Chřipkový – Vše o zdraví

Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.

Co je chřipka ptáků?

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.
Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.

• Způsob přenosu ptačí chřipky:
• K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
• Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Příznaky ptačí chřipky:

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.

Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2), edém hlavy (obr. 3).

Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).

Nebezpečí pro člověka:

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím, apod.

Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.

Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.

) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.

Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže

• jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
• onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem

1. Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků
2. Proč je chřipka ptáků nebezpečná?
3. O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených
   s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a
4. v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.
5. Inkubační doba

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu.

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:

• chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
• poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
• s drůbeží,
• nezpracovávat nemocnou drůbež,
• dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
• informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
• ochrana domácích miláčků – psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými

nebo nemocnými ptáky

• při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat

trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných

Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,

která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:

• ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,

• v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,

• krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
• pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
• pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci

• venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
• pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
• zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
• oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
• nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

Jak chránit zvířata?

Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny.

U chovů, které jsou prováděné ve výběhu, především u chovů vodní drůbeže (husy, kachny, divoké kachny), zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů. V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.

Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky. Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež oddělené od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.

Při podezření z nákazy desinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.

Co by měli zaměstnanci podniku dělat v případě, že mají podezření na chřipku ptáků?

Informujte ihned svého zaměstnavatele, který je povinen zavolat neprodleně veterinárního lékaře. Nedovolte vstup cizím osobám a dalším zaměstnancům do postižené stáje. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře. Jakýkoliv pokus zatajit podezření je pod sankcí podle veterinárního zákona.

Informace Ministerstva zemědělství pro veřejnost a chovatele drůbeže

Chřipka: příznaky, léčba a očkování

• Chřipkový virus se dostane do těla nosem nebo rty a zachytí se na sliznici krku nebo nosu.
• Chřipka ročně zabije více než dva tisíce Čechů. Jak proti ní bojovat?
• Před začátkem chřipkové sezóny se doporučuje nechat se očkovat. Češi očkování odmítají, lékaři k němu ale dlouhodobě vybízejí, především u seniorů totiž zachraňuje životy.
• Nejčastěji se s chřipkou setkáváme v období zimy, kdy hodně topíme, čímž snižujeme v bytech vlhkost vzduchu a vytváříme tak dokonalou základnu virům pro množení.
• Lékaři jako řešení vybízejí k očkování, to musí probíhat každoročně, virus totiž každý rok mutuje a nelze si vůči němu získat imunitu.
• Chřipka je onemocnění způsobené virem, které navzdory tomu, že je považováno za běžné, v Česku ročně zabije více než 2 tisíce lidí.

Chřipka je virové onemocnění, které navzdory tomu, že je považováno za běžné, v Česku ročně zabije tisíce lidí, a to zejména z řad starších a oslabených pacientů.

Velice snadno se šíří v kolektivech a nejaktivnější bývá především během podzimu a zimy. Určitou ochranu představuje očkování. To se ale kvůli mutacím musí každoročně opakovat.

Bolest hlavy, únava, horečka a slabost tak velká, že vám téměř nedovolí vstát z postele. S běžnými příznaky chřipky se pravděpodobně alespoň jednou za život potýkal každý z nás.

A někteří „šťastlivci“ tímto onemocněním trpí i opakovaně.

Není se čemu divit, koneckonců se jedná o jedno z nejnakažlivějších virových onemocnění vůbec, které každoročně potrápí statisíce Čechů a zhruba dva tisíce z nich nemoci podlehnou.

Ačkoli se úmrtí na chřipku v ČR týká zpravidla pacientů starších 65 let a osob s oslabenou imunitou, průběh chřipky se rozhodně nevyplatí podceňovat ani v případě dětí a dospělých. Je velmi nevyzpytatelná a podlehnout jí mohou všechny věkové skupiny.

Nejčastěji se s chřipkou setkáváme v období zimy, kdy hodně topíme, čímž snižujeme vlhkost vzduchu a vytváříme dokonalé podmínky pro množení virů.

K jejich přenosu pak v případě chřipky dochází pomocí kapének, tedy především kašláním a kýcháním. Nebezpečné jsou v tomto ohledu však i kontaminované předměty, kterých se nemocný dotkl.

Virus chřipky na nich totiž může ulpět a zůstat až po dobu několika hodin.

Do těla pak chřipkový virus vniká zpravidla nosem nebo rty a následně se zachytí na sliznici krku nebo nosu. Dále se šíří v horních cestách dýchacích a může napadnout i plíce.

Podle statistik chřipka nejčastěji napadá mladé dospělé, obecně však na věku pacienta vůbec nezáleží. Nevyhýbá se totiž ani dětem či seniorům. Nejlépe se viru daří v kolektivech, kam patří například školy.

Typy chřipky

Původcem onemocnění jsou ve většině případů dva typy RNA viru, a to typ A a B. Celkem ale existují hned tři.

• typ A je typický tím, že vyvolává onemocnění převážně u lidí, problémy však může způsobit také savcům a ptákům. Jeho důsledkem bývá velká chřipková epidemie a pandemie (španělská chřipka, ptačí chřipka, prasečí chřipka),
• typ B postihuje prakticky jen lidi a stojí zpravidla za epidemiemi menšího rozsahu,
• typ C způsobuje lehké záněty dýchacích cest, a to jak u lidí, tak u prasat. Na rozdíl od typu A a B však nevyvolává epidemie.

Inkubační doba chřipky

Zdrojem nákazy je člověk, který je nejvíce nakažlivý ke konci inkubační doby. Ta je poměrně krátká, udává se zhruba 1-3 dny. Vysoce nakažlivý pak pacient zůstává ještě krátce poté, co se u něj objeví první příznaky. U některých jedinců může být období nakažlivosti o něco delší, to se týká zejména malých dětí a jedinců s oslabenou imunitou.

Příznaky chřipky

Jaké má chřipka příznaky? Nástup skutečné chřipky je většinou prudký a dominuje při něm rychle stoupající horečka přes 39 °C a bolest svalů, která pacienta zpravidla překvapí z plného zdraví. Dále se přidává:

Zejména u dětí se mohou dále objevit příznaky, kterými je typická také střevní chřipka, tedy bolesti břicha, zvracení či průjem. Horečka spolu s ostatními příznaky odeznívá zhruba po 3 až 4 dnech, zatímco kašel a únava trvají i po dobu několika týdnů.

Jak dlouho trvá chřipka?

U většiny pacientů přetrvávají obtíže obvykle jeden až dva týdny. V případě komplikovaného průběhu nemoci, typicky u starších osob či jedinců s přidruženým onemocněním, mohou příznaky zůstat až po dobu několika týdnů. V některých případech může chřipka vyústit také v těžký zánět průdušek či oboustranný zápal plic.

Chřipka versus nachlazení

Chřipku někteří jedinci mylně zaměňují za běžné nachlazení, které rovněž doprovází zvýšená teplota, únava a nepříjemný kašel. Nachlazení má ale oproti chřipce o poznání mírnější průběh. Další rozdíly mezi chřipkou a nachlazením můžete porovnat v následující tabulce.

PŘÍZNAKY	NACHLAZENÍ	CHŘIPKA
Bolest hlavy	Zřídka	Častá a výrazná
Teplota	Do 38 °C	Nad 39 °C
Rýma	Téměř vždy	Někdy
Bolest v krku	Téměř vždy	Někdy
Kašel	Mírný	Silný až vyčerpávající
Kýchání	Téměř vždy	Někdy
Bolest svalů a kloubů	Mírná	Velmi silná
Únava a slabost	Mírná	Výrazná

A rozdíl je samozřejmě i v možných komplikacích. Zatímco s nachlazením obvykle souvisí zánět vedlejších dutin anebo zánět středního ucha, u chřipky hrozí nebezpečný zápal plic a v krajních případech i zánět srdečního svalu.

Chřipka: léčba

Jak léčit chřipku? Vzhledem k tomu, že se nejedná o bakteriální onemocnění, antibiotika v tomto případě nepomohou. Předepsat je lékař může pouze v případě, že se u nemocného objeví komplikace bakteriálního charakteru. Jinak se léčba soustředí pouze na zmírnění jednotlivých příznaků.

U jinak zdravých jedinců zpravidla postačí dodržovat klid na lůžku, hodně pít a podpořit léčbu volně prodejnými přípravky, jako jsou léky na kašel a bolest v krku, léky na bolest anebo na snížení teploty. Horečku lze snížit také za pomoci fyzických metod, jakými jsou například zábaly. Někdy může lékař předepsat také antivirotika. S jejich nasazením je ale třeba začít včas, ideálně už první den nemoci.

Přemýšlíte nad tím, kolik povinností kvůli nemoci zanedbáte, a tak vás zajímá, jak rychle vyléčit chřipku? Pak vás bohužel zklameme. Léčba chřipky se urychlit nedá, naopak bývá zpravidla poměrně zdlouhavá. Klidový režim je totiž zapotřebí dodržovat i po odeznění akutních příznaků a po návratu do školy či zaměstnání.

Imunita nemocného je po prodělání nemoci oslabena, a tak je vhodné navracet se do běžného života pomalými kroky. První týden po uzdravení se proto nepřepínejte a s větší fyzickou aktivitou klidně vyčkejte i několik týdnů. Myslete rovněž na to, že chřipku se nikdy nevyplatí přecházet. Kromě rozvoje komplikací v takovém případě hrozí také brzký opětovný návrat nemoci.

Chřipka: babské rady

Vzhledem k tomu, že k léčbě chřipky zpravidla postačí zmíněný klidový režim bez nutnosti hospitalizace či antibiotik, najdou své uplatnění během rekonvalescence také babské rady. Mezi ty nejoblíbenější a nejúčinnější patří:

Cibulové obklady a zábaly
Co na chřipku podle našich babiček rozhodně zabírá, jsou cibulové obklady a zábaly, které pomáhají zbavovat dýchací cesty hlenu. Přikládají se zepředu i zezadu na hrudník.

Oblíbené jsou i takzvané cibulové ponožky, které jednoduše vyrobíte pomocí nahřátých kroužků cibule, které přiložíte na chodidla a zabalíte do ponožek nebo teplé deky.

Budou fungovat podobným způsobem jako klasický hrudní zábal.

Cibulová šťáva
Na odhlenění a kašel lze využít cibuli také ve formě šťávy. Tu jednoduše získáte tak, že cibuli nakrájíte na kolečka a v hrníčku či misce ji zasypete cukrem nebo medem.

Nádobu následně přiklopíte a vyčkáte zhruba půl hodiny, kdy cibule začne postupně uvolňovat šťávu. Tu podávejte nemocnému po lžíci třikrát denně. Podobným způsobem pak působí také čaj z cibule na chřipku.

Česnekové mléko
Výborným pomocníkem na škrábání v krku a chřipku je česnekové mléko. Jedná se o velice jednoduchou směs, kterou vytvoříte tak, že do teplého mléka přidáte lžíci másla, medu a dva vymačkané stroužky česneku. Ingredience pořádně promíchejte a můžete začít konzumovat.

Bramborový zábal
Na zklidnění dýchacích cest a tlumení dráždivého kašle babičky doporučují bramborový zábal. Ten vytvoříte jednoduše rozmačkáním teplých, ve slupce vařených brambor. Následně je rozložíte na kus látky a položíte na hrudník nemocného. Překryjete je fólií a ručníkem a necháte působit alespoň 20 minut, dokud brambory nevystydnou.

Křen s medem
Ideálním pomocníkem v boji s chřipkou je jednoznačně nastrouhaný křen, konkrétně pak v kombinaci se stejným množstvím medu.

Obě ingredience důkladně smícháte a budete užívat po lžičkách zhruba 4krát denně. Kromě toho, že tímto způsobem tělu dodáte velké množství vitamínů, jej také pomůžete zbavit patogenů.

Směs má totiž výborné dezinfekční a antibiotické účinky.

Priessnitzův zábal
Snad nejznámější babskou radou je Priessnitzův zábal na chřipku, který kromě bolesti v krku zmírňuje také horečku.

A jak na něj? Na kůži přiložte látku namočenou ve studené vodě, na tu dejte nepromokavou vrstvu, například igelit, a nakonec obě vrstvy zabalte do suchého šátku. Zábal nechte působit zhruba 2-3 hodiny.

A nezapomeňte mezi jednotlivými procedurami vždy počkat alespoň 3-4 hodiny.

Tymiánový sirup
Skvělým pomocníkem v případě mokrého kašle je tymiánový sirup. K jeho výrobě budete potřebovat 300g třtinového cukru, 300ml vody a 15 g sušeného tymiánu. Cukr rozmícháte ve vodě a na mírném plamenu povaříte 15 minut. Do směsi přisypete tymián a necháte ji přikrytou louhovat asi 30 minut. Poté přecedíte a můžete podávat po 5 čajových lžičkách během dne.

Mezi další oblíbené babské rady na chřipku patří:

• mast z jedlových či borovicových výhonků,
• horký vývar,
• vincentka s mlékem (a cibulí),
• kloktadlo z šalvěje lékařské,
• octové ponožky,
• tvarohové zábaly,
• inhalace heřmánku či odvaru z majoránky.

Kdy vyhledat lékaře?

Ačkoli léčbu chřipky zvládne většina pacientů sama doma, v některých případech se situace neobejde bez odborného zákroku. Lékařskou pomoc vyhledejte pokaždé, když:

• máte horečku nebo bolesti na prsou, které se vrací,
• vykašláváte zbarvený hlen,
• pociťujete bolest v uchu,
• máte oteklý obličej nebo pociťujete silnou bolest v obličeji,
• máte teplotu přes 38 °C,
• teplota neklesá 3 až 4 dny.

Chřipka v těhotenství

Co se rozhodně nevyplatí podceňovat, je chřipka v těhotenství. Nastávající maminky by se nemoc nikdy neměly snažit přejít. Naopak je na místě naordinovat si klid na lůžku, vyhnout se jakékoli námaze a zvýšit příjem tekutin.

Důležitou roli hraje také přísun zeleniny a ovoce, které jsou v době nemoci skvělým zdrojem vitamínů. Ty mohou těhotné ženy doplňovat také pomocí doplňků stravy. Nejprve je ale na místě ujistit se, zda je pro ně vybraný přípravek opravdu vhodný.

Kontrolovat složení by nastávající maminky měly také u léků. Pokud si některým z medikamentů nejsou jisté, vždy by se měly nejprve poradit se svým lékařem.

Užití nevhodných léčiv by totiž mohlo mít za následek poškození plodu, mohlo by rovněž vyvolat předčasný porod.

V těhotenství je dále nutné myslet na to, že kromě léků představují riziko i některé byliny.

Dobrou zprávou je, že chřipka u těhotných žen probíhá obvykle bez jakýchkoli komplikací. Přesto je nutné dbát zvýšené opatrnosti a zejména v prvním trimestru onemocnění nepodceňovat. Právě v začátku těhotenství je plod nejvíce ohrožen, a to zejména u závažných stavů, v důsledku kterých může dojít k malformacím různého typu. Důsledkem těžké chřipky může být například:

• postižení centrální nervové soustavy dítěte,
• deformace končetin,
• rozštěp rtů.

I přesto, že se jedná o komplikace, ke kterým dochází jen zřídka, určité nebezpečí existuje, proto by těhotné ženy měly brát chřipku vážně za jakýchkoli okolností. Jako prevence může sloužit například očkování proti chřipce v těhotenství, které je ženám v očekávání doporučováno v kterékoli fázi gravidity,

Chřipka u dětí

Chřipka se bohužel nevyhýbá ani těm úplně nejmenším. Právě děti v souvislosti s tímto onemocněním představují poměrně výraznou rizikovou skupinu. Jejich organismus totiž není ještě zcela vyvinutý, a tak pro ně chřipka může mít i závažnější důsledky než v případě dospělého člověka. Týká se to ale především kojenců a ratolestí mladších dvou let.

Pokud máte podezření, že právě vaše dítě onemocnělo chřipkou, rozhodně nic nepodceňujte a vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.

Koneckonců právě chřipka bývá jedním z nejčastějších důvodů návštěvy pediatra.

Její průběh je ale naštěstí v případě zahájení včasné léčby zpravidla nekomplikovaný a nemoc doprovází stejné příznaky jako u dospělých. Nad rámec toho se u dětí objevují ještě tyto projevy chřipky:

• bolest břicha,
• nevolnost,
• zvracení,
• nadýmání,
• průjem.

Kromě toho, že děti spolu se staršími pacienty patří mezi ohroženou skupinu, jsou to právě ony, kdo mají přenos chřipky často na svědomí.

Na rozdíl od dospělých totiž neřeší sociální hranice a důležitost nepřikládají ani prevenci v podobě zvýšené osobní hygieny.

Virus chřipky se navíc nejrychleji šíří právě v kolektivech, a tak jsou školy a školky přímo ideálním místem přenosu.

Chřipka u dětí: febrilní křeče

Febrilní křeče u dětí jsou nepříjemné komplikace, které se úzce pojí právě s chřipkou. Jedná se o záchvaty, ke kterým dochází v důsledku vysoké teploty. Za vznikem obtíží konkrétně stojí menší stabilita dětského nervového systému, přičemž nejčastěji se vyskytují u starších kojenců, batolat a dětí do čtyř let věku.

Ptáte se, jak poznat febrilní křeče? Zpravidla se projeví náhlou ztuhlostí svalstva. Malý pacient se v tomto okamžiku často prohýbá do luku a oči má stočené v sloup.

Fázi napětí střídá fáze rychlého stahování a napínání svalů, kvůli čemuž dochází k záškubům celého těla či jeho části. Někdy mohou pacienti v důsledku febrilních křečí upadnout do bezvědomí.

Pokud se tak stane, je nutné dítě okamžitě přetočit na bok, abyste předešli vdechnutí zvratků.

Pokud se u vašeho potomka febrilní křeče vyskytnou, snažte se zachovat chladnou hlavu. Ačkoli tato situace může vypadat opravdu strašidelně, ve skutečnosti není bezprostředně ohrožen na životě. Snažte se ho zajistit proti pádu a v případě zhoršování stavu volejte záchrannou službu.

Prevence chřipky

Jak už to tak s nemocemi bývá, stoprocentně jim předejít nelze. Svým chováním ale můžeme riziko nákazy alespoň snížit na minimum. Základem je dodržování hygienických návyků, přičemž v období chřipky, tedy na podzim a v zimě, je dobré tyto návyky ještě zvýšit.

Obecně pak můžete předejít onemocnění chřipkou hlavně zdravým životním stylem (aktivní pohyb, dostatečný přísun vitamínů), pravidelným větráním místností, v zimě zvlhčováním vzduchu a očkováním.

Dopřejte si také dostatečný odpočinek a spánek.

V době epidemie chřipky se vyhýbejte místům s koncentrací velkého počtu lidí. Užívejte multivitaminové a multiminerální doplňky, které během zimy podpoří imunitní systém a pomůžou odvrátit infekci. Ideální jsou doplňky jako:

• vitamin C,
• echinacea,
• zinkové tablety,
• třezalka.

Základem je rovněž bohatý přísun ovoce a zeleniny, které jsou ideálním zdrojem veškerých vitamínů. Ty hrají podstatnou roli také na počátku onemocnění. Sáhněte po nich proto ihned, jakmile se objeví první příznaky chřipky. Okamžitá léčba může v některých případech zabránit plnému rozvinutí nemoci.

Očkování proti chřipce

Účinnou prevencí proti chřipce je rovněž očkování. To se doporučuje absolvovat vždy před začátkem chřipkové sezóny. Nenechávejte to ale na poslední chvíli. Tělu trvá přibližně 10 až 14 dní, než si vytvoří ochranné protilátky.

Ty se v organismu následně udrží 6 až 9 měsíců. To je ostatně důvod, proč je očkování proti chřipce nutné absolvovat opakovaně každý rok.

Virus chřipky navíc neustále mutuje, a tak se očkovací látka pořád upravuje tak, aby byla účinná proti všem existujícím mutacím.

Zdroje: cpzp.cz, nzip.cz, euc.cz

Chřipka – Mojezdraví.cz

Chřipka zasahuje dýchací cesty a plíce. Při těžším průběhu může postihnout také srdce a ledviny.

 Přenáší se ve formě kapének, nejčastěji kašláním a kýcháním, nakazit se proto lze vzduchem nebo dotekem nakaženého. Vir ulpívá na povrchu věcí a vydrží infekční několik hodin až dní.

Riziko nákazy se zvyšuje ve větší skupině osob a ohroženější skupinou jsou děti, senioři a chronicky nemocní.

Příznaky chřipky

Po nákaze virem chřipky dojde k rozvoji příznaků. Chřipku od běžného nachlazení či virózy rozpoznáme podle velmi rychlého rozvoje symptomů, zatímco nachlazení má postupný vývoj. Onemocnění je kromě rychlého počátku charakteristické také těžším průběhem a bolestí celého těla.

Chřipka se projevuje počáteční únavou, bolestí svalů, kloubů, hlavy a zvýšenou teplotou. Může se objevit rýma, ucpaný nos a teploty šplhají až ke čtyřicítkám. Teplotu často provází zimnice nebo naopak velké pocení a dehydratace.

S chřipkou také nastupují problémy v oblasti dýchacích cest, tedy bolesti v krku, kašel a tvorba hlenu. V některých případech nemoc doprovází průjem a zvracení, malátnost nebo nechutenství. Teplota většinou zmizí do 4 až 5 dnů, rýma a kašel trvá přibližně 10 dnů.

Únava a vyčerpanost mohou přetrvávat ještě měsíc po nemoci.

Inkubační doba chřipky je 1-3 dny. Onemocnění trvá většinou 5–7 dní, ale u starších lidí a dětí může trvat i déle než týden.

dýchací cesty, plícepři těžším průběhu i srdce a ledviny

Léčba chřipky

Protože se jedná o virové onemocnění, antibiotika se běžně nepodávají. Základem léčby je především ulevit organismu od nepříjemných projevů a ponechat imunitní systém, ať infekci odstraní.

Používají se především léky antipyretika, které snižují horečku a působí proti bolesti. Doporučuje se teplotu, která se pohybuje do 38 °C, nesrážet. Je to známka, že imunitní systém těla bojuje s infekcí.

Pokud je teplota vyšší nebo trvá-li tento stav déle než 3 dny, pak se pokuste teplotu postupně snižovat. Při velkých bolestech je možné podat také analgetika.

Na kašel, bolesti v krku a rýmu je vhodný černý čaj s citronem a lžící medu. Dostatek tekutin je nezbytný a pomůže odplavit škodliviny z těla a zaručuje správnou hydrataci organismu.

Nemoc je však důležité řádně vyležet, a i po jejím prodělání je třeba nějakou dobu dodržovat klidový režim.

Urychlení léčby či přecházení nemoci vede k oslabování imunitního systému a organismus se pak virem snáze znovu nakazí.

Chřipka se léčí antivirotiky, ale to jen ve výjimečných případech, kdy může člověka ohrožovat na životě. Tedy u slabších lidí, nemocných například některým autoimunitním onemocněním.

Léky

Využívá se celá řada léků, neléčí samotnou chřipku, ale zmírňují doprovodné příznaky. Nejčastější jsou Paralen Grip a Coldrex, který se může užívat jak v tabletách, tak v podobě nápoje. Na bolesti se doporučují léky s obsahem ibuprofenu. 

Dobré jsou minerální vody, které pomohou doplnit chybějící minerály. Zabrání tak i případným svalovým křečím. Do pitného režimu zařaďte také dostatek vitaminů a ovocné džusy, které nemocnému dodají energii. Stejně vhodné jsou i polévky, zejména silné vývary.

Z přírody pak pomůže zejména zázvorový čaj, ideálně vařený z čerstvého kořene. Aby byl nápoj pitelný, můžete ho ochutit ještě medem, hřebíčkem a citronem. Ty totiž také pomáhají k rychlejšímu uzdravování. Dobrý je také česnek, který působí jako přírodní antibiotikum.

Na chřipku je skvělým společníkem také křen. Můžete si vyrobit křenový sirup, který budete užívat na uvolnění od problémů s chřipkou spojenými. Nastrouhejte jej a zasypte trochou cukru. Křen pustí šťávu, která oslazená nechutná špatně. Tu pak po jedné lžičce aplikujte třikrát denně.

Snažte se omezit těžká jídla (pokud na ně vůbec máte chuť), tělo má dost práce vypořádat se s viry a zpracování takové potravy by pro ně bylo příliš vyčerpávající.

Homeopatika

Pokud nadchází chřipková sezóna, vyplatí se jako prevenci užívat Engystol spolu s Gelsemiem. Pro pacienta, který má horečku nad 38 °C a potí se, je vhodný lék Belladonna, naopak pro pacienta, který se nepotí a má vysoké horečky, se hodí Aconitum napellus.

Bryonia je vhodná, pokud se teplota stále mění a pacient má bolesti a suché sliznice nebo pokud má bolesti v kloubech a svalech, suchý kašel, horečka mu stále stoupá, má rozpraskané rty a horkost. Aconitum 15 ch se užívá, pokud se pacient nepotí a má horkou a suchou kůži.

Nemoc začne zimnicí, v krku má pacient sucho, má červené hrdlo a bolesti při polykání.

• Engystol + Gelsemium 15 ch – tyto homeopatické léky se využívají jako prevence v chřipkové sezóně.
• Aconitum napellus 9 ch – 5 granulí po hodině do snížení teploty (teplota nad 38 °C, bez pocení, někdy neklid).
• Belladonna 9 ch – 5 granulí po hodině do snížení teploty (teplota nad 38 °C, pocení, někdy neklid a bolesti hlavy).

Domácí léčba a babské rady

Na ucpaný nos je vhodné inhalovat teplou osolenou vodu nosem.

Na horkost a bolesti v krku pomáhá Priessnitzův obklad. Namočte šátek ve vlažné vodě, dejte ho na krk, na něj přiložte sáček a tento obklad obmotejte šálou. Nechte působit maximálně půl hodiny.

Pocení stimulujte pomocí česneku, který je také vhodný na pročištění dýchacích cest.

Vyšetření

Základní léčbu nekomplikované chřipky lze zvládnout bez návštěvy lékaře. Obecně však platí, že pokud kašel trvá déle než několik dní, provází ho vysoké horečky, bolest nebo dokonce vykašlávání krve, měli byste se podrobit lékařskému vyšetření. Doktor pacientovi udělá výtěr z nosohltanu a vzorek pošle na diagnostický test.

Očkování

Proti sezónní chřipce je vhodné se nechat očkovat během září až listopadu. Očkuje se jednou dávkou, kterou je vhodné každý rok opakovat kvůli maximální účinnosti v následujících letech.

Očkování není nutné, měli by jej však zvážit lidé nad 65 let, kteří trpí chronickým onemocněním plic, srdce nebo ledvin a doporučuje se rovněž osobám trpícím sníženou imunitou.

Vhodné je také pro zdravotníky.

5-7 dníu starších a oslabených lidí déle

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

V těhotenství

V případě lehčích příznaků chřipky je situace zvládnutelná. Zpravidla příznaky mívají pouze delší průběh.

Platí tedy pravidlo více dodržovat a dbát na způsob léčení, šetřit se, sledovat teplotu, která by neměla přesáhnout 38 °C, a pít hodně tekutin.

Při těžším průběhu nezbývá než se svěřit do rukou lékaře a nasadit jím doporučené léky, které průběžně onemocnění pomohou zvládnout a neohrozí plod či těhotnou matku.

Možné komplikace

Nejčastějšími komplikacemi chřipky jsou zánět průdušek, zápal plic nebo zánět dutin. Objevit se mohou i problémy s klouby nebo zánět srdečního svalu. U rizikových skupin může mít neléčené onemocnění až fatální následky.

Při těžkém průběhu chřipky se může zhoršovat kašel, který je doprovázen dušností. V těchto případech je doporučena okamžitá hospitalizace nemocného pro včasné podání protichřipkových virostatik a sledování průběhu léčby.

Závažná je také dehydratace a rozšíření infekce na jiné orgány. U oslabených osob může chřipka skončit i smrtí.

Trvalé následky

Při běžném průběhu nemoci se nedostaví žádné trvalé následky, pouze dočasná únava a vyčerpanost z prodělané nemoci.

Pokud se nemoc opakovaně přechází nebo neléčí, těžší průběh nemoci může vyvolat vážné nemoci podle příznaků nedoléčené chřipky, např.

zápal plic, který je způsoben bakteriemi nebo viry v těle, záněty, především zánět mozku a mozkových blan nebo také zánět srdečního svalu.

V České republice podle statistik ročně na komplikace spojené s chřipkou umírá více než 1 500 osob. Smrtnost se zvyšuje s věkem, její hodnota se uvádí asi 0,1 %. Mezi rizikové skupiny patří senioři ve věku nad 65 let, malé děti a těhotné ženy, dále samozřejmě pacienti po transplantacích orgánů, diabetici, astmatici či kardiaci, pacienti s vysokým tlakem a další chronicky nemocní.

Prevence

Prevencí může být očkování doporučené převážně jinak nemocným lidem. Je třeba také dodržovat zdravý životní styl, časté mytí rukou a pravidelné dodržování hygieny.

Člověk by měl trávit čas aktivně, mít pohyb, pobývat v dobře větraných místnostech a mít pravidelný přísun přirozených vitamínů. Důležitý je také kvalitní spánek.

Při vyhlášení chřipkové epidemie v oblasti, ve které často pobýváte, se pokud možno vyhněte místům s velkou aktivitou lidí, podávání rukou, objímání a líbání.

Nemocní by také měli být ohleduplní ke svému okolí, během onemocnění zůstat doma a nešířit nákazu dál.

Kdy jít k lékaři

Na lékaře je vhodné se obrátit, pokud se nedaří několik dní zmírnit vážnější projevy chřipky, především u těhotných žen a u rizikových skupin lidí.

Chřipkové onemocnění

Chřipka přichází zpravidla v epidemiích, kdy onemocní najednou velké množství lidí. Většinou se epidemie odehrává v průběhu zimního období, ale nákaza je přítomna mezi lidmi neustále a může se projevit kdykoli, nejen v zimních měsících.

Jaké jsou příčiny chřipky?

Původcem chřipky je virus, jehož zvláštností je, že neustále mění svou strukturu, takže proti němu nemůže imunitní systém zcela účinně zasáhnout. Protilátky vytvořené proti viru při minulé epidemii jsou proti pozměněnému viru již zcela neúčinné. Každoročně se struktura viru mění, což také umožňuje vznik nové epidemie.

Každých 30-40 let nastane ve skladbě obalu viru velká změna, jejímž výsledkem je zcela změněná struktura. To umožní propuknutí velké celosvětové epidemie – pandemie. V některých případech se virus změní tak, že se podobá předchozí struktuře.

Za takových okolností jsou proti němu lidé, kteří v minulosti prodělali chřipkovou nákazu odolní.

Přenos chřipky

Chřipka se přenáší kápenkou z jednoho člověka na druhého při kašli nebo kýchání. Kapénky sekretů obsahující virus z infikované osoby vdechne zdravý člověk a o tři dny později nemoc vypukne.

O tom, zda se na šíření nemoci mohou podílet zvířata, není mnoho známo, ale jisté však je, že domácí zvířata chřipku nepřenášejí. Víme však, že některá hospodářská zvířata jako koně, slepice nebo prase takovým podobným onemocněním trpí.

Prasata jsou také podezřelá z toho, že sloužila jako potencionální nosiči „španělské chřipky“, která vyvolala pandemii v letech 1918 -1919.

Jaké jsou příznaky chřipky?

Chřipka začíná náhlým třesem a bolestmi ve svalech, v kloubech a zádech. Mohou se objevit také bolesti hlavy, škrábání v krku a někdy také kašel společně s rýmou.

V některých případech se přidává zvracení a průjem. Teplota stoupá nad normální hodnoty a nezřídka dosahuje 38,5-39°C. Příznaky spolu s horečkou trvají dva až pět dnů a způsobují značnou únavu a slabost nemocného.

Kašel může přetrvávat jeden nebo dva týdny.

Vnímavý jedinec

Rozdíly v imunitě vysvětlují, proč někteří jedinci mají horší průběh nemoci než jiní a proč nemoc u některých lidí probíhá daleko hůře než u jiných nebo, že někteří jedinci jsou s nemocným v těsném kontaktu a neonemocní.

Člověk získá odolnost tím způsobem, že pokud se s určitým typem viru jednou setká, imunitní systém proti němu vytvoří protilátky, které při dalším setkání virus rozpozná a zabrání mu v rozmnožení. Vzniku nemoci se tak předejde.

Jestliže však virus mezitím změní svou strukturu, imunitní systém jej rozpoznat nemůže.

Komplikace

Chřipka může postihnout všechny věkové skupiny. Ke vzniku komplikací jsou mnohem náchylnější starší lidé. Nejčastější z nich je infekce dolních dýchacích cest. Může mít různý stupeň závažnosti, od lehkého kašle až po zápal plic.

Někdy jej způsobí samotný chřipkový virus, ale daleko častěji jsou příčinou bakterie, které osídlí a napadnou oslabenou sliznici poškozenou chřipkovým virem.

Komplikace v podobě zánětů průdušek a plic vznikají zejména u starších lidí a u těch, kteří trpí chronickými nemocemi dýchacích cest.

Co může být varujícím signálem?

Jestliže se u nemocného s chřipkou objeví silný kašel s vykašláváním žlutého nebozeleného hlenu, bolesti na hrudi nebo zhoršený dech, je nutné raději navštívit lékaře.

Lidé, kteří trpí jinými vážnějšími nemocemi, jako jsou chronické plicní choroby, o nemocnění srdce nebo ledvin, by měli hned, jakmile onemocní chřipkou, vyhledat lékaře, aby je prohlédl a popřípadě jim předepsal antibiotika. Ta mohou rozvoji chřipky zabránit.

Jestliže chřipka trvá příliš dlouho nebo neprobíhá- li normálním způsobem, doporučuje se vždy navštívit lékaře.

Stafylokok

Zcela ve vzácných případech může chřipka způsobit těžký zápal plic samotný chřipkový virus nebo bakterie stafylokok.), která napadne tělo již předem oslabené chřipkovou infekcí. Ještě vzácněji vyvolá chřipkový virus onemocnění mozku nebo srdce, naštěstí se to děje pouze v ojedinělých případech.

Očkování

Účinná léčba chřipky neexistuje. Kromě toho virus neustále mění svou podobu, aby zmátl obranné mechanismy lidského těla, a z toho důvodu je obtížné i očkování proti němu. Vysvětluje to, proč očkování proti chřipce není vždy zcela účinné.

Bez ohledu na tyto potíže však m§že být očkování užitečné, a to zejména v kolektivu jako jsou školy, továrny, nemocnice.

Z preventivních důvodů jsou očkováni lidé, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku, kteří trpí jinými vážnými nemocemi, především srdce nebo plic, staří lidé, u nichž je větší pravděpodobnost komplikací chřipky.

Očkovací látka

Očkovací látka proti chřipce se podává v jedné injekci, a to v období podzimu. Většinou nevyvolává žádné vedlejší účinky, v některých případech může po očkování lehce stoupnout teplota nebo se objeví mírné bolesti v krku.

Očkování poskytuje během zimního období zhruba šedesátiprocentní ochranu proti chřipce. Jestliže ji pacient přece jen dostane, její průběh je mnohem lehčí, než kdyby očkován nebyl.

V období chřipek je nutné dbát na životosprávu, dostatek vitaminů a minerálů a také se doporučuje konzumovat různé zeleninové a masové vývary a potraviny, které nás zahřívají.

Chřipka

Chřipka je nakažlivé onemocnění dýchacích cest způsobené infekcí virem chřipky. V Evropě se chřipka objevuje pravidelně v podobě každoročních epidemií v zimním období. Tyto epidemie provází vysoká míra hospitalizace a úmrtnost.

Míra úmrtnosti v důsledku chřipky se v zemích EU/EHP zapojených do sítě EuroMOMO (1) při chřipkových sezónách 2016–2017 a 2017–2018 odhadovala až na 25 úmrtí na 100 000 osob (2).

Chřipkou se mohou nakazit i zvířata. V některých případech se mohou lidé nakazit od zvířat, jako v případě ptačí chřipky a chřipky prasat.

Kromě sezónních epidemií se mohou občas objevit nové viry chřipky, které mohou způsobit pandemii. Pandemie je rychlé šíření nové lidské chřipky po celém světě. Pandemie chřipky A(H1N1)pdm09 v roce 2009 si celosvětově vyžádala 123 000 až 203 000 obětí a představovala významnou globální sociálně-ekonomickou zátěž (3).

K chřipkovým pandemiím dochází tehdy, pokud se objeví nový kmen viru chřipky přenosný na člověka, vůči němuž většina lidí nemá vybudovanou imunitu a který se dokáže účinně přenášet z osoby na osobu.

Ne každý, kdo se nakazí virem chřipky, začne mít zdravotní potíže. U osob, u kterých se onemocnění projeví, se vyskytují mimo jiné tyto běžné příznaky:

• horečka nebo zimnice,
• bolest hlavy,
• bolest svalů,
• pocit, že člověku není celkově dobře,
• rýma,
• bolest v krku,
• neproduktivní (suchý) kašel.

Závažnost onemocnění se značně liší, od absence jakýchkoli příznaků až po závažné projevy nemoci. V nekomplikovaných případech příznaky do týdne samovolně odezní.

 

Mezi komplikace spojené s chřipkou patří pneumonie (zápal plic) a encefalitida (zánět mozku). Lidem se zdravotními potížemi hrozí vyšší riziko, že u nich po nakažení chřipkou dojde ke zhoršení těchto potíží.

Jak se chřipka šíří?

Chřipka se mezi lidmi snadno přenáší. Dochází k tomu převážně přímým kontaktem se sekrety nakažených pacientů, jako jsou kapičky tekutin, které se dostávají do vzduchu, když kašlou nebo vydechují. Šíří se také prostřednictvím sekretů na rukou, kapesnících nebo površích, jichž se lidé dotknou.

Kdo je ohrožen rizikem nákazy chřipkou?

Chřipkou se každoročně nakazí přibližně 20 % obyvatelstva a u každého čtvrtého nakaženého se objeví příznaky onemocnění. Děti se stávají obětí nákazy o něco častěji než dospělí.

Závažné projevy nemoci a komplikace jsou běžnější u velmi malých dětí, slabých starších osob a určitých rizikových skupin z hlediska zdraví. Přesto však přibližně polovina dětí a dospělých v produktivním věku, u kterých je nezbytná hospitalizace s intenzivní péčí, před nakažením netrpěla žádnými zdravotními potížemi.

Očkování je nejúčinnějším způsobem prevence chřipky. Členské státy EU doporučují očkování proti sezónní chřipce u rizikových skupin, jako jsou starší osoby a dále jedinci s chronickými onemocněními, například s onemocněním srdce, plic či dýchacích cest, s diabetem nebo s potížemi s imunitním systémem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) očkování doporučuje také zdravotnickým pracovníkům. Doporučení Rady EU o očkování proti sezónní chřipce vybízí země ke zlepšení proočkovanosti u zdravotnických pracovníků.

• Většina členských států EU se řídí doporučeními WHO očkovat těhotné ženy a některé provádí doporučení očkovat zdravé děti ve věku 6–59 měsíců.
• Jelikož viry chřipky se neustále vyvíjejí, je každý rok zapotřebí aktualizace vakcín proti sezónní chřipce.
• Bylo prokázáno, že kromě očkování se jako bezpečná a účinná opatření k prevenci infekce chřipky nebo ke zmírnění závažnosti infekce v určitých prostředích, jako jsou pečovatelské domy, jeví používání antivirotik.

Jak se chřipka léčí?

U většiny případů chřipky se pacientům ke zvládnutí příznaků onemocnění doporučuje klid na lůžku a velké množství tekutin. Domácí léčba také minimalizuje riziko nakažení dalších osob. Pokud se zdravotní stav pacientů nadále zhoršuje, měli by vyhledat lékařskou pomoc.

Bezpečným a účinným opatřením k léčbě chřipky je použití antivirotik, která by se měla nasadit co nejdříve po propuknutí nemoci. Obecně se však antivirotika doporučují jen u závažných a rychle se zhoršujících případů chřipky. V některých případech se u pacientů po nakažení chřipkou objeví bakteriální komplikace a je třeba je léčit antibiotiky.

Poznámka: Účelem informací uvedených v tomto informačním listu je poskytnout obecné údaje. Neměly by sloužit jako náhrada odborných znalostí a úsudku zdravotnického pracovníka.