Enterococcus faecalis v moči – vše o zdraví

„Infekce močových cest nepatří mezi nakažlivá onemocnění v tom smyslu, že by byla přenosná z člověka na člověka. Často jsou však u malých pacientů diagnostikována buď pozdě anebo nesprávně. A přitom včasné určení správné diagnózy a rychlý začátek adekvátní léčby snižuje riziko možných následků, které mohou být i u dětí velmi vážné.“

Co je způsobuje?

„Společným znakem infekcí močových cest je výskyt klinicky významného množství bakterií v moči. Většina těchto infekcí je způsobená jediným patogenem, proto nález dvou či několika mikroorganismů v moči obvykle svědčí o kontaminaci,“

vysvětluje MUDr. Popelková a připomíná: „Za významnou bakteriurii (infekci močových cest) se považuje počet 105 a víc bakterií v l mililitru moči. Nejčastěji je původcem infekce tyčinková bakterie Escherichia coli (velmi často jen zkráceně E. coli).

Žije v tlustém střevě a na pokožce kolem konečníku. Je jedním z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a její přítomnost je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě. Některé vzácnější kmeny E. coli jsou nebo za určitých okolností mohou být patogenní.

Mohou způsobit různé zánětlivé stavy…

Mezi ostatní původce infekcí močových cest patří enterobakterie, které se často vyskytují u pacientů s malformacemi močového systému.“

Odběr moči – správný postup

Potvrzení diagnózy je založeno na přítomnosti klinických příznaků, laboratorních ukazatelích a pozitivitě močového nálezu: přítomnost krve, bílkovin, leukocytů a bakterií v moči. Proto dříve, než se stanoví diagnóza, je nutné odebrat a vyšetřit moč. Pro tento účel se používají sterilní zkumavky.

Správný postup, který by měli rodiče zachovávat, prozrazuje MUDr. Popelková: „Před odběrem je potřeba dítěti důkladně očistit vnější genitálie a do zkumavky odebrat moč ze středního proudu. Nejvhodnější je ranní moč (což ale není podmínkou), přičemž je důležité ji co nejrychleji odevzdat k vyšetření.

Při déletrvající prodlevě se mohou bakterie ve vzorku pomnožit, a tím dochází ke zkreslení výsledku.“

Maminky často u malých dětí upřednostňují odběr moči do sáčků. Je to správné? „Tato metoda je sice technicky jednodušší, ale je poměrně málo spolehlivá. Až 85 % nálezů ze sáčků totiž přináší falešně pozitivní výsledek. Odběr moči pomocí sáčků se používá jen na screeningové vyšetření, není vhodné takto zachycenou moč posílat na kultivační vyšetření.“

Z odebraných vzorků se infekce močových cest určuje testačními papírky a podrobnějším mikroskopickým vyšetřením. Dnes již i u nás mají někteří praktičtí dětští lékaři ve svých ordinacích přesné močové analyzátory, které vyhodnotí až jedenáct močových parametrů během několika minut. Výsledek kultivačního vyšetření moči bývá obvykle znám v průběhu 24–48 hodin.

Podle lokalizace zánětu lze infekce dělit na:

Rodiče mohou poměrně lehce rozpoznat příznaky, které toto onemocnění doprovázejí. Pokud dítě chodí na WC častěji, než je obvyklé, přičemž pokaždé močí jen velmi málo a při močení pociťuje pálení a řezání, jedná se s největší pravděpodobností o cystitidu (zánět močového měchýře).

Pokud dítě dokáže lokalizovat svoji bolest, pak je důležité vědět, že pro tuto diagnózu je typická bolest v podbřišku. Infekci doprovází jen mírně zvýšená teplota (někdy zůstává dítě zcela bez teplot). MUDr.

Popelková připomíná: „K projevům cystitidy patří i to, že se dítě pomočuje.

V jedné třetině případů dochází i ke změně zabarvení moči (do červena zbarvená moč), někdy ale může jít o zavádějící jev, protože u zdravého dítěte mohou změnu barvy moči způsobit i některé medikamenty (například B-komplex), konzumace červené řepy anebo přibarvované nápoje.“

V novorozeneckém věku je výskyt cystitidy častější u chlapců, později zase u dívek (roli zde hrají anatomické poměry – krátká močová trubice a blízkost konečníku – tedy lehký přístup bakterií ze stolice).

Léčba infekcí dolních močových cest u dětí probíhá ambulantně, trvá pět až sedm dní. A na co by měli rodiče dbát především? Měli by dítěti zabezpečit dostatečný příjem tekutin. Pití vody a čaje přispívá k vyplavení bakterií a znemožňuje jejich průnik do sliznice močového měchýře.

Infekce močových cesto dokáže pěkně potrápit. Nepodceňujte příznaky i prevenci.

Je to závažné onemocnění, které bychom mohli velmi stručně charakterizovat jako bakteriální zánět ledvinných pánviček a okolní tkáně. Typicky se projevuje bolestí v zádech, horečkou a obtížemi při močení…

Jaké příznaky na něj upozorňují? MUDr. Popelková: „Klinické projevy závisí na věku pacienta. Čím je mladší, tím má méně typické příznaky. U nejmenších dětí je často přítomna horečka (39–40 °C), dítě je neklidné.

Při přebalování si maminky mohou všimnout, že plenka nepřiměřeně zapáchá anebo je na ní ‚flíček‘ (tyto změny způsobuje zkalená moč, respektive krev v moči – normálně je moč čirá a mívá světle žlutou barvu).

K dalším příznakům patří často i zvracení, nechutenství, dítě se jeví jako apatické, špatně prospívá, a pokud se u něj objeví žloutenka, trvá velmi dlouho. U větších dětí se objevuje tupá bolest v bedrech.“

Diagnostika

Na onemocnění upozorní už typické příznaky a klinické vyšetření u pediatra. Rozhodující pro diagnózu je kromě chemického a kultivačního vyšetření moči i CRP vyšetření z kapky krve. Vysoce pozitivní zánětlivé parametry svědčí o tom, že se jedná o postižení tkáně ledviny.

U malých dětí tato diagnóza vyžaduje hospitalizaci, zejména tehdy, přetrvává-li vysoká teplota, nepřijímá-li dítě tekutiny, je dehydrované a zvrací.

Léčba

„Akutní pyelonefritida vyžaduje nasazení antibiotik ve formě infuzí, obvykle do poklesu teplot, pak se pokračuje v další léčbě (alespoň 14 dní),“ připomíná MUDr. Popelková. Ale i pokud jde o domácí péči, je potřeba brát pravidelně antibiotika v dostatečných dávkách a dodržovat určitý léčebný režim.

„Zásadním opatřením je zabezpečit dítěti dostatečný příjem tekutin, teplo a klid. Rodiče by si měli uvědomit, že dítě, které onemocnělo infekcí močových cest, nesmí žíznit. Podávané nápoje by měly být teplé (nevhodné jsou sycené minerálky, limonády, džusy). Nápoje, které dítěti nechutnají (například urologický čaj), není nutné podávat.

Vhodným pitím jsou brusinkové nápoje, které snižují pH moči, čímž se vytváří nepříznivé prostředí pro množení bakterií.“

Při přípravě jídel nejsou potřebná zvláštní opatření. Volí se nedráždivé, věku přiměřené potraviny obsahující minimální množství soli.

Jak na recidivy?

Pokud se infekce močových cest v dětském věku chronicky opakují, je nevyhnutelné pátrat po příčinách jejich vzniku. MUDr. Popelková upozorňuje na to, že mezi standardní vyšetření dětí dnes patří i sonografické vyšetření.

„Při podezření na vývojové odchylky se indikuje RTG vyšetření s cílem odhalit vezikoureterální reflux. Dále je vhodné provést izotopové vyšetření DMSA (scan), které odhalí jizvy ledvinné tkáně.

Pokud se ani po těchto vyšetřeních příčina opakujících se zánětů nezjistí, je vhodné urologické vyšetření na vyloučení stenózy (zúžení) močové trubice.“

Rodiče, je to na vás…

Odborná péče o dítě, které onemocnělo zánětem močových cest, vyléčením akutního infektu nekončí. Vyžaduje další sledování dětským nefrologem nebo urologem. MUDr. Popelková hovoří o nezbytných režimových opatřeních, která bychom měli doma zavést, nechceme-li, aby dítě bylo v budoucnu atakováno dalšími záněty.

Základem je osobní hygiena, k níž by měli rodiče dítě vést přiměřeným způsobem. Děti by také měly pravidelně močit (pro starší děti platí tří- až čtyřhodinový interval).

U chlapců klademe důraz na hygienu předkožky. Během běžné hygieny předkožku stahujeme (velmi jemně, aby nedošlo k jejímu natržení). Hygienu je potřeba provádět pod tekoucí vodou – tedy nikoli ve vodě, v níž se dítě koupalo.

Děvčata zase mají nosit vzdušné, bavlněné kalhotky, které nikde neškrtí, nevhodná jsou například tanga (ale třeba i hodně těsné džíny). Dívky by měly upřednostňovat teplejší oblečení, neměly by vystavovat chladu ani bříško, ani záda, i když je to dnes ‚in‘. Opakované záněty močového měchýře totiž mohou vést až k neplodnosti!

U kojenců je třeba dbát na pravidelnou výměnu plenek. Přípravkům, které dráždí sliznici, jako jsou například mýdla a parfémované přísady do koupele, je lepší se vyhnout. Zrovna tak je třeba omezit i používání jednorázových vlhčených ubrousků, protože snižují ochranný film sliznice močových cest.“

Vyplatí se nepodceňovat

Teplé počasí a možnost koupat se v létě na koupališti či v průběhu roku v termálních bazénech – to všechno jsou „ideální“ podmínky pro to, pořídit si nepříjemný suvenýr v podobě infekce močových cest. Rodiče by proto měli vždycky dbát na to, aby jejich děti byly v suchu, aby se před vstupem do vody i po koupání vymočily.

Podezření na infekci není radno podceňovat. V případě, že se objeví výše zmiňované příznaky, je žádoucí vyhledat lékaře. MUDr. Popelková:

„Pokud je léčba nedostatečná, zanedbaná nebo pozdě aplikovaná, může dojít k nezvratným změnám v dětském organismu. Nakonec to může být třeba jen ten poslední pomyslný krok k umělé ledvině a dialýze! Správná diagnóza a přiměřená léčba těchto infekcí má proto zásadní význam pro prospívání dítěte v budoucnu.“

Urivac 30 kapslí

URIVAC – originální patentovaný imunomodulační přípravek. URIVAC – podpora obranyschopnosti organizmu, zvláště močových cest. URIVAC – doplněk stravy -obsahuje v jednom balení dávku na tři měsíce.

Infekce ledvin a vývodných cest močových jsou nejen závažné, ale i velmi nepříjemné stavy. Jsou to akutní a chronický zánět močového měchýře, močové trubice, močovodů a pánviček ledvinných.

Mezi nejčastější vyvolavatele nespecifických bakteriálních infekcí urogenitálního traktu patří například gramnegativní tyčky, stafylokoky nebo enterokoky.

Vznik těchto infekcí močového traktu ovlivňuje řada predispozičních faktorů (anatomické a fyziologické rozdíly vázané na pohlaví s častějším výskytem u žen, těhotenství, obstrukce močových cest nebo porucha odtoku moče, zánětlivé ložisko v sousedství, onemocnění z poruchy látkové výměny aj.).

Zánět močových cest trápí alespoň jednou za život každou druhou ženu. Buď obtíž odezní sama, nebo pomohou antibiotika. Pokud se ale zánět neustále vrací, může být příčinou oslabená imunita.  

Jedním ze způsobů jak zvýšit celkovou obranyschopnost organismu i močových cest je modulace imunitních mechanismů pomocí přípravku URIVAC. URIVAC je patentovaný přípravek vyvinutý ve spolupráci s odborníky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

• Obsahuje neškodné části bakterií, které jsou častými původci močových infekcí a které stimulují imunitu a tím posilují přirozenou obranyschopnost organismu.  
• URIVAC pro zdraví močových cest
• Originální patentovaný imunomodulační přípravek
• Podpora obranyschopnosti organizmu, zvláště močových cest
• URIVAC příznivě ovlivňuje imunitní systém
• URIVAC podporuje obranyschopnost organismu, zvláště močových cest
• URIVAC se používá u mužů i žen ke zvyšování nespecifické imunity
• URIVAC obsahuje v jednom balení dávku na tři měsíce
• URIVAC se užívá 1x denně
• URIVAC je doplněk stravy volně prodejný bez lékařského předpisu
• URIVAC není určen jako náhrada pestré stravy  
• Příbalová informace, čtěte pozorně!
• Název přípravku: URIVAC ®
• Forma:
• Kapsle
• Složení: 1 kapsle obsahuje 5 mg aktivní substance, připravené lyofilizací inaktivovaných mikroorganismů:
• Klebsiella pneumoniae lysatum cryodessicatum (CCM 7589)
• Pseudomonas aeruginosa lysatum cryodessicatum (CCM 7590)
• Enterococcus faecalis lysatum cryodessicatum (CCM 7591)
• Escherichia coli lysatum cryodessicatum (CCM 7593)
• Proteus mirabilis lysatum cryodessicatum (CCM 7592)
• Propionibacterium acnes lysatum cryodessicatum (CCM 7083)
• Pomocné látky: oxid křemičitý, laktóza, bramborový škrob.
• Kategorie:
• Doplněk stravy
• Charakteristika a oblast použití:

Přípravek URIVAC je vyroben nejmodernějšími biotechnologickými a purifikačními technologiemi. Obsahuje unikátní kombinaci purifikovaných lyzátů (vysoce přečištěné neškodné části inaktivovaných mikroorganismů) ze šesti originálních, patentovaných bakteriálních kmenů, které se nejčastěji podílejí na vzniku urologických zánětů.

1. Aplikační forma přípravku jsou perorální kapsle.
2. Přípravek URIVAC příznivě ovlivňuje imunitní systém a napomáhá zvyšování obranyschopnosti organizmu, zvláště močových cest.
3. Kontraindikace:
4. Nesmí se používat při přecitlivělosti na některou z použitých složek.
5. Nežádoucí účinky:

Nejsou známy. Přípravek je vyráběn z přírodních materiálů.

Interakce:

Nejsou známy. Nedoporučuje se současná aplikace s imunobiologickými přípravky. V těchto případech je vždy nutná konzultace s lékařem.

Dávkování a způsob použití: 1 kapsle denně, nejlépe na lačno po dobu 10 dní, poté 20 dní vynechat a opět používat 1 kapsli denně po dobu 10 dní, následně opět 20 dní vynechat a opět používat 1 kapsli denně po dobu 10 dní.

Po ukončení tohoto základního cyklu používání přípravku URIVAC® je možno v tomto dávkování po opětovné 20 denní přestávce pokračovat. Po konzultaci s lékařem lze k docílení dlouhodobějšího efektu preparát užívat i vícekrát ročně.

• Upozornění:
• Určeno pro děti od 7 let a dospělé, případný konzum pro mladší děti, těhotné a kojící ženy nutno předem konzultovat s lékařem.
• Nepřekračovat doporučenou denní dávku.
• Výrobek není určen k používání jako náhrada pestré stravy.
• Ukládat mimo dosah dětí.
• Uchovávání: 10 – 25 oC, v suchu a temnu.
• Balení: 30 kapslí – dávka na 3 měsíce

Kultivační vyšetření moči

Jak je vyšetření využíváno?Kdy je vyšetření požadováno?Co výsledek vyšetření znamená?Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno? Vyšetření se používá k diagnostice infekce močových cest (IMC).

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření se objednává při příznacích infekce močových cest, jako jsou bolest a pálení při močení a časté nucení na moč. Nekomplikovanou močovou infekci u mladých žen je možno přeléčit antibiotiky bez předchozího kultivačního vyšetření.

Při komplikovaném průběhu nebo nemá-li zavedená terapie odpovídající efekt, je vhodné provedení kultivace.

U těhotných žen by mělo být provedeno kultivační vyšetření i v případě, že jsou bez příznaků, protože přítomné bakterie mohou ohrozit zdraví a vývoj plodu.

Kultivace může být ordinována současně s vyšetřením močového sedimentu nebo dodatečně, pokud je nález v močovém sedimentu abnormální.

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledek kultivace je interpretován současně s výsledkem vyšetření močového sedimentu a s přihlédnutím ke způsobu odběru vzorku a ke klinickému stavu pacienta. Je třeba vzít v úvahu možnou kontaminaci kožní flórou.

Za pozitivní výsledek je považován nález jednoho druhu bakterií, rostoucího ve vysoké kvantitě. Při správně provedeném odběru to znamená kvantitu více než 100 000 zárodků tvořících kolonie (CFU)/ml.

V některých případech však může infekce probíhat, i když nebyly bakterie nalezeny ve vysoké kvantitě. Nížší koncentrace ( 1 000 až 100 000 CFU/ml) mohou svědčit pro infekci, pokud jsou současně přítomny příznaky.

U vzorků odebraných technikami minimalizujícími kontaminaci, například cévkováním, mohou být signifikantní i nálezy 1 000 až 100 000 CFU/ml.

Pokud se po 24 až 48 hodinách neobjevil žádný nárůst, znamená to obvykle, že se o infekci nejedná. U přetrvávajících obtíží je možno kultivaci zopakovat a zaměřit se na bakterie rostoucí v nízké kvantitě nebo provést vyšetření na jiné mikroorganismy, které mohou být příčinou problémů.

Přítomnost bílých krvinek a bakterií v nízké kvantitě bývá u symptomatických pacientů nalézána při stavu známém jako akutní uretrální syndrom.

Nález více různých druhů bakterií znamená obvykle, že se jedná o kontaminaci při špatném odběru, zejména pokud narostly běžné nepatogenní druhy, například Lactobacillus sp. a jiné vaginální bakterie u žen.

Pokud příznaky přetrvávají, doporučuje se provést nový, pečlivější odběr a kultivaci zopakovat.

Je-li jeden bakteriální druh přítomen v signifikantně vyšší koncentraci než ostatní, například 100 000 CFU/ml versus 1 000 CFU/ml, provedou se další testy k určení převládajícího bakteriálního druhu.

Pokud je kultivace pozitivní, je provedeno stanovení citlivosti na antibiotika. Neléčená bakteriální infekce je nebezpečná pro možnost šíření do jiných částí těla. Včas zahájená léčba, obvykle antibiotická, zmírňuje bolest, která je často prvním příznakem infekce.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením. Infekce močových cest jsou častější u žen, než u mužů. Frekvence výskytu je ještě vyšší u děvčat školního věku. U mužů s kultivačně prokázanou močovou infekcí může lékař provést další vyšetření k vyloučení přítomnosti ledvinových kamenů nebo anatomických abnormalit.

Při opakovaných močových infekcích by kultivace i stanovení citlivosti na antibiotika měly být provedeny při každé příhodě.

U pacientů s opakovanými infekcemi se totiž mohou vyvinout rezistentní bakteriální kmeny, k jejichž zvládnutí je nutný pečlivý výběr antibiotik (a dostatečně dlouhá doba léčby).

Lidé mající onemocnění ledvin, onemocnění poškozující ledviny (diabetes) nebo osoby s oslabeným imunitním systémem, jsou k opakovaným močovým infekcím náchylnější.

Infekce ledvin a močových cest

H. Rozsypal, 29. 3. 2020

Nastudujte v učebnici kapitoly Infekce močových cest (strany 255-264).

Stručný přehled

Infekce močových cest jsou zánětlivá onemocnění močových cest vyvolaná infekcí a charakterizovaná přítomností bakterií nebo jiných mikroorganismů v moči a někdy vedoucí ke klinickým příznakům, jindy zůstávají klinicky němé (asymptomatická bakteriurie).

Rozlišuje se infekce dolního segmentu zahrnující zejména zánět močového měchýře (cystitida) a infekce horního segmentu zahrnující zejména hnisavý zánět ledviny (pyelonefritida). Původci jsou gramnegativní tyčinky (zejména Escherichia coli), stafylokoky, enterokoky a další.

Infekce se do močového ústrojí šíří vzestupně čili ascendentně (močovými cestami) nebo hematogenně (krví při bakteriémii). K infekci močového ústrojí nejvíce inklinují osoby se zavedeným permanentním močovým katétrem a pacienti po derivačních operacích a náhradách močového měchýře.

Příznaky akutní cystitidy nejčastěji zahrnují dysurii a polakisurii, akutní pyelonefritida se v typickém případě manifestuje jednostrannou lumbalgií a horečkou. Diagnostické postupy jsou zaměřeny na průkaz (kvantitativní) bakteriurie, objasnění možné obstrukce a jiné poruchy urodynamiky a rozlišení mezi těžší pyelonefritidou a lehčí cystitidou.

Léčba spočívá v podání účinných chemoterapeutik. Asymptomatická bakteriurie se léčí jen za specifických okolností, opatření u recidivujících infekcí směřují ke zlepšení urodynamických poměrů, odstranění obstrukce apod. Infekce má významný podíl na vzniku chronické intersticiální nefritidy a urolitiázy. Obecně prospěšným opatřením je dostatečný obrat tekutin.

Poznámky k antibiotické léčbě uroinfekcí

Interpretace močového kultivačního nálezu:

• Escherichia coli – nejčastější původce IMC, vzhledem k asi 13% rezistenci komunitní E. coli na amoxycilin/klavulanát je akceptovatelná pro léčbu cystitidy, ale již ne pyelonefritidy, nicméně pro cystitidu je řada lépe použitelných antibiotik; ke co-trimoxazolu je rezistence asi 25 %, fluorochinolonům 11 %, cefotaximu 4 %; nozokomiální E. coli je často nadaná produkcí širokospektrých β-laktamáz
• Klebsiella pneumoniae je spíše původcem nozokomiální IMC, přirozeně rezistentní k ampicilinu
• Enterococcus faecalis je přirozeně rezistentní k cefalosporinům, antibiotikem volby je ampicilin
• Enterococcus faecium je vzácnější a ještě odolnější vůči antibiotikům, lze léčit vankomycinem (rezistence – VRE – je vzácná)
• Staphylococcus aureus v moči svědčí více o ‚přefiltrování‘ z krve při stafylokokové sepsi nebo infekční endokarditidě, nutno doplnit vyšetření hemokultury, stafylokok může být původcem abscesu ledviny.

Empirická antibiotická léčba akutní cystitidy zahrnuje

• nitrofurantoin – nízká prevalence rezistence (bakterie nemají mechanismy, jak čelit málo selektivnímu účinku), přirozeně rezistentní je Proteus sp.
• fosfomycin – zatím nízká prevalence rezistence (ale s tím, jak se bude podávat, prevalence jeho rezistence se bude zvyšovat), působí i na některé enterobakterie producenty ESBL, zatím se izoláty rutinně netestují ve všech laboratořích)
• amoxycilin/klavulanát, fluorochinolony, co-trimoxazol – podle citlivosti až jako léky druhé volby pro indukci rezistence, nežádoucí účinky
• karbapenemy u původců G- tyčinek producentů ESBL, ambulantně by se dal použít ertapenem (vzhledem k možnosti OPAT)
• aminoglykosidy – lze ambulantně 1x denně i.m.

Empirická antibiotická léčba akutní pyelonefritidy zahrnuje

• amoxycilin/klavulanát i.v. nebo ampicilin/sulbactam i.v. event. k rozšíření spektra s aminoglykosidem
• cefotaxim či ceftriaxon i.v. relativně spolehlivé, ale selekce rezistentních kmenů
• ciprofloxacin i.v./p.o. – nevýhoda: indukce rezistence, výhoda: možnost převedení na režim p.o.
• karbapenemy u nozokomiálních pyelonefritid jediná spolehlivá volba pro multirezistentní G- bakterie – enterobakterie, pseudomonády – produkující širokospektré β-laktamázy.

Kazuistiky

Literatura

1. Infekce močových cest. In: Rozsypal H. Základy infekčního lékařství. 1. vydání, nakladatelství Karolinum 2015. str. 255-264.

Otázky

Otázky, na které byste měli po nastudování kapitoly umět odpovědět. Odpovědi si ujasněte, ale nemusíte je posílat e-mailem.

1. Jmenujte hlavní původce infekcí močových cest.
2. Která vyšetření se provádí u recidivující infekce močových cest u ženy a která u muže?
3. Jaké jsou léčebné možnosti ovlivnění frekvence recidivujících cystitid mladších a starších žen?
4. Které příznaky a laboratorní nálezy svědčí pro akutní pyelonefritidu?
5. Co obnáší léčba akutní pyelonefritidy a abscesu ledviny?
6. Uveďte základní informace o katétrových infekcích močových cest, kandidurii, urogenitální tuberkulóze a epidemické nefropatii.

Na uvedený e-mail pošlete

• odpovědi na otázky na konci obou kazuistik 1 a 2, tj. vypsat všechny diagnózy a navrhnout antibiotickou léčbu.