Alergie na jídlo – vše o zdraví

09. 06. 2015 | Doba čtení 5 minut

Přehnanou reakci imunitního systému na jinak neškodný podnět, jakým je pyl květin, keřů, stromů, hmyzí bodnutí, chlad, plísně, roztoči, sliny, srst, peří či některé kovy, mohou vyvolat také běžné i méně běžné potraviny.

Slovo alergie jsme před několika málo desítkami let neměli ve slovníku, dnes jsou alergiků miliony. Jejich potíže už se navíc neomezují jen na jarní a letní měsíce. Alergie – a to nejen pylové – trápí děti i dospělé po celý rok.

Alergeny pronikají do těla při dýchání, přímým kontaktem i konzumací stravy. Při prvním setkání s alergenem, na který je negativně disponovaný jedinec přecitlivělý, se potíže obvykle neprojeví.

Ovšem imunitní systém si „pamatuje“ a při dalších kontaktech, byť s nepatrným množstvím alergenu, vzniknou potíže – slzení a pálení očí, rýma, kašel až dušení, ekzém, svědící vyrážka, průjem.

Počet tzv. spouštěčů alergických reakcí bohužel stále roste. Nejvíce pacientů trpí alergií na pyl různých, právě kvetoucích rostlin, roste i počet alergiků na domácí mazlíčky.

Výrazně přibývá alergií na zeleninu, ovoce a další i běžné, tedy nejen exotické potraviny.

alergie na ovoce a zeleninuAutor: Archiv ireceptar.cz

Velkým problémem jsou tzv. zkřížené alergie – tedy současné negativní reakce na určitý typ pylu a na některou potravinu nebo látku.

Kombinace rostlinných a potravinových alergenů

Zkřížené alergie jsou zajímavým úkazem pro odborné lékaře, méně už ovšem pro ty, kdo se s nimi potýkají. Na jejich vzniku se podílí složitá problematika některých potravinových bílkovin v botanicky příbuzných rostlinách a živočiších. Imunitní systém pak reaguje na některé složky potravy stejně jako na pyly.

Mezi nejčastější patří kombinace

• líska a mrkev,
• bříza a třešeň,
• bříza a mrkev (a také jablko či ořechy),
• roztoč a ústřice.

V dětském věku se alergie tohoto typu projeví v trávicím traktu střevními potížemi a zvracením, mohou se objevit i na pokožce zhoršením ekzému či kopřivkou nebo také v podobě ztíženého dýchání nebo vodnatelné rýmy a otoků dýchacích cest.

Stává se, že se tyto někdy málo průkazné příznaky mylně léčí jako střevní infekce a záněty nebo astma. Ovšem v tomto případě jsou astmatické příznaky způsobeny nikoli obvyklými spouštěči nemoci (pyl, prach atd.), ale potravinovým alergenem.

V dospělosti se příznaky potravinové alergie zpravidla stěhují do horních partií trávicího traktu, do ústní dutiny. Slzení, kýchání nebo dýchací obtíže mohou nastat už při loupání či krájení potravy. Objeví se svědění dásní, patra i otok rtů a jazyka.

alergie na ořechyAutor: Archiv ireceptar.cz

Nepříjemným důsledkem této alergie mohou být i podkožní otoky a dokonce i ovlivnění srdečně-cévního systému nebo anafylaktický šok – silná a rychlá reakce, která ohrožuje život. 

U zkřížených alergií vakcíny příliš nezmohou

Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce: „Zkřížená alergie je stav, kdy organismus vnímá některé typy alergenů stejně nebo podobně jako jiné typy. Objeví se pálení v ústech, mravenčení jazyka, někdy i otok sliznice.

Tyto typy alergií vznikají například mezi pyly trav, plevelů a dřevin s některými typy ovoce a zeleniny – s jablkem, mrkví, celerem. Dalším typem zkřížené alergie je vazba mezi roztoči domácího prachu a korýši či měkkýši nebo mezi fíky a latexem. Tento typ alergie většinou postihuje zdravotníky, kteří používají rukavice a různé pomůcky z latexu.

Léčba je hodně obtížná. Prakticky jedinou možností je důsledné vyloučení kontaktu s těmito alergeny a léčení antihistaminiky. Alergenové vakcíny většinou nepomáhají.“

Eliminační dieta, léky

Prvním nutným opatřením u potravinových a zkřížených alergií je tzv. eliminační dieta − tedy postupné nasazování jednotlivých podezřelých potravin na jídelníček.

U starších alergiků bývá nezbytná celoživotní dietaAutor: Archiv ireceptar.cz

U zeleniny a ovoce lze v některých případech řešit situaci povařením nebo zahřátím v mikrovlnné troubě, ovšem alergie se i tak může projevit třeba zhoršením ekzému, takže je lepší tyto druhy raději ve stravě vynechat.

U starších alergiků bývá nezbytná celoživotní dieta s vyloučením ohrožujících potravin, u dětí nebývá stav definitivní a může se během let upravit − do 3. roku věku mizí až 95 % těchto alergií. Ovšem riziko vzniku jiných typů alergií zůstává.

Z léků se uplatňují antihistaminika, v těžších a komplikovaných případech kortikosteroidy a další léky. Nemocný musí docházet na specializované pracoviště a stoprocentně dodržovat rady odborníků.

Foto Shutterstock a archiv

Источник: http://www.ireceptar.cz/zdravi/alergeny-v-jidle-jak-se-branit-zkrizene-ci-potravinove-alergii.html

Alergie nebo intolerance – znáte rozdíl?

O zdraví 19. 3. 2014 | veve

Jídlo nemusí vždy přinášet jen pocit uspokojení. Nesnášenlivost potravin může mít různé projevy. Pokud máte potíže, měli byste vědět, že je rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí.

Alergie se může projevit v kterémkoliv věku a s věkem také může sílit či slábnout. Nejběžnější je u nás hlavně v dětském věku alergie na kravské mléko. „Jedná se vždy o reakci imunitního systému a k jejímu spuštění stačí i velmi malá stopová množství alergenu.

Vzniklý stav je akutní, až anafylaktický šok. Alergenní je vždy bílkovinná složka dané potraviny, většinou glykoprotein,“ vysvětluje podstatu alergie MUDr. Václava Kunová.

Jakmile sníte potravinu, která obsahuje alergen, tělo většinou ve velmi krátkém čase spustí obranou reakci a začne produkovat protilátky.

Do takzvané velké osmičky alergenů, zodpovědných za cca 90 % všech potravinových alergií, patří: kravské mléko, vejce, ořechy, ryby, korýši, burské ořechy, sója, pšenice. O výskytu těchto alergenů jsou výrobci povinni informovat na obalech.

Potravinové alergie se neprojevují jen zarudnutím a svěděním kůže. Častými projevy mohou být i zažívací potíže (křečovité bolesti v břiše, průjmy), rozsáhlejší otoky hlavně v oblasti obličeje.

Časté jsou i projevy okolo úst – svědění a pálení jazyka, sliznice rtů, úst, až stažení hrdla při bezprostředním kontaktu s alergenem. Výskyt alergií se odhaduje asi na 1–2 % populace.

Tito lidé musí alergenní potraviny naprosto vyloučit z jídelníčku.

Potravinová intolerance

Zatímco alergie je způsobená odezvou imunitního systému, potravinová intolerance je porucha metabolismu. „Většinou chybí enzym zpracovávající určitou složku potraviny nebo není dostatečně aktivní.

Například intolerance laktózy je způsobena nedostatkem enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr laktózu na glukózu a galaktózu,“ říká doktorka Kunová.

V mladším věku může být vše v pořádku, s přibývajícím věkem může aktivita enzymu klesat a začnou se projevovat příznaky, jako bolesti břicha způsobené plynatostí, nevolnost, průjmy. Potíže jsou spíše chronického rázu, a proto se leckdy na jejich příčinu včas nemyslí.

Intenzita příznaků závisí na množství přijaté potraviny. „Většina lidí s laktózovou intolerancí snese bez problémů malé množství mléka do kávy, ale po vypití celé sklenice mléka by u nich už nastaly potíže,“ říká odbornice na výživu doktorka Václava Kunová.

Proč právě mléko? Proč má náš metabolismus nejčastěji potíže s trávením laktózy (mléčného cukru)? Vysvětlení asi nejlépe podali antropologové. Národy, které byly nuceny přežít v drsnějších klimatických podmínkách si vytvořily postupně schopnost trávit mléko a tím přežít hladová zimní období. I dnes je množství lidí s intolerancí na laktózu mnohem vyšší v jižních evropských zemích a v Asii, zatímco u severních národů se vyskytuje zřídka.

Nepleťte intoleranci s alergií

Často se zaměňuje pojem alergie na mléko (na kravskou bílkovinu) s intolerancí laktózy (mléčného cukru).

„Zatímco při laktózové intoleranci mnohdy stačí přejít na zakysané mléčné výrobky nebo vyhledat mléka či sýry se sníženým obsahem laktózy, případně zcela bez ní, při skutečné alergii na mléko je nezbytné mléko ze stravy vyloučit úplně,“ upozorňuje MUDr. Václava Kunová. Lidé s alergií na mléko mohou sáhnout po nápojích na rostlinné bázi – sojových, ovesných, mandlových nebo rýžových.

Potraviny vhodné při bezlaktózové dietě:

veškerá zelenina, ovoce, maso, ryby, obiloviny, vejce, tofu, zakysané mléčné výrobky podle individuální snášenlivosti

Potraviny vhodné při bezlepkové dietě:

veškerá zelenina, ovoce, maso, ryby, mléko, vejce, tofu, tvrdé sýry, sýry typu cottage, žervé, rýže, brambory, kukuřice, pohanka, zakysané mléčné výrobky nezahuštěné škrobem, pečivo upečené z bezlepkových směsí nebo pečivo typu křehké plátky kukuřičné, pufované rýžové chlebíčky

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

Источник: https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Alergie-nebo-intolerance---znate-rozdil__s10012x8228.html

Když člověka sužuje alergie na jídlo

Mrkev a další kořenová zelenina i různé polévkové bylinky jsou tím hlavním, čemu se Martina Horníková musí vyhýbat.Foto: Petr Horník, Právo

Zrovna po svíčkové si pětatřicetiletá Martina Horníková tolik nestýská. To spíš po poctivém zeleninovém vývaru. To, co u ní způsobuje alergickou reakci, je totiž především kořenová zelenina. Mrkev, petržel, celer… „Polévka, kterou si můžu udělat, je čistě masová. Chybí v ní ta sladká lahodná chuť kořenové zeleniny.“

Říká to věcně, bez lítosti, dávno zvyklá na to, že některé potraviny zkrátka nesmí. Jako maminka na mateřské má teď jiné starosti. Těší ji, že u syna se zatím nic neprokázalo, zato jí se alergie po porodu nejspíš rozšířila.

„Ještě přesně nevím, jakým směrem, ale zřejmě přibyla slunečnicová semínka,“ přidává další položku do svého seznamu, kam kromě kořenové zeleniny spadají i některé ořechy a bylinky – šalvěj, kerblík, libeček, petrželka, heřmánek.

Z ovoce pak mango.

K alergické reakci jí stačí málo. A nemusí ani nutně něco pozřít. „Jednou jsem skončila v nemocnici, když jsem manželovi chystala večeři,“ vzpomíná, jak okrajovala mrkev, což jí nevadí, ale pak si nedostatečně omytýma rukama otřela koutek oka. „Do půl hodiny jsme jeli do nemocnice, protože mi strašně nateklo.“

Kdo se jednou setká s nějakým závažnějším alergickým stavem, tak před tím má opravdu velikou pokoruJaromír Paukert, pediatr, alergolog a imunolog

Nastupující reakce se u ní projevuje obvykle stejně: svědění očí, hučení v uších, bolest v nervových zakončeních, vyrážka, někdy puchýře, otoky. „Je mi špatně od žaludku, a když nedostanu látku, která reakci potlačí, začnu se třást a upadám do stavu, kdy přestávám vnímat okolí.“

Jakkoli se snaží alergenům vyhýbat, v nemocnici na kapačkách se ocitne jednou dvakrát do roka. Dá se říct, že její příznaky jsou typické pro alergie na potraviny, které se někdy zaměňují s intolerancí. Navenek se můžou projevovat podobně a platí, že obojího v posledních letech přibývá.

Alergie na potraviny se dá přirovnat třeba k těm na pyly. Organismus vyhodnotí některou běžnou složku potravy jako potenciálně nebezpečnou a spustí imunitní reakci.

V případě intolerance chybějí tělu látky, které se podílejí na zpracování jídla, což vede nejčastěji k trávicím problémům, bolestem břicha nebo křečím.

Mimo obě škatulky pak řadíme ještě onemocnění vzniklá nesnášenlivostí konkrétních látek, typicky třeba celiakii. Ta způsobuje zánětlivé poškození střeva a jedinou její léčbou je přísná bezlepková dieta.

„Alergie se dnes chápe jako nemoc celého organismu, která se v určitém věku projevuje víc na průduškách, v nose, na kůži…“ tvrdí alergolog Jaromír Paukert.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Uvádí se, že alergií na potraviny v současnosti trpí osm procent dětí a tři procenta dospělých. Jde ale pouze o odhad. Například celiakii má v Česku podle Společnosti pro bezlepkovou dietu potvrzeno 10 až 15 tisíc pacientů. Předpokládá se však, že 100 tisíc lidí jí trpí, aniž by o tom věděli.

Povinnost uvádět v restauracích přítomnost alergenů v jídle, zavedenou loni v prosinci, si Martina Horníková nemůže vynachválit. Konečně má v ruce nějaký argument na svoji obranu. „Do té doby to bylo tak, že obsluha řekla, že tam alergen není, vy ho přesto najdete, dohadujete se, chcete jídlo vrátit, podezírají vás, že si vymýšlíte…“

Vzpomíná třeba na to, jak si v restauraci dala zapečené brambory s cibulí a šunkou. Ujistila se u obsluhy, že jsou „bezpečné“, přesto se do jídla sotva zakousla. Cítila v něm celer. „V kuchyni nakonec přiznali, že jim brambory došly, ale zbyly jim bulvy celeru, tak je prostě nasekali na plátky a zapekli. A nikde to samozřejmě nenapsali. To už se vám dneska nestane.“

Jsou restaurace, kde se novým nařízením netrápí nebo ho smáznou prohlášením „naše pokrmy obsahují všechny alergeny“.

Takoví provozovatelé možná mají pocit, že je to zbytečná byrokracie nebo že alergici začnou nanejvýš kýchat, když něco snědí. Potvrzuje to nedávno zveřejněný výsledek kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Podle něj třetina kontrolovaných restaurací či cukráren při označování alergenů chybovala, nebo je dokonce vůbec neuvedla.

„Kdo se jednou setká s nějakým závažnějším alergickým stavem, tak před tím má opravdu velikou pokoru,“ říká Jaromír Paukert, pediatr, alergolog a imunolog z kolínské nemocnice. „Je to nevypočitatelné, zvlášť v dnešní době, kdy si kupujeme různé polotovary nebo jinde připravená jídla, u nichž nemůžeme složení ovlivnit.“

Kombinace pediatrie a alergologie s imunologií je u Jaromíra Paukerta příhodná. Potravinové alergie mají počátek obvykle právě v dětství. „Může vám začít i v 60 letech, ale příliš pravděpodobné to není. U dětí je rizikovost větší,“ uvádí a dokládá to na dědičnosti.

„Pokud je jeden z rodičů alergik, riziko rozvinutí obtíží u dítěte je zhruba 30 procent. Pokud oba rodiče, tak 50 až 60 procent. Jsou-li oba rodiče astmatici se stejnou alergií, například na roztoče, tak 70 až 80 procent. Jako pediatr se z potravinových alergií nejčastěji setkávám s tou na mléko, potom třeba vejce, obilniny, sóju,“ vyjmenovává.

I Martině Horníkové začaly její trable v dětství. Tehdy ji spíš trápila alergie na pyly, nesvědčil jí prach, roztoči, trpěla dušností.

Dětský organismus má potenciál se s řadou neduhů sám vypořádat, jindy se však alergie třeba na pyly může rozvinout v potravinovku, jak ji Martina Horníková nazývá. Byl to i její případ.

Svíčkovou nebo bramboračku měla naposledy ve 14 letech. Tehdy byla podle svých slov vůbec první v zemi, komu byla alergie na kořenovou zeleninu potvrzena.

„Dneska to žádná rarita není, zvlášť u těch, co k tomu mají ještě alergii na břízu,“ shrnuje Jaromír Paukert a potvrzuje, že třeba před 20 lety bylo alergií méně.

„Je to součást epidemie neinfekčních onemocnění, kam patří třeba i cukrovka nebo vysoký tlak,“ vysvětluje a za nebezpečné považuje především to, že řada alergií se projevuje ve své nejzávažnější formě akutních stavů, které mohou ohrozit život.

Příčina? Zcela jistě náš životní styl, prostředí, v němž žijeme, strava, kterou jíme. To vše je navíc ovlivněno naší genetickou výbavou. Jaromír Paukert uvádí, že se to někdy označuje jako syndrom kouřící babičky. Jinými slovy nešvary našich předků se můžou projevit třeba o dvě generace později.

„Nemohla jsem synovi při procházce Prahou koupit k jídlu skoro nic,“ uvádí Lucie Kazdová jeden z důvodů, proč ve Zdibech otevřela bezlepkovou cukrárnu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Faktorů je víc. Existuje třeba populární ‚hygienická‘ hypotéza, v níž se na určitých výsledcích dokládá, že děti, které vyrůstají v prostředí farem s hospodářskými zvířaty a pobytem v přírodě, nemají tolik alergií, astmatu jako děti z měst.“

Povinně uváděných alergenů v restauracích je 14, avšak podle doktora Paukerta může dnes být člověk alergický v podstatě na jakoukoli potravinu.

„Nedávno jsem tu měla někoho, kdo je alergický na rýži. O tom jsem ještě nikdy neslyšela,“ diví se sedmatřicetiletá Lucie Kazdová, majitelka cukrárny ve Zdibech u Prahy. Její podnik slouží trochu i jako místo setkávání lidí, kteří se s nějakým stravovacím omezením potýkají. A to buď u sebe, nebo u svých dětí. Sama se mezi ně také počítá. Její osmiletý syn Vítek je od narození celiak.

Díky synově celiakii jíme doma daleko zdravěji než dřív

„Víme to až od jeho tří let. V půlroce mu začaly ekzémy, měl zduřelé tváře, pořád se škrábal. Řešili jsme to na kožním, ale až na alergologii vyšlo z testů, že je to lepkem.“ O nemoci nic nevěděla, tak se zprvu zděsila, že syn nikdy neochutná koláče, buchty, rohlíky, těstoviny nebo třeba v dospělosti pivo. Tedy rozhodně ne ty varianty, které v sobě mají něco z pšenice, žita či ječmene.

O žádné tragédii se však mluvit nedá, dokonce to v něčem přineslo pozitivní změnu celé rodině. „Když si načtete, které suroviny ještě můžete a co všechno už na trhu je, tak to vůbec není tak děsné. Naopak díky tomu jíme doma daleko zdravěji než dřív.“

Byla to změna i pro ni samotnou. Místo návratu po mateřské do nákupního oddělení v nadnárodní firmě otevřela bezlepkovou cukrárnu. Nabízejí i klasické zákusky, ale ty bez lepku převažují a není problém upéct na přání i něco bez mléka, vajec či ořechů.

Výrobky zdejších cukrářek jako nějaká náhražka rozhodně nechutnají. „Lepkaři“ rozdíl nepoznají, pro „bezlepkaře“ jsou požehnáním. „Obávali jsme se, jestli nebudeme muset rozvážet nebo otevřít pobočku blíž centru Prahy. K mému překvapení jsou lidi ochotní si pro zákusky jezdit a berou to i jako výlet,“ dodává Lucie Kazdová.

V případě Michaely Kučerové z Prahy by bylo bez nadsázky jednodušší vyjmenovat, jaká jídla její čtyřletý syn smí. Ač se při vyprávění usmívá, ze vzpomínek na to, jak Matěj po narození celé dny jen brečel a brečel a chtěl se neustále škrábat, až mu rodiče museli držet všechny končetiny, se dělá úzko.

„Jediné, co dělal do roka a půl – pořád se jenom drbal,“ nezapomene Michaela Kučerová na trápení se synem (vlevo).

Foto: Milan Malíček, Právo

„Fotila jsem si každý den jeho kůži,“ vzpomíná maminka při procházení fotek na notebooku. „Abych věděla, co jsem na něj patlala, co pomohlo, co ne. To jsem ještě nevěděla, že to je nejspíš z jídla.“

Otec Michaely je celiak a cukrovkář. V tom by se snad nějaká příčina dala vypátrat.

Detektivní prací, jak to sama nazývá, je ale pro ni v podstatě každý den, kdy pozoruje, co všechno Matěj může, nemůže a jak na potraviny reaguje.

„Pořád se to vyvíjí a mění a kdo ví, kdy se z něčeho ‚špatného‘ stane ‚dobré‘ a naopak. I když mu hlídám každé jídlo, tak se mi stejně osype. Jak často? Prakticky pořád je osypaný.“

Jako první lékaři odhalili alergii na kravské mléko, která časem vymizela. Zato přibyly jiné. Vaječný bílek, vepřové maso, ořechy, především pistácie, dále sója, mák, kmín, různé byliny… Ovoce a zeleninu může, ale jen převařené. „Aspoň něco,“ míní Michaela Kučerová s tím, že nejradši má syn různé kukuřičné nebo jáhlové kaše, suché přílohy typu těstovin, rýže nebo brambor a mléčné výrobky.

Lékaři jí dávají alespoň malou naději, že některé alergie do puberty vymizí. Co synovi zůstane celoživotně, se zatím neví. Podle ní je Matěj ve svém věku rozumný a sám dává pozor na to, co jí. Jen když je ve školce nějaká oslava, tak je mu líto, že nemůže ochutnat všechno jako ostatní.

„Vždycky říkám, že jsou na tom nějaké děti ještě hůř,“ vysvětluje mu jeho matka, která při rozhovoru drží na klíně půlroční Emu. „Ta nemá nic. Zatím.“

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Источник: https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/kdyz-cloveka-suzuje-alergie-na-jidlo-331236

Jak poznat alergii na potraviny od špatného trávení?

Alergie se může projevit i nevolností. • Autor: shutterstock.com

Nežádoucí reakce na potraviny se obvykle dělí podle typu patofyziologické příčiny, respektive podle typu nepřiměřené odpovědi organismu na podanou potravinu. Pokud je za reakci odpovědná specifická imunologická odpověď organismu, jedná se o pravou potravinovou alergii.

‚Cílem i spouštěčem potravinové alergie je bílkovina potravinového původu. A naopak, pokud jsou mechanismy čistě neimunologické, pak hovoříme o pravé potravinové intoleranci  – nesnášenlivosti.

Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že neexistuje nic mezi tím, proto ani neexistuje potravinová intolerance, která by se mohla prokázat jakýmkoli imunologickým testem,“ říká alergolog a imunolog MUDr.

Martin Fuchs z ambulance klinické imunologie a alergologie Immunoflow v Praze.

Jak vypadá alergie?

Potravinová alergie může být příčinou některých nemocí kůže včetně kopřivek, otoků a ekzémů. Dále může způsobit respirační tíseň, kašel i dušnost a v neposlední řadě rozmanitou symptomatologii v trávicím traktu – s převahou zvracení, křečí a pochopitelně následných průjmů.

Nejvážnější alergickou reakcí je pak časná systémová reakce -anafylaxe, resp. anafylaktický šok. „Imunopatologická reakce by měla být, pokud je to možné a dostupné, prokázána pomocí moderní alergologie.

Velkou chybou poslední doby jsou laické, respektive alternativní metody průkazu – kvůli nim mezi námi chodí,alergici‘, kteří ve skutečnosti žádnými alergiky nejsou,“ zdůrazňuje alergolog.

 Intolerancí rozumíme nejčastěji poruchy samotného trávení, klasickým příkladem jsou poruchy v nedostatečné tvorbě či funkci trávicích enzymů. 

Následkem bývá nejrůznější břišní diskomfort, od nechutenství přes nadýmání až po bolesti, průjmy či naopak přechodnou zácpu.

 „Kdo by neznal laktózovou intoleranci z důvodů nedostatečného trávení mléčného cukru, kterou trpí 15 až 20 procent populace nebo syndrom dráždivého tračníku, který se týká také kolem pětiny lidí? Intolerance se obvykle omezí na trávicí trakt, případné a méně časté celkové příznaky se vysvětlují všudypřítomnou psychickou nadstavbou. Čím se má na mysli psychosomatický dopad organického onemocnění,“ podotýká MUDr. Fuchs.

„K intolerancím patří i možnost farmakologického vlivu požitých potravin, respektive vyšší obsah některých látek může citlivější jedinec, ale v podstatě i kdokoli z nás, hůře tolerovat.

Konkrétní nežádoucí reakce pak odpovídají biochemické povaze příslušné látky (histamin, kofein, alkohol, mykotoxiny a mnoho dalších).

V neposlední řadě k intolerancím patří glutenová  tedy lepková intolerance,“ dodává lékař.

Pozdní alergická reakce

Jak uvádí MUDr. Fuchs, snaha o dělení nežádoucích reakcí jen podle typu klinické odpovědi, tedy podle charakteru obtíží, je nesprávná až zavádějící. Existuje totiž řada alergických reakcí, které vypadají jako pouhá intolerance (např. průjmy), a naopak nesnášenlivost může imitovat alergii.

Pro tento druhý příklad se někdy používá pojem pseudoalergie, což by mělo vystihovat posouzení ve smyslu „vypadá to jako alergie, ale není to alergie“ (kopřivka po požití přezrálých jahod apod.). Obtíže, ať u první, či u druhé příčiny, se mohou manifestovat krátce po požití – reakce časná se objeví nejpozději do dvou hodin, resp. reakce pozdější (2 až 8 hodin).

Případně se obtíže projeví až s větším odstupem, pak mluvíme o pozdní reakci (8 až 72 hodin). Čím delší je interval, tím hůře se jakékoli příznaky spojují s konzumací potravin, a pokud ano, obvykle se mylně obviní potravina poslední, bez zohlednění jídelníčku v předchozích dnech. 

Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

Okurky: Nejen osvěžující, ale i zdravé a skvělé na pleť

Přestat kouřit a neztloustnout: Připravte si plán pro rizikové situace!

Autor: Helena Míková

Источник: https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/nezadouci-reakce-na-potraviny-hranice-mezi-potravinovou-intoleranci-a-alergii-49.html

Zjistěte, která jídla vám škodí nejvíc | Žena.cz

Brokolici? Špenát? ‚Tlusté‘? To je samozřejmě jen otázka individuální chuti. Jenže pak existují i jídla, která nesnáší váš organismus. A ta vám mohou ublížit i tehdy, když vám vlastně chutnají.

Zdravá strava má být pestrá a vyvážená, aby obsahovala všechny potřebné živiny – tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny a minerály. Patří do ní co nejvíce zeleniny, ryb, mléčných výrobků, vlákniny i libového masa. Jenže existuje mnoho lidí, kteří některé z těchto druhů jíst nemohou nebo nemají. Téměř polovinu Čechů trápí některá z potravinových intolerancí.

Celková nepohoda

Nejde však o alergii. Klasická alergie se projevuje okamžitou, často silnou reakcí imunitního systému: vyrážkou, kýcháním, podrážděnou kůží, otoky, rýmou, únavou, průjmem a zvracením. Obvykle se tyto příznaky objeví během několika minut po konzumaci, případně styku s danou potravinou, i když se mohou opozdit i o několik hodin.

‚Nejčastější potravinové alergie jsou na arašídy, ořechy, vejce, mléko, ryby a korýše. Alergické reakce na potraviny se mohou značně lišit v závažnosti, přičemž některé z nich mohou být i smrtelné,‘ upozorňuje RNDr. Milan Paulík, CSc., vedoucí Imunologické laboratoře Thomayerovy nemocnice.

Čtěte také: 8 jídel proti chřipce: Funguje to! 

Potravinové intolerance

se projevují zcela jinak – reakce jsou opožděné a symptomy se mohou objevit až za několik dnů či za dva až tři týdny. Je možné být intolerantní k více potravinám současně. Příznaky jsou početné: od migrény přes otoky, únavu a všeobecný pocit nepohody.

Horší život

Další trpí nadýmáním, častou únavou nebo mají kožní či respirační potíže. Pochopit, že potraviny jsou katalyzátorem konkrétních symptomů, není jednoduché, protože na rozdíl od okamžitých příznaků potravinové alergie, se potravinová intolerance často projevuje o několik hodin, nebo dokonce dní, později.

Ve skutečnosti si mnozí lidé trpící potravinovou intolerancí, po stanovení diagnózy a po odstranění jejich problému týkajícího se potravin, uvědomují, že byli vystavení mírným příznakům potravinové intolerance po celý svůj život.

Ačkoli potravinová intolerance není životu nebezpečná, její vliv by se neměl nikdy podceňovat. ‚Postižené osoby mají ztíženou schopnost vést normální zdravý život. Výskyt potravinové intolerance je poměrně častý – odhaduje se, že jí trpí asi 45 % obyvatel, zatímco potravinovou alergií jen asi 2,5 %,‘ připomíná doktor Paulík. 

Odhalte své škůdce

Mnoho lidí má zkušenost s více než jedním symptomem potravinové intolerance. Příznaky bývají často nejasné a základní příčina problému – potravina není vždy správně diagnostikována. Přitom existuje jednoduché testování – stačí odběr krve ze žíly.

Test se provádí v laboratoři, výsledek má tištěnou formu, barevně jsou rozlišeny potraviny, které mohou případně způsobovat potíže. Pokud se ukáží výsledky, které indikují zvýšenou úroveň protilátek na určitou potravinu, je vhodné vzdát se konkrétní potraviny nejméně na tři měsíce. Už během nich lze očekávat postupný ústup příznaků.

Odstranění problémové potraviny z jídelníčku umožní přehodnotit životní styl a výběr jídel. Odborník na stravu nebo dietolog může pomoci přehodnotit stravovací plán a identifikovat skupiny potravin, které by mohly ze stravovacího hlediska chybět nebo by mohly být omezující. Důležité je především jíst pestrou paletu jídel.

Co nesnášíte vy?

Mezi nejčastější reaktivní potraviny patří kravské mléko, obilí, vejce, kvasnice a soja. Test se však provádí na celkem 221 ‚podezřelých‘ potravin. Jsou to například:

• Obilniny: pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice, gluten (lepek), oves, rýže, žito
• Ořechy, mandle, para ořechy, kešu, kakaová zrna, piniové ořechy, vlašské ořechy
• Luštěniny: (hrách, čočka, fazole), sója
• Maso: hovězí, kuřecí, jehněčí, vepřové
• Ryby: sladkovodní ryby (losos, pstruh), korýši (krevety, garnáty, kraby, humři, mušle), tuňák, ryby s bílým masem (treska, treska skvrnitá, platýs)
• Zelenina: brokolice, kapusta, mrkev, celer, okurka, pórek, koření (červené, zelené, žluté), brambory, rajčata
• Ovoce: jablka, černý rybíz, grapefruity, meloun, ananas, olivy, pomeranče a citróny, jahody
• Jiné: vejce (celá), kravské mléko, česnek, zázvor, houby, čaj, kvasnice

Test provádí Imunologická laboratoř Thomayerovy nemocnice v Praze, telefon 261 063 604 nebo 261 063 296.

Nebezpečí pro všechny

A na jaké potraviny si musíme dát pozor všichni? Především na ty prošlé, upozorňuje gastroenterolog docent Pavel Kohout z II. interní kliniky Thomayerovy nemocnice. Podle něj největší riziko hrozí u tzv. ‚čerstvých potravin‘, to znamená potravin s krátkou dobou trvanlivosti.

Jedná se především o maso a masné tepelně neopracované výrobky. Zde je velké riziko bakteriální kontaminace, vzniku infekčních průjmů, bolestí břicha a podobně. Pozor je nutné dávat především na správnou teplotu skladování. Opatrnost je také nutná u výrobků s majonézou a z čerstvých vajec.

Pokud se týká mléčných výrobků, největší problém může nastat u čerstvého mléka, čerstvých nepasterovaných mléčných výrobků, které většinou způsobí zažívací obtíže.

Trvanlivé výrobky (sušenky, trvanlivé mléko apod.) nejsou tak náchylné na požití po exspirační době, ale je vždy nutné ověřit si, zda nejsou napadeny plísní či nezměnily vůni či chuť, podotýká docent Kohout.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zázračný rakytník sbírejte i po prvních mrazech

Stres je jako droga. Nemůžeme bez něj být

Chcete být šťastná? Buďte trochu egoistka!

Vstoupit do galerie | 22 Lidské tělo bez tajemství   Video Mohlo by Vás také zajímat:

Источник: https://zena.aktualne.cz/zdravi/zjistete-ktera-jidla-vam-skodi-nejvic/r~i:article:761909/

Potravinové alergie

       Ještě před stoletím byly alergie téměř neznámou nemocí, kterou trpělo pouze necelé 1% populace. V dnešní době je tomu však zcela jinak. Odhaduje se, že každý 30. dospělý člověk trpí některým typem alergie.

není se čemu divit, vždyť alergenem (tedy látkou, která vyvolává alergickou reakci) je téměř vše, co nás obklopuje – vzduch (pyly, prachy), životní prostředí (koberce, závěsy, plísně, zvířata, rostliny, bižuterie, kosmetika aj.),  léky (antibiotika, analgetika, očkovací látky aj. či potraviny.

A jak je to tedy s potravinovými alergiemi? Více informací zde.

       Podle odborné literatury trpí v současné době potravinovou alergií až 4% populace na světě. Nejčastěji jsou přitom postiženy děti do 6 let, přičemž u dětí ve věku do 3 let se uvádí výskyt až u 8% případů (nejvíce na kravskou bílkovinu)! U 2-4% pak přetrvá potravinová alergie až do dospělosti.

Alergie se však může vyvinout i v pozdějším věku bez ohledu na to. zdali jste v dětství potravinovou alergii trpěli, či nikoli. Ironií je, že nejčastějšími alergeny u starších dětí a dospělých jsou potraviny, které považujeme za zdravé až nezbytné – jsou to totiž ořechy, sýry, ryby, mák, některé druhy ovoce a zeleniny.

Co je potravinová alergie?

       Jedná se o imunologicky podmíněnou reakci našeho organismu na daný podnět, respektive o jeho nežádoucí  reakci, kdy vyvolávajícím alergenem je určitá potravina, případně některá její složka, konzervant nebo barvivo (typická ‚éčka‘ v potravinách).

Při alergické reakci na potraviny vytváří náš imunitní systém tzv. protilátky (histamin aj.), které způsobují charakteristické příznaky. K nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivka), edém jazyka, rtů, krku, dušnost, astma, zvracení, průjmy, bolesti břicha a křeče.

V těžkých případech dochází k výraznému snížení tlaku krve, ztrátě vědomí a rozvoji tzv. anafylaktického šoku. Závažné stavy mohou končit až  smrtí. Klasickým příkladem potravinové alergie je alergie na kravskou bílkovinu, jahody, korýše nebo arašídy.

Důležitým projevem této alergie je okamžitá reakce organismu, která vzniká již do hodiny po konzumaci alergizující potraviny.

Příčiny vzniku

       Příčiny vzniku potravinových alergií lze shrnout jako multifaktoriální. Jedná se tedy o souhru více činitelů.

1. Genetická predispozice – dědí se spíše obecný předpoklad pro alergickou reakci, kterou v sobě nese téměř 60% všech lidí. Projev onemocnění se ukáže pouze za podmínek, že tato vrozená ‚spící‘ vloha je ‚probuzena‘ intenzivními podněty. A podle toho, které podněty se u jedince významněji uplatňují, dochází k projevům alergie např. na pyly travin nebo stromů, na zvířecí alergeny, potraviny nebo další alergenní podněty.
2. Poruchy trávení – přijímaná strava musí být v těle rozložena až na molekuly, které tělo dokáže využít k produkci energie. Tento proces začíná již v ústech, dále pokračuje v žaludku působením žaludečních šťáv a je dokončen ve střevě. Pokud je někde na této trase problém, může se do střeva dostat nedostatečně strávená potrava. Tu pak střevní imunitní systém vnímá jako škodlivou a rozvine se alergická reakce. Tento předpoklad s  zřejmě uplatňuje i u dětí, protože u nich e trávicí trakt nevyzrálý.
3. Imunitní systém střeva – buňky imunitního systému jsou rozptýleny po celém těle, ale ve střevě je jich bezkonkurenčně nejvíce. Někdy střevní imunitní systém reaguje na potraviny přehnaně a poté se rozvíjí potravinová alergie. Dosud ale není znám přesný mechanismus.
4. Bakteriální rovnováha střeva – střevo zdravého jedince obsahuje stovky typů různých bakterií, které jsou zdraví a trávení prospěšné. Navíc regulují střevní imunitní systém, aby potravu považoval za neškodnou. Pokud je však rovnováha bakterií dlouhodobě narušena (např. po užívání antibiotik nebo po viróze), může se problém projevit i potravinovou alergií. Nerovnováze střevních bakterií je vhodné předcházet užíváním probiotik obsahujících různé typy tělu prospěšných ‚hodných‘ bakterií

Potravinová intolerance – proč si ji neplést s alergií?

       V současné době dochází k nárůstu případů intolerance určitých potravin. Přibývá počet osob intolerantních na pečivo, mléko či vejce. Některé příznaky jako únava, bolesti hlavy nebo zácpa jsou poměrně nespecifické a obvykle je nenapadne spojovat s potravinovou intolerancí. Důležité je, že při potravinové intoleranci je reakce organismu pomalejší.

V těle dochází k vytváření protilátky IgG specifické potraviny (v případě alergie jde o protilátky typu IgE). Potravinová intolerance sice život neohrožuje, ale vytváří řadu příznaků, které mohou negativně ovlivnit zdraví pacienta.

Mezi další projevy potravinové intolerance patří průjem, poruchy pozornosti, úzkost, retence vody v těle, kožní projevy (například atopický ekzém), nadýmání, křeče a další.

Látka, která v tomto případě organismu chybí, bývá obvykle enzym štěpící intolerantní složku – typickým příkladem je intolerance laktózy (mléčného cukru), kdy chybí enzym laktáza. V některých případech se může jednat i o dráždivost potraviny jako také (například káva, zrající sýry, apod.).

       Pozornost bychom také měli dát na tzv. skryté alergeny (sója, oříšky aj.), které bychom v dané potravině normálně nehledali (např. mletá masa, párky, kečup, konzervy, některé sladkosti, pečivo) nebo na stopová množství alergenů v potravě.

U potravinové alergie totiž platí, že závažnost projevů není závislá na množství zkonzumované potraviny! A tak nám může způsobit výrazné potíže i malé množství rizikové potraviny nebo jídlo, které s alergizující látkou přišlo jen okrajově do styku (např.

opakovaně použitý olej na smažení – ryby).

Léčba alergie

       Potravinová alergie není jednoduše léčitelná, naštěstí však existuje jednoduchý způsob, jak se vyhnout jejím projevům – eliminovat ze svého jídelníčku problematické potraviny včetně všech komponentů, které mohou být skryté ve směsných a hromadně vyráběných potravinách.

Medikamentózní léčba se liší podle závažnosti alergické reakce. U těžkých – šokových reakcí – se používá injekční aplikace adrenalinu, kortikosteroidních hormonů a antihistaminik a dalších protišokových opatření.

V lehčích případech se vystačí s perorálním podáním antihistaminik, tedy látek, které blokují účinek histaminu, čímž se potlačí vznik či rozvoj alergické reakce. Antihistaminika lze získat v lékárně jak na lékařský předpis, tak i na volný prodej.

Ze všech zástupců volně prodejného sortimentu jmenujeme například Zyrtec, Zodac, Analergin, Analergin Neo či Claritine (potlačují svědění, kopřivku, otoky aj. příznaky alergie).

       Ze všeho nejdůležitější je však včasná diagnostika a vyšetření u specialisty, tj. alergologa. Jedině ten určí, o jaký typ alergie se jedná a stanoví i přesný alergen a následnou terapii. Alergii také potvrdí specializované testy z krve (tzv. stanovení IgE protilátek).

Seznam nejčastějších alergenů

       Nejdůležitějšími spouštěči potravinové alergie se jeví bílkoviny živočišného i rostlinného typu, nejčastěji hovězí syrovátky, různé bílkoviny obilovin a v jiných světadílech i bílkoviny luštěnin včetně sóji a podzemnice olejné.

• obiloviny – pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice, gluten (lepek), oves, rýže, žito
• ořechy a luštěniny – mandle, para ořechy, kešu, kakaová zrna, piniové ořechy, vlašské ořechy, hrách, čočka, fazole, sója
• maso – hovězí, kuřecí, jehněčí, vepřové
• ryby – sladkovodní ryby (losos, pstruh), korýši ( krevety, garnáti, krabi, humři, mušle), tuňák, ryby s bílým masem (treska, treska skvrnitá, platýs)
• zelenina – brokolice, kapusta, mrkev, celer, okurka, pórek, koření (červené, zelené, žluté), brambory, rajčata
• ovoce – jablka, černý rybíz, grapefruity, meloun, ananas, olivy, pomeranče a citróny, jahody
• jiné – vaječný bílek (bílkovina ovalbumin), kravské mléko (bílkovina kasein), česnek, zázvor, houby, čaj, kvasnice

Источник: https://www.lekarnahrusovany.cz/potravinove-alergie