Koronarografie – Vše o zdraví

Angiografie koronárních cév se provádí nejčastěji při hospitalizaci, naše pracoviště však nabízí provedení tohoto vyšetření i v plně ambulantním režimu. Více se dozvíte zde.

Proč Vám navrhujeme toto vyšetření?

Na základě Vašich potíží a provedených testů je indikováno angiografické vyšetření srdce ke zjištění druhu a závažnosti jeho postižení a dále pak ke stanovení nejvhodnějšího způsobu léčby. Nejčastějším důvodem k vyšetření je detekce tzv.

ischemické choroby srdeční (ICHS), která vzniká především v důsledku kornatění neboli aterosklerózy věnčitých tepen (obr. č.

1) a je nejvýznamnějším a nejčastěji se vyskytujícím srdečním onemocněním, které je příčinou téměř poloviny z celkového počtu úmrtí.

Koronarografie - Vše o zdraví

  • Dalším důvodem ke katetrizačnímu vyšetření jsou vrozené a získané vady (především postižení srdečních chlopní) a některá jiná vzácnější onemocnění, kde angiografie je pouze součástí komplexního vyšetřovacího programu.
  • Podle charakteru nálezu je možné, že zcela postačí medikamentózní léčba, může se však stát, že Vám navrhneme katetrizační nebo operační řešení Vašeho onemocnění.
  • Z vyšetření též může vyplynout, že i přes stávající podezření máte srdce zdravé, a tudíž žádná další zásadní opatření nejsou třeba.

Provedení vlastního vyšetření

Nejčastějším přístupem pro katetrizační vyšetření je pravé tříslo, kde se sonduje stehenní tepna. Na základě rozhodnutí katetrizujícího lékaře lze vyšetření provést také palcovou (radiální) tepnou na zevní straně zápěstí.

Méně často užívanými možnostmi jsou levá stehenní tepna z levého třísla a ostatní tepny horních končetin (nejčastěji pravé) – malíková (ulnární) tepna na vnitřní straně zápěstí, loketní tepna v oblasti loketní jamky a na paži pak tepna pažní (obr. č. 2).

Koronarografie - Vše o zdraví

Před vpichem je provedeno místní znecitlivění, takže další průběh vyšetření je nebolestivý. Po napíchnutí tepny je do ní zavedena tenká cévka (katétr) z umělé hmoty (obr. č. 3), která je posuvným pohybem přes hlavní tepnu (aortu) dopravena až k příslušným srdečním oddílům.

Pokud bude provedeno vyšetření věnčitých neboli koronárních tepen (zásobujících srdeční sval), tedy selektivní koronarografie, pak katétr bude zaveden postupně do ústí levé a pravé věnčité tepny, do nichž pak bude vstřikována kontrastní látka s cílem jejich zobrazení pomocí speciálního rentgenového přístroje (angiolinky). Tento přístroj bude během vyšetření kolem Vás jezdit do různých poloh, aby tepny mohly být zobrazeny z různých úhlů. Cílem tohoto vyšetření je precizní posouzení přítomnosti, počtu i umístění zúžení (popřípadě i uzávěrů) věnčitých tepen a stanovení druhu a rozsahu jejich rekonstrukce. Při vyšetření levé komory srdeční (levostranná ventrikulografie) nebo hlavní tepny (aortografie) je kontrastní látka vpravena do těchto příslušných oddílů a vyšetření je spojeno s pocitem horka, které se z hrudníku šíří do horní a následně pak dolní části těla. Tento pocit trvá kolem 10 sekund a poté rychle ustoupí.

Koronarografie - Vše o zdraví

Poslední dvě vyšetření nejsou vždy nezbytná a jejich provedení závisí na rozhodnutí ošetřujícího nebo katetrizujícího lékaře.

Jaké mohou být komplikace výkonu?

Hned v úvodu je třeba uvést, že vyšetření není zcela bez rizik, nicméně v rukou zkušeného katetrizujícího lékaře se jedná o metody bezpečné a výskyt komplikací se pohybuje řádově v desetinách procenta.

Přecitlivělost na kontrastní látku, která může vést k vážnému postižení orgánů, či dokonce smrti, je velmi vzácná a její vznik je redukován premedikací, tedy protialergickou přípravou před výkonem. V případě jejího vzniku máme k dispozici všechny prostředky k tomu, aby situace byla co nejefektivněji řešena.

Závažné (život ohrožující) komplikace, jako je tvorba krevních sraženin, rozsáhlý krevní výron v místě vpichu vyžadující krevní transfúze, poškození nebo uzávěr cév, infarkt myokardu, mozková mrtvice s následným ochrnutím, popřípadě úmrtí, jsou rovněž velmi vzácné.

Povšechně vzato, rizika jsou zanedbatelná ve srovnání s terapeutickým přínosem tohoto vyšetření. K významné redukci komplikací můžete přispět i Vy sami, budete-li informovat přijímajícího nebo katetrizujícího lékaře o výskytu některých přidružených onemocnění: například o tendenci ke zvýšenému krvácení (např.

při drobných poraněních nebo zákrocích – trhání zubů), užívání léků snižujících krevní srážení (Warfarin, Pelentan), alergii (např.

senné rýmě), přecitlivělosti na léky (především jód), potraviny, náplasti, vyskytla-li se u Vás při dřívějších kontrastních rentgenologických vyšetřeních vyrážka nebo jiná komplikace, máte zvýšenou funkci štítné žlázy.

Po výkonu

Katétr je odstraňován z tepny ošetřovatelským personálem zpravidla několik hodin po výkonu, po poklesu účinnosti protisrážlivých léků, které jsou během výkonu rutinně podávány. Po vyjmutí katétru je tepna manuálně stlačena asi 15 minut a následně bandážována elastickým obvazem na dobu 8 -10 hodin.

Během této doby se poraněné místo na tepně uzavře, je však nutno dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech s nataženou nohou na straně vpichu.

Zjistíte-li přes všechna opatření známky krvácení, projevující se nejčastěji jako pocity tepla, vlhka nebo bolesti v postiženém místě, brnění nebo necitlivost dolních končetin „(zvláště pak prstů), ihned informujte ošetřovatelský personál a lékaře.

Bližší pokyny k chování po tomto výkonu s ohledem na délku klidu na lůžku Vám podá ošetřující lékař.

Zde je možné si stáhnout formulář informovaného souhlasu s prováděným vyšetřením.

Koronarografie (číslo 1 – 2 / 2016)

Datum: 1. 2. 2016

Autor: Petra Čáhová

Selektivní koronarografie (též koronarografie) je nejpřesnější vyšetřovací metoda pro spolehlivé určení diagnózy vybraných závažných onemocnění srdce a cév.

Nejčastěji se provádí v místním znecitlivění třísla zavedením katetru do stehenní tepny a dále aortou až do srdce. Nasondují se postupně obě koronární tepny, jejichž průběh se zobrazí pod rentgenovou kontrolou pomocí nástřiku kontrastní látky.

Pacient se k vyšetření dostaví na lůžkové oddělení obvykle den před samotným plánovaným zákrokem. Je přijat ošetřujícím lékařem, který doplní případná chybějící vyšetření. Standardní délka hospitalizace bývá tři dny. V dnešní době lze však selektivní koronarografii provádět i ambulantně za předpokladu splnění následujících nezbytných kritérií:

  • přítomnost pulzace na arteria radialis (vpravo i vlevo)
  • věk do 70 let
  • váha do 120 kg
  • pacient nesmí být po aortokoronárním bypassu nebo nesmí mít prokázanou srdeční vadu (chlopenní či zkratovou)
  • nesmí mít hemofilii či jiné krvácivé stavy
  • hodnoty koagulačních parametrů – INR maximálně do 1,5

Pacient, jenž splňuje všechna výše zmíněná kritéria, je ráno v den výkonu přijat na stacionární pokoj, kde bude pobývat přibližně 6 hodin. Sestra pacienta uvede na pokoj, kde mu řádně vysvětlí, jak bude zákrok a následná péče probíhat.

Koronarografie - Vše o zdraví Jednou z předností ambulantně prováděné koronarografie je jednoznačně krátká doba hospitalizace a prostředí podobající se prostředí domácímu

foto: autorka

V případě ambulantně prováděné koronarografie je místem invazivního vstupu arteria radialis. Po výkonu je na toto místo vpichu přiložena kompresní manžeta (TR-band), která je naplněna vzduchem.

V pravidelných intervalech se vzduch z manžety pozvolna upouští a sestra pacienta monitoruje – sleduje krevní tlak, pulz, saturaci a to, zda nedochází ke krvácení z místa vpichu.

Nezbytný je také dohled nad dostatečným pitným režimem pacienta z důvodu nutnosti vyloučení kontrastní látky použité při koronarografii, aby nedošlo k případnému poškození ledvin.

Výhodou je, že i v případě ambulantní koronarografie lze provést v závislosti na zjištěném nálezu rovněž i léčebný zákrok – angioplastiku. V tom případě je však pacient po výkonu uložen na lůžko standardního oddělení, kde je ponechán do druhého dne.

Mezi přednosti ambulantně prováděné koronarografie patří zcela jednoznačně krátká doba hospitalizace, stejně jako prostředí stacionárního pokoje, které se snaží co nejvíce přiblížit domácímu prostředí. Pacienti zároveň zůstávají v civilním oblečení a možná je i přítomnost blízké osoby.

Před propuštěním pacienta do domácí péče je katetrizujícím lékařem provedena kontrola místa vpichu a pacientovi je předána propouštěcí zpráva.

Odvoz pacienta musí být vždy zajištěn blízkou osobou, která bude s pacientem až do druhého dne.

V průběhu dopoledních hodin následujícího dne je pacient kontaktován sestrou, dotázán na průběh noci a stav místa vpichu na zápěstí. Vše je pečlivě zaznamenáno do dokumentace.

Petra Čáhová, III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha

Více o autorce:

Petra Čáhová, III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha 1994: ukonč. SZŠ Praha; 2003: ukonč. PSS – obor Ošetřovatelská péče v interně; 1994–2003: III.

interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha – všeobecná sestra; 2003–2011: mateřská dovolená; od 2011: III.

interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha – všeobecná sestra

 

Koronarografie

Koronarografie je vyšetřením věnčitých (koronárních) tepen. Tyto dvě tepny odstupují z aorty a probíhají po povrchu srdce. Přestože jsou oproti jiným cévám relativně malé a krátké, mají životně důležitou roli – zásobují krví a kyslíkem srdeční sval.

Princip: Vyšetření probíhá vleže. Ačkoliv se jedná o vyšetření srdečních tepen, začíná se obvykle v pravém třísle. Do tepny v třísle (stehenní tepna) se zabodne jehla a tou se do cévy zavede tenká trubička (sonda), která se začne pomalu posunovat břišní a následně i hrudní aortou směrem k srdci.

Zajímavé:  Poševní hlen - Vše o zdraví

Sonda tedy „putuje“ proti směru toku krve a její posunování může vyšetřující lékař neustále sledovat na obrazovce přístroje. Jakmile se sonda dostrká až k srdci do míst, kde z aorty odstupují věnčité tepny, vypustí se do sondy kontrastní látka.

Tato látka vteče do koronárních tepen a na obrazovce může lékař pozorovat jejich plnění. To lékaři umožní vidět zúžené úseky věnčitých tepen i jejich uzávěry. Vyšetření skončí vytažením sondy.

Místo, kde se do stehenní tepny sonda zavedla, se zatíží na několik hodin pytlíkem s pískem, který zabrání krvácení. Pacientovi se po následující den doporučuje klid na lůžku.
 

Koronarografie - Vše o zdravíZjednodušený princip koronarografie – místo zavedení katetru do tepenného řečiště je v tomto případě v pravém třísle pacienta.

Příprava: Vzhledem k větší náročnosti tohoto vyšetření je obvykle nutná určitá příprava – podají se léky proti alergii a s předstihem se pacientovi vyholí tříselná oblast, kde je proveden vstup do stehenní tepny. Koronarografie se provádí nalačno.

Význam: Toto vyšetření má význam tam, kde předpokládáme významné zúžení, či uzávěr věnčitých tepen – to znamená u předpokládané ischemické choroby srdeční.

Indikací je více, ale nejčastěji je koronarografie indikována u pacientů s námahovými bolestmi na hrudi, které mají charakter anginy pectoris, a pak samozřejmě u infarktu myokardu.

Vtip spočívá v tom, že mnohdy je nutné pacienta poslat na koronarografii jaksi „naslepo“, protože prokazatelné postižení koronárního tepen ukáže až koronarografie samotná.

Nevyhnutelně se tak stávají případy, kdy člověk, u nějž předpokládáme závažné postižení, má nakonec na koronarografii normální nález. Na druhou stranu je mnoho pacientů, u nichž si nejsme závažností jejich potíží moc jisti, a koronarografie přesto ukáže závažné postižení a snad jim i zachrání život.

Halvní předností koronarografie je to, že při nálezu významného zúžení či uzávěru se koronarografie jako vyšetřovací metoda změní v léčebnou metodu.

Pomocí vyšetřovací sondy totiž lékař do oblasti zúžení zasune balonek, který se nafoukne a roztáhne zúžené místo – tento zákrok se nazývá jakokoronární angioplastika.

Roztažení balonkem se následně doplní zavedením stentu, který si můžeme představit jako krátkou dutou trubičku.

Problémy: Koronarografie s sebou nese jistá rizika. Může vzniknout alergie na kontrastní látku a také může dojít ke krvácení ze stehenní tepny – vznikne modřina.

Je také nutné říci, že asi v 1% případů může koronarografie při ošetřování věnčitých tepen infarkt způsobit.

Na výše uvedená rizika se ovšem musíme dívat rozumně – koronarografie se provádí tam, kde máme vážnou obavu o zdraví a život pacienta a rizika zákroku jsou více než vyvážena potenciálním přínosem.

Výhody: Koronarografie je skvělé vyšetření, které i přes jistá rizika umí ukázat, v jakém stavu jsou věnčité tepny a v případě potřeby umí pomocí zavedení stentu vyléčit jejich zúžení a uzávěry.

Síť kardiologických center schopných provést akutní koronarografii 24 hodin denně je důvodem, proč je Česká republika považována za jeden z nejbezpečnějších států na světě* pro člověka, který právě dostal srdeční infarkt.

* To samozřejmě neznamená, že každý člověk s infarktem může být v ČR zachráněn (viz. náhlá srdeční smrt architekta Kaplického), prostě má jen vyšší šance na přežití než jinde.

Zdrojehttp://www.heart.orghttps://www.msdmanuals.com

Antistresové desatero: Zdraví si lze zachránit i vlastními silami

„Už od mládí jsem měla vysoký krevní tlak, a když jsem třeba běhala při tělocviku na střední škole, cítila jsem tlak na hrudi. V té době se ale takovým věcem nevěnovala pozornost, tudíž jsem to ani já neřešila. Když jsem začala mít bolesti v zádech a rukou, léčili mě od roku 1979 s páteří.

Přečíst článek ›

O tři roky později jsem se naštěstí dostala k panu docentu Červenkovi z Vinohradské nemocnice, kterého napadlo, že mé problémy nesouvisí se zády, ale spíše se srdcem, a udělal mi první koronarografii.

Pro zobrazení věnčitých tepen mi dali kontrastní látku a zavedli přes tříslo tenkou hadičku (katétr) až k srdci, aby zjistili, kde je nějaké zúžení tepny.

Díky tomu lékař potvrdil, že mám tepnu v srdci zúženou úplně na vlas.

Kdyby se na to tehdy nepřišlo, dopadlo by to špatně. Naštěstí se do Československa tehdy dostala nová metoda rozšíření cévy pomocí balonkového katétru neboli angioplastika, kterou mi udělal pan docent Červenka. Operace ale proběhla ve Vojenské nemocnici v Praze, protože tam na to měli vybavení.

Drama v sanitce

  • POČTY Ženy ve věku 45-54 trpí anginou pectoris v méně než 1 % případů.
  • Počet žen roste s věkem, nad 65 let to může být 10-15 %.

Druhý den mě měli převážet do Vinohradské nemocnice k panu docentovi, jenže při převozu nastal problém. Během jízdy se nějak uvolnilo lehátko a já jsem z něj spadla.

Poněvadž ta tepna se nemůže sešívat, tak se uvolnila a udělalo se mi tam aneuryzma, výduť. Místo abych rehabilitovala po angioplastice, převezli mě na chirurgii k další operaci. Dostávala jsem heparin na ředění krve, a jelikož jsem byla po operaci žlučníku, začala jsem vnitřně krvácet, takže mi byly podávány také transfuze. Bylo to těžké období.

Přečíst článek ›

Když jsem se pak konečně uzdravila, byla jsem v částečném invalidním důchodu, ale už mi bylo dobře.

Nicméně po letech jsem znovu začala mít problémy se zády a hůře se mi dýchalo, takže jsem ještě 2x musela na angioplastiku, kdy už mi do tepny dali stent, aby se na stejném místě nemohla tepna zúžit.

Při zákroku vidíte na obrazovce, jak jsou tepny skutečně zúžené, až je z nich úplný vlas a krev nemá kudy proudit. To se mnou docela zacloumalo.

Přede dvěma roky jsem ještě jednou byla na koronarografii, kdy zjistili, že tepny jsou prozatím průchozí. Snažím se pohybovat, mám doma chodící pás a také musím držet dietu bez tuků. Vždy, když se ráno probudím, děkuji za každý nový den!“

NÁZOR LÉKAŘE doc. MUDr. Václav Červenka CSc. Prvně jsme pacientce diagnostikovali insuficienci srdce, což znamená začínající nebo probíhající infarkt.

Problémem v době, kdy ještě nebyly stenty, bylo to, že až u třetiny lidí se daná céva velice rychle zase uzavřela, takže infarkt vlastně pokračoval. Potíže paní Růženy v průběhu let pokračovaly, a proto podstoupila ještě několik výkonů.

Problémem u pacientky je také to, že má vrozenou hypercholesterolemii, tedy vysoký cholesterol, přestože drží dietu. U těchto pacientů pak dochází k infarktům už třeba ve třiceti letech.

Přečíst článek ›

Informace o nemoci

*Angina pectoris je jednou z forem tzv. ischemické choroby srdeční (onemocnění koronárních tepen zásobujících srdce okysličenou krví a živinami aterosklerózou nebo jinými chorobami).

  1. *Ve většině případů jde o důsledek aterosklerózy koronárních tepen, které jsou výrazně zúženy sklerotickými pláty a nedovolují zvýšení průtoku krve při zátěži.
  2. *Nemoc se projevuje svíravou bolestí za hrudní kostí, která často vystřeluje do spodní čelisti, levého ramene nebo levé paže.
  3. *Léčba by měla být zaměřena na potlačení rozvoje aterosklerózy a na stabilizaci plátů v koronárních cévách.
  4. *Změnou životosprávy a léky se dá dosáhnout toho, že sklerotické pláty jsou pevnější a sníží se riziko jejich prasknutí a uzavření cévy krevní sraženinou — tedy infarktu myokardu.
  5. Co dělat, aby i vaše srdce bylo spokojené? Dodržujte ANTISTRESOVÉ DESATERO:

1. Zkuste co nejvíce myslet pozitivně a na všem hledejte to dobré.

2. Dýchejte zhluboka. 3. Dělejte věci, které vás baví. 4. Dostatečně spěte. 5. Žijte aktivně a hýbejte se. 6. Buďte spokojeni se svým životem. 7. Je v pořádku říkat ne, když něco dělat nechcete. 8. Zdravě a chutně jezte. 9. Udržujte svou váhu v rozumných mezích. 10. Obklopte se těmi, které máte rádi. Přečíst článek ›

Recept pro zdraví

Rozmarýnové jehně s marinádou

Ingredience:

  • 4 snítky rozmarýnu
  • černý pepř (celé kuličky), sůl
  • 600 g jehněčích filetů
  • 3 lžičky olivového oleje

Postup:

Rozmarýn omyjte a vytřepte z něj přebytečnou vodu. Vrcholky odřízněte a dejte stranou. Lístky otrhejte a nasekejte najemno. Pepř rozdrťte v hmoždíři a smíchejte s nasekaným rozmarýnem.

Z filetů odstraňte kůži, šlachy a tuk a osušte je. Potřete je jednou lžičkou olivového oleje a posypte z obou stran rozmarýnovou směsí. Marinujte jednu hodinu v ledničce.

Troubu předehřejte na 180 °C. Zbývající olej rozehřejte na pánvi. Opečte na něm jehněčí filety, každou stranu jednu a půl minuty. V troubě dopečte 6-8 minut. Vyndejte, volně zabalte do alobalu a nechte krátce odpočívat, aby neunikla šťáva. Maso nakrájejte šikmo a ozdobte vrcholky rozmarýnu.

Vhodnou přílohou jsou například opečené brambory se zeleninou.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdravé srdce

Zdravé srdce je šťastné srdce. Je naším motorem, bez něj nemůžeme být. Když je v klidu, přečerpá za jednu minutu přibližně pět litrů krve. Když na něj kladete vyšší nároky například při sportu, jeho výkon se prudce zvyšuje: na dvacet i více litrů přečerpaných za minutu. Toto celoživotní „hrdinství“ bychom srdci měli soustavně oplácet.

Zajímavé:  Antibiotika - vše o zdraví

Koronarografie (angiografie srdce) – Vitalion.cz

Další názvy: angiografie srdce, koronární angiogram. rentgenové vyšetření koronárních tepen

V textu najdete:
Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Popis koronarografie

Koronarografie je vyšetření, při kterém se zobrazují koronární
(věnčité) tepny, za účelem jejich zhodnocení. Zobrazení se provádí
pomocí kontrastní látky a rentgenového záření.

Nejčastějším důvodem k vyšetření je podezření na zúžení či
uzávěr věnčitých cév. Koronarografie je invazivní vyšetření, může
být spojena s určitými riziky a proto následuje krátká hospitalizace.

Koronární tepny jsou cévy které zásobují krví srdeční sval.
„Koronární“ proto, že vytvářejí kolem srdce jakýsi věnec, latinsky
corona. Zúžení nebo uzavření věnčitých tepen má za následek
nedostatečné zásobení srdce živinami a kyslíkem – srdeční izchemii.
Pokud nezačne v krátké době krev cévami zase přitékat, srdeční buňky
v daném místě odumírají a vzniká zde srdeční infarkt.

Z historie koronarografie

Zásadní událostí, pro vznik této vyšetřovací metody vůbec, bylo
zavedení katétru do srdce (katetrizace). Německý lékař Werner
Forssmann
jej v roce 1929 provedl sám na sobě.

Vlastní koronarografie vznikla v 60. letech 20. století, kdy byla
vypracována technika zavedení katétru do odstupů věnčitých tepen
z aorty.

Kdy se koronarografie doporučuje

Rozhodnutí o vhodnosti či nezbytnosti koronarografie spadá do kompetencí
lékaře – kardiologa.

Na základě anamnézy, klinického obrazu (příznaků) a výsledků dosud
provedených vyšetření je doporučeno kontrastní vyšetření
věnčitých cév
.

Výsledky tohoto vyšetření slouží dále jako
podklady při volbě dalšího léčebného postupu.

Nejčastějším důvodem k vyšetření je podezření na
zúžení
, případně uzávěr koronárních tepen,
které vzniká především na podkladě kornatění neboli
aterosklerózy těchto cév.

V důsledku zúžení cév se objevují typické příznaky-
námahová bolest na hrudi a při úplném uzávěru pak
infarkt myokardu.

Účelem koronarografie je zobrazit průsvit
věnčitých tepen, najít místa, kde je nebo jsou zúžené a uzavřené
cévy. Informuje také o počtu a umístění postižených tepen a
významnosti zúžení.

Dalším důvodem ke koronarografii jsou pak vrozené a získané vady srdce –
především postižení srdečních chlopní.

Co dělat před koronarografií

Před plánovanou koronarografií je předem stanoven termín výkonu. Klient
je také podrobně informován průběhu vyšetření, rozsahu prováděného
výkonu a případném dalším postupu.

Koronarografie patří mezi invazivní vyšetření a může být
spojena s určitými riziky. Z preventivních důvodů je spojena s krátkou
hospitalizací.

Protože se jedná o náročnější zákrok je nutné
podstoupit tzv. předoperační vyšetření u obvodního
lékaře.

Jedná se o zhodnocení aktuálního zdravotního stavu, vyšetření
krve na krvácivost a srážlivost. Na závěr klient obdrží zprávu, kterou
vezme s sebou k přijetí do nemocnice.

Zpráva obsahuje stručné shrnutí
dosavadních onemocnění, úrazů, alergií, užívaných léků, výsledky
vyšetření.

V případě dohody zajistí toto vyšetření i zdravotnické zařízení,
kde bude výkon probíhat. Důležité je také oholení místa kudy se bude
katétr zavádět, aby bylo pro lékaře co nejvíce přehledné.

Ráno, v den vyšetření, přichází pacient nalačno. Jíst a kouřit
není dovoleno od půlnoci. Tekutiny se naopak doporučují v dostatečném
množství. Po přijetí se podávají léky na uklidnění a na
ředění krve.

Před samotným vyšetřením je třeba se vymočit, odložit
šperky a zubní náhradu, ženy musí mít odlakované nehty.

Průběh koronarografie

Koronarografie se provádí za sterilních podmínek na speciálním sálku.
Součástí vybavení je, kromě přístrojů na monitorování základních
životních funkcí, také rentgenový přístroj s obrazovkou.

Vyšetření se
provádí vleže a trvá přibližně 30 minut. Po celou dobu je kontrolována
srdeční činnost pomocí EKG svodů na pacientově hrudi a čidlem
připevněným na prstě snímáno okysličení krve.

Důležité je klidně
dýchat a po celou dobu výkonu neměnit polohu.

Nejčastějším přístupovým místem pro katetrizační vyšetření je
pravé tříslo (stehenní tepna), méně často levé tříslo, loketní jamka
(loketní tepna) nebo paže (pažní tepna). Zvolené místo se důkladně
vydesinfikuje, následuje opich místním anestetikem a speciální dutou jehlou
se provede vpich do stehenní tepny.

Potom se zavádí katétr, kterým bude
vstříknuta kontrastní látka do vyšetřovaných cév. Jeho pohyb a
aktuální pozice se kontroluje rentgenovým přístrojem. Katétr se zavádí
aortou až k začátku každé z věnčitých cév. Následuje aplikace
kontrastní látky, to může doprovázet pocit tepla, který ale nesignalizuje
nic negativního.

Aplikovaná látka zobrazí průběh cévy a její průsvit,
tedy i možná zúžení nebo uzávěr. Zobrazené cévy se dostatečně
zdokumentují.

Po koronarografii

Po dokončení vyšetření je odstraněn katétr i jehla. Jako prevence
proti krvácení je místo vpichu stlačeno tlakovým obvazem a zatíženo
sáčkem s pískem. Pacient musí 6-8 hodin dodržovat přísný klid na
lůžku, nesmí vstávat ani na toaletu. Jídlo a pití je dovoleno. Během
této doby je jeho celkový zdravotní stav sledován zdravotnickým
personálem.

Další den po vyšetření, pokud je vše v pořádku, je pacient
propuštěn domů. Následující 2-3 dny musí dodržovat klidový režim, aby
se dostatečně zhojilo místo vpichu.

Výsledek koronarografie

Předběžné výsledky vyšetření může lékař sdělit už po skončení
koronarografie. Důkladnější zhodnocení a popis zhotovených rentgenových
snímků je k dispozici ještě týž nebo následující den.

Někdy se lékař ihned rozhoduje k terapeutickému řešení už
v průběhu koronarografie, po vyhodnocení cévy zvýrazněné kontrastní
látkou. Jedná se o ošetření – roztažení zúženého místa nebo
uzávěru balónkem, většinou doplněné o zavedení tzv.

stentu (kovové
výztuže) do uvolněného místa. Hlavním důvodem k použití stentu je
snížení rizika opakovaného zúžení. V případě probíhajícího
srdečního infarktu jde o nejúčinnější léčbu tohoto závažného stavu.

Tato léčebná metoda se nazývá Perkutánní koronární intervence.

Další možností volby je chirurgické řešení –
„přemostění“ uzavřeného místa – tzv. bypass, nebo medikamentózní
léčba léky, které rozpouštějí sraženinu, případně ovlivňují
aterosklerotický plát.

Rizika koronarografie

Výskyt komplikací v přímé souvislosti s koronarografií je
minimální. Mezi možná rizika patří krvácení v místě vpichu, které se
projevuje modřinou. Ta vzniká nedodržením klidového režimu, kdy doba
stlačení místa vpichu nebyla dostatečná.

Řeší se pouze studenými
obklady, klidovým režimem a pravidelnými kontrolami.
Ze stejného důvodu může vzniknout i poranění tepny v místě vpichu.
Řešení spočívá v obvázání místa tlakovým obvazem a přiložením
zátěže na danou oblast.

Méně často následuje chirurgické sešití.

Další názvy: angiografie srdce, koronární angiogram. rentgenové vyšetření koronárních tepen

Přidejte zkušenost s vyšetřením koronarografie

Podstoupil jsem toto vyšetření v roce 2013. Po zjištění zúžené
cévy byly zavedeny dva stenty. Před zákrokem jsem neměl ani tušení, že se
něco takového provádí nebo jsem se spíše nezajímal.

Díky výbornému a
sehranému týmu, který tento zákrok provádí v Městské nemocnici
v Ostravě – Fifejdy, proběhlo dle mého názoru vše tak, jak mělo. Byl
proveden pře paži a byl jsem celou dobu při vědomí a komunikoval s týmem.

V mém případě zákrok nebyl vůbec bolestivý ani zdlouhavý .Pro mně
spíše zvláštní v tom, že na obrazovce sledujete svoje srdce a to jak
kontrastní látka prochází cévami. Rovněž péče po zákroku byla
výborná.

Lékaře jenž na mně až do odchodu z nemocnice (2 dny)
dohlížel, jsem si zvolil za svého kardiologa, ke kterému pravidelně 2krát
ročně docházím na kontrolu.pro úplnost dodávám, že zákrok jsem
podstoupil ve 40 letech.

Bohužel poněkud nesouhlasím s riziky, tak jak jsou uvedeny ve článku,
protože popisují pouze lokální rizika spojená se zaváděním katetru.

Nemohu mluvit přímo za sebe, protože jsem nikdy koronarografii nepodstoupil,
ale mohu zde referovat o případu, kdy pacient v důsledku prováděné
koronarografie zemřel a přímou příčinou úmrtí byla aplikace kontrastní
látky.

Tento případ je plně průkazný a osobou, který tento zákrok
nepřežila, byl můj táta.

Zákroku se opravdu nikdo nemusí bát. Nebolí to, maximálně cítíte tlak
na prsou. Mám 4 stenty a po zákroku se mi hodně ulevilo. Pokud má člověk
bolesti, tak by se měl spíše těšit než se bát.

Koronarografie

Koronarografie je zobrazovací vyšetřovací metoda, díky které může lékař prohlédnout a zhodnotit koronární neboli věnčité tepny pacienta. Při zobrazování je použit rentgen a kontrastní látka.

Vyšetření je vhodné pro pacienty, u nichž existuje podezření na zúžení či uzávěr věnčitých cév. Jde o invazivní metodu, po níž je pacient krátkodobě hospitalizován, aby se předešlo případným komplikacím.

Věnčité tepny mají za úkol zásobovat naše srdce krví. Jestliže dojde k jejich zúžení nebo úplnému uzavření, přestanou do srdce proudit živiny i krev a nastává srdeční ischemie.

Nedojde-li rychle k opětovnému toku, srdeční buňky odumřou a dojde k infarktu. Označení koronární tepny vzniklo z latinského slova corona, v češtině věnec, protože takový tvar kolem srdce tepny svírají.

Odtud pak byl odvozen i český ekvivalent věnčité tepny.

Zajímavé:  Nepravidelný tep - Vše o zdraví

Vznik koronarografie umožnila až katetrizace neboli zavedení katétru do srdce, což bylo provedeno na konci 20. let 20. století v Německu. Katetrizaci poprvé aplikoval lékař Werner Forssmann sám na sobě. Jako samostatná vyšetřovací metoda se koronarografie rozvinula v 60. letech na základě nové techniky umožňující zavedení katétru do odstupů koronárních tepen z aorty.

Termín vyšetření je stanoven vždy předem. Lékař by měl při objednání termínu sdělit pacientovi veškeré informace o průběhu, rozsahu vyšetření i dalším léčebném postupu. Koronarografie patří mezi invazivní vyšetřovací metody, a proto je nutná krátkodobá hospitalizace pacienta.

Před vyšetřením je nutné navštívit také praktického doktora kvůli předoperačnímu vyšetření. Doktor zhodnotí celkový zdravotní stav pacienta a provede vyšetření na krvácivost i srážlivost. Součástí předoperačního vyšetření je i závěrečná zpráva, která uvádí prodělané nemoci i úrazy, pravidelně užívané léky, alergie i výsledky vyšetření.

Tuto zprávu odevzdává pacient při příjmu do nemocnice.

Na vyšetření musí být pacient na lačno, od půlnoci nesmí jíst ani kouřit, avšak na pravidelný pitný režim nezapomíná. Pacientovi jsou podány tišící léky a léky na ředění krve.

Místo, kde bude zaveden katétr, musí být navíc oholené. Dámy si pak nezapomenou odlakovat nehty a před zákrokem odloží šperky, rovněž je nutné vyjmout kontaktní čočky a zubní náhradu.

Pacient si před vyšetřením dojde na toaletu, aby měl prázdný močový měchýř.

Koronarografické vyšetření probíhá vždy za sterilních podmínek ve speciálně vybaveném sálu, v němž nechybí rentgen s obrazovkou ani zařízení monitorující základní životní funkce pacienta.

Vyšetřovaná osoba při koronarografii leží a vyšetření zabere cca půlhodinku, během které je po celou dobu monitorována činnost srdce pacienta prostřednictvím EKG.

Svody jsou umístěny na hrudi a na prst pacienta je rovněž umístěno čidlo, pomocí kterého je trvale kontrolováno okysličení krve. Pacient by měl klidně dýchat a snaží se nehýbat.

Vpich pro katétr je prováděn obvykle do pravého třísla, kudy vede stehenní tepna. Případně lze katétr zavést také do levého třísla, do loketní jamky, kudy vede loketní tepna, či přes paži do pažní tepny. Místo je před samotným vpichem řádně vydezinfikováno a lokálně znecitlivěno.

Následuje zavedení katétru a aplikace kontrastní látky, přičemž katétr je vždy zaveden aortou až na začátek věnčité cévy. Aplikování kontrastní látky není nijak bolestivé, pacienti při něm většinou pociťují rozlévající se teplo.

Díky kontrastní látce lze zobrazit průběh cévy i její průsvit, takže lékaři pak mohou objevit zúžení či uzávěr cévy, což je vždy zaznamenáno také na snímku. Po celou dobu zavádění i vyndávání katétru lékař vše kontroluje pomocí rentgenu.

Předběžné výsledky má lékař k dispozici již po vyšetření. Rentgenové snímky následně zhodnotí a interpretuje zkušený radiolog nejpozději do následujícího dne.

Již během koronarografie se může lékař rozhodnout přistoupit k léčebnému zásahu, kterým bývá v případě zúžení či uzávěru cévy její rozšíření balonkem. Součástí bývá i zavedení stentu neboli kovové výztuže, což slouží ke snížení rizika v případě opakovaného zúžení.

Toto řešení, tzv. perkutánní koronární intervence, zároveň představuje nejúčinnější léčebný zákrok u probíhajícího infarktu srdce.

Mezi další terapeutické metody patří i chirurgické řešení, jako je například bypass neboli přemostění uzavřeného místa. Využít lze i tzv. medikamentózní léčbu, při níž je sraženina rozpuštěna léky nebo je ovlivněn aterosklerotický plát.

Zdravotní komplikace se při koronarografii vyskytují jen zřídka. Riziko představuje například krvácení v místě vpichu, na vině však v tom případě bývá sám pacient, který nedodrží doporučený klid na lůžku, takže stlačení daného místa není dostatečné. V místě krvácení se objeví modřina a řešením jsou studené obklady, klid a kontroly u lékaře.

Z obdobných důvodů může dojít i k poranění tepny, v tom případě je na místo vpichu aplikován tlakový obvaz a přiložena zátěž, někdy lze tento problém řešit i sešitím.

4 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Anna Němcová16. 9. 2017 12:48:08

v doporučení na koronografii mám, že mám být nasnídaná? A mám si vzít léky, které beru denně?

Koronarografie: Vyšetřovací metody: Nemocnice Jihlava

Koronarografické vyšetření

Koronarografie je kontrastní rentgenologické vyšetření koronárních tepen zásobujících Vaše srdce (resp. srdeční sval) krví. Provádí se při podezření na zúžení nebo uzávěr těchto tepen. Příčinou bývá nejčastěji aterosklerotické postižení při ischemické chorobě srdeční (ICHS). Ta se projevuje především bolestmi na hrudi a často i dušností.

Cílem koronarografie je zobrazit koronární tepny, jejich průsvit a odhalit tak případné zúžení nebo uzávěr.

K obnovení průtoku krve „ucpanými” nebo zúženými tepnami lze provést podle nálezu a možností současně katetrizační zprůchodnění – angioplastiku, nebo po posouzení nálezu naplánovat kardiochirurgickou operaci v CKTCH Brno, nebo v Českých Budějovicích (koronární by-pass = přemostění neprůchodné koronární tepny). 

Farmakologická léčba je nedílnou součástí vyšetření i léčby ICHS ( viz. článek – ergometrie). Včasným odhalením kritického zúžení koronárních tepen a zahájením příslušné léčby Vám může právě tato koronarografie zachránit život.

Provádí se i před každým plánovaným chirurgickým výkonem na srdci a na jeho cévách.

Pracoviště pro provádění koronarografie je kombinací operačního sálu a rentgenologické vyšetřovny. Jeho součástí je zákrokový stůl a nastavitelný stojan s rtg. přístrojem. K rentgenovému zobrazení je zapotřebí zdroj záření – tzv. rentgenka.

Po průchodu organismem se rentgenové záření snímá a převádí na obrazovku. Po zobrazení průsvitu a průběhu Vašich koronárních tepen je třeba aplikovat kontrastní látku, k čemuž slouží katetr zavedený k srdci. Je to dlouhá tenká dutá trubička.

Kontrastní látka se aplikuje přetlakovou stříkačkou.

Katetr se do tepny zavádí obvykle přes zápěstí nebo také přes tříslo.. Za kontroly rentgenem se dostává katetr Vaší tepnou až k místu odstupu koronárních cév nad aortální chlopní. Po vstupu do koronární tepny aplikuje lékař kontrastní látku, která zobrazí její průsvit a průběh. Stejný postup zopakuje lékař i u druhé věnčité tepny.

Příprava před koronarografií

v      Dlouhodobá – indikaci k vyšetření určí lékař, pac. dostane termín vyšetření a k hospitalizaci se dostaví ráno v den plánované koronarografie. Předem je mu odebrána krev především na zjištění srážlivosti. 

K hospitalizaci se pacient dostaví na lačno, ovšem ranní léky si vezme tak jak je má naordinovány od svého lékaře. Výjimkou jsou diabetici, kteří si nesmějí aplikovat inzulín, nebo vzít léky na cukrovku !! Budou totiž na lačno !!

Nutné je také včas nahlásit alergie na jód a mesocain !

v      Krátkodobá

– oholení předloktí nebo třísla

– zavedení nitrožilní flexily

Z katetrizační laboratoře si pak jednotlivě volají pacienty na výkon. Zdravotnický personál pak pacienta v lůžku odváží na koronarografii.

Průběh vyšetření

Pacient si lehne na vyšetřovací stůl pod pohyblivé rameno rentgenu. Stranou uvidí na obrazovku, kterou bude lékař sledovat při vyšetření.  Na hrudník sestra přilepí elektrody ke snímání EKG. Na prst dostanete klip snímající nasycení krve kyslíkem.

Lékař pak odezinfikuje místo vpichu katetrizačního zavaděče (tedy tříslo, nebo zápěstí) a znecitliví malým množstvím lokálního anestetika. Pomocí speciální jehly napíchne stehenní tepnu a přes ni bude posunovat katetr proti krevnímu proudu k srdečním tepnám  a pak aplikuje kontrastní látku.

Aktuální pozici katetru a stav Vašich tepen bude kontrolovat pomocí rentgenu a sledováním obrazovky. Celý zákrok se provádí jen v lokálním umrtvení místa vpichu katetrizačního zavaděče. Jste tedy při plném vědomí a je po celou dobu v kontaktu s lékařem, který Vám vysvětlí, co máte právě dělat. Stačí jen klidně ležet na zádech a na vyzvání občas zadržet dech.

Předběžné výsledky vyšetření Vám lékař může sdělit již v průběhu vyšetření. Samotné vyštření trvá 20 min. až hodinu.

Během koronarografie lékař může provést tzv.

PCI (=perkutánní koronární intervence) – jedná se o techniku, pomocí níž lze roztahovat roztahovat zúžené nebo uzavřené cévy pomocí speciálního balonku a velmi často i v tepně zanechat speciální pružinku. tzv.  stent.

Je pravděpodobné, že po dobu nafouknutí balonku se objeví typická svíravá bolest za hrudní kostí.  Balonek tepnu na chvíli uzavře a do tepny nemůže proudit okysličená krev.

Během nafouknutí jsou sklerotické pláty tlačeny proti stěně cévy a tím je rozšiřován vnitřní průsvit cévy. Lékař pak opětovnou aplikací kontrastní látky zkontroluje průchodnost cévy a dle toho pak znovu rozhodne o dalším nafouknutí balonku nebo případném zavedení stentu (maličké pružinky, která ponechává cévu roztaženou).

  •    Jak objednat pacienta?
  • Tel: 567 157 156 nebo 567 157 157
  •   Jak nachystat pacienta?
  • viz. odkaz: Příprava pacienta před plánovanou SKG

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *