Srdeční selhání, také nazývané městnavé srdeční selhání (CHF), je, když srdce pumpuje krev tak, jak potřebuje. Zatímco víc než 200,000 případy jsou diagnostikovány každý rok, srdeční selhání se obvykle vyskytuje u pacientů nad 65. The Žurnál americké vysoké školy kardiologie publikoval a článek letos v létě, které zdůraznilo nárůst případů srdečního selhání u lidí mladších 18 let 65. Podle odborníků, je to částečně způsobeno a “sdružování rizikových faktorů” u mladých dospělých, jako je hypertenze, vysoký krevní tlak, rostoucí míry obezity, a ischemická choroba srdeční.
Termín srdeční selhání je snadno zaměnit s srdeční zástavou, což je, když vaše srdce náhle přestane bít.
Srdeční selhání je výsledkem dlouhodobých srdečních chorob, jako ischemická choroba srdeční, nahromadění mastného plaku ve vašich tepnách, které může snížit průtok krve, způsobit napětí na vašem srdečním svalu, a vyvolat infarkt.
“To, co také hledáme u pacientů se srdečním selháním, je to, co způsobilo, že srdce zesláblo,” řekl Dr. Heather Stahura, board-certified cardiologist ve společnosti Capital Cardiology Associates. “Velmi zřídka, ale může se to stát, některé léky mohou způsobit akutní CHF.
Některé chemoterapie mohou způsobit srdeční selhání. U ostatních lidí, jednou za čas, uvidíme běžný chladný virus, který může napadnout srdce, aby to fungovalo špatně. Většinu času, vidíme CHF jako kontinuum dlouhodobého procesu, který pramení z nekontrolovaného vysokého krevního tlaku, cholesterol, a to, co vidím u mladých dospělých — hypertenze.”
Vědci nedávno zkoumali vztah mezi vysokou hladinou cholesterolu a krevním tlakem v rané dospělosti a dopad na zdraví srdce později v životě.
Jejich zjištění, zveřejněno v Žurnál americké vysoké školy kardiologie zjistil, že “vystavení zvýšené (úrovně) během mladé dospělosti (18 na 39 let věku) byly spojeny se zvýšeným srdečním onemocněním a srdečním selháním později v životě.
” Lékaři varovali mladé lidi, že vysoký krevní tlak, cukrovka, a kouření jsou modifikovatelné rizikové faktory, což znamená, že zatímco genetika nakonec hraje klíčovou roli ve vašem celkovém zdraví srdce, zdravý životní styl může bojovat s některými riziky. “Co vidím u mladých dospělých, je hypertenze.
Mohou jim být diagnostikována cukrovka ve 30. nebo 40. letech a mohou mít pocit, že odečítání krevního tlaku 170 je něco, o co se mohou starat, když jsou starší. Deset a více let vysokého krevního tlaku však může oslabit srdce a způsobit kongestivní srdeční selhání,” poznamenal Dr. Stahura.
Protože srdeční selhání je dlouhodobé onemocnění, každodenní aktivity, jako je chůze po schodech, nošení potravin, nebo dokonce chůze od auta k vašemu domovu, přesčas, stát se výzvou.
“Největšími příznaky, které vidíme jako kardiologové, jsou dušnost v klidu nebo při námaze,” shared Dr. Stahura. “Únava, to je další příznak, který vidím u mnoha lidí.
Neschopnost vstát z postele, postrádá energii na hraní se svými vnoučaty, ztráta zájmu o věci, které jste dělali. Otok v dolních končetinách je něco, co budu zkoumat. Na konci dne je běžné otoky kolem kotníků, ale mluvíme o nadměrném otoku.
Zvyšte růst břišní stěny, kde jsou vaše kalhoty těsnější, by mohla být možnost. V pokročilém stádiu městnavého srdečního selhání (CHF) kde plní vaše plíce, můžete mít plicní edém – tekutinu v plicích – což může ztížit dýchání.”
Nebezpečí srdečního selhání je v tom, že neexistuje lék. To je důvod, proč zdravotničtí pracovníci zdůrazňují důležitost pravidelných návštěv u svého lékaře, aby sledovali vaše riziko, a v případě potřeby, doporučit změny životního stylu pro zlepšení zdraví vašeho srdce. Je možné žít se srdečním selháním.
Z více než 6 milion amerických dospělých žijících se srdečním selháním, o 10 procenta mají pokročilé srdeční selhání. Dr. Stahura tyto možnosti léčby nastínila. “Existuje biventrikulární kardiostimulátor, na který reagují i někteří pacienti.
Moji kolegové z elektrofyziologie v CCA by implantovali toto zařízení, aby se pokusili a synchronizovali srdce, pokud pacient splňuje určitá kritéria. Naši intervencionisté mohou umístit mitrální klip, procedura, při které snímáme velmi netěsnou srdeční chlopni.
Pokud máte pevnou nebo stenotickou srdeční hodnotu, jako aortální stenóza, vložíme a TAVR ventil, která zmírňuje stres ve vašem srdci. Máme spoustu možností pro každý případ srdečního selhání. Ale vždy dieta, cvičení, a léky budou základním kamenem terapie.”
Napsal Michael Arce, Marketing Coordinator, Kapitálové Kardiologie Associates
Jakékoliv lékařské informace zveřejněné na těchto webových stránkách není určen jako náhrada za informovaného lékařskou pomoc, a neměli byste před konzultací s zdravotnický pracovník provádět žádnou akci.
Jeden z pěti lidí na celém světě je vystaven riziku vzniku městnavého srdečního selhání, a tato prevalence se s věkem zvyšuje.
Na jeho základně, městnavé srdeční selhání znamená, že vaše srdce, což je čerpadlo, nemůže adekvátně poskytnout oběhovou podporu potřebnou k udržení hojnosti všech vašich orgánů.
Protože neexistuje lék na nemoc, pacienti mohou své zdraví pečlivě sledovat pouze změnami životního stylu nebo léky, aby zabránili nezvratnému zhoršení funkce srdce.
Kromě toho, že nevyléčili městnavé srdeční selhání, podmínka je jednou z nejčastějších nemocí postihujících dospělé 40 let s více než 200,000 případy jsou diagnostikovány v USA každý rok.
“Bohužel v dnešní době častěji vidíme pacienty ve věku 50 a 60 let s městnavým srdečním selháním,” stavy Dr. Connor Healey, deska certifikovaný kardiolog u společnosti Capital Cardiology Associates.
A pro mladší pacienty, kteří dostávají diagnózu, “Skutečnou děsivou věcí je celková očekávaná životnost pěti let.”
Někteří lidé nemají žádné příznaky kongestivního srdečního selhání.
Pro ostatní, při lehké činnosti, jako je chůze po supermarketu, mohou pociťovat dušnost, závrať, únava, zadržování tekutin (způsobující otok dolních končetin), náhlý nárůst tělesné hmotnosti, a změny jejich srdečního rytmu.
Pro diagnostiku městnavého srdečního selhání vám lékař objedná sérii testů počínaje krevním testem, echocardiogram, elektrokardiogramové rentgenové paprsky, CT vyšetření, stresový test — vše navržené tak, aby ukazovalo funkci vašeho srdce.
“Problém s městnavým srdečním selháním spočívá v tom, že pokrývá tak široký rozsah vedlejších chorob,” stavy Dr. Healey.
I když nemůžete zabránit srdečním onemocněním, pro mladé dospělé, kteří chtějí minimalizovat riziko vzniku infarktu, mrtvice, a srdeční choroby, což znamená vyhýbat se volbám životního stylu, jako je nadměrné pití alkoholu, Kouření cigaret, špatná dieta, minimální až malá fyzická aktivita / cvičení, a špatné spací návyky.
“Srdce je orgán; nemůže žít věčně, projeví ve vašem životě změny související s věkem,” on říká. Měli byste se také pravidelně bavit s poskytovatelem primární péče, kdo může zmapovat individuální hodnocení plánu rizik a prevence. “Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je vyhnout se vzniku městnavého srdečního onemocnění.”
Městnavé srdeční selhání je tradičně rozděleno do dvou různých aspektů: systolický a diastolický.
Systolické městnavé srdeční selhání znamená, že pumpování srdce je slabé. jako Dr.
Healey to vysvětluje, “Hovoříme o tom pomocí injekční frakce, která je užitečnou informací pro pacienty, aby ji mohli znát a požádat svého lékaře, ‘Jaká je moje ejekční frakce?'” Ejekční frakce (EF) odkazuje na to, kolik krve v srdci, na čerpadlo, opouští srdce a cestuje tělem. Většinou, EF se vztahuje na množství krve čerpané z levé komory, Hlavní čerpací komory srdce, pokaždé, když se smlouva.
Ejekční frakce je vyjádřena v procentech. “Normální hodnota je mezi 55 a 70%,” říká Dr.. Healey. “To nemusí být skvělé skóre na zkoušce, ale pro EF to je docela dobré. Cokoli méně kolem 40-50% je systolické městnavé srdeční selhání.” Váš EF může jít nahoru a dolů, na základě vašeho srdečního stavu a toho, jak dobře vaše léčba funguje.
Druhou skupinou je diastolické srdeční selhání, které znamená dolní levou srdeční komoru (levá komora) během diastolické fáze není schopen správně plnit krev, snížení množství krve čerpané ven do těla.
“Toto je normální EF, ale srdce nefunguje docela dobře, protože je tuhé,” poznámky Dr. Healey. Přesčas, to způsobí, že se v levé síni hromadí krev, a pak v plicích, což vede k lymfatickému přetížení a příznakům srdečního selhání.
“To obecně souvisí se zánětem a fibrózou, které mohou být způsobeny mnoha faktory.”
American College of Cardiology spolu s American Heart Association spolupracovaly na kategorizaci čtyř fází srdečního selhání (HF).
Americká asociace srdce popisuje stadium A jako, “Při vysokém riziku HF, ale bez strukturální srdeční choroby nebo symptomů HF.” Tato diagnóza je obvykle u pacientů s hypertenzí, cukrovka, nebo obezita.
“Máte-li rizikové faktory, aniž byste ve skutečnosti měli srdeční selhání, stále vás označujeme jako stadium A, protože chceme, abyste si byli vědomi závažnosti této diagnózy a zabránili vám postoupit do další fáze, která má městnavé srdeční selhání,” řekl Dr.. Healey.
Mezi rizikové faktory pro fázi A patří fibrilace síní (A-Fib), vysoký tlak, ischemická choroba srdeční (který zahrnuje stravu, cholesterol, cvičení), a spánkové apnoe.
“AFib je velké riziko diastolického městnavého srdečního selhání, protože pokud máte ztuhlé srdce, a nyní ztrácíte koordinaci, ke které dochází u AFib, nyní máte neefektivní srdce, které se v nevhodných časech tlačí do komor, nechat zbývající komory, aby se pokusily zachytit vůli.”
Váš lékař s vámi bude mluvit o zahrnutí zdravého životního stylu v rámci našich léčebných cílů a může předepsat léky (jako statin) k léčbě vaskulárních chorob, cukrovka, nebo vysoký cholesterol.
Fáze B
Fáze B je nastíněna jako, “Strukturální onemocnění srdce, ale bez známek nebo příznaků HF.” Většina lidí se srdečním selháním fáze B má echokardiogram (echo) který ukazuje ejekční frakci (EF) z 40% nebo méně.
“Diagnózu jsme provedli po ultrazvuku vašeho srdce, což je obvykle způsob, jak diagnostikujeme spolu s klinickými příznaky,” popisuje dr. Healey. “Máte parametry, které naznačují, že vaše srdce nefunguje správně; je buď slabý nebo neefektivní.
Znovu, nejsi symptomatický, takže máme čas zasáhnout, než se stane bodem, který ovlivňuje váš život.”
Fáze C
Pacienti s diagnózou stadia C mají srdeční selhání. “Stádium C je velká část pacientů, která je symptomatická,” poznamenal Dr. Healey. Bude jim předepsáno mnoho léků, které zmírní jejich příznaky. Jsou umístěny na nízkém obsahu sodíku. Mohli by také nechat implantovat kardiostimulátory nebo nasadit implantovatelný srdeční defibrilátor (ICD) terapie.
Fáze D
“Fáze D je konečná fáze srdečního selhání,” začíná Dr.. Healey. “Obvykle se jedná o systolické kongestivní srdeční selhání, kdy je vaše pumpa zcela nedostatečná. V podstatě, nemůžete vstát a chodit víc než 20 nohy, aniž by došlo k výraznému nedostatku dechu, kde musíte zastavit.” Možnosti léčby v této fázi zahrnují transplantaci srdce, chirurgická operace, a výzkumné terapie.
A zpráva zveřejněná v listopadu roku 2007 2018 zkoumali pacientovo riziko srdečních chorob ve srovnání s jejich historií hmotnosti. Od věku 20-40, účastníci měli index hmotnosti a tělesné hmotnosti (BMI) zaznamenané skóre.
Tým našel a 34% zvýšená pravděpodobnost srdečních chorob pro každého 5 Body BMI. “Váha má takový negativní dopad na mnoho srdečních funkcí. Hlavně bych řekl, srdeční selhání,” řekl Dr.. Healey.
Autoři studie dospěli k závěru, že “kontrola BMI po celou dobu života je důležitá pro snížení rizika srdečního selhání.”
Proto jsou pacienti váženi na začátku každé schůzky nebo návštěvy v kanceláři. “Pokud začneme vidět 5, 10-přírůstky hmotnosti v librách mezi návštěvami, to je něco, co musíme řešit.” Ve studii historie hmotnosti, autoři to poznamenali “výskyt obezity ve Spojených státech je pozoruhodně vysoký, vidět v 36% dospělých.
” Odborníci spojují obezitu jako varovný signál pro mladší generace a přispívají k včasné diagnostice srdečních chorob. “Myslím, že jako westernové, obecně, zvykli jsme si žít s touto vyšší váhou, že si myslíme, že je to samozřejmost, tak by mělo být tělo. Studna, Ne, to není pravda.
Musíme zvrátit postoje, které máme k stravě, hmotnost, a zdravý život,” řekl Dr.. Healey.
“Cílem je, aby pacient přišel na wellness návštěvu. Mluvit s nimi o jejich životech a všech úžasných věcech, které dělají. Pomáháme jim minimalizovat léky, pak na druhou stranu, vidět je po návštěvě nemocnice poté, co byli v městském srdečním selhání, po infarktu, a teď se pokoušíme dohnat.”
Napsal Michael Arce, Marketing Coordinator, Kapitálové Kardiologie Associates
Jakékoliv lékařské informace zveřejněné na těchto webových stránkách není určen jako náhrada za informovaného lékařskou pomoc, a neměli byste před konzultací s zdravotnický pracovník provádět žádnou akci.
Více než 200,000 Americké případy srdečního selhání je diagnostikováno ročně, obvykle postihuje pacienty ve věku mezi 41-60, a výše 60 let. Většina z těchto lidí jsou muži. nicméně, ženy jsou více pravděpodobné, že zemřou na srdeční selhání, kdy je podmínka jde nezpracovaný. Termín “srdeční selhání” dělá to znít jako srdce je už nefunguje vůbec, a není nic, co lze udělat. Vlastně, srdeční selhání je termín používaný k popisu srdce, které nemohou držet krok s jejím vytížení.
Srdeční selhání je závažné zdravotní stav, a obvykle neexistuje žádný lék. To je obvykle řízena s léky a zdravé změny životního stylu. Včasné odhalení a léčba dovolit mnoho lidí se srdečním selháním vedou úplné, příjemnější život.
Srdeční selhání
Co je srdeční selhání?
Srdce je důmyslně uspořádaná pumpa, jejímž hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak, aby bylo zajištěno zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem. Zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně. K tomu má organismus vytvořenu řadu mechanismů týkajících se nejen vlastního srdce.
Při vzniku srdečního selhání je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži.
Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu.
Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání). Z uvedeného lze dobře odvodit potíže, se kterými pacient přichází k lékaři. Nejčastější jsou únava, dušnost a otoky končetin.
Jaké jsou příčiny srdečního selhání?
Onemocnění, která vedou k rozvoji srdečního selhání, je celá řada. Prvotní může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní a/nebo přímo srdečního svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie.
Jaké jsou příznaky srdečního selhání?
Odlišují se podle toho, zda je postižena levá či pravá srdeční komora. K městnání krve dochází vždy před postiženým oddílem: při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok.
Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stadiu selhávání již v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování.
Pokud k otoku plic dojde náhle, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření.
Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.
Při snižování srdečního výdeje se organismus snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů.
Toho se dosahuje redistribucí krevního průtoku, za zlepšené zásobení mozku a srdce se však platí omezením přívodu krve k ostatním orgánům.
Z hlediska vývoje příznaků srdečního selhání je důležitá především porucha perfúze ledvin. Potíže působí i porucha prokrvení kosterních svalů, která je příčinou únavnosti a snížené výkonnosti.
Téměř nedílnou součástí srdečního selhání jsou poruchy rytmu. Nemocný vnímá palpitace („bušení srdce“), může mít závratě nebo i krátkodobé poruchy vědomí.
Jak je možné zjistit přítomnost srdečního selhání?
Pokud se objeví některé z uvedených potíží a nebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře.Ten má celou řadu možností, jak zjistit příčinu a srdeční nedostatečnost diagnostikovat.
Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu (EKG), rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve.
Velmi prospěšné je echokardiografické (ultrazvukové) vyšetření, které nám podá důležité informace o velikosti jednotlivých oddílů srdce, funkci i stavu chlopní.
Pokud je žádoucí informace o věnčitých tepnách, provádíme selektivní koronarografii (katetrizační vyšetření, při kterém zobrazujeme tepny zásobující srdce přímým vstřikem kontrastní látky). Tomuto vyšetření často předchází zátěžový test. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném natáčení EKG dovolí zjistit nedostatečné prokrvení některé části srdce při námaze.
Můžeme vzniku srdečního selhání předejít?
Odpověď je ano – do jisté míry. Jak jsme uvedli, je u nás nejčastější příčinou ateroskleróza věnčitých tepen. Tato je spojena často s hypertenzí (vysokým krevním tlakem), obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu.
I když sklon k těmto chorobným stavům částečně zdědíme od předků, můžeme je ovlivnit způsobem svého života. Typickým příkladem je kouření, které je z hlediska rozvoje aterosklerózy (a řady jiných chorob) rizikovým faktorem zásadního významu.
Je nutné si uvědomit, že zdravým životním stylem, jehož zásady jsou dobře známy, ovlivňujeme nejen sebe, ale i své děti, které nás v dospělém věku budou napodobovat více než bychom čekali.
Prevence rozvoje srdečního selhání má zásadní význam i po stanovení diagnózy, zde se již uplatňuje i užívání léků a v problému se angažuje lékař. Zde slovo k problematice alkoholu.
Zatímco zdravému srdci alkohol v mírných dávkách neškodí nebo dokonce prospívá, při onemocnění srdce je třeba velké opatrnosti.
U některých onemocnění (prvotní postižení srdečního svalu) doporučujeme úplnou abstinenci.
Jaké jsou léčebné možnosti srdečního selhání?
Především je nezbytné léčit jakoukoliv odstranitelnou příčinu. Režimová a dietní opatření jsou volena podle stadia onemocnění, základem je přiměřená strava s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická zátěž.
Tělesnou zátěž doporučujeme ve všech stadiích onemocnění kromě období přechodného zhoršení (dekompenzace) a velmi pokročilého stadia. Dobrým vodítkem pro volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného.
Důležitou úlohu má farmakoterapie (užívání léků). Dnes máme k dispozici několik skupin léků, kterými dosáhneme zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu onemocnění.
Zde se již není možné řídit pouze subjektivními pocity nemocného – o některých lécích (betablokátory) je známo, že průběh srdečního selhání příznivé ovlivní, aniž by bezprostředně po zahájení léčby zmírnily potíže. Léčba má smysl i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné a nebo má jen malé potíže.
Skladbu a dávkování léku musí proto vždy určovat lékař. Jedinou lékovou skupinou, kde si pacient může upravovat dávkování jsou diuetika (močopudné léky), kde je možné řídit se přítomností otoků a váhovými změnami. Pacient se srdečním selháním musí tedy přijmout fakt, že bude dlouhodobě užívat kombinaci léků.
Jen tak lze zabránit rozvoji onemocnění a většinou i docílit stavu, kdy pacient i přes trvající poruchu funkce srdečních komor může mnoho let žít kvalitním životem.
V některých případech ovlivníme vývoj srdečního selhání provedením operace (koronární by-pass, operace chlopní), nebo zlepšením synchronie kontrakcí srdečních komor specielní kardiostimulační metodou. Chirurgické metody se uplatní i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné navrhnout transplantaci srdce.
I u nemocných s poruchami rytmu máme k dispozici celou řadu postupů – od podávání léků až po zavedení automatického defibrilátoru. To je přístroj, který dokáže závažnou poruchu rytmu okamžitě odhalit a sám léčebně zasáhnout.
Tyto a další metody jsou dostupné ve specializovaných kardiocentrech, na která mají ošetřující lékaři dobrou návaznost.
Závěrem
Je skutečností, že případů srdečního selhání stále přibývá. Souvisí to se stárnutím populace a také s přežíváním nemocných s dříve fatálními srdečními příhodami.
Tak jako u jiných nemocí je v případě srdečního selhání důležitá prevence, včasný záchyt onemocnění a správně vedená léčba.
Péče o tyto nemocné je u nás především v rukou kardiologů, stále více se budou uplatňovat specializované ambulance, které jsou zakládány v kardiocentrech a větších nemocnicích. Zvyšuje se úloha specializované zdravotní sestry.
Prvním předpokladem úspěšného vedení léčby srdečního selhání je však pozitivní přístup pacienta, který má přiměřené informace o svém onemocnění a důvodech, proč musí přijmout určitá omezení.
Chronické selhání srdce: Tělo umí člověka varovat včas, příznaky lidé ignorují
„Když jsem se dostal do nemocnice, vypadaly moje nohy jako kmeny stromů… Byly natolik oteklé, že už jsem skoro nemohl hýbat prsty u nohou.
Samozřejmě jsem si všiml, že mám oteklé nohy už dříve, stejně jako se mi někdy hůře dýchalo, ale ignoroval jsem to. Myslel jsem si, že potíže nakonec zmizí. Měl jsem zafixováno, že by se člověk neměl zas tak sledovat, pokud vyloženě neumírá.
Jenže přesně to byl můj případ. Jednoho dne jsem najednou nemohl dýchat, jako bych zapomněl, jak na to,“ popisuje 65letý Antonín.
Přečíst článek ›
„Manželka mě odvezla do nemocnice, kam jsem byl okamžitě přijat z důvodu dlouhotrvajícího srdečního selhání. Můj stav se během pár hodin zhoršil natolik, že jsem vlastní ženu nepoznával. Dostal jsem infekci a dva týdny byl v kómatu. Lékaři mi zachránili život tím, že mi zavedli mechanickou srdeční podporu. Bez ní bych do šesti měsíců zemřel,“ vyprávěl Antonín.
Jeho stav se rychle zlepšil. „Když mě moje žena po operaci poprvé viděla, dělala si legraci, že jsem se snad i opálil. Jakmile mi srdce začalo zase fungovat, vrátila se mi do obličeje normální barva.
Při pohledu zpět je snadné pochopit, proč jsem měl problémy se srdcem. Pracoval jsem jako řidič kamionu 13 až 18 hodin denně, šest dní v týdnu. Spal jsem pár hodin denně, často jsem jedl na benzínkách.
Skoro pořád jsem byl na cestách a vůbec se o sebe nestaral,“ přiznává.
POČTY* Výskyt nemoci ve vyspělých zemích je 0,4 až 2 %. * U lidí nad 70 let vzrůstá pravděpodobnost nemoci až na 10 %.* Chronickým srdečním selháním trpí až 200 tisíc Čechů.* Ročně je v Evropě diagnostikováno na půl milionu nových pacientů.
* U chronického srdečního selhávání umírá asi polovina pacientů do 5 až 8 let.
„Vzhledem k tomu, že jsem byl pořád pryč, často jsem přišel o školní besídky, narozeniny dětí a další důležité akce, kde se scházela moje rodina. Od doby, co proběhla operace, mám konečně čas i na tyto věci.
Nedávno jsem se zúčastnil promoce své vnučky a byl jsem u narození vnuka. Mrzí mě, že dříve jsem tohle neocenil.
Čekám teď na transplantaci srdce, a jakmile se najde vhodný dárce, mohl bych ji podstoupit – doufám, že to bude brzy,“ dodává Antonín.
Přečíst článek ›
JAK SE NEMOC LÉČÍChronické srdeční selhání je označením pro řadu symptomů, které jsou způsobeny postižením srdeční funkce, kdy i přes dostatečné plnění srdečních komor klesá minutový srdeční výdej a srdce není schopno pokrýt metabolické nároky tkání.
Medikamentosní léčba zahrnuje celý komplex léků, které ve svém důsledku vedou ke zmírnění příznaků a zlepšení stavu nemocného (diuretika, betablokátory, inhibitory ACE, blokátory aldosteronu, srdeční glykosidy a řada dalších).
Moderním trendem jsou postupy nefarmakologické léčby (implantabilní kardiostimulátory umožňující synchronizaci práce srdečních komor, defibrilátory), existují další možnosti léčby a sledování (např. domácí monitorace). Ve velmi těžkém stadiu nemocni jsou někteří doporučeni k srdeční transplantaci.
(Zdroj: Nemocnice Na Homolce)
Přečíst článek ›
INFORMACE O NEMOCI
* Srdce při chronickém srdečním selhání funguje nedostatečně, takže omezuje pacienta v jeho aktivitách. Je unavený, zadýchává se, nezvládá klasické úkony jako dříve.
* Mezi nejčastější příznaky nemoci patří pomalu se zhoršující tolerance námahy, zprvu při větší námaze, později třeba i při oblékání, nebo v klidu.
* Může se objevit noční záchvatovitá dušnost, kašel, celková únavnost.
* Časté jsou otoky kolem kotníků i části lýtek, zvětšení obvodu břicha spojený s tlakem v břiše a nechutenstvím. Změny v prokrvení mozku vedou k poruchám paměti, změně myšlení, zmatenosti či depresím.
* Levostranné srdeční selhání je způsobeno poruchou funkce levé komory, která vypuzuje krev do celého těla, takže nejsou dostatečně prokrvené orgány (ledviny, játra) a před levou komorou se v plicích, což se projevuje dušností.
* V případě pravostranného selhání jsou typické otoky končetin.
Přečíst článek ›
RECEPT PRO ZDRAVÍ
- Sýrové špecle
- Ingredience: 400 g mouky 4 vejce sůl, pepř strouhaný muškátový oříšek 200 ml perlivé minerálky 200 g sýru ementál 1 cibule 2 lžíce sádlacibule
- 1⁄2 svazku pažitky
Postup:Smíchejte dohromady mouku, vejce, lžičku soli, špetku muškátového oříšku a minerálky.
Těsto pak nechte 15 minut odpočívat. Do varu uveďte 5 litrů osolené vody. Těsto protlačte lisem na špecle. Špecle následně vařte při mírné teplotě, dokud nevyplavou na hladinu. Poté je vyndejte a nechte okapat. Troubu předehřejte na 200 °C. Nastrouhejte si sýr a společně se špeclemi je nandejte do vymaštěné nákypové formy. Celou směs opepřete a zapékejte 10 minut.
Nakrájejte cibuli na kolečka a na sádle na ji dozlatova opečte a okořeňte. Nakrájejte i pažitku a společně s cibulí nasypte na špecle.
Přečíst článek ›
TIPY PRO ZDRAVÉ SRDCE
Stává se vám, že kvůli stresu a nekončícímu seznamu úkolů nemůžete usnout? Nevyspáním si ale zaděláváte na zdravotní problémy a stres se tím bude jen zvyšovat. Hned tu máte začarovaný kruh. Kvůli stresu nespíte, a pak se stresujete, že nemůžete usnout.
A stres i nevyspání pomalu negativně působí na vaše srdce. Jak s tím tedy bojovat? Zásadní je spánkový režim, což znamená, že budete chodit ve stejnou dobu spát a ve stejnou vstávat. Nedospávejte ztracený čas o víkendu. Důležitá je i kvalitní postel, která pomůže vašemu tělu k odpočinku.
V místnosti, kde spíte, by měla být tma a ideálně teplota mezi 18-20 stupni Celsia. Snažte se před spaním omezit sledování televize nebo koukání do telefonu. Modré světlo, které z obrazovek září, narušuje rytmus spánku.
A pokud užíváte léky na odvodnění organismu, berte je nejpozději tři hodiny před spánkem, ať nemusíte během usínání běhat na toaletu. Tak dobrou noc a sladké sny!
Srdeční selhání
Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno zabezpečit takový výdej krve, aby byly pokryty metabolické potřeby tkání, přestává tak plnit funkci „pumpy“. Nejčastějšími příčinami jsou ischemická choroba srdeční (50-70%), dilatační kardiomyopatie (20-30%), chlopenní vady (10%) a vysoký krevní tlak (10%).5
Zlepšení léčby u akutních stavů (hlavně akutního infarktu myokardu) způsobuje, že více nemocných dospívá do chronického srdečního selhání. Dlouhá doba trvání zde vede k uplatnění tzv.
kompenzačních mechanizmů, které se různými způsoby snaží o zvýšení srdečního výkonu.
Jde o zbytnění srdeční svaloviny, rozšíření jednotlivých srdečních oddílů a uplatnění některých hormonálních látek, které vedou k zadržování vody v těle, zvyšuje se srdeční frekvence.
Chronické pravostranné srdeční selhání vzniká jako důsledek poruchy funkce pravé komory při řadě plicních onemocnění (chronická obstrukční plicní nemoc, rozedma plic, plicní embolie, plicní hypertenze) a srdečních onemocnění (krev se hromadí před pravou polovinou srdce, v žilách velkého krevního oběhu).
Při chronickém levostranném srdečním selhání se hromadí se krev v plicních žílách před levou komorou srdeční, čímž dochází k městnání v plicích mezi kapilárami a plicními sklípky a přechodu tekutiny (tzv. transudace) do plicních sklípků, které jsou v nejtěžších případech úplně zaplaveny.
Oboustranné srdeční selhání – jedná se o kombinaci výše uvedeného levostranného a pravostranného srdečního selhání.
Velmi důležité je také rozdělení na akutní srdeční selhání a chronické srdeční selhávání. Akutní srdeční selhání může být nově vniklé porucha srdeční činnosti, může navazovat na déle trvající srdeční onemocnění, nebo jde o akutní zhoršení chronického srdečního selhávání.
Oběhový systém má k dispozici tzv. kompenzační mechanismy, při jejichž zapojení se celkový stav pacienta upraví. Pokud nestačí, pacient zemře.
Zapojení kompenzačních mechanismů tedy krátkodobě pomůže, ale činnost srdce v nových podmínkách je náročnější, což později vyžaduje stále další kompenzace.
Akutní srdeční selhání tedy přechází v chronické srdeční selhávání. Kompenzační mechanismy jsou omezené, takže chronické selhávání jednou dospěje k akutnímu selhání a smrti (dekompenzace).
Ukázkový průběh u pacienta tedy může např.
vypadat: akutní infarkt myokardu – akutní srdeční selhání – zapojení kompenzačních mechanismů – chronické srdeční selhávání – (zde se mohou předchozí tři body několikrát opakovat) – akutní srdeční selhání – smrt.
Zdravá životospráva může zlomit i dědičnou dispozici k srdečnímu selhání
„Srdeční selhání je neschopnost srdce přečerpat dostatečné množství krve do oběhu tak, aby byly pokryty nároky organismu na prokrvení,“ definoval lékař.
Zástava je něco jiného. „Při zástavě se srdce zastaví navždy, přestane pumpovat úplně, zatímco srdeční selhání znamená, že srdíčko stále pumpuje, ale nedostatečně. Lze to přirovnat k nevýkonnému čerpadlu, voda teče pomalu, odkapává a ve studni se nám hromadí voda,“ doplnil.
Je přirozené, že tyto pojmy se laikům pletou, stejně tak jako zaměňujeme nemoc nazvanou srdeční selhání za ischemickou chorobu srdeční nebo infarkt. „To jsou ale příčiny srdečního selhání. Zrovna tak, jako to může být třeba chlopenní vada a jiné důvody, proč se srdeční selhání vyvine,“ vysvětluje kardiolog Štěpán Havránek.
Srdeční selhání se týká stovek tisíc pacientů
Jak se to stane? „Základní onemocnění se postupně zhoršuje a srdce čím dál tím hůře čerpá krev. Někdy se tato schopnost snižuje pozvolna, někdy skokově, až dojde k tomu, že selhání je nevratné a pacient může zemřít.“
Podle lékaře se kondice pacienta může měnit. „Velký vliv mají změny počasí a tlaku, zejména jde-li tlak dolů, dále prodělávaná infekční onemocnění, zánět plic, zánět močového měchýře a další. A pak jsou chvíle, kdy je pacientovi zase lépe, je na lécích a kompenzovaný,“ doplňuje.
Srdeční selhání se u nás týká stovek tisíc registrovaných pacientů. O mnohých ale medicína ještě neví, stejně tak, jako o svém onemocnění nevědí ani oni sami.
Jak tedy srdeční selhání poznáme? „Hlavním příznakem je dušnost, vyšší než u vrstevníků. Druhým příznakem jsou otoky dolních končetin. Platí ale, že to mohou být příznaky něčeho jiného. Za dýchavičností může stát větší námaha, nadváha, plicní problém či chudokrevnost.
Otoky zase můžeme připisovat třeba ledvinám. Ty související se srdcem jsou typické tím, že jsou symetrické, na obou nohách stejné, a že je ráno pacient nemá, vznikají až navečer po delším stání či sezení. V oblasti srdce nic cítit nemusíme,“ popisuje Štěpán Havránek.
Optimální je svěřit se s potížemi praktickému lékaři. Pokud pojme podezření, že příčinou obtíží je srdce, doporučí vyšetření kardiologa. „Pokud nastanou obtíže akutně, jako třeba v těchto horkých dnech, pak je asi lepší vyhledat pomoc rovnou v nemocnici,“ soudí kardiolog.
I když je chronické srdeční selhání nemocí na doživotí, řešení má. „Podáváme léky, které mají za úkol prodloužit pacientovi život a ulevit mu od obtíží. Existují operativní zákroky jako katetrizace, kardiostimulátor nebo v odůvodněných případech i transplantace srdce,“ uvádí Štěpán Havránek.
A co pro sebe v rámci prevence můžeme udělat my sami? „Důležitý je přísun vody a minerálů, omezení tučného a sladkého jídla a zdravý pohyb po poradě s lékařem. Právě životospráva je schopna zlomit i dědičnou dispozici k srdečnímu selhání. Souvisí totiž často také s pohybovými a jídelními návyky v rodině,“ vysvětluje lékař a doporučuje webové stránky s dalšími informacemi rukunasrdce.cz.
Srdeční selhání: příčiny a formy
Téměř všechna chronická onemocnění
srdce mohou vyústit v srdeční selhání. Nejčastějšími příčinami selhání jsou infarkt myokardu
, vysoký krevní tlak
a diabetes mellitus
, ať už samostatně nebo v kombinaci. Klasifikace srdečního selhání dělí onemocnění především podle příčiny, podle omezení fyzické výkonnosti, nebo podle ejekční frakce
levé komory
.
Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem srdce z levé komory vypuzen do těla. Uvádí se, že globálně trpí srdečním selháním
jedno až dvě procenta dospělé populace. K srdečnímu selhání může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícím věkem je častější. Udává se, že přibližně 80 procent pacientů se srdečním selháním je starších 65 let.
Pokud je srdeční sval poškozen (ať už jakýmkoliv mechanismem), není schopen dodávat tělu potřebné množství krve.
Srdce se pak snaží tuto slabost různými způsoby kompenzovat: může docházet ke zvýšení srdeční frekvence
(tachykardie), zvětšení velikosti srdce (dilatace
srdce) nebo zesílení srdečního svalu.
Tyto mechanismy sice krátkodobě situaci vyřeší, ale srdce, které je již tak nemocné, přetěžují a v dlouhodobém horizontu vedou k jeho dalšímu poškození a oslabení. Stav srdce se tak dále zhoršuje.
Jaké jsou příčiny srdečního selhání?
K srdečnímu selhání může vést celá řada onemocnění, která poškozují srdeční sval. Nejčastějšími a nejdůležitějšími příčinami jsou:
- onemocnění věnčitých tepen
(ischemická
choroba srdeční, především infarkt
myokardu), - dlouhodobě vysoký krevní tlak,
- diabetes
mellitus, - záněty srdečního svalu
(myokarditidy), především virového
původu, - poškození srdečního svalu prostřednictvím chemoterapie
, radioterapie
nebo dlouhodobého nadužívání alkoholu či užívání drog, - srdeční arytmie
, především s příliš rychlým pulsem, např. při fibrilaci síní
, - chlopenní vady
(nedochází k dostatečnému uzavírání chlopní nebo jsou chlopně příliš úzké), - genetické nebo rodinné predispozice
k onemocněním srdečního svalu, - vrozené srdeční vady, které mohou vést k srdečnímu selhání i u mladých lidí,
- jiné, vzácnější, příčiny.
Dalšími rizikovými faktory
pro rozvoj srdečního selhání jsou např. selhání ledvin
, vysoká hladina cholesterolu
, strava s vysokým obsahem tuku, nadváha, nedostatek pohybu a kouření.
Jak lze srdečnímu selhání předcházet?
Pro prevenci srdečního selhání je třeba rychle a účinně léčit jeho nejčastější příčiny – ischemickou chorobu srdeční
, vysoký krevní tlak
a cukrovku. Zásadní je také změna životního stylu. Především se doporučuje:
Jaké jsou typy srdečního selhání?
Srdeční selhání lze klasifikovat podle různých kritérií. Nejdůležitější klasifikace jsou založeny na příčině, průběhu (akutní
versus chronická), závažnosti omezení výkonnosti a ejekční frakci
.
Dělení podle průběhu
Hlavními typy jsou akutní a chronické srdeční selhání:
Akutní srdeční selhání se vyvíjí rychle, někdy náhle, a příznaky jsou od začátku výrazné. Jedná se o život ohrožující stav vyžadující okamžité lékařské vyšetření a léčbu. Proto je při akutním srdečním selhání
obvykle nutná hospitalizace.
Akutní srdeční selhání může být způsobeno nově vzniklým problémem, který však při včasném lékařském zásahu může být úspěšně léčitelný. Mezi takové problémy patří např. náhlé silné zvýšení krevního tlaku
, infarkt myokardu, srdeční arytmie, plicní embolie, nebo zhoršení chronického srdečního selhání
.
V posledním případě se používá termín dekompenzace
; nejčastější příčinou je nedostatečné užívání léků na srdeční selhání, užívání léků nevhodných při srdečním selhání
, infekce
nebo nově vzniklá fibrilace
síní.
O chronickém srdečním selhání mluvíme v případě, že srdeční selhání trvá již tři měsíce nebo déle. Zpočátku se může vyvinout bez významných příznaků, přičemž se však pomalu zhoršují srdeční funkce až do okamžiku, kdy se u pacienta náhle objeví akutní srdeční selhání.
V takové situaci musí být postižený obvykle urgentně
hospitalizován
. Příznaky se však mohou začít projevovat také pomalu a zákeřně v průběhu dnů, měsíců nebo dokonce let.
V takovém případě se obvykle pacient nejprve obrátí na svého praktického lékaře
, který jej pak odešle na specializované pracoviště.
Dělení podle postižené strany srdce
Srdeční selhání se klasifikuje podle postižené strany srdce na levostranné, pravostranné nebo oboustranné (celkové) srdeční selhání:
Levostranné srdečné selhání: Levá strana srdce vhání krev okysličenou v plicích
do tělního oběhu. Pokud nefunguje dostatečně, je tělo nedostatečně zásobené.
Zpočátku se toto nedostatečné zásobení projevuje pouze při zvýšených nárocích (při fyzické zátěži), ale v pokročilém stadiu
již i v klidu. Mezi důsledky levostranného selhávání patří snížený výkon, závratě
, dušnost a nízký krevní tlak
. Zároveň dochází k městnání
(hromadění) krve v plicích.
To má za následek filtrování tekutiny přes cévní stěny ven a hromadění „vody“ na plicích (plicní edém), spojený se zvyšováním dušnosti
.
Pravostranné srdeční selhání: Pravá strana srdce přijímá odkysličenou krev z těla (z orgánů
, svalů a dalších tkání), a vhání ji do plic k novému okysličení.
Při pravostranném srdečním selhání
způsobuje městnání krve v tělním oběhu hromadění tekutiny ve tkáních, především v nohou, hrudníku, v břišní dutině
a játrech
.
Často si pacient všimne, že pásek, který byl ještě nedávno pohodlný, náhle tlačí, nebo jsou mu náhle těsné boty. Podobně může městnání krve v břiše způsobit pocit plnosti nebo ztrátu chuti k jídlu.
Oboustranné srdeční selhání
: Jsou postiženy obě strany srdce. Postižení mohou zároveň pociťovat obtíže spojené s pravo- i levostranným selháváním.
Související odkazy
- Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Srdeční selhání (odkaz vede na web ikem.cz)
Příznaky chronického srdečního selhání? Únava, dušnost a otoky, říká lékař | Zdraví
Lidovky.
cz: Jak můžeme chronické srdeční selhání rozpoznat včas?Typické příznaky jsou plíživé: pomalu se zhoršující tolerance námahy, únavnost, dušnost při námaze, posléze i při běžných denních úkonech v domácnosti, objevení se otoků dolních končetin, nejčastěji kolem a nad kotníky, později na celých lýtkách až k pasu, nebo dokonce napnuté, oteklé břicho.
Lidovky.
cz: Jaký je rozdíl mezi levostranným a pravostranným selháním?Levostranné srdeční selhání je způsobeno poruchou funkce levé komory, která vypuzuje krev do celého těla, tedy dochází především k nedostatečnému prokrvení orgánů, např. ledvin, jater, mozku a k hromadění krve před levou komorou v plicích, tedy překrvení plic až plicnímu edému, což se projeví dušností. Při převážně pravostranném selhání jsou typickými projevy otoky výše zmíněné.
Lidovky.
cz: Co všechno zahrnuje léčba? Léčba zahrnuje nefarmakologické postupy, tedy především režimová a dietní opatření a farmaka – léky, které zlepšují prognózu a symptomy srdečního selhání. V některých případech i přístrojovou léčbu pomocí různých typu kardiostimulátorů, resp. defibrilátorů a mechanických podpůrných systémů. Poslední možností je pak transplantace srdce.
Lidovky.
cz: Jak si můžeme chránit srdce a předejít tak onemocnění? Nejlepší prevencí je předejít ischemické chorobě srdeční. Ta totiž nejčastěji vyvolává v těle příčinu srdečního selhání, patří sem i pečlivá léčba vysokého krevního tlaku, korekce případných chlopenních vad a léčba poruch srdečního rytmu.
V případě, že je již srdeční selhání rozvinuta, pak je cílem snižovat výskyt akutních zhoršení, především pečlivým sledováním v ambulanci internisty, kardiologa, nebo dokonce specialisty na srdeční selhání.
Lidovky.
cz: Mohl byste mi v jedné ve dvou větách laicky shrnout chronické srdeční selhání? Je nebezpečnější než infarkt? Srdeční selhání v té podobě, o které hovoříme, je chronické srdeční onemocnění s relativně vysokou mortalitou, i morbiditou. Jejich srdce laicky řečeno nedostatečně funguje, což znamená, že pacienti mají řadu obtíží, které jim zhoršují kvalitu života, mají sníženou toleranci námahy, jsou unavení, nevýkonní, zadýchávají se při námaze a občas dojde i k závažnějšímu zhoršení, které vyžaduje hospitalizace.
Samotný fakt, že pacient touto nemocí trpí mu zvyšuje riziko úmrtí na cca 50 procent do 5 let. Přímé srovnání s infarktem není úplně vhodné, infarkt je akutní onemocnění, nicméně jednou z důležitých komplikací infarktu je právě chronické srdeční selhání a to v situaci, kdy je infarktem postižena významná část srdečního svalu, čímž právě srdce hůře funguje.
Tedy tyto dvě diagnózy spolu úzce souvisí, obecně platí, že ischemická choroba srdeční ve všech svých formách (akutních i chronických) je nejčastější příčinou chronického srdečního selhání.
Lidovky.
cz: Lze se se srdečním selháním setkat i u mladších jedinců? Jak je to časté?Lze, ať již jako důsledek zmíněného infarktu myokardu, který postihuje i mladší, tedy myšleno ve věku kolem 40 let, nebo v souvislosti např. s chlopenními vadami nebo samostatně vznikající dysfunkcí levé komory srdeční jako např. u dilatační kardiomyopatie. To je typicky příčina srdečního selhání u mladších, např. ve věku kolem 30 let.
Lidovky.
cz: Roste počet pacientů se srdečním selháním u mladší generace?Je-li myšleno, zda stoupá výskyt srdečního selhání v mladších věkových skupinách, tak na to nejsem schopen jednoznačně odpovědět, nicméně spíše lze konstatovat, že je srdeční selhání v posledních letech lépe diagnostickováno, což se může projevit faktem, že se častěji setkáváme i s pacienty mladších věkových skupiny. Jinak typickým věkem pro chronické srdeční selhání je mezi 60-70 roky s tím, že u srdečního selhání se sníženou funkcí levé komory se jedná spíše o mladší, naopak u srdečního selhání se zachovalou funkcí levé komory spíše o starší.
Lidovky.
cz: Kolik lidí u nás trpí na srdeční selhání?Odhaduje se, že takzvaným manifestním srdečním selhání, tzn. že pacient již příznaky má, trpí asi 200 tisíc lidí a dalších 200 tisíc lidí má přítomnu poruchu srdečních funkcí, které se ještě neprojevily.
Lidovky.
cz: Jaká je úmrtnost?Úmrtnost se zásadně liší podle stupně závažnosti srdečního selhání, ale velmi obecně řečeno je riziko úmrtí cca 50 procent do 5 let, asi 15-20 procent do 3 let a v případě akutního zhoršení s nutností hospitalizace do 20 procent.
Lidovky.
cz: Ohrožuje více ženy nebo muže?Toto není tak jednoduchá otázka, srdeční selhání se zhoršenou funkcí levé komory, které je převážně způsobeno ischemickou chorobou srdeční, postihuje častěji muže, naopak srdeční selhání se zachovalou funkcí levé komory je typičtější pro ženy vyššího věku.