Zákon o elektronizaci zdravotnictví se teprve připravuje, ale zdravotníci mají již v současné době několik možností, jak si předávat informace dálku.
Některé z nich musí používat z příkazu státu, jako například eRecept nebo eŽádanku na provedení testu na covid-19.
V případě eZprávy to naopak byli původně sami zdravotníci, kteří spojili síly, aby našli řešení tam, kde zatím nezafungovali vládní úředníci.
V současné pandemické době jsou přitom tyto aplikace k nezaplacení. Jako třeba právě zmíněný eRecept, jak přiznal předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka, jeden z kritiků eReceptu v době, kdy vznikal.
„Tehdy nám ale nevadil eRecept jako takový, ale to, že se prosazoval na sílu, za poněkud divokých okolností a ještě před samotným zákonem o elektronizaci zdravotnictví,“ vysvětlil u Kulatého stolu Zdravotnického deníku k praktickým otázkám elektronizace zdravotnictví.
Elektronický poukaz na zdravotnické prostředky na cestě parlamentem
MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR
Přes uvedené dílčí úspěchy v digitalizaci mnoho práce ještě zbývá. Praktičtí lékaři by například uvítali, kdyby bylo na dálku možné předepsat nejen léky ale i zdravotnické prostředky. „Je trochu absurdní, když pacientce pošlu recept na lék na mobil, ale zároveň si musí přijít vyzvednout ke mně do ordinace papírový poukaz na inkontinenční pomůcky,“ popisuje Petr Šonka. Na rozdíl od eReceptu však česká legislativa pojem elektronický poukaz zatím stále nezná.
Změnit by to ale mohla dlouho připravovaná novela zákona o zdravotnických prostředcích, která v současné době úspěšně prochází Sněmovnou.
Respektive pozměňovací návrh k této novele předložený podle vlivem koronavirové krize předsedkyní poslaneckého výboru pro zdravotnictví Věrou Adámkovou (ANO) a spolupodepsaný dalšími deseti poslanci včetně exministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO).
Ti navrhují komplexní úpravu elektronizace předepisování a vydávání poukazu na zdravotnické prostředky. K tomu by se měla využít již existující infrastruktura systému eRecept, nicméně na rozdíl od elektronického receptu má být ePoukaz zatím zcela dobrovolný.
Škála subjektů vydávajících zdravotnické prostředky je totiž mnohem širší než v případě eReceptu (například oční optiky či různé prodejny a výdejny zdravotnických prostředků) a zapojení některých z nich do systému může být komplikované. Podrobněji se tomuto návrhu, který nedávno posvětil sněmovní Výbor pro zdravotnictví, věnujeme v rozhovoru s Jakubem Králem – zde.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je podle své mluvčí Barbory Peterové s pozměňovacím návrhem srozuměn a nemá vůči němu výhrady. „Pro nás je důležité, že ePoukaz má podle návrhu běžet na platformě eReceptu. Neplánujeme a ani nechceme budovat další nákladný samostatný systém,“ sdělila Peterová Zdravotnickému deníku.
eŽádanka zatím jen na testy na covid-19
Dramatické okolnosti pandemie covid-19 naplno odhalily další systémový problém – neexistenci elektronické žádanky. V případě žádostí o laboratorní testy na covid-19 se ukázalo, že bez jejich digitalizace nebude možné krizi vůbec zvládnout.
A tak vznikla elektronická žádanka na provedení testů na toto onemocnění, kterou od konce musí povinně používat hygienici, lékaři i laboratoře.
Aplikace vyvinutá Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se podle jejích uživatelů plně osvědčila, funguje však pouze a jedině v případě žádostí na provedení testů na covid-19.
O elektronické žádance na odborné vyšetření se přitom již nějakou dobu mluví. Například praktičtí lékaři by uvítali zavedení její trojcestné podoby, která by šla od indikujícího lékaře na příslušné pracoviště a zároveň na zdravotní pojišťovnu.
„Vzniklo to tak, že jsme dostávali informace z pojišťoven o tom, že jsou vykazována laboratorní vyšetření, u nichž je otázka, zda byly vůbec provedeny. Chtěli jsme proto vytvořit žádanku, která umožní vidět, co praktik chtěl a co laboratoř vykázala.
Ještě ideálně spolu s cenou, protože praktik ji v době indikace nezná,“ popsal Petr Šonka a pokračoval: „Pak jsme si řekli, že by to šlo pro indikaci jakékoli péče. Pilotem by mohla být domácí péče, která je často předmětem revize, protože často dochází ke změnám.
Ale nakonec to skončilo někde na komisi pro metodiku veřejného zdravotního pojištění,“ odkazuje Šonka na orgán, kde se scházejí zástupci Svazu zdravotních pojišťoven, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a profesních sdružení poskytovatelů zdravotní péče. Právě ten má na starosti využívání datového rozhraní pro vzájemné předávání informací.
MUDr. Renáta Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven, ředitelka zdravotního úseku ČPZP
„Datové rozhraní bylo domluvené a připravené, minimálně na úrovni výměny základních informací,“ hájí zdravotní pojišťovny Renáta Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven a ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny.
„V jednacím řízení to ale zastavil zástupce segmentu ambulantních specialistů a segment domácí péče, protože se jim něco nezdálo,“ vysvětlila a dodala, že některé segmenty při opakovaném projednávání návrhu požádaly o vytvoření pracovní skupiny s přizvanými zástupci MZ ČR, kde by konkretizovaly své výhrady a aktivně se zapojily do přípravy změny Při bouřlivém projednávání tématu například padl návrh, aby se elektronizace týkala pouze některých oborů a přestože společný návrh pojišťoven byl koncipován jako nepovinný (dobrovolný) a pouze jako první krok požadovaným směrem, někteří poskytovatelé vyjádřili své obavy z nekoncepčnosti návrhu, příliš krátkého času na změnu svých softwarů a zvýšení administrativní zátěže. Komise (pracovní slupina) se tak měla k tématu znovu vrátit letos na jaře, ale podle Knorové bylo další jednání kvůli mimořádné situaci zatím odvoláno na neurčito.
Chybí legislativa nebo dohoda s pojišťovnami
Používání elektronické žádanky a její sdílení se zdravotními pojišťovnami tak stojí v současné chvíli na mrtvém bodě.
Podobně jako u elektronického poukazu ji nevyžaduje žádný zákon a komise zdravotních pojišťoven pro metodiku se na jejím používání zatím, jak již bylo zmíněno, neshodla.
A, jak upozorňuje Knorová, „ministerstvo zdravotnictví do toho nemá jak vstoupit, protože samo před několika lety ze zákona o veřejném zdravotním pojištění vyřadilo větu, že VZP je správcem číselníku a datového rozhraní veřejného zdravotního pojištění.“
Ing. Milan Blaha, náměstek ředitele ÚZIS pro IT
Podle náměstka ředitele ÚZIS pro IT Milana Blahy by integrované datové rozhraní rezortu zdravotnictví (IDDR(z)), které se buduje v souvislosti s připravovaným zákonem o eHealth, mělo v principu výměnu informací se zdravotními pojišťovnami umožnit.
„Pro mě je ale zásadní problém, že eŽádanka jako taková není zakotvená legislativně. Technicky by ji šlo možná skrýt do služby výměny sítí, protože předání žádanky mezi sebou by šlo do jisté míry chápat jako předávání zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli a pojišťovnami.
Postavit bychom to dokázali, ale je to samostatný projekt, který nám zatím nikdo nezadal,“ tvrdí Blaha.
Sdílení žádankových informací se zdravotními pojišťovnami by přivítala i předsedkyně Občanského sdružení ambulantních diabetologů Marcela Szabó: „Já musím na ten papír pro laboratoř psát i počet položek. Běžně se totiž stává, že pacient si je sám dopisuje, protože ho něco zajímá. Přichází mi tak výkony, které jsem neordinovala,“ popsala ostatním účastníkům kulatého stolu.
Knorová ale v této souvislosti upozornila, že jimi připravené datové rozhraní právě v oblasti laboratorních služeb „trochu pokulhává“: „Národní číselník laboratorních služeb, který spravuje ministerstvo zdravotnictví, už asi dvacet let nekopíruje položky v seznamu zdravotních výkonů.
A my neumíme to datové rozhraní nastavit tak, že si zaškrtnete jen to, co potřebujete, například jaterní testy, pokud přitom nevíte, jak je to vykazováno laboratoří. Na tom jsme se zarazili. A proto jsme chtěli začít něčím jiným, například indukcí domácí péče, rehabilitace či rentgenu plic.
Tedy takovými věcmi, které neznamenají lidovou tvořivost,“ vysvětlila.
Petr Šonka vkládá naděje na změnu do očekávaného sjednocení datového standardu. Ten by měla určit prováděcí vyhláška, kterou vydá ministerstvo zdravotnictví po vstupu v platnost zákona o elektronizaci zdravotnictví. „Pokud se bude důsledně trvat na jeho dodržování, má to potenciál vyřešit i ten číselník,“ myslí si lékař.
eZpráva je příkladem úspěšné elektronizace „zdola“
Na druhou stranu v současnosti již existuje způsob, jak si žádanky předávat elektronicky, a stovky zdravotníků tak již dělají. A zcela dobrovolně.
„eZpráva je pěkným příkladem elektronizace zdola,“ říká Petr Šonka a připomíná příběh primáře mosteckého dialyzačního střediska Petra Machka, kterého jednoho dne přestalo bavit dokola přepisovat informace z nálezů. Ve spolupráci s přítelem programátorem proto v roce 2014 vymysleli aplikaci pro jejich sdílení.
Z lenosti, jak se Machek vyjádřil v médiích, tak vznikl zabezpečený email umožňující, nezávisle na používaném informačním systému, šifrovanou výměnu zdravotnické dokumentace – propouštěcích zpráv z hospitalizací, nálezů z RTG vyšetření nebo jiných odborných ambulancí a také elektronických žádanek do biochemické laboratoře. Nově umožňuje i správu eNeschopenek.
Cena za používání eZprávy ve výši zhruba 400 korun ročně je podle Šonky s ohledem na její výhody mizivá. „I proto ji Sdružení praktických lékařů ČR podporuje. Dokonce jsme do tohoto subjektu čtvrtinovým podílem vstoupili, abychom případně mohli zabránit jeho komercionalizaci,“ oznámil.
prof. MUDr. Jan Daneš, výkonný místopředseda Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR a ředitel mamodiagnostických center Waltrovka a Beroun
V současnosti používá eZprávu kolem 2.500 praktických lékařů, ambulantních specialistů, nemocnic i laboratoří po celé republice. I přes toto jistě úctyhodné číslo tak stále zbývá velké množství poskytovatelů zdravotní péče, kteří komunikují výhradně papírově.
To potvrzuje i Jan Daneš, výkonný místopředseda Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR, který stojí v čele mamodiagnostických center Waltrovka a Beroun. „Posíláme stovky snímků nejen po Středočeském kraji ale i celé republice. V drtivé většině dopisem, protože lékaři si nechtějí z vlastních peněz platit eZprávu nebo mají nekompatibilní informační systém a dostávají se do jeho vleku.
Nás to pak ale stojí také značnou částku. Potřebujeme najít cestu i pro tyto lékaře, oboustranný systém,“ apeluje profesor Daneš.
Ten by měl přinést právě již několikrát zmiňovaný zákon o eHealth. Podle Petra Šonky by měl fungovat jednoduše jako eZpráva. „Aby systémy komunikovaly směrem ven jedním jazykem a informace byly vyměnitelné mezi jakýmikoli programy,“ dodal na závěr.
Lékový záznam pomáhá, ale má své limity
Od letošního června mohou lékaři, lékárníci a kliničtí farmaceuti při poskytování zdravotní péče nově nahlížet do lékového záznamu, jedné z klíčových funkcionalit informačního systému eRecept. Ten umožňuje lékaři zkontrolovat lékovou historii jeho pacienta a nastavit mu správnou farmakoterapii tak, aby zamezil nežádoucím interakcím léků a jejich duplicitnímu užívání.
„Ve své praxi nepředepisuji jen antidiabetika, ale i léky na cholesterol nebo antihypertenziva, které pacientům jinak napíše jejich praktický lékař. Běžně si takhle pomáháme.
Přitom často pracujeme se starými pacienty, kteří často ani neví, co berou, případně v jakém dávkování,“ popisuje výhody lékového záznamu předsedkyně Občanského sdružení ambulantních diabetologů Marcela Szabó.
MUDr. Marcela Szabó, členka výboru České diabetologické společnosti, předsedkyně Občanského sdružení ambulantních diabetologů, z.s.
V této souvislosti se však během diskuse u kulatého stolu objevily pochybnosti, zda může do lékového záznamu nahlížet vedle praktického lékaře i lékař dispenzarizující, jak například právě diabetolog.
Podle mluvčí SÚKL Barbory Peterové však není co řešit, oprávnění mají podle zákona o léčivech všichni lékaři, kteří pacientovi poskytují zdravotní služby, tedy i specialisté. „Ve stejném zákoně jsou však také přesně vymezena pravidla, kdy může zdravotnický pracovník na lékový záznam nahlížet.
Přestože je jistě v zájmu každého pacienta, aby všichni jeho ošetřující lékaři přispěli k úspěšné a bezpečné léčbě, má každý občan právo svobodně vyjádřit s tímto nahlížením nesouhlas,“ sdělila mluvčí Zdravotnickému deníku.
Lékový záznam má však i své limity, které si veřejnost, zřejmě i pod vlivem mediálním zpráv, neuvědomuje, upozorňuje Petr Šonka a hned vysvětluje: „Chybí další informace. Nevíte, s jakým úmyslem lékař lék předepsal nebo zda ho napsal při vědomí možných kontraindikací.
“ V běžné praxi není také podle něj reálné, aby lékař do lékového záznamu nahlídl pokaždé, když předepisuje lék. „Je třeba si uvědomit, že pacientů je hodně a doktor ke svému rozhodnutí potřebuje jen některé informace.
Podívá se pouze, pokud se objeví nějaký problém, pokud pacient nereaguje tak, jak očekává, nebo má symptomy, které nelze vysvětlit jinak než interakcí léků.“ Lékový záznam tak zároveň představuje dvousečnou zbraň.
„Ve chvíli, kdy tu možnost mám a nenahlédnu, mohu se dostat do právního problému, který tu dřív nebyl. Výklad ministerských právníků je jiný, ale jak to dopadne, ukáže až první soudní případ,“ myslí si lékař.
SÚKL: Výměna hesel eRecept neohrozí
Předseda Sdružení praktických lékařů ČR také vyjádřil obavy, že současnou krizovou situaci by mohla zkomplikovat plánovaná hromadná výměna hesel nutných pro využívání eReceptu. „Začít to dělat ve chvíli, kdy chceme řešit covid distanční péčí a eReceptem, to není šťastné,“ tvrdí Šonka.
Mluvčí SÚKL ale ujišťuje, že změna hesla je standardní proces, který plynulé fungování eReceptu, jenž je zařazen mezi kritickou infrastrukturu státu, nijak neohrozí. „Uživatelé systému budou s dostatečným předstihem na nutnost změny hesla upozorněni. Změnu zvládne zdravotník provést sám čistě elektronicky,“ vysvětluje Barbora Peterová.
A pokud k obnově hesla přeci jen z nějakého důvodu nedojde, může zdravotník přes elektronický formulář požádat o obnovu přístupových údajů. Tato žádost pak bude podle Barbory Peterové vyřízena do 24 hodin.
„Vzhledem k aktuální situaci ve zdravotnictví však nebude nyní změna hesla dočasně požadována po lékařích ani lékárnících, abychom minimalizovali jakékoli negativní dopady na fungování zdravotnických pracovníků,“ dodává mluvčí SÚKL na závěr.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
E-recepty jsou nedomyšlený paskvil, tvrdí lékařka
Mělo to fungovat. Řeč je o elektronických receptech, které měli od začátku tohoto roku povinně vydávat lékaři ve všech ordinacích. Chybička se však vloudila.
Tak jak většina lékařů ještě před startem celého systému předpokládala. Řada z nich totiž stále čeká na přístupový kód od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL), ať vydávání e-receptů může vůbec začít.
„Elektronické recepty by měly fungovat, ale je to tak, jak se předpokládalo. SUKL mi stále nedodal kód, o který jsem žádal přibližně před měsícem. Většina lékařů na Opavsku tedy stále vydává papírové recepty. To je dobře, protože po Vánocích bývá v ordinacích nával, tak to aspoň nezdržuje,“ uvedl předseda okresního sdružení praktických lékařů ČR Oldřich Víteček.
Podobná slova pak zazněla také z úst opavské praktické lékařky Evy Dratvové, do jejíž ordinace se naše redakce vypravila. „Čekám na obálku s kódem, abych mohla spustit systém. Wi-fi už v ordinaci mám, ale musela jsem si kupovat nový počítač a tiskárnu, samozřejmě na vlastní náklady,“ uvedla Eva Dratvová.
A pokračovala: „Co se e-receptů týká, systém pochopitelně neignoruji, abych se vyhnula pokutě. Ta může činit až dva miliony korun.“
Stejně jako ostatní lékaři tak i ona stále vydává klasické recepty, na které jsou lidé zvyklí. Jen na zadní stranu receptu uvede důvod, proč elektronický recept nemohla vydat. Tak jako tak s povinným vydávám e-receptů nesouhlasí. „Je to profesně, ekonomicko – osobní tíseň, protože dvoumilionovou pokutu mohl vymyslet jen absolutně arogantní gauner. To je věc, která mě rozčiluje asi nejvíc.
My jako lékaři odkryjeme nejen svá data, ale i data svých pacientů. A komu? Nějaké firmě? Lidé za mnou přijdou se zdravotním problémem. Já jsem musela podepsat smlouvu se SUKLEM, ale pacienti přece nic nepodepsali. Dávám tak všanc všechny jejich údaje.
To už není Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale pro kontrolu lékařů a pacientů. Absolutní vrchol,“ nebrala si servítky.
MUSÍ TO MÍT HLAVU A PATU
Podle ní by mělo být vydávání elektronických receptů založeno na dobrovolné bázi. „Musí to přece mít nějaký přínos a hlavně chránit citlivá data. Lékařům to přidělává, respektive zpomaluje práci. V čem si pomůžeme? Stejně budou zase lidé odcházet od lékaře s vytisknutým papírem jako předtím. Je to byrokratická šikana a další krok k nesvobodě,“ pokračovala.
Nápad s elektronickými recepty není úplnou novinkou, o jejich zavedení se uvažuje už několik let. „Prý jsme na to měli deset let a nebyli jsme schopni se k systému připojit. Proboha tady nejde o ty roky, ale o to, že je to opravdu paskvil. Já osobně chci pacienty vidět a mluvit s nimi. Nedovedu si představit, že bych třeba recept na antibiotika posílala někomu mailem,“ doplnila.
Nakonec se nechala Eva Dratvová slyšet, že budoucnost zdravotnictví v elektronizaci je, ale musí to mít hlavu a patu. Zůstává tak otázkou, jak to bude v čekárnách a ordinacích vypadat za pár týdnů, až vydávání elektronických receptů skutečně bude fungovat.
Odborníci se totiž shodují, že doba trávená u lékaře se výrazně prodlouží.
Přečíst článek › Přečíst článek ›
Pacienti jsou s eRecepty spokojení, tvrdí ministr. Lékařská komora chce změny
Jedno procento z devíti milionů všech dosud vydaných elektronických receptů bylo předáno jako e-mail nebo SMS zpráva. Roste hlavně počet SMS, k pátku 2. března jich lékaři rozeslali více než osmdesát tisíc.
„Domnívali jsme se, že v 80 procentech bude probíhat předání eReceptu formou papírové průvodky. Ale tak, jak vidíme například v průběhu prvních dvou měsíců, forma předání SMS zprávou rapidně stoupá,“ řekla Blesk Zprávám zastupující ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
„Zatímco v lednu bylo vydáno 17 tisíc SMS zpráv a ke konci února to bylo téměř osmdesát tisíc SMS zpráv,“ vyčíslila Storová. Poslání esemesky lékaře ani pacienta nestojí ani korunu.
Do systému eReceptů se podle Storové přihlásilo už přes 46 tisíc lékařů, aktivně elektronické recepty používá přes 30 tisíc z nich.
Nejvíc receptů vydají lékaři v pondělí
„Dnem, kdy lékaři vypisují největší počet elektronických receptů, je pondělí,“ doplnila Strová s tím, že rekord za jedno pondělí je vystavení 274 tisíc předpisů.
Povinnost předepisovat léky elektronicky ministerstvo zdravotnictví nakonec o rok odložilo. Všichni lékaři budou muset tuto formu využívat povinně od 1. ledna 2019. To se recepty budou ukládat v centrálním úložišti.
„Na ověření Českou lékařskou komorou čeká jen 354 (lékařských) žádostí, ještě v lednu to byly tisíce. Všechny budou ověřeny v řádech dní,“ řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch ANO.
Výjimky ale i tak budou existovat. V těchto případech mohou lékaři využít dosavadní papírové recepty:
- Pokud je na omamné a psychotropní látky (recept s modrým pruhem)
- Pokud jde o žádanku
- V případě poskytování zdravotní služby „smluvním lékařem“ sobě a blízkým
- Na humánní léky předepisované při poskytování veterinární péče
- Na lék předepsaný v rámci klinického hodnocení
- Na lék, který bude uplatněný v jiném členském státě EU
- Při službě poskytované zdravotnickou záchrannou službou
- Při poskytování odborné první pomoci
- Při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociální prostředí pacienta
- Pokud není z prokazatelných důvodů možné vystavit recept
- Výpadek elektrické energie
- Výpadek internetového připojení
- Výpadek informačního systému předepisujícího lékaře
- Výpadek služeb webového rozhraní centrálního úložiště
Vydání elektronických receptů může přitom proběhnout čtyřmi způsoby. Buď jako papírová „průvodka“ s údaji včetně čárového kódu, který lékárník oskenuje – v podobě e-mailu jako příloha PDF, a pacient si může recept stáhnout také buď z webové, nebo mobilní aplikace. Pro její založení si ale musí zajít na poštu nebo do Czech pointu, aby získal přístupové kódy.
„Pacient se může v mobilní aplikaci podívat i na všechny recepty, které mu byly kdy předepsané, může tak vidět všechny informace o lécích, které mu byly předepsány, popřípadě vydány v lékárně,“ dodala k novince pověřená ředitelka SÚKL Storová.
Změnu má přinést Lékový záznam
Do budoucna chce ministerstvo zdravotnictví rozšířit aplikaci také o takzvaný Lékový záznam pacienta.
K tomu už má každý pacient přístup nyní, nový náměstek na ministerstvu Filip Vrubel má ale za úkol připravit takové zákony, které umožní do lékového záznamu pacientů nahlížet jak lékařům, tak i lékárníkům, aby si mohli ověřit, zda už pacient podobné léky nebere nebo zda se nebudou „tlouct“ s jinými.
„Cílem je posílení bezpečnosti, aby lékař před tím, než předepíše přípravek, si mohl ověřit, jestli například v posledních dnech nebyl pacient u jiného lékaře a ten mu nepředepsal ten samý léčivý přípravek.
Nebo aby ověřil, že ten pacient, který stojí před ním, náhodou nebere i jiný přípravek, který by se nežádoucím způsobem ovlivňoval,“ řekl Blesk Zprávám náměstek Vrubel. Dodal, že podobné možnosti mají mít i lékárníci.
Pacienti ale budou moct dát souhlas s tím, zda chtějí, aby lékaři či lékárníci měli k podobnému záznamu vůbec přístup.
Ministerstvo: Lidé si eRecepty pochvalují
Ministerstvo si nechalo zpracovat průzkum, jak se na eRecept dívá veřejnost. Agentura STEM se ve druhém únorovém týdnu ptala více než 1000 lidí. Jako velmi dobrou či spíše dobrou věc hodnotí eRecept 91 procent oslovených, dvě třetiny souhlasí s tím, aby lékař viděl seznam všech jejich léků.
Mezi lidmi, kteří už mají s eRecepty zkušenost, 63 procent uvedlo, že neprodloužil čekání u lékaře. Podle 73 procent se déle nečeká ani v lékárně.
Šest procent lidí ale uvedlo, že se setkalo s lékařem, který chce kvůli nové povinnosti zavřít ordinaci.
„Lidé neočekávají, že by lékaři měli s eRecepty problémy nebo zavírali ordinace,“ shrnula na základě průzkumu Jitka Uhromá z agentury STEM.
Jenže podle dostupných informací někteří lékaři kvůli narůstající administrativní zátěži i kvůli eReceptům své ordinace zavřeli. Ví o tom také ministr zdravotnictví a mluví zhruba o šesti procentech lékařů, důvodů je ale podle něj prý víc.
„Oni nemají problém uvádět, proč tu praxi skončili. Ten počet lékařů, kteří ale praxi ukončili, není nikterak výraznější než v předchozích letech.
Prostě lékaři stárnou a odcházejí do důchodu,“ uvedl ministr Vojtěch, aby dodal: „A jestli odejdou z důvodu eReceptu nebo odejdou sami, protože už nemají chuť pracovat, nebo si chtějí užít důchod, tak to se nikde neeviduje.“
Kubek: eRecepty jsou k ničemu
S elektronickými recepty stále nesouhlasí prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj jsou eRecepty k ničemu, nic nepřinášejí a nikdo je nepotřebuje. Pro lékaře to prý znamená především další administrativu.
„Nemá to žádnou přidanou hodnotu a lékaři mají akorát komplikovanější práci, stojí je to spoustu času a nervů. Pacienti také kvůli eReceptům mají častěji komplikace v lékárnách.
To, že nenastal žádný vážný problém, je jen díky tomu, že ti, kteří mají s elektronickými recepty problémy, je jednoduše nepoužívají.
V momentě, kdy by se musely používat výhradně, tak by to problém byl,“ stávající stav považuje Kubek za paskvil – naráží tak na to, že zákon o eReceptech platí, když je ale lékaři nepředepíšou, nedostanou žádnou sankci.
„Proto jsme jako lékařská komora navrhovali, aby elektronické recepty byly ze zákona nepovinné. Tak, jako v civilizovaných zemích, v Anglii či Německu. Tam mají elektronické recepty pouze jako jednu z alternativ,“ zmínil Kubek, který má sám svou ordinaci.