Otres mozku – Vše o zdraví

Úrazy hlavy řadíme mezi nejzávažnější úrazy, se kterými se můžete potkat. Při těžkém úrazu hlavy je zraněný bezprostředně ohrožen na životě a není čas na spekulace, co vlastně dělat. A proto neboj se pomoci a jednej!

Jak může vzniknout úraz hlavy vás asi napadne. Typicky je to úder do hlavy (např. pěstí) či pád nějakého předmětu. Další příčinou jsou vysokoenergetické úrazy (např. pád z kola, výšky, autonehody, apod.)

Jak to vypadá?

Pokud na hlavě vidíte krvácení, je to jasné. To se ale nemusí vždy objevit. Na úraz hlavy pomýšlejte i v případě působení velké energie (např. u dopravní nehody nebo po pádu z kola i přesto, že měl dotyčný přilbu).

Ani cyklistická přilba totiž není stoprocentní  a bohužel lidé berou své zdraví na lehkou váhu a jezdí bez ní, a když už ji mají, tak si ji třeba nezapnou. To je stejné, jako by ji neměli.

 Mezi další příznaky řadíme: nevolnost, zvracení, porucha vědomí až bezvědomí, zmatenost, bolest hlavy, ztráta paměti na událost, výtok krve z uší či nosu, modřiny připomínající brýle (tzv. brýlový hematom), nestejná šířka zornic. (Hasík, 2012)

Co je otřes mozku?

Mnohé určitě napadne pojem „otřes mozku“ v souvislosti s úrazem hlavy. Mozek je uložen v pevné kostěné lebce, to asi nemusíme vysvětlovat. Dojde-li k velkému úderu či nárazu do hlavy mozek se „obouchá“ o svou kostěnou schránku, která slouží jako jeho ochrana.

Tím dojde k jeho „otřesení“. Typickým příznakem je krátkodobé bezvědomí, výpadek paměti na událost (pamatuje si vše před ní, jen prostě neví, co se stalo. A i když mu to řeknete, v zápětí se zeptá znovu).

Dále nevolnost a zvracení.

A jak mohu pomoci?

To hlavní, proč článek píšeme je stručný návod na poskytnutí první pomoci. Pojďme na to.

1. Bezpečnost. Stejně jako jindy, než začnete poskytovat první pomoc, zajistěte si vlastní bezpečnost. Sem řadíme i nasazení rukavic, je-li to možné.
2. Poloha. Pokud je zraněný při vědomí, je ideální poloha se zvýšenou horní polovinou těla. V případě, že je v bezvědomí je situace jiná a postupujeme jako u klasického bezvědomí.
3. Volání ZZS. Přivolejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. To není nutné u postižených s pouze malým poraněním hlavy bez poruchy vědomí nebo paměti na událost – v těchto případech postačí sledování postiženého zodpovědnou osobou. (Hasík, 2012)
4. Tepelný komfort. Zajistěte tepelný komfort pacienta. Přehoďte přes něj svou mikinu, izolujte ho od studené země nebo použijte izotermickou fólii.
5. Zástava krvácení. Na hlavně se nesetkáte s masivním krvácením. Pouze pokud to čas dovolí, můžete krvácející rány překrýt.

Zdravotní stav pacientů s úrazem hlavy se může rychle změnit. Proto neodcházejte a sledujte jej. V případě jakékoliv změny pružně reagujte. Může upadnout do bezvědomí či dokonce přestat dýchat a bude nutné zahájit resuscitaci.

Hurá, umím první pomoc!

Nezapomeňte, že přečtením tohoto článku jste se nestali odborníky na poskytování první pomoci při úrazu hlavy. Chcete-li v kritické chvíli skutečně pomoci, navštivte některý ze zážitkových kurzů první pomoci.

Bibliografie

HASÍK, Juljo. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž. ISBN 978-80-87729-007.

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

Otřes mozku

      Pád při lyžování, při jízdě na kole nebo pád ze schodů – existuje mnoho možností, jak přijít k otřesu mozku.

Typickými příznaky otřesu mozku, který patří do skupiny zavřených mozkolebečních poranění, jsou ztráta vědomí, dočásná ztráta paměti a zvracení.

Oproti místním poraněním a zlomeninám lebky se otřes mozku týká samotného mozku, aniž  by musela být poškozena kůže nebo lebeční kosti. Může ovšem také provázet i poranění měkkých tkání hlavy nebo zlomeniny lebečních kostí.

Příčiny/rizikové faktory

      K otřesu mozku může vést každé tupé poranění hlavy. Mezi takové se počítají pády, rány, mohutný tlak dopadajících předmětů, jakož i naražení na jiné předměty, kupříkladu na čelní sklo automobilu. Otřes mozku se dostavuje převážně při nehodách v domácnosti, při práci nebo v silničním provozu. Ve vzácnějších případech bývá způsoben svévolnými údery.

Průběh

      Otřes mozku je poraněním mozku, při němž nedochází k žádným morfologickým změnám mozkové tkáně. Vždy se vyléčí. Představuje tedy krátkodobou „poruchu provozu“ mozku. Dlouhodobá poškození nenastávají.

Celkový obraz otřesu mozku lze popsat pomocí tří příznaků: prvním je ztráta vědomí ve chvíli úrazu, která většinou trvá jen několik vteřin, v nejkrajnějším případě pak nejvíce jednu hodinu. Druhým příznakem je amnézie, dočasná ztráta paměti. Tato dočasná ztráta paměti se netýká pouze doby, během níž je člověk v bezvědomí.

Častokrát chybí v paměti poslední vteřiny před úrazem, což vysvětluje, proč nejsou oběti nehody schopny ji přesně vylíčit a objasnit. Ani po probrání se z bezvědomí mozek okamžitě svou funkci v plném rozsahu neobnoví. Dočasná ztráta paměti trvá po kratší časový úsek často ještě po návratu vědomí. Třetím znakem je zvracení.

K tomu může dojít během bezvědomí nebo později. Někdy nenastává vůbec. Dalšími doprovodnými jevy mohou být nevolnost, podráždění, závrať, bolesti hlavy a ospalost.

Následky

      Většina pacientů je po několika dnech opět absolutně v pořádku, ale během prvních dní se většinou objevuje bolest hlavy, závrať, otupělost apod. Dlouhodobá poškození po otřesu mozku nenastávají.

Rozpoznání/vyšetření

      Jelikož pacient není většinou schopen lékaři podat žádné údaje týkající se úrazu, je zapotřebí, aby průběh nehody popsal někdo třetí. Ne vždy jsou patrné známky poškození lebky, například odřeniny nebo boule.

V okamžiku lékařského ošetření je postižený většinou opět při vědomí, na nic si však nevzpomíná. Na rentgenovém snímku lebky nelze rozpoznat žádné změny, takže lékař musí svou diagnózu stanovit na základě informací, které mu byly dány a zhodnocení stavu nemocného.

      V některých klinikách se provádí EEG (elektroencefalografie, měření elektrických proudů v mozku). Ta sice rozpozná změny, neukazuje však přímo na otřes mozku. Příznaky jako kolaps nebo zvracení samy o sobě také ještě neznamenají otřes mozku.

Dignóza otřesu mozku je na místě pouze tehdy, když došlo k bezvědomí, dočasné ztrátě paměti, a případně i ke zvracení.

Léčba

      Při otřesu mozku není nutné zvláštní ošetření. Přesto bývají pacienti 24 hodin pod dohledem v nemocnici. Úraz postihující lebku by mohl vyvolat krvácení do mozku.

Jelikož krvácení do mozku může velmi pomalu vést k životně nebezpečnému poškození mozku, je pacient pro jistotu pod bedlivou kontrolou, při které lékaři sledují stav vědomí, délku dočasné ztráty paměti a reakce zornic. Symptomaticky léčeny bývají pouze bolesti hlavy, zvracení a eventuálně poruchy krevního oběhu.

Důležité: Ačkoli je otřes mozku pouze lehkých zraněním, měl by se člověk při každém poranění hlavy, které je spojeno s bezvědomím, svěřit pro jistotu do rukou lékařů.

Prevence

      Poněvadž se úrazy mohou stát kdykoli, kdekoli a za rozličných podmínek, lze se před nimi  pomocí preventivních opatření chránit jen částečně.

Jedinou přiměřenou ochranou je nošení přilby v takových situacích, kdy je riziko poranění hlavy zvýšené – při práci na staveništi, v silniční dopravě při jízdě na motocyklu, mopedu i na kole (aniž by to musel zákon přímo ukládat).

Přilbu by měli rovněž nosit rychlobruslaři, kanoisté na divoké vodě a horolezci.

      Mé dítě prodělalo otřes mozku. Kdy může jít opět do školy?       Po dobu, kdy dítě trpí bolestmi hlavy a případnou nevolností, podrážděním nebo zvracením, by do školy chodit nemělo.

Během několika dní bolesti hlavy a zvracení ustane a dítě se bude zřejmě cítit lépe, bude opět čilejší a může jít do školy. Učitelé by ale měli vzít v úvahu sníženou schopnost soustředění, která se obvykle vrátí k normálu teprve po několika týdnech.  

      Musím po otřesu mozku ležet v posteli?       Sám/a budete cítit, co vám dělá dobře a co vám škodí. Určitě byste se po dobu bolestí hlavy neměl/a příliš přepínat. Budete-li při každém pohybu cítit silné bolesti hlavy, měl/a byste se chovat skutečně velmi klidně a raději si lehnout. Když se budete cítit lépe, klidně můžete vstát.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. 7 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Petra Sedláčková4. 3. 2017 10:58:20

Dobrý den mám dotaz, spadla jsem pri jízdě na snowboardu hlavou dolu na led. Nechtela jsem ale ze zajezdu domu, a tak sem si to nechala pro sebe, hlava me silne bolela jen den urazu, dalsi dny to spolu s nevolnosti bylo snesitelne a ja normálně fungovala. Včera jsme prijeli ze zajezdu, a dnes je to 5dni od pádu a mně je stále nevolno, bolí mě hlava a část hlavy, na kterou jsem spadla me stale velmi bolí, v jednom miste tak, ze se ani nemohu dotknout. I přes to že jsem mela helmu. Mám však problém v tom, že jsem nezletila, a proto si nemohu zajít na vyšetření sama a rodiče mě do nemocnice odmítají vzit s tím, že si přes víkend odpočnu a budu v pořádku. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Jonáš 13. 3. 2017 22:20:11

Dobrý den chtěl bych se zeptat zda se jedná o otřes mozku. Dnes sme hráli fotbal a já dostal ránu míčem jakoby na oko vše sem si pamatoval.Celý den sem byl v pořádku ale když sem si teď večer četl o otřesu mozku začalo mi být uzko 8 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3Nikola2326. 8. 2017 20:06:46

Ahoj, trpím úzkosti, protože muj přítel utrpěl při florbalovem zápasu otřes mozku a vubec si nepamatuje jak vypadám a jak jsme se sblizili a jak začal nás vztah… jak dlouho muze zmíněny stav trvat. Mám z toho depresi…Předem děkuji a přeji pěkný zbytek vecera 2 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4Jana Kratochvílová16. 11. 2017 13:28:13

V neděli v noci jsem spadla na hlavu. Byla to velká rána – “ videla jsem hvězdicky“. Nevím na co jsem spadla . Pak jsem asi po chvíli nejak vstala. Měla jsem malou odřeninu nahoře ne čele a u ní na hlave bolestivé místo . Sla jsem zase spát. Byla jsem sama na chalupě – je mi 75. Už jsem spadla vícekrát- mam také poruchu rovnováhy.V uterý večer jsem se nechala odvést synem domu. Jsem hodně unavená, bolí mne hlava a nemám chut na jídlo., nic se nemohu přinutit dělat. Jinak žádné potíže nemám. Mám se nechat vyšetřit? S pozdravem Jana 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

5Andrea17. 3. 2018 20:28:39

Dobrý den, asi před třemi hodinami jsemse uhodila do hlavy. V rámci laser game jsem rychle běžela a nevšimla si zábrany. Najednou jsem ležela na zemi, čelenka z hlavy i zbraň ležely cca metr ode mě. Moment úrazu si nepamatuju. Řekla bych však, že jsou to milisekundy. Následovala chcíle pláče a třepání (asi šok) poté se dodtavil pocit na zvracení (nyní odezněl), a zimnice. Bolest hlavy snad ve všech směrech a chvíle točení. Nyní už cca dvě hodiny ležím v klidu a je to lepší. Můžu se pohnout? Můžu se napít/najíst? Je bezpečné usnout? Děkuji moc. Komentujte, hodnoťte, ptejte se!

Úrazy hlavy a páteře

Úrazy hlavy a páteře tvoří nejobávanější skupinu možných zranění. Jejich následky mohou být doživotní nebo mohou dokonce končit smrtí. Velmi často zde rozhodují minuty,  a proto je důležitá především rychlá a správná první pomoc.

Lebka je citlivý kostěný aparát, jehož hlavní funkcí je ochrana mozku.  Při mnohých úrazech hlavy však ani lebka nedokáže zabránit poškození mozku.

Mozek však může být poškozen také v případě, kdy nedojde k porušení lebky, a to nejčastěji v souvislosti s vnitřním krvácením, jež postupně mechanicky utlačuje mozkovou tkáň.

Otřes mozku

K otřesu mozku dochází zpravidla v souvislosti s úrazem hlavy, který je doprovázený krátkodobou poruchou mozkové činnosti. Jedná se o lehkou formu poranění hlavy, ale ani v tomto případě není radno situaci podceňovat.

V některých případech postačí pouze malé násilí do oblasti hlavy a může dojít k vážnému poranění mozku, které vede ke vzniku trvalých následků nebo ke smrti.

Nejčastější příčiny otřesu mozku jsou dopravní nehody, sportovní aktivity nebo úrazy.

Jaké jsou klinické příznaky?

Mezi základní příznak otřesu mozku patří krátkodobé bezvědomí, které trvá zhruba do patnácti minut. Někdy může docházet k opakovaným stavům bezvědomí.

Tento stav je považován za velmi vážný a vyžaduje také co nejrychlejší lékařskou péči. Po procitnutí trpí postižený většinou ztrátou paměti. Postižený si nevzpomíná na krátké období těsně před úrazem.

Následně dochází k rozvoji bolesti hlavy, poruše koncentrace pohybů. Mohou se také objevit mdloby nebo pocit na zvracení.

Jaká je první pomoc?

U otřesu mozku je potřeba u postiženého zhodnotit stav vědomí, dech a puls. V žádném případě není vhodné dávat zraněnému jakékoli potraviny, tekutiny a léky. Jestliže došlo k vymizení životních funkcí (dechu a pulsu), je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci, tedy umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž.

V této resuscitaci je nezbytné vytrvat do doby obnovení životních funkcí nebo příjezdu zdravotnické záchranné služby. Pokud jsou u postiženého v bezvědomí životní funkce zachovány, je vhodné uvolnit dýchací cesty a uložit jej do stabilizované polohy. Dále je nutné zavolat zdravotnickou záchrannou službu, do jejího příjezdu je nutné opakovaně sledovat životní funkce.

V případě, že je postižený při vědomí, musíme ho uklidnit  a zajistit transport do zdravotnického zařízení.

Poškození mozku

K poranění mozku může dojít různým způsobem, zpravidla se jedná o zhmoždění nebo stlačení mozkové tkáně. Zhmoždění mozku je mechanické poškození, které se nejčastěji projevuje krátkodobým bezvědomím, silnou bolestí hlavy a ztrátou paměti na období úrazového děje.

Ke stlačení mozku dochází vlivem krvácení, následně vzniklý hematom postupně utlačuje mozkovou tkáň. Mezi základní klinické příznaky stlačení mozku patří především tzv. dvoufázové bezvědomí, což znamená že postižený po úrazu upadá do bezvědomí, poté následuje období nabytí vědomí, ve kterém dotyčný většinou zvrací.

Další fází je opětovné upadnutí do bezvědomí, které je způsobeno vzniklým hematomem.

Jaká je první pomoc?

Při poranění hlavy je vždycky důležité zajistit co nejrychlejší převoz do zdravotnického zařízení, tak, aby se postiženému dostalo v co nejkratším čase lékařské pomoci. Mezi další postupy první pomoci patří zhodnocení stavu vědomí a životních funkcí.

V případě, že je postižený při vědomí a má zachovány všechny životní funkce, je nejvhodnější uložit jej do polohy na zádech s podložením hlavy, popř. použít protišokovou polohu (nohy jsou výš, než zbytek těla. Rozhodně nepodáváme zraněnému tekutiny, potraviny nebo léky.

Pokud je postižený v bezvědomí a jsou u něj zachovány životní funkce, je vhodné jej uložit do stabilizované polohy. Poté je nutné až do příjezdu zdravotnické záchranné služby pravidelně sledovat životní funkce.

Pokud došlo k vymizení dechu a pulsu, zahájíme ihned masáž srdce a umělé dýchání.

Poškození páteře

Páteř se skládá z 34 obratlů, je hlavní částí centrálního podpůrného systému, který se podílí na většině našich pohybů. Další její důležitou funkcí je ochrana míchy. Mícha je nervová trubice, která měří 40 – 45 cm a vede až po první bederní obratel.

  Mícha je uložena uvnitř obratlů, které mají za úkol ochraňovat  ji před možným poškozením.

Úrazy páteře patří mezi jedny z nejnebezpečnějších poškození, ke kterým může dojít v souvislosti s různými aktivitami, nejčastěji při dopravních nehodách, při pádech z výšky, skocích do mělké vody.

Jaké jsou chronické příznaky?

Úrazy páteře se projevují především intenzivní bolestí, která může v některých případech vystřelovat  až do končetiny. Postižený dále trpí ztrátou citlivosti, v postižené oblasti nic necítí, a to zpravidla ani bolestivý podnět.

V některých případech může naopak pociťovat nadměrnou citlivost postižené oblasti a každý dotek může být vnímán jako palčivá bolest. Jedním z hlavních příznaků je také ochrnutí končetin. Může se také projevovat brněním končetin. Mezi další možné příznaky lze zařadit poruchy vědomí, životních funkcí apod.

Komplikace

Velmi často mohou být úrazy páteře komplikovány přidruženými poraněními, jakými jsou například zlomeniny horních a dolních končetin, poranění nitrohrudních a nitrobřišních orgánů, poranění hlavy.

Na co musíme myslet

Při podezření na poranění páteře musíme neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Při těchto úrazech je nutné vždy myslet na  to, že k poranění míchy může dojít i nešetrnou manipulací s postiženým. Z tohoto důvodu je vhodné (pokud to není nezbytně nutné) s postiženým hýbat jen minimálně. Nejprve je potřeba zhodnotit riziko dalšího ohrožení.

Jaká je první pomoc?

• V případě, že zraněný není přímo ohrožen na životě, to znamená, že jsou zachovány životní funkce, vědomí, nedochází k tepennému krvácení apod., je vhodné se pokosit o navázání komunikace a uklidnění. Dále je pak nutné monitorovat životní funkce, zajistit teplo a vyčkat příjezdu zdravotnické záchranné služby.
• Pokud postiženému hrozí zdravotní újma z prodlení nebo nejsou zachovány životní funkce, je na místě co nejrychleji jej vyprostit. Při vyprošťování se doporučuje postup, při němž tělo zůstává v ose. Hlavu je třeba fixovat nejlépe za pomocí další osoby, která bude držet hlavu tak, aby nedošlo ke zbytečným pohybům páteře. Zraněný by  měl být opatrně uložen na pevnou rovnou podložku, kde může dál pokračovat v poskytování první pomoci.
• Pokud nejsou zachovány životní funkce, je nutné co nejrychleji zahájit kardiopulmonální resuscitaci, ale bez záklonu hlavy. Místo záklonu hlavy se používá předsunutí dolní čelisti.
• Jestliže, stojící postižený si stěžuje na bolest v zádech, je nutné zajistit, aby do příjezdu záchranné služby zůstal stát, např. za pomoci další osoby. Při hrozbě kolapsu je nutné dotyčného s největší opatrností položit na pevnou podložku.

Neuroložka: Na otřes mozku po pádu upozorní ztráta vědomí

Co je otřes mozku?Otřes mozku neboli komoce mozková je náhlá krátkodobá porucha činnosti mozku způsobená úrazem nebo otřesem hlavy. Jedná se o jedno z lehčích poranění mozku.

Jak často se na oddělení setkáváte s pacienty po otřesu mozku a zaznamenáváte v zimním období více případů?Ve spolupráci s chirurgy a ortopedy velmi často.

Nezáleží tak na tom, jestli je zimní nebo letní období, lidé padají stále.

Otřes mozku se nejčastěji stává při sportovních aktivitách, dopravních nehodách, pracovních úrazech a při pádech starších a hůře pohyblivých jedinců.

Jaké příznaky k tomuto poranění patří a můžeme my sami poznat, že máme otřes?V klinickém obrazu dominuje ztráta vědomí, která je krátkodobá v řádu sekund až minut, poté se pacient sám probírá, často je dezorientovaný, někdy spavý a nepamatuje si na okamžik úrazu a krátkou dobu před ním (retrográdní amnézie). Bývá přítomen pocit na zvracení, zvracení, bolesti hlavy, závrať, pocení.

Pokud jsme svědkem takového poranění nebo se stalo přímo nám, je vždy nutné vyhledat lékaře?Důležité je udržovat pacienta při vědomí a přivolat pomoc.

Při poranění hlavy dochází často současně k poranění páteře, zejména krční. Vždy pokud jsou příznaky otřesu mozku anebo poranění měkkých tkání, je nutné vyšetření chirurgem a poté eventuálně neurologem.

Poranění hlavy může být totiž komplikováno krvácením do mozku a zlomeninami lebky.

Jaká vyšetření nás v nemocnici čekají a je nutná hospitalizace?Vstupní vyšetření chirurgem, popřípadě traumatologem a neurologem.

Zhotoví se rentgenová vyšetření lebky, krční páteře, dále při podezření poranění mozku nebo míchy CT (počítačová tomografie) .

U diagnózy otřes mozku je nutná hospitalizace za účelem monitorování stavu vědomí, reakce zornic, tlaku, tepu, neurologického nálezu. Během léčby je nejdůležitější klidový režim, podávání léků proti bolesti a proti zvracení.

V případě, že podceníme příznaky nasvědčující otřesu a nenavštívíme lékaře, jaká rizika nám hrozí?Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá současně s úrazem (krvácení do mozku, zlomeniny lebky a páteře, poranění míchy). Může nastat několik nespecifických příznaků nazývajících se „postkomoční syndrom“ např. porucha soustředění, pozornosti, paměti, přetrvávající bolesti hlavy, únavnost, podrážděnost a deprese.

Říká se, že připraveným štěstí přeje a proto se vždy hodí znalost poskytování první pomoci. Jaká je v případě otřesu mozku?První pomocí je vyhledat lékaře. U lehčích poranění udržovat poraněného při vědomí. Musíme vždy myslet na možné poranění páteře. U těžkých poranění, obzvláště pokud pacient zvrací, ho musíme uložit do stabilizované polohy a zavoláme záchrannou službu.

Existují i preventivní opatření, která mohou zabránit tomuto nepříjemnému a nebezpečnému úrazu?Jediné opatření, které můžeme doporučit, je vyhýbat se pádům, obzvláště v tomto počasí. Dále používání ochranných přileb při provozování sportů a ochranných pomůcek v pracovním prostředí.

Dagmar Čerňanská

Poznáte otřes mozku nebo zlomeninu lebky u dětí?

Když se vaše dítě udeří do hlavy nebo se na hlavě zraní, může to být hodně strašidelné. Rány na hlavě mohou silně krvácet a některé boule narostou i do velikosti vejce.  I když rána někdy vypadá nekomplikovaná, musíte si uvědomit, že s úrazy hlavy se mohou spojovat jiné problémy, například zlomenina lebky, zranění páteře a otřes mozku.

Jaké jsou příznaky a léčba při podezření na zlomeninu lebky?

• Dítě se zlomeninou lebky má někdy čirý výtok z nosu nebo uší. (Nepřítomnost krve nebo tekutiny však neznamená, že zlomeninu neutrpělo.)
• Pokud zpozorujete krev nebo tekutinu, zavolejte sanitku a popište nehodu a příznaky.
• Vždy předpokládejte, že dítě s poraněním hlavy může mít také poraněný krk a páteř.
• Máte-li podezření na zranění páteře, podepřete dítěti hlavu a krk v místě, kde jste je našla, a nepohybujte s ním, pokud není v nebezpečí nebo v bezvědomí (v takovém případě je uložte do stabilizované polohy).
• Než dorazí sanitka, sledujte dítě, jestli se nemění jeho reakce, hlídejte mu pulz a dýchání.
• Jestliže dítě upadne do bezvědomí, uvolněte mu dýchací cesty.
• Kontrolujte veškeré krvácení z kůže na hlavě, aniž byste s dítětem hýbali.
• Pokud má výtok z ucha, překryjte je sterilním krytím a jemně obvažte, ale ničím ucho neucpávejte.

Jaké jsou příznaky otřesu mozku?

Otřes mozku se může rozvinout nějakou dobu po úrazu, zůstaňte proto ostražití. Kontrolujte, zda lze dítě v noci probrat.

Známky a symptomy otřesu mozku zahrnují:

• závrať,
• nevolnost,
• náhlou změnu úrovně vědomí,
• jakýkoli významný otok na hlavě,
• změny v chování miminka nebo batolete,
• větší panenky než obvykle (rozšířené) nebo panenky nestejné velikosti.

Pokud se kterékoli z těchto příznaků otřesu mozku projeví během 24 hodin od úrazu hlavy, vyhledejte urgentní lékařskou pomoc a dopravte dítě do nemocnice.

Nečekejte na všechny symptomy, než se vydáte na pohotovost. Pracovníci pohotovosti budou chtít vědět, kdy k nehodě došlo, z jaké vzdálenosti dítě spadlo na hlavu, např.

zda z výšky větší, než je samo velké, a do čeho hlavou udeřilo, např. do kamenné podlahy, ostrého rohu stolu.

Jak mám dítěti ošetřit poranění hlavy?

• Bude potřeba ránu překrýt dlouhým sterilním obvazem, který byste měli mít v lékárničce. Tyto obvazy obsahují absorpční polštářek, po obou koncích s dlouhou rolí obvazu, který pak drží absorpční polštářek na místě.
• Otevřete obal obvazu a odrolujte jej až po absorpční polštářek.
• Polštářek bude velký a čtvercový, možná bude tedy potřeba jej přeložit napůl. Překryjte s ním dítěti ránu.
• Položte polštářek dítěti na ránu a požádejte je, aby si jej přidrželo.
• Nyní použijte dlouhou roličku s obvazem připojenou ke každému konci polštářku a obtočte obvaz dítěti okolo hlavy, abyste polštářek upevnili na místo.
• Obtáčejte obvaz z obou stran polštářku dítěti kolem hlavy a vytvořte svého druhu šátek.
• Konce obvazů svažte dohromady.
• Ujistěte se, že obvaz nepadá a nezakrývá dítěti oči.
• Ukonejšete dítě a ujistěte je, že se o ně postaráte.

Souhrn

• Máte-li podezření na zlomeninu lebky nebo poranění páteře, nebo pokud dítě ztratí vědomí, volejte hned sanitku a monitorujte dítě, jeho reakce, pulz a dýchání.
• Pečlivě sledujte jakékoli známky otřesu mozku. Pokud se vyskytnou jakékoli známky otřesu mozku, jeďte na pohotovost.
• Jestliže má dítě krvácivou ránu na hlavě, zastavte krvácení, očistěte a obvažte ránu.

Otřes mozku hrozí při sportu i v práci. Měli bychom znát jeho příznaky

Otřes mozku vzniká, jak již jeho název napovídá, při úderu do hlavy, respektive hlavou o podložku, přičemž dojde k otřesu mozkové tkáně.

Ačkoliv se jedná o poranění, které způsobuje dočasné omezení některých funkcí mozku, není třeba se ve většině případů obávat trvalých následků. Horší případ nastane ve chvíli, kdy se objeví tak zvané nitrolebeční krvácení, lidově označované jako krvácení do mozku.

Podle lékařů proto není vhodné jakýkoliv větší úder do hlavy podceňovat a měli bychom vždy vyhledat radu a pomoc lékaře.

Jak se otřes projevuje?

Abychom mohli jednoznačně (nebo alespoň s velkou pravděpodobností) určit, zda se jedná o otřes mozku, musíme znát jeho příznaky. Rozhodně tedy nesmíme podcenit bolest hlavy, spojenou se závratí, případně obecnou otupělostí a nevolností. To všechno jsou běžné přínaky otřesu mozku. V momentě, kdy se objeví, není na co čekat a návštěva ordinace je nezbytná.

Uvedené symptomy bývají doprovázeny také krátkodobým výpadkem paměti, kdy si postižený často nedokáže vybavit moment pádu a zranění. Zjevnou ránu na hlavě ale většinou nenajdeme, samozřejmě pokud postižený nedopadl na ostrý předmět, o nějž by si hlavu přímo rozbil.

U malého dítěte může vzniknout otřes mozku i bez úderu. Tak zvaný syndrom třeseného dítěte vzniká nesprávnou manipulací s miminkem nebo skutečným nadměrným třesením třeba ve snaze uklidnit plačící dítě.

Stejně jako dospělí, mohou se s otřesem mozku setkat i děti, a to dokonce ještě častěji, již jen s ohledem na skutečnost, že se většinu sportů teprve učí a je tedy mnohem pravděpodobnější pád – jako například právě při provozování zimních sportů, tak ale i v létě na hřišti, u vody nebo v přírodě.

Příznaky jsou obdobné jako u dospělých a stejně tak je nutné dítě dovést k lékaři. Ve většině případů je třeba krátká hospitalizace a pozorování dětského pacienta, aby byl možný okamžitý lékařský zásah při případném (i když nepříliš častém) zhoršení jeho stavu.

Poučme děti

Je velmi důležité, aby byly děti od co nejútlejšího věku poučeny o možnosti takového úrazu jak u sebe, tak i u kamarádů, a aby věděly, jak se v takovém případě zachovat. Dnes mají již běžně po ruce mobilní telefony a není tak problém přivolat pomoc dospělé osoby nebo dokonce lékaře. Jen vědět jak a proč.

A co potom?

Po lékařském vyšetření a případném propuštění z nemocnice je třeba dodržovat ještě po lékařem určenou dobu klidový režim. Nejde přitom jen o to, aby pacient odpočíval, ale neměl by ani příliš namáhat oči.

Nedoporučuje se proto dlouhé sledování televize nebo čtení. Jednoduše řečeno, otřesený mozek by mít čas na odpočinek a rekonvalescenci. Děti by neměly několik dní chodit do školy a je třeba, aby byly pod dohledem.

Prevence je základ

Asi není nutné dlouze vysvětlovat, že jednodušší a příjemnější než případné následné čekání na odeznění doprovodných jevů otřesu mozku je prevence jeho vzniku. Jestliže tedy jedeme lyžovat, helma je nejen povinná, ale také jednoduše opravdu prospěšná. Mnoho lyžařů i dalších sportovců již ochránila před neplánovanou návštěvou nejbližší nemocnice.

Otřes mozku: příznaky, léčba (komoce) – Vitalion.cz

Otřes mozku (komoce, lat. commotio cerebri) je porucha mozkové funkce,
která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jedno
z lehčích poranění mozku.

Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátě
vědomí (bezvědomí), paměti s opakovaným
zvracením, které není však podmínkou.

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku sekund
až 30 minut a dle této délky se dělí do třech skupin (viz níže).
Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky)
ani na algické podněty (bolestivý podnět – například štípnutí do
ušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chycení
za trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že se
pacient z bezvědomí probírá sám a nepamatuje si
na okamžik úrazu a krátkou dobu před ním. Tento
jev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovaný a spavý, je mu
na zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat při
vědomí a zavolat pomoc, jelikož úraz hlavy může
být těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolební
krvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně
(krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacienta
vyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře –
hlavně krční, která může vést k poranění míchy a celkovému
ochrnutí.

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravních
nehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu.
Pokud došlo k ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříve
poraněného dopravit k lékaři.

Prevence otřesu mozku

Ochrana hlavy při sportu, ochranné pomůcky v pracovním
prostředí, hlídání dětí, ochrana výškových budov – zábradlí.

Příznaky a projevy otřesu mozku

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy
(např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobou
poruchou vědomí, dále následující
nevolnost a spavost. Přičemž, čím dříve
po úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognóza
komoce.

Rentgenové vyšetření (RTG) a počítačová tomografie (CT) vyšetření
jsou důležitá pro vyloučení krvácení či zlomeniny (fraktury) lebky.

Samotné příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají ze
samotné jeho definice. Projevuje se po úrazu hlavy krátkodobé bezvědomí do
30 minut rozdělené do tří stupňů – 1. st. od sekund
do 5 minut; 2. st. do 15 minut, 3. st. do
30 minut.

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut se
již nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formou
kontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdní
amnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následující
události. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřeba
pacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od něj
neodcházet.

Dalšími typickými příznaky je bolest hlavy,
dezorientace, nevolnost,
závratě, může se vyskytovat zvracení.
Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocněním způsobeném
úrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je
třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním – první
pomoci – záchranné služby či lékaře.

Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nevolte mu znovu
usnout a zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášť
pokud si stěžuje na bolesti páteře.

Nedávejte pacientovi nic pít ani jíst, protože bez
rentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct,
zda není poškozen mozek nebo lebka a nebude nutná operace pod anestezií.

Pokud by hrozil velký otok mozku nebo bylo přítomné silné krvácení, byla
by nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídí
anestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) je
to prospěšnější.

Pokud pacient zvrací, udržujte jej v takové poloze, aby se
zabránilo aspiraci (vdechnutí) žaludečního obsahu. Do
příjezdu lékaře jej stále kontrolujte!

Pokud náhle selže srdce či dýchání, bez rozmýšlení začněte
s kardiopulmonární resuscitací.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí. Je
důležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodného
krčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy a
páteře – hlavně u pádů a dopravních nehod).

Krční límec je
prevencí před dalším poraněním při transportu nemocného. Pokud se jedná
o vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límci
se jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěný
pacient je již připravený k převozu.

Musí se neustále kontrolovat
životní funkce a vhodné je poraněného udržovat při
vědomí..

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgen
nejen mozku, ale především krční páteře a pak ostatních částí těla
dle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsou
přítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň tři
dny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jiné
další komplikace. Po tuto dobu by se neměly zatěžovat
oči – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst. Měl by
se dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu,
jelikož pacient může stále pociťovat závratě.

Jak již bylo zmíněno, otřes mozku se nedá žádnou zobrazovací metodou
zcela prokázat, takže lékař vychází z pocitů a projevů pacienta.

Tímto
směrem se poté udává i jeho samotná léčba – ta je
symptomatická – léčí se příznaky, které pacient
projevuje. Podávají se obvykle analgetika (léky na
zmírnění bolesti) na bolest hlavy.

Pacient je po dobu hospitalizace připojen
na přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice, by měl pacient ještě dodržovat alespoň
tři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se,
nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojené jiné zranění –
poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dána
tímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršení
paměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucí
k trvalým změnám. Každý otřes mozku může mít zkomplikován
v průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočním
syndromem.

Jak si mohu pomoci sám

Kromě již zmiňované prevence je nutné si říci, co dělat v případě
podezření na komoci. Zajistit co nejrychlejší transport
poraněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, při
bezvědomí je zabezpečit.

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá
při samotném způsobení komoce jako jsou – krvácení do
mozku, porucha mozkové činnosti,
zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) nebo
poranění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku
(nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškození
mozku. Jako prvními příznaky může být změna tvaru zorniček, stále
větší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost),
opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom,
kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznaky
související s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnech
či týdnech.

Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku.

Patří sem
tyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může být
i v souvislosti s poškozením krční páteře), pocit
únavy, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě,
snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Diskuse

• Otřes
  mozku?
• Jak
  poznám otřes mozku?
• Léčba
  otřesu mozku

Další názvy: komoce, commotio cerebri