Omrzliny – Vše o zdraví

Tento článek byl sepsán na základě praktických zkušeností
s omrzlinami. Autor si prošel všemi fázemi tohoto záludného
poranění – od omrznutí, přes euforii že to nic není, přes bolesti a
strach z doporučované amputace, přes zdlouhavá hojení a komplikace s tím
spojené až po „konečné“ úspěšné vyhojení.

Motto: „Zážitek nemusí být pozitivní, stačí když je
dostatečně intenzivní“ (…pronesl kdosi ve skalách)

Omrzliny - Vše o zdraví
11. 4. 2012 Jak to všechno začalo

Omrzliny byly získány na tomto výletu: Kamčatka
2012, skialpinistická expedice HO Tigi-Shu Praha.

Omrzliny - Vše o zdraví
12. 4. 2012 Propichování není dobrý nápad

Omrzliny - Vše o zdraví
18. 4. 2012 Už to začíná vypadat dost špatně

Prevence a kritické faktory omrznutí:

  • Malé boty (kapitola sama pro sebe). Mějte vždy boty alespoň o jedno celé číslo větší. Nové boty, pokud nejsou pořádně vyšlápnuté = malé boty. Nebojte se investovat i do topných vložek na baterie (ty máte pod bundou a na komfortu nohou to rozhodně přidá).
  • Vlhké vnitřní botičky či ponožky z předešlého dne. Pokud to jde a dáte to – sušte přes noc ponožky ve spacáku na prsou a botičky vedle sebe. Případně botičky také ve spacáku.
  • Materiál ponožek – v kritické dny, kdy obzvláště hrozí omrznutí, neměňte materiál ponožek. Jste-li zvyklí na Craft nebo Moiru, neměňte za vlnu a obráceně. Nohy si to pamatují.
  • Terén a počasí – když jdete vetšinu dne do kopce na předních hrotech maček a venku opravdu mrzne, je téměř jisté, že Vám prsty na nohou omrznou. Dovoluje-li to terén a situace, měňte stranu nášlapu. Neustále se snažte s prsty ve skeletu pohybovat.
  • Zbytečné zevlování – zde bych zdůraznil pár mouder:
    • Zastávky při výstupu a sestupu – když jdeš a musíš udělat zastávku, mysli občas na to, zda nahodou neomrzáš a co ti případně omrzá (prsty, nohy, ruce, uši a/nebo nos). Hýbej s prsty v botě, snaž se mačkat prsty do vnitřní vložky tak aby si cítil dotek, tlak. Pokud něco citíš (i drobnou bolest, pálení) je to ještě v pohodě. Co se týče prstů na rukou, ty začněte v rukavici rozcvičovat (ideální pohyb je se snažit zamačkávat bríška prstů/nehty do palice hůlky nebo cepínu, případně proti palci)
    • Návrat – když se navečer vrátíš do bezpečí, okamžitě dej to, co ti omrzalo, do spacáku. I já jsem po návratu z kopce k bivaku, když se vítr utišil a okolní kopce zalilo romanticky zapadající sluníčko, podlehnul kouzlu večerních hor a začal jsem horečně pobíhat před bivakem a fotit. V tu dobu jsem už prsty necítil a nějak na ně zapomněl. A to byla právě klíčová blbost. Pokud ti přes den něco namrzalo, je třeba to po návratu rychle zkontrolovat a zahřát.
  • Ruce – silné palcové rukavice s převleky jsou samozřejmostí. Volte vždy velikost palčáku takovou abyste se do něj dostali pohodlně v silnější fleece nebo stretch rukavici. Omezte aktivity vyžadující sundavání palčáku na minimum (focení, močení…).

  • Ostatní periferie – Uši, nos, tváře, brada – zde hlavně prevence formou mastného krému, pozor na opalovací mléka s faktorem s obsahem vody (!). Nivea nebo dermazulen jako podklad pod krém s faktorem poslouží dobře. Na větru pak uzavřená kapuce, silnější kukla nebo neoprenová maska uzavřená lyžařskými brýlemi.

    Když začnete namrzat, promačkávejte si pálivá místa, poplácávejte je nebo lehce fackujte.

  • Kamarádi, parťák, ostatní – pozorujte se občas vzájemně (tváře, nos)


Omrzliny - Vše o zdraví
7. 5. 2012 Začíná silné černání

Omrzliny - Vše o zdraví
11. 5. 2012 Vypadá to, že kus prstu chybí

Když už k omrnutí došlo:

  • Rychle zalez do tepla, do spacáku a začni zahřívat to, co ti omrzlo. Pomalu a ne tepelným šokem. Stačí suchá ponožka do suchého spacáku a masírovat, ne silou, promrzlé klouby neohýbat (!)

(jako dobrá pomůcka se ukázaly například benzínová katalizační
kamínka do spacáku)

  • Pokud nemáš jiné léky na prevenci a první pomoc (například Trental – zužuje červené krvinky), použij Acylpirin – ředí krev.
  • Nepodceňuj stav a stupeň omrzliny – je opravdu čistou pravdou, že všechny omrzliny a jejich stupně vypadají na začátku stejně a nijak hrozně. Jejich vývoj je postupný, začíná to začervenáním, přes mrtvolnou šed, puchýře … vývoj se ustálí po 2–4 týdnech.
  • Puchýře nepropichuj, ale pokud je to veliký puchýř, například na prstech u nohy, stejně se tomu nevyhneš, pokud není jiná volba a musíš jít po svých do údolí a nechceš riskovat, že se ti to celé serve.
  • Neustále dezinfikuj jakékoliv otevřené rány na omrzlině – například po utržení nebo propíchnutí puchýře, okolní strupy a nehty. Ideální je Betadine (vysušuje).
  • Když jseš už v bezpečí a teple – stále dezinfikuj, vysušuj, dezinfikuj … není nic horšího než když je rána mokvavá a zanícená. Dezinfikuj ve všech nadcházejících fázích, až do úplného vyléčení.
  • Kontaktuj doktora, poraď se s ním jak dále.
  • Když je to hodně špatné, mysli na to že stále platí kýmsi vyslovené pravidlo „omrzlina v zimě, amputace v létě“. Hlavně nic neuspěchat.

Bohužel v ČR není mnoho specialistů na léčení omrzlin. Tato kategorie
poranění by si s ohledem na širokou horskou komunitu určitě zasloužila,
aby se jí některý z nastupující generace doktorů aktivně věnoval.

Omrzliny - Vše o zdraví
15. 5. 2012 Díra v prstu je čím dál tím větší

Omrzliny - Vše o zdraví
18. 5. 2012 Díra se přestala zvětšovat

Omrzliny - Vše o zdraví
15. 6. 2012 Rekonvalescence v začátcích

Omrzliny - Vše o zdraví
13. 7. 2012 Prst je čím dál tím lepší

Autor tímto článkem zároveň věnuje poděkování paní doktorce
Říhové (LK ČHS) za laskavé konzultace a odborné rady. Paní doktorka
Říhová se jako jedna z mála v ČR věnuje aktivně léčení omrlin.

Omrzliny - Vše o zdraví
30. 9. 2012 Palec je téměř v původním stavu!

DOPLNĚNÍ: Další praktické zkušenosti s omrzlinami prstů na
rukou z Finska a jejich léčením.

autor: David Šíma

Omrzliny: Jak se jim vyhnout a co dělat, když už je pozdě?

Zima, vítr, vlhko, pořádně utažené pohorky či skelety, špatné rukavice, utažené pásky na bundě. Vše v kombinaci vytváří ideální podmínky pro vznik omrzlin. Není nutné chodit do velehor nebo polárních oblastí, aby se člověkem setkal s tímto typem poranění, pořídit si omrzliny můžeme i na Vysočině.

Omrzliny mohou velmi znepříjemnit, v horším případě úplně ukončit pobyt v zimních horách. Vznikají lokálním působením chladu na hůře prokrvované části našeho těla.

Nejčastěji bývají postiženy prsty u rukou i nohou, uši, nos a líce.

Obličej kvůli přímému vystavení povětrnostním podmínkám, končetiny zejména kvůli ztíženému prokrvení a také častému navlhnutí ponožek nebo rukavic.

Ke vzniku omrzlin dochází při kombinaci několika vlivů – základem je vystavení chladu společně s větrem a vlhkem. Mezi faktory, které usnadňují vznik omrzlin, patří:  dehydratace, vysoká nadmořská výška, onemocnění (diabetes mellitus, cévní onemocnění), únava, zranění, kouření nebo případně předchozí omrznutí tkání.

Počínající omrzliny rozeznáme na kůži, která reaguje jako první, dále dochází k poškození hlubších struktur až ke vzniku nekrózy v nejtěžších případech.

Mezi první příznaky omrznutí patří: bledá, chladná, necitlivá kůže. Po rozehřátí se začínají rozvíjet další příznaky a ukazuje se rozsah poškození tkání.

Příznaky se mohou vyvíjet v řádu dnů až měsíců (mumifikace).

Abychom se vyhnuli nepříjemnostem s omrzáním, je zapotřebí minimalizovat faktory, které to způsobují:

  1. Vyhýbat se silným mrazům, vysoké vlhkosti a silnému větru.
  2. Dostatečná hydratace a dostatečný přísun energie i odpočinku
  3. Vhodné vybavení (teplé a suché rukavice a ponožky, volné oblečení odolné proti větru, v případě namočení mít náhradní oblečení na výměnu)
  4. Suchá obuv (i mírná vlhkost v botách může mít fatální následky, vysoušejte boty, jak je to možné. Boty dokáže vysušit i silný mráz)
  5. Buddy systém (upozornění kamarádem na vznik omrzlin na obličeji)
  6. Dobrá aklimatizace u vysokohorských výprav

První pomoc při omrznutí v terénu

Když už k omrznutí dojde, je potřeba jednat co nejrychleji. Včasné řešení problému snižuje následky. Pokud zjistíme, že jsme omrzli, je potřeba zajistit následující:

  • Sucho – vyměnit vlhké ponožky a rukavice
  • Teplo – vyhledat závětří a zahřívat vlastním teplem (v podpaží), nikdy netřít a nerozehřívat nad ohněm!
  • Dostatečná hydratace – ideálně sladké teplé nápoje

V případě návratu citlivosti je možné pokračovat v túře, v opačném případě akce končí a vracíme se do teplého úkrytu (chata, winterraum, base camp).

Rozehřívání omrzlých částí těla

Provádíme ho v bezpečném, ideálně teplém prostoru (nikoli venku během túry, kdy hrozí opakované promrznutí – na zmrzlé noze je možné dojít, rozmrzlá je křehká a bolestivá). Postiženou končetinu rozehříváme ve vodní lázni (voda 40°C) po dobu 60 minut.

Je velmi důležité omrzlé končetiny do vody ponořit a nevytahovat je, přestože rozehřívání nebude pro postiženého příjemné. Opakovaným vytahováním a ponořováním do vodní lázně dochází k většímu poškození tkání na úrovni buněk, kdy zmrzlá tekutina v buňkách tvoří větší krystaly a ničí buněčnou stěnu.

Po celou dobu lázně udržujeme stálou teplotu vody. Omrzliny na obličeji rozehříváme pomocí obkladů.

Do vodní lázně je možné přidat několik kapek desinfekce (Betadine, Jodisol).

Po rozehřátí je nutné poraněné části osušit a zakrýt čistými měkkými obvazy. Rozehřáté tkáně chráníme před otlaky, mechanickým poškozením a opětovným promrznutím! V případě omrznutí nohou není vhodné, aby postižený chodil, a je nutné ho transportovat.

Určení rozsahu poškození

Opravdový rozsah poškození zjišťujeme až po rozehřátí tkáně – může mít několik podob:

  1. Zčervenání, svědění, bolest, otoky – velmi dobrá prognóza – stav se obvykle upraví do pár dní.
  2. Puchýře s čirým nebo zakaleným obsahem, poruchy citlivosti, otoky, bolest – dobrá prognóza.
  3. Puchýře s tmavým/krvavým obsahem – puchýře se objeví několik dní po omrznutí, otoky, ztráta citlivosti, dochází k poškození podkoží. Při rychlé léčbě je poškození reversibilní, bez trvalých následků.
  4. Mumifikace – černohnědé zabarvení tkání, nevratné poškození kůže, podkoží i hlubších struktur (vazy, kosti) – hojí se vždy poškozením tkáně, trvalé postižení, je zde nutný chirurgický zákrok (amputace nekrotické tkáně).

Omrzliny - Vše o zdraví
Omrzliny: Opravdový rozsah poškození zjišťujeme až po rozehřátí tkáně

V případě výskytu puchýřů je možné v terénu podat postiženému Acylpyrin 500 mg (pro zlepšení prokrvení) + Ibuprofen 400 mg (bolest a protizánětlivé účinky).

Léčba omrzlin je dlouhodobou záležitostí. Při poranění chladem mimo domovinu je doporučen rychlý návrat domů a vyhledání specialisty. Omrzliny se dále hojí v řádu měsíců, kdy dochází k obnovení poškozené tkáně.

Jak v terénu vysušit obuv? Pokud máte přístup k horké vodě, nalijte ji do neizolované lahve a vložte ji do skialpových botiček nebo zimních bot. Teplo z lahve urychlí schnutí. V opačném případě můžete boty nechat vymrznout. Už naše babičky věděly, že pořádný mráz usuší prádlo velice rychle.

Užij si zimní radovánky bez trvalých následků: vše o omrzlinách

Omrzliny - Vše o zdraví

Letos mrzne, až praští, a přestože tu aktuálně máme oblevu, zima stále kraluje a v horách ještě dlouho potrvá. Rozhodně tedy neuškodí, přečíst si pár informací o omrzlinách. Je totiž poměrně snadné si je vyrobit a mohou mít nevratné důsledky. Řečeno polopatě, mohou končit odumřením tkáně a amputací. A to nemusíme být ani vysokohorští horolezci, ani trávit noci bez domova na ulici. Pokud v zimě občas chodíš bez rukavic, nebo bez čepice a nepoužíváš ochranný jelení lůj, může se to stát i tobě!

Co je omrzlina?

Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně chladem, většinou jde o tzv. tkáně periferní, okrajové – prsty, nos, uši, tváře – a nechráněné. Vznikají vlivem mrazu při teplotách pod nulou při nízké vlhkosti vzduchu, velkou roli ale hraje také vítr. Pokud fouká (a na horách fouká skoro pořád), mohou omrzliny vzniknout i při vyšších teplotách!

Omrzliny dělíme podle závažnosti do 3 stádií. První známkou je změna barvy kůže ze zdravě růžové na bílou.

  1. stupeň – kůže je voskově bílá či nafialovělá, chladná a necitlivá. Postižený má v místě pocit svírání, svědění a pálení, při oteplování to palčivě píchá, bolí. Nejsou závažné – vrací se k normálu. Ale pozor – takto vypadá na místě nehody každá omrzlina!
  2. stupeň – kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře (např. kolem nehtových lůžek), je přechodným stadiem mezi vratným poškozením při první stupni a nevratným poškozením při třetím stupni. V místě omrznutí dochází ke ztrátě citlivosti. Vyvíjí se od 3 hodin do 3 dnů.
  3. stupeň – tvrdá „vosková“ kůže, nebolestivá ložiska, po několika dnech se projevuje zčernáním a úplným ztvrdnutím postižené části těla – dochází k odumření tkáně. Jsou to nevratné změny, které poškozují hlubší tkáně. Takto poškozené tkáně je nutno odstranit lékařským zákrokem.

Jak to vzniká?

Rizikovými faktory pro vznik omrzlin je dehydratace, vyčerpání, intenzivní chlad, mráz a vítr. Dále mokré oblečení, předchozí omrzliny a vysoká nadmořská výška.

Z fyzikálního hlediska se děje to, že voda, kterou naše tělo obsahuje, v postiženém místě prostě začne zamrzat, tvoří se z ní krystaly. Tělo na velký chlad reaguje stažením cév, takže tkáň se neprokrvuje, tím rychleji a více prochladá. Zároveň dochází ke srážení krve.

Jak to poznám?

Rozpoznat omrzlinu je základ. Jak už je uvedeno výše, z počátku vypadají všechny podobně, nejde poznat stádium, dokud postižené místo nezahřejeme. Ke každé omrzlině tedy nejprve přistupujeme stejně – šetrně ji zahřejeme.

První pomoc

Takhle tedy ne…

  • Zapomeň na tření místa sněhem – jde o mýtus, kterým spíš ublížíš, než pomůžeš!
  • Nepoužívej ke tření ani jiný materiál, mohlo by dojít k zanesení infekce.
  • K zahřívání nepoužívej ani přímý zdroj tepla (např. topení), hrozí popálení a další poškození.
  • Nepodávej žádné léky, ani alkohol.
  • Na omrzliny nepatří žádné masti.
  • Zakázáno je také kouření.
  • Puchýře neotevíráme, ale chráníme před protržením.

Jak na to správně

  • Zabraňte dalšímu ochlazování. Přeneste postiženého do závětří, nebo přechodové místnosti a snažte se ho pomalu zahřát (třeba teplými nealkoholickými nápoji).
  • Všechny omrzliny se zahřívají asi 30 min. ve vodní lázni.
  • Voda by měla být spíše vlažná, kolem 37°C, max. 42°C.
  • Improvizovaně lze omrzliny zahřívat např. v podpaží, v klíně.
  • Je nutno se vyvarovat opakovaného omrznutí rozehřátých končetin, neboť by došlo k jejich většímu poškození. Je třeba zvážit riziko a případně ponechat omrzliny bez ohřívání.
  • Postižené místo sledujeme, pokud se začnou tvořit na kůži puchýře, kůže začne modrat až černat, místo kryjte nejlépe sterilním materiálem a dopravte postiženého k lékařské péči v co nejkratší době.
  • Pamatuj, že některé omrzliny se mohou naplno projevit až po delší době.

Jak omrzlinám předejít?

Nejlepší je prevence. Vždy se proto snaž, ať máš všechny rizikové části těla dobře zakryté před mrazem a větrem. Vyhni se velmi těsným botám a mokré oblečení si měň za suché. Je dobré, mít vždy rezervní ponožky a rukavice.

Pokud se ti hodně potí nohy, pamatuj na to a na celodenní horskou túru si vezmi klidně vícery ponožky. Používej balzám na rty a pleť a po dlouhém pobytu v mrazu si končetiny pro jistotu zkontroluj. Děti jsou obzvláště zranitelné, známky omrzlin je třeba u nich aktivně hledat.

Rizikoví jsou také lidé nemocní cukrovkou, nebo kuřáci. Přijímej dostatečné množství tekutin během pobytu v mrazu.

Zdroje:

Zásady první pomoci. Omrzliny.

Wikipedie. Omrzliny.

PrPom. Omrzliny – neboj se pomoci

Související články:

  • Romantika v bílé stopě
  • Vybíráme prkno
  • Sjezdovka není demolition derby aneb Jak se chovat na horách

Co dělat s omrzlinou: Jaká je první pomoc a kdy už vyhledat lékaře

Zdroj: Avatar_023 / Shutterstock.com

12. 02. 2021 | Doba čtení 3 minuty

Mnoho lidí se domnívá, že nebezpečí omrzlin na ně číhá až při silných mrazech. Přitom abychom si přivodili omrzliny, teplota nemusí být ani pod nulou. Navíc zdaleka není jediným faktorem, který má na případný vznik omrzlin vliv.

Omrzlina (congelatio) vzniká působením nízkých teplot na kůži a v podkoží. U člověka je to teplota pod 15 °C, ale většinou musí být mnohem nižší, a to pod 4 °C. Vše výrazně urychluje působení větru a vlhkosti. Svými projevy omrzliny tak trochu připomínají popáleniny.

I v tomto případě závisí na stupni poškození tkáně. Základním rozdílem mezi omrzlinou a popáleninou je vyjma teploty, která na organismus působí, je skutečnost, že vznik a průběh omrzlin je značně závislý na odolnosti organismu.

Zvýšené nebezpečí omrzlin hrozí malým dětem, ale také lidem konzumujících alkohol a kuřákům.

Zvlášť dobře bychom měli před mrazy chránit malé děti. Zdroj: lexeisido / Shutterstock.com

Nejvíce náchylné jsou na tvorbu omrzlin periferní části těla (prsty horních i dolních končetin, brada, nos, ušní boltce), které mají tendenci rychleji prochladnout.

Dříve se dělily omrzliny na několik stupňů podobně jako popáleniny.

Teď se přistupuje spíše na dělení podle síly poškození – od lehkých omrzlin, které nejsou příliš nebezpečné a projevují se jen znecitlivěním prstů, až po těžké omrzliny, kdy hrozí trvalé následky – zčernání a odumření tkáně.

První pomoc – čím dříve, tím lépe

K prvním příznakům vznikajících omrzlin patří snižování citlivosti kůže a změna její barvy ze zdravě růžové na bílou. Lehké omrzliny je možné poměrně snadno léčit. Postiženou část umístíme do prostředí s kontrolovanou pokojovou teplotou.

Pokud části oděvu přimrzly, tak je nestrháváme. Zcela nevhodný je silný zdroj tepla (oheň, kamna, ohřívací polštářky nebo fén), protože na necitlivé kůži snadno vznikají hluboké popáleniny.

Důrazně se nedoporučuje postižená místa třít, ani propichovat puchýře.

  • Jako velmi vhodný způsob se hodí vlažná vodní lázeň. Postupně přidáváme teplejší vodu až do teploty těla. Pokud nemáme možnost umístit končetinu do teplého místa, můžeme ji nouzově zahřívat kontaktem s teplejší částí těla (klín, podpaží). Doba ohřívání se tím ale prodlouží.
  • V případě těžších omrzlin je třeba vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Vyvarovat bychom se měli situace, při které dojde k zahřátí promrzlého místa a jeho opětovnému zmrznutí.

Zdroj: cs.wikipedia.org, www.prirodovedci.cz, www.vitalia.cz, ppp.zshk.cz

Vše na téma: Omrzliny

Omrzliny jsou vlastně zmrazení tělesné tkáně (obvykle kůže), které nastává, když se krevní cévy uzavírají, což snižuje průtok krve a kyslíku do postižených částí těla.

Normální cit se ztratí a v těchto tkáních dochází také ke změnám barvy pokožky a tkání.

Omrzliny s nejčastěji postihují ty části těla, které jsou vzdálenější od „centra těla“, a proto mají menší průtok krve. Patří sem například vaše nohy, prsty, ruce, nos a uši.

Rozlišujeme čtyři stupně omrzlin:
1. stupeň – šedobílé zbarvení, ztráta citlivosti, později zčervenání a bolest
2. stupeň – tvorba puchýřů
3. stupeň – krvácení do kůže, vznik modročerného zbarvení

  • 4. stupeň – nezvratné zničení tkáně, která při zahřátí odpadá
  • Přestože děti, starší lidé a pacienti s oběhovými problémy jsou vystaveni největšímu riziku omrzlin, většina případů se vyskytuje u dospělých mezi 30 a 49 lety.

Pokud máte omrzliny, možná hned nezjistíte, že je něco špatně, protože postižená oblast může být znecitlivělá. S okamžitou lékařskou péčí se většina lidí úplně zotaví z omrzlin.

Pokud se však vyskytne těžká omrzlina, je možné trvalé poškození v závislosti na tom, jak dlouho a jak hluboko se tkáně zmrazí. V závažných případech může dojít k přerušení krevního oběhu a může se trvale poškodit krevní cévy, svaly, nervy, šlachy a kosti.

Pokud zmrzlá tkáň umírá, může být potřeba amputace postižené oblasti.

Co způsobuje omrzliny?
Omrzliny jsou zpravidla způsobeny dlouhodobým vystavením chladným teplotám. Mohou se také objevit i po krátkodobější expozici velmi nízkým teplotám.

  1. Příznaky omrzlin
    Příznaky (symptomy) omrzlin mohou být:
  2. – Nejprve je hodně studená pokožka a pocit píchání či bodání v daném místě
    – Necitlivost a brnění
    – Červená, bílá, modravo-bílá nebo šedavě žlutá kůže
    – Tvrdá nebo voskovitá kůže
    – Nemotornost v důsledku ztuhlosti svalů a kloubů
  3. – Postižení i po zahřátí, v těžkých případech
  4. Přečtěte si o omrzlinách více v našich článcích:

Stejně jako se voda změní na led, když teplota značně klesne, kůže vystavená silnějšímu mrazu může také zmrznout a brzy může trpět nepříjemnou omrzlinou. Omrzliny se vyskytují, když kůže a podkladové tkáně zmrznou, nebo přes ně přejde velký chlad. V …

Přečíst..

Jestliže rádi chodíte na výlety do přírody, na výšlapy za památkami nebo jen tak na procházku, měli byste zauvažovat nad tím, zda máte na tyto aktivity vhodnou a zdravou obuv. Pro pěší turistiku je vhodná treková obuv. Nezáleží na tom, …

Přečíst..

Obecně se dá říci, že vaší pleti hrozí stále různá negativa. A to primárně s ohledem na to, v jakém prostředí se pohybujete. A potom tu jsou také negativa spojená s tím, že může dojít k poškození vlivem počasí. Rizikem …

Přečíst..

Omrzliny mohou být velmi nepříjemnou záležitostí. Nejčastěji se s nimi setkáváme na prstech, nose nebo uších, tedy na částech těla, které nebývají vždy moc dobře chráněné před mrazem. V případě, kdy se tělo snaží zahřát, také dochází v těchto periferních …

Přečíst..

Podchlazení je charakterizováno sníženým tělesné teploty, přičemž dochází ke snížení prokrvení v akrální oblasti (prsty, ruce, nohy, uši a nos), čímž se tyto části těla mohou nenávratně poškodit. Omrzliny – jsou lokální poškození kůže, např. na rukou, nohou, uších, způsobené …

Přečíst..

Omrzliny vzniknou snadno. A nemusíte přitom být na polárním kruhu

Podobně jako popáleniny mohou i omrzliny nenávratně poškodit naši kůži. A nemusíme být zrovna nikde poblíž Eskymáků. Mohou totiž velmi snadno vzniknout i během dovolené na horách.

Podobně jako popáleniny mohou i omrzliny nenávratně poškodit naši kůži. A nemusíme být zrovna nikde poblíž Eskymáků. Mohou totiž velmi snadno vzniknout i během dovolené na horách.

Krystalky ledu – nepřátelé buněk

Za všechno mohou krystalky ledu, které se začínají formovat ve tkáních či kůži. Nejvíce ohrožené jsou prsty na nohou i rukou, nos, tváře a uši. Jednoduše řečeno tyto části těla prostě zmrznou.

Led tak dokáže naše buňky zničit. Omrzlá část těla může vypadat modře, bíle nebo je úplně bledá. Často vzhledem připomíná popáleninu. Na rozdíl od ní však omrzlina o sobě nedá vědět včas.

Postižený člověk pak často zpočátku ani neví, že se vytvořila.

Pokud však máme na toto poranění podezření, je nutné zachovat určité zásady:

  • Nesnažte se omrzlinu zahřát tehdy, pokud nevíte, zda náhodou nedojde opět k jejímu prudkému ochlazení v mrazu. Zároveň by ale měla být „rozmražena“ ne později než za 24 hodin po vzniku.
  • Pokud víte, že již k ochlazení nedojde, naplňte mělčí čistou nádobku vodou s teplotou lidského těla (popřípadě o něco vyšší) a postiženou část těla do ní ponořte.
  • Udržujte stálou teplotu vody v nádržce. Přibližně za půl hodiny by mělo dojít k roztátí postižené části těla.
  • Omrzliny nikdy netřete oděvem či ručníkem.
  • Neužívejte k prohřátí topení, oheň či jiné rychle se zahřívající pomůcky.
  • V nouzi můžete k zahřátí použít tělesné teplo. V praxi to znamená, že například omrzlé prsty umístíte pod paži a tím je zahřejete.
  • Jakmile je to možné, zajistěte lékařskou pomoc.

Léčba omrzliny bude trvat delší dobu. Její hojení bude vypadat podobně jako hojení rány po popálenině. Po poradě s lékařem je možné na další ošetřování omrzlin použít HemaGel. Jeho účinky podpoří rychlejší hojení a zmírní bolest při převazech.

Důležité je vědět, že omrzlinám se dá předejít. Vždy si proto pořiďte oblečení vhodné do prostředí, kam se vydáváte. Pokud jdete na hodinovou procházku po okolí, vystačíte si s běžným zimním oblečením.

Vydáváte se do hor, kde budete mnoho hodin v extrémnějších teplotách? Pak se poraďte ve specializovaných prodejnách, co vše si s sebou pořídit. Taková investice nebývá nejnižší, z hlediska zachování vašeho zdraví se ale rozhodně vyplatí.

Nikdy nezapomínejte na kvalitní obuv, rukavice, šálu a také čepici. Hlavou totiž uniká nejvíce tepla.

(skl)

Zdroj: Markenson D., Ferguson J. D., Chameides L., Cassan P., Chung K.-L., Epstein J., Gonzales L., Herrington R. A., Pellegrino J. L., Ratcliff N., Singer A.: Part 17: first aid: 2010 American Heart Association and American Red Cross Guidelines for First Aid. Circulation. 2010; 122 (suppl 3): S934–S946.

Líbí se Vám tento článek?

Nos, uši, prsty vám může vzít mráz. Omrzliny si (ne)vybírají

Co začíná nepříjemným pálením mrazu, může skončit amputací. Omrzliny nejsou úplně běžnou záležitostí, kterou lékaři řeší, ale týkat se mohou i vás.

Ne každý případ je natolik drastický, aby musel končit na operačním sále. Tam končí jen největší extrémy, ale mrazivé počasí těchto dní může potrápit doslova každého.

PÁR PACIENTŮ ROČNĚ

„U nás končí jen jednotlivé případy. S vážnými omrzlinami se k nám dostane tak pět pacientů ročně. Jsou to většinou lidé z ulice, bezdomovci. U této skupiny je to bohužel dáno životním stylem, nedostatečným oblečením, ale i konzumací alkoholu a kouřením.

To vše napomáhá vzniku a zhoršení omrzlin,“ říká Martin Carda, primář oddělení úrazové chirurgie Pardubické nemocnice.Zdejší lékaři právě jednoho pacienta s omrzlinami ošetřují. Jde o bezdomovce a muži hrozí amputace prstů na nohou.

„Omrzlina je odumření měkkých tkání, kdy působením chladu dojde ke snížení prokrvení tkání. Vlivem nedostatku výživy a ztráty teploty tkáň podlehne nekróze.

Kdy k tomu dojde, je silně individuální, záleží na teplotě, záleží na zdraví cév, faktorem může být i vlhkost, vítr i vykouřená cigareta, která způsobí stažení cév,“ popisuje Martin Carda.

Omrzliny se ale zdaleka nemusí týkat jen bezdomovců. Lékaři s nimi ošetřují i lyžaře nebo horolezce. A ne pokaždé to musí být omrzlina toho nejhoršího druhu.

TŘI FÁZE OMRZLIN

Rozlišují se tři fáze. V té první dojde u pacienta pouze k zarudnutí postižené oblasti. Tento stav se zpravidla sám vrátí bez následků k normálu.Druhý stupeň je už o trochu horší, kůže už je při něm poškozena natolik, že vznikají puchýře. I tento stav se však dá relativně bez následků léčit.

Nejhorší je třetí stupeň, kdy dochází k nezvratnému poškození a odumření tkáně. Postižené místo nejdříve zbělá, zcela znecitliví a posléze odumřelá tkáň černá.„Omrzlina toho má velmi mnoho společného s popáleninami. Jde hlavně o poruchu prokrvení a poškození kůže vlivem extrémní teploty.

U omrzlin jsou ale nejčastěji zasaženy okrajové části těla, kde je prokrvení nejhorší: nos, uši, prsty na rukou a nohou. Právě prsty na nohou je statisticky ten nejčastější případ, který ošetřujeme,“ říká Martin Carda.To nejhorší k čemu u omrzlin může dojít je právě ono třetí stádium.

Lékaři v takových případech přistupují k amputaci postižených částí těla.

„To se dělá hlavně proto, že ona část už nemá žádnou naději na záchranu, nekrotická tkáň se pak hrozí stát zdrojem infekce, která může napadnout další zdravé tkáně v okolí a ohrozit pacienta vážně na zdraví i životě,“ uzavírá primář Martin Carda.

Umrzl nebo ne?Pardubická policie řeší od víkendu případ mrtvého muže. Toho našli na břehu Labe v Pardubicích v odstaveném přívěsu. U mrtvého 49letého bezdomovce nebyly zjištěny známky násilí a ještě ráno mluvil s přáteli. Zda má na jeho úmrtí podíl i mráz ověří vyšetřovatelům pitva.

Zdraví: Omrzliny

K podchlazení organismu může dojít velmi rychle i při teplotách lehce pod nulou; zejména při silném větru je toto riziko několikanásobně vyšší.

Je proto na místě obléct více vrstev teplého oblečení, zvýšenou pozornost je třeba věnovat ochraně periferních částí těla, prstům nohou a rukou, ušním boltcům, nosu a tvářím, které jsou před působením vnějšího prostředí hůře chráněny.

I obyčejná čepice značně sníží úbytek tepla z organismu, teplé rukavice ochrání zase prsty před prokřehnutím.

Na nedostatečně kryté části těla, zejména v oblasti hlavy, je dobré použít ochranný krém, který pokožce poskytuje výživu a v kombinaci s ochranným faktorem ji chrání i před UV zářením, které hrozí zejména v horských oblastech. Zvýšenou pozornost si zasluhuje i ochrana rtů, která bývá často opomíjena. V souvislosti s působením slunečního záření je vhodné připomenout potřebu ochrany očí vhodným typem brýlí s UV filtrem.

Pravděpodobně největší riziko působení mrazu představuje vznik omrzlin. Omrzliny jsou charakterizovány jako místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu.

Je však třeba mít na paměti, že při silném větru může k tomuto poškození dojít i při teplotách vyšších, pohybujících se okolo nuly.

Vznikem omrzlin jsou nejvíce ohroženy periferní části těla, které se neprokrvují v takové míře jako centrální oblasti, a jejichž teplota klesá v chladu podstatně rychleji.

Míra rizika vzniku omrzlin je individuální záležitostí. Zvýšené ohrožení se týká zejména lidí s onemocněním cévního systému, které snižuje prokrvovací schopnosti organismu.

Dále jedinců s nedostatečným příjmem potravy a tekutin, při onemocnění cukrovkou a dalšími chorobami, které se projevují poruchou metabolismu tuků.

Zvýšenou pozornost zasluhují děti a staří lidé, těhotné ženy, kuřáci a lidé nadměrně konzumující alkohol.

Dojde-li ke vzniku omrzlin, je zapotřebí ihned v terénu poskytnout první pomoc. Nejdůležitější je zabránit dalšímu ochlazování postiženého místa.

Pokud je k dispozici náhradní oblečení, vyměnit promočené části za suché. Doporučuje se aktivní pohyb končetinami a masáž okolí postižené tkáně bez kontaktu s vlastní omrzlinou.

Rozšířenou praktikou, která však rozhodně není na místě, je tření postižené oblasti sněhem.

Po transportu na teplé místo je možno podat postiženému horké oslazené nápoje. Doporučuje se teplá lázeň, teplota vody se musí pohybovat v rozmezí 35 až maximálně 42 stupňů Celsia.

V lázni je třeba pohybovat omrzlou částí těla, dokud se neprojeví opětovné zčervenání pokožky a bolest provázející obnovení krevního oběhu. Po osušení je zapotřebí postižené místo sterilně překrýt vatovým obvazem.

Pokud se objeví puchýře, musí se chránit před protržením.

Při postižení omrzlinami vždy platí: co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Filip Kopecký

Při vzniku omrzlin je prvotně postižena kapilární výstelka, následně dochází ke zhoršení prokrvovací funkce a tím k nedostatečnému přísunu kyslíku a potřebných živin k buňkám. Objevují se otoky a později ledové krystalky na promrzající tkáni. Následné poškození buněk je nevratné. Podle závažnosti rozdělujeme omrzliny do tří základních stupňů.

Bílá, chladná a necitlivá pokožka je projevem 1. stupně. Této fázi předchází palčivá bolest, která je prvotním indikátorem nedostatečného prokrvení a možnosti vzniku omrzliny. Vzniká otok postiženého místa. Při zahřátí postiženého místa dochází v této fázi zpravidla k úplnému uzdravení.

Pro 2. stupeň omrzlin je typický vznik puchýřů a zbarvení kůže do fialového odstínu. Tyto příznaky se však objevují řádově až po několika dnech. Z toho je patrné, že míru postižení nelze s jistotou určit ihned v terénu; každá omrzlina musí být ošetřena s přihlédnutím k možnosti vážnějšího postižení. Omrzliny 2. stupně mohou již způsobit nevratné postižení tkáně.

Nevratné poškození, 3. stupeň, se projevuje s odstupem několika dní zčernáním, zatvrdnutím a následným odumřením postiženého místa.

První pomoc při omrzlinách

Omrzliny jsou místní poškození kůže až do hlubších vrstev, vznikají intenzívním působením chladu v závislosti na délce vystavení chladu a dalších faktorech. Dlouhodobé působení chladu, vlhko, silný vítr jsou přidružené faktory vyvolávající poškození chladem i za teplot, které nemusí nutně klesnout pod bod mrazu.

  • Zvlášť ohrožené jsou:
  • • prsty na rukou
  • • prsty na nohou
  • • nos
  • • uši
  • • tváře
  • Rizikové faktory:
  • • chlad
  • • vysoká rychlost větru
  • • vysoká vlhkost vzduchu
  • • nedostatečný přísun tekutin
  • • dehydratace (vede k „zahuštění“ krve)
  • • vyčerpání
  • • vysoká nadmořská výška
  • • špatná tělesná kondice

• omezené prokrvení (těsné „nohavičky“ u sedacího úvazu, malé boty, těsné manžety u návleků a u rukávů, těsné prstýnky či řemínky od hodinek, …)

  1. • kouření – i jedna cigareta významně omezí prokrvení okrajových částí těla na několik hodin
  2. • znehybnění poraněné končetiny (např. u zlomenin)
  3. • předchozí omrznutí
  4. • onemocnění: diabetes mellitus (cukrovka), ateroskleróza, některá cévní onemocnění
  5. • přímý kontakt kůže s kovem (náušnice a jiné kovové ozdoby, nožičky od brýlí atd.) –
  6. kov rychle odvádí teplo
  7. Prevence:
  8. • dostatečný přísun tekutin (hodně pít)
  9. • dobrá fyzická kondice a trénovanost
  10. • kvalitní vybavení
  11. • zvýšená pozornost při silném větru
  12. • včasná výměna vlhkých či propocených součástí oblečení (ponožek, rukavic apod.)
  13. • pravidelná vzájemná kontrola – cíleně pátrat po počínajících omrzlinách
  14. Časné příznaky – aneb každá omrzlina vypadá v úvodu stejně:
  15. • bledé místo na kůži
  16. • ztráta citlivosti v postiženém místě
  17. • postižené místo je chladné
  18. Další vývoj v průběhu hodin až dnů dle závažnosti postižení (starší dělení):

• I. st. – zčervenání, bolest, otok

• II. st. – puchýře s čirým obsahem

• III. st. – puchýře s krvavým obsahem

• IV. st. – nevratné poškození tkáně

Terapie v terénu:

• čím dříve, tím lépe (včasnost rozhoduje o výsledku!)

• omrzlou část co nejdříve do závětří, do sucha a tepla, netřít sněhem!!!

  • • sundat veškeré prstýnky a náramky
  • • vyměň mokré části oblečení za suché
  • • uvolnit škrtící části oděvu a výstroje
  • • zahřívat tělesným teplem (pod bundou, v podpaží, …)
  • Pokud došlo k návratu citlivosti, pak můžeš pokračovat ve výstupu.
  • Pokud nedošlo k návratu citlivosti, pak se odeber co nejrychleji do chaty, stanu či bivaku,
  • a nebylo-li již učiněno dříve, pak:
  • • vyměň mokré části oblečení za suché
  • • sundej prstýnky i hodinky
  • • podej teplé sladké nápoje (při vyloučení podchlazení možno s malou příměsí alkoholu)
  • • pokud to zdravotní stav pacienta nevylučuje (alergie či další přidružená onemocnění,
  • při kterých jsou níže uvedené léky kontraindikovány), pak podej:
  • o Acylpyrin 500 mg 1 tbl. (dále 325 mg 1krát denně)
  • o Ibuprofen 400 mg 1 tbl. (dále dle bolesti)
  • • ve vysokých nadmořských výškách podej kyslík
  • Dále:
  • • končetiny / postižené partie rychle rozehřej ve vodní lázni (40–42 °C) s příměsí Betadine (pozor na alergie)
  • • na obličej přikládej teplé obklady
  • • postižené partie osuš a sterilně kryj – měkké a volné obvazy
  • • pozor – tkáň nesmí znovu zmrznout

• v případě závažných omrzlin nohou je nutné pacienta odtransportovat (výrazný otok a puchýře zabrání opětovnému obutí!!!),

• puchýře nepropichovat

• omrzliny nikdy netřít sněhem, nerozehřívat přímým teplem – např. nad vařičem!

  1. • 1–3 dny – vývoj puchýřů
  2. • 2–3 dny – překonání nestabilního prokrvení
  3. • 1–3 měsíce – vývoj mumifikace

• další léčba: Phlogenzym 4 tbl. 3krát denně, popř. Wobenzym 6 až 10 tbl. 3krát denně,

  • • dostatek tekutin, vitamíny, léky proti bolesti a na zlepšení prokrvení
  • • co nejdříve k lékaři
  • • léčba je dlouhodobá – pozor na předčasnou amputaci!
  • Skitour.Guru Tip

Autor článků o první pomoci Martin Honzík léta pracuje jako profesionální záchranář u Letecké záchranné služby. Pokud se chcete zlepšit v poskytování první pomoci v přírodě, pak mohu doporučit jeho kurzy. Podrobnosti najdete na webu Safety Academy System.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *