Mrsa bakterie – Vše o zdraví

  • MRSA může pobyt v nemocnici značně prodloužit.
  • Vyšetření na přítomnost bakterie se provádí stěrem. A to například z místa, kde je kůže poraněná.
  • Nemocní jedinci by měli být od ostatních separováni.
  • Do rizikové skupiny patří pacienti, kteří v nemocnici podstupují operaci.
  • K nákaze může dojít i sdílením ručníku s infikovaným.
  • Prevencí je pečlivé mytí rukou.

Nemocniční superbakterie, která dokáže zkomplikovat i lehké operativní zákroky.

MRSA je kmen zlatého stafylokoka, který je rezistentní vůči mnoha typům antibiotik. U lidí se vyskytuje poměrně běžně a obvykle nečiní žádné potíže. Pokud se však dostane do otevřené rány, může způsobit těžké až fatální infekce.

Nejvíce ohroženi jsou lidé se sníženou imunitou či pacienti po operativním zákroku, kterým hrozí zánět kostí, zápal plic i septický šok.

Ne nadarmo je infekce MRSA postrachem zdravotnického personálu i samotných pacientů. Jedná se totiž o kmen bakterie známé jako zlatý stafylokok, který je odolný proti celé ředě antibiotik.

Jeho léčba je tedy velmi složitá a často se neobejde bez vážných komplikací. Zpravidla se vyskytuje ve zdravotnických zařízeních, kde je přenášen nedodržováním hygienických postupů, není to ale pravidlem.

Co je MRSA a kde se vzala?

MRSA je zkratka pro bakterii methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus, přičemž methicilin je antibiotikum používané k likvidaci stafylokoků. Jednoduše řečeno, MRSA je kmen bakterie, kterou většina lidí zná jako zlatého stafylokoka, jenž se v průběhu času stal odolným proti mnoha typům používaných antibiotik.

MRSA se poměrně běžně vyskytuje u velké části populace, a to konkrétně na kůži, v nosní dutině i krku, kde může způsobovat mírné kožní záněty. Zvláště problematická je však u nemocničních infekcí.

Ohroženi jsou zejména pacienti s otevřenými ranami a oslabeným imunitním systémem, u kterých je mnohonásobně vyšší riziko infekce než u běžné populace. Zaměstnanci nemocnice, kteří nedodržují sanitární procedury, se pak velice snadno stávají přenašeči bakterie.

Pokud se mikroorganismy dostanou například do ranky na kůži, může to vést až ke vzniku život ohrožujících infekcí.

Jaké jsou příznaky MRSA infekce?

V případě infekce MRSA záleží, jaká část těla byla napadena. Zatímco v případě kůže a měkkých tkání může nákaza způsobit vznik vředů či abscesů, což jsou ohraničené dutiny vyplněné zánětem.

Samotná infekce se pak projevuje zarudnutím postiženého místa, jeho otokem, znecitlivěním či naopak bolestí a nahromaděním hnisu.

Objevit se u pacientů může také vysoká teplota a celková slabost.

V momentě, kdy MRSA pronikne hlouběji do organismu či přímo do krve, může způsobit mnohonásobně závažnější stavy, které pacienta mohou ohrozit na životě. Mezi příznaky invazivní infekce patří:

  • Tělesná teplota vyšší než 38 stupňů Celsia
  • Zimnice
  • Celková slabost a nevolnost
  • Závratě
  • Zmatenost
  • Bolest svalů
  • Bolest, otok a necitlivost postižené části těla

Důsledkem MRSA infekce pak může být například otrava krve neboli sepse, která může vést až k septickému šoku, který pacienta přímo ohrožuje na životě. Poměrně častá je i infekce močového traktu, která může postihnout jak ledviny, tak močové cesty. Nebezpečná je také infekční endokarditida, tedy zánět vnitřní výstelky srdce a srdečních chlopní. MRSA dále vyvolává:

  • Zápal plic
  • Bursitidu
  • Zánět kloubů
  • Zánět uvnitř kostí

Jak může dojít k přenosu MRSA?

Bakterie MRSA se zpravidla šíří prostřednictvím kožního kontaktu mezi nosiči. Sami přitom nemusejí pociťovat žádné potíže. Stejně tak se infekce může šířit používáním stejných ručníků, prostěradel, oblečení či obvazů. Bakterie je navíc schopná přežívat dlouhou dobu na předmětech, jako jsou kliky u dveří, umyvadla, podlahy nebo čistící prostředky.

Jak už zaznělo výše, největší riziko přenosu hrozí v nemocničních zařízeních, a to hned z několika důvodů:

  • V nemocnici se během dne pohybuje velké množství lidí, což bakteriím vytváří lepší podmínky k šíření
  • Pacienti bývají oslabeni vlastním onemocněním, což je činí náchylnějšími
  • Pacienti mají otevřené rány, popáleniny, nitrožilní vstupy, které představují ideální prostředí pro množení bakterií

Hrozí vám nákaza?

Chystáte se do nemocnice, anebo se v ní už nacházíte a bojíte se možné nákazy? Zpozornět byste měli v momentě kdy:

  • Je váš zdravotní stav vážný
  • Máte otevřenou ránu, popáleninu či říznutí na kůži
  • Máte zavedený katetr či nitrožilní vstup
  • Trpíte dlouhodobým kožním onemocněním – například bércovým vředem, ekzémem či lupénkou
  • V nedávné době jste prodělali operaci
  • Často užíváte antibiotika

Co se týče jednotlivých oddělení, obecně platí, že nejvíce jsou ohroženi pacienti, kteří jsou hospitalizováni na jednotce intenzivní péče či na chirurgických odděleních.

Na druhou stranu, k tomu, abyste se infekcí nakazili, nemusíte nutně obývat nemocniční zařízení. Určité riziko (i když podstatně nižší) existuje i mimo ně, kdy se jedná o takzvané komunitní infekce. Ty jsou v porovnání s nemocničními méně závažné a ve většině případů postihují kůži. MRSA se zpravidla může vyskytnout v těchto prostorech:

  • Na vojenské základně
  • Ve vězení
  • Na studentských kolejích
  • V pečovatelských domech

Vyšší výskyt MRSA byl hlášen například u lidí, kteří provozují kontaktní sporty nebo u těch, kteří nedodržují osobní hygienu. Každé poškození kůže pak riziko nákazy samozřejmě ještě zvyšuje.

Vyšetření na přítomnost bakterie

Vyšetření na přítomnost MRSA se obvykle provádí u pacientů ještě před jejich přijetím do nemocnice. Testování se doporučuje hlavně u těch jedinců, kteří byli rezistentním zlatým stafylokokem kolonizovány už dříve. Stejně tak vyšetření podstupují pacienti, kteří jsou přijímáni na riziková pracoviště (onkologická, chirurgická).

Jak vyšetření probíhá? Jedná se o naprosto bezbolestný zákrok, kdy sestřička setře povrch kůže vatovým tamponem. Výtěr lze přitom provést z mnoha různých míst, například:

  • Z nosní dutiny
  • Krku
  • Oblasti podpaží
  • Tříselné krajiny
  • Všech oblastí poškozené kůže

Léčba MRSA infekce

Pacienti, u kterých se zjistí přítomnost MRSA, musí zahájit léčbu antibiotiky. Záleží ale na rozsahu a místě postižení. Pokud se bakterie objeví například v nose, lze užívat lokální mast.

V případě postižení kůže nebo měkkých tkání, například puchýřků či abscesů, může být problém řešen chirurgicky, a to rozříznutím a vypuštěním zánětlivého obsahu. Rozsáhlejší kožní infekce vyžadují užívání antibiotik ve formě tablet.

Pokud se nákaza vyvine během pobytu v nemocnici, budou antibiotika podávána nitrožilní cestou.

Co se týče invazivních infekcí, které pacient získal v nemocnici, i v tomto případě se sahá po intravenózních antibiotikách anebo jejich kombinaci. Léčiva mu mohou být podávána i po dobu několika týdnů. Aby se zamezilo šíření mezi ostatní pacienty, je nutné nakažené jedince od ostatních izolovat.

Zajímavé:  Deprese A Krční Páteř?

Hygienická opatření při infekci MRSA

Pokud k nákaze infekcí již dojde, je nutné zabránit jejímu šíření. V nemocničním prostředí je tak nutné brát ohled na zvýšenou základní hygienu pacientů, návštěv i celého personálu. To spočívá hlavně v:

  • Umývání rukou po každém použití toalety
  • Mytí rukou bezprostředně před jídlem a po něm
  • Používání sterilních zdravotnických pomůcek
  • Omezení přímého kontaktu návštěv s nemocným pacientem
  • Používání ochranných rukavic, obleků a dezinfekce při práci s nemocným
  • Pečlivém úklidu nemocničního prostředí
  • Zamezení zbytečnému pohybu nakažených pacientů mezi jednotlivými odděleními

Zlatý stafylokok – příznaky, přenos a léčba

Stafylokoky (rod Staphylococcus) jsou grampozitivní bakterie, které se běžně vyskytují na pokožce či sliznicích zdravých jedinců, aniž by působily problémy.

Pokud však u člověka dojde k oslabení organismu, může být příčinou různých infekcí – od zánětů s mírným průběhem po život ohrožující komplikace.

V článku se dočtete, jak se tato zákeřná bakterie projevuje, přenáší, jaké škody může napáchat a jak probíhá léčba.

Přenos bakterie zlatého stafylokoka může probíhat přímým kontaktem s kůží přenašeče, případně nepřímo, a to kontaktem s předmětem, kterého se přenašeč dotýkal.

Z klinického hlediska jsou nejvýznamnější 2 druhy stafylokoka, a to Staphylococcus aureus (tedy zlatý stafylokok, případně stafylokok aureus, lidově zvaný „zlaťák“) a Staphylococcus epidermidis, běžný na kůži. Mezi méně významné patří S. intermedius či S. haemolyticus.

Pokud tělo napadne bakterie zlatého stafylokoka, záleží zejména na odolnosti organismu a místě napadení.

Je-li organismus oslaben, zlatý stafylokok může v těle způsobit různé infekční hnisavé procesy, a to na kůži, ale i na sliznicích, vnitřních orgánech a může též zapříčinit sepsi (lidově „otravu krve“).

V případě závažnějších komplikací může způsobit i trvalé poškození srdce, ledvin, jater, střev a mozku, přičemž nejtěžší případy mohou dokonce končit smrtí.

Příznaky infekce způsobené zlatým stafylokokem

Zlatý stafylokok může způsobit mnoho různých infekcí a vážných onemocnění, projevy mohou být rozmanité. Jedná se vždy o kombinaci napadeného orgánu či tkáně a intenzity napadení. Mezi hlavní příznaky infekce zlatým stafylokokem mohou patřit:

  • kožní infekce a hnisavá ložiska na kůži;
  • abscesy neboli zánětlivé dutiny v těle;
  • rýma, bolest v krku či horečka;
  • bolesti břicha, průjem či zvracení;
  • dlouhodobé oslabení imunitního systému;
  • mdloby a výpadky vědomí;
  • komplikované hojení po operacích;
  • sepse neboli celkový zánět v těle.

Jak se zlatý stafylokok přenáší

Bakterie zlatého stafylokoka se běžně vyskytuje až u poloviny populace bez klinických příznaků. Nejčastěji je kultivován z krku, z kůže nebo z nosu zdravých jedinců. Není zcela jasné, proč infekce někdy probíhá a jindy se jedná o „spolužití“ člověka a zlatého stafylokoka zcela bez klinických příznaků.

„Přenos bakterie zlatého stafylokoka může probíhat přímým kontaktem s kůží přenašeče, případně nepřímo, a to kontaktem s předmětem, kterého se přenašeč dotýkal. Ovšem lékaři dnes zcela nevylučují ani možnost přenosu vzduchem.

Mezi faktory zvyšující možnost nákazy patří oslabená imunita a nedostatečná hygiena. Existuje i vysoce nebezpečný druh MRSA (na meticilin rezistentní Staphylococcus aureus), který je rozšířen v nemocnicích a vznikl selekčním tlakem dlouhodobě podávaných antibiotik,“ říká MUDr.

Jaroslav Kalina, praktický lékař EUC PLS.

Zlatý stafylokok se na kůži projevuje infekcí, která se těžko hojí. Foto: Anna Nekrashevich, Pexels

Jaká onemocnění může zlatý stafylokok způsobit

Onemocnění se může projevit namnožením zlatého stafylokoka v krku, v nose, na kůži, na obličeji, v oku, v uchu, na vnitřních orgánech a výjimkou není ani zlatý stafylokok v pochvě. Mezi infekce, které tato bakterie způsobuje, patří následující:

Další hrozbou je stafylokoková meningitida, která vzniká přenosem bakterií do organismu krví z hnisavých ložisek na těle (např. při neodborném ošetření ran nebo typicky u narkomanů, kteří si aplikují látky nitrožilně). Stafylokoková meningitida může vést až ke smrti pacienta.

Bakterie zlatého stafylokoka může dále způsobovat různé infekce ran, případně infekce související s lékařským zákrokem.

Existuje i tzv. enterotoxigenní kmen bakterie zlatého stafylokoka, který produkuje enterotoxin typu B, který po vytvoření v nedostatečně tepelně zpracované potravě vyvolává „otravu jídlem“. Taková otrava se typicky projevuje břišními křečemi a silnými průjmy a jedná se o relativně časté onemocnění. Onemocnění působí toxin, nikoli bakterie samotná.

U některých pacientek zlatý stafylokok může vyvolat syndrom toxického šoku, v médiích spojený hlavně s používáním menstruačních tamponů. Toxický šok je velmi nebezpečné onemocnění (může být i smrtelné), projevuje se dezorientací a průjmem, ale hlavně při něm dochází k otravě celého organismu (sepse, lidově otrava krve) a poškození jater a ledvin.

Zlatý stafylokok může vyvolat infekci dýchacího systému s vleklým průběhem. Foto: Pavel Danilyuk, Pexels

Jak zničit zlatého stafylokoka – léčba onemocnění

Vyšetření na přítomnost stafylokoka se provádí výtěrem (z krku či jiného místa, případně kultivací tělních tekutin – hlen, hnis apod.) nebo laboratorním rozborem krve (průkaz kultivací – např. haemoccult). V současné době je přibližně 80 % stafylokoků odolných na penicilin a je třeba použít jiná antibiotika.

Léčba zlatého stafylokoka je vždy přísně individuální a musí odpovídat stavu pacienta a intenzitě onemocnění.

Z odebraných vzorků lékař určí, o jaký kmen bakterie se jedná. Následně testují jeho citlivost na různé druhy antibiotik a teprve potom navrhují specifickou léčbu. Při vážnějších infekcích se antibiotika aplikují nitrožilně.

TIP: Zajímá vás, jak na zlatého stafylokoka přírodní léčbou? Standardní terapii mohou podpořit protizánětlivé byliny jako heřmánek a šalvěj. S likvidací stafylokoka pomůže též česnek, cibule, křen a lichořeřišnice.

Kromě běžného zlatého stafylokoka existuje také forma MRSA (na meticilin rezistentní Staphylococcus aureus).

MRSA může způsobit komplikované situace zejména v nemocnicích, kde se bakterie mohou přenášet z pacienta na pacienta (tzv. nozokomiální infekce). Nejohroženější jsou jedinci s oslabeným imunitním systémem či pacienti s otevřenými ranami na těle. Diagnóza MRSA je kultivační, tj. výtěrem či kultivací z příslušné tkáně.

  • Zlatý stafylokok MRSA s lidskou bílou krvinkou (neutrofil). Foto: NIAID_Flickr, Wikimedia Commons
  • V případě zlatého stafylokoka žádná specifická preventivní opatření neexistují.
  • Obecně lze doporučit dodržování zdravého životního stylu pro silnou imunitu a obezřetnost v rámci hygienických zásad.

Dále je nezbytná jistá střídmost v užívání antibiotik, jelikož čím častěji tělo antibiotika přijímá, tím je pravděpodobnější vznik rezistentních kmenů bakterií (a tím pádem i rezistentního kmenu bakterie S. aureus). Diagnostika přítomnosti zlatého stafylokoka se provádí výtěrem z krku (či kultivací tělní tekutiny) nebo laboratorním vyšetřením krve, proto při sebemenším podezření vyhledejte lékaře.

  1. Obrátit se můžete také na odborníky z kliniky EUC:
  2. Praktičtí lékaři v EUC
  3. ​​

Stafylokokové infekce ran a meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus

Upozornění: tento článek vychází z výzkumu, který využívá citované zdroje a rovněž z názorů expertů z redakční rady Lab. Tests Online. Článek je periodicky revidován redakční radou a výsledkem této revize může být dodání nových informací. Každý nový zdroj bude přidán k seznamu použité literatury a bude odlišen od původních citací.

Pro účely dokumentování tvorby a revizí tohoto článku byly zahrnuty odkazy na webové zdroje. Odkazy na tyto zdroje byly platné v době, kdy byl tento článek připraven a každá revize je zde uvedena.

Prosím, buďte si vědomi toho, že vlastník zdroje může čas od času reorganizovat svojí webovou stránku, což může způsobit, že odkaz na webový zdroj se stane neplatným.

Pokud se bude chtít propojit na uvedenou adresu, která nebude platná, stačí zadat v dialogovém oknu vašeho vyhledavače úvodní webovou adresu a poté zadat název zdroje.

S1 Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition].

S2 Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

S3 Zinderman, C., et. al. (2004 May 18). Community-Acquired Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Among Military Recruits [20 paragraphs] Medscape Today [On-line article from Emerg Infect Dis 10(5):941-944, 2004]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/474843

S4 Shiima, S. and Donahoe, L. (2004 April). Bacterial resistance: How to detect three types [55 paragraphs]. MLO [On-line journal]. Available FTP: http://www.mlo-online.com

S5 (2003 September 3). Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Infections Among Competitive Sports Participants – Colorado, Indiana, Pennsylvania, and Los Angeles County, 2000-2003 [14 paragraphs]. MMWR 52(33):793-795, 2003 [On-line article]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/460667

S6 Koonce, J. (2002). Methicillin Resistant Staphylococcus Aureus (MRSA): A Growing Challenge and Danger in Healthcare [9 paragraphs]. Austin Community College Infectious Diseases Site [On-line information]. Available FTP: http://www2.austincc.edu/microbio/2993j/mrsa.htm

S7 Reuters Health Information (2004). Antibiotics and Virulence Factors Foster Emergence of Community-Acquired MRSA [13 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from J Infect Dis 2004;189:1565-1573]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/477474

S8 Vandenesch, F., et. al. (2003). Community-Acquired Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Carrying Panton-Valentine Leukocidin Genes: Worldwide Emergence [20 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Emerg Infect Dis 9(8):978-984, 2003]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/460126

S9 Weber, S., et. al. (2003 November 18). Fluoroquinolones and the Risk for Methicillin-resistant Staphylococcus aureus in Hospitalized Patients [26 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Emerg Infect Dis 9(11), 2003]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/463682

S10 Schwaber, M., et. al. (2003 June 16). Clinical Implications of Varying Degrees of Vancomycin Susceptibility in Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Bacteremia [34 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Emerg Infect Dis 9(6), 2003]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/456295

S11 Lee, M., et. al. (2004 March 25). Management and Outcome of Children With Skin and Soft Tissue Abscesses Caused by Community-Acquired Methicillin-Resistant Staphylococcus Aureus [19 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Pediatr Infect Dis J 23(2):123-127, 2004]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/471838

S12 (2003 November 19). Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Infections in Correctional Facilities – Georgia, California, and Texas, 2001-2003 [13 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from MMWR 52(41):992-996, 2003]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/464224

S13 Salgado, C. and Farr, B. (2003 May 22). Drug Resistance, MRSA and VRE: Preventing Patient-to-Patient Spread [31 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Infect Med 20(4):194-200, 2003]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/452426

S14 Chambers, H. (2001). The Changing Epidemiology of Staphylococcus aureus [17 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Emerg Infect Dis 7(2), 2001]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/414383

S15 (2004 March 16). Effects of Antibiotic Nose Ointment for Hospitalized Patients with Staphylococcus aureus [7 paragraphs]. Annals of Internal Medicine Volume 140 Issue 6, Page I-36 [On-line Summaries for Patients]. Available FTP: http://www.annals.org/cgi/content/full/140/6/I-36

S16 (2003 August). Community-Associated MRSA, Frequently Asked Questions [21 paragraphs]. CDC, Issues in Healthcare Settings [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/ncidod/hip/ARESIST/mrsa_comm_faq.htm

S17 (2003 March 7). MRSA – Methicillin Resistant Staphylococcus aureus, Fact Sheet [12 paragraphs] CDC, Issues in Healthcare Settings [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/ncidod/hip/ARESIST/mrsafaq.htm

S18 (2004 April, Updated). VISA/VRSA, Vancomycin-Intermediate/Resistant Stapylococcus aureus [15 paragraphs]. CDC, Issues in Healthcare Settings [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/ncidod/hip/Lab/FactSheet/vrsa.htm

S19 Bowser, A. (2004 April 22). Community-Onset MRSA May Be Less Obvious Than in the Hospital [11 paragraphs]. Medscape Today [On-line information]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/474245

S20 Quinonez, J. (2004 January 20). Pediatric Infectious Disease Issues: Smallpox, Combination Vaccines and Methicillin-resistant Staphylococcus aureus [28 paragraphs]. Medscape Today [On-line information]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/466494?src=sidesearch

S21 (2003 October 20). Increasing MRSA in California jails [5 paragraphs]. Infectious Diseases Society of America (by EurekAlert) [On-line Public release]. Available online

S22 Mayo Clinic staff (2003 August 5). Toxic shock syndrome [14 paragraphs]. MayoClinic.com [On-line information]. Available FTP: http://www.mayoclinic.com/invoke.cfm?id=DS00221

S23 (2003 August 22). Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Infections Among Competitive Sports Participants — Colorado, Indiana, Pennsylvania, and Los Angeles County, 2000—2003 [13 paragraphs]. CDC, MMWR 52(33);793-795 [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5233a4.htm

S24 (2003 October 17). Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Infections in Correctional Facilities — Georgia, California, and Texas, 2001—2003 [13 paragraphs]. CDC, MMWR 52(41);992-996 [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5241a4.htm

S25 Shopsin, B. and Kreiswirth, B. (2001). Molecular Epidemiology of Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus [23 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Emerg Infect Dis 7(2), 2001]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/414415

S26 Estrada, B. (2004 March 2). MRSA in Patients With Cystic Fibrosis [6 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Infect Med 21(1):13, 2004]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/468210

S27 Capriotti, T. (2004 January 1, posted). Preventing Nosocomial Spread of MRSA is in Your Hands [24 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Dermatol Nurs 15(6):535-538, 2003]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/466141

S28 (2003 February 7). Public Health Dispatch: Outbreaks of Community-Associated Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus Skin Infections — Los Angeles County, California, 2002—2003 [8 paragraphs]. CDC MMWR 52(05);88 [On-line article]. Available FTP: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5205a4.htm

S29 Caused By Gram-Positive Cocci, Staphylococcal Infections [69 paragraphs]. The Merck Manual of Diagnosis and Therapy, Section 13. Infectious Diseases. Chapter 157. Bacterial Diseases, Topics, Caused By Gram-Positive Cocci [On-line information]. Available FTP: http://www.merck.com/mrkshared/mmanual/section13/chapter157/157a.jsp

S30 Staphylococcal Infections [15 paragraphs]. The Merck Manual of Diagnosis and Therapy, Section 17. Infections, Chapter 190. Bacterial Infections, Topics: Staphylococcal Infections [On-line information]. Available FTP: http://www.merck.com/mrkshared/mmanual_home2/sec17/ch190/ch190r.jsp

S31 (2004 January 2). Update: Influenza-Associated Deaths Reported Among Children Aged

S32 Estrada, B. (2003). Pediatric Bulletin, Will MRSA Become a Frequent Cause of Otitis? [7 paragraphs]. Medscape Today [On-line article from Infect Med 20(3):116, 2003]. Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/451588

S33 Forbes BA, Sahm DF, Weissfeld AS, eds., Bailey and Scott’s Diagnostic Microbiology, 12th edition, St. Louis, MO (2007), Ch. 16.

S34 Centers for Disease Control and Prevention. Overview of Healthcare-associated MRSA. (Online information, accessed December 2007). Available FTP: http://www.cdc.gov/ncidod/dhqp/ar_mrsa.html

S35 Centers for Disease Control and Prevention. Overview of Community-associated MRSA. (Online information, accessed December 2007). Available FTP: http://www.cdc.gov/ncidod/dhqp/ar_mrsa_ca.html

S36 Centers for Disease Control and Prevention. Questions and Answers about Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus (MRSA) in Schools. (Online information, accessed December 2007). Available FTP: http://www.cdc.gov/Features/MRSAinSchools/

S37 Columbus Public Health Department, Programs and Services. MRSA awareness. (Online information, accessed December 2007). Available FTP: http://www.publichealth.columbus.gov/programs/Environmental_Health/mrsa.asp

S38 (May 8, 2007) Herchline T. Staphylcoccal Infections. eMedicine (Online information, accessed December 2007). Available FTP: http://www.emedicine.com/med/topic2166.htm

S39 Henry’s Clinical Diagnosis and Management by Laboratory Methods. 21st ed. McPherson R, Pincus M, eds. Philadelphia, PA: Saunders Elsevier: 2007, pp 1017-1020

Jak zničit zlatého stafylokoka, který odolá i antibiotikům? Nemocným dává naději fág P68

video

Dominik Hrebík o bakteriofágu

Stále větší počet bakterií odolává léčbě antibiotiky, a tak se stále vytvářejí nové a nové generace těchto látek. Přitom antibiotická odolnost je podle Světové zdravotnické organizace vůbec největší zdravotní hrozbou budoucnosti.

Již nyní existují bakterie, na které žádné léky nezabírají, a situace se stále zhoršuje. V boji s odolnými bakteriemi mohou lidem pomoci fágy, což jsou bakteriální viry, které je dokáží zlikvidovat.

Fágy napadají bakterie podobně jako viry chřipky lidské buňky. Zachytí se na povrchu konkrétního organismu, vloží do něj svou genetickou informaci a z bakterie se tak stane továrna na nové fágy. Bakteriální infekci tak vlastně zlikviduje infekce virová, aniž by to ale uškodilo člověku. Fágy jsou totiž vysoce specializované a obvykle jeden druh fága napadá jen několik kmenů bakterií.

Zabiják zabijáků

Fág s označením P68 dokáže zlikvidovat až 80 procent kmenů bakterie Staphylococcus aureus neboli zlatého stafylokoka. I když je tato skutečnost už dlouho známá, doposud se nevědělo, jak vlastně tento bakteriofág vypadá a jak se mu daří tyto bakterie likvidovat.

„Proto jsme se pustili do popisu jeho struktury, což nám umožnilo především špičkové vybavení pro cryo-elektronovou mikroskopii a krystalografii,“ uvedl Dominik Hrebík, který působí v institutu CEITEC ve skupině Pavla Plevky.

Fakta

  • Staphylococcus aureus (také zlatý stafylokok) je grampozitivní bakterie patřící do rodu stafylokoků. Objevil ji v roce 1880 skotský chirurg Alexander Ogston v hnisu z otevřených poranění a o čtyři roky později jí německý bakteriolog Friedrich Rosenbach dal latinský název.
  • Způsobuje často různé infekce v rozsahu od mírných zánětů kůže a měkkých tkání až po život ohrožující sepse („otravy krve“, směřující až do septického šoku spojeného se selháváním orgánů), syndrom toxického šoku a nekrotizující pneumonie. 
  • Patogenita této bakterie je výsledkem produkce toxinů, které způsobují ničení tkáně nemocného. Tvoří žlutý pigment – z toho je odvozen jeho název.

Bez takového vybavení nebylo dřív možné tak komplexní organismy, jako jsou viry a fágy, detailně zkoumat. I díky tomu patří tým mezi první na světě, kterým se to podařilo a výsledky jejich práce nyní publikoval vědecký časopis Science Advances, který patří do skupiny prestižních časopisů Science.

Oteplování osvobozuje smrtící viry a bakterie z ledového vězení

„Zjistili jsme, že náš fág má mnohem víc strukturních proteinů, než se předpokládalo. Našli jsme je jak uvnitř, tak na jeho povrchu,“ uvedl Hrebík. Fágy se totiž podobně jako viry skládají z bílkovinného obalu, který ukrývá jejich genetickou informaci, krčku a vláken, jež slouží k tomu, aby se mohly zachytit na příslušných bakteriích.

Vědci našli nečekaně jednu ze strukturních bílkovin v kapsidě fágu P68 a také v místě, odkud při infekci proniká z fágu do bakterie jeho DNA. „Šlo o zcela nový protein, u kterého se nám podařilo zjistit i jeho funkci. Přišli jsme také na to, že strukturní proteiny z hlavičky fága pomáhají DNA proniknout přes obal bakterie,“ doplnil Hrebík.

Fágová léčba budoucnosti

Podobné studie mohou pomoci k tomu, aby se takzvaná fágová terapie začala víc využívat. Nejde přitom o žádnou novinku, bakteriofágy byly objeveny a jejich funkce popsaná už na počátku minulého století.

Dokonce se úspěšně využívaly v různých částech světa třeba pro potlačení cholery nebo jiných nemocí. S objevem antibiotik se ale zájem o fágy vytratil a pracovalo s nimi jen pár laboratoří v zemích východního bloku.

Do pozornosti vědců se dnes dostávají i díky tomu, že by mohly pomoci s řešením rostoucí antibiotické rezistence.

„Proto jsme se teď zaměřili na další, konkrétně na druh, který infikuje bakterie rodu Pseudomonas aeruginosa, které u lidí s oslabenou imunitou způsobují různé infekce. V tomto případě se snažíme kromě struktury zjistit také to, jakým způsobem se bakteriofág v buňce replikuje a co ke svému množení potřebuje,“ doplnil Hrebík.

Odhalit strukturu organismu, který je velký jen několik desítek nanometrů, není jednoduché. Na P68 pracovali výzkumníci zhruba tři roky a potřebovali snímky asi třiceti tisíc těchto fágů. Museli také upravovat různé metody využívané k výpočtům struktur makromolekul.

Dominik Hrebík se přitom nejdříve zaměřoval na studium rostlinných proteinů a ke cryo-elektronové mikroskopii a virům se dostal až během doktorského studia. „Baví mě zkoumat celé molekulární mechanismy a rád bych u této práce zůstal. Po doktorátu bych si chtěl najít podobně zaměřenou laboratoř v zahraničí a naučit se zase něco nového,“ dodává student. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector