Jak a proč si chránit oči při zimních radovánkách na sněhu?
Není nic krásnějšího, než strávit zimní dny na svazích hor, s kupami sněhu, svařákem a hlavně se svými blízkými. Zimní radovánky na sněhu však mohou mít i velmi nepříjemnou dohru. Tou je sněžná slepota.
Jedná se o akutní poškození přední části oka (rohovky a spojivky) z nadměrného vystavení UV záření, tedy když je sníh a do toho svítí slunce.
Ve vyšších nadmořských výškách je UV záření silnější a suchý sníh ho navíc dokáže až 90% odrazit. To znamená, že nebezpečné paprsky se do očí dostávají ze všech stran a čepice s kšiltem nebo sklonění očí k zemi rozhodně nepomůže.
Pokud si oči na sněhu nebudete chránit, povrchová vrstva rohovky se spálí. To je podobné, jako se může spálit Vaše kůže, pokud si ji nenatřete opalovacím krémem.
I u oka přitom spálení nepocítíte ihned…
Obtíže jako je pálení, řezání a nakonec úporná bolest přicházejí za 3-6 hodin po pobytu na sluníčku. Bolest oka může být tak silná, že postižený má křečovitě sevřená víčka a není schopen je otevřít.
Zdroj obrázku: http://kondisiumum.com/keratitis/
Proto je důležité, ba dokonce nezbytné, si pořídit adekvátní ochranu očí na zimu. Na hory s sebou přibalte jedny kvalitní sluneční brýle s UV filtrem, které dobře kryjí celou oblast očí (nemělo by Vám svítit do očí ze žádné strany). Přibalte i jedny náhradní brýle pro případ, že se Vám brýle ztratí nebo rozbijí. Během pobytu na sluníčku se snažte brýle co nejméně sundávat z očí (každý okamžik bez brýlí se počítá).
Pokud nosíte kontaktní čočky, informujte se, zda vámi používaný typ obsahuje UV filtr a pro kterou složku UV záření (důležitá je nejen UV-A, ale hlavně UV-B složka).
podat běžný lék proti bolesti
Pokud se u Vás nebo u Vašich blízkých objeví popsané potíže, zachovejte hlavně klid. Sněžná slepota je krátkodobý stav a většinou se rychle hojí. Snažte se sebe nebo postiženého uklidnit a zabraňte tomu, aby si mnul a třel oči a dostaňte ho co nejdříve do bezpečí, nejlépe někam dovnitř.
Mějte na paměti, že jsou oči poškozeny a nejsou tedy nijak chráněny. Skutečné nebezpečí tohoto stavu totiž spočívá v riziku následného zanesení infekce do poškozené rohovky. Povrchová vrstva, která normálně chrání extrémně citlivou tkáň rohovky, je poškozena a trvá přibližně 24 hodin, než se opět obnoví.
Pokud máte možnost, navštivte očního lékaře. Ten Vám kápne znecitlivující kapky, takže povolí bolestivé sevření víček a bude moci Vaše oko vyšetřit. Následně Vám předepíše kapky k prevenci vzniku druhotného zánětu a gel na rychlejší zahojení rohovky.
Oči jsou sice velmi citlivé orgány, ale naštěstí se hojí velmi rychle.
Pokud očního lékaře nemáte v blízkosti, pomůže jakýkoliv lék na snížení bolesti (Ibuprofen), podejte lubrikační gel nebo mast do očí (Ophthalmo-Azulen, Ophthalmo-Septonex mast).
Ty pomůžou obnovení svrchní vrstvy rohovky, ke kterému samočinně dojde, pokud se do rohovky nedostane infekce. Pomoci může alespoň studený obklad na víčka, temno a klid.
Krásný a ničím nerušený pobyt na horách!
Mgr. Simona Bramborová DiS.
Sněžná slepota? Opravdu dobrý důvod proč mít kvalitní sluneční brýle na lyže!
Sněžná slepota je velmi bolestivý stav očí, jehož příčinou je vystavení očí nadměrné expozici UV záření.
Může potkat každého z nás, kdo tráví svůj čas na horách, ať už lyžováním, turistikou nebo jakoukoliv jinou outdoorovou aktivitou a nechrání své oči slunečními nebo lyžařskými brýlemi, které mají nejen 100% UV filtr, ale také chrání naše oči ze všech stran.
Při pobytu na horách jsou vaše oči vystaveny mnohem vyšší intenzitě UV záření než by se mohlo na první pohled zdát, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé s rostoucí nadmořskou výškou stoupá intenzita záření (např.
v nadmořské výšce 1500 m je intenzita UV záření asi o 20% vyšší než na hladině moře), za druhé sníh, zejména ten čerstvý, odráží až 85% UV paprsků (pro porovnání mořská pěna odráží cca 25% a suchý písek cca 20% UV paprsků).
CO JE SNĚŽNÁ SLEPOTA
Jak bylo řečeno na začátku, jde o velmi bolestivý stav očí, kdy postižený kvůli velké bolesti není téměř schopen otevřít své oči – odtud také pojem „slepota“.
Díky nadměrné expozici UV záření dojde ke „spálení“ svrchní ochranné vrstvy rohovky a dojde tak k jejímu obnažení.
Rohovka je tvořena hustou sítí nervových zakončení a je nejcitlivějším místem na našem těle, takže si zkuste představit, jak to asi bolí…
PRŮBĚH A PŘÍZNAKY
Mezi hlavní příznaky sněžné slepoty patří pocit písku nebo cizího tělíska v oku, řezání, zarudnutí a otok očí a přichází obvykle několik hodin po vystavení očí intenzivnímu UV záření. V extrémních případech může být otok takový, že postižený člověk není schopen vůbec oči otevřít.
Dobrou zprávou je, že bolestivé příznaky obvykle do 24 hodin odezní a v naprosté většině případů se rohovka sama zahojí.
CO DĚLAT
V první řadě je potřeba postiženého okamžitě dostat do bezpečí a mimo jakoukoliv další expozici UV záření, nejlépe do tmavé místnosti. V případě, že nosí kontaktní čočky je potřeba je okamžitě z očí sejmout. Je vhodné aplikovat studený obklad na oči a zamezit jakémukoliv mnutí očí.
Nejrychlejším způsobem úlevy je aplikovat oční znecitlivující kapky, které navodí okamžitou úlevu. Ty jsou ovšem na předpis, a nemáte-li možnost navštívit lékaře, pak neváhejte použít jakékoli léky tišící bolest a popř. v lékárně pořiďte oční lubrikační mast (např. Opthalmo-Azulen, Opthalmo-Septonex), která pomůže s hojením poškozené rohovky.
MŮŽE MÍT SNĚŽNÁ SLEPOTA TRVALÉ NÁSLEDKY?
Ve většině případů ne, zejména jsou-li dodržována základní pravidla o klidu a tmavém prostředí. Nedojde-li ke zlepšení ani po 24 hodinách, je třeba navštívit lékaře.
Tím, že není rohovka chráněna vrchní ochrannou vrstvou, existuje zde riziko infekčního zánětu, který je třeba léčit antibiotiky a jakýkoliv odklad může mít nedozírné následky.
Zamezte také na určitou dobu nošení kontaktních čoček, a to i v případě, že veškeré příznaky odezní.
JAK CHRÁNIT SVÉ OČI
SLUNEČNÍ BRÝLE
Vyberte si takové sluneční brýle, které účinně blokují UV záření z co nejvíce možných úhlů.
Jako ideální se jeví sluneční brýle prohnuté, které kopírují tvar vašeho obličeje, sedí co nejblíže vaší tváři a mají široké stranice, které dokážou zamezit průniku světla také z boku.
Ověřte si, že brýlové čočky blokují 100% UV záření a vyberte si ty, které mají nejtmavší skla popř. jsou i polarizovaná.
- SLUNEČNÍ BRÝLE SPECIÁLNÍ|SPORTOVNÍ
- Tyto sluneční brýle se od klasických liší tím, že mají další doplňky, které napomáhají blokování světla, ať už jde o měkké vnitřní polstrování, které plně a efektivně vyplní prostor mezi vaší tváří a brýlemi, dodatečné boční krytky a povětšinou tmavší polarizovaná skla pro maximální ochranu i pohodlí vašich očí.
- LYŽAŘSKÉ BRÝLE
Lyžařské brýle jsou ideální zejména tehdy, sněží-li a je větrno. Lyžařské brýle těsně přiléhají k obličeji a poskytují plnou ochranu vašim očím i očnímu okolí. V případě, že je slunečno, je třeba nezapomenout zvolit tmavé nebo zrcadlové fólie!
Sněžná slepota nemá ve většině případů fatální následky, ale může vám velmi znepříjemnit váš pobyt na horách. Proto věnujte pozornost výběru svých slunečních brýlí na lyže, navštivte svého očního optika a zeptejte se ho na radu a případná doporučení.
Přeji vám pohodové a radostné lyžování bez očních i jiných karambolů :-).
Naty
Sněžná slepota – OutdoorGuide – časopis pro pohyb a pobyt v přírodě
Pohlcování slunečního záření závisí na odrazu okolního prostředí. Sníh odráží 75 – 90 procent záření, jehož intenzita zároveň stoupá s nadmořskou výškou. Za nejrizikovější prostředí je tedy možné označit horský terén, pokud budeme považovat návštěvnost polárních oblastí za výrazně řidší.
S prodlužujícím se pobytem na slunci riziko pochopitelně vzrůstá. Dlouhodobé vystavení očí slunečním paprskům bez náležité ochrany může způsobit i trvalé poškození. Toto velmi nepříjemné „onemocnění“ však nelze vztahovat pouze ke slunečným zimním dnům.
Stejně, ne-li více, nás ohrožují prozářené bílé jarní svahy nebo letní túry v ledovcových oblastech.
Příznaky a průběh
„Po čtyřech až osmi hodinách od začátku expozice nechráněné nebo nedokonale chráněné oční rohovky před ultrafialovým zářením (přesněji UV-B zářením vlnové délky 280-320 nm) se často charakteristicky, zdánlivě bez souvislosti se slunečním zářením v nočních hodinách, dostaví zpočátku pocit cizího tělesa v očích rychle přecházející do velmi bolestivého křečového stahu očních víček s výrazným zarudnutím a slzením. Bolest a křeč se zhoršuje při každém sebemenším pohybu víček a dopadu světla (ochranný mechanismus před dalším účinkem záření a mechanickým drážděním poškozené rohovky). Bolest je tak intenzivní, že může způsobit psychické příznaky a znemožňuje otevřít oči (odtud označení „slepota“). Již po šesti až osmi hodinách od prvních příznaků se obnovují buňky povrchu rohovky a poškození odezní zpravidla do 24 až 48 hodin, a to zcela bez následků. Po těžkém poškození rohovky však světloplachost a bolesti hlavy mohou přetrvávat týdny až měsíce“ uvádí MUDr. Ivan Rotman, předseda Společnosti horské medicíny, který nám poskytl odborné stanovisko.
První pomoc
„Principem první pomoci (a léčení) solární keratitidy je přerušení bludného kruhu bolesti – jakákoliv snaha rozevřít víčka zvětšuje bolest a dráždí rohovku, čímž zvětšuje dráždění rohovky, a tím i bolest – a podpora regenerace rohovky a zabránění sekundární infekci. Podávají se léky proti bolesti – tzv.
nesteroidní antirevmatika (například Ibalgin – Ibuprofen) i silnější analgetika, a to v dostatečně účinné dávce. Krátkodobě účinkují studené obklady či koupele obličeje v chladné vodě. Okamžitého odstranění bolesti lze dosáhnout vkápnutím znecitlivujících kapek (Novesin 0,4%, Benoxi kapky, Benoximat AT, Novain AT), přičemž stačí jedna kapka do oka.
Pro bolestivost je rozevření víček možné jen násilím a postižený musí ležet. Zcela na místě je toto opatření, pokud je nezbytný samostatný sestup postiženého, ale měl by je aplikovat jen lékař nebo záchranář. Okamžitá úleva by mohla vést k nekontrolovanému použití s úmyslem pokračovat v túře.
Po znecitlivění, které trvá 10 až 15 minut, lze aplikovat léky s antibiotikem (kapky Ophthalmo- Azaphenicol, mast Ophthalmo-Framykoin a Ophthalmo-Chloramphenicol, a dále Gentaminicin, Refobacin) a látkami podporujícími obnovu rohovky (Solcoseryl gel). Na osm až deset hodin je třeba krýt oči obvazem.
Aplikaci anestetika (znecitlivující látky) lze v případě nutnosti ještě jednou opakovat, častější použití by již vedlo k dalšímu poškození rohovky. Masti s kortikoidy jsou zcela zakázány, neboť narušují hojení a zvyšují náchylnost k infekci.
| Otevřená balení mastí, gelů a kapek jsou použitelná nejvýše jeden měsíc. Do lékárniček se hodí jednorázová balení zatavená v umělohmotných ampulích, která mají trvanlivost tři roky,“ radí MUDr. Rotman. |
Oslepnutí se vyhneme, pokud budeme vždy důsledně nosit v rizikovém prostředí sluneční brýle. U kvalitních brýlích se udává zvlášť účinnost filtru v procentech pro složku záření UV-A a UV-B. Zajímat by nás měl především údaj pro složku UV-B. Je rovněž důležité, aby brýle dobře padly a nepropouštěly světlo kolem.
Nejlepší ochranu většinou poskytují skla z minerálních materiálů, i když moderní polykarbonátové zorníky už se jim dokáží vyrovnat a navíc jsou znatelně lehčí. Pro ochranu před bočními paprsky je třeba hledat brýle se zorníky protaženými do stran nebo brýle s postranními krytkami. Ještě intenzivnější ochranu poskytnou skla s různou intenzitou ztmavení např.
se světlým pruhem ve středu zorníku a tmavším okolím. Brýle by měly být navázané na šňůrce a na vícedenní akci by nebylo od věci přibalit pro jistotu jedny náhradní, byť méně kvalitní.
V nouzi je možné poměrně snadno improvizovat a vytvořit si náhradní ochranu očí z kůry, listu, kousku papíru nebo z jakéhokoliv dostupného materiálu z něhož můžete vyříznout obdélník a proříznout v něm úzké štěrbiny pro oči. Připevnit tuto náhradu k hlavě už bude snadnější – poslouží šňůrka, gumička, náplast apod.
Sněžná slepota: Jak se jí vyhnout a jak ji léčit? | SvětOutdooru
Ve vysokohorském prostředí jsme vystaveni mnoha nebezpečím. Jedním z nich, bezprostředně ohrožujícím naše oči, je zvýšené množství ultrafialového záření – rostoucí úměrně s nadmořskou výškou.
Navíc se obvykle pohybujeme po sněhových polích, přičemž sníh velmi účinně sluneční záření odráží – suchý sníh až 88%! Odtud tedy pojmenování onemocnění, které je tématem tohoto článku – „sněžná“ slepota. Stejné postižení si ale můžeme přivodit v soláriu nebo doma v garáži při svařování – pokud si oči nechráníme dostatečným UV filtrem.
Co to je sněžná slepota?
Sněžná slepota je stav, kdy postižený není schopen pro bolest vůbec otevřít oči a je tedy prakticky slepý. Bolest může být v závislosti na míře poškození oční rohovky tak intenzivní, že víčka jsou křečovitě stažena a mnohdy je problém i jejich pasivní rozevření ve snaze aplikovat kapky či mast.
Příčina a průběh onemocnění?
Příčinou je ultrafialové záření, které „spálí“ svrchní vrstvu rohovky a dojde k obnažení velmi husté sítě nervových zakončení – oční rohovka je nejcitlivějším místem našeho těla vůbec. Stav by se dal přirovnat k odřenému kolenu – ovšem hloubka prožitku je nesrovnatelná.
První příznaky – postupně narůstající pocit cizího tělíska v oku, řezání, bolest, zarudnutí očí, otok a křečovité sevření víček přichází obvykle 4-6 hodin po expozici slunečního záření.
Zastihne -li nás sněžná slepota již v bezpečí spacáku, protrpíme velmi krušnou a bezesnou noc a když nás nepostihne nic horšího, budeme mít posléze o čem vyprávět. Rohovka se v naprosté většině případů sama zahojí, bolest odezní obvykle v průběhu 24 hodin.
Pokud se ovšem ještě musíme pohybovat – navíc v exponovaném a neznámém terénu – ohrožuje nás takový stav pochopitelně přímo na životě a jsme odkázáni na pomoc spolulezce, je -li v dosahu (o dohledu se v tomto případě mluvit nedá).
Co dělat?
Nejdůležitějším krokem ve vysokohorském prostředí je uklidnit člověka postiženého sněžnou slepotou a pomoci mu do bezpečí – tedy zajistit bezpečný sestup. Je nutné si uvědomit, že člověk náhle zbavený zraku je zcela dezorientován, vystaven velkému stresu ze ztráty zraku a z vnímané bolesti.
Vlastní léčba sněžné slepoty je poměrně jednoduchá – máme-li po ruce oční znecitlivující kapky, léky tišící bolest a oční (!) lubrikační gel či mast. V ambulanci očního lékaře toto vše obvykle najdeme, v útočném batohu ale hledání nemusí být úspěšné.
V takovém případě alespoň trochu pomůže chladivý obklad na víčka a ubezpečení, že to do rána bude lepší… Alkohol byl už dávno vyškrtnut ze seznamu léků, ale panák taky neuškodí. 1. Suverénní metodou je podání znecitlivujících kapek (např. Benoxi, Novesin apod.) – tyto navodí okamžitou úlevu a postižený může opět otevřít oči a vidět.
POZOR! Je nutné mít na paměti, že oči jsou poškozeny a nejsou chráněny přirozenou svrchní vrstvou rohovky. Existuje zde velmi vysoké riziko infekce rohovky s možnými trvalými následky! Proto je nutné použít znecitlivující kapky pouze na nezbytně nutnou dobu – tedy na dobu návratu do bezpečí! Nikdy nepokračovat ve výstupu! 2. Léky tišící bolest – jakékoliv máme k dispozici (např.
Ibuprofen), v maximální povolené dávce. 3. Podání lubrikačního gelu či masti. Gel nebo mast napomohou obnovení svrchní vrstvy rohovky, ke kterému samočinně a relativně rychle dochází. Sníží se také riziko infekce. (O-Azulen mast, O-Septonex mast, Vidisic gel apod.)
4. Studený obklad na víčka, temno, klid.
Může zanechat sněžná slepota trvalé následky ?
Sněžná slepota odeznívá, jak již bylo výše napsáno, v naprosté většině případů zcela bez následků – nedojde-li ovšem k infekčnímu zánětu rohovky. Hlavním příznakem infekce je hlenohnisavý výtok z očí a přetrvávající řezání.
V tomto případě je nutno aplikovat mast či kapky obsahující antibiotika – a to striktně dle pokynů lékaře nebo v nouzovém případě dle příbalové informace daného léku.
V jakémkoliv případě zarudnutí očí (pochopitelně včetně sněžné slepoty!) je vždy nutno okamžitě přestat nosit kontaktní čočky, jsme-li na jejich pomoc odkázáni, a to nejlépe až do vyšetření očním lékařem. Nošení kontaktních čoček, zvláště pak ve vysokohorském prostředí, nese specifická rizika – ale o tom někdy příště.
Jak se sněžné slepoty vyvarovat?
Snadno – nosit sluneční brýle s kvalitním UV filtrem. Měli bychom mít stále na zřeteli, že i občasné sundávání brýlí pro mlžení nebo třeba při fotografování nás může ohrozit. Navíc ve vysokých polohách jsme UV záření vystaveni i při tzv. difuzím světle či lehké mlze – nejen na jasném slunci a při azurové obloze!
A něco o oku obecně?
Oko můžeme velmi trefně přirovnat fotografickému aparátu.
Víčka – stejně jako krytka objektivu chrání optiku před poškozením. V případě, že je nemůžeme otevřít, je to jako fotit s krytkou… J (sněžná slepota)
Rohovka – analogie s objektivem foťáku. Bezcévná, průhledná tkáň – a na poškrábání značně citlivější, než onen zmíněný objektiv. Tkáň, která si odebírá kyslík přímo ze vzduchu. Její síla je 0,9-0,5mm.
Čočka – další část optického systému oka. Rovněž bezcévná a průhledná. Dojde-li k jejímu zkalení, mluvíme o „šedém zákalu“.
Sítnice – je v podstatě analogie filmu či čipové destičky ve foťáku. Tkáň na níž se vytváří obraz. Ve vysokohorském prostředí dochází v rámci výškové nemoci k ucpávání cév, otoku a krvácení do sítnice.
Zrakový nerv – 1,2 milionu nervových vláken („drátů“) vedoucích signál ze sítnice do zrakového centra v mozku – můžeme přirovnat ke konektoru mezi digitálním fotoaparátem a počítačem… Otok zrakového nervu vedoucí k poklesu vidění bývá rovněž jedním z důsledků výškové nemoci. MUDr. Martin Choleva
Evropská oční klinika Lexum
Jak udržovat vaše oči zdravé
Naše oči jsou stále vystavovány řadě dráždivých podnětů z našeho okolního prostředí – prachu, UV záření, cizím částečkám a mnohým dalším. Proto je pro nás důležité, abychom věděli o tom, co je dobré pro naše oči, jakož i o tom, co jim může škodit. Z tohoto důvodu jsme pro vás dali dohromady několik užitečných rad.
Naše oči jsou oknem do světa jasných barev. Umožňují nám těšit se z kouzla dětského úsměvu, nechat se fascinovat světem umění a nepopsatelnou krásou naší planety.
Kdykoli se jedná o rozsah, spolehlivost, optickou výkonnost, přizpůsobivost na měnící se světelné podmínky, spotřebu energie a udržitelnost, naše oči jsou jasně lepší než nejvyspělejší umělecká kamera.
Je bez diskuse, že bychom měli našim očím věnovat obzvláště velkou pozornost. Následuje souhrn nejdůležitějších rad, co bychom měli dělat a co bychom dělat neměli:
Našim očím by se mělo dostávat obzvláštní pozornosti již od malička. Toto se vztahuje zejména na předčasně narozené děti a děti, jejichž sourozenci trpí strabismem nebo ametropií.
Každé dítě by mělo podstoupit vyšetření v oftalmologické ordinaci mezi 6 až 12 měsícem života, jakož i mezi 30 a 42 měsícem života.
Děti, u kterých se vyžaduje nošení brýlí od časného věku, by měly pokračovat v podstupování periodických vyšetření.
Motoristé by měli podstupovat vyšetření každý rok, aby si pravidelně ověřovali zrakovou ostrost, zorné pole, vidění za šera a rozlišování barev, jakož i citlivost na ostré světlo.
Je důležité, aby většina lidí nad 40 let postupovala pravidelná vyšetření na zjišťování glaukomu; v případě vysoce rizikových pacientů totéž platí už dříve od věku 20 let. Tyto testy by se měly provádět periodicky každé dva roky.
Od věku 55 let by se mělo provádět vyšetření makuly, rovněž pravidelně, ideálně každý rok, aby se včas stanovila diagnóza formy makulární degenerace (AMD).
Kuřáci nebo lidé, kteří tráví hodně času na slunci, představují v tomto smyslu rizikovější skupinu.
Každý, kdo tráví dlouhou dobu na slunci bez přiměřené ochrany, se dostává do nebezpečí spálení; to každý v dnešní době ví. Avšak existuje jedna okolnost, o které mnozí lidé nevědí: rohovka vašeho oka se také může spálit, výsledkem čehož je takzvaná „sněžná slepota“ nebo „spálení“. Jestliže k tomu dojde, nervová zakončení v rohovce zůstávají obnažená.
K příznakům patří prudká bolest, extrémní citlivost na světlo, taktéž pálení, zarudnutí očí a slzení. V některých případech může dojít k poškození zraku. Ve smyslu dlouhodobého působení může UV záření způsobit zbytnění spojivky a vznik šedého zákalu, jakož i zvýšit nebezpečí degenerace makuly. Proto je důležité nosit sluneční brýle, které optimálně filtrují UV záření.
V ideálním případě by sluneční brýle měly mít maximální AVA/UVB ochranu UV 400. Taková hodnota zaručuje, že sluneční brýle budou blokovat škodlivé světelné záření v ultrafialovém rozsahu. Rada: velké čočky pro sluneční brýle jsou lepší než malé. Malé čočky umožňují pronikání paprsků na vrchu a po stranách obruby.
Sluneční brýle jsou absolutní nutností při řízení kabrioletu, jízdě na kolečkových bruslích nebo cyklistice.
Tato komodita neprospívá pouze plicím, srdci a žilám. Rohovky vašich očí také přijímají kyslík přímo ze vzduchu. Z jakého důvodu?: nemají vlastní zdroj kyslíku.
Každý, kdo musí sedět v zakouřené a nevětrané místnosti, by měl ulevovat očím častými odchody někam na čerstvý vzduch.
Navíc jedinci, kteří trvale používají kontaktní čočky, by z času na čas měli mít „den s brýlemi“, aby poskytli jejich očím odpočinek.
Výzkumy to nakonec mohly potvrdit jednoznačně: intenzivní časové úseky trávené prací na počítači a zíráním na obrazovku způsobují, že naše oči značně vysychají, protože mrkáme méně často. Proto je důležité, abychom při práci na počítači poskytovali očím odpočinek od obrazovky.
Dívejte se mimo obrazovku a do dálky, po chvilkách zavírejte a otevírejte oči a usilovně provádějte vědomé mrkání. Oční jóga – viz naše tipy na procvičování očí – může také poskytovat odpočinek vašim očím.
Všechny tyto tipy a rady napomohou k optimálnímu rozvádění očního ochranného filmu nebo zvlhčování.
Oči jsou součástí našeho těla; to je naprosto jasné. Tím se však také myslí: před dotykem nebo promnutím vašich očí byste se vždy měli snažit umýt si ruce.
Každý, kdo si rád dělá oční makeup, by měl používat pouze takové přípravky, které jsou testovány na alergie a neobsahují konzervační složky. V žádném případě pak produkty, které dráždí oči nebo oslabují ochranný film na rohovce. Před spaním je důležité mít na paměti odstranění každé maskary, naneseného zvýraznění a očních stínů z očních řas a víček.
Každý, kdo používá oční krémy, by se nejdříve měl důkladně poučit, protože tento druh přípravku by neměl obsahovat žádné svrašťovací oleje. Tyto oleje mohou rozrušit slzný film a způsobovat alergické reakce. Neprovádějte nanášení obličejových krémů přímo na oblast kolem vašich očí.
Cizí částečky mohou poškodit citlivou rohovku a způsobit zanícení vnitřního oka. Buďte však opatrní: jestliže cizí částečka propíchne rohovku, toto propíchnutí se samo zacelí. Poškození nebude zvnějšku vůbec vidět.
Pokud však začnete za této situace oko drhnout, můžete způsobit malá zranění a oděrky, a proto je nutné poradit se s oftalmologem.
V případě potřeby oftalmolog odstraní cizí částečku a předepíše medikament pro vyléčení zánětu a úlevu od bolesti.
Chemické popáleniny jsou způsobovány kyselinami, alkáliemi, barvami a žíravým vápnem. Takové popáleniny vznikají v důsledku přímého nebo nepřímého působení horka.
V obou případech je v očích cítit silně pálivý pocit, který vynucuje křečovité přivírání víček.
Ve všech případech platí následující pravidlo: nevyplachujte oči kohoutkovou vodou, protože není sterilní a okamžitě vyhledejte pomoc oftalmologa!
Spustit kontrolu zraku nyní!
Jak najít dobrého optika? Poradíme vám, co je důležité – od prvního vyšetření zraku po přizpůsobení brýlových čoček Kontrolní seznam pro nákup nových brýlí Brýle na blízko a na dálku, progresivní brýle, sportovní brýle, brýle na čtení či brýle do práce: co byste měli vědět? Poškozuje čtení při slabém světle vaše oči? Je to rozšířená smyšlenka, kterou slyšel téměř každý: čtení při slabém světle poškozuje vaše oči. Nejnovější výzkumy však ukazují, že to není vůbec pravda. Mohou nevhodné brýle nebo špatné světlo poškodit váš zrak? Prozradíme vám, co se stane, když vaše oči musí pracovat příliš tvrdě