VŠEPředchozí 1 … 214Následující
Zdroj: Komora daňových poradců ČR
30.4.2021 08:54 | Komora daňových poradců upozorňuje, že poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh zákona o státní sociální podpoře. Součástí návrhu bylo i navýšení základní slevy na druhé a další dítě. Bohužel však navrhované částky nejsou dělitelné počtem měsíců kalendářního roku beze zbytku. Pokud by návrh zůstal ve verzi schválené Poslaneckou sněmovnou, výrazně by to zkomplikovalo mzdovou evidenci a pro podnikatele by to představovalo zbytečné náklady například na úpravy softwaru. O nápravu požádala KDP senátory. Dopis pro senátory naleznete v příloze. Aktualitu připravila Dáša
Zdroj: Finanční správa
30.4.2021 08:33 | Finanční správa vydala informaci k peněžitému příspěvku na stravování zaměstnanců. Tuto informaci dáváme našim čtenářům do přílohy. Aktualitu připravila Dáša
Zdroj: Finanční správa
29.4.2021 09:09 | Dovolujeme si naše čtenáře upozornit, že Finanční správa se vyjádřila v otázkách a odpovědích o postupu, jak vrátit kompenzační bonus. Zmiňuje zde, že je nutno podat novou žádost na nulu (tedy nula bude částka o kterou se žádá ) a je vhodné popsat situaci. Zároveň je zde popis, jak vrátit platbu. Otázku a odpověď naleznete níže. Aktualitu připravila Dáša
Zdroj: MFČR
29.4.2021 08:55 | Ministerstvo financí aktualizovalo 28.04.2021 v reakci na pandemii koronaviru článek se širokou škálou podpůrných opatření, zaměřených jak na firmy a podnikatele, tak na soukromé osoby. V příloze přinášíme jejich přehled. Aktualitu připravila Dáša
Zdroj: MFČR
Zavedení třetí sazby DPH bude sedmou změnou sazeb DPH za 20 let
Pokud vláda splní své plány a zavede třetí sníženou sazbu daně z přidaného hodnoty (DPH), bude to za posledních 20 let již sedmá změna sazeb DPH. Server Podnikatel.cz připravil přehled, jak se v průběhu času měnily sazby DPH a jaké novinky se v této oblasti chystají.
Čtěte speciál Daň z přidané hodnoty
Sazby začínaly na 23 % a 5 %
Autor: http://www.isifa.com
Sazby DPH se měnily od vzniku ČR už šestkrát.
V Evropském hospodářském společenství, předchůdci dnešní unie, vznikla DPH v roce 1968, kdy nahradila daň z obratu. V České republice pak došlo k zavedení DPH od začátku roku 1993.
Zákon sice vycházel ze směrnice EU, vzhledem k tomu, že jsme v té době ale nebyli členy unie, obsahoval řadu specifik. Zákon zrušil řetězení zdanění, které se muselo platit dle předešlého zákona o dani z obratu. První základní sazba činila 23 %, přičemž snížená měla hodnotu 5 %.
Daň platili všichni podnikatelé, jejichž obrat byl v roce 1991 nebo od ledna 1992 do konce září 1992 vyšší než 6 milionů Kčs.
Sazby DPH vydržely v této podobě do roku 1995, kdy se od 1. ledna snížila základní sazba o jeden procentní bod na 22 %. Snížená sazba zůstala beze změny. Novinky měla na svědomí první vláda Václava Klause, kterou tvořila koalice ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA.
Především jde o návrh na snížení standardní sazby daně z přidané hodnoty ze sazby 23 % na sazbu 22 %. Důvodem pro tuto změnu je přiblížit standardní sazbu doporučeným sazbám v rámci Evropské unie, kde by se tato standardní sazba měla pohybovat v rozmezí 15 – 19 %.
Dále jde o to, že tento návrh zapadá do celkové koncepce, přijaté vládou, do koncepce postupného snižování daňového zatížení, vysvětloval tehdy změnu ministr financí Ivan Kočárník (ODS).
Sazby v této podobě vydržely až do roku 2004. Přesto doznal zákon řadu změn. Předně se snížila hranice obratu, ze které se musela daň platit, a to na 2 miliony korun.
V roce 1998 pak došlo k poměrně velkému převodu některých položek ze snížené do základní sazby DPH, jednalo se hlavně o elektrickou energii, plyn a pevná paliva.
Novelu zákona předložila druhá vláda Václava Klause a znamenala pro řadu lidí a podniků poměrně značné zvýšení cen.
Další novinky, a to i v oblasti sazeb daně, přinesl vstup České republiky do Evropské unie a nutná harmonizace DPH s takzvanou Šestou směrnicí. Nový zákon o DPH předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD), ve které působil jako ministr financí nynější premiér Bohuslav Sobotka.
Zákon převedl mnoho služeb a zboží do základní sazby a všechny tyto položky proto výrazně zdražily. Pokles cen naopak přišel u potravin, na které se stejně jako na dětské pleny nebo noviny vztahovala snížená sazba DPH. Zatímco snížená sazba zůstala na 5 %, základní klesla na 19 %.
Zákon zároveň snížil hranici obratu, od které museli podnikatelé DPH platit. Nově se jednalo o 1 milion korun.
S DPH zamávaly hlavně vlády v posledních 6 letech
Sazby DPH vydržely čtyři roky, než od roku 2008 zvýšila vláda Mirka Topolánka (ODS) sníženou sazbu na 9 %. Od 1. ledna 2010 zvýšila DPH také úřednická vláda Jana Fischera (nestraník), a to o jeden procentní bod na 10 % a 20 %.
V roce 2012 zvýšila vláda Petra Nečase (ODS) sníženou sazbu na 14 % a v dalších letech se počítalo se sjednocením DPH na úrovni 17,5 %.
Od sjednocení sazeb ale vláda nakonec ustoupila a místo toho zvýšila od roku 2013 obě sazby o jeden procentní bod na 21 a 15 %.
Čtěte také: Až o 50 000 korun přijdou OSVČ kvůli změnám v roce 2010
Doslova do posledních dní ale nebylo jasné, jak celá situace dopadne a jaké sazby DPH budou od roku 2013 platit. Zákonodárci totiž příslušnou novelu schválili jen několik dní před koncem roku 2012.
Pokud obchodníci neznají novou sazbu ani deset dní před jejím zavedením, způsobuje to chaos a nedorozumění, komentoval tehdy Bedřich Danda ze Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR.
Aby toho nebylo málo, byl od roku 2013 zaveden systém ručení DPH za nespolehlivé plátce DPH a od roku 2014 také systém ručení při platbě na jiný než registrovaný účet obchodního partnera a povinná elektronická podání.
Čtěte také: Podat přiznání k DPH elektronicky není žádná věda
| 1. 1. 1993 – 31. 12. 1994 | 23 % | 5 % |
| 1. 1. 1995 – 30. 4. 2004 | 22 % | 5 % |
| 1. 5. 2004 – 31. 12. 2007 | 19 % | 5 % |
| 1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 | 19 % | 9 % |
| 1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 | 20 % | 10 % |
| 1. 1. 2012 – 31. 12. 2012 | 20 % | 14 % |
| od 1. 1. 2013 do současnosti | 21 % | 15 % |
Nyní se píše rok 2014 a podle slibů vlády by se sazby DPH měly v příštím roce opět měnit. Tentokrát ale směrem dolů. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) totiž chce od roku 2015 zavést třetí sazbu DPH na léky, knihy, případně dětskou výživu a několik dalších komodit.
Sazba by měla činit 10 %. Dokázal bych si představit, že bychom ji snížili až na 5 %, ale 10 % je slušný a rozumný kompromis, doplnil Bohuslav Sobotka. Od roku 2015 se má rovněž snížit hranice obratu nutná pro přihlášení se k DPH. Nově má činit 750 tisíc korun.
Čtěte také: Snižování DPH se nekoná, třetí sazba bude od příštího roku
Další novinky zřejmě přinese novela DPH, kterou bude muset vláda zareagovat na směrnici EU.
Podle ní by od příštího roku mělo být místem plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani vždy místo usazení příjemce (místo bydliště), a to bez ohledu na osobu poskytovatele. Doposud je služba zdaňována ve státě usazení poskytovatele služby.
Bárta: Lidé jsou naštvaní a otrávení. Já to vnímám
Vít Bárta je politický talent. To poznal i prezident Václav Klaus, který si ho vybral jako svého favorita v Nečasově vládě. Těžko říct, jak by se mu líbil Bártův zpětný pohled na léta s Klausem. Když bylo Bártovi 16 a začal podnikat, tehdejší premiér ho okouzlil.
„Uvěřil jsem mu, že trh skutečně vyřeší vše, ale s postupem času mi docházelo, že je to nesmysl,“ říká dnes. A tak se z ultrapravicového člověka stal středovým politikem, kterému není jedno, co si myslí lidé v čekárnách u doktora, učitelských sborovnách nebo na poštách u okýnek s důchody.
Před týdnem koalice oznámila, že je penzijní reforma hotová. Jenže nebyla. Ve čtvrtek jste ji totálně překopali. Sjednocení DPH na dvacet procent jste snížili na 17,5 od roku 2013 a odpískali jste pokles zaměstnavatelských odvodů na sociální pojištění o 1,8 procenta.
Co se stalo?
Pokud Hospodářská komora zpochybní tezi, že snížení odvodů na sociální pojištění automaticky sníží nezaměstnanost, muselo se na to reagovat.
Věci veřejné mají chránit střední třídu a hlídat sociální dopady středopravé důchodové reformy, a proto už od prosincové ideové konference jasně říkáme, že budeme činit vše pro to, aby snížení sociálního pojištění bylo co nejmenší. K tomuto opatření jsme byli prostě skeptičtí. Náš postoj nyní potvrdili i podnikatelé.
Ale proč jste se jich nezeptali předtím, než jste dohodu vytroubili do světa?
Za Věci veřejné mám čisté svědomí, náš postoj byl dostatečně známý. Jenže od prosince bylo ticho a pan prezident Klaus má velikou pravdu v tom, že jsme reformu nevysvětlili, i když právě ona potřebuje zásadní diskusi. Je nesmírně pozitivní, že se nám ji podařilo nastartovat.
Co to je proboha za vládu, která startuje diskusi nad něčím, co už schválila?
Věci veřejné o důchodové reformě se svými voliči debatují dlouhodobě. Ale od schváleného návrhu se distancovali především voliči pravicových stran, což pro mne bylo velké překvapení.
Považuji za nezodpovědné, že to neřekli dřív. My jako středová strana jsme bojovali za plnou valorizaci dopadů zvýšené daně z přidané hodnoty (DPH a když jsme ucítili velikou příležitost celkově snížit náklady důchodové reformy o položku nižšího odvodu na sociální pojištění, využili jsme ji.
Proto jsme přivítali možnost změnit již schválené parametry.
Jestli to spíš nebylo tak, že Nečas, Kalousek a Bárta něco dohodli, ale po kritice z Hradu jste srazili podpatky a rychle začali měnit?
Nevnímám to tak. Prezidenta Klause si velmi vážím za to, že umí pojmenovat situaci ve společnosti dříve než ostatní.
Já prostě považuji za podstatné, že jsme výrazně omezili sociální dopady reformy, letos se s DPH nestane nic, příští rok budou dvě sazby 14 a 20 procent a od roku 2013 jedna ve výši 17,5 procenta.
Uhájili jsme mezigenerační solidaritu, protože reforma zohledňuje naši podmínku, tedy aby se vyplatilo pracovat a mít děti. Jedině tehdy, když pracujete, budete si totiž moci uplatnit slevu na dítě, která plně nahradí zvýšení DPH.
Navíc není pravda, že zvýšení DPH o čtyři procenta automaticky znamená i zdražení o tuto částku. Řada podnikatelů v rámci konkurenčního boje tolik ceny nezvedne.
ODOLÁME TLAKŮ LOBBISTŮ, VČETNĚ NAKLADATELŮ
To možná bude platit u potravin a prodejců bytů, ale určitě ne u knih, učebnic, odborných časopisů. Tam se trh rozvrátí už na 14 procentech, o 17,5 nemluvě.
Je nesmírně zajímavé sledovat, jak každá podnikatelská skupina umí vytvořit velmi věrohodnou analýzu toho, proč v jejich oblasti rozvrat nastane, zatímco v jiné ne.
Jenže v tomto segmentu je tu čerstvá zkušenost ze Slovenska, kde zavedli jednotnou 19procentní DPH a když se zhroutil knižní trh, vrátili ji na původní výši. Už bez efektu.
Já řeknu jiný příklad. Když jsme ohlásili 20procentní sjednocení DPH, začalo se ihned říkat, jak se zdraží teplo a co všechno to bude znamenat. A najednou z ničeho nic se otevřelo téma prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí. To byl typický projev lobbyismu v rámci závažné politické debaty o důchodové reformě. Znovu ale opakuji, že veškeré zvýšení DPH budeme plně kompenzovat rodinám s dětmi daňovým bonusem a pro důchodce valorizací penzí. Toto je opravdu reforma, která myslí na průměrné členy střední třídy.
Možná střední třídu tolik bolet nebude, ale copak vám je jedno, že se vaše vláda zapíše do dějin jako představitelka kulturního barbarství. Vždyť v Británii mají na knihy nulovou sazbu, ostatní země výrazně sníženou, tedy až na Bulharsko a Lotyšsko.
Nutno říct, že konečných 17,5 procenta je v celkovém objemu méně než dvě sazby 14 a 20, které budou platit příští rok.
Chcete říct, že když si koupím o něco levnější auto, tak si koupím víc dražších knížek?
Všechno bude mít od 1. ledna 2013 reálně nižší DPH o půl procenta. My chceme být protikorupční vládou, takže se tímto vlastně bráníme i řadě lobbyistických tlaků.
Zažil jsem si to v minulých týdnech, kdy neuvěřitelné množství lidí reagovalo na oznámených sedm položek, které měly být v nižší sazbě DPH. Jednotná DPH všechny tato účelová ovlivňování zastaví. Na druhou stranu máte pravdu, že každý podnikatelský obor je jinak flexibilní na změnu DPH.
Je zapotřebí se dál bavit o tom, jak pomoci těm podnikatelským sférám, které se na to budou hůř adaptovat.
NEJKRÁSNĚJŠÍ JE VLÁDNOUT S PODPOROU LIDÍ
Například?
Teď jsem seděl s prezidentem Lékařské komory panem Kubkem a velmi detailně jsme řešili dopady DPH do zdravotnictví. Platí, že se musíme nebát přistupovat k jednotlivým oborům specificky a hledat způsob, jak jim v rámci potřebných opatření pomoci.
Zdraví ani kulturní produkty vskutku nejsou je zboží. Ne nadarmo Evropská Rada v roce 2009 přijala návrh všem členským států EU, aby uplatnily na všechny kulturní statky sníženou sazbu DPH.
Můj velký vzor Karel IV. Jako obrovská autorita a absolutistický panovník napsal svému synovi Václavovi, že není nic krásnějšího než vládnout s podporou lidí.
Prozíravé, pokud na to někdo zapomíná, většinou špatně skončí.
Musím přiznat, že tu větu si neustále připomínám, zvláště v situaci, kdy musíme prosazovat velmi nepopulární a tvrdé reformy.
Teď je například nejdůležitější debatou zdravotnictví, kde chybějí peníze už jen proto, že se medicína stále rozvíjí, ale je také dražší. Stárnoucí populace si vyžaduje stále víc nákladné péče.
Do toho musíme vyřešit dopady zvýšené DPH.
A nepočítáte s možností, že při lepších hospodářských výsledcích byste ještě změnili jednotnou sazbu a v roce 2013 by mohla být nikoli 17,5, ale třeba 16 procent?
O takovéto variantě bych nyní nechtěl spekulovat. Opakuji, že při 17,5 procentní dani snížíme její celkový objem o půl procenta.
A já opakuji, že je rozdíl mezi nákupem jachty a rohlíků s máslem.
To není úplně fér. Ve zvýšené sazbě nejsou jen jachty, ale spousta běžných položek. Mimochodem pro vládu toto půlprocentní snížení znamená, že budeme muset čtyři pět miliard uspořit v našich resortech.
DOBŘÍ ÚŘEDNÍCI SI HORENTNÍ ODMĚNY ZASLOUŽÍ
Třeba bude stačit nedávat půvabným ředitelkám kabinetu horentní odměny a pořizovat si reprezentační fotky za desetitisíce, jako to předvedl ministr školství Dobeš.
Pokud je něco, co můžeme panu ministru vytýkat, jsou to fotografe, které mu jeho podřízení objednali a on si toho v tom fofru prvních měsíců na úřadě nevšiml.
Jen jestli to nebyli titíž, kteří pak dostali stotisícové prémie.
Nebyli. A zadruhé, pan ministr Dobeš ty fotky zaplatil ze svého. A to je zásadní.
Po zdrcující kritice v médiích. To je fakt hrdinství.
Já bych řekl, že poté, co se o tom dozvěděl.
Já bych řekla potom, co mu Radek John vynadal a ujistil ho, že ty fotky mohl mát za dva, ne za 70 tisíc.
Nechci to rozebírat. Ministr Dobeš se pustil ve svém resortu do velmi tvrdých kroků a většina toho, co se mu vyčítá, jsou pseudokauzy a hyperkonstrukce. Nechci zlehčovat to, co se píše, jen říkám, že to jsou často polopravdy.
Hm. Já ale opravdu neznám člověka, který by nastoupil do práce a po měsíci dostal odměnu 140 tisíc jako Dobešova tajemnice Machálková.
Já jich znám celou řadu. Na veřejné správě mě strašně štve, že v ní existuje spousta byrokratických limitů pro odměňování manažerů.
Když někdo řídí miliardový rozpočet a má třicet tisíc, tak v komerční sféře by měl minimálně čtyřnásobek. Proto se lidé do státních služeb nehrnou. Já tomu úředníkovi plat zvýšit nemůžu, tak se mu to snažím dorovnat na odměnách.
Když se rozhodnu škrtat a na konci roku mi na mzdových prostředcích zůstane balíček peněz, tak než bych je dal Kalouskovi, dám ho raději svému týmu s tím, že příští rok bude na platy o deset procent méně. Jsem také přesvědčen, že lidé mají být odměňováni podle výsledků práce, ne podle dosaženého vzdělání nebo tzv. prdelného, tedy počtu vysezených let.
Ve veřejné správě je na druhou stranu hromady schopných lidí, kteří jsou ale blbě zaplacení. A když všem úředníkům, kteří reformy musejí odpracovat, snižujeme plat o deset procent, o to víc musíme být selektivní v tom, komu přidáme a kolik. Nesmíme se stydět dávat velké odměny.
Jde o to, komu je dáváte, tajemníci, zaměstnanci PR a tiskových odborů mi zrovna nepřipadají jako ti, které je třeba přeplácet.
Já jsem ve čtvrtek jmenoval ze 13 krajských ředitelů silnic a dálnic šest nových.
Zjistil jsem totiž, že naši dodavatelé nejen stavěli velmi draze, ale někdy i velmi nekvalitně. Jako by uplatňovali strategii, že čím to postaví blběji, tím to budou dřív stavět znovu. Z tohoto hlediska jsou krajští ředitelé zásadní článek, který kontrakty podepisuje a kontroluje.
Když jsem podnikal, tak v mé firmě lidé spravující takového rozpočty brali více než dvojnásobný plat než tito krajští ředitelé. To je tristní a jediné, na čem to můžu dohnat, jsou odměny.
Takže pokud z těch nových ředitelů do měsíce některý přijde a bude mít nadprůměrný výsledek, nebudu se stydět mu za to dát velkou odměnu, aby byl vzorem pro ostatní.
DRUHÝ DŮCHODOVÝ PILÍŘ BUDE LIDI MOTIVOVAT KE SPOŘENÍ
Vraťme se ještě k penzijní reformě. Zajímalo by mě, jak dlouho ta její poslední verze vydrží. Ve čtvrtek se totiž Václav Klaus pustil i do kritiky její samé podstaty, totiž zřízení druhého kapitálového pilíře.
Podle něj jeho státní podpora jen prohloubí schodek v průběžném důchodovém systému. A klade si otázku, jestli tím nechce prospět hlavně peněžním fondům, které budou úspory lidí spravovat? Kladu si ji též.
Já jsem rád, že nás pan prezident motivoval k vysvětlování reformy.
I tento jeho článek beru jako správný stimul, pro někoho možná provokaci, k obhajobě našich kroků.
Tak obhajujte, proč zřizujete druhý dobrovolný kapitálový pilíř se státní garancí, když už tu funguje penzijní připojištění?
Společnost v následujících letech bude bohatnout, ale přesto i nadále bude reflektovat růst reálných platů v poměru k důchodu jen z jedné třetiny. Budou se tedy rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou a výškou důchodu. Moje maminka si třeba může nyní při svém důchodu koupit denně noviny. Ale za těch 25 let by mi to moje penze třeba už neumožnila. Proto je správné občany stimulovat k individuálnímu spoření.
To chápu, ale proč k tomu zřizujete další pilíř, tudíž velký kšeft pro penzijní fondy?
Protože třetí pilíř, tedy současné penzijní připojištění, je pro lidi nedostatečnou stimulací pro dostatečně velké spoření. Když lidem umožníme, aby si vzali z povinných odvodů tři koruny, přidali dvě své koruny a díky tomu měli dalších pět korun na důchod, půjde o větší podporu odkládání vyšších částek na důchod.
Kolik procent lidí se podle vás rozhodne odebrat tři procenta ze státního průběžného systému a dát je do toho dobrovolného?
Nesdílím optimismus našich koaličních partnerů, že to bude padesát procent populace.
Příští týden si delegáti sjezdu ČSSD zvolí předsedu. Pokud se jím stane vám blízký Michal Hašek, nerozbijete současnou koalici a nezačnete spolupracovat se sociálními demokraty?
(dlouhé mlčení) Já budu velmi pozorně sledovat to, co se bude v následujících týdnech dít v ČSSD.
Nejde jen o to, kdo bude předseda, ale i jak silný mandát bude mít, což se dá vysledovat z volby místopředsedů, sjezdových projevů, atmosféře.
Přesto jsem přesvědčen a znovu v této zjitřené době opakuji, že reformní síla 118 hlasů, kterou nyní máme, je pro tento stát největší nadějí vypořádat se s řadou reforem, které se léta odkládají a je nutné je provést. Každý den prodlení zmenšuje – obrazně řečeno – část bohatství státu, kterou vlastníme.
Vnímám, že společnost je naštvaná a unavená. Proto musíme dělat všechno pro ochranu střední třídy a pro to, aby na svých bedrech neodnesla tíhu reforem jen ona sama. Ať už jsou to učitelé, lékaři, zdravotní sestry nebo rodiny s dětmi.
Zvýšení DPH na 19 procent by lidem provětralo peněženky
Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Pro ty by se mohla současně stanovit zatím blíže neurčená nižší sazba. Za potraviny, nové byty a domy, úpravu a rozvod vody, veřejnou hromadnou dopravu, vstupné na kulturní a sportovní akce, do muzeí a galerií, pohřebnictví, odvádění a čištění odpadních vod, komunální odpad a mnohé další, by si lidé museli ještě více připlatit.
S vyššími výdaji by také měl pomalu začít počítat i každý, kdo si bude chtít zajistit lepší zdravotní péči. S výrazným růstem mezd se přitom podle ekonomů nedá pro příští rok příliš počítat.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka by další zvýšení DPH vedlo k růstu nákladů asi o 50 korun na osobu měsíčně. Pro tříčlennou rodinu by to tak znamenalo, že ročně zaplatí asi o 1800 Kč navíc.
Jediné, co tento návrh přináší, je vidina, že by se nemusely měnit ceny léků, knih a tisku, ale domácnosti by si připlatily mnohem více za vše ostatní
„Jediné, co tento návrh přináší, je vidina, že by se nemusely měnit ceny léků, knih a tisku, ale domácnosti by si připlatily mnohem více za vše ostatní,“ dodal Dufek.
Úpravu sazeb DPH provázejí v Česku letos velké zmatky. Koalice nejprve totiž chtěla sjednotit obě sazby jednorázovým skokem na 20 procent, ale vzápětí obrátila a nakonec schválila a do dodatku koaliční smlouvy zakotvila postupné zvýšení a sjednocení na 17,5 procenta.
Zvýšení DPH, a fakticky i zdražení čtvrtiny spotřebního koše českých domácností, mělo původně krýt jen výpadek spojený se spuštěním důchodové reformy a oslabením státního průběžného pilíře.
Vláda si už pro příští rok, kdy spodní sazba DPH má stoupnout ze současných 10 na 14 procent, od toho slibovala příjem navíc kolem 20 miliard korun.
Od ledna 2013 pak měla vzrůst na zmíněných 17,5 procenta.
Teď by ale DPH měla být, s výjimkou léků, knih a tiskovin, ještě o 1,5 procentního bodu vyšší. Daň se má zvednout i přesto, že ve svém programovém prohlášení se vláda o zvyšování daní vůbec nezmiňuje.
Jak už Právo dříve upozornilo, v zásadě jde o nevratný krok. I kdyby totiž v budoucnu jiná vláda DPH snížila, už se úměrně tomu nesníží ceny, protože obchodníci to v zájmu své marže už nedovolí.
Většina ekonomů s dalším zvyšováním DPH nesouhlasí, protože by to podle nich omezilo spotřebu lidí, což by mělo negativní dopad pro celou ekonomiku. Varují, že výhled světové ekonomiky, včetně evropské, se navíc zhoršuje.
Pokud by k tomu skutečně došlo, oslabilo by to i české hospodářství a mohlo by dojít k dalšímu propadu výběru daní, a to včetně DPH.
Celkové příjmy českého státního rozpočtu ke konci června meziročně mírně klesly na 507,6 miliardy korun. Rozpočet přitom počítá s téměř šestiprocentním růstem.
Ministerstvo financí ale podle sdělení mluvčího Ondřeje Jakoba ještě dopočítává výsledky z června, kdy platí daně firmy.
„Každé zvýšení daní je pro ekonomiku něco jako zatažení za ruční brzdu. Představte si, že sedíte v autě a rozjíždíte se (z recese). A pak zatáhnete ruční brzdu. Pamatuji si, že jsem na vysokou jezdil škodovkou 105, tam šlo všechno i jezdit s ruční brzdou. Ale teď bych to fakt už nezkoušel,“ řekl Právu analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Za špatnou zprávu pro ekonomiku považuje případný vyšší než ohlášený růst DPH i hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel. „Pro ekonomiku by to představovalo negativní dopady, poklesla by spotřeba domácností,“ zdůraznil Šindel.
Podle Markéty Šichtařové z Next Finance vláda častými změnami v daních podlamuje budoucí hospodářský růst.
„Těžko říct, co hrátky s DPH mohou rozpočtu a spotřebitelům vlastně přinést. Pokud se změny dělají o jeden, dva procentní body, většinou se totiž schovají do obchodních marží.
Pro rozpočet má dosavadní sbližování sazeb, kdy zvýšení spodní sazby má být kompenzováno snížením horní sazby, mizivý přínos,“ řekla ekonomka Právu.
Odhady, kolik to státní kasy přinese, jsou podle ní nyní postaveny na vodě.
Dílčí daňové úpravy mají podle Šichtařové smysl v okamžiku, kdy se nějak zásadně mění logika daňového systému. Jinak se v ekonomice vytváří nestabilní prostředí, v němž podnikatelé mohou jen obtížně něco plánovat.
„To je pro ekonomiku extrémně nepříjemná věc. Nejvyšší hospodářský růst, spojený s nejvyššími daňovými výnosy, je zpravidla dosahován v těch zemích, kde jsou dlouhodobě stabilní instituce, včetně daňového systému a právního řádu. U nás děláme vše, aby ty instituce byly nestabilní. Tím si podlamujeme hospodářský růst,“ dodala Šichtařová.
Podle ní by přitom samotné zvýšení daně z přidané hodnoty na 19 procent mohlo přinést 10 až 20 miliard korun.
„Podle mých výpočtů by sjednocení DPH na 17,5 procentech mělo roční inkaso daní veřejných rozpočtů zvýšit zhruba o 23 miliard korun. Při sazbě 19 procent by si veřejné finance ve srovnání s dnešním stavem polepšily o 49 miliard,“ odhadl pak analytik Patria Finance David Marek.
Kritika na adresu vlády kvůli změnám DPH zaznívá delší dobu i z akademického prostředí.
„U nás se v souvislosti se záměrem sjednotit sazby DPH, ať již s pár výjimkami, nebo bez nich, zcela opomíjí dopad na zaměstnance a dopad na úspory občanů.
Vláda se snaží tímto způsobem de facto snížit reálné mzdy a reálnou hodnotu úspor,“ varoval před časem profesor z Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek.