Magazín o zdraví a prevenci Dlouhodobě neléčená štítná žláza však může způsobit vážné zdravotní problémy a silnou hormonální nerovnováhu. Otestujte se s pomocí nového domácího testu Veroval® Štítná žláza, zda za vašimi obtížemi nestojí právě ona.
Štítná žláza je životně důležitý orgán ve tvaru motýlka, který najdete v oblasti hrtanu. Vylučuje 2, pro naše zdraví zásadní, hormony – tyroxin a trijodtyronin – které jsou v našem těle nezbytné pro správnou látkovou přeměnu a regulaci celé řady tělesných funkcí – u lidského plodu jsou zodpovědné za prenatálního vývoj mozku a v průběhu našeho života upravují metabolismus tuků, cukrů, bílkovin a kostí. Závažný je také jejich vliv na oběhovou soustavu člověka.
Nákres štítné žlázy a jejího umístění
S poruchou činnosti štítné žlázy se za svůj život setká 5-10 % populace.
Poruchou činnosti štítné žlázy (tyreopatií) trpí častěji ženy v poměru 6 : 1 a pravděpodobnost onemocnění roste s věkem.
Co je hypotyreóza?
Hypotyreóza je odborný název onemocnění, které je způsobeno sníženou funkcí štítné žlázy a nedostatečnou produkcí tyroxinu a trijodtyroninu.
Žláza neprodukuje dostatek těchto hormonů a dostavují se typické příznaky, jako je únava, zimomřivost, zácpa, svalové křeče nebo zvýšení tělesné hmotnosti (i když tento příznak je často způsobem souběhem více vlivů).
Dlouhodobě neléčená hypotyreóza pak může způsobit trvalé poškození organismu, chronické obtíže nebo dokonce smrt.
Zvětšení štítné žlázy se říká struma a může indikovat poruchu její činnosti.
Příznaky snížené činnosti štítné žlázy
Pro správnou tvorbu obou hormonů štítné žlázy potřebujeme z potravy přijímat dostatek selenu – vhodné je maso obecně, vnitřnosti, mořské ryby, česnek nebo ořechy. Pro zdravou štítnou žlázu je obecně doporučena konzumace jódu skrze mořské ryby.
3 kroky k jistotě a zdravé štítné žláze
Máte-li podezření, že se vaše příznaky nápadně podobají výše zmíněným neduhům, je možné, že za nimi stojí nedostatečná činnost štítné žlázy.
Na základě množství výše zmíněných hormonů v krvi zjistí nový domácí test Veroval Štítná žláza z naší dílny, zda štítná žláza funguje správně, a vy se tak můžete otestovat v pohodlí domova dříve, než vyrazíte se svými obavami k lékaři.
Stačí projít 3 jednoduchými kroky:
- Kapku své krve promícháte s ředícím roztokem v testovací nádobce.
- Směs nalijete do testovací kazety a počkáte 10 minut na odečtení výsledku.
- Prokáže-li test problémy se štítnou žlázou, navštivte svého lékaře a zahajte optimální léčbu.
Pokud test problémy v oblasti štítné žlázy vyloučil, na vině mohou být další příčiny.
Přesnost testu je vyšší než 95 % a otestovat se zvládne opravdu každý – nejen že k testu dostanete podrobné instrukce, které vás provedou testováním krok za krokem.
Upozornění!
Prodej domácího testu Veroval – Štítná žláza byl ukončen, můžete se podívat na další nabídku domácích testů Veroval.
Pokud se cítíte na vrcholu sil, nebo naopak na úplném dně, může to mít na svědomí příjem železa. Podívejte se na překvapivé příznaky upozorňující na jeho…
Trpíte stresem a vysokým krevním tlakem? Objevte, jak relaxace a cvičení mohou změnit váš tlak.
Většina bolístek není příznakem ničeho závažného. Existují ovšem příznaky, které byste rozhodně neměli brát na lehkou váhu.
Rezistence bakterií na antibiotika je celosvětový problém. I když se počet rezistentních nákaz každoročně zvyšuje a má za následek mnoho zbytečných úmrtí…
Únava i zadýchávání. Snížená funkce štítné žlázy je riziko, mnoho lidí o ní neví
„Je pravda, že jsem tehdy byla hodně hubená, hlavně v porovnání s tím, kolik jsem toho snědla. Měla jsem spíš chlapeckou postavu, i menstruovat jsem začala později než mé vrstevnice. Vůbec by mě ale nenapadlo, že mohu být nemocná,“ popisuje 30letá Markéta, která žije v Praze.
Po vyšetřeních na endokrinologii, kde jí diagnostikovali sníženou funkci štítné žlázy, začala brát pravidelně léky, díky kterým se podařilo upravit hladinu hormonů.
„Vzpomněla jsem si, že jsem měla problémy se štítnou žlázou, a šla jsem na kontrolu. Lékařka se tehdy zděsila, hodnoty byly šílené a hodně se mi zvětšil krk. Dostala jsem hned dvojitou dávku léků,“ říká Markéta.
Přečíst článek ›
Prášky nyní bere pravidelně a stav štítné žlázy si hlídá, a to i kvůli plánovanému mateřství. Právě pro těhotné ženy může být neléčená porucha štítné žlázy velmi nebezpečná. Hormony, které orgán produkuje, jsou totiž velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, zejména při tvorbě nervové soustavy.
S pubertou ale přišla vzpoura a Markéta léky vysadila. „Bylo mi to tehdy jedno. Když jsem je přestala brát, nepoznala jsem rozdíl, neměla jsem žádné potíže. Upřímně jsem na to, že mám nějaké problémy se štítnou žlázou, úplně zapomněla.
To, že se mi vysazením léků rozhodily hormony, jsem zjistila až zpětně,“ říká Markéta. Vzpomíná, že tehdy pociťovala výkyvy nálad a natékaly jí končetiny, což připisovala vedlejším účinkům hormonální antikoncepce.
Na endokrinologii se vydala až po třech letech.
„Moje endokrinoložka mě opakovaně upozorňovala, že jí těhotenství musím hned oznámit a přizpůsobíme tomu léčbu,“ pokračuje Markéta.
K pravidelným návštěvám u lékaře a hlídání hladiny hormonů ji nabádá i gynekoložka. „Obává se možných komplikací s početím a radí mi těhotenství příliš neodkládat.
Myslím si, že řada žen poruchu štítné žlázy podceňuje. V těle to přitom může napáchat spoustu škod.“
Názor lékaře
„Odhadujeme, že desítky tisíc lidí o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově ‚vole‘, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek.
Přečíst článek ›
Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není.
Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. Třeba těhotné ženy si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři vůbec nejdou.
Tipy pro zdravíPokud máte sníženou funkci štítné žlázy, neuškodí, když kromě léků (jestliže je berete) upravíte i svou stravu.
Často se lidé s touto nemocí cítí unavení, bez energie a začnou přibývat na váze.
I z tohoto důvodu je vhodné do stravy zařadit potraviny, jako jsou mořské plody, ryby, řasy (například chlorella), a jodidovanou sů, které obsahují jód nezbytný pro činnost hormonů štítné žlázy.
Dýňová semínka, hovězí maso, vejce, banány nebo mandle zase obsahují aminokyselinu tyrosin, která rovněž podporuje správnou funkci štítné žlázy.
5 signálů, že vám správně nefunguje štítná žláza
Malý orgán může nadělat v těle velkou paseku, a to především ženám. Zpozorněte, pokud toužíte po miminku nebo na vás začíná útočit menopauza.
Potížím, kterými se projevuje špatně fungující štítná žláza, možná nevěnujete dostatečnou pozornost. Snadno je totiž zaměníte třeba s důsledkem stresu.
Štítná žláza je odpovědná hlavně za hormonální pochody v těle, ty ale ovlivňují i metabolismus cukrů a tuků, zdraví srdce a kostí nebo prenatální vývoj mozku. Potíže s ní se často odhalí v dospívání, těhotenství nebo s nástupem menopauzy. Všimnout si, že vám nefunguje správně, můžete i sami. Sice nebolí, ale její zvýšená, či naopak snížená funkce nezůstávají bez projevů.
Ospalost, únava a pocity letargie souvisí především s hypotyreózou, sníženou funkcí štítné žlázy, což je častější onemocnění. Můžete vnímat i svalovou slabost nebo pocity chladu. Příznaky hypertyreózy, zvýšené funkce, jsou roztěkanost, nervozita, potíže se spánkem, dochází i k úbytku svalové hmoty.
Signál druhý: Neklid a demotivace
Problémy můžete pocítit i psychicky.
Přepadnou-li vás záchvaty netrpělivosti, zhoršení paměti a schopnosti soustředění či nedostatek zájmu o cokoli, vnímejte, zda je to důsledkem dlouhodobého stresu, nebo může jít o fyziologické příčiny.
Můžete zaznamenat i třes rukou, silné bušení srdce a zlozvyky jako poklepávání prsty či nohou.Neklid, problémy se soustředěním i únava nemusí být důsledkem stresu, ale i špatné funkce štítné žlázy.
Signál třetí: Kolísání váhy
Řada žen se vymlouvá, že přibírá právě kvůli štítné žláze. To ale spíše souvisí se vzniklou únavou, omezením pohybu a preferencí nezdravých jídel. Při snížené funkci je obvyklá i zácpa, důsledkem úbytku svalové hmoty se zpomaluje metabolismus, typické jsou i otoky těla.
„Při zvýšené funkci štítné žlázy se zrychluje srdeční činnost i metabolismus, a dochází naopak ke znatelnému úbytku na váze, a to i při zvýšeném příjmu kalorií. Můžete se cítit podráždění, vystresovaní, nervózní nebo trpět nespavostí,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Zrychlená štítná žláza vyvolává i řídkou stolici, zimomřivost či bušení srdce.
Signál čtvrtý: Intimní potíže
Pokud plánujete miminko, obavy vyvolá spíše hypotyreóza. Způsobuje nepravidelnost menstruačního cyklu, problémy s ovulací i pokles libida. Problémy způsobuje i mužům, snižuje kvalitu spermií a při neléčení i sterilitu.
„Neléčené onemocnění může způsobit komplikace v těhotenství, předčasný porod nebo potrat, vliv má i na mentální vývoj dítěte. Preventivní vyšetřování hormonů štítné žlázy na počátku těhotenství se přesto zatím neděje automaticky,“ varuje MUDr. Richard Stejskal, předseda Sdružení ambulantních endokrinologů.
Pokud vnímáte rizikové faktory nebo genetickou zátěž, vyšetření si vyžádejte.
Signál pátý: Vlasy i kůže napoví
Zvýšená funkce štítné žlázy vyvolává nadměrné pocení, návaly, špatnou snášenlivost horka, kůže je jemná a na dotek teplá. Typické jsou i jemné, řídnoucí vlasy.
I při snížené funkci jsou vlasy jemné a více vypadávají, pokožka je suchá a chladná, nehty třepivější. Padání vlasů ale může mít i jiné příčiny.
Příliš jemné a řídnoucí vlasy mohou být signálem podfunkce, ale i nadfunkce štítné žlázy
Jak se o štítnou žlázu starat?
Zeptejte se v rodině, sklony k potížím se dědí.Štítná žláza potřebuje především jód. Kupujte jodizovanou sůl a dopřejte si alespoň jednou týdně mořské ryby.Neignorujte stres, je původcem řady chorob, včetně onemocnění štítné žlázy.
Nekuřte.
Kdy k lékaři?
Onemocnění štítné žlázy postihne během života až desetinu populace, pouze každý druhý pacient si však je svého onemocnění vědom. Když se nemoc odhalí včas, většinou je dobře léčitelná, v rozvinutém stadiu však závažně zasahuje do života, který může i ohrozit.
Vyšetření štítné žlázy přitom není nepříjemné, stačí rozbor krve, případně kontrola ultrazvukem, v lékárně zakoupíte i test pro domácí použití. Jedním z podpůrných řešení při podfunkci můžou být i speciální cviky, odborníci doporučují i selen, v této potravině je ho nejvíc.
Co vy, znáte stav své štítné žlázy?
Zdroj: Prozeny.cz
Máte podezření, že vaše štítná žláza nefunguje správně? Pomoci vám mohou EUC Laboratoře:
Vyšetření funkce štítné žlázy
MUDr. Olga Magnová: Počet incidencí štítné žlázy stále stoupá
Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy, říká v rozhovoru dětská endokrinoložka MUDr. Olga Magnová z Pediatrické kliniky FN Brno.
Jaká jsou v populaci nejčastější endokrinní onemocnění?
Rozhodně nejčastějším endokrinním onemocněním jak v dětské, tak v dospělé populaci je onemocnění štítné žlázy. Obezita jako taková bývá zřídka způsobena jen izolovanou hormonální poruchou. Dalším častým důvodem endokrinologického vyšetření u dětí je porucha růstu.
Přibývá takto nemocných pacientů? Čím to je – vyšší nemocnost či lepší diagnostika?
Pacientů s onemocněním štítné žlázy přibývá velmi rychle. Je to dáno jednak samotným zvýšením incidence autoimunitních onemocnění v populaci, tak i zlepšením a dostupností diagnostiky.
Laboratorní stanovení hladin hormonů štítné žlázy patří dnes mezi základní a běžně dostupné vyšetření i v ambulancích praktických lékařů. Velká část pacientů s onemocněním štítné žlázy je zachycena v rámci jiných vyšetření, nikoliv pro potíže spojené se štítnou žlázou.
U dětí se často jedná o imunologické vyšetření z důvodu opakovaných onemocnění dýchacích cest, u dospělých se nález na štítné žláze zjistí při ultrazvukovém vyšetření cév na krku.
Jaká je příčina endokrinních nemocí?
Příčina endokrinních onemocnění je široká a pestrá. Pokud mluvíme o onemocnění štítné žlázy, je nejčastější příčinou autoimunitní proces, který poškozuje štítnou žlázu a ve svém důsledku může, ale nemusí, vést k poruše funkce štítné žlázy, ke změně její velikosti nebo struktury (uzly).
Proč tolik narůstá počet autoimunitních onemocnění včetně postižení endokrinních žláz, je další a komplikovaná otázka. V minulosti častá snížená funkce štítné žlázy z důvodu nedostatku jódu je v dnešní době celoplošné jodizace soli onemocněním vzácným a spíše se jedná jen o lehčí poruchy u osob s veganským stravováním nebo u kojících žen.
I potraviny s vysokým obsahem strumigenů (zelí, košťáloviny) ve velkém množství mohou vést ke snížené funkci štítné žlázy.
Ozáření štítné žlázy radioaktivním zářením (zevně nebo radiojód) je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik jak snížené funkce štítné žlázy, tak i nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik zhoubných nádorů štítné žlázy (ozáření krku pro zhoubné nádory).
Některá nádorová onemocnění endokrinních žláz mají jednoznačnou geneticky podmíněnou souvislost (mnohočetná endokrinní neplasie MEN) nebo některá vrozená onemocnění nadledvinek (kongenitální adrenální hyperplasie). I chemické látky v našem životním prostředí ovlivňují endokrinní procesy v lidském těle (lithium, ftaláty). O příčině mnoha dalších endokrinních onemocnění dosud příliš nevíme.
Jsou tato onemocnění plně léčitelná? Nakolik trvalá léčba omezuje běžný každodenní život pacientů?
Otázka léčitelnosti endokrinních poruch je dána podstatou onemocnění. Pokud hormony v těle chybí, umíme dnes dodávat do těla hormony štítné žlázy a nadlevinek, růstový hormon či pohlavní hormony v podobě tablet či injekcí. Doba podávání této substituční léčby se řídí nejen charakterem onemocnění, ale například i věkem pacienta.
Některé poruchy mohou být přechodné, a potom je doba léčby omezená, jiné poruchy jsou celoživotní a pacient je trvale závislý na dodávce hormonů do těla zvenčí. Některé poruchy léčíme jen v určitém věkovém období (pohlavní hormony nepodáváme před věkem puberty a v pozdním stáří).
Léčení poruch se zvýšenou funkcí endokrinních žláz je komplexní, příčinou je totiž často nádor produkující hormon v nadbytku. Řešením může být operační zákrok, radiojód, zevní radioterapie nebo např. ozáření Leksellovým gama nožem u nádorů hypofýzy.
Někdy také můžeme podávat léky, které dovedou snížit nadměrnou tvorbu hormonů v postižené tkáni (tyreostatika při zvýšené činnosti štítné žlázy).
Jak se nemoci štítné žlázy projevují?
Onemocnění štítné žlázy se mohou projevovat jak poruchou její funkce, změnou velikosti nebo struktury. Co se týče poruchy funkce, nejčastější poruchou je snížená funkce – hypotyreosa. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné k udržení základních metabolických procesů v organismu. Nástup poruchy je pomalý, plíživý, nenápadný, často trvá i několik let, než dojde k diagnóze.
Potíže jsou zcela nespecifické jako únava, ospalost, zimomřivost, suchá kůže a vlasy, snížená fyzická a psychická výkonnost, přibývání na hmotnosti, poruchy reprodukčních a sexuálních funkcí, snížený krevní tlak, zpomalené srdeční akce, u dětí se přidává zpomalení růstu a poruchy průběhu puberty.
Naopak u zvýšené činnosti štítné žlázy trvá pouze v řádu týdnů, než pacienta přivede toto onemocnění k lékaři, nejde jej totiž dlouho přehlížet. Nejčastější potíže jsou neklid, nervozita, nespavost, pocení, vysoký krevní tlak, bušení srdce, snížená fyzická výkonnost a úbytek na váze i při velké chuti k jídlu. Někdy bývá spojena i s očním postižením (endokrinní oftalmopatie).
Nadměrně zvětšená štítná žláza (struma) může vést k polykacím a dechovým potížím z útlaku velkou masou. Uzly – změny ve struktuře žlázy – mohou být na krku i hmatné, ale pokud jsou malé, jsou zřetelné jen při sonografii. Ty malé obvykle subjektivní potíže vůbec nedělají a nebývají ani bolestivé.
Etiologicky to mohou být zcela nezávažné koloidně cystické uzly stejně jako zhoubné či nezhoubné nádory. Diagnostickým výkonem je tenkojehlová biopsie a následné cytologické vyšetření buněčného nátěru.
Proč je porucha štítné žlázy nejčastější onemocnění?
Jsou rodiny, kde se vyskytuje autoimunitní onemocnění štítné žlázy ve více generacích a častěji než v jiných rodinách, může se jednat i o kombinovaný výskyt jiných autoimunitních chorob jako celiakie nebo artritida apod. Existuje tedy určitá genetická predispozice k onemocnění, se kterou se rodíme.
U štítné žlázy však dosud nemáme dostupné vyšetření, které by zjistilo, zda tuto dispozici neseme. Ženy jsou náchylnější k onemocnění štítnice 3 až 5x častěji než muži.
Nicméně, i pokud máme tuto vrozenou predispozici, potřebujeme ještě spouštěč onemocnění – to může být viroinfekce, stres, radioaktivní záření, některé léky apod.
Co se stane, pokud se porucha růstu u dětí včas nezachytí a neléčí? Proč musí pacient brát léky trvale, přestože jeho výška je optimální?
Porucha růstu u dětí je opět velmi široká otázka. Patří sem jak děti s malým růstem, tak děti s vysokým růstem a také ty, které rostou nepřiměřeně vůči výšce svých rodičů. Hranice malých a velkých dětí je stanovena na základě populačních měření. V České republice bylo naposledy v roce 2001.
Statisticky normální výšku má 95 % populace, 2,5 % je malých a 2,5 % nepřiměřeně vysokých. Příčiny malého vzrůstu jsou velmi pestré a ne vždy se jedná o léčebně ovlivnitelný stav. Jen malé procento malých dětí má léčitelnou poruchu růstu. Celkem se léčí v České republice kolem 1500 dětí růstovým hormonem, polovina z nich pro jeho nedostatek, ostatní pro jiné diagnózy.
Malý vzrůst může být způsoben i například sníženou funkcí štítné žlázy a celiakií. V dospělosti pak léčíme ty pacienty, u nichž porucha přetrvává a neléčený stav by zhoršoval jejich zdravotní stav. Co se týká růstového hormonu, v dospělosti se léčí pacienti s významně těžším nedostatkem růstového hormonu než v dětském věku.
Důvodem je metabolický účinek růstového hormonu na kardiovaskulární aparát, tukový metabolismus, skelet, svalstvo, fyzickou i psychickou výkonnost jedince.
Samozřejmě že malý vzrůst nemusí být jen zdravotní problém, je to problém i psychosociální. Okolí se k dětem chová dle jejich předpokládaného věku vzhledem k jejich výšce, takže když jsou děti výškou malé, chovají se k nim dospělí i jejich vrstevníci jako k dětem mladším, mají na ně nižší nároky, což pak vede k jejich další společenské izolaci.
Nakolik je obezita způsobena poruchou činnosti žláz a nakolik nekázní v životním stylu? Dala by se vyřešit úpravou stravy/pohybu?
Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy a zvýšenou produkci nadledvinkového kortisolu. Část obézní populace nese mutaci některého genu vedoucího k obezitě.
Tito pacienti jsou obézní již od časného dětství, vyšetření však není dostupné v běžné praxi. Nejčastěji se jedná o kombinaci polygenní dispozice a charakteru životního stylu. Můžeme diskutovat, nakolik svou roli hraje i životní styl (ať už strava, pohyb, stres) předávaný v rodině z pokolení na pokolení.
Přibývání na váze může být i nežádoucím účinkem mnoha medikamentů (psychofarmaka, antiepileptika, kortikoidy). Prvním předpokladem k dlouhodobé, často celoživotní úpravě životního stylu je určitě pozitivní psychické nastavení, snaha, pevná vůle a optimismus.
U dětí není schválena k používání žádná medikamentózní terapie obezity.
Jaká je nejlepší prevence?
I v endokrinologii platí stejně jako v jiných oblastech medicíny: to jediné a nejdůležitější, co můžeme pro sebe udělat, je zdravý životní styl v celém svém obsahu. Nejzásadnější preventivní opatření v oblasti onemocnění štítné žlázy je jodizace kuchyňské soli, díky které došlo k vymizení nedostatku jódu v naší populaci a s tím i k vymizení onemocnění s nedostatkem jódu spojených.
Dvě závažné endokrinopatie jsou vyšetřovány v povinném novorozeneckém screeningu a časný záchyt nemocných dětí a jejich léčba zabrání rozvoji těžkého psychomotorického postižení, kretenismu, a může vést i k záchraně jejich života. Část tohoto vyšetření se provádí právě ve FN Brno.
Je endokrinologie atraktivním oborem? Je dostatek endokrinologů?
Endokrinologie není u nás stejně jako jinde ve světě zrovna populární či lukrativní obor a nedostatek endokrinologů je v celé republice.
Každý to zjistí bohužel velmi rychle, když se pokusí objednat k endokrinologovi, čekací doby jsou často několik měsíců. Co se týče dětské endokrinologie, tak v Brně jsme pouze dvě lékařky v oboru dětské endokrinologie (druhou je MUDr. Novotná, Ph.D.
) a zabezpečujeme péči o dětské pacienty z Brna i okolí a současně také vysoce specializovanou péči pro celý Jihomoravský kraj.
Onemocnění štítné žlázy postihuje častěji ženy než muže
Nedostatečná činnost štítné žlázy se projeví celkovým zpomalením organismu a trpí jí 15–20 % žen ve věku kolem 50 let. Nemocného trápí spavost, únava, zimomřivost a zácpa. Zvýšená funkce štítné žlázy se projevuje nadměrným pocením, bušením srdce, intolerancí tepla a psychickými změnami ve smyslu agitovanosti.
V rozhovoru s MUDr. Richardem Sotorníkem se dočtete, jaká onemocnění štítné žlázy existují, jaké jsou jejich příznaky a jak s touto nemocí bojovat.
Jaká nejčastější onemocnění spadají do oboru endokrinologie?
Nejčastějšími endokrinními problémy jsou poruchy funkce a struktury štítné žlázy. Velmi častým problémem je dále osteoporóza, zejména u žen po menopauze. Touto problematikou se v Canadian Medical zabýváme na osteologické a endokrinologické ambulanci.
Mnohem méně se setkáváme s poruchami příštítných tělísek, poruchami nadledvin či hypofýzy. V oboru gynekologické endokrinologie je velmi častým problémem syndrom polycystických ovarií.
Onemocnění je charakteristické nepřítomností menstruace, zastavením ovulace, neplodností a vzniku ochlupení u žen na neobvyklých místech.
Zaměřme se na onemocnění štítné žlázy. Jak pacient pozná, že trpí touto nemocí a jak se projevuje? Jaké jsou nejčastější příčiny onemocnění?
Jednotlivé projevy poruchy funkce štítné žlázy se mohou vyskytovat u řady jiných onemocnění, často i u zdravých jedinců, aniž by se jednalo o onemocnění štítné žlázy. V posuzování, zda jde o poruchu štítné žlázy, je třeba vycházet z komplexního klinického nálezu. Toto rozhodování patří do rukou specialisty či v linii prvního kontaktu do rukou praktického lékaře.
Zjednodušeně lze říci, že zvýšená funkce štítné žlázy je doprovázena nadměrným pocením, intolerancí tepla, bušením srdce, psychickými změnami ve smyslu agitovanosti, nervozity, nespavosti, častějšími stolicemi, svalovou slabostí a eventuálně hubnutím. V určitých situacích se mohou přidružit otoky víček, bolesti očí, protruze (vystoupnutí očí z důlků), někdy spojených s dvojitým viděním.
Při nedostatečné funkci štítné žlázy je nález zřetelný často až v pokročilejších stadiích onemocnění a je charakteristický únavou, spavostí, zimomřivostí, zácpou, suchou kůží a podobně. Vzhledem k rutinnímu vyšetřování TSH (hormon produkovaný podvěskem mozkovým) se častěji setkáváme s počátečními stadii onemocnění, která na sobě lidé většinou nepoznají.
Posledním projevem onemocnění štítné žlázy je její zvětšení. V této situaci je na krku v oblasti štítné chrupavky hmatná struma neboli zvětšení štítné žlázy nejrůznější konzistence a velikosti. Za určitých anatomických okolností však nemusí být ani velká struma patrná.
Jaká jsou onemocnění štítné žlázy?
Jedná se principiálně jednak o poruchu funkce štítné žlázy a dále o strukturální změny. Do této oblasti patří prosté zvětšení nebo přítomnost nejrůznějších ložiskových změn, v převážné většině uzlů či pseudocyst nezhoubného původu. Ojediněle zachytíme rakovinu.
Jaká skupina lidí je považována za rizikové pacienty?
Onemocnění štítné žlázy jednoznačně častěji postihuje ženy a též vidíme rodinnou dispozici. Mezi vnější faktory patří podávání některých léků či ozařování krku. Všichni tito pacienti jsou většinou endokrinologicky podchyceni.
Jak probíhá vyšetření štítné žlázy?
Vyšetření se uskutečňuje ve čtyřech etapách. V té první realizujeme rozhovor s pacientem s cílem zjistit výskyt příznaků onemocnění štítné žlázy.
Dalším krokem je celkové klinické vyšetření pacienta, na které navazuje třetí fáze spočívající v laboratorním ověření funkce štítné žlázy. Poslední je ultrasonografické posouzení velikosti a struktury štítnice.
V případě nálezu ložiskového procesu se provádí biopsie neboli odběr vzorku tkáně štítné žlázy za pomoci tenké jehly.
Je možné onemocnění štítné žlázy předcházet?
Účinně lze předcházet zejména onemocněním štítné žlázy z nedostatku jodu. Díky jodaci kuchyňské soli je v současnosti pro obecnou populaci v České republice zajištěn dostatečný příjem jodu.
Komplikacím z nedostatku jodu v těhotenství se předchází zvýšeným přívodem jodu během gravidity v tabletách. Na druhou stranu nadměrný přívod jodu může za určitých okolností zhoršit či vyvolat onemocnění štítné žlázy. Proto není v České republice u běžné populace suplementace jodem za současné situace doporučována.
Jak se léčí snížená a jak zvýšená funkce štítné žlázy?
Snížená funkce štítné žlázy se léčí substituční léčbou ‒ podáváním hormonů štítné žlázy v tabletách.
Zvýšená funkce se zklidňuje léky, které blokují tvorbu hormonů štítné žlázy, a podle vývoje onemocnění, a řady dalších faktorů, se přistupuje buď k jejímu chirurgickému odstranění či k podání radioaktivního jodu. Základem léčby zhoubných nádorů je operační řešení.
Následně se podává radioaktivní jod a zavádí se dlouhodobá náhradní (substitučně-supresní) léčba hormony štítné žlázy. Nezhoubné strumy obvykle ultrazvukově sledujeme, často za podávání hormonů štítné žlázy.
Jaký postup léčby nabízí pacientovi Canadian Medical?
Na naší klinice provádíme komplexní endokrinologická vyšetření. U štítné žlázy se jedná o klinické, laboratorní a ultrasonografické zhodnocení a v případě potřeby i odběr vzorku z ložisek ve štítnici za použití tenké jehly (k vyloučení zhoubného nádoru). Je-li onemocnění nutno řešit operačně, odesíláme klienty na spolupracující chirurgická pracoviště zaměřená na operace štítné žlázy.
Jak je o pacienta v Canadian Medical pečováno?
Na naší klinice máme pro každého pacienta vyhrazen dostatek času na komplexní vyšetření a konzultaci jeho výsledků. Řádně pacientovi vysvětlíme diagnózu a stanovíme po konzultaci s ním i další průběh ošetření.
Díky preciznímu plánování jednotlivých návštěv nemusí čekat hodiny v ordinaci, ale je objednán na přesný čas.
Po dobu léčby, včetně té dlouhodobé, hlídáme, monitorujeme a objednáváme pacienty na kontroly, které jim vždy předem připomínáme prostřednictvím klientské zóny v chytrých telefonech.
Objednat se na endokrinologické vyšetření můžete prostřednictvím našeho call centra na tel. čísle +420 235 360 133.
Hypotyreóza: příznaky, léčba (hypofunkce štítné žlázy)
Hypotyreóza je onemocnění, kdy štítná žláza neprodukuje
dostatečné množství hormonů.
Tato choroba je i nyní, poměrně časté onemocnění, které postihuje
zvláště ženy. V České republice jí trpí zhruba
15-20 % žen, ve věku kolem padesáti let, ale objevuje se
i u mladších.
Při tomto onemocnění může být štítná žláza zvětšená, ale ve
většině případů je naopak menší, než normálně.
Příčiny hypotyreózy
Příčin hypotyreózy může být několik. Nejčastěji, je způsobena
autoagresivní Hashimotovou tyreoiditídou, což je
zánětlivá porucha, při níž dochází k tvorbě protilátek, které
poškozují vlastní štítnou žlázu.
Dříve, byl hlavní příčinou hypotyreózy dlouhodobý nedostatek
jódu, který se mohl projevit již na narozeném dítěti
(kretenismus). V dnešní době, je ale ve většině států,
tento problém na ústupu, díky přístupnosti mořských ryb, jodidaci soli,
vody a zubních past.
- Další příčinou je strumektomie (chirurgické
odstranění štítné žlázy) nebo léčba radioaktivním jódem, která se
provádí, převážně u onkologických onemocnění. - Hypotyreóza se může objevit i za několik let, po této léčbě, je tedy
třeba, aby pacienti byli dlouhodobě sledováni lékařem. - Méně častými důvody jsou: vrozená hypotyreóza, nádorové onemocnění
či ageneze (nevyvinutí) štítné žlázy nebo zvýšený přísun
strumigenů (látky narušující tvorbu hormonů štítné
žlázy) potravou či léky.
Výše popsané příčiny, se nazývají primární. Za
sekundární, se označuje, snížená tvorba
tyreostimulačního hormonu (TSH), který řídí hormonální
produkci štítné žlázy a je tvořen v hypofýze (podvěsku mozkovém).
Příznaky a projevy hypotyreózy
Hormony štítné žlázy, ovlivňují mnohé orgány a tkáně v lidském
těle, což se projeví různorodými příznaky.
Zprvu, se onemocnění vyvíjí většinou pozvolně a potíže jsou jen
málo charakteristické (únava, zácpa, suchá kůže) a do určité míry,
jsou dány i aktuálním zdravotním stavem a věkem pacienta.
Pokud je choroba plně rozvinutá, objeví se i další příznaky a vznikne
typický obraz hypotyreózy.
Nedostatek hormonů štítné žlázy, způsobuje sníženou spotřebu kyslíku,
což má za následek i celkové zpomalení organismu.
Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se
pomalu a rychle se vyčerpá. Trpí zimomřivostí, často si
stěžuje, že je mu chladno, chodí hodně oblečen a vyžaduje teplé
prostředí.
Zpomaluje se i metabolismus a peristaltika (pohyb) střev, mnohdy tedy
bývá přítomna i zácpa a v těžších případech, až
neprůchodnost střevní a vznik megacolonu (rozšíření střeva).
Pacienti
mohou přibírat na váze a to hlavně díky tomu, že jejich
organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí, hlavně v dolní oblasti
končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže (myxedém).
Reflex achillovy šlachy je silně zpomalen.
Hypotyreóza se projevuje i velmi suchou, olupující se
pokožkou, která může mít i nažloutlý odstín. Nehty jsou
roztřepené, ztluštělé, ale i přesto lomivé a rostou
velmi pomalu, stejně jako vlasy, vousy a ochlupení.
Pacient si často všimne,
že se holí méně, než je u něj obvyklé.
Nemocnému, ve větší míře,
vypadávají vlasy a později, v některých případech,
může dojít až k alopecii (plešatosti) a i vypadávání
obočí, ze zevní strany tváře.
U pacienta, mnohdy dochází, k zhrubnutí hlasu a
chrapotu. Jazyk bývá vyhlazený a zvětšený (makroglosie), což
brání i správné výslovnosti.
Změny se bohužel projevují i na obličeji. Tvář je tuhá, odulá a
nažloutlá. Oči mají prosáklá, až oteklá víčka.
Pacient často pociťuje silné, krátkodobé, ale opakované
bušení srdce (palpitace), má výrazně pomalejší
pulz a vysoký krevní tlak (hypertenze).
Ženy mívají poruchy menstruačního cyklu- méně častá menstruace
(oligomenorea), vymizení menstruace (amenorea), prodloužená a silná
menstruace (menoragie) nebo cykly, v jejichž průběhu nedochází
k uvolnění vajíčka (anovulační cykly). Bohužel ve vážnějších
případech je žena neschopna donosit a porodit životaschopné dítě
(ifertilita).
Výše popsané změny a to zvláště ty estetické, nemají na psychiku
pacienta kladný dopad a tito nemocní, ještě k tomu mnohdy trpí
depresivními syndromy.
Je třeba upozornit, že toto onemocnění probíhá pomalu a z počátku nemá
tak výrazné projevy, proto si jich nemocný často všimne až v pozdějším
stadiu.
Rizikové faktory hypotyreózy
- Riziko vniku hypotyreózy, je větší u osob, které mají v rodinné či
osobní anamnéze onemocnění štítné žlázy nebo podstoupili radioterapii,
v oblasti krku či horní části hrudníku. - Mezi rizikové skupiny patří i lidé, kteří trpí autoimunitním
onemocněním, jako je diabetes mellitus, perniciózní anemie nebo
celiakie. - Dále pak ženy, starší padesáti let a těhotné
v prvním trimestru.
Léčba hypotyreózy
Pro správnou léčbu je nutné nejprve provést
vyšetření, která potvrdí diagnózu a zjistí i vážnost
onemocnění. Lékař musí zjistit, výskyt poruchy štítné žlázy
u pacienta nebo v jeho rodině. Dále se bude zajímat, netrpí-li, pacient
některou autoimunitní chorobou, nebo jestli mu v minulosti nebyla provedena
radioterapie v oblasti krku či horního hrudníku.
Lékař pak prohmatá štítnou žlázu, aby zjistil její tvar a velikost.
Poté, provede krevní testy, jimiž zjistí hodnotu hormonů a
případné protilátky, proti štítné žláze. Dále, je na
řadě vyšetření ultrazvukem a v ojedinělých případech
i biopsie štítné žlázy.
Po řádném vyšetření následuje celoživotní léčba, jejímž
základem, je podávání vhodné dávky chybějících
hormonů (tyreostimulačního hormonu,
tyroxinu a trijodtyroxinu). Léky je nutné
užívat dle předpisu a pravidelně docházet na kontroly (obvykle jedenkrát
za 2-6 měsíců), aby bylo možné, dle stanovených hladin hormonů léky
správně dávkovat.
Léky na hypofunkci štítné žlázy, se většinou užívají odděleně od
jiných a na lačno, asi 30 minut před jídlem, aby se
umožnilo správné vstřebávání.
Jak si mohu pomoci sám
Jestliže trpíte touto chorobou, přesně dbejte pokynů lékaře, neboť
správná spolupráce, je zde na prvním místě. Je důležité dodržovat
termíny kontrol i pokyny, ohledně užívání léků.
Ve svém jídelníčku mějte stravu bohatou na jód (který
se nachází především v mořských rybách a řasách) a to nejméně
jedenkrát za týden. Je také možné, po dohodě s lékařem, užívat
doplňkové preparáty obsahující jod.
Naopak, se doporučuje vyhnout se, nadměrné konzumaci potravin, které
obsahují látky, jež mohou narušovatprodukci hormonů štítné žlázy, jako
například: růžičková kapusta, brokolice, květák, kedlubny. Pokud ale,
budete tuto zeleninu jíst v rozumné míře, není to škodlivé.
Vaše strava,by měla obsahovat, co nejmenší množství živočišných
tuků, jenž je možné nahradit rostlinnými.
Dále, pokud to je možné, vyhýbejte se nadměrné,
fyzické i psychické zátěži.
Prevence hypotyreózy
Je obtížná, ale dodržujte, alespoň výše popsané rady.
V úspěšnosti léčby, hraje důležitou roli včasná diagnostika, proto
nepodceňujte příznaky a v čas navštivte lékaře.
Komplikace hypotyreózy
Při této chorobě, bývá druhotně zvýšená hladina cholesterolu
a jiných lipidů (tuků) v krvi. Hrozí tedy riziko vzniku
aterosklerózy a následně i chorob, na kterých se
ateroskleróza podílí.
V ojedinělých případech, se zácpa může zhoršovat a dojít, až ke
vzniku střevní neprůchodnosti (ileózním stavům) a
megacolonu (rozšíření střeva).
Komplikace mohou nastat i při nesprávné léčbě, kdy se podává
větší dávka hormonů štítné žlázy, než je potřebné. V tomto
případě, se může rozvinout osteoporóza.
Další komplikaci hypotyreóza představuje u žen, které se snaží
otěhotnět. Někdy, to při této nemoci bývá obtížné a v ojedinělých
případech, to není možné vůbec.
U těhotných žen je včasná diagnostika a léčba, velmi důležitá. Pro
vývoj plodu, je přiměřená dávka nezbytná, zvláště, v prvních
týdnech těhotenství, jinak hrozí, poškození psychomotorického
vývoje plodu.
Diskuse
Další názvy: hypofunkce štítné žlázy, snížená funkce štítné žlázy, snížená produkce hormonů štítné žlázy, snížená činnost štítné žlázy, myxedém, hypotyroidismus
Snížená činnost štítné žlázy – hypotyreóza
Po zavedení jodace jedlé soli je u nás v současné době nejčastější příčinou hypotyreózy autoimunitní zánět štítné žlázy – chronická lymfocytární tyreoiditida. V České republice je výskyt hypotyreózy na podkladě chronické lymfocytární tyreoiditidy odhadován okolo 5%.
Toto onemocnění je způsobeno poškozením štítné žlázy složkami vlastního imunitního systému – především lymfocyty (bílými krvinkami), vzácně i protilátkami. Ty rozpoznávají tkáň štítné žlázy jako „cizí“ a ničí ji stejným způsobem, jakoby se jednalo např. o virovou či bakteriální infekci. Hovoříme o tzv. autoimunitě, nebo o autoimunitním zánětu.
Příčina této imunitní poruchy není dosud zcela objasněna. Většinou jde o vliv tzv. zevních faktorů (např. infekce, toxických vlivů prostředí, stresu aj.) u osob se zvýšenou vnímavostí, která je dána dědičnými vlivy. Autoimunitní zánět postupně vede k poruše tvorby hormonů a rozvíjí se hypotyreóza – snížená činnost.
Štítná žláza při tom bývá nejčastěji normální velikosti, anebo dochází k jejímu zmenšení – tzv. atrofii. Méně často se může zvětšit(struma) a hovoříme pak o Hashimotově tyreoiditidě.
Mezi méně časté příčiny hypotyreózy patří především stavy po operačním odstranění celé štítné žlázy (totální tyreoidektomie) nebo jednoho z jejích laloků (lobektomie nebo hemithyreoidektomie) a ozáření štítné žlázy. To může být buď zevní (např.
při léčbě nádorových procesů v oblasti krku a hrudníku), častěji však jde o tzv. ozáření radiojodem. Při tom dochází k „vnitřnímu“ ozáření štítné žlázy radioaktivním izotopem jodu, který štítná žláza aktivně vychytává z krve.
Operace a ozáření radiojodem jsou využívány především při léčbě nádorů štítné žlázy a při léčbě její zvýšené funkce.
Nedostatek jodu je nejčastější příčinou hypotyreózy v oblastech s jeho endemickým nedostatkem. Často jde o horské oblasti zemí třetího světa, např. země v Africe, kde je nízký obsah jodu v půdě. Ostatní příčiny hypotyreózy jsou vzácné.
Příznaky hypotyreózy
Nejdůležitější příznaky hypotyreózy jsou ospalost, zimomřivost, únava, nevýkonnost, svalová slabost, chladná a suchá kůže, prosáknutí až otoky kůže a podkoží, nekvalitní vlasy a padání vlasů, zácpa a zpomalení srdeční činnosti. Někdy dochází k mírnému nárůstu tělesné hmotnosti, zejména vlivem zadržování tekutiny v těle.
Při hypotyreóze se může objevit i řada neurologických příznaků z postižení jak centrálního nervového systému (což se projevuje ztrátou soustředěnosti, poruchami paměti a výbavnosti a celkovým zhoršením a zpomalením mentální výkonnosti), tak periferního nervového systému (dochází k prodloužení všech svalových a jiných reflexů a vzácně i k mravenčení např. končetin).
Subklinická hypotyreóza
Kromě hypotyreózy s plně vyjádřenými příznaky (které byly uvedeny výše) existuje i forma onemocnění, u které jsou příznaky vyjádřeny jen málo nebo vůbec. Hovoříme pak o tzv. subklinické hypotyreóze. Tato forma onemocnění je stejně častá jako typická hypotyreóza a její výskyt vzrůstá po 50. roce věku, především u žen.
Je záludná v tom, že pacient buď nemá žádné obtíže, nebo má obtíže netypické a málo vyjádřené. Nejčastěji jde o únavu, slabost a ztrátu fyzické a mentální výkonnosti. Často bývá i mírně zvýšená hladina cholesterolu v krvi.
Tato forma onemocnění může probíhat dlouhou dobu skrytě a může se postupně zhoršovat, což může mít nepříznivý vliv především na kardiovaskulární systém a na vývoj plodu u těhotných žen.
Je proto vhodné provádět preventivní vyšetření funkce štítné žlázy u těhotných žen, a to zejména u těch, které již byly v minulosti léčeny se štítnou žlázou, nebo mají onemocnění štítné žlázy v rodině. Otázka preventivního plošného vyšetření funkce štítné žlázy (tzv. screeningu) u osob ve vyšším věku nebyla dosud v České republice vyřešena.
Vztah k dalším autoimunitním onemocněním
Z hlediska včasného rozpoznání hypotyreózy je důležité, že její nejčastější příčina – chronická lymfocytární tyreoiditida – se často vyskytuje ve spojení s dalšími chorobami, které mají autoimunitní podklad. Mezi nejčastější patří spojení s diabetes mellitus 1.
typu, tedy cukrovkou vyskytující se v mladším věku a od počátku vyžadující léčbu insulinem, s chronickým atrofickým zánětem žaludku (ten může být spojen s tzv.
perniciózní anémii – zhoubnou chudokrevností), s celiakií, se sníženou funkcí nadledvin, či s vitiligem kůže (ostře ohraničené oblasti snížené pigmentace).
Vyšetření
Nejdůležitějším vyšetřením v případě podezření na sníženou činnost štítné žlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) v krvi, která je u hypotyreózy zvýšená.
Kromě toho dochází u plně rozvinutých forem ke snížení koncentrace hormonů štítné žlázy (volného tyroxinu – FT4 a volného trijodtyroninu – FT3) v krvi. K posouzení autoimunitního zánětu a jeho odlišení od event.
jiných příčin onemocnění slouží vyšetření protilátek proti štítné žláze v krvi (protilátky proti tyreoglobulinu a tyreoidální peroxidáze) a sonografie štítné žlázy. Tato vyšetření nás spolehlivě informují o nejčastější příčině hypotyreózy – chronické lymfocytární tyreoiditidě.
Prognóza a léčba
Dlouhodobě neléčená hypotyreóza má závažné zdravotní důsledky a může vést i k smrti.
Naopak, je-li toto onemocnění včas diagnostikováno a správně léčeno (léčba je obvykle doživotní), nezanechává žádné následky a dochází ke kompletní úpravě všech příznaků, včetně neurologických a kardiálních. K léčbě hypotyreózy používáme tzv. substituční terapii.
Jejím principem je dodávání chybějících hormonů do organismu ve formě tablet. Dnes používáme pouze čisté syntetické preparáty, které obsahují jako účinnou látku levotyroxin (u nás dostupný pod firemními názvy Euthyrox, Letrox nebo Eltroxin).
Ty jsou svým chemickým složením zcela identické s přirozenými hormony. Dávkování je individuálně odlišné a jeho případné úpravy patří výhradně do rukou lékaře – ošetřujícího endokrinologa. Pokud je tato léčba správě vedena, nemá žádné vedlejší účinky.
MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.