Aktuální k 20. 8. 2020
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V časopise JAMA bylo publikováno několik příspěvků týkajících se otázky chřipky a nemoci COVID-19. Zde přinášíme souhrn těchto informací a názorů odborníků.
Většina zemí na severní polokouli má před startem chřipkové sezóny a zároveň bojuje s pandemií nemoci COVID-19.
V mnoha zemích proto úřady veřejného zdraví zdůrazňují, že pro lidi je důležité více než kdykoli předtím, aby se nechali očkovat proti chřipce.
Přestože se intenzita chřipky mění z roku na rok, jsou jasné důkazy, že vakcinace může snížit závažnost chřipky a minimalizovat hospitalizaci, zejména v době, kdy je systém zdravotní péče zatížen chorobou COVID-19.
Na rozdíl od nemoci COVID-19 má chřipka sezonní charakter. Proto se také země jižní polokoule, jako je Argentina nebo Austrálie, kde chřipková sezóna trvá od dubna do září, zásobily vakcínou proti chřipce a zvýšily počet imunizovaných lidí, například zvýšenou dostupností očkování.
K aktivitě a rozšíření očkovací kampaně také vyzývají odborníci i v dalších státech. Ačkoli je možné očkovat od 6. měsíce věku, očkování bude důležité zejména pro starší pacienty, pacienty trpící dalšími nemocemi a samozřejmě pro pracovníky ve zdravotnictví.
Na straně druhé se epidemiologové domnívají, že ačkoli se zájem zvýší o několik procent, bude těžké překonat celkový nezájem a nedůvěru lidí v očkování. Jedním z mnoha faktorů může být dezinformace, jako např.
falešné tvrzení, že vakcíny proti chřipce zvyšují šance na onemocnění COVID-19, které bylo uveřejněno na sociálních sítích na základě chybného výkladu vojenské studie z roku 2019, která zkoumala, zda jednotlivci, kteří dostali očkování proti chřipce, jsou citlivější na jiné viry.
Odborníci se také obávají, že lidé si díky opatřením proti COVID-19, jako je mytí rukou nebo sociální distancování, budou myslet, že jim chřipka nehrozí. Rovněž může vzniknout mylný dojem, že když v Austrálii proběhla chřipková sezóna mírněji než v jiných letech, takže se jinde také nevyskytne (Zdroj 1).
Důležité je ale pochopit, že chřipka a nový koronavirus jsou samostatné patogeny a očkování proti chřipce neposkytuje ochranu před COVID-19. Navíc se očekává, že oba budou cirkulovat v populaci, což může výrazně zatížit zdravotní systém.
Z pohledu proočkovanosti Česká republika výrazně zaostává, očkováno proti chřipce je pouze 5 % populace (MZ ČR), v USA je to přitom až 45 % populace (Zdroj 2).
Oba viry jsou primárně přenášeny aerosolem, proto se očekává, že přijetím hygienických opatření, jako je nošení roušek, uzavření škol a obchodních center, případně omezení pohybu, by mělo v různé míře ovlivnit výskyt obou infekcí.
Potvrzuje to i studie, která zachycuje pokles incidence chřipky v roce 2020 (leden až květen) po přijetí opatření ve srovnání s předchozími ročními obdobími (Zdroj 3). Zde je však nutno počítat s určitými limity v interpretaci, protože frekvence testování na respirační viry jiné než COVID-19 byla během počáteční pandemické vlny značně omezena. Je třeba však varovat, že omezení mohou sice snížit četnost výskytu nemocí, ale po uvolnění opatření se dá očekávat zvýšení přenosu jak chřipky, tak nemoci COVID-19.
Co bude komplikovat klinickou praxi, je podobnost klinických projevů u chřipky a nemoci COVID-19 (horečka, bolestivost, kašel, …). Vodítkem by mohl být časový nástup projevů nemoci, u chřipky se nejzávažnější příznaky projeví během prvního týdne nemoci, zatímco pacienti s COVID-19 mají delší trvání příznaků s maximem během druhého nebo třetího týdne nemoci.
Proto bude v klinické praxi důležitá identifikace původce virového onemocnění. Hlavním důvodem je odlišnost v terapii. Chřipka může být léčena inhibitorem neuraminidázy nebo inhibitorem endonukleázy, z nichž žádný nemá antivirovou aktivitu proti COVID-19.
Remdesivir je k dispozici pro léčbu COVID-19 na základě povolení pro nouzové použití, ale protože je podáván parenterálně, je vyhrazen pro hospitalizované pacienty. Mnoho dalších léčebných přípravků pro COVID-19 je předmětem výzkumu, včetně orálních antivirotik, které by mohly mít významné důsledky pro ambulantní léčbu.
Identifikace viru bude mít také vliv na postupy izolace a karantény, případně návratu do školy apod. U dětí se postupy mohou lišit, zejména z důvodu několika jedinečných charakteristik virů. Chřipka je zdrojem významné morbidity a mortality u dětí a jednotlivci ve věku 5 až 17 let se považují za osoby, které hrají klíčovou roli v šíření sezónních ohnisek chřipky.
Naproti tomu COVID-19 probíhá u dětí spíše v mírné formě a navíc má nižší přenosnost infekce z dětí na ostatní jedince, proto se očekává, že zdravotní dopady COVID-19 u dětí mohou být mnohem nižší než u starších jedinců (Zdroj 3).
Úskalím v dohledné době bude hlavně dostupnost diagnostických setů, které budou schopny zachytit více patogenů – COVID-19, virus chřipky, nebo respirační syncytiální virus, a tak snížit asymptomatické a presymptomatické šíření, použití osobních ochranných prostředků a dobu izolace.
Zdroj 1: Jaklevic MC. Flu Vaccination Urged During COVID-19 Pandemic. JAMA, published online August, 20, 2020. doi:10.1001/jama.2020.15444. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769836
Zdroj 2: LA, Liburd LC, Redfield RR. Addressing Influenza Vaccination Disparities During the COVID-19 Pandemic. JAMA, published online August, 20, 2020. doi:10.1001/jama.2020.15845. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769837
Zdroj 3: Solomon DA, Sherman AC, Kanjilal S. Influenza in the COVID-19 Era. JAMA, published online August 14, 2020. doi:10.1001/jama.2020.14661 https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769676
Mýty a omyly kolem koronaviru
Na četné žádosti čtenářů odemykáme následující text. Pokud podobné články oceňujete, chcete je číst pravidelně a podpořit nás v současné situaci, staňte se naším předplatitelem:
S nástupem nouzového stavu logicky sílí i pochybnosti, zdali jsou všechna ta opatření nutná a zda koronavirus raději nehodit za hlavu. Vše zatím nasvědčuje tomu, že to nejde. Proplout pandemií bez následků není možné, a pokud někdo v diskusi nabízí některou z následujících zkratek, je namístě nejvyšší obezřetnost.
1. Covid-19 není horší než chřipka, tak proč ta panika?
Během dekády 2009–2019 umíralo v Česku „v souvislosti s chřipkou“, tedy podle podobné logiky jako u koronaviru, průměrně asi sto lidí ročně. Jde o dokumentovaná úmrtí v nemocnicích, kdy bylo jasné, že pacient opravdu trpěl těžkou chřipkou. Na covid-19 zemřelo letos v Česku již kolem sedmi set lidí.
Pravda je, že na chřipku se oproti koronaviru testuje podstatně méně. Ne každé úmrtí je zaznamenáno, a chceme-li tedy vědět, kolik životů si choroba opravdu vyžádá, musíme spoléhat na matematické modely. Ty ukazují, že ročně může kvůli sezonní chřipce v ČR zemřít zhruba 1500 lidí.
Je ale třeba si uvědomit, kolik je nakažených: loni mohlo mít chřipku až půl milionu lidí, v letech silné chřipkové epidemie se může nakazit i přes milion obyvatel. Co by se stalo, kdyby se během několika měsíců nakazilo milion Čechů koronavirem? V takové situaci by pravděpodobně došlo k zahlcení nemocnic, což je situace, kdy smrtnost stoupá.
Nelze vyloučit, že by zemřelo i deset tisíc obyvatel Česka. *
Proti běžné sezonní chřipce má také – na rozdíl od koronaviru – řada lidí částečnou imunitu. Na koronavirus se zkrátka umírá více, hlavně kvůli tomu, že nemoc má vyšší smrtnost mezi seniory. Chřipka také nepostihuje tolik orgánů v těle a je méně nakažlivá. I když tomu řada Čechů odmítá uvěřit, koronavirus je podstatně zákeřnější soupeř než jeho kolegové z běžných chřipkových kmenů.
Práh kolektivní imunity, která by problém koronaviru vyřešila, zatím neznáme. Aby nemoc začala sama vyhasínat, musí být podle odhadů imunní 40–60 procent populace, a takového stavu Česko ani zdaleka nedosáhlo.
Ve Spojených státech, kde již zemřelo více než dvě stě tisíc lidí, má podle nedávné studie protilátky proti novému koronaviru – a tedy se s ním v minulosti prokazatelně setkalo – jen deset procent obyvatel.
Je pravda, že některé těžce zasažené oblasti se kolektivní imunitě blížit mohou. Průzkum uskutečněný v létě v Bombaji v Indii zjistil, že v tamních nejchudších čtvrtích má protilátky 51–58 procent obyvatel. V chudinských slumech, kde převažují mladší ročníky a neexistuje lékařská péče, je ale přístup k nemoci logicky jiný.
V New Yorku má protilátky více než pětina lidí, některé postižené čtvrti a komunity například v Brooklynu mohou mít toto číslo i vyšší. Cena za to ale byla obrovská – epidemie se tu na jaře vymkla kontrole a lidé umírali i proto, že se jim nedostávalo adekvátní lékařské péče. Přesný obraz ovšem nemáme a odhady jsou velmi ošidné.
Další problém spočívá v tom, že imunita po nákaze koronavirem trvá možná jen několik měsíců, takže „kolektivní obrana“ se může časem rozplynout.
To může být problém i pro vývoj vakcíny, a nelze tedy vyloučit, že se nakonec s covidem opravdu budeme potýkat celé roky.
I tak ale musíme postup epidemie brzdit pomocí nejrůznějších opatření – jinak hrozí nedostatek lůžek, personálu i techniky a následný rychlý růst počtu úmrtí.
3. Proč se nevydat „švédskou cestou“?
Představa Švédska jako země, která nechala šíření koronaviru volný průběh, je mylná. Tamní úřady od začátku epidemie vysvětlují občanům, že boj s virem je běh na dlouhou trať.
Vládní nařízení ohledně rozestupů a roušek dodržuje téměř devadesát procent občanů. Hromadné akce nad padesát lidí jsou od začátku epidemie zakázány – tedy žádné koncerty, promítání ve velkých kinosálech a podobně.
Střední a vysoké školy byly zavřené a zavřené zůstávají, stejně jako bary. Restaurace musí udržovat vzdálenosti mezi stoly.
V disciplinovaném Švédsku se zkrátka po celou dobu koronavirové krize udržují „odspoda“ opatření srovnatelná s těmi nynějšími v Česku.
V létě byla situace ve Švédsku dobrá, nyní počet nakažených opět zvolna roste – ve stejně lidnaté zemi jako Česko se pohybuje ve stovkách nových případů denně a experti se obávají, že se situace s postupem podzimu dále zhorší. V zemi zemřelo skoro šest tisíc lidí, osmkrát víc než v Česku.
I když konečné hodnocení bude možné tamní strategii vystavit až na konci pandemie, zatím stále platí, že kdyby Švédsko na jaře zavedlo načas karanténu, mohl být počet mrtvých výrazně nižší.
4. Na koronavirus už neumírá tolik lidí, tak proč se omezovat?
Horní čára v grafu neustále roste, spodní se plazí kolem nuly.
To všechno komentuje jeden populární zpěvák a výsledkem je hit českého internetu: Janek Ledecký v polovině září natočil po návratu z koncertu video, kde upozorňuje, že denní přírůstky nakažených jsou sice dnes globálně oproti jaru vyšší, ale mrtvých je stále stejně. Jinými slovy, smrtnost na covid klesá, tak proč se omezovat a odpírat si zábavu?
Vztah mrtvých vůči nakaženým se skutečně vyvíjí v globálním měřítku příznivě. Podle tabulek ourworldindata.com umíralo v dubnu sedm procent nakažených a dnes jsou to procenta jen tři. Výpočet má ale jednu chybu – na jaře se mnohem méně testovalo, proto poměr mrtvých vůči pozitivních vypadal hůř.
Zrádnost těchto úvah je dále v tom, že tříprocentní pravděpodobnost úmrtí je pořád nesmírně velká. Daleko větší než riziko autonehody nebo jiných chorob. Bagatelizovat omezující opatření ze zásady je tedy ošemetná věc – bez nich by počty nakažených rostly a s nimi i riziko pro ohrožené skupiny, u kterých je smrtnost větší.
Variaci na Ledeckého předvedl i vládní Ústav zdravotnických informací a statistiky, donedávna hlavní dodavatel dat a prognóz pro vládu.
Jeho šéf Ladislav Dušek v první polovině září uklidňoval veřejnost, že smrtnost na covid je v Česku nízká, jeho čísla pak opakoval i Andrej Babiš, faul této argumentace ale spočíval v tom, že úmrtí přicházejí po vlně nákazy až zhruba s měsíčním zpožděním.
Další faul spočíval v tom, že nemoc se nejdřív šířila hlavně mezi mladšími ročníky, ale jak sílila, začala víc zasahovat i starší, kteří už se v takové situaci hůře izolují a brání. Výsledek je vidět nyní. Úmrtí v Česku ve druhé polovině září začala stoupat a v přepočtu na hlavu přeskočila globální průměr skoro dvojnásobně. Smrtnost v Česku je naštěstí díky zdravotní péči jen kolem jednoho procenta a klesá, ale riziko smrti na čísle 1 : 100 je pořád moc vysoké na to, aby šlo koronavirus ignorovat.
5. Stejně se jednou všichni nakazíme, tak na co čekat?
Koronavirus není bolavý zub, který je nutné vyvrtat nebo vytrhnout. Stomatologický zákrok nemá smysl oddalovat, ale nakažení ano. Jde to snadno spočítat.
I při dnešní úrovni šíření, která je neúnosně velká, by se za rok v Česku nakazil jen milion lidí.
Pokud vsadíme na to, že do roka bude k dispozici očkování, vyplatí se postupovat obezřetně a nákaze předejít – v devíti z deseti případů to vyjde, a to už za obezřetnost stojí, ne? Nehledě na skutečnost, že covid může mít zatím neznámé následky.
Update: Odhad milion nakažených za rok vychází z dřívějšího přírůstků potvrzených případů pod 3000 denně, z doby na přelomu září a října.
Denní přírůstky se mezitím zvedly, odhad také nepočítá s nakaženými, kteří nejdou na testy a v oficiálních tabulkách se neobjevují.
Z obou důvodů se tedy za rok může při současném tempu nakazit víc než milion lidí, což ale nic nemění na tom, že je rozumné se nákaze zkusit vyhnout.
6. Vážně mají ty roušky nějaký smysl?
Koronavirus si prý lze představit jako cigaretový kouř. Takže ano – roušky nechrání stoprocentně, ale jejich význam je rozhodně větší, než by odpovídalo pořekadlu „lepší něco než nic“.
Když vědci porovnali dopad různých opatření v 41 zemích od ledna do května letošního roku, povinné roušky jim vyšly jako „nejlevnější“ krok – měřeno tím, jak velký je jejich dopad v porovnání s tím, jak malou přítěž pro společnost představují. Jsou otravné, ale žádné velké škody oproti zavírání podniků a škol ve finále nepřinášejí.
Z těchto poznatků vychází i české ministerstvo zdravotnictví. Není tedy pravda, že nová omezení jsou volena nahodile, byť se zdůvodňováním jednotlivých kroků před veřejností si nový ministr příliš hlavu neláme. Kouzlo nového balíku opatření spočívá v tom, že každé samo o sobě má jen malý efekt, ale tyto efekty se sčítají a fungují teprve dohromady.
A tak i když některá opatření vypadají nesnesitelně komicky (kupříkladu povinnost hrát amatérský fotbal jen v deseti anebo sedět u stolu v restauraci maximálně v šesti, a už ne v sedmi), je dobré je brát jako střípky v mozaice, která funguje až jako celek. Je ale samozřejmě možné, že mozaiku šlo poskládat lépe.
Je vidět, že velké zastání měly sportovní svazy, podivně se jeví též otevřené akvaparky či posilovny. Zvlášť když část kulturních akcí dostala šmahem zákaz, byť u nich někdy zdaleka nehrozí tak velké srocování jako u hospodské tabule v šesti lidech.
7. Nevrháme zdravotní kapacity špatným směrem?
České nemocnice už kvůli druhé vlně spustily organizační manévry, jejichž cílem je připravit se na příliv lehčích i těžších případů. K němu už zákonitě dochází. Do nemocnic putují dvě až čtyři procenta nakažených s časovým odstupem jednoho až dvou týdnů. Hlavní nápor, plynoucí ze zářijové vlny nakažených, tedy přichází právě teď.
V nemocnicích se plní jednotky intenzivní péče, personál začíná pracovat na hraně přetížení, omezuje se i takzvaná neakutní péče – tedy třeba plánované operace, jako je výměna kyčelního kloubu, které mohou nějakou dobu počkat.
Nabízí se otázka, zdali by – cynicky řečeno – nebylo rozumnější vrhnout stávající kapacity jiným směrem a neinvestovat zdravotní péči jinam, na jiné choroby, jejichž přehlížení může mít větší škody.
Ve zdravotnické teorii existuje na tyto úvahy myšlenkový koncept známý pod zkratkou QALY, který má plánovačům péče pomoci alokovat zdroje ve zdravotnictví – tak aby při daném rozpočtu zachraňovala pacientům v součtu co nejvíce let „kvalitního“ života. Tato koncepční úvaha však nyní naráží na realitu nemocničních sálů.
Na ně jsou přiváženi konkrétní živí lidé s koronavirem, vážné případy, na které zatím kapacity špitálů stačí a péče o ně se neodehrává na cizí úkor.
Pokud by něco takového hrozilo, půjde o momentální provozní rozhodnutí zdravotníků, čemu se v tu chvíli věnovat, a ne o koncepční debatu o řízení zdravotnictví, přesahující horizont nynějšího dění. Útlum jiné péče má i praktickou rovinu – nemocnice jsou nyní místem, kde se lidé s covidem koncentrují (byť samozřejmě izolovaně na infekčních odděleních) a kde je riziko nákazy zkrátka větší. Nechat odložitelnou operaci na jindy je tedy pragmatické rozhodnutí.
8. Očkování? Díky, nechci
V zářijovém průzkumu agentury STEM/MARK skoro 60 procent respondentů ve věku 18–64 let uvedlo, že o očkování proti koronaviru nebudou mít zájem, i když vakcína bude. Řešení, k němuž se většina světa upíná, by v takovém případě v Česku moc nezafungovalo.
Jednoduše proto, že čím méně lidí s imunitou, tím větší prostor zůstává pro virus. Lze jen doufat, že dnešních postojů se lidé v praxi nebudou tolik držet. Jakmile se potvrdí, že vakcína funguje, lidé se budou chtít vrátit k bezstarostnému životu. Svou roli sehraje i tlak okolí.
V praxi se bude nejspíš dít to, že na očkování budou tlačit firmy, školy můžou nastolit režim, kdy pokašlávající neočkované děti pošlou domů spíš než očkované. Podmínkou kolektivního přijetí vakcíny ale samozřejmě bude její účinek a eliminace rizika vedlejších efektů.
A také jistá míra imunity vůči konspiračním teoriím.
9. Stojí vůbec všechno to úsilí za to?
Únavnost života v pandemii je živnou půdou pro úvahy o tom, zdali všechno to úsilí vůbec stálo za to. Zvlášť v zemích, jako je Česko, kde (i kvůli amatérismu a cynismu politiků) mnozí utrpěli velké ekonomické ztráty a stát se rychle zadlužuje.
Úvaha, zda boj „stál za to“, ale stojí na mylném předpokladu, že by teoreticky šlo obětovat určitý počet lidských životů a za to si koupit ekonomickou prosperitu. Nic takového neplatí. Pokud by se epidemii nechal volný průběh, lidé by utlumili svůj život tak jako tak, aby se nemoci vyhnuli, což by ekonomiku stejně stáhlo dolů.
Důkazem je již zmíněné Švédsko, kde byl přes léto vidět trvalejší ekonomický útlum než v okolních zemích s tvrdšími restrikcemi. Jedna ze studií použila k tomuto měření objemy bezhotovostních transakcí, což ve Skandinávii, kde je placení bankovkami spíš raritou, zafungovalo jako spolehlivý ukazatel.
Podobné studie z USA nebo z Jižní Koreje naznačují totéž: ekonomiku ničí virus, nikoli karanténní opatření.
10. Máme takto žít navěky?
Ne. Vakcína by měla vrátit svět dřív nebo později do normálu. Původní odhad z února, kdy pandemie začínala, zněl, že bude do roka. Teď to spíš vypadá na duben nebo květen 2021, i to je ale horizont, kam už lze dohlédnout.
V konečné fázi klinických testů je aktuálně sedm vakcín, čtyři od západních firem a tři čínské (k ruské vakcíně z virologického ústavu Vektor, kterou se již očkuje veřejnost, se odborníci staví s krajní skepsí).
Naději na prvenství mezi západními vakcínami dosud měla očkovací látka od americké firmy Moderna, teď ale její zkoušky provázejí odklady a v tisku se objevují zprávy o vedlejších účincích, které sice nejsou závažné, ale je třeba je prozkoumat.
Do čela pomyslného pelotonu se tak zřejmě přesouvá vakcína vyvíjená ve spolupráci Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca. Evropská komise již s firmou podepsala kontrakt, podle něhož budou členské státy EU moci zakoupit 300 milionů dávek této vakcíny, jakmile bude schválena. Komise jedná i s dalšími firmami.
Nelze zároveň čekat, že vakcína bude hned po schválení široce k dispozici. Očkovat se budou nejprve zdravotníci a příslušníci rizikových skupin, tedy senioři a chronicky nemocní.
Někteří epidemiologové navrhují očkovat také teenagery a dvacátníky, tedy věkové skupiny, které virus šíří nejvíc. Záleží ale samozřejmě na dostupnosti vakcíny a ochotě veřejnosti očkování podstoupit.
Optimistický scénář nicméně stále říká, že během příštího roku se vakcína výrazně vloží do hry. Existuje reálná naděje, že nakonec pomůže epidemii zkrotit.
* Původní formulace zněla: Pro takovou situaci musíme počítat se smrtností alespoň jedno procento, protože by pravděpodobně došlo k zahlcení nemocnic. Zemřelo by tedy asi deset tisíc obyvatel Česka.
Česko je dosud bez koronaviru, ale vypukla plošná chřipková epidemie. Na nemoc už zemřelo 12 lidí
Nákaza novým typem koronaviru, jenž má v Číně už 213 obětí a kvůli němuž včera Světová zdravotnická organizace vyhlásila globální stav zdravotní nouze, se v Česku dosud nepotvrdila ani u jednoho ze tří desítek testovaných pacientů. V tuzemsku se mezitím šíří chřipka a zatím pro Čechy představuje větší riziko než virus z Asie. V minulém týdnu nemocnost stoupla o 29 procent a lékaři předpokládají, že se bude dál zvyšovat. Obětí je už dvanáct.
V Česku je nyní plošná chřipková epidemie. Nemocných s akutními obtížemi dýchacích cest včetně chřipky je 1865 na 100 000 obyvatel, informovalo v pátek v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Epidemie chřipky obvykle přichází v lednu, loni ji hygienici vyhlásili na začátku února.
„Nejnovější údaje zpracované Státním zdravotním ústavem potvrzují, že probíhá plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkuluje převážně vir chřipky typu A,“ uvedla hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
V Praze podle hygieniků počet nemocných dosáhl hranice epidemie. Pacientů je více než 1500 na 100 000 obyvatel, což je hranice pro vyhlášení epidemie. Na webu o tom informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Počet nemocných stoupl proti minulému týdnu o 22 procent. Některé pražské nemocnice začaly omezovat návštěvy na vybraných odděleních.
Chřipkovou epidemii vyhlásila i krajská hygienická stanice v Ústeckém kraji. Nemocných akutními respiračními onemocněními a chřipkami je v kraji přes 14 400, což je 1800 lidí na 100 000 obyvatel. Počet nemocných v porovnání s minulým týdnem stoupl o 40 procent. Omezeny jsou návštěvy v nemocnicích v Děčíně, Teplicích, Ústí nad Labem, Mostě a Chomutově.
Také v Plzeňském kraji začala epidemie. Počet nemocných se za týden zvýšil o 36 procent. V regionu, v němž žije téměř 590 000 obyvatel, je nyní v přepočtu 1600 nemocných na 100.000 obyvatel.
Podobně je na tom rovněž Liberecký kraj. Na 100 000 obyvatel je 1865 případů nemocí dýchacích cest. Nemocnost stoupla v kraji za poslední týden o 18 procent.
V Jihomoravském kraji hygienici oproti minulému týdnu evidují výrazný nárůst počtu lidí s akutním respiračním onemocněním a chřipkou. Na 100 000 obyvatel připadá 1711 nemocných. Počty nemocných se zvýšily ve všech okresech.
Dalšími silně postiženými regiony jsou Olomoucký a Moravskoslezský kraj a jih Čech. Nejvíce nemocnost roste mezi školáky. Celorepublikovou epidemii, která loni vypukla na začátku února, zatím hygienici nevyhlásili. Ve čtvrtém týdnu připadalo na 100 tisíc obyvatel 1452 pacientů s chřipkou a jinými akutními infekcemi dýchacích cest, meziročně je to o pět víc.
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího…
Chřipka
Chřipka je velmi snadno přenosné virové onemocnění s celosvětovým výskytem. Postiženy bývají osoby různého věku, nejnebezpečnější je však pro staré lidi, malé děti a chronicky nemocné. Průběh chřipkového onemocnění může být jak lehký, tak i těžký – končící smrtí.
Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.
Chřipka se přenáší z člověka na člověka vzdušnou cestou ve formě kapének, tzn. kašláním, kýcháním a smrkáním. K nákaze dochází buď přímo inhalací virových částic, nebo nepřímo virem kontaminovanými povrchy. Rizikové je hlavně prostředí s velkou kumulací osob.
Zdroj nákazy
Zdrojem původce nákazy klasické sezonní chřipky je výhradně člověk infikovaný virem chřipky, a to od konce inkubační doby, tedy ještě před prvními příznaky infekce. Po propuknutí nemoci je člověk nakažlivý asi 3–5 dní, děti 7–10 dní.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Inkubační doba trvá nejčastěji 1–3 dny.
Příznaky
Chřipka začíná náhle z plného zdraví horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, bolestmi ve svalech, bolestmi kloubů, přecitlivělostí pokožky, malátností, později přistupuje suchý kašel. Rýma nebývá.
V některých případech má chřipka projevy závažnější v podobě zánětu průdušek, plic, srdce, mozku a mozkových blan, případně může být průběh chřipky komplikován přidruženou infekcí, často pneumokokovou nebo stafylokokovou.
Závažné průběhy jsou typické pro seniory, děti a osoby chronicky nemocné.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Onemocnění trvá obvykle 2–7 dní a spontánně končí po rekonvalescenci uzdravením. Léčba je symptomatická (tlumení příznaků onemocnění) – podávání léků proti teplotě, kašli, dostatek tekutin, klidový režim, vitamíny.
Antibiotika jsou v léčbě chřipky neúčinná. Rekonvalescence může trvat ještě několik dalších týdnů. Mezi významná preventivní opatření patří důsledná hygiena rukou a hygiena při kýchání, zdravý životní styl a očkování.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Chřipka, SZÚ
Zpráva ECDC z 24.2.2021
Celý článek
25. únor 2021
| Centrum epidemiologie a mikrobiologie
Aktuální informace k očkování proti chřipce pro nadcházející sezónu 2020/2021 s využitím „Doporučeného postupu pro očkování proti sezónní chřipce“ Národní imunizační komise. Current information on the flu vaccination for the upcoming 2020/2021 season using the „recommended procedure for vaccination against seasonal flu“ of National Immunization Committee.
Celý článek
7. září 2020
| MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Chřipka je závažné, očkováním preventabilní onemocnění, přesto podceňované. V ČR počty nemocných každoročně dosahují statísíců, počty zemřelých v souvislosti s chřipkou zhruba 1 500 osob.
Celý článek
10. březen 2020
| MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
14. října 2019 proběhla za účasti vedoucího regionální Kanceláře WHO v ČR Dr. Srđana Matiće a dalších významných hostů ve Státním zdravotním ústavu tisková konference před zahájením chřipkové sezóny 2019/2020.
Celý článek
15. listopad 2019
| MUDr. Barbora Macková
Očkování proti sezonní chřipce je značně specifická záležitost, neboť k očkování slouží relativně krátký časový interval a pro každou sezonu se připravuje nová vakcína. Především tímto se očkování proti chřipce odlišuje od ostatních očkování.
Celý článek
24. září 2019
| MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
Aktuální informace k očkování proti chřipce pro nadcházející sezónu 2019/2020 s využitím „Doporučeného postupu pro očkování proti sezónní chřipce“ Národní imunizační komise. Current information on the flu vaccination for the upcoming 2019/2020 season using the „recommended procedure for vaccination against seasonal flu“ of National Immunization Committee.
Celý článek
24. září 2019
| MUDr. Jan Kynčl, PhD., Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Základní informace o onemocnění.
Celý článek
7. srpen 2019
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Sledování cirkulace viru chřipky a nechřipkových respiračních virů (ARI/ILI) probíhá v sentinelovém systému standardně od 1.10. daného roku do 31.5. následujícího roku pokynem hlavního hygienika ČR.
Celý článek
27. červen 2019
| Martina Havlíčková, Jan Kynčl, Helena Jiřincová, Dušan Trnka, Alexander Nagy, Radomíra Limberková, Ludmila Nováková, Jaromíra Večeřová
Obecná preventivní hygienická opatření, která by mají za cíl snížit přenos chřipky a dalších respiračních onemocnění v kolektivu.
Celý článek
8. únor 2019
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Odkaz na tiskovou zprávu Ministerstva zdravotnictví
Celý článek
1. únor 2019
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
WHO Týden informovanosti o chřipce je komunikační kampaň, kterou každý rok v říjnu, letos 22. – 26. října 2018, vyhlašuje Evropská centrála WHO.
Celý článek
26. říjen 2018
| M. Havlíčková, J. Kynčl, B. Macková
Pozvánka a program jednodenní odborné konference Oddělení respiračních, střevních a exantematických virových nákaz a Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu, 10. října 2018 od 9.30 hod. ve velké přednáškové síni, v budově č.11 SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10.
Celý článek
24. září 2018
| MUDr. Martina Havlíčková, CSc., RNDr. Helena Jiřincová
Dovolujeme si Vás informovat, že dne 26.9.2018 proběhne tisková konference k tématu chřipky, za účasti zástupce Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ.
Celý článek
21. září 2018
| MUDr. Havlíčková Martina CSc.
Aktuální informace k očkování proti chřipce pro nadcházející sezónu 2018/2019 s využitím „Doporučeného postupu pro očkování proti sezónní chřipce“ Národní imunizační komise. Current information on the flu vaccination for the upcoming 2018/2019 season using the „recommended procedure for vaccination against seasonal flu“ of National Immunization Committee.
Celý článek
5. září 2018
| MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Chřipkové pandemie 1918 a 1968.
Celý článek
27. srpen 2018
| MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Nárůst počtu nemocných s chřipkou a nárůst pozitivních průkazů chřipky v USA je registrován již od konce roku 2017.
Celý článek
7. únor 2018
| MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
Vzhledem k aktuálnímu zájmu médií poskytujeme následující komentář k tématu „australské chřipky“.
Celý článek
5. leden 2018
| MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
Text s využitím materiálu ECDC ( www.ecdc.europa.eu ), 20.12.2017
Celý článek
21. prosinec 2017
| MUDr. Jan Kynčl, PhD., MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
Aktuální informace k očkování proti chřipce pro nadcházející sezónu 2017/2018 s využitím „Doporučeného postupu pro očkování proti sezónní chřipce“ Národní imunizační komise. Current information on the flu vaccination for the upcoming 2017/2018 season using the „recommended procedure for vaccination against seasonal flu“ of National Immunization Committee.
Celý článek
12. září 2017
| MUDr. Jan Kynčl, PhD.
Většina evropských zemí s vyšší aktivitou chřipky hlásí závažné případy onemocnění, které vedou k zátěži nemocnic. V některých zemích EU byl souběžně s cirkulací chřipky též pozorován exces úmrtí.
Celý článek
25. leden 2017
| MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Nejlepší prevencí proti onemocnění chřipkou je očkování. Letáky k očkování proti chřipce pro různé cílové skupiny populace vytvořený i s využitím zahraničních odborných materiálů.
Celý článek
14. říjen 2016
| Státní zdravotní ústav
Leták k očkování proti chřipce pro různé cílové skupiny populace, vytvořený s využitím zahraničních odborných materiálů.
Celý článek
30. září 2015
| MUDr. Jan Kynčl, PhD.
Celý článek
27. červenec 2015
| MUDr. Fabiánová Kateřina
Velvyslanectví České republiky Dillí upozorňuje na relativně vysoký počet úmrtí – 1 739 osob – v souvislosti s cirkulací chřipky A/H 1 N 1pdm v Indii.
Celý článek
23. březen 2015
| MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
Celý článek
5. únor 2015
| MUDr. Martina Havlíčková, CSc
Chřipka
Chřipka je nakažlivé onemocnění dýchacích cest způsobené infekcí virem chřipky. V Evropě se chřipka objevuje pravidelně v podobě každoročních epidemií v zimním období. Tyto epidemie provází vysoká míra hospitalizace a úmrtnost.
Míra úmrtnosti v důsledku chřipky se v zemích EU/EHP zapojených do sítě EuroMOMO (1) při chřipkových sezónách 2016–2017 a 2017–2018 odhadovala až na 25 úmrtí na 100 000 osob (2).
Chřipkou se mohou nakazit i zvířata. V některých případech se mohou lidé nakazit od zvířat, jako v případě ptačí chřipky a chřipky prasat.
Kromě sezónních epidemií se mohou občas objevit nové viry chřipky, které mohou způsobit pandemii. Pandemie je rychlé šíření nové lidské chřipky po celém světě. Pandemie chřipky A(H1N1)pdm09 v roce 2009 si celosvětově vyžádala 123 000 až 203 000 obětí a představovala významnou globální sociálně-ekonomickou zátěž (3).
K chřipkovým pandemiím dochází tehdy, pokud se objeví nový kmen viru chřipky přenosný na člověka, vůči němuž většina lidí nemá vybudovanou imunitu a který se dokáže účinně přenášet z osoby na osobu.
Ne každý, kdo se nakazí virem chřipky, začne mít zdravotní potíže. U osob, u kterých se onemocnění projeví, se vyskytují mimo jiné tyto běžné příznaky:
- horečka nebo zimnice,
- bolest hlavy,
- bolest svalů,
- pocit, že člověku není celkově dobře,
- rýma,
- bolest v krku,
- neproduktivní (suchý) kašel.
Závažnost onemocnění se značně liší, od absence jakýchkoli příznaků až po závažné projevy nemoci. V nekomplikovaných případech příznaky do týdne samovolně odezní.
Mezi komplikace spojené s chřipkou patří pneumonie (zápal plic) a encefalitida (zánět mozku). Lidem se zdravotními potížemi hrozí vyšší riziko, že u nich po nakažení chřipkou dojde ke zhoršení těchto potíží.
Jak se chřipka šíří?
Chřipka se mezi lidmi snadno přenáší. Dochází k tomu převážně přímým kontaktem se sekrety nakažených pacientů, jako jsou kapičky tekutin, které se dostávají do vzduchu, když kašlou nebo vydechují. Šíří se také prostřednictvím sekretů na rukou, kapesnících nebo površích, jichž se lidé dotknou.
Kdo je ohrožen rizikem nákazy chřipkou?
Chřipkou se každoročně nakazí přibližně 20 % obyvatelstva a u každého čtvrtého nakaženého se objeví příznaky onemocnění. Děti se stávají obětí nákazy o něco častěji než dospělí.
Závažné projevy nemoci a komplikace jsou běžnější u velmi malých dětí, slabých starších osob a určitých rizikových skupin z hlediska zdraví. Přesto však přibližně polovina dětí a dospělých v produktivním věku, u kterých je nezbytná hospitalizace s intenzivní péčí, před nakažením netrpěla žádnými zdravotními potížemi.
Očkování je nejúčinnějším způsobem prevence chřipky. Členské státy EU doporučují očkování proti sezónní chřipce u rizikových skupin, jako jsou starší osoby a dále jedinci s chronickými onemocněními, například s onemocněním srdce, plic či dýchacích cest, s diabetem nebo s potížemi s imunitním systémem.
Světová zdravotnická organizace (WHO) očkování doporučuje také zdravotnickým pracovníkům. Doporučení Rady EU o očkování proti sezónní chřipce vybízí země ke zlepšení proočkovanosti u zdravotnických pracovníků.
- Většina členských států EU se řídí doporučeními WHO očkovat těhotné ženy a některé provádí doporučení očkovat zdravé děti ve věku 6–59 měsíců.
- Jelikož viry chřipky se neustále vyvíjejí, je každý rok zapotřebí aktualizace vakcín proti sezónní chřipce.
- Bylo prokázáno, že kromě očkování se jako bezpečná a účinná opatření k prevenci infekce chřipky nebo ke zmírnění závažnosti infekce v určitých prostředích, jako jsou pečovatelské domy, jeví používání antivirotik.
Jak se chřipka léčí?
U většiny případů chřipky se pacientům ke zvládnutí příznaků onemocnění doporučuje klid na lůžku a velké množství tekutin. Domácí léčba také minimalizuje riziko nakažení dalších osob. Pokud se zdravotní stav pacientů nadále zhoršuje, měli by vyhledat lékařskou pomoc.
Bezpečným a účinným opatřením k léčbě chřipky je použití antivirotik, která by se měla nasadit co nejdříve po propuknutí nemoci. Obecně se však antivirotika doporučují jen u závažných a rychle se zhoršujících případů chřipky. V některých případech se u pacientů po nakažení chřipkou objeví bakteriální komplikace a je třeba je léčit antibiotiky.
Poznámka: Účelem informací uvedených v tomto informačním listu je poskytnout obecné údaje. Neměly by sloužit jako náhrada odborných znalostí a úsudku zdravotnického pracovníka.
Chřipka versus covid
V uplynulých měsících bylo (a stále je) hlavním mediálně probíraným tématem onemocnění covid-19. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že ostatní nemoci vymizely, avšak není tomu tak.
V nadcházejícím období se dá totiž kromě pokračující pandemie koronaviru očekávat i každoroční epidemie chřipky.
Co má společného se zmíněným covidem? Může sám pacient už při prvních příznacích poznat rozdíl mezi těmito dvěma chorobami? A jak je to s rizikovými skupinami? Dozvíte se v rozhovoru s vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu, MUDr. Janem Kynčlem, Ph.D.
O chřipce se v současné době, kdy jsou média plná informací o covidu-19, příliš nemluví. To však neznamená, že by vymizela. Dokážete odhadnout, jak bude probíhat letošní chřipková sezóna?
Chřipka určitě nevymizela, chřipka tady s námi byla, je a bude. V mírném zeměpisném pásmu se vyskytuje každoročně v různě rozsáhlých epidemiích, k nimž dochází v zimním období.
Odhadovat průběh letošní chřipkové sezóny je zatím předčasné, chřipka se na evropském kontinentu zatím vyskytuje jen zcela ojediněle a jsou tu záchyty obou typů chřipkových virů (A i B).
Z toho zatím nelze predikovat, který konkrétní virus bude v letošní zimní sezóně dominantní.
Lze pouze spekulovat, že vzhledem k omezeným sociálním kontaktům a používání roušek by chřipková epidemie v nadcházející sezóně mohla být spíše mírná, ale chřipka skutečně dokáže překvapit.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, kde studoval obor lékařství a získal atestaci v oboru hygiena a epidemiologie. Na téže fakultě absolvoval postgraduální doktorské studium biomedicíny, titul Ph.D. získal v oboru preventivní medicína. Absolvoval tříměsíční stáž na PHLS Communicable Disease Surveillance Centre v Londýně.
V současnosti pracuje jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a působí rovněž jako odborný asistent Ústavu epidemiologie a biostatistiky na 3. LF UK.
Je členem Poradního sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), místopředsedou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti JEP a členem Evropské sítě pro surveillance chřipky.
Slova epidemie a pandemie jsou nyní hojně používána. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Pandemie je rozsáhlá epidemie, která postihla více kontinentů.
Dá se říct, v čem jsou si nemoci covid-19 a chřipka podobné a v čem se naopak liší?
Obě nemoci jsou primárně respirační onemocnění, tedy onemocnění dýchacích cest, a obě kromě toho mohou způsobovat postižení celé řady dalších orgánů. Nakažlivost obou nemocí je podobná, ale chřipka má kratší inkubační dobu a šíří se tedy v populaci rychleji než covid-19.
Obě nemoci se liší především v odlišném průběhu a závažnosti u jednotlivých věkových skupin populace. Přestože se o tom vedou velké a mnohdy téměř nesmiřitelné diskuse, u dospělých zhruba ve středním věku jsou obě nemoci podobné, u obou z nich můžeme pozorovat široké spektrum průběhů od bezpříznakového až po závažné smrtící onemocnění.
U dětí je určitě závažnější chřipka, covid-19 v této skupině probíhá až na výjimky mírně nebo bez příznaků. Naproti tomu u starších a chronicky nemocných osob je onemocnění covid-19 závažnější. Chřipka v této skupině je problém a covid-19 je ještě větší problém.
Pro covid-19 jsou rizikové faktory například obezita, vysoký krevní tlak nebo vyšší věk. Dá se něco podobného říci i o chřipce?
Ano, a je to velice podobné. Například obezita je typický rizikový faktor i pro chřipku; pokud bych to řekl velmi laicky, obézní člověk při chřipce má problém „to udýchat“. To se v zásadě týká i těhotných, především ve vyšším stupni těhotenství, kdy je bránice vysoko posunutá a omezuje plicní funkce.
Onemocnění srdce a cév je další ze známých rizikových faktorů, tito lidé mají komplikovanější průběh chřipky a mnohem častěji v důsledku chřipky umírají.
Platí to však i obráceně, chřipka je schopna způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u osob bez předchozího onemocnění srdce a cév.
U osob nad 40 let věku je během několika dní následujících po chřipkové infekci až 10× vyšší riziko srdečního infarktu a až 8× vyšší riziko mozkové mrtvice.
U covidu se mluví o nejčastější formě přenosu kapénkovou infekcí a jako prevence se doporučuje nošení roušek. Jak účinné jsou roušky coby ochrana před chřipkou?
Roušky určitě mají účinek i v ochraně před chřipkou. Jen na připomenutí: hlavní význam použití roušek je pro nemocného, zabraňuje se tak šíření infekčních kapének do okolí, jejich efekt pro zdravého jako prevence je omezený, ale není nulový. Proto se u chřipky opakovaně zdůrazňuje potřeba dodržování respirační etikety, tedy mít zakrytý nos a ústa při kašli a kýchání.
Již v době našich babiček se vědělo, že pokud je například v rodině novorozenec a matka má nějakou respirační infekci, vezme si při kojení roušku; byla to praxí nabytá zkušenost, jen v současnosti trochu pozapomenutá…
Jak správně používat zmíněnou roušku, aby člověka chránila před covidem, chřipkou, případně jinými respiračními chorobami?
Rouška má zakrývat nos a ústa a má dobře přiléhat k obličeji, tedy je třeba vytvarovat okraj, zejména kolem nosu a pod očima, kde bývá mezera největší.
Je důležité se přední části roušky nedotýkat rukama, aby se ruce nekontaminovaly, tedy sahat jen na okraje roušky. Taktéž by se rouška, pokud ji nemám na obličeji, neměla povalovat všude možně, čímž opět může docházet k přenosu nákazy na povrchy nebo ruce.
A ještě bych měl připomenout, že i rouška má omezenou délku použití, tedy jednorázovou rozhodně nelze používat několik dní nebo týden a látkovou je po použití třeba správně vyprat (vyvářka nebo vyšší teplota, nejméně 60 stupňů Celsia).
Covid má v začátcích u mnoha lidí podobné příznaky jako klasická chřipka. Může pacient sám na sobě rozpoznat rozdíly mezi příznaky těchto chorob? Jak?
Není to snadné, příznaky mohou být skutečně podobné, mezi ty základní patří suchý kašel, horečka, bolest hlavy, kloubů, svalů nebo dušnost. Relativně častým příznakem, který bývá u covid-19, je ztráta čichu nebo chuti.
Na druhou stranu chování nemocného by mělo být u obou nemocí podobné, takže nejsem přesvědčen o nezbytnosti laboratorního vyšetřování všech.
Nemocný jedinec s chřipkou i covidem by se měl izolovat od svého okolí, mít klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, v případě potřeby používat léky na snížení teploty či zmírnění kašle a při zhoršování stavu ideálně telefonicky konzultovat další postup s lékařem.
Jak dlouho je člověk s chřipkou infekční pro své okolí? Je to srovnatelné s infekčností osob s covidem?
U chřipky je období nakažlivosti u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší.
U covid-19 je nakažlivost až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách nebo ve stolici vyskytuje déle. Komplikací ovšem je, že u covid-19 dochází k přenosu infekce od infikované osoby i jeden až dva dny před nástupem onemocnění.
U covidu-19 je v současnosti možné otestovat, zda proti němu má daný člověk protilátky. Lze podobný test provést i u chřipky?
Samozřejmě i u chřipky lze vyšetřit protilátky, u pacientů se to však běžně neprovádí, ta informace by pro konkrétního pacienta měla omezený význam. V lidské populaci běžně cirkulují dva subtypy virů chřipky typu A (H1N1 a H3N2) a dvě linie virů chřipky typu B. To znamená, že i když prodělám infekci jedním konkrétním virem, mohu stále ještě onemocnět dalšími chřipkovými viry.
Provádějí se také testy na aktuálně probíhající chřipkovou infekci podobně jako na koronavirus?
Systém surveillance (získávání informací o výskytu určité nemoci v populaci a sledování všech podmínek a faktorů, které výskyt a rozvoj daného onemocnění ovlivňují, pozn. red.) akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipkových onemocnění (ILI) zahrnuje sledování výskytu těchto infekcí v populaci, včetně sledování výskytu chřipkových onemocnění v rámci intenzivní péče.
Testy se provádějí jednak u závažných onemocnění, tedy především u hospitalizovaných pacientů nebo u pacientů s velmi závažným chronickým onemocněním, a také se provádějí takzvaná sentinelová vyšetření, což jsou jednotlivé odběry od pacientů spolupracujících praktických lékařů.
Každý týden se v každém kraji odebírá vzorek od dětského a dospělého nemocného s akutní respirační infekcí a tyto vzorky jsou v Národní referenční laboratoři pro chřipku vyšetřovány na celý panel hlavních respiračních virů.
Právě touto cestou máme dobrý přehled o tom, kteří původci v ČR cirkulují a aktuálně vyvolávají respirační infekce. Tyto informace jsou pravidelně zveřejňovány na webu Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic.
Je možné, že člověk dostane covid i chřipku najednou? Jak vážná by mohla být kombinace těchto onemocnění?
Vyloučit to nelze. Obě onemocnění postihují primárně respirační trakt a nepochybně není žádoucí prodělat opakované, nasedající, nebo dokonce současně probíhající závažné onemocnění dýchacích cest vyvolané těmito původci. To byl i důvod, proč se před letošní sezónou apelovalo na využití očkování proti chřipce.
Vakcína proti chřipce samozřejmě nechrání před onemocněním covid-19, ale přispěje k odlehčení náporu nemocných v době, kdy probíhá epidemický výskyt covid-19.
Covid a chřipka se často srovnávají i z hlediska smrtnosti. Je podle vás správné počet úmrtí na tyto dvě nemoci srovnávat? Jak vypadá smrtnost obou onemocnění podle aktuálních čísel?
Toto porovnávání je další z mnohdy vyhrocených diskusí.
Pokud se emočně oprostím od často velmi tragických osobních příběhů pacientů s chřipkou i covidem a zůstanu u neosobních sumárních dat, tak smrtnost chřipky je zhruba 0,1 procenta.
Celosvětová data z aktuálních publikací ukazují, že smrtnost covid-19 se pohybuje na úrovni přibližně 0,25 procenta – tedy „jen“ dva a půl krát více, přičemž je pravděpodobné, že v průběhu času se číslo bude dále snižovat.
Tím zásadním problémem ovšem je, že chřipka každoročně postihne zhruba 10 procent obyvatel, ale covid-19 nyní prochází celou populací, proto máme tak vysoké počty v absolutních číslech.
U covidu vidí mnozí politici i zdravotníci budoucí naději v podobě očkování. Proti chřipce očkovat lze, přesto je například v Česku proočkovanost velmi nízká, jen zhruba pět až sedm procent. Čím si to vysvětlujete?
Nízkou proočkovanost proti chřipce považuji za kombinaci několika faktorů. Tím hlavním je podceňování závažnosti chřipky, protože chřipka, na rozdíl od většiny ostatních respiračních viróz, je skutečně závažné onemocnění a často u ní dochází ke komplikacím.
S tím souvisí i zaměňování chřipky s jinou nemocí, především s mnohem mírnější nemocí z nachlazení. Mnozí již na podzim hovoří o tom, že měli chřipku, což je ovšem vysoce nepravděpodobné. Chřipka se na podzim obvykle vyskytuje jen zcela ojediněle a její dominantní výskyt je až v průběhu chřipkové epidemie, tedy období zhruba šest až osm týdnů, obvykle až na počátku nového roku.
Dále pak nedostatečná informovanost, tím myslím, že především senioři a chronicky nemocní bez ohledu na věk by se měli nechávat každoročně očkovat a toto by jim měl doporučovat jak praktický lékař, tak odborný lékař specialista, u nějž se pacient léčí se svým chronickým onemocněním.
Očkování proti chřipce provází řada mýtů, například že způsobuje mírnou infekci nebo že pokud očkování člověk neopakuje každý rok, chřipka u něj bude mít těžší průběh. Jak se na takováto tvrzení díváte?
Vzhledem k tomu, že se u nás používá neživá vakcína, která navíc obsahuje jen části viru chřipky nebo jeho povrchové antigeny, v žádném případě není schopna způsobit ani mírnou infekci. Určitá nejistota nebo spekulace může souviset se specifičností chřipkových virů, tedy s tím, že vakcína proti chřipce nebude fungovat na 100 procent.
V rámci časových možností nemám problém diskutovat s osobou zvídavou, tedy snažit se tuto problematiku vysvětlovat, ale pokud je někdo zásadně přesvědčen o své pravdě, obvykle diskuse nemá význam.
Zároveň musím dodat, že i po očkování proti chřipce, podobně jako u jiných vakcín, se mohou vyskytnout nežádoucí reakce, z nichž většina je mírná a během několika dní odezní. Neexistuje totiž žádný lék (a tedy ani očkování) zcela bez nežádoucích účinků, vždy však významně převažují výhody.
Je pravda, že starší osoby mají po očkování méně protilátek a jsou tak očkováním hůře chráněny?
Ano, starší osoby obvykle vytvoří po očkování méně protilátek. Souvisí to s postupným poklesem výkonnosti jejich imunitního systému.
Z uvedeného důvodu existují speciální vakcíny určené právě pro starší populaci, buď se přidává adjuvans (prostředek zesilující imunitní reakci na podaný antigen, pozn. red.
), nebo se zvyšuje množství antigenu (látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek, pozn. red.), přičemž obojí vede k vyšší tvorbě protilátek po očkování.
Jak rychle po očkování proti chřipce nastupuje ochrana před tímto onemocněním?
Ochrana nastupuje přibližně 10 až 14 dní po očkování.
Je očkování stejně účinné proti všem třem typům virů chřipky, tedy A, B i C?
Vakcína v současnosti obsahuje čtyři nejčastěji se vyskytující chřipkové kmeny (dva viry chřipky typu A a dva viry chřipky typu B). Účinnost proti jednotlivým kmenům je různá a závisí na podobnosti mezi vakcinálním kmenem a kmenem aktuálně cirkulujícím, protože chřipkové viry se průběžně antigenně mění, právě proto nedosahujeme účinnosti 100 procent.
K tomu by se mohla v budoucnu přiblížit až univerzální chřipková vakcína, pokud se ji ovšem podaří vyrobit. Očkování nechrání proti chřipce typu C, která ale probíhá jen jako mírné onemocnění, zejména v dětských kolektivech.
© RFBSIP – Adobe Stock
Může onemocnět chřipkou i očkovaný člověk?
Ano, možné to je. Rád bych v této souvislosti zmínil, že očkování proti chřipce má dva cíle, chránit před chřipkou a chránit před komplikacemi chřipky.
Tudíž i když jsem očkovaný, mohu onemocnět, ale průběh onemocnění bývá mírnější a významně se sníží pravděpodobnost výskytu komplikací.
Třeba ochrana vůči úmrtí je až 80procentní, proto je žádoucí nahlížet na očkování proti chřipce spíše vzhledem k té druhé skutečnosti, tedy jako na prevenci závažného průběhu.
Pokud prodělá chřipku neočkovaný člověk, poskytuje mu to pak stejnou ochranu jako očkování? Na jak dlouho?
Prodělání chřipky poskytuje dlouhodobou, pravděpodobně až celoživotní imunitu vůči danému kmenu chřipky. Tato imunita je ovšem přísně kmenově specifická, tedy je nadále možné onemocnět jiným kmenem chřipky (nikoliv jen jiným typem nebo subtypem).
Kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce?
Očkuje se před chřipkovou sezónou, z hlediska snahy o maximální ochranu je to ještě před tím, než se začne nemoc hromadně vyskytovat, a naopak zase ne příliš brzy, aby protilátky byly i v průběhu chřipkové epidemie ještě na dostatečné hladině. Konkrétně to znamená, že ideální je říjen a listopad.
Má smysl užívat po dobu chřipkové a letos i covidové epidemie preventivně nějaké doplňky stravy? Jaké?
Nejsem zastáncem příliš velkého množství různých doplňků stravy. Za důležitější považuji pestrou stravu včetně ovoce, přiměřený pohyb a zdravý životní styl, tedy třeba také aspoň trochu sportu nebo otužování, čímž se posílí všeobecná obranyschopnost organismu.
Pokud to jen trochu jde, nebýt ve stresu a být optimistou, přestože si uvědomuji, že se to snadno říká, ale někdy hůř činí. Pokud bych měl sáhnout po nějakých doplňcích stravy, tak v zimních měsících bych asi doporučil vitamín D, kterého má v našich podmínkách většina populace nedostatek, případně občas vitamín C, ale ten skutečně jen nárazově a ne pravidelně.