Scintigrafie může poskytnout včasnou detekci rakoviny.
Scintigrafie je diagnostická (vyšetřovací) metoda používaná v nukleární medicíně. Skeletální scintigrafie pomáhá diagnostikovat a vyhodnocovat celou řadu onemocnění a stavů kostí za použití malých množství radioaktivních materiálů nazývaných radiofarmaka, které jsou injektovány do krevního řečiště. Radiofarmaka cestují přes zkoumanou oblast a vydávají záření ve formě gama paprsků, které jsou detekovány speciální gamma kamerou a počítačem pro vytváření obrazů vašich kostí (vše se převádí do podoby dvojrozměrných obrazů). Protože je schopna určit molekulární aktivitu v těle, skeletální scintigrafie nabízí potenciál k identifikaci onemocnění v jeho nejranějším stádiu.
Postupy zobrazování nukleární medicíny jsou neinvazivní a – s výjimkou intravenózních injekcí – obvykle bezbolestné lékařské testy, které pomáhají lékařům diagnostikovat a hodnotit zdravotní stavy. Tyto zobrazovací snímky používají radioaktivní materiály nazývané radiofarmaka nebo radiotracery.
Vyzařovaná radioaktivní energie je detekována speciální kamerou nebo zobrazovacím zařízením, které produkuje obrazy kostí nazývané scintigramy.
Abnormality jsou indikovány abnormálními oblastmi kosti, která zachycují více nebo méně radiofarmaka, které se na scintigramu objevují světlejší nebo tmavší než normální kost.
Vzhledem k tomu, že postupy nukleární medicíny dokáží zobrazovat funkce těla na molekulární úrovni, nabízejí potenciál k identifikaci onemocnění v jeho nejranějším stádiu. Ve skutečnosti tento kostní sken může často najít kostní abnormality mnohem dříve než běžná rentgenová vyšetření.
Kdy se scintigrafie používá?
Lékaři objednávají kosterní scintigrafii například v těchto případech:
- při hledání rakoviny kostí nebo zjištění, zda se rakovina z jiné oblasti těla, jako jsou prsa, plíce nebo prostata, rozšířila do kostí.
- diagnostikuje příčinu nebo polohu nevysvětlitelné bolesti kostí, jako je například pokračující bolest zad
- pomáhá určit polohu kosti ve složitých kostních strukturách, jako je noha nebo páteř. Následné hodnocení může být provedeno pomocí počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI).
- může diagnostikovat zlomené kosti, jako jsou třeba různé únavové zlomeniny nebo zlomeniny kyčle, které nejsou zřetelně vidět na rentgenovém vyšetření.
- při hledání poškození kosti způsobené infekcí nebo jinými stavy, jako je Pagetova choroba.
To jsou případy, kdy se scintigrafie používá v případě kostí. Ale dá se použít i v dalších případech, například:
- scintigrafie perfuze myokardu,
- renální scintigrafie,
- scintimamografie
- scintigrafie štítné žlázy
- scintigrafie ledvin (Scintigrafie ledvin je rychlá neinvazivní metoda pro hodnocení funkce a poruch ledvin a vývodných cest močových)
- scintigrafie plicní perfuze
A podobně.
Jak se připravit na vyšetření?
Informujte svého lékaře, pokud existuje možnost, že jste těhotná nebo kojíte. Ujistěte se také, zda jste nedávno neužívali léčivý přípravek obsahující bismut, jako je přípravek Pepto-Bismol (Bismut subsalicylát), nebo jiný, který má barium-rentgenový kontrast.
Diskutujte s lékařem o všech nedávných nemocech, zdravotních stavech, alergiích a lécích, které užíváte, včetně vitaminů a doplňků z bylin. Váš lékař vás bude instruovat, jak se připravit.
Možná budete muset čekat několik hodin mezi injekcí radiotraceru a vyšetřením kostí, takže si sebou vezměte něco na čtení a podobně. Nechte také šperky doma.
Jak to vlastně funguje?
Při běžných rentgenových vyšetřeních se obraz vytváří procházením rentgenových paprsků tělem pacienta.
Naproti tomu postupy nukleární medicíny používají radioaktivní materiál, nazývaný radiofarmaka nebo radiotracer, který se injektuje do krevního oběhu (dají se i polknout nebo vdechovat jako plyn).
Tento radioaktivní materiál se hromadí v orgánu nebo v oblasti vašeho vyšetřovaného těla, kde vydává malé množství energie ve formě gama záření. Speciální kamery detekují tuto energii a pomocí počítače vytvářejí obrazy s podrobnými informacemi o struktuře a funkci orgánů a tkání ve vašem těle.
Jaké jsou výhody scintigrafie
- Prohlídky těla pomocí jaderného lékařství poskytují jedinečnou informaci – včetně podrobností o funkční a anatomické struktuře těla, která je často nedosažitelná pomocí jiných zobrazovacích postupů.
- U mnoha nemocí získávají nukleární léčiva nejdůležitější informace potřebné pro stanovení diagnózy nebo určení vhodné léčby, pokud existuje.
- Jaderná medicína je levnější a může poskytnout přesnější informace než různé průzkumné operace.
- Kontrola kostí pomáhá lékařům vyhodnotit stav vašich kostí a zjistit zlomeniny a další abnormality, které mohou být při testu kostní radiografie nebo na rentgenovém testu vynechány.
- Scintigrafie může poskytnout včasnou detekci rakoviny a rakoviny, která se rozšířila do kostí z jiných částí těla.
- Scintigrafie může detekovat osteomyelitidu, infekci kostní dřeně.
- Scintigrafie pomáhá sledovat účinky léčby na kostní abnormality.
- Postup je bez akutních nebo dlouhodobých nežádoucích účinků a s výjimkou případů velmi mladých pacientů je uspání pacienta jen zřídkakdy nutné.
Jaká jsou rizika a nevýhody scintigrafie
- Mohou se objevit alergické reakce na radiofarmaka, jsou však extrémně vzácné a jsou obvykle mírné. Přesto byste měli informovat personál nukleární medicíny o jakýchkoli možných alergiích nebo o jiných problémech, ke kterým mohlo dojít během předchozích zkouškách jaderného lékařství.
- Injekce radiofarmaka může způsobit slabou bolest a zarudnutí, které se však rychle zahojí.
- Vždy existuje malé riziko poškození buněk nebo tkání před vystavením jakémukoli záření, včetně nízké úrovně záření radiofarmaka použitého při tomto testu.
- Postup může vystavit vyvíjející se plod radiaci a radiofarmaka mohou být přenášena na dítě skrze mateřské mléko.
Kde si o scintigrafii přečíst více?
- Informace o scintigrafii na wikipedii
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Scintigrafie skeletu – kdy a jak se provádí vyšetření kostí
Pomocí scintigrafie skeletu jsou vyšetřovány kosti. Scintigrafie se používá k zaznamenání změn v jejich struktuře. Průvodním příznakem, který vás v této souvislosti obvykle dovede k lékaři, je nevysvětlitelná bolest kostí. Vyšetření navrhuje lékař s odborností chirurg, internista nebo onkolog a provádí se v oddělení nukleární medicíny.
Vyšetření se provádí pomocí velkého obdélníkového nebo kruhového přístroje nazývaného gama kamera či scintilační kamera.
Kdy se vyšetření používá?
Scintigrafie skeletu se nejčastěji používá:
- při podezření na nádorové kostní onemocnění či metastázy v kostech (nejčastěji u nádorů prsu, plic nebo prostaty),
- při stanovení diagnózy zlomeniny kostí tam, kde není zlomenina dobře viditelná pomocí rentgenového vyšetření (např. u únavové zlomeniny),
- u kostního poškození zapříčiněného infekcí nebo jiným onemocněním,
- jako pomoc při zjišťování příčiny u nevysvětlitelné bolesti v kostech.
K čemu vyšetření slouží?
Vyšetření dokáže objevit kostní procesy, které jiným vyšetřením zobrazit nelze. Pomáhá tak lékaři stanovit diagnózu onemocnění už v jeho časné fázi. Na základě zjištěných informací může být zahájena odpovídající léčba. Scintigrafie slouží také k zhodnocení závažnosti postižení, případně sledování úspěšnosti léčby.
Pomocí čeho se vyšetření provádí?
Vyšetření se provádí pomocí velkého obdélníkového nebo kruhového přístroje nazývaného gama kamera či scintilační kamera. Jeho součástí jsou detektory zachycující radioaktivní záření. Výsledky vyšetření jsou zpracovány počítačem a přenášeny na jeho obrazovku.
Jaký je princip vyšetření?
Scintigrafie skeletu spočívá v podání malého množství radioaktivní látky do těla pacienta. Tato látka se zvýšeně hromadí v některých orgánech nebo tkáních – například v oblastech, kde dochází k nádorovému bujení.
Míra vychytávání látky v kostech odpovídá míře kostní přestavby. Radioaktivní látka v těchto místech vyzařuje malé množství energie ve formě gama-paprsků.
Gama kamera je schopná toto záření zachytit a s pomocí počítače vytvářet snímky, ze kterých lze vyčíst informace o detailní struktuře i funkci orgánů a tkání v těle.
Jak se na vyšetření připravit?
Před vyšetřením byste měli svému lékaři, pokud o tom ještě informován není, sdělit, jaké léky užíváte, jaký je váš zdravotní stav a zda trpíte nějakými alergiemi. U žen je důležité oznámit případně těhotenství či kojení.
Po podání radioaktivní látky byste měli více pít, proto si s sebou vezměte lahev s vodou. Nezapomeňte si i něco ke čtení, po podání látky budete muset několik hodin čekat, než se budou moci pořídit všechny snímky.
Zato šperky a další kovové doplňky nechte pokud možno doma nebo si je před vyšetřením sundejte.
Jak vyšetření probíhá?
Před vyšetřením vám aplikují injekci s radioaktivní látkou. Poté musíte počkat dvě až čtyři hodiny, než se radioaktivní látka dostane do celého těla a nahromadí se v něm v dostatečném množství tak, aby se mohlo začít se snímkováním. V některých případech (při tzv.
trojfázové scintigrafii skeletu) je ale nutné pořizovat snímky i v průběhu podávání injekce a bezprostředně poté. Během čekání byste měli vypít 4–6 sklenic vody a často chodit močit. Při snímkování budete ležet na pohyblivém lůžku, kolem kterého jsou umístěny detektory gama kamery.
Během snímkování byste měli nehybně ležet, aby kamera mohla správně pracovat.
Kdy budete znát výsledek?
Snímky musí zhodnotit specialista v oboru radiologie nebo nukleární medicíny. Tento odborník získaná data zpracuje na počítači a výsledek odešle přímo lékaři, který vás na vyšetření poslal.
Co dokáže vyšetření ukázat?
Díky vyšetření získá lékař snímky, na kterých jsou zobrazeny oblasti vyšší či nižší koncentrace radioaktivní látky v těle. Místa s abnormálním ukládáním látky se pak na snímku zobrazují jako světlejší nebo tmavší oblasti. Na základě toho může lékař stanovit vaši diagnózu, navrhnout léčbu nebo posoudit vývoj vaší choroby.
Je vyšetření rizikové?
Vyšetření vás nijak neomezuje. Radiační zátěž, kterou při něm váš organismus dostane, je srovnatelná s rentgenovým vyšetřením.
Radioaktivní látka se z vašeho těla bude během několika následujících hodin nebo dní vylučovat močí, a proto je doporučeno po vyšetření více pít a častěji vyprazdňovat močový měchýř.
Množství radiačního záření je však tak malé, že nepředstavuje riziko pro vás ani pro osoby, se kterými přicházíte do kontaktu.
(viv)
Zdroje:
https://www.radiologyinfo.org/en/info.cfm?pg=bone-scan#overview
http://unm.lf1.cuni.cz/vysetreni/29.html
Scintigrafie (gamagrafie) – Vitalion.cz
Další názvy: gamagrafie, radioizotopové vyšetření, statická scintigrafie
V textu najdete:
Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis scintigrafie
Scintigrafie je lékařská zobrazovací metoda z oboru nukleární
medicíny. Pro zobrazení orgánů využívá detekce gama
záření, které je vyzařováno z těla vyšetřované osoby po
předchozím podání malého množství radioaktivní látky, nejčastěji se
tato látka podává nitrožilně.
Metoda zobrazí prostorové rozložení dané
látky v těle. Záření vznikající z radionuklidu obsaženého v podané
látce je elektromagnetické vlnění o vysoké energii, nazývané záření
gama, proto se tato metoda také někdy nazývá jako gamagrafie.
Toto záření
je zachycováno scintilační kamerou, odtud pochází název scintigrafie.
Princip scintigrafie
Scintigrafie je metoda, která zobrazuje prostorové rozložení určité
látky v těle. Toho se docílí tak, že se pacientovi podá do těla látka,
která je radioaktivní.
Pacientovi se může podat jakákoli látka, která je
běžně přítomna v našem těle a má v něm nějakou funkci, jen se
určitý atom v této sloučenině zamění za atom radioaktivní. Takto
změněná látka se poté označuje jako radiofarmakum.
Radioaktivní atom je v čase nestabilní, má tendenci se přeměnit na atom
nesoucí nižší energii a přebytečná energie se, v případě látek
používaných při scintigrafii, přitom vyzáří ve formě takzvaného gama
záření.
Za určitý čas se takto přemění určité procento z celkového
počtu radioaktivních atomů, čas, za který se přemění 50% atomů, se
nazývá poločas přeměny. Jako radiofarmaka se většinou používají
radionuklidy s krátkým poločasem, takže za několik hodin či dní
přestanou být radioaktivní.
Pro zobrazení rozložení radiofarmaka v těle je ale především
důležité záření, které je těmito atomy vysíláno.
To je totiž
zachyceno speciálním detekčním zařízením, scintilační kamerou, a
vytvoří se tak obraz sledované oblasti, kde jsou zvýrazněny oblasti
s vysokým obsahem radiofarmaka.
Tato metoda tak zobrazuje hlavně funkci
tkání – odhalíme tak buňky, které danou látku zvýšeně hromadí, nebo
naopak buňky, které „zaostávají“ a nedokáží danou látku
absorbovat.
Tento takzvaný stopovací princip, jak se nazývá detekce chemických
látek pomocí jejich radioaktivity, byl poprvé objeven maďarským chemikem
Hevesym v roce 1913. Jeho podstatou je, že daná látka se chemicky chová
úplně stejně, jako daná látka s radioaktivní formou téhož atomu.
Tyto
atomy se označují jako izotopy – liší se pouze počtem neutronů
v jádře, mají ale stejný chemický název. Jejich chování v organismu je
rovněž identické. Proto můžeme využít jakoukoli látku o známé
normální distribuci v dané tkáni pro zobrazení funkce daného orgánu.
Například se používá radioaktivní foma jódu pro zobrazení funkce
štítné žlázy.
Jód se hromadí ve zdravé štítné žláze, která z něj
vyrábí hormon thyroxin. Pomocí scintigrafie se zobrazí kontrastně proti
okolí místa ve štítné žláze, která jód vůbec nepřijímají, ale také
místa, která jód přijímají zvýšeně. Můžeme tak zobrazit i nemocnou
tkáň, která se svojí strukturou neliší od okolí, pokud se liší svojí
funkcí.
Jako radiofarmakum se může použít různá látka podle toho, který
orgán chceme vyšetřovat.
Scintigrafie má široké využití. Často se provádí
scintigrafie kostí, štítné žlázy, ale provádí se například
i scintigrafie ledvin či mozku.
Rizika scintigrafie
Scintigrafie není pro pacienta nebezpečná. Pacientovi je podána
radioaktivní látka, ale ve velmi malém množství, dávka záření, kterou
pacient obdrží je srovnatelná s vyšetřením rentgenem.
Nevyšetřují se
většinou těhotné ženy, o každém podezření na
těhotenství je proto nutno informovat lékaře.
Pokud žena kojí, lze
vyšetření provést, ale je většinou třeba kojení na nějakou dobu
přerušit.
Typy scintigrafického vyšetření
Obecně je můžeme rozdělit na dvě skupiny . První skupinou je
scintigrafie statická, při které je proveden jen jeden
snímek, popřípadě pár snímků v dlouhém časovém rozmezí (hodiny) a
druhou skupinou je scintigrafie dynamická, kdy je provedeno
více snímků v krátkém časovém rozmezí a zobrazí se tak putování
radiofarmaka organismem.
Planární scintigrafie zobrazuje dvojrozměrný obraz
rozložení radiofarmaka v dané oblasti. Dále se z ní vyvunuly metody,
které dokáží zobrazit danou oblast trojrozměrně, takovou scintigrafickou
metodou je například SPECT.
Scintigrafie kostí
Provádí se při podezření na ložiskové změny kostního metabolismu,
zejména pro vyhledávání kostních metastáz různých
nádorů, ale i při úrazech, zánětech a
jiných onemocněních. Jako radiofarmakum se nejčastěji používají
fosfátové komplexy značené izotopem technecia 99mTc.
Na toto vyšetření není nutná žádná příprava, jen je vhodné před
ním zvýšeně pít. Pacientovi je nejprve aplikováno
radiofarmakum do žíly, poté se zhotoví snímky – většinou 2-3 hodiny
od podání látky.
Před zhotovením snímků se pacient vymočí. Snímky jsou
potom zhotovovány nejčastěji vleže na zádech, po dobu asi 30-45 minut, kdy
musí pacient v klidu ležet.
Při některém typu vyšetření se dělají
první snímky již při podání radiofarmaka.
Scintigrafie plic perfusní
Provádí s při podezření na ložiskové poruchy
prokrvení, jako je plicní embolizace. Jako
radiofarmakum se nejčastěji používá bílkovina albumin značená
techneciem, která se zachytává v plicních kapilárách. Látka se
pacientovi aplikuje vleže, pacient přitom klidně a zhluboka dýchá. Po
aplikaci radiofarmaka ase zhotovují snímky plic po dobu asi 15 min.
Scintigrafie plic ventilační
Provádí se při ložiskových poruchách průchodnosti dýchacích
cest, nejčastěji se provádí zároveň s perfusní scintigrafií
plic jako takzvaný ventilačně-perfusní scan plic. Při tomto
vyšetření pacient vdechuje vzduch obsahující značený plyn (nejčastěji
krypton) a během toho mu jsou zhotovovány snímky plic.
Scintigrafie ledvin statická
Toto vyšetření ukáže zejména funkční stav ledvin,
také jejich polohu a případné ložiskové změny v nich. Snímky se
provádějí asi za 2 hodiny od podání radiofarmaka a jejich zhotovení trvá
asi 15-30 minut. Před tímto vyšetřením je nutno zvýšeně pít.
Scintigrafie ledvin dynamická
Dynamická scintigrafie ledvin ukáže pohyb radiofarmaka, dozvíme se tak
informace o funkčním stavu ledvin a o odtoku moči z nich.
Asi 30-60 minut před tímto vyšetřením je nutno vypít dostatečné
množství tekutiny (asi půl litru) a těsně před ním se také pacient musí
většinou vymočit, plný močový měchýř by mohl zpomalit odtok moči
z ledvin.
Snímky se začínají zhotovovat současně s podáním
radiofarmaka, zhotovení trvá asi 30-40 minut.
Perfusní scintigrafie srdečního svalu
Toto vyšetření se provádí pro diagnostiku ložiskových poruch
prokrvení srdečního svalu a má více variant. Většinou se
provádějí snímky srdce v klidu a po zátěži (po jízdě na rotopedu či
po běhu na běhacím pásu ve vyšetřovně).
Na toto vyšetření je obvykle nutno přijít nalačno a vysadit
některé léky na srdce, které určí lékař.
Scintigrafie štítné žlázy
Toto vyšetření zobrazí tvar a velikost štítné žlázy a
abnormální ložiska v ní.
Obvykle je nutno vysadit
některé léky na štítnou žlázu (hormony štítné žlázy) několik
týdnů před vyšetřením, scintigrafie štítné žlázy se neprovádí,
pokud byla pacientovi v nedávné době aplikována jodová kontrastní látka
či po podání léků s jódem. Snímky se provádějí asi za 15-30 minut po
podání radiofarmaka a jejich zhotovení trvá asi 15 minut.
Co dělat před scintiografií
Před scintigrafickým vyšetřením většinou není nutná žádná
příprava, jen při některých typech scintigrafie je nutné přijít
nalačno. Je vhodné zvýšeně pít před i po vyšetření.
Proces scintiografie
Samotný proces vyšetření se liší podle toho, které orgány chce
lékař vyšetřit – popis některých běžných vyšetření viz výše.
Obecně se nejprve pacientovi do těla podá radiofarmakum, za různě dlouhou
dobu od jeho podání se poté zhotovují snímky. Snímkování při
scintigrafii trvá vetšinou delší dobu – řádově několik
desítek minut.
Výsledek vyšetření
O výsledku vyšetření vás bude informovat lékař, který vyšetření
provádí nebo váš ošetřující lékař po obdržení výsledků.
Další názvy: gamagrafie, radioizotopové vyšetření, statická scintigrafie
Nemocnice Jihlava
Nukleární medicína je lékařský obor, který využívá k diagnostice a terapii nemocí otevřených zářičů, a to po aplikaci do těla nemocného (i. v., p. o., i. d., ventilace, intraartikulární aplikace). Nejčastěji používaným radioizotopem je technecium-99m, méně často pak Krypton 81m, Indium 111, Yttrium 90, Samarium 153, vždy se specifickým nosičem. Metody nukleární medicíny podávají informaci o funkci, popř. metabolismu některých orgánů a tkání (např. perfuze mozku, přítomnost funkčních uzlů ve štítné žláze, zvětšení příštítných tělísek, perfuze a ventilace plic, perfuze myokardu, tvar, velikost a lokalizace ledvin s detekcí funkce parenchymu a drenáže kalichopánvičkového systému, změna struktury a metabolismu kostí).
Všechna vyšetření metodami nukleární medicíny jsou velmi senzitivní, ale nespecifická. Hlavním zobrazovacím přístrojem je tzv. gama kamera, která detekuje rozložení aplikovaného radiofarmaka ve vyšetřovaných orgánech.
Vyšetření může probíhat v režimu planárním (statickém, anebo dynamickém) a režimu SPECT (Single Photon Emission Computer Tomography = jednofotonová emisní výpočetní tomografie). Takto lze získat informaci nejenom o plošném rozložení radiofarmaka v orgánech a tkáních, ale i rozložení prostorovém (řezy koronární, transaxiální, sagitální, popř. rotační MIP).
K přesnější lokalizaci patologických nálezů scintigrafických vyšetření slouží hybridní zobrazení SPECT/CT, kdy vindikovaných případech (viz MP 037) navazuje na scintigrafické vyšetření ihned zobrazení CT vybraných oblastí.
Oba nálezy jsou následně fúzovány pomocí software do jednoho skenu a popisu nálezu se pak zúčastňuje jak lékař nukleární medicíny, tak radiodiagnostik a závěr vyšetření SPECT/CT je výsledkem zhodnocení patologických změn oběma metodami.
· Jak dlouho mám čekat?
To závisí na druhu vyšetření. U některých vyšetření je třeba po injekci čekat na snímání obrazů několik minut či hodin, výjimečně 24 hodin. U většiny vyšetření vyšetření lze během čekání oddělení opustit, je však třeba se vrátit nejpozději ve stanovenou dobu.
Každý den provádíme několik druhů vyšetření na různých přístrojích. Proto se často stává, že pacienti, kteří přijdou po Vás na jiné vyšetření, budou odbaveni před Vámi.
Rovněž se může stát, že bude upřednostněn pacient, jehož zdraví je vážně ohroženo a existuje nebezpečí z prodlení.
· Je třeba nějaká příprava k vyšetření?
Obecně ne. V některých případech je vhodné si vzít 2 tablety večer před vyšetřením nebo ráno v den vyšetření. Obdržíte je od lékaře, který Vám vyšetření doporučil. K některému vyšetření je třeba dostavit se nalačno, v ostatních případech lze jíst i pít před i po injekci. Přesné informace, případně tablety obdržíte při objednání k vyšetření.
· Mám přestat užívat léky?
Obecně ne. Ve speciálních případech budete informováni.
· Je třeba něco dělat po vyšetření?
Radioaktivita se u většiny vyšetření rozpadne do druhého dne, část se v některých případech vymočí. Proto je lépe do večera více pít. Je vhodné do druhého dne udržovat větší vzdálenost od dětí a těhotných žen. Aplikovaná látka nebude mít na Vás žádný vliv, můžete po ní řídit automobil.
Bez obav se lze vrátit do Vaší práce. Pokud však pracujete v jaderných zařízeních, plánujete cestu letadlem nebo do zahraničí, mohou Vás zachytit velmi citlivé detektory např. na letišti i několik dní po vyšetření.
Rádi Vám vystavíme v kartotéce potvrzení o absolvovaném vyšetření s podáním radioaktivní látky, aby se předešlo eventuálním nedorozuměním.
- · Co se stane s výsledkem vyšetření?
- Lékaři oddělení nukleární medicíny vytvoří na základě Vašich snímků protokol a odešlou ho lékaři, který Vám vyšetření doporučil.
- · Bude to bolet?
Ne víc než při odběru krve. Jedná se jen o vpich. Někomu může činit obtíže nehybně ležet na tvrdém úzkém lůžku.
· Je radiace spojená s vyšetřením nebezpečná?
Ne víc než jízda autem. Dávka ionizujícího záření, kterou obdržíte, je malá a je podobná jako u rentgenového vyšetření. Látky, které podáváme, jsou netoxické, jsou připravovány za přísně terilních podmínek a všechny splňují náročná kritéria Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
· A co těhotenství?
Přichází-li v úvahu, že jste těhotná, informujte nás laskavě ještě před injekcí. Je třeba prodiskutovat některá další opatření. Po vyšetření se není třeba bránit otěhotnění.
· Je třeba přerušit kojení?
Některé radioaktivní látky se vylučují do mateřského mléka. Informujte se u lékaře oddělení nukleární medicíny, zda je třeba, popř. na jak dlouho, přerušit kojení/posuzuje lékař oddělení nukleární medicíny a radiační fyzik s písemným vyjádřením/.
· Lze vyšetřovat děti?
Ano. Dětem podáváme menší množství látky podle jejich hmotnosti. Velmi malé děti jsou doprovázeny rodiči, dětským lékařem a dětskou sestrou.
- · Mohu si přivést děti?
- Pouze v nejnutnějších případech (budou si čekat v čekárně).
- · Potřebuji další informace …
Rádi Vám je sdělíme, neočekávejte však, že Vám sdělíme na základě jednoho specializovaného vyšetření Vaši diagnózu a potřebnou léčbu. To přísluší jen Vašemu ošetřujícímu lékaři, který má k dispozici výsledky dalších vyšetření a může posoudit Vaši nemoc komplexně.
Přístrojové vybavení
SPECT/CT Symbia Intevo 2 – Siemens
NadpisText text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text
Ukázkové snímky
Dokumenty ke stažení
Nukleární medicína
Obraz perfůze svaloviny levé komory srdeční v klidu a při zátěži, stav koronárního řečiště, (ergometricky, event. medikamentózně). Výsledkem vyšetření je i stanovení ejekční frakce levé komory, dále EDV a ESV. Korelace klidového a zátěžového vyšetření přináší nejvyšší diagnostickou výtěžnost. Trvání vyšetření: cca 2 hodin.
Příprava: 24 hodin před vyšetřením vyloučit nápoje a potraviny obsahující kofein, tein – zejm. kávu, čaj, Coca Colu a obdobné nápoje, čokoládu, banány. Den před vyšetřením jen lehká večeře, ráno před vyš. nesnídat.
2 dny před vyšetřením úprava medikace ošetřujícím lékařem/kardiologem, zcela v jeho kompetenci (shodná s přípravou před zátěžovou ergometrií).
PNEUMOLOGIE
Perfůzní scintigrafie plic (99mTc-MAA)
Verifikace plicní embolie, sledování reperfůze, posouzení perfůze u bronchopulmonálních chorob (CHOPN), zhodnocení perfůze u pooperačních stavů.
Následně provedená ventilační scintigrafie plic výrazně zlepší specificitu perfůzního vyšetření v diagnostice plicní embolie – tedy upřesní etiologii perfůzní patologie. Trvání vyšetření: cca 30 minut.
Příprava: žádná. Vyšetření provádíme po celou pracovní dobu – i statimově.
Ventilační scintigrafie plic (99mTc-DTPA aerosol)
V kombinaci s perfůzní scintigrafií plic významně zpřesní etiologii perfůzní patologie. Posouzení ventilace u bronchopulmonálních chorob. Trvání vyšetření: cca 1 hodinu. Příprava: žádná.
NEUROLOGIE
Perfůzní scintigrafie mozku SPECT (99mTc-HM-PAO, 99mTc-EDC)
Obraz perfundovaného a vitálního kortexu. Indikace: cerebrovaskulární onemocnění, epilepsie, demence (Morbus Alzheimer, Pick), mozková traumata a diagnostika mozkové smrti. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny. Příprava: žádná.
ENDOKRINOLOGIE
Scintigrafie štítné žlázy (99mTc)
Posoudí tvar, velikost, polohu, ektopii či retrosternální lokalizaci, zhodnotí aktivitu nodozit, ověří přítomnost reziduální tkáně u stavů po strumektomii. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny.
Příprava: před vyšetřením vysadit léky ovlivňující zobrazení štítné žlázy (3 dny před vyšetřením: Carbimazol, Propycil, Chlorigen, 1 měsíc před vyšetřením: Euthyrox, L-Thyroxin, Letrox, Jodthyrox, jodové preparáty včetně očních kapek, jód obsahující expektorancia, antiastmatika a antidiarhoika). Vyšetření je možno provést nejdříve 2-3 měsíce po aplikaci jodové RTG kontrastní látky.
Scintigrafie příštítných tělísek (99mTc-MIBI, 99mTc eluát)
Zvýšená hodnota PTH, zobrazení adenomu příštítných tělísek, event.jejich ektopie. Trvání vyšetření: cca 3 hodiny. Příprava: žádná.
NEFROLOGIE A UROLOGIE
Dynamická scintigrafie ledvin s Furosemidem (99mTc- MAG 3)
MAG 3 je transportován převážně tubulární sekrecí a jeho vlastnosti ho předurčují pro diagnostiku obstrukčních nefropatií a uropatií. Zhodnotí funkci a drenáž ledvin při současném posouzení uložení, migrace či dystopie ledvin.
Stanoví separovanou funkční zdatnost ledvin a globální funkci. Furosemidový test umožní diferenciaci obstrukce úplné a neúplné od funkčních poruch typu hypotonie a dilatace. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny.
Příprava: dostatečná hydratace, před vyšetřením alespoň 1 litr tekutin.
Dynamická scintigrafie ledvin s captoprilovým testem (99mTc-MAG 3)
V diagnostice renovaskulární hypertenze, porovnají se výsledky vyšetření MAG 3 bez captoprilu a MAG 3 s captoprilem. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny. Příprava: dostatečná hydratace, před vyšetřením alespoň 1 litr tekutin.
Dynamická scintigrafie ledvin se stanovením GFR (99mTc-DTPA)
DTPA je transportována převážně glomerulární filtrací a její vlastnosti ji předurčují pro diagnostiku glomerulopatií. Stanoví nejenom GFR, ale i relativní funkční poměr, zobrazení uložení ledvin, případnou migraci či dystopii. Trvání vyšetření: cca 1 hodinu. Příprava: dostatečná hydratace, před vyšetřením alespoň 1 litr tekutin.
Statická scintigrafie ledvin se stanovením relativního funkčního poměru (99mTc-DMSA)
Zobrazí uložení ledvin, verifikuje pozánětlivé jizvení, stanoví relativní funkční poměr. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny 30 minut. Příprava: žádná, u dětských pacientů event. zklidnění.
Dynamická scintigrafie transplantované ledviny (99mTc-MAG 3)
Verifikace perfůze a funkce ledvinového štěpu. Posouzení případné akutní tubulární nekrózy, akutní či chronické rejekce, uložení štěpu a stavu kalichopánvičkového systému. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny. Příprava: žádná.
SKELET
Celotělová scintigrafie skeletu (99mTc-HDP)
Zobrazení přestavbových změn skeletu, tedy metastatického postižení, primárních kostních tumorů, osteomyelitid, aseptických kostních nekróz, degenerativních změn i traumatických změn. Traumatické změny zobrazuje s jistotou po 1 týdnu od příhody, dlouhodobě (řadu měsíců) dop. u zlomenin kůstek zápěstí, nártů a u tzv. pochodových fraktur. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny. Příprava: žádná.
Třífázová scintigrafie skeletu (99mTc-HDP)
Cílené vyšetření arteriální a venózní fáze umožní zhodnotit charakter případné patologie, a tedy upřesnit etiologii nálezu. V pozdní kostní fázi je proveden cílený planární snímek a celotělový scan. Trvání vyšetření: cca 2 hodiny. Příprava: žádná.
ZÁNĚTY
Detekce zánětlivého ložiska neznámé lokalizace, verifikace septických stavů nejasné etiologie, průkaz rozsahu a aktivity onemocnění při exacerbaci chronických střevních chorob (M.Crohn, proctocolitis), průkaz ortopedických infekcí – akutních osteomyelitid či zánětu v TEP. Po domluvě s indikujícím lékařem provádíme následující vyšetření:
Scintigrafická detekce zánětu pomocí Galia (67 Ga-citrát)
Trvání vyšetření: první den pouze aplikace, snímkování za 24 – 120 hodin po aplikaci. Příprava: žádná.
NÁDORY
Scintigrafická detekce nádorového onemocnění s použitím Galia (67 Ga-citrát)
Indikace: M.Hodkin, Non NHL, malobuněčný karcinom plic, maligní melanom, hepatocelulární karcinom. Trvání vyšetření: první den pouze aplikace, snímkování se provádí za 24 – 120 hodin po aplikaci. Příprava: žádná, domluva s lékařem ONM.