Lepek – Vše o zdraví

Celiakie, jako autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice tenkého střeva. Pokud se toto onemocnění nediagnostikuje včas může vést až k absolutní ztrátě klků a mikroklků, které přirozeně zvětšují povrch tenkého střeva.

Takovýmto zmenšením povrchu se výrazně znemožňuje a snižuje schopnost vstřebávání a trávení živin, jako je i lepek. Celiakii trpí jak děti tak i dospělí po celém světě bez ohledu na vyspělost země nebo stravovací návyky. Nejedná se ale o alergii, jak ji často široká populace nesprávně zaměňuje kvůli podobným příznakům.

Alergie na lepek existuje samozřejmě také, ale průběh reakce těla je odlišný. Pojďme si ukázat, jaké tři varianty reakcí na lepek rozdělujeme.

Tři zrádné reakce na lepek

• Při celiakii vzniká autoimunitní reakce na lepek na sliznici tenkého střeva. Následkem zánětlivého procesu je vyhlazení klků a nedostatečné vstřebávání živit. Příznaky celiakie se projeví pozvolně, několik hodin po požití lepku. 
• Lepek u alergiků při kontaktu s tenkým střevem vyvolá alergickou reakci a otok sliznice. Potíže se projeví bolestí, průjmem a plynatostí několik minut po konzumaci lepku. Kromě toho se vyskytne škrábání a otok v krku, dušnost a kopřivka. 
• Třetím typem intolerance lepku je neceliakální citlivost na lepek, kdy není pozitivní diagnóza celiakie, ale i přesto vyloučení lepku z jídelníčku působí značnou úlevu od zažívacích potíží.

Co je lepek a kde se vyskytuje

Lepek je komplex bílkovin, které se nachází v části obalu zrn obilovin, jako jsou pšenice, žito, ječmen a oves. Tyto obiloviny jsou pro většinu populace součástí tradiční kuchyně.

Lepek z obilovin dodává těstu pružnost a gumovost a lepí jednotlivé části dohromady. Z takového těsta se dobře peče a výsledný produkt, je nejenom chutný, ale i hezky drží svůj tvar. Zdravý člověk zvládne lepek štěpit a dále zpracovávat.

Trávicí trakt celiatika lepek zpracovat neumí a působí mu zdravotní potíže.

Co se děje v těle při intoleranci na lepek?

Na celiakii existuje genetická predispozice, tedy část sekvence v genech, která propuknutí nemoci přímo podmiňuje. Avšak ne u každého, kdo genetickou predispozici má, se celiakie v průběhu života projeví.

Podstatou je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která reaguje na přítomnost lepku a prolaminy v obilovinách nepřirozeným a abnormálním způsobem.

Při kontaktu a průchodu lepku sliznicí střeva dochází k tvorbě protilátek, které reagují s enterocyty – buňkami sliznice střeva, a způsobují lokální zánět. Procesy zánětu, které probíhají v tenkém střevě, působí celkovou poruchu všech funkcí sliznice tenkého střeva.

Souvisí s tím vstřebávání živin, trávení a přeměna potravy na stolici. Dále i motilita – pohyb střev, bujení nezdravé střevní mikroflóry s nedostatkem bifidobakterií a další patologické změny.

Jak se projevuje celiakie?

Celiakie se může projevit v jakémkoliv věku. V dětském věku po zařazení lepku do jídelníčku, nebo později ale klidně až v dospělosti. Projevy celiakie můžeme obecně rozdělit na typické, které probíhají ve střevě a na atypické, které jsou důsledkem poškození střevní sliznice.

Po požití lepku má celiak velké bolesti břicha a zažívací potíže, jako jsou nadýmání, průjem, někdy i zácpa, nechutenství a zvracení. Atypické příznaky jsou chudokrevnost, podvýživa a ztráta vitální energie, řídnutí kostí, deprese, neplodnost u mužů i žen a opakované potraty, a tzv. Duhringova dermatitida.

To je vyrážka, podobná oparu, vyskytující se kdekoliv na těle, ale především v oblasti kloubů.

Projevy celiakie u dětí

Děti, které trpí celiakii, mají po snědení jídla s lepkem bolesti bříška, průjem se střídá se zácpou, zvracení a nadýmání. U dětí, které konzumují tuhou stravu, se nacházejí ve stolici nestrávené zbytky jídla. Jejich bříško působí nadměrně vypoukle v porovnání s běžnou stavbou těla.

V důsledku nedostatečného vstřebávání živin jsou podvyživené a oproti dětem stejného věku jsou menší a hubenější. Celiakie se projevuje i na kůži jako červené svědivé puchýře a také mrzutým chováním. V důsledku poškození sliznice se živiny dostatečně nevstřebávají a mozek nemá dostatek energie na svou práci.

Dítě proto neprospívá, má problém přemýšlet a soustředit se, je apatické, nervózní, rozzlobené a nešťastné. Kvůli tomu, že mu jídlo s lepkem působí potíže, nemá chuť jíst vůbec nic. V případě, že má vaše dítě některé z těchto příznaků, oslovte svého pediatra pro včasnou diagnostiku nemoci.

Při vyloučení lepku z jídelníčku se vašemu dítěti uleví od všech nepříjemných zdravotních potíží.

Diagnostika celiakie

Diagnostika se v průběhu let vyvíjela hlavně díky novým poznatkům o nemoci. Před pár lety bylo potřeba 3krát opakovat biopsii tenkého střeva. Tedy v průběhu potíží, po bezlepkové dietě a pak ještě po opětovném zařazení lepku do jídelníčku.

Dnes je potřeba pouze jedna biopsie tenkého střeva, kdy se zjišťuje poškození sliznice. Dále se při diagnostice posuzuje, jak se zdravotní stav zlepšil po nasazení upravené bezlepkové stravy. Na potvrzení diagnózy je potřeba odebrat krev na test specifických protilátek, které škodí jinak tělu vlastním tkáním.

Ty jsou přítomny v séru při probíhající nemoci, takže v případě, že již bezlepkovou dietu dodržujete, není možné zjistit dané protilátky a tedy ani nemoc diagnostikovat
Pro orientační testování v domácím prostředí existuje Veroval Nesnášenlivost lepku domácí test, který se provádí z kapky krve.

Test je pouze orientační pro domácí použití a nenahrazuje diagnostiku v ordinaci lékaře.

Jak léčit celiakii

Jediným způsobem, jak si ulevíte od potíží způsobených lepkem je – lepek absolutně vyloučit ze svého jídelníčku. Kromě pečiva, těstovin, sušenek, cereálií se lepek ve stopových množstvích nachází i v polotovarech, kde byste ho nečekali.

To mohou být třeba hranolky, krokety, bramboráky, zmrzlina, čokoláda, kečup, hořčice, prášek do pečiva, pudink, marcipán a jiné pochutiny. To ale nejsou ani zdaleka všechny potraviny, kde by se mohl lepek nacházet ve skryté podobě.

Lepek se do různých potravin dostává v průběhu jejich zpracování, nebo se přidává kvůli jeho vlastnostem pro ochucování. Pozorně proto čtěte složení a informace na obalu každého výrobku.

Co jsou to bezlepkové potraviny

Potraviny, které se dají označit za bezlepkové, musí obsahovat maximálně 20 mg lepku na 1 kg potraviny. Jsou označeny symbolem přeškrtnutého pšeničného klásku a nápisem „Gluten free“ nebo „Bez lepku“. Potraviny označené textem „velmi nízký obsah lepku“ obsahují i 100 mg lepku na kilogram.

Pokud je složení nejasné, je jistější potravinu nekoupit. Všechny potraviny obsahující lepek musí mít na obalu vysloveně napsáno, že mohou obsahovat stopy lepku.

U nebaleného výrobku nebo u hotového jídla v restauracích máte nárok dostat u obsluhy seznam alergenů, které dané jídlo může obsahovat. Pro přípravu pečiva a jídel doma, můžete nahradit obiloviny s lepkem obilovinami, které jsou přirozeně bez lepku.

Jde o proso, pohanku, quinou, amarant a kukuřičnou mouku. Bez lepku jsou přirozeně i čerstvá zelenina a ovoce, ryby, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Dnes je na trhu již mnoho surovin bez lepku na přípravu jídla doma nebo je možnost zakoupit v lékárnách a specializovaných obchodech hotové výrobky jako chleba, pizza, těstoviny, sušenky a housky od různých výrobců.

Bezlepkové potraviny Vše pro imunitu

Proč se (ne)bát lepku ve výživě

Jen těžko byste posledních pár let hledali více démonizovanou složku potravy, než jakou představuje právě lepek.

Přestože se v naší stravě vyskytuje v nezměněné podobě již tisíce let, jeho odmítání a dobrovolné vyřazování z jídelníčku (i když nezpůsobuje žádné trávicí obtíže) je čím dál častější až v posledních letech.

Má to ale nějaký důvod? Jaká jsou pro a proti bezlepkové diety? Nejen o tom bude náš dnešní článek. 

Pár základních informací o lepku

Z chemického hlediska patří lepek (též gluten) mezi zásobní bílkoviny a vyskytuje se nejčastěji v rostlinách z rodu trávovitých. Do této skupiny patří veškeré obilniny (žito, ječmen, oves,..

), primárně se však bavíme o pšenici, která je co do obsahu lepku jednou z nejbohatších.

Důvod, proč bývá lepek u některých jedinců problematický, je relativně složitý, tudíž se ho pro lepší pochopitelnost pokusím vysvětlit jen povrchně a v odrážkách:

• ✅ Po konzumaci lepku se jako součást potravy dostává do střev ✅ Zde způsobuje stimulaci zonulinu (proteinu zvyšující propustnost střev) ✅ V důsledku toho se dostanou do těla i větší molekuly proteinů (včetně lepku) ✅ Což v těle vyvolá imunitní odezvu ✅ A jelikož se látky podobné lepku nachází mimo jiné na sliznici tenkého střeva, zonulin na ně začne působit
• ✅ Čímž může vyvolat zánět

Jak jsem již předeslal, vyvolání větší produkce zonulinu1 může u některých (velmi často i geneticky nějak predisponovaných) jedinců vyvolat onemocnění dnes běžně označované jako celiakie. Podle odborných webů2 tento problém sice není léčitelný, dodržování správné diety ale eliminuje veškeré příznaky (bolesti břicha, průjmy, nadýmání, zvracení). Do stejné skupiny patří i další, mnohem méně známá onemocnění, například Duhringova choroba3 či glutenová ataxie. Kromě toho ale rozlišujeme další, z hlediska historie o poznání novodobější, problémy způsobené lepkem. Konkrétně se jedná o: 

Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS)

O tomto poměrně zajímavém onemocnění toho ve skutečnosti moc nevíme. Odborné zdroje4 uvádí, že ačkoliv jsou příznaky stejné jako pro celiakii, narozdíl od ní nemá autoimunní charakter.

Pokud tedy po konzumaci lepku cítíte pocity na zvracení a zažíváte bolesti břicha, nemusí to být nutně celiakie – lékař ji může vyloučit, stejně jako může vyloučit i alergii na pšenici.

S největší pravděpodobností vám v takovém případě doporučí bezlepkovou dietu – a pokud se situace napraví, je jasné, že máte právě neceliakální glutenovou senzitivitu. 

Alergie na lepek

Podle toho, zda se jedná či nejedná o autoimunní onemocnění, rozlišujeme celiakii a NCGS. Alergie na lepek je ale odlišná a projevuje se stejně jako kterákoliv jiná alergie – totiž alergickou reakcí. Její symptomy jsou stejné jako u dvou výše popsaných onemocnění, ale s tím rozdílem, že vše probíhá daleko rychleji (většinou v řádu minut od konzumace potraviny s obsahem lepku). 

Jíst ho, nebo nejíst?

Pokud jste článek dočetli až sem, možná máte pocit, že lepek je naprosto nevhodný k nějaké častější konzumaci.

A nemá cenu si nic nalhávat – lepek se dnes vyskytuje i tam, kde bychom ho vůbec nečekali – například v některém pivu, kečupech, uzeninách, čokoládě, sojových omáčkách a čas od času je najdete i v některých druzích rýžových či kukuřičných výrobků. Když se ale budete rozhodovat, zda lepek jíst či nikoliv, zeptejte se sami sebe na jednoduchou otázku.

Bývá vám po konzumaci produktů s obsahem lepku nějak špatně? Dnes se již ví, že složení střevního mikrobiomu je věc do jisté míry individuální a pokud dokážete lepek strávit bez problémů, znamená to, že váš mikrobiom je na tento typ potravy dostatečně vybaven příslušným typem bakterií.

Jestli tedy zvládnete sníst například pšeničné pečivo bez negativních pocitů, není co řešit. Výzkumy5 totiž ukazují, že pokud zdravý člověk přestane konzumovat lepek, místo očekávaných pozitivních účinků může svůj mikrobiom naopak poškodit (a tím samozřejmě snížit obranyschopnost imunitního systému). 

Za co lepek vyměnit?

I v případě lepku hraje obrovskou roli marketing. Pokud budete u každého jídla jeho bezlepkovou alternativu, je jasné, že si pořádně připlatíte. Bohužel to ale není jediná nevýhoda.

Když porovnáte nutriční profil pšenice a nějaké (většinou) bezlepkové náhrady, třeba kukuřice, zjistíte, že druhá zmíněná plodina je na tom hůře. Kukuřice obsahuje přirozeně více jednoduchých cukrů, zatímco má mnohem nižší obsah vlákniny i mikronutrientů.

Najít vhodnou náhradu je tedy víc než obtížné. A proto lidem, kteří netrpí po konzumaci lepku žádnými problémy, rozhodně doporučuji pečivo z jídelníčku nevyřazovat.

Jak pro běžnou populaci, tak pro sportující jedince nedisponuje vynechání lepku z jídelníčku žádnými benefity, spíše naopak. A navíc, čerstvé pečivo skvěle chutná a hodí se naprosto ke všemu. Tak proč si ho čas od času nedopřát?

Zdroj: Miroslav Dvořák

Mohlo by vás zajímat:

Proč se (ne)bát palmového oleje ve výživě

Palmový olej je jedna z nejvíce probíraných surovin. Někteří jej uvádí jako toho největšího zabijáka, který se v naší současné stravě nechází. Je tomu opravdu tak? Je palmový olej vážně tak škodlivý, jak se uvádí?

Proč se (ne)bát laktózy ve výživě

Laktóza je společně s lepkem a palmovým olejem nejdémonizovanější produkt. Říká se, že mléčné produkty zahleňují, odvápňují a způsobují hormonální nerovnováhu. Je tomu opravdu tak? Jaký je vliv mléka na naše zdraví?

Lepek: veřejný nepřítel č. 1

Trendy ve stravování jsou snad proměnlivější než ty módní.

Jednou nikdo nejí vejce (Časy se mění: Jedno vejce denně je zdravé), poté máslo, jindy margaríny (Které tuky jsou fuj? Každou chvíli jiné).

Pak je pár let v kurzu červená řepa, kozí mléko nebo zelený ječmen. Jde jen o to nenechat se těmito vlnami zanést příliš daleko od pevného břehu. A víte, co je „in“ právě teď? Jíst bezlepkově!

Bez lepku rovná se zdravé?

Již dříve jsem zejména v zahraničním internetovém prostředí zaznamenala trend všeho „gluten-free“ (= bezlepkové). Vše s touto nálepkou jako by automaticky bylo zdravé a přislíbilo konzumentovi dlouhá léta strávená ve fit a štíhlém těle.

Když jsem mluvila se známou ze Spojených států, také jsem se od ní dozvěděla, že nejí lepek a nepije mléko. A proč? Prostě jen tak. Mnozí říkají, že se cítí bez lepku lehčeji. Ale má to racionální základ, pokud člověk netrpí žádným zdravotním omezením, které by konzumaci lepku vylučovalo? Není to jen placebo?

V českém prostředí jsem zaznamenala počátek bezlepkové mánie s nárůstem obliby této diety mezi světovými sportovci.

Tenisové eso Novak Djokovič se z hráče neschopného si udržet stálý výkon a navíc trpícího alergiemi a dalšími zdravotními obtížemi proměnil před očima svých fanoušků v téměř neporazitelný stroj na vítězství. Změnil životosprávu a vyloučil ze svého jídelníčku lepek.

Své tajemství odhalil v knize Naservírujte si vítězství. Má to ale háček – srbskému tenistovi lékaři diagnostikovali celiakii. Co když mi lepek vůbec nevadí – mám ho přestat jíst?

Bezlepková mánie

Valná většina z nás chce zhubnout, nebo se alespoň udržovat fit a v kondici. Když ze všech stran slyším, že bezlepková dieta zbaví člověka přebytečných kil, zajímá mě, co za tím vězí. Zeptala jsem se proto odborníka.

Nutriční terapeutka a předsedkyně celorepublikové komise nutričních terapeutů Diana Chrpová mi potvrdila, že není zlato vše, co se v tomto případě až příliš nápadně třpytí. „Pro zdravého člověka lepek není nepřítel.

Pro pacienta s celiakií, alergií na lepek nebo neceliakální glutenovou senzitivitou ano, protože mu části naštěpeného lepku přítomné v jeho tenkém střevě způsobují potíže.“

Celiakie je poměrně složité autoimunitní onemocnění, při kterém přítomnost lepku v tenkém střevě spouští autoimunitní reakci. Dochází k odumírání střevních klků, tím se zmenšuje vstřebávací plocha.

Kvůli tomu, že se snižuje množství vstřebaných živin, může u nemocného člověka dojít až k podvýživě – s tím se ale setkáváme častěji u dětských pacientů. „Projevy celiakie, jako je průjem, bolesti břicha, celkové neprospívání a úbytek hmotnosti, jsou typické pro děti. V dospělosti jsou obvyklé i netypické projevy celiakie.

Jedinec může mít nadváhu, může mít diagnostikovanou osteoporózu, a až následně se zjistí, že důvodem je celiakie,“ říká nutriční terapeutka.

Bezlepková dieta není určena na hubnutí

Zdravý člověk netrpící celiakií, alergií na lepek nebo neceliakální glutenovou senzitivitou se vstřebáváním lepku žádný problém nemá. Diana Chrpová proto dodává, že pro zdravého člověka je držení bezlepkové diety zcela zbytečné.

Ptala jsem se, zda je možné, aby stoupenci bezlepkové diety opravdu shledávali její konzumaci natolik prospěšnou, a také mě zajímalo, zda se jejím dodržováním dá skutečně zhubnout. „Toto není založeno na racionálním základě, žádná studie to nepotvrzuje.

Je jasné, že pokud přestanu jíst lepek, vyřadím mnoho potravin základních i ve výživě zbytečných obsahujících lepek, jako jsou pečivo, chléb, pekárenské a cukrárenské výrobky, omáčky, zahuštěné polévky jíškou, apod. Všechny tyto potraviny jsou zdrojem energie, a ne právě zanedbatelným.

Pokud je vyloučím, energie je méně a já logicky musím hubnout.“ A zde bude asi právě onen „zakopaný pes“.

Dodržováním bezlepkové diety se samozřejmě zhubnout dá, ale jedná se pouze o následek oproštění jídelníčku o potraviny, které často jíme v příliš velké míře a našemu zdraví zrovna nesvědčí, od bílého pečiva přes omáčky až po sladkosti a moučníky.

U speciálních bezlepkových náhražek může svoji roli sehrát i jejich vyšší cena – bezlepkový chléb je přeci jen dražší než ten běžný. Šetřivý konzument si dá pozor, kolik krajíců si ukrojí k snídani. Diana Chrpová dále dodává, že ani bezlepkové stravování není zdravé, pokud se při jídle nehlídáme.

„Bezlepková jídla mohou být i nezdravá, jako mohou být i jídla s lepkem nezdravá, záleží vždy na množství. Pokud se budu ládovat bezlepkovými koláči, zdravé to určitě nebude.“

Zdravým lidem stačí příjem lepku omezit

Možná by modernímu konzumentovi prospělo více používat selský rozum. Je možné, že zdravý člověk pocítí po vyřazení lepku z jídelníčku určitou úlevu.

Bezlepkové stravování vyžaduje vyšší míru osobní disciplíny, a paradoxně se při jeho přísném dodržování snáze zbavíte zbytečných sladkostí, bílého pečiva a dalších pochutin, kterým jindy neodoláte, když víte, že si je dát můžete.

Přeci jen platí, že „s jídlem roste chuť“, takže malé uzobnutí nás může donutit sníst celý koláč.

Diana Chrpová podotýká, že současnému strávníkovi by stačilo, kdyby jen příjem lepku v potravě omezil. Zůstává totiž skutečností, že lepku přijímáme v potravě poměrně hodně. Kromě pečiva milujeme pizzu, těstoviny, hamburgery, sladké koblihy, koláče, slané tyčinky, zahuštěné omáčky i polévky, knedlíky a mnohé další. Místo celé bezlepkové diety postačí prostě jen jíst trochu zdravěji.

Hit letošního roku – bezlepková dieta

• Stále více lidí si v dnešní moderní době uvědomuje, jak moc je obezita nebezpečná a že ji opravdu můžeme kategorizovat mezi nemoci.
• Zdravý životní styl začíná mít postupem času daleko více stoupenců než tomu bylo dříve a zkoušení všemožných diet a způsobů stravování je tak na denním pořádku v mnoha domácnostech.
• Články na internetu a v časopisech překypují všemožnými radami a tipy na alternativy zdravého stravování, ne vždy bychom je však měli brát vážně.
• Někdy takové rady mohou napáchat daleko více škody než-li užitku.

Celiakie jako nemoc

1. Velkým hitem posledních měsíců je tvrzení, že vyřazení lepku ze stravy vám může ubrat nějaká ta kila.
2. Bezlepkovou dietu musí běžně dodržovat lidé trpící celiakií, tedy nesnášenlivostí lepku nebo-li glutenu.

3. Je to chronické celoživotní onemocnění, které způsobuje zánětlivé změny sliznice tenkého střeva, které pak nedokáže dostatečně vstřebat všechny potřebné živiny, vitamíny a minerály.

4. Lepek je v podstatě protein, který se vyskytuje přirozeně v žitu, pšenici, ječmeni a ovsu, takže lidé trpící touto nemocí by se měli těmto surovinám vyhýbat.
5. Bezlepkové jsou naopak brambory, rýže, jáhly, veškeré luštěniny, sója, pohanka a kukuřice, jejichž konzumací bychom měli v případě celiakie nahrazovat předešlé obiloviny.

6. V obchodech dnes není problém sehnat bezlepkové pečivo, těstoviny či sušenky, ale za jejich nákup si poněkud připlatíte.

TIP: Inspirujte se našimi vzorovými jídelníčky bez lepku:
Jídelníček bez lepku I.
Jídelníček bez lepku II.

Bez lepku zhubnete, ale!

Internetové portály se zabývají problematice lepku zejména v posledních dnech, kdy lidé diskutují, zda je lepek pro člověka správný a zda by se neměl přestat konzumovat úplně.

Pacientů s různě rozvinutou celiakií je spousta, ale pro člověka, kterému lepek nezpůsobuje žádně zažívací potíže, je zcela přirozený.

Nebyli to náhodou naši předkové, kdo začali sklízet obilí? Pekli výborný domácí chléb, ke kterému si dali domácí máslo a zbytečně se nepřejídali polotovary a chemicky upravenými potravinami.

To je základ zdraví! Jíst přirozené věci, nikoli chemické koktejly, se kterými se dnes můžeme setkat v mnoho podobách na každém rohu.

Lepek je jen zástěrka

Lidé, kteří z nějakého důvodu vyřadili lepek ze svého jídelníčku jistě zaznamenali změny i na váze. Může však za úbytek kilogramů opravdu lepek?

Gluten jako takový nemá na snižování hmotnosti vliv, avšak s jeho vyřazením, se spousta jedinců začne zkrátka stravovat zdravěji.

Zdravý životní styl

• Vyřadí se bíle pečivo a produkty z bílé mouky, začne se jíst více zeleniny, ovoce, masa a luštěnin.
• Pokud však pojmete bezlepkovou dietu trochu jinak a namísto změny stravovacích návyků začnete zběsile z ničeho nic nakupovat všemožné produkty označené etiketou “bez lepku”, své štíhlé linii spíše uškodíte.
• Bezlepkové pečivo a produkty totiž nejsou o nic méně kalorické než ty klasické, ba někdy dokonce i více.
• Lepek je v mnohých potravinách nahrazován cukrem či přidaným tukem pro lepší chuť a texturu, což vysvětluje daleko vyšší energetickou hodnotu.
• Pokud dodržujete “dietu” bez lepku abyste shodili nějaká ta kila a k bezlepkovým sušenkám si pořídíte například light jogurt, věřte že půjdete náhle sami proti sobě.
• Light produkty jsou často zahušťované lepkem, právě kvůli špatné konzistenci po jejich odtučnění.

Zdraví nade vše

Další oblíbenou fámou je fakt, že lidé s celiakií jsou štíhlí právě kvůli dodržování bezlepkové diety. Právě naopak!

Lidé trpící tímto autoimunitním onemocněním nemohou dostatečně vstřebávat veškeré živiny a látky potřebné pro správnou funkci organismu, tělo je vysílené a hubne.

Často se lidé po diagnostikované celiakii a dodržování diety opět dostanou na normální váhu, právě díky zlepšené schopnosti střeva absorbovat všechny přijaté živiny.

Volba je na Vás

Ať už se rozhodnete jakkoli, věřte, že pokud nemáte žádné zažívací problémy po zkonzumování potravin s lepkem, vyhýbat se mu nemusíte.

Vaše tělo je uzpůsobené k tomu lepek zpracovat a ví si s ním rady. Bezlepkovou dietou tělu ulehčíte, pokud budete dodržovat zásady správné výživy a namísto bílého pečiva zakousnete ke steaku třeba kousek zeleniny.

Nákup a výběr bezlepkových potravin není ani levný ani jednoduchý, a proto pokud nemusíte, zbytečně se netrapte a klidně si občas zajděte na oblíbené italské těstoviny do nejbližší restaurace.

Pokud se i nadále budete držet hesla, že nic se nemá přehánět, rozhodně nešlápnete vedle ani tentokrát!

Bez lepku se dá žít pohodlně. A asi i zdravěji!

Lepek (říká se mu také gluten) je nedílnou součástí naší stravy. Nachází se v pšenici, žitu, ječmeni a v některých druzích ovsa a samozřejmě také v potravinách z nich vyrobených.

Jedná se o rostlinnou bílkovinu, přesněji řečeno o směs dvou bílkovinných složek – prolaminů a glutelinů. Nachází se v zrnech obilovin a často je definován jako bílkovina, která zůstane v moučném prášku po odstranění škrobu. Jestli jste někdy zkoumali kvalitu mouky, pak jste možná narazili na zmínku o obsahu lepku.

Obecně platí, že čím více lepku a méně škrobu, tím lepší mouka. Lepek totiž může za to, že je těsto vláčné, pružné a lepkavé, což se pak projevuje na kvalitě pečiva. Ovšem ne každý si může dopřávat křupavé bagetky a vláčné koblihy.

Lepek a nemoci

Při rozkladu lepku totiž vznikají řetězce aminokyselin, které mohou vyvolávat škodlivou reakci. A jedna složka lepku (gliadin) podle některých výzkumů přímo poškozuje sliznici tenkého střeva, podle jiných zase vyvolává v tenkém střevě záněty. Střevo pak neumí a nemůže správně pracovat a vstřebávání živin, minerálů a vitamínů, které v něm za normálních okolností probíhá, je narušené.

Některé zdroje uvádějí, že lepek umí způsobit něco přes padesát druhů onemocnění. Mezi ty nejznámější patří celiakie – tedy nesnášenlivost lepku. Je to velmi vážné onemocnění.

Ve chvíli, kdy se lepek dostane do kontaktu se sliznicí tenkého střeva, dojde k reakci imunitních buněk, které zaútočí nikoliv na lepek, ale na buňky ve střevní sliznici.

Postupně tak dojde k poškození, při kterém je narušeno vstřebávání živin, především tuků, vitaminů v tucích rozpustných a následně i železa, vápníku a dalších důležitých složek.

Celiakie je často považovaná za dětskou nemoc, ale je to omyl. Objevit se může kdykoliv během života. Mezi varovné signály, že onemocněním trpíte, patří nadýmání, průjmy, nevysvětlitelné hubnutí nebo naopak přibírání na váze a bolesti břicha.

Ale pozor – 90 % pacientů tyto příznaky nemá! Zejména dospělí pacienti na diagnózu celiakie přijdou kvůli úplně jiným potížím.

Například, když se snaží zjistit, co stojí za jejich věčnými bolestmi kloubů, migrénami a únavou, případně když se u nich objeví řídnutí kostí a neustály nedostatek železa v krvi.

Celiakie se nedá léčit. I když se vám po několika měsících dodržování bezlepkové diety ozdraví střevní sliznice a tělo se dá do pořádku, po požití potraviny s lepkem se velmi rychle objeví reakce a potíže se vrátí.

Mýlí se ten, kdo si myslí, že není potřeba přehánět to s přísností diety. Pokud dietu porušíte, nemusíte nutně pociťovat problémy. Pokud ji porušujete opakovaně, sliznice střeva se stane opět neprůchodnou pro živiny.

Další kontroverzní tvrzení je to, že se při bezlepkové dietě smí oves a špalda. Špaldu si rovnou škrtněte ze seznamu bezlepkových potravin. Je to druh pšenice a lepku je v ní velká spousta.

A co se ovsa týče, jako součást bezlepkové stravy je povolen tzv. „čistý oves“.

Jde o speciální odrůdy, u kterých se při pěstování, skladování i zpracování dbá na to, aby nedošlo ke kontaminaci obilninami obsahujícími lepek.

Na lepek můžete mít alergii – při té k poškození střeva nedochází a často není prokázána ani přítomností protilátek v krvi. Projevů lepkové alergie se ale může objevit celá řada: Po konzumaci lepku se zhorší astma nebo se objeví dýchací potíže. Dostavit se může i prudké snížení krevního tlaku a bezvědomí. To jsou ale prudké reakce, které se nevyskytují příliš často.

Většina projevů je nenápadných a často nás nenapadne je s lepkem spojit. Třeba atopický ekzém nebo kopřivka, nadýmání, únava a bolesti hlavy. K projevům alergie na lepek patří také bolesti kolen, kyčlí a kloubů na rukách nebo změny nálad, poruchy pozornosti, úzkosti a hyperaktivita střídaná s pocity vyčerpání.

Vnímáte na sobě některý z těchto problémů? Pak nic nezkazíte, pokud se necháte vyšetřit. Pokud vyšetření krve na protilátky nepřinese výsledky, protože můžete mít narušenou imunitu a vaše tělo zkrátka protilátky nevytváří, nezbude vám nic jiného, než aspoň na tři týdny lepek ze stravy vyloučit a sledovat, jestli vám to přineslo úlevu.

Ať už vám lékař diagnostikoval celiakii,nebo alergii na lepek, nebo chcete sami od sebe vyzkoušet, jestli vám bez lepku nebude lépe, čeká vás velké – říkejme tomu „dobrodružství“.

Jak na bezlepkovou stravu?

Než se naučíte, po jakých potravinách v obchodě můžete sáhnout a po kterých ne, budete nejspíš chvilku trpět dojmem, že se asi už nikdy pořádně nenajíte, protože lepku je všude spousta. A všechno bezlepkové je příšerně drahé. Bezlepková strava ale nemusí být nutně drahá a fádní. Naopak – váš jídelníček díky ní může být pestřejší, chutnější a hlavně zdravější!

Lepek je obsažen ve výrobcích z pšenice, žita a ječmene. Takže byste snadno mohli propadnout dojmu, že stačí vynechat pečivo a těstoviny a nahradit je třeba kukuřičnými plátky a rýží.

Ale! Pšeničná mouka je snad nejlevnější surovina a zahušťovadlo, takže díky tomu nacházíme lepek i tam, kde byste ho nehledali – v instantních polévkách, omáčkách, v párcích a salámech, v šunce, leckdy i v těch kukuřičných křupavých plátcích a lupíncích, ale lepek je také v kečupu, majonéze, hořčici a také v sýrech a v jogurtech.

Potraviny se často vyrábějí v továrnách, kde se zpracovávají i lepkové suroviny, proto velmi často najdete na některém výrobku upozornění, že může obsahovat stopy lepku. Proto je potřeba bedlivěji pročítat etikety a sahat jen po výrobcích, které jsou označeny nápisem „bez lepku“ nebo „gluten free“.

A co konkrétně tedy jíst můžete? A bude vám to vůbec chutnat? Jestli jste dosud své snídaně a svačiny měli postavené na rohlících, koblihách a namazaném chlebu, pak se budete při bezlepkové dietě muset trochu přeorientovat.

Pečivo si můžete koupit nebo vyrobit z bezlepkové mouky. Nebo můžete sáhnout po jiných alternativách. Zkuste posnídat třeba jahelnou, kukuřičnou nebo rýžovou kaši s ovocem, pohankové pukance zamíchané v nezahušťovaném jogurtu s ovocem, nebo kukuřičné plátky obložené tvrdým sýrem a zeleninou.

Jako přílohy k masu můžete střídat brambory, rýži a pohanku, a pokud prahnete po knedlících, objevte kouzlo středomořské kukuřičné polenty. Ta vyjde velmi levně a dá se konzumovat nejen jako kaše, ale dají se z ní vyrobit plátky, které knedlíky plnohodnotně nahradí. A dají se připravit na sladko i na slano.

Místo nudlí do polévky vyzkoušejte vaječnou omeletu nakrájenou na proužky, zahušťovat guláše a omáčky můžete bramborovým škrobem nebo bezlepkovou moukou. Pokud si potrpíte na nějaké mlsání brambůrek a křupek u televize, jistě vás uspokojí posolený popcorn nebo oříšky – ty jsou totiž u bezlepkové diety povoleny.

A co se sladkostí týče, na internetu najdete spoustu a spoustu receptů na jáhlové či pohankové sušenky, všelijaké koláče a bábovky, které chutnají úplně báječně.

Proč zkusit bezlepkovou dietu?

Dříve se lepku v potravinách vyhýbal jen ten, kdo musel. Dnes se stal z odmítání lepku trend, který si pochvalují hvězdy showbyznysu a slavní sportovci.

Mohlo by se zdát, že pokud netrpíme některou z nemocí, která je s lepkem spojována, tak není důvod, abychom se lepku vyhýbali. Nijak nám neuškodí a pro bezlepkovou dietu tedy nemáme důvod.

Důvod ho konzumovat ale nemáme, protože vlastně ani není jasné, jak by tělu prospíval. Je ovšem bez pochyb, že lepku je v potravinách více, než bývalo a také stoupá jeho agresivita.

Takže jeho vynecháním, či alespoň omezením ve stravě nic nezkazíme.

Schválně, zamyslete se, kolik potravin s lepkem za den sníte: rohlíky nebo chléb se salámem, k snídani, kobliha ke svačině, pizza nebo knedlíky k obědu, sušenky ke kávě… Co by to asi udělalo s vaším tělem, kdybyste to nahradili zeleninou, ovocem a pečivem z kukuřičné mouky?

Asi na to přijdete sami: shodíte pár kilo, nebude vám kolísat hladina krevního cukru a nebudou vás trápit návaly hladu, tělu dopřejete mnohem více kvalitních a prospěšných potravin.

Ve výsledku se budete cítit výkonnější, plní energie a prostě zdravější. Už z tohoto důvodu se vyplatí lepek ze stravy vynechat, nebo ho alespoň výrazně omezit.

Složení bezlepkové diety se totiž do velké míry shoduje s tím, co je doporučováno pro hubnutí.

Související příspěvky

Nakupujete bezlepkové pečivo? Čím méně „éček“, tím lépe

Plusy i minusy bezlepkové diety. Zvyšuje riziko vzniku cukrovky?

I bez lepku si pochutnáte, říkají autorky nové bezlepkové kuchařky

autor: Jindra Moravcová

Bezlepková dieta ohrožuje zdraví

I přes mnohaletá a opakovaná prohlášení renomovaných zdravotnických center, že diety, jako dlouhodobé řešení obezity, mají jen limitovaný účinek, se vždy objeví nějaká nová “hit” dieta, která prý “zaručeně vyřeší” různé zdravotní problémy, nedostatek energie, stárnutí , obezitu a mnohdy dokonce i rakovinu apod. Vždy se též najdou nějací známí sportovci, různé celebrity, dokonce i lékaři, kteří veřejně odpřisáhnou,mnohdy za značnou odměnu, magické účinky této diety. Napíše se několik bestsellerů a patřičný průmysl vydělá spousty peněz.

V roce 1980 jistý Robert Haas, béčkový tenisový trenér z Floridy prohlásil, že magie sportovního, a později i životního, úspěchu je v karbohydrátech a v optimalizaci elektrolytů a ….čím víc, tím lépe.

Sehnal Martinu Navrátilovou, Jimmy Connorse a dalších pár sportovců, kteří napsali pochvalná vyjádření v jeho knize. Odpřisáhli, že by jejich výkon nebyl tím čím je díky této dietě  a tři roky se o ničem jiném v USA nepsalo.

Byla též samozřejmě sepsána “how to” kniha receptů /Robert Haas:Eat to win/. Mr.Haas byl pohledný chlapík se smyslem pro PR a celá tato akce vyšuměla,i s jeho mufinama a supplementama, zhruba do tří let, ikdyž webová stránka stále trvá.

Samozřejmě, že diabetologové si oddychli a ono to s tou výkonnostní energií po předávkování cukrem, taky není to pravé. No, zkuste dneska přesvědčit někoho o karbohydrátové dietě!

O třicet let později, po opakujících se vlnách Atkinsových, Scardaleských,Zonových, YES,Raw, Stone age, Blood types  apod. dietách, když se již zdálo, že tu již všechno bylo, nastoupila bezlepková dieta. Opakoval se i stejný scénář přísahajících celebrit a sportovců / americký ragbista Tom Brady, tenista Novak Djokovič, herečka Gwyneth Paltrow, herec Ryan Gosling  apod/.

Několik knížek se dostalo na New York Times seznam bestsellerů / např. D. Perlmutter- Brain on grain apod./. Tato dieta není nic nového a dlouhá léta ji znají lidé postižení tak zvanou celiakií /asi 0.8% populace/, tedy neschopností organizmu metabolizovat lepek tenkým střevem.

Lepkové glykoproteiny tak volně pronikají do krve a mohou způsobit autoiimmunní reakci organizmu proti vlastním buňkám.

Lepek, jinak také gluten, je podle Wikipedie, všeobecný název pro skupinu složitých a nestravitelných glykoproteinů (prolaminů), které se vyskytují ve většině rostlin z rodu trávovitých (Poaceae) jako například pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, teff a mnohé další obilniny..

Všechny tyto glykoproteiny se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen obilnin, především pšenice/ až 80%/, žita a ječmene. Pro naše babičky platilo, že čím více lepku, tím lepší mouka a tím i tažené těsto a zároveň pěkná chlebová kůrka. Tedy čím víc lepku, tím líp. Tak to platilo po tisíce let, co homo sapiens sapiens začal pěstovat obilí.

Ale to se všechno změnilo a zhruba od 2010 a lepek se stal takřka největším nepřítelem lidstva. Je pravda, že  mimo celiaků mají někteří lidé lepkovou přecitlivělost /NCGS/. Prostě jim chleba nedělá moc dobře,ale jistě to nejsou celiaci a prostě chleba nebo jiné obiloviny nemusí.

Americký komik a známý moderátor Jimmy Kimmel nedávno uvedl ve svém nočním televizním pořadu, jak zastavoval lidi na ulici a ptal se, jestli jsou na bezlepkové dietě a téměř všichni co dietu používali a vychvalovali, nevěděli ani co to je lepek.

Podle posledních statistik zhruba 20-30% Američanů věří bezlepkové dietě a utratili v roce 2013-2014 kolem  23 miliard /a to v dolarech/ za bezlepkové produkty. Problém je ovšem v tom, že bezlepkové jídlo je na pokraji poživatelnosti a zcela zjevně chudé na některé vitaminy a minerály.

 Netrvalo to dlouho a začínaly se objevovat zprávy o škodlivých účincích striktní bezlepkové diety u lidí bez celiakie. Již od roku 2005, Americká Dietetická Společnost varuje, že bezlepková dieta způsobuje nedostatek nezbytných vitaminů a minerálů jako vitamin B komplex, vápník, železo, zinek, hořčík a především vlákninu /WebMD, 2015/ Vysoké procento karbohydrátů v dietě může způsobit dráždivý tračník / Gluten-Free Diet Good For Your Health? MNT, 2016./, otravu arsenikem nebo rtutí / Gluten-free diet may increase risk of arsenic, mercury exposure, Medicalnewstoday, 2017/. Zprávy z ověřených internetových serverů jsou alarmující / The truth about gluten, WebMD, How gluten free diet can be harmful, NutritionFacts.org, 5 Major risks of going gluten free, FitDay, apod./. Poslední zprávy indikují vývoj nebo zhoršení diabetu /typ 2/ /FoxNews 17.3. 2017/.

Závěrem, jste-li ochotní platit o 300 procent více za chuťově né příliš příjemné produkty, které rozhodně nevyřeší žádné problémy , nemáte-li celiakii, včetně nadváhy.

Spíše naopak, můžete si zadělat na dost závažné zdravotní problémy, o kterých jsem se zmínil, pak je bezlepková dieta pro vás.

A co se týká sportovců, zeptejte se dnes Novaka Djokoviče, který za posledních 6 měsíců nepostoupil ani do čtvrtfinále, ani jednoho tenisového turnaje, ve kterém hrál.

JM

Jak se projevuje celiakie: průjem, nadýmání, neplodnost, lámavé nehty, únava, deprese

Přestali jste jíst rohlíky a těstoviny, knedlíky, prostě všechno, v čem je lepek, protože chcete zhubnout? Dobře, ale jako u jiných diet je potřeba držet se zdravého rozumu. Všeho moc škodí. Vynechat lepek úplně vám v ničem nepomůže.

Znáte ve svém okolí někoho, kdo trpí celiakií? Pak asi víte, že nesmí jíst nic, v čem je lepek – tedy to je cokoliv s obsahem pšenice, ječmene, žita, špaldy a ovsa.

A nejen to! Podle gastroenterologa Pavla Kohouta z Thomayerovy nemocnice v Praze je bezlepková dieta, která by se při tomto onemocnění měla dodržovat, natolik striktní, že je pro celiaka například nebezpečné i používat stejné prkénko, na němž ostatní obalují řízky. Nestačí ho pouze omést, ale je nutné přípravu jídel zcela oddělit.

Hubnutí bez lepku

Mnoho lidí však v poslední době vyřazuje ze stravy lepek cíleně, i když žádné problémy nemá, a to ve snaze o zdravější jídelníček nebo o štíhlejší postavu. „Je to nesmysl,“ říká Pavel Kohout. „Žádná studie nedokázala zdravotní přínos bezlepkové diety pro zdravého člověka nebo třeba pro zvýšení sportovního výkonu,“ dodává lékař.

Krátkodobý půst pomůže zhubnout! Jak dlouho musíte hladovět?

Hubnutí se při vyřazení lepku sice většinou dostaví, ale je způsobeno tím, že člověk přemýšlí nad složením svého jídelníčku, a tak přestane jíst různé hotovky na ulici, jako jsou párek v rohlíku, smažák v housce a podobně. Takže omezit lepek a stravovat se zdravěji – ano. Vyhnout se lepku úplně – ne, pokud jste zdraví.

Pokud máte oprávněné podezření, že byste mohli trpět celiakií nebo nesnášenlivostí lepku, nepřestávejte ho sami od sebe jíst a raději rychle vyhledejte lékaře. Na krevní testy vás může poslat kterýkoliv lékař.

Pokud však přestanete ještě před nimi jíst lepek, nemoc se při testování krve neprojeví, i když ji třeba máte! Když jsou testy pozitivní, následuje biopsie tenkého střeva, která diagnózu buď potvrdí, nebo vyvrátí.

Více o celiakii a bezlepkové ditě najdete na mojezdravi.cz.

Chcete zhubnout o 10 kilo do léta? Když začnete teď, ještě to stihnete!
Vejce, máslo a ořechy při hubnutí? Ano! Cukr je mnohem horší!