.

Až dvě třetiny střevních polypů představují tzv. adenomy, což jsou benigní, tedy jinak řečeno nezhoubné nádorové polypy.

Pokud však není adenom ze střeva odstraněn včas, může dojít po určité době k jeho růstu a přeměně v již zhoubný adenokarcinom. Proto ve většině vyspělých zemí existují preventivní programy, které se snaží vyšetřit populaci pacientů, kteří ještě nemají žádné potíže, právě s cílem odstranit tyto polypy ve stadiu dosud nezhoubného nádoru.

Jaké části střeva polypy nejčastěji postihují?

Polypy se mohou vyskytnout v kterékoliv části tlustého střeva. Pokud budeme mluvit o adenomech, tak ty nejčastěji nacházíme v konečníku a v tzv. esovité kličce neboli v sigmatu.

V naprosté většině střevní polypy nepůsobí žádné potíže a jsou náhodným nálezem například při preventivním vyšetření střeva.

Při větší velikosti polypu se pak mohou objevit neurčité bolesti břicha, případně viditelná krev ve stolici či skryté krvácení vedoucí až k chudokrevnosti.

Základním vyšetřením je endoskopické vyšetření střeva, tedy kolonoskopie. Toto vyšetření také jako jediné umožní provést i terapeutický výkon a nalezené polypy ihned odstranit.

Genetika také hraje svoji roli při vzniku polypů

Vrozené predispozice jsou pouze jedním z mnoha faktorů, které vedou k tvorbě adenomů a poté i adenokarcinomů.

Pacienti, kteří mají rodiče či sourozence se zhoubným střevním nádorem, by zcela jistě měli podstoupit preventivní kolonoskopii.

Polypům lze do určité míry úspěšně předcházet. Základem je racionální strava s dostatkem vlákniny a s omezeným množstvím tuků. Nekonzumovat příliš často uzené či grilované potraviny a v neposlední řadě též omezit konzumaci alkoholických nápojů a ideálně nekouřit.

Je však potřeba zdůraznit, že ani zdravý životní styl, nemusí tvorbě střevních polypů zabránit, proto je tak důležitá prevence.

Celou radioporadnu s Prof. MUDr. Marcelou Kopáčovou, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Hysteroskopie

• nepravidelné děložní krvácení, nereagující na hormonální léčbu – biopsie sliznice,
• neplodnost či opakované potrácení (rozrušení srůstů, sept – přepážek v děloze, …),
• problémy spojené s nitroděložní antikoncepcí – lokalizace tělíska, jeho případné odstranění,
• podezření na polyp sliznice děložního těla na základě UZ vyšetření – odstranění,
• ultrazvukové nálezy drobných myomů rostoucích do dutiny děložní – odstranění,
• jiné – např. odstranění zbytků (reziduí) po porodu, potratu atd.

Snahou je provádět výkon těsně po ukončení menzes, kdy je děložní sliznice nejnižší a nebezpečí krvácení z děložní sliznice, které znepřehlední zorné pole a  tím komplikuje vyšetření, je nejmenší.

Postup při provádění hysteroskopie 

Do dělohy se po rozšíření kanálu hrdla zavede hystreoskop, dutina děložní se naplní speciálním sterilním iontovým roztokem, který dělohu propláchne a rozšíří. Poté můžeme na obrazovce pod velkým zvětšením (20 – 80 x) detailně vyšetřit dutinu děložní, odebrat vzorky sliznice a pod kontrolou zraku přesně operovat – viz výše.

Možné komplikace výkonu  

Žádný lékař ani pracoviště Vám, bohužel, nemůže 100% zaručit bezproblémový průběh jakékoliv operace. Díky moderní medicíně jsou však tyto komplikace velmi vzácné.

Nejčastější komplikací všech výkonů prováděných v celkové anestesii jsou zejména trombóza (vytvoření krevní sraženiny v žilách dolních končetin) a možná následná embolie (uvolnění sraženiny do cévního řečiště a ucpání cévy v plicích nebo mozku).

Protože je výkon poměrně krátký – cca 10 až 15 min, je riziko výše popsaných komplikací minimální.

Další možnou komplikací při hysteroskopii je možnost silnějšího krvácení z dělohy, zánětu, a ve vyjímečných případech může dojít i k poškození děložní stěny operačním nástrojem – tato komplikace není většinou nebezpečná a nevyžaduje žádné další ošetření.

Režim po provedení hysteroskopie   

Většinou není nutné dodržovat žádná zvláštní režimová opatření. Hojení trvá obvykle 2 až 3 týdny a projevuje se slabým špiněním, do té doby je vhodné se vyvarovat horké koupele a pohlavnímu styku, používání tamponů atd.

Materiál odebraný při výkonu (odstraněné polypy, biopsie sliznice, myomy, atd.)  se odesílá na specializované histologické vyšetření – o jeho výsledku budete informována při kontrole u svého gynekologa, kterému bude zaslán poštou.

Děložní polypy

Děložní polyp je malý protáhlý výrůstek na tkáni, který se nachází buď na děložní sliznici (roste z výstelky dělohy – tzv. endometria, hovoříme tedy o endometriálním polypu), anebo vyrůstá z děložního hrdla (pak se jedná o tzv. cervikální polyp).  Polypy se obecně mohou nacházet také na sliznici zažívacího traktu, močových cest nebo sliznici dýchacích cest.

Děložní polypy dělíme stejně jako polypy v jiných lokalizacích na stopkaté a přisedlé.

Děložní polypy jsou naštěstí v naprosté většině případů neškodné nezhoubné nádory, avšak nikdy nelze zcela spolehlivě vyloučit, že se na jejich povrchu nenachází zhoubné buňky.

Proto je vhodné každý polyp odstranit a odeslat k histologickému vyšetření k vyloučení přítomnosti zhoubného nádoru (tj. karcinomu děložní sliznice).

Děložní polypy se u žen mohou vyskytovat v kterémkoliv věku. Přesná příčina vzniku polypů v děloze není zcela objasněna. Většina děložních polypů je nenádorového, zánětlivého charakteru, některé však mohou vykazovat známky nádorového bujení.

U polypů děložního hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla, a to například záněty.

Vznik polypů děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují nadměrný růst děložní sliznice (tedy endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální.

Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, který celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický.

Typickým příznakem pro polypy v děloze je krvácení. U polypů hrdla to bývá spíše mírnější krvácení nebo špinění, a to zejména po pohlavním styku či po gynekologické prohlídce (jedná se tedy o tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla dělohy je krvácení zpravidla nadměrně silné a krvácení se objevuje také mimo pravidelný menstruační cyklus.

Je třeba pamatovat, že objevení se takového krvácení nemusí nutně znamenat přítomnost děložních polypů jako možného zdroje krvácení. Protože krvácení patří mezi velice nespecifické klinické příznaky celé řady dalších gynekologických onemocnění (jako jsou například děložní myomy). Polypy obvykle nezpůsobují pacientce žádnou bolest, ale není tomu tak vždy.

Děložní polypy se také mohou projevovat výtokem z pochvy.

Některým ženám však přítomnost polypu v děloze nemusí způsobovat naprosto žádné viditelné potíže a může být zcela náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.

V některých případech ovšem mohou polypy v děloze způsobovat pacientce dokonce neplodnost nebo opakované potrácení nebo přispívat k neúspěchu léčby neplodnosti mimotělním oplodněním. Jedná se o polypy děložní dutiny (tj. těla děložního). Je zde ovšem třeba říci, že i žena s polypy v děloze může, jak otěhotnět, tak také i donosit plod.

Ovšem v některých případech polyp, který se nachází v hrdle dělohy, jej může mechanicky „ucpat“, a tím znemožnit spermiím prostoupit do dělohy (tzn. je také zdrojem neplodnosti).

Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném základním klinickém gynekologickém vyšetření (které se provádí pohmatem a dále s pomocí speciálních gynekologických zrcadel), neboť obvykle vystupují z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, které se nacházejí uvnitř dělohy neboli v děložní dutině. Tento druhý typ polypů se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (tj. pohmatem či s pomocí zrcadel) je diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na ně lze získat až vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při tzv. hysteroskopii neboli endoskopickém vyšetření děložní dutiny.

Žena může s děložními polypy normálně žít, zejména pokud jí nezpůsobují krvácivé či reprodukční obtíže. Na druhé straně i při nálezu klinicky dosud němého polypu (který se neprojevuje žádnými příznaky, je tzv.

asymptomatický) se většinou doporučuje jeho odstranění. A to především proto, abychom histologicky ověřili jeho nezhoubnou povahu.

U žen plánujících graviditu jde také o jistou prevenci potratu nebo nepříjemného krvácení v průběhu těhotenství.

Děložní polypy je možno odstranit pouze chirurgicky (žádná jiná léčba není možná). Chirurgické odstranění polypu děložního hrdla je velmi jednoduchým, malým, obvykle nebolestivým zákrokem, někdy proveditelným i pouze ambulantně. Jeho odstranění hysteroskopicky (tj.

endoskopicky) je výkonem miniinvazivním, prováděným pouze přes pochvu a děložní hrdlo. Hysteroskopická polypektomie endometriálního polypu děložního těla je většinou pouze několik minut trvající operační zákrok prováděný zpravidla v krátké celkové anestezii.

Lze ho provést i bez anestezie, pokud není polyp v dutině děložní příliš velký (do velikosti 1 až 1,5cm), a pokud je pacientka k tomuto vhodná (tj.

pokud snese na 5–10 minut dyskomfort typu bolestivého menses, což je snazší u žen, jež již vaginálně rodily), a pokud je pracoviště vybaveno tenkou optikou a operatér má v tomto směru zkušenosti. Standardem je ovšem provádět tento výkon v celkové anestezii.

Při chirurgickém odstranění je třeba odlišit odstranění polypů hrdla a těla dělohy. U polypů hrdla se po ozřejmění nálezu v gynekologických zrcadlech polyp uchopí vhodným úchopovým nástrojem a šetrně odkroutí od dělohy.

Zpravidla nejde o výkon bolestivý, lze jej provést i ambulantně, eventuálně použít lokální anestezii, případně anestezii celkovou, pokud tento postup žena preferuje nebo jde o ženu velmi citlivou.

Ženám v naprosté většině případů při chirurgickém odstranění polypu nehrozí žádné zásadní komplikace, a to ani během výkonu ani těsně po něm. Ani potíže v sexuální oblasti po chirurgickém odstranění děložního polypu problémem nebývají.

Poměrně častým jevem jsou recidivy, to znamená znovuobjevení se polypů, i po jejich chirurgickém odstranění. Polypy se mohou objevit na stejném místě i jinde.

Určitou prevencí novotvorby polypu děložního těla je ošetření stopky či spodiny polypu (tedy místa odkud z dělohy vychází) elektrokoagulací (což je chirurgická technika využívající elektrický proud k řezu, čímž se zastavuje krvácení z tkáně), což hysteroskopie většinou umožňuje.

Další prevencí u polypů děložní sliznice (tj. endometria) může být nasazení gestagenních hormonů, ať již působících celkově (tj. podávají se ve formě tablet) nebo lokálně (aplikují se v podobě nitroděložního tělíska obsahujícího lék levonorgestrel), neboť gestageny obvykle brzdí růst děložní sliznice a z ní tyto polypy vycházejí.

Prevence polypů děložního hrdla bohužel není známa. Prevencí tvorby nebo recidiv polypů děložního těla může být (vedle již zmíněného podání hormonů gestagenů) kombinovaná antikoncepce podávaná ústy, při jejímž užívání dochází k podobnému efektu – děložní sliznice zde téměř neroste.