Alergický šok – vše o zdraví

12.5.2020

Alergie jsou tak běžnými, že se staly součástí našich životů. Co je ve skutečnosti alergie a jak vzniká? Dají se řešit její příčiny, nikoliv jen následky? Můžeme minimalizovat její projevy? To vše se dozvíte v dnešním článku.

Co je to alergie?

Alergie je reakce našeho imunitního systému. Jednou z úloh imunitního systému (IS) je ničení škodlivých látek v těle. Když imunitní systém reaguje na látky, které jsou běžně neškodné, mluvíme o alergické reakci.

Jak vzniká alergie?

Když se člověk poprvé setká s nějakým alergenem, obvykle se u něj žádná reakce neobjeví. Imunitnímu systému trvá nějaký čas, než si na alergen vytvoří citlivost.

V momentě, kdy se IS naučí bezpečně poznávat alergen, začne při kontaktu s ním automaticky vytvářet protilátky ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) a v tomto momentě vzniká alergie.

 Nárůst citlivosti imunitního systému na alergen se odborně nazývá senzibilace. 

Alergie můžeme rozdělit na sezónní (například senná rýma) a chronické, mezi něž patří například potravinové intolerance. Na toto onemocnění se dále váží další, a to například ekzémy, senné rýmy, kopřivka a astma.

Jaké jsou projevy alergie?

Množství projevů alergií je velmi široké. Od podráždění a rýmy přes záněty a v krajním případě anafylaktický šok, který může končit i smrtí.

Alergický šok - Vše o zdraví

Alergie má spoustu projevů podle typu alergenu, mezi ty nejčastější projevy patří:

Prach a pyly: Potraviny:
  • ucpaný nos
  • svědění okolí očí a rtů
  • rýma
  • otok očí
  • kašel
  • zvracení
  • oteklý jazyk
  • brnění v ústech
  • otok rtů, obličeje a krku
  • žaludeční křeče
  • dušnost
  • krvácení z konečníku (zvláště u dětí)
  • průjem
Bodnutí hmyzem: Léky:
  • otok v místě vpichu
  • pokles krevního tlaku
  • svědění kůže
  • dušnost
  • vyrážka
  • kašel
  • závratě
  • svírání v oblasti hrudníku
  • otok jazyka, rtů a obličeje
  • vyrážka
  • svědění

 

Anafylaxe – nejtěžší forma alergické reakce

Při anafylaktickém šoku je nutno navštívit lékaře, protože tento stav může být zdraví ohrožující. Tato reakce se může projevit jak minuty, tak i hodiny po kontaktu s alergenem. Jeho příznaky jsou:

  • návaly tepla a svědění
  • potíže s dýcháním
  • pískání v uších
  • otoky
  • nízký krevní tlak
  • změny srdeční frekvence
  • závratě a mdloby
  • ztráta vědomí

Jaké jsou vlastně příčiny alergií?

Jsou to alergeny. K alergické reakci dojde když se alergen vstupující do našeho organizmu naváže na protilátku vytvořenou naším imunitním systémem – mumoglobulin E (IgE).

V tomto momentě jsou uvolněny specifické chemické sloučeniny, které vyvolávají samotné příznaky alergických reakcí. Jednou z těchto sloučenin je Histamin. Ten způsobuje napnutí svalů v dýchacích cestách a stěnách krevních cév.

Také způsobuje zvýšení produkce nosního hlenu za účelem odstranění alergenu z dýchacích cest.

Co jsou nejčastější alergeny?

Potencionálním alergenem může být téměř cokoliv. Mezi nejzajímavějšími alergie patří třeba ta na vlastní sperma, vodu, nebo nízké teploty.

Šest nejčastějších alergenů mezi potravinami:

  • mléko a mléčné výrobky
  • arašídy
  • ryby
  • mořské plody
  • pšenice
  • sója

Ostatní významné alergeny:

  • srst
  • prach
  • plísně
  • rostlinné pyly
  • kovy

Konvenční symptomatická léčba alergií

Konvenční léčba alergií se soustředí pouze na zmírnění, nebo zastavení projevů alergie, ne však řešení jejich příčin.

Antihistaminika, kortikosteroidy – to je v současnosti základem boje s touto imunitní dysbalancí.

Mezi pokročilejší nástroje poté patří například imunoterapie, kdy se postupným zvyšováním množství alergenu v těle otupí imunitní systém, který poté již nereaguje přehnaně.

Nebylo by se lepší zaměřit na příčiny, nežli následky?

Alergie je jedním z nejčastějších chronických onemocnění na světě.  Je důsledkem špatného nastavení vašeho imunitního systému. Imunitní systém je tvořen velice komplexní sítí buněk a orgánů. Proč se tedy nezaměřit na příčiny našich obtíží?

Alergický šok - Vše o zdraví

Orgány zapojené do imunitního systému se nazývají lymfoindní orgány. Ovlivňují růst a uvolňování specifických bílých krvinek zvaných lymfocity a ty syntetizují proteiny – imunoglobuliny, které jsou právě těmi látkami, které se v nesprávné míře aktivují u alergických reakcí.

Alergie se mohou projevit u kohokoliv bez ohledu na věk nebo pohlaví. Mohou se také vrátit po mnoha letech klidového období, takzvané remise.

Je pravda, že bývají častější u dětí, ale i dospělá populace je zasažena stále se zvyšujícími počty případů.

Na vině je jak celkový nezdravý styl života, tak přemíra stresu toxinů, nebo zhoršující se životní prostředí. Náš imunitní systém je na jednu stranu stále bombardován podněty, ale zároveň nemá prostor ke správné kalibraci.

Přírodní podpora nejen při alergiích

Alergický šok - Vše o zdraví

Nadějnou látkou v boji proti alergickým reakcím se dle studií ukázal například bromelain obsažený v ananasu. Tento enzym je přírodním lékem na otoky a záněty. Díky svým protizánětlivým a antialergickým vlastnostem snižuje senzibilizaci organizmu.

Dalším železem v ohni je quercetin obsažený v bobulích a hroznech, brokolici, zeleném čaji, paprice a například i v červeném vínu. Ten díky svým antioxidačním a protizánětlivým schopnostem pomáhá imunitnímu systému s řadou optimalizací a oblasti jeho reakcí.

Navíc slouží jako inhibitor histaminu. Na jeho vlastnosti poukázala i studie českých vědců. Významnou podporou imunitního systému je také vitamín C. Ten zároveň slouží jako přírodní antihistaminikum, antioxidant a bojuje proti zánětům.

Pozor ale, pokud trpíte přímo alergií  na vitamín C, v takovém případě se mu samozřejmě musíte vyhnout.

Alergický šok - Vše o zdraví

Pro zdraví imunitního systému je důležitá i kondice střev. A proto by  probiotika, živé kultury, nebo fermentované potraviny typu Kimchi by rozhodně neměly chybět ve našem jídelníčku.

Dobré výsledky v boji s alergií má také spirulina, která má celkový pozitivní vliv na náš trávicí trakt. Samostatnou kategorií, která se nyní opět dostává do hledáčku vědců, je med a včelí produkty obecně.

Ty mají blahodárný a komplexní vliv na naše zdraví a imunitu. Více informací o medu vám přineseme v nyní připravovaném článku.

Alergický šok - Vše o zdraví

Jsou tu i další triky, jak bojovat s určitými alergiemi. Kromě starosti o zdraví vašeho střeva a péči o váš imunitní systém může pomoci například nošení brýlí, které mechanickou cestou zabraňují usazování alergenů (pokud jste alergičtí na pyly) v citlivých oblastech kolem očí.

Volte však brýle čiré, ne sluneční, aby se nesnižovala dávka vitamínu D, kterou můžete ze slunce zdarma čerpat každý den. Slunce je náš nejlepší lékař (pokud na něj nemáte alergii, ano, i to se stává).

Dobré je také po návratu z venku, zvláště v jarním období plném poletujícího pylu, dopřát si sprchu a pečlivě ze sebe pyl smýt. A poté se převléci do čistého oblečení. Uvidíte, jak se vám uleví.

V domácím prostředí pak může pomoci i čistička vzduchu, která snižuje množství pylu a prachu v našich domovech, a přírodní čistící prostředky, které nedráždí naši pokožku stejně jako přírodní prací prostředky, které snižují množství chemie, které se nám do těla dostává skrze naše oblečení. Dalším významným krokem k rovnováze ve vašem imunitním systému může být vynechání potravin obsahujících lepek a zdrženlivá konzumace alkoholu a kávy.

Alergický šok - Vše o zdraví

Závěrem je třeba říct, že byť jsou alergie velice širokým souborem problémů s ještě větším počtem jejich příčin, tak existují jednoduché triky, jak našemu imunitnímu systému pomoci, a snížit tak jeho přehnané reakce. Je potřeba tyto postupy zkoušet a hledat nejlepší individuální cestu, která tu však je a postupně se tak dopracovávat k nastolení rovnováhy v našem těle, která nám přinese ulevující výsledky

alergik Matěj Veselý

Zdroje:

    • Allergy facts. (2018).https://acaai.org/news/facts-statistics/allergies
    • Allergy facts and figures. (n.d.).http://www.aafa.org/page/allergy-facts.aspx
    • Allergy symptoms. (n.d.).https://acaai.org/allergies/symptoms
    • Allergy treatment. (2018).https://www.aafa.org/allergy-treatments/
    • FDA alerts patients and health care professionals of EpiPen auto-injector errors related to device malfunctions and user administration. (2020).https://www.fda.gov/drugs/drug-safety-and-availability/fda-alerts-patients-and-health-care-professionals-epipen-auto-injector-errors-related-device
    • Food allergies. (2020).https://www.cdc.gov/healthyschools/foodallergies/index.htm
    • Important safety information on the EpiPen and EpiPen Jr auto-injectors and their authorized generic versions. (2020).https://www.fda.gov/media/136389/download
    • Loo, E. X. L., et al. (2017). Associations between caesarean delivery and allergic outcomes: Results from the GUSTO study.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5505471/
    • Simons, F. E. R. (2009). Anaphylaxis: Recent advances in assessment and treatment. http://www.jacionline.org/article/S0091-6749%2809%2901267-6/fulltext
    • Types of allergies. (2015).https://www.aafa.org/types-of-allergies/
    • van Ree, R., et al. (2014). Allergic sensitization: Host-immune factors.https://ctajournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/2045-7022-4-12
    • Yoshihisa, Y., & Shimizu, T. (2012). Metal allergy and systemic contact dermatitis: An overview.http://www.hindawi.com/journals/drp/2012/749561/df
    • University of Rochester, https://www.urmc.rochester.edu/encyclopedia/content.aspx?contenttypeid=85&contentid=P0003
    • Medical News Today, https://www.medicalnewstoday.com/articles/323276#quercetin
    • Bromelain. (2017, 24. září)https://nccih.nih.gov/health/bromelain
    • Butterbur. (2017, 24. září)https://nccih.nih.gov/health/butterbur
    • Guo, R., Pittler, MH, & Ernst, E. (2007, prosinec). Rostlinné léky pro léčbu alergické rýmy: Systematický přehled [Abstrakt]. Annals of Allergy, Astma & Immunology ,https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18219828
    • Hattori, M., Mizuguchi, H., Baba, Y., Ono, S., Nakano, T., Zhang, Q., … Fukui, H. (2013, únor). Quercetin inhibuje transkripční up-regulaci histaminového H1 receptoru potlačením signální dráhy proteinové kinázy C-δ / extracelulární signální dráhy kinázy / poly (ADP-ribóza) polymerasy-1 v HeLa buňkách [Abstrakt]. International Immunopharmacology , 15 (2), 232–239https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23333628
    • Muž, LX (2009, červen). Doplňková a alternativní medicína pro alergickou rýmu [Abstrakt]. Aktuální stanovisko v oboru Otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku , 17 (3), 226–231https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19262383
    • Mlček, J., Juríková, T., Skrovankova, S., & Sochor, J. (2016, květen). Kvercetin a jeho antialergická imunitní odpověď [Abstrakt]. Molecules , 21 (5), E623https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27187333
    • Park, HH, Lee, S., Son, HY, Park, SB, Kim, MS, Choi, EJ, … Kim, SH (2008, říjen). Flavonoidy inhibují uvolňování histaminu a expresi prozánětlivých cytokinů ve žírných buňkách [Abstrakt]. Archives of Pharmacal Research , 31 (10), 1303–1311https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18958421
    • Quercetin. (2018, 5. října)https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/quercetin
    • Rogerio, AP, Kanashiro, A., Fontanari, C., da Silva, EV, Lucisano-Valim, YM, Soares, EG a Faccioli, LH (2007, říjen). Protizánětlivá aktivita quercetinu a isoquercitrinu u experimentálního myšího alergického astmatu [Abstrakt]. Inflammation Research , 56 (10), 402–408https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18026696
    • Stručný přehled sezónních alergií. (2017, 24. září)https://nccih.nih.gov/health/allergies/seasonal
    • Secor, Jr, ER, Szczepánek, SM, Castater, CA, Adami, AJ, Matson, AP, Rafti, ET, … Silbart, LK (2013, 5. prosince). Bromelain inhibuje alergickou senzibilizaci a myší astma prostřednictvím modulace dendritických buněk. Komplementární a alternativní medicína založená na důkazech , 2013https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3870104/
    • Thornhill, SM, & Kelly, A.-M. (2000). Přirozená léčba celoroční alergické rýmy. Recenze alternativní medicíny , 5 (5), 448–454http://www.altmedrev.com/archive/publications/5/5/448.pdf
    • Vollbracht, C., Raithel, M., Krick, B., Kraft, K., & Hagel, AF (2018, 27. června). Intravenózní vitamín C v léčbě alergií: Průběžná analýza podskupiny dlouhodobé observační studie. Journal of International Medical Researchhttp://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0300060518777044

Источник: https://www.brainmarket.cz/nase-novinky/alergie/

Obecně o alergii

Bez Alergie : Časté dotazy : Obecně o alergii

Projevy alergie

Příznaky alergie jsou velmi různorodé a nekonstantní. Mezi ty nejčastější patří zejména otok sliznic, svědění, kýchání nebo hvízdání, z kožních projevů jsou to kopřivky nebo otoky, z postižení zažívacího traktu zase průjmy, zvracení nebo bolesti břicha. Mezi nejzávažnější projevy alergie patří tzv. anafylaktický šok, který pacienta přímo ohrožuje na životě.
  Další informace:

  • Alergická reakce
  • Anafylaktický šok

Již dlouho mě trápí svědění a škrábání na průduškách, myslíte, že to může být spojeno s nějakou alergií?

Ano, je to jeden ze základních projevů alergie. Z dalších příznaků věnujte pozornost také sekreci z nosu, kýchání, dráždivému kašli či dušnosti. K určení typu alergie je nezbytné vyšetření v alergologické ambulanci. Objednat se můžete sama nebo se poraďte se svým praktickým lékařem.
 Další informace:

  • Příznaky alergické rýmy
  • Pylová alergická rýma

Je příznakem alergie svědění sliznic?

Ano, svědění sliznic, například té nosní, je jedním z hlavním projevů alergické rýmy. Kromě svědění se můžete setkat také s nosní obstrukcí, vodnatou sekrecí z nosu, kýcháním a samozřejmě také s projevy na očních spojivkách, na sliznici nosohltanu a v průduškách.

Může být svědění kůže příznakem alergie?

Ano, při alergii mohou aktivované buňky imunitního systému uvolňovat do kůže dráždivé látky. Působením těchto látek dochází v kůži ke změnám, které se projevují jako vyrážka charakteru kopřivky, svědění nebo otok. K tomuto jevu typicky dochází, je-li kůže ve styku s alergenem a vzniká tedy tzv. kontaktní ekzém. Mezi další jeho projevy patří zejména zčervenání kůže, mokvání kůže, suchost nebo olupování.
 Další informace:

  • Kopřivka a otoky
  • Kontaktní ekzémy

Jakého lékaře mám navštívit, když mám na těle dlouhodobě vyrážku a nevím, jaký má původ – alergologa/kožního lékaře?

V počátku je jistě vhodnější navštívit dermatologa, který typ vyrážky spolehlivě určí, a v případě podezření na alergii vás odešle k alergologovi dodatečně.
 Další informace:

  • Mylná diagnóza kožních chorob může zhoršit zdravotní stav

Je možné, abych začal trpět alergií, i když jsem doposud žádné komplikace neměl?

Ano, alergie i astma se mohou vyskytnout kdykoliv v průběhu života. Běžné spouštěče astmatu známé v dětském věku působí i v dospělosti. Ve starším věku se k nim ale přidávají i další, v dětství méně obvyklé.
 Další informace:

  • Astma se může projevit až ve stáří
  • Alergie a věk

Již jsem byla na testech sloužících ke zjištění alergie, které mi ale žádnou alergickou reakci neprokázaly. Přesto mám v posledních letech pocit, že jsem na některé podněty čím dál tím více citlivá. Čím to je?

Alergie se může projevit i postupem let. Pokud máte tedy vypozorováno, že Vám některé konkrétní vlivy působí obtíže, vyhledejte alergologa, který doplní specifické vyšetření zacílené již na tyto konkrétní podněty.
 Další informace:

  • Diagnostika alergie
  • Co je alergen?

Může být alergie dědičná/vrozená?

Na vzniku alergie se do určité míry podílí i dědičnost. Ta pak způsobuje, že u dětí rodičů s alergií je vyšší pravděpodobnost jejího vzniku. V současné době je zřejmé, že vzestupný trend počtu alergiků v populaci souvisí se změnami životního stylu a změnami životního prostředí. Genetické vlohy pro alergii se nemění, mění se ale životní prostředí.

Mohu dostat alergii až ve stáří?

Ano, alergie není pouze záležitost dětského věku, propuknout může kdykoliv v průběhu života. Ve stáří je sice vznik nové alergie málo častý, ne však zcela vzácný, a setkat se můžeme i s projevy astmatu. Diagnostika je však bohužel svízelnější, protože ve starším věku mohou být příznaky překryty jinými přidruženými chorobami a také užívanými léky.

Vývoj alergie s věkem

Tak jako většina nemocí, také průběh a příznaky alergie se mění v závislosti na věku. Odlišné věkové skupiny mají také různá rizika komplikací a jsou citlivé na různé alergeny. Alergie samozřejmě většinou vznikají v dětském věku. V dalším vývoji se však jejich příznaky mohou zmírnit, a dokonce na čas i vytratit. Někdy se pak ve stáří tyto příznaky znovu objeví, jindy se ve stáří alergie projeví vůbec poprvé.

Jak alergiím předcházet?

Důvody, proč se u někoho projeví alergické onemocnění, nejsou dosud přesně známy. Jistá je role dědičnosti, náchylnost k alergiím se totiž často přenáší z generace na generaci. Pokud tedy víme, že máme v rodině sklon k alergiím, je vhodné se pokusit ze svého okolí a z okolí svých dětí vyloučit látky, které bývají často alergenní. Sklony například k potravinovým alergiím u dětí se můžeme pokusit minimalizovat tím, že do dětského jídelníčku zařazujeme nové druhy potravin postupně a velmi opatrně. Je vhodné také co nejdéle kojit.
 Další informace:

  • Prevence alergie
  • Alergik v rodině
  • Alergik ve škole

Je alergie dědičná?

Do jisté míry se dědičnost na vzniku alergie podílí, tedy u dětí rodičů s alergií je vyšší pravděpodobnost jejího vzniku. Na tom, jestli se pak alergie skutečně projeví, se podílí zejména okolní vlivy, jako například životní prostředí, kouření, stres nebo chybné stravování. Může se stát i to, že dědičný základ přeskočí jednu generaci a alergie se projeví až u vnuků nebo pravnuků.

Dá se proti alergii očkovat?

Očkování jako takové možné není. Existuje však možnost zvaná desenzibilizace nebo také alergenová vakcinace. Při ní dostává pacient pravidelně vakcíny vyrobené z jeho vlastního séra, které obsahují škodlivý alergen, a organismus má možnost si na alergen postupně zvykat. U astmatiků přichází v úvahu také protilátky proti lidským alergickým protilátkám IgE. Ty blokují jejich funkci, a tlumí tak alergický zánět.
 Další informace:

  • Léčba alergie
  • Autovakcíny

Jakým způsobem se dá alergie léčit, eventuálně zmírnit její projevy?

Jako u každého onemocnění, začínáme i v léčbě alergií úpravou režimu a životního prostředí, vyloučením alergenů z okolního prostředí a zdravou životosprávou. Pokud už víme, jakou alergií trpíme a prošli jsme alergologickým vyšetřením, je vhodné se danému alergenu vyhýbat. Samozřejmě pokud to lze. Zdravá životospráva a ukončení kouření je samozřejmostí. Někdy je ale také potřeba sáhnout k léčbě medikamentózní. Sem patří například antihistaminika, dekongestiva, která pomáhají ke zmírnění otoku sliznic, bronchodilatancia, která roztahují průdušky při astmatu, antileukotrieny nebo protilátky proti lidským alergickým protilátkám IgE, které tlumí alergický zánět. V některých případech Vám lékař může doporučit také vakcíny.

Jaká jsou volně prodejná antialergika?

Antihistaminika mají v léčbě alergií nezastupitelné místo. Používají se k léčbě všech projevů alergie – ekzémů, kopřivky, alergické rýmy, zánětu spojivek a celkových alergických reakcí. Mezi volně prodejná antialergika patří například Claritine, z dalších můžeme jmenovat léky obsahující cetirizin nebo levocetirizin apod.
  Další informace:

Dá se alergie trvale vyléčit?

Pokud je alergie léčena dobře, je možné její příznaky zmírnit na úplné minimum, ne však zcela vyléčit. Začínáme úpravou režimu a prostředí, vyloučením alergenů z okolního prostředí, zdravou životosprávou, někdy pak musíme sáhnout také k léčbě medikamentózní.
 Další informace:

Jaké jsou novinky v léčbě alergií?

Kromě léčby jako takové se v současnosti naděje upínají k preventivním opatřením, která by měla zamezit senzibilizaci. Mezi nové léky pak patří například protilátky proti molekule IgE, blokující její navázání na žírné buňky, a tak působící následné zbrzdění celé zánětlivé kaskády alergické reakce.
  Další informace:

  • Léčba alergie včera a dnes

Co je alergenová vakcinace nebo desenzibilizace?

Při alergenové vakcinaci neboli také desenzibilizaci dostává pacient pravidelně vakcíny vyrobené ze svého vlastního séra. Tyto tzv. autovakcíny obsahují škodlivý alergen a jeho množství se v podávaných autovakcínách postupně stále zvyšuje. Organismus tak má možnost si na alergen postupně zvykat.

Jak se aplikují vakcíny?

Doposud se osvědčily pouze dva způsoby podávání, a to injekčně do kůže, tedy subkutánně, a aplikace léku pod jazyk, tedy sublinguálně. Princip léčby je zcela prostý – dlouhodobé dodávání malého množství upraveného alergenu do těla alergika vede postupně k tomu, že si organismus na látku zvykne a přestane na ni přehnaně reagovat. Další informace:

Přispívá něco VZP alergikům?

Jedním ze základních projektů VZP pro alergiky, zejména tedy pro alergické děti, je ozdravný pobyt u moře zvaný Mořský koník. Základními indikacemi jsou lupénka, astma, atopický ekzém, senná rýma, chronický zánět dutin nebo opakované katary dýchacích cest.
  Další informace:

  • Mořský koník – šance pro alergické děti

Источник: https://www.bez-alergie.cz/obecne-o-alergii-faq

I zvířata jsou alergická na jídlo. Může za to lidský životní styl i dědičnost

Alergie na jídlo se týkají především savců, kteří se s nimi potýkají překvapivě stejně často jako lidé. Až 35 procent populace savců může mít nějakou alergii na jídlo, jak potvrdili vídeňští vědci, kteří se právě na srovnání lidských a zvířecích alergii zaměřili. 

A proč jsou problémy s alergiemi souzené právě nám, savcům? Protože pouze savci produkují látku zvanou imunoglobulin E, která je za vznik alergií zodpovědná.

Chovatelé psů a koček už se možná u svých čtyřnohých přátel s nějakou alergií setkali. Trpět jí může ale třeba i kůň, jak přibližuje veterinář Milan Šťourač. „Mohou mít alergickou reakci, zvlášť na některé rostliny, pokud se jim je podaří spást. Setkáváme se tam se stejnými problémy, především kožními, ale u koní bývají i dechové potíže,“ popisuje Šťourač.

Nejčastější alergeny? Stejné jako u lidí 

K nejčastějším alergenům, podobně jako u lidí, patří například buráky, sója, ořechy, ryby, ale i další druhy masa, nebo třeba vejce, a pak také v současnosti tolik diskutovaný lepek.

„Na lepek je výrazná alergie. Jeden piškot dokáže psa zalergizovat tak, že je ochoten se vyškrábat ze světa. Dnes známe všechny ty průmyslové granule pro alergiky, které jsou označované jako grain free, čili bezobilné,“ říká veterinář Milan Šťourač. 

LÉČBA ZVÍŘECÍ ALERGIE?

Stejně jako u lidí, i u zvířat se dá alergie léčit. Nejlepší je podle odborníků se alergenům pokud možno vyhnout. Pomoci mohou také léky, do popředí se ale podle veterináře Milana Šťourače dostává třeba i alternativní medicína v podobě akupunktury nebo bylinek.

Všechny zmíněné potraviny můžou u lidí způsobit až velmi vážnou alergickou reakci, takzvaný anafylaktický šok. U zvířat jsou extrémní projevy alergie spíše výjimkou, ale jinak jejich tělo reaguje podobně jako lidské. Můžou se objevit potíže se zažíváním, dýcháním. K vůbec nejčastějším reakcím patří podle veterináře Milana Šťourače svědění. 

Za alergie zvířat mohou lidé 

Informace o zvířecích alergiích sice veterináři mají, ale podle rakouských odborníků u zvířecích pacientů není tak dobrá diagnostika a často se nedaří identifikovat alergen, tedy molekulu, která alergii vyvolává, a to i přesto, že zvířat s alergiemi přibývá. 

Alergie bude do roku 2020 trápit každého druhého Evropana, odhadují lékaři

Číst článek

I u zvířat se dělají testy na alergii, kdy se do podkoží napíchají alergeny a sleduje reakce těla. Podle vídeňských odborníků ale nejsou spouštěcí mechanismy u zvířat dostatečně prozkoumány, a to mimo jiné proto, že testovací látky nejsou mnohdy vůbec k dispozici. 

Nárůst alergií u zvířat je spojený s námi lidmi a s prostředím, ve které žijeme a které nejen pro nás, ale i pro zvířata vytváříme. Jak potvrzuje i Milan Šťourač, v současném světě jsme doslova obklopeni chemií, což se samozřejmě týká i jídla. A ne každý chovatel je ochotný obětovat peníze za drahé, ale kvalitní krmivo. 

Chemické látky se ale pochopitelně dostávají i do životního prostředí mimo města. A v neposlední řadě hraje podle Šťourače svou roli i dědičnost. 

Источник: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/i-zvirata-jsou-alergicka-na-jidlo-muze-za-lidsky-zivotni-styl-i-dedicnost_1708282002_kro

Alergie: co to je?

Lidské tělo má proti choroboplodným zárodkům svou vlastní obranu – imunitní systém. Tento komplexní a nesmírně účinný systém je ovšem někdy náchylný k poruchám. Funkční porucha se může projevit například formou alergie.

V takovém případě imunitní systém funguje horlivěji, než je žádoucí: na neškodné podněty reaguje obrannými mechanismy. Látky vyvolávající alergii se označují jako alergeny. Všechny alergie spadají do velké skupiny reakcí organismu na cizorodé látky, které jsou označovány jako imunitní reakce.

Mezi alergiemi se nejčastěji vyskytují reakce časného typu a reakce pozdního typu.

Odborníci rozlišují celkem čtyři typy alergických reakcí, které jsou stručně popsány v následující tabulce a dále v textu.

Označení (typ) Průběh reakce Doba od kontaktu s alergenem po nástup alergické reakce Jak se reakce může projevit (příklady)
imunopatologická reakce I. typu (alergická reakce časného typu) je zprostředkována protilátkami třídy IgE; uvolňují se signální molekuly (především histamin) několik sekund až minut (případně se po 4–6 hodinách dostaví ještě druhá reakce)
  • alergická rýma
  • alergická konjunktivitida
  • alergické astma
  • kopřivka
  • alergie na hmyzí bodnutí
  • anafylaktický šok
imunopatologická reakce II. typu (alergická reakce cytotoxického typu) tvoří se komplexy antigenů a protilátek; imunitní systém ničí buňky vlastního těla 6–12 hodin
  • potransfuzní reakce
  • reakce na některá léčiva
  • autoimunitní onemocnění
imunopatologická reakce III. typu (alergická reakce imunokomplexového typu) tvoří se komplexy antigenů a protilátek; uvolňují se látky, které poškozují tkáně 6–12 hodin
  • alergický zánět cév (vaskulitida)
  • sérová nemoc
  • exogenní alergická alveolitida (např. farmářská plíce)
imunopatologická reakce IV. typu (alergická reakce pozdního typu) je zprostředkována buňkami (T-lymfocyty) 12–72 hodin
  • alergická kontaktní dermatitida
  • reakce na některá léčiva
  • rejekce (nepřijetí) transplantátu

Alergická reakce časného typu

Alergická reakce časného typu neboli imunopatologická reakce I. typu je nejčastěji se vyskytujícím typem alergie. Přemrštěná reakce imunitního systému se dostaví prakticky ihned po kontaktu s alergenem – během několika sekund až minut.

První kontakt s látkou vyvolávající alergii probíhá bez příznaků. U alergické reakce časného typu se vytvářejí tzv. protilátky třídy IgE a rozbíhá se řetězová reakce. Imunopatologickou reakci I. typu mohou kromě jiného vyvolat některé pyly, léky, srst domácích zvířat, potraviny nebo hmyzí jedy.

Během tohoto typu alergické reakce se do krevního oběhu uvolňuje histamin – látka, která vyvolává typické projevy alergie, např. svědění, zarudnutí kůže nebo kožní vyrážku, kýchání, otoky tkání nebo trávicí potíže.

V nejhorším případě může nastat anafylaktický šok, kdy dochází k tak výraznému poklesu krevního tlaku, že to postiženého člověka ohrožuje na životě.

Dědičný sklon k onemocnění alergií časného typu zprostředkovanou protilátkami IgE se označuje jako atopie. U atopiků je i zvýšené riziko, že se u nich vyvine astma nebo atopický ekzém. Při výskytu alergického astmatu se zároveň objeví zánět průdušek.

Alergická reakce pozdního typu

Alergická reakce se nemusí projevit okamžitě. V případě alergické reakce pozdního typu neboli imunopatologické reakce IV.

typu se příznaky objeví až poté, co od opětovného kontaktu s alergenem uplyne jistá doba, jako je tomu např. u často se vyskytující alergie na nikl. I v tomto případě probíhá první kontakt s alergenem bez příznaků.

U alergické reakce pozdního typu jsou na počátku zánětlivé reakce takzvané T-lymfocyty.

Další typy alergických reakcí

Imunopatologické reakce II. a III. typu se nevyskytují tak často jako výše popsané reakce, přesto stojí alespoň krátce za zmínku.

  • Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu se vyskytuje velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů).
  • Alergická reakce imunokomplexového typu neboli imunopatologická reakce III. typu se vyznačuje masivní tvorbou protilátek. Při kontaktu s allergenem se rychle vytvářejí velké shluky imunokomplexů, což jsou protilátky (imunoglobuliny) navázané na antigeny. Imunokomplexy se pak mohou v některých orgánech vysrážet (precipitovat) a tyto sraženiny (precipitáty) následně vyvolají zánět. Pokud člověk alergen vdechne, tyto precipitáty se vytvářejí v plicních sklípcích (alveolech) a vyvolávají tzv. exogenní alergickou alveolitidu (jedním z jejích typů je farmářská plíce, která se vyskytuje u některých pracovníků v zemědělství). Postiženy mohou být i jiné orgány, například cévní systém (vaskulitida) nebo ledviny (glomerulonefritida).

Proč vzniká alergie?

Alergie většinou nevznikne ze dne na den. Od prvních příznaků až do okamžiku, kdy je stanovena diagnóze, často uplyne několik let. Alergie se může vyskytnout u kohokoli. I když má třeba někdo už řadu let kočku, aniž by na ni reagoval alergicky, může se u něj časem přesto vyvinout alergie na zvířecí srst.

U alergií hrají zřejmě významnou roli dědičné dispozice. Pravděpodobnost onemocnění alergií je zřetelně vyšší u dětí, jejichž rodiče jsou alergici. Vývoj naší civilizace patrně rovněž přispívá podstatným dílem k narůstajícímu výskytu alergií v západních zemích.

V důsledku stále „sterilnějšího“ životního prostředí v průmyslových zemích je imunitní systém dětí čím dál méně vystavován potřebným podnětům, a tak je méně „trénován“. Pokud se už v raném dětském věku vyskytnou první příznaky sklonu k alergiím (atopie), jako je například atopická dermatitida nebo tzv.

„mléčná krusta“ (seboroická dermatitida postihující kojence), je u dítěte zvýšené riziko vzniku alergie v budoucnu. V tomto smyslu je obzvláště rizikové i pasivní kouření.

Diagnostika a léčba alergií

K diagnostice alergií se používá zejména vyšetření krve a kožní testy. V některých případech (vždy pod dohledem lékaře) je alergen podáván přímo, například při testování alergie na léky.

Léčba alergií je založena především na následujících principech:

  • vyhýbání se spouštěčům,
  • preventivní opatření,
  • léky,
  • specifická alergenová imunoterapie (SAIT).

Bližší informace o diagnostice a léčbě najdete u příslušných alergiíí: pylové alergie, alergie na hmyzí bodnutí, alergie na zvířecí srst, alergie na prachové roztoče, potravinové alergie, kontaktní alergie, alergie na latex, alergie na pokojové rostliny, alergie na léky a alergie na slunce.

Související odkazy

Источник: https://www.nzip.cz/clanek/351-alergie-zakladni-informace

Jak nejlépe a nejrychleji zvládnout alergický šok

Včelí žihadlo je jedním ze spouštěčů šoku. Dalším jsou třeba arašídy. Foto: Dana Kysučanová, Novinky

Lékaři mu říkají anafylaktický šok. Žena byla alergička a věděla, že se jí během krátké chvíle začne hůř dýchat, bude se motat a v nejhorším případě může ztratit i vědomí. Zachovala však chladnou hlavu. Rychle vešla domů a vyndala si z kabelky autoinjektor, tedy jakousi injekci s adrenalinem. Pak si tento hormon píchla do stehna. Dostal se jí tak do krve rychleji, než kdyby si injekci aplikovala jen pod kůži. Vzala si také své protialergické léky. Měla je připravené v lékárničce.

Věděla, že anafylaktický šok se rozvíjí rychle a nemohla by ztrácet čas hledáním správných léků. Z mobilu zavolala záchranku a nadiktovala dispečerce adresu a zdůraznila, že se jedná o anafylaxi. Pak si lehla na pohovku na bok tak, aby jí během případné ztráty vědomí nezapadl do krku jazyk. Záchranáři přijeli během šesti minut a odvezli ženu do nemocnice.

Zdaleka ne všechny případy alergického šoku dopadnou tak dobře. Lisa Anna Busatová z italského Trevisa navštívila při sčítání obyvatel usedlost jednoho z farmářů. Dostala se u něj do kontaktu s kapénkami mléka připravovaného pro výrobu sýra. Protože trpěla už od dětství alergií na bílkovinu z kravského mléka, rozjel se u ní anafylaktický šok.

Dívka si okamžitě píchla injekci adrenalinu. Jenže místo toho, aby si lehla a zavolala lékaře, sedla na kolo a dojela na něm domů. Její stav se mezitím zhoršil tak, že ji rodiče museli odvézt do nemocnice. Srdce Anny přestalo cestou pracovat. Lékařům se sice podařilo obnovit jeho činnost, dívku však nezachránili. Po dvou týdnech strávených v kómatu zemřela.

Dramaticky dopadl i polibek, který dostala patnáctiletá dívka z Quebeku od svého přítele. Ten si ukousl zákusek s arašídovým máslem a pak jí dal pusu. Dívka však trpěla alergií na arašídy. Kontakt s alergenem u ní vyvolal anafylaktický šok. Záchranka ji okamžitě odvezla do nemocnice. I ona zemřela. Jestli kvůli alergické reakci, nebo dalším potížím, o tom se později vedly spory.

Zdaleka ne každý případ anafylaktického šoku má takhle vypjatý průběh, navíc s tragickým koncem. Zažil jsem to doma. Manželku píchla vosa do břicha. Na postiženém místě se udělalo rudé, zhruba deset centimetrů velké kolo. Cítila se zle a hůř se jí dýchalo. Vzala si proto svůj protialergický prášek a lehla si na bok do postele.

Během hodinky se její stav zlepšil. Zarudlé, lehce opuchlé místo kolem vosího bodnutí se však ztrácelo zhruba 14 dnů. Celou tu dobu prý nepříjemně svědilo.

Nejrizikovější je v takových případech bodnutí v ústech nebo jejich okolí, případně v oblasti krku. Tam hrozí velké otoky a u citlivých lidí i riziko udušení.

Kritický stav vyžaduje okamžitou léčbu. „Doporučujeme pacientům použít autoinjektor s adrenalinem,“ říká MUDr. Irena Krčmová, CSc., primářka z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

„Adrenalin zvyšuje výkonnost srdečního svalu a zužuje cévy. Zvedá tedy postiženému nebezpečně nízký krevní tlak. Současně rozšířuje průdušky. Měl být součástí balíčku první pomoci proti šoku.

Spolu s dvěma tabletami léku na alergii (antihistaminiky), dvěma tabletami kortikoidů a sprejem rozšiřujícím zúžené průdušky.

“ Adrenalin je jinak hormon, který se ve vypjatých okamžicích přirozeně vytváří v kůře nadledvin.

Čím rychleji se příznaky šoku objeví, tím těžší lze očekávat jeho průběh. Vyšší riziko anafylaxie hrozí těžším astmatikům. Někdy k ní ale dojde i u jinak zdravého člověka.

Řadu praktických rad, jak postiženým lidem pomoci, najdete v knize Alergie od A do Z od Lindy Gamlin (nakladatelství Reader’s Digest Výběr). Rodičům alergického dítěte by měl lékař vysvětlit, co mají dělat. „Užitečné je zavolat v kritických chvílích na linku 155 a říct, že nás postihla anafylaxie,“ zdůrazňuje primářka Krčmová. „Pomoc musí být rychlá.“

Alergický šok se nejčastěji objeví po bodnutí hmyzem. Obvykle to bývá včela, vosa a čmelák, případně sršeň. Rizikové je třeba také žahnutí medúzou. Dalším spouštěčem bývají některé léky, například penicilín nebo acylpirin.

Šok dokáže vyvolat rovněž alergická reakce na kravské mléko, vejce, ořechy, mák, rybí nebo krabí maso, krevety, tropické ovoce, celer anebo sýry. U citlivých lidí rozjede reakci jen minimum kritické potraviny, třeba stopa arašídů v oplatkách nebo ve zmrzlině.

Každý alergik by se měl domluvit se svým lékařem, jak velké je u něj riziko alergického šoku a jakou dávku adrenalinu má nosit v autoinjektoru s sebou. V USA to podle výzkumu dělá jen 16 % lidí, kteří šok prodělali. U nás nemáme taková čísla k dispozici, ale můžeme předpokládat podobně znepokojivý údaj.

  • citlivost postiženého,
  • dostatečná tedy kontinuální léčba nemoci léky, včetně nejmoderních antihistaminik 3. generace,
  • další zátěže, například pylové.

Nezbytné je zjistit, co u něj šokovou reakci vyvolává a těmto alergenům se pokud možno vyhýbat.

Tam, kde je to možné, lze podstoupit preventivní léčbu, například alergenovou imunoterapii proti včelímu či vosímu jedu. Řadu užitečných informací najdete na www.alergie.

cz , (článek Anafylaxe – Jak postupovat?), na www.bez-alergie.cz  a na www.zivot-alergika.cz . Dotazy odborníkům lze zasílat na www.cipa.cz .

  • * Slabost, mrazení a někdy i studený pot, ale také nevolnost, případně zvracení nebo průjmy.
  • * Objeví se rozsáhlé svědivé zarudnutí nebo vyrážka.
  • * Rozvíjí se dušnost, kterou způsobí otok hrdla, popřípadě stahnutí průdušek.

* Výrazné otoky hrdla mohou ztěžovat už tak zhoršené dýchání, případně dech úplně zablokovat. Jak u otoků, tak při zvracení musíme hlídat, aby se postižený neudusil.

* Velice časté bývá bušení srdce a prudký pokles krevního tlaku. Šok může v krajním případě vyvrcholit ztrátou vědomí, zástavou dechu a srdečním selháním.

* Postižený v akutním stavu trpí také psychickými potížemi, zejména úzkostí.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Источник: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/jak-nejlepe-a-nejrychleji-zvladnout-alergicky-sok-40223659

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *