Dieta warfarin – vše o zdraví

Každý diabetik si je jistě vědom, že léčba jeho onemocnění je závislá, kromě užívání léků, také na zdravém životním stylu. To znamená, žebychom měli cvičit alespoň 3x týdně, jíst dostatek celozrnných výrobků, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny.

Pokud ale přijde chvíle, kdy námlékař předepíše k lékům na cukrovku ještě některé léky na ředění krve, můžeme mít pocit, že všechny ty diety nedávají smysl. Při užívání lékuWarfarin totiž naopak řadu zdraví prospěšných a doporučovaných potravin musíme omezovat.

Někdy se též hovoří o tzv. warfarinové dietě

  • (doporučuje vyloučit nebo omezit listovou zeleninu a dokonce i některé ovoce).
  • Je tomu ale skutečně tak?

Proč musím užívat léky na ředění krve?

Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které může způsobit dlouhodobé komplikace jako:

  • poškození či ztrátu zraku
  • onemocnění ledvin
  • poškození nervů
  • cévní mozkovou příhodu
  • ischemickou chorobu srdeční
  • infarkt myokardu
  • ischemickou chorobu dolních končetin

Některé tyto komplikace vznikají na podkladě poškození cévní stěny a jejího ucpání krevní sraženinou. Jako prevence vzniku krevní sraženiny(která by mohla blokovat průtok krve do okolních tkání a způsobit tak například infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu) se podávají antikoagulační léky (léky proti srážení krve).

Tyto léky působí tak, že snižují množství vitamínu K v našem organismu. Ten je potřeba pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve.

Je obsažen především v listové zelenině, která se proto doporučuje ve stravě omezit. Ale také jej náš organismus produkuje sám pomocí střevní mikroflóry.

Přívod většího množství vitaminu K naopak blokuje účinek těchto léků, proto nemůžeme jíst potravu, která přináší vitamin K bez omezení.

A aby to nebylo úplně jednoduché, každý člověk reaguje jinak na přívod vitaminu K . Někteří pacienti tolerují běžné změny přívodu vitaminu Kpotravou, aniž dochází k významnému kolísání účinnosti antikoagulační léčby, jiní reagují na poměrně malé zvýšení přívodu vitaminu K

Významným snížením účinnosti terapie Warfarinem při příjmu většího množství vitaminu K pak reagují poklesem případně vymizením účinku léčby prakticky všichni nemocní. Odhadovaná vhodná dávka vitaminu K pro pacienta léčeného Warfarinem na den je do 200 μg.

Vitamin K

Doporučená denní dávka vitamínu K pro může nad 18 let je 120 μg. Pro ženy nad 18 let 90 μg. Doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 μg.

Vitamin K pomáhá vstřebávat vápník, díky čemuž působí proti řídnutí kostí. Podporuje funkce ledvin, srdce a je nezbytný pro správnou činnost jater. A je nezbytným faktorem ovlivňující srážení krve.

Hlavní zdrojem vitaminu K je listová zelenina. Vitamin K ale najdeme i v luštěninách, ovoci, v rostlinných olejích a mase. V lidském organizmu je ve značné míře produkován střevní mikroflórou.

Hladina vitaminu K se monitoruje pomocí vyšetření krevní srážlivosti INR nebo-li Quick. Na základě tohoto vyšetření se upravuje dávkování warfarinu. Na začátku léčby se INR kontroluje každý týden, poté asi 1x měsíčně. Hodnoty INR by se měli nejčastěji pohybovat mezi hodnotami 2,0-3,0. Riziko krvácení se významně zvyšuje u INR nad 5.

Současné doporučení při léčbě warfarinem

Dříve bylo doporučováno dodržovat tzv. warfarinovou dietu. Tato dieta omezovala nebo úplně vylučovala konzumaci potravin bohatých na vitamín K.

I dnes se můžeme s podobnými doporučeními setkat. Nebo je jen špatně pochopit. Obavy z konzumace zeleniny při užívaní warfarinu mohou vést i k jejímu úplnému vyřazení (a nahrazení potravinami kaloričtějšími).

To vede k nárůstu hmotnosti a zhoršení kompenzace cukrovky. Chybějící vláknina může být důvodem zácpy, zvýšeného cholesterolu i glykemie. To vše se může vystupňovat až do infarktu myokardu či cévní mozkové příhody.

Proto zeleninu nevyřazujeme zcela, nicméně příjem některých druhů zeleniny je nutné omezit.

 Starší doporučení říkají omezit zejména listovou zeleninu a ostatní zelené části rostlin (zelenou papriku, brokolici, nezralá rajčata) Pokud je pacient dobře klinicky a laboratorně stabilizován, je možné konzumovat malé množství luštěnin červených, odleželých rajčat, okurek, případně malé množství květáku.

Nová doporučení říkají, že lze bez obav konzumovat mrkev, celer, petržel, ředkvičky, rajčata, okurky, papriky, brambory a houby. Naopak je stále doporučováno hlídat příjem listové zeleniny, kterou lze sice konzumovat ale pravidelně a vždy ve stejném množství. Na talířích by se měla objevovat v menším množství, tedy pouze jako doplněk, nikoliv jako hlavní jídlo.

Konstantní příjem vitamínu K

Zelenina je důležitou součástí racionální, redukční i diabetické stravy. Zelenina, kromě vitaminu K, obsahuje i další důležité látky, které mají vliv v prevenci kardiovaskulárních i nádorových onemocnění. Proto je důležité konzumovat zeleninu pravidelně cca 3x denně a vždy ve stejném množství. Díky tomu docílíme konstantní hladiny vitaminu K v našem organismu.

Pozor! Zvláště nebezpečné je vyloučit vitamin K z diety na několik dní a poté jíst potraviny s jeho vysokým obsahem. Hladina INR bude nevyrovnaná. To může vést ke krvácivým komplikacím.

Znalost hlavních zdrojů vitamínu K

V tabulce níže se můžeme seznámit s množstvím vitaminu K v různých potravinách. Aby byl příjem vitaminu konstantní, je třeba nekonzumovat těchto potravin velké množství.

Například: Každý den si dopřejeme 1 porci zeleniny obsahující vysoké množství vitamínu a ostatní porce budeme doplňovat zeleninou se středním a nízkým množstvím vitamínu.

Potraviny s nízkým obsahem vitaminu K: mrkev, celer, petržel, ředkvičky, rajčata, okurky, papriky, brambory a houby.

Obsah vitaminu K v potravinách zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit (zralost dané potraviny, množství tuků např Avokádo, kde tuk zvyšuje vstřebávání vitaminu K, podle způsobu skladování, podle používaného krmiva zvířat apod.). Také způsob úpravy potraviny může množství vitaminu K zvýšit – například kvasný proces (kysaná zelenina, kysané zelí).

Kvašené zelenině je lépe se vyhnout úplně nebo ji konzumovat opravdu v malém množství.

Například: Knedlo-zelo-vepřo není vhodné při léčbě antikoagulanty konzumovat. Polévku se sníženým množství kysaného zelí si ale občas dopřát můžeme. Je ale nutné nezapomenout ji započítat do denního příjmu vitamínu K.

Je rozdíl v porcích potravin bohatých na vitamin K

Některé bohaté zdroje na vitamín K běžně konzumujeme jen v nepatrném množství (petrželka, kopr, řeřicha, zelený čaj apod.) Proto není třeba se takových potravin obávat a lze je v běžném množství konzumovat (dochucování, zdobení, 1 šálek zeleného čaje denně).

Spolupráce s lékařem

V případě, že užíváme léky na ředění krve dlouhodobě a rozhodneme se pro změnu životního stylu či redukci hmotnosti (a tím zvýšit konzumaci zeleniny), je namístě sdělit to svému lékaři. Ten podle současných hodnot INR individuálně upraví dávkování léku.

V případě změny hladiny INR je vhodné probrat konkrétní jídelníček s vaším lékařem.

Vegetariáni a vegani

Obsah vitamínu K v potravě by si měli hlídat především lidé, co se stravují alternativním způsobem (vegetariáni a vegani). Zde je riziko, že budou mít vyšší příjem vitaminu K než je obvyklé. V takovém případě je lépe navštívit nutričního terapeuta či ošetřujícího lékaře.

Alkohol zvyšuje účinek warfarinu

Nedoporučuje se konzumovat více jak jednu porci alkoholu denně. To je například 200ml vína nebo 500ml piva. Toto doporučení je shodné s dietou diabetickou.

Účinek warfarinu také zvyšuje horečka, průjem a náhlé snížení tělesné hmotnosti.

Obsah vitaminu K v potravinách

Zelenina

potravinaMnožství (ml/hrníček)Vitamín K (μg)
Kapusta kadeřavá, syrová, nasekaná 250/1 578
Kapusta kadeřavá, vařená 125/ 0,5 561
Špenát, vařený 125/0,5 469
Špenát, syrový 250/1 153
Pampeliška zelená, syrová, krájená 250/1 452
Kapusta hlávková, vařená 125/0,5 442
Kapusta hlávková, syrová, nasekaná 250/1 194
Červená řepa, vařená 125/0,5 368
Červená řepa, syrová 250/1 161
Mangold, syrový, nasekaný 250/1 315
Mangold, vařený 125/0,5 303
Brukev řepák vodnice, vařená 125/0,5 280
Petržel, syrová 60/ 0,25 260
Brokolice Raab/Rapini, vařená 125/0,5 169
Salát, jarní směs, syrový 250/1 154
Čekanka listová, syrová, nasekaná 250/1 122
Růžičková kapusta, vařená 4 hlavičky 118
Brokolice, vařená 125/0,5 116
Brokolice, syrová 250/1 94
Červená čekanka, syrová, nasekaná 250/1 103
Hlávkový, římský a ledový salát, syrový, krájený 250/1 103
Potočnice lékařská, sekaná 250/1 90
Hlávkové zelí, vařené, sekané 125/0,5 86
Hlávkové zelí, syrové, sekané 250/1 56
Zelí kysané 250/1 30-380
Římský salát, syrový 250/1 61
Jarní nebo kuchyňská cibule, syrová, sekaná 60/0,25 55
Chřest, vařený 6ks 46
Konzervovaná zelenina, mix -/1 30
Ovoce

potravinaMnožství (ml/hrníček)Vitamín K (μg)
Kiwi 1ks větší 37
Rebarbora, vařená 125/0,5 27
Borůvky 125/0,5 22
Avokádo ½ ovoce 21
Luštěniny

PotravinaMnožství (hrneček/gramy)Vitamín K (μg)
Fazolové výhonky, syrové 0,5 70
Sojové boby, vařené 1 33
Miso pasta 0,5 40
Natto (fermentovaný sojový sýr) 1(175g) 40
Fazole, syrové 1(184g) 35
Hrášek, syrový 1(197g) 30
Cizrna, syrová 1(200g) 18
Fazole mungo, syrové 1(207g) 19
Maso a masné výrobky

PotravinaMnožství (gramy)Vitamín K (μg)
Vepřová játra 75g 66
Klobása (vepřová, telecí) 75g 53
Tuňák v oleji 75g 33
Hovězí maso syrové 100g 0,1
Kuřecí maso syrové 100g 2,38

Zdroje:

Obilné výrobky

Tato skupina obsahuje velmi nízké množství vitaminu K. Je to asi 1 – 11 mikrogramů na 100g potraviny.

Zajímavé:  Adenoidní vegetace - vše o zdraví

Mléko a mléčné výrobky

Tato skupina obsahuje velmi nízké množství vitaminu K. Je to asi 3,2 mikrogramů na 100g potraviny.

Vejce

Vitamín K je obsažen pouze ve vaječném žloutku. Doporučuje se konzumovat 1 ks za den.

Tuky

Z tuků je vhodné preferovat olej řepkový či slunečnicový. Olivový a sojový olej obsahují vyšší množství vitaminu K. Záleží ale také na celkovém zkonzumovaném množství.

Nápoje

Je třeba omezovat zelený, kopřivový a pampeliškový čaj na 1-2 porce denně.

Vitamínové doplňky

Je třeba dbát zvýšené pozornosti při užívání některých vitamínových doplňků. Některé z nich mohou obsahovat až 50 µg vitamínu K v denní dávce.

HIV-AIDS je podvod světového rozsahu – zbraň genocidy lidstva

Konvenční zdravotní péče není založena ani na zdraví ani na péči. Je založena na systému medicínských mýtů, který je hájen a praktikován těmi, kteří mají prospěch z trvalého stavu nemoci. Tento systém by také mohl být označen prostě jako lži, či utajování informací

Doktoři vůbec nestudují zdraví. Studují nemoci. Klasičtí lékaři se minimálně učí o výživě, zdravé životosprávě či prevenci nemocí. Pokud čekáte, že Váš lékař vám kvalitně poradí v otázkách zdraví, jste na omylu.

Pochopitelně jsou světlé vyjímky. Nicméně člověk, který o problému ví velice málo Vás nemůže poučovat. To neznamená, že lékaři nejsou inteligentní lidé.

Většina z nich má vysoké IQ, ale ani génius vás nemůže učit něco, o čem nic neví.

Nepravda č. 2: Léky předcházejí nemocem

Farmaceutické společnosti stále soustřeďují velký tlak na podávání léků zdravým lidem, jako by to byly výživné látky, které by nějak mohly zabránit nemoci.

Například nový tlak na léky proti cholesterolu: dávejte je všem, ať mají vysoký cholesterol nebo ne!

Léčiva nepředcházejí nemocem a léky nejsou vitamíny. Vaše tělo nepotřebuje biologicky žádná farmaceutika.

Lidé, kteří věří, že potřebují léky, jsou prostě oběťmi „uměle vzniklé dohody“ mezi chytrou reklamou farmaceutických společností a tlakem na veřejné mínění.

Nepravda č. 3: Vakcíny vás činí zdravými

Vakcíny se objevily jako největší a nejzáludnější mýtus vytvořený západní medicínou. Myšlenka, že vakcíny vás chrání před infekční nemocí, je zcela falešná, protože například injekce před rokem proti chřipce vás učinily náchylnějšími k chřipce v tomto roce.

Zdroj: www.naturalnews.com/028538_seasonal_flu_shot_vaccines.html

Vrcholem je, že i teoretická krátkodobá účinnost vakcín je ničím proti daleko účinnější ochraně poskytované vitamínem D a dalšími výživovými prvky podporujícími imunitní systém.

Zdroj: www.naturalnews.com/027385_Vitamin_D_swine_flu_vaccine.html (Dvacet důvodů, proč je vitamín D lepší než injekce proti chřipce)

Nepravda č. 4: Vy při svém vlastním léčení nehrajete žádnou roli

Lékaři, farmaceutické společnosti a zdravotnické instituce chtějí, abyste se domnívali, že vaše zdraví závisí na jejich zásazích. Pokud jim uvěříte, pak skutečně nehrajete při svém uzdravování žádnou roli – vše je řízeno jejich léky, vyšetřeními, chirurgií a zásahy.

Nepravda č. 5: Nemoc je způsobena smůlou nebo špatnými geny

Západní medicína chce, abyste věřili v mýtus spontánní nemoci – takové, která udeří bez příčiny. To je jako bychom řekli, že nemoc je jakési voodoo, černá magie, a že pacienti nemají žádnou možnost předcházet nemoc svou výživou či životním stylem.

To je legrační: západní medicína prohlašuje, že se řídí vědeckým racionálním myšlením, a přesto celý ten průmysl stále nedokáže přiznat, že chronické onemocnění má vždy svou příčinu, a většinou je ta příčina zcela spjata s výživovými nedostatky, s vystavováním toxickým chemikáliím a s nedostatkem pohybu.

Nemoc téměř nikdy není záležitostí smůly nebo špatných genů.

Nepravda č. 6: Vyšetření se rovná prevenci

Západní medicína nevěří v prevenci nemocí. Tento průmysl spíše věří ve vyšetření, kterému říká prevence. Ale vyšetření není prevence ani při nejdivočejší fantazii. Ve skutečnosti všechny populární vyšetřovací metody vlastně většinou podporují nemoci.

Například mamografie vydává tolik záření, že způsobuje desítky tisíc onemocnění rakovinou každý rok –

www.naturalnews.com/027558_mammograms_cancer_industry.html, (Rakovinový průmysl prosazuje mamografy, které škodí ženám). Zobrazující barviva používaná při radiologických scanech mohou způsobit hrozné vedlejší účinky, a vyšetření na psychologická onemocnění je jenom skryté získávání pacientů podle schématu vydávajícího se za medicínu. Existuje lepší řešení, více: ‚Termografie je bezpečnou alternativou k mammografii‘

Skutečná prevence nemocí musí obsahovat prevenci prostřednictvím výživy, poučení pacienta o příčinách nemoci a celoživotní změnu stravovacích návyků. Avšak západní medicína neučí vůbec nic z tohoto. Ba dokonce ani v tyto věci nevěří.

Nepravda č. 7: Zdravotní pojištění zajistí vaše zdraví

To je oblíbená lež těch, kteří nedávno bojovali za zdravotní reformu sponzorovanou farmaceutickými společnostmi, a prohnala se nedávnou celou Amerikou. Lež předpokládá, že pouze to, že máte zdravotní pojištění, zajistí jakousi magickou ochranu proti nemoci.

Ale ve skutečnosti vás zdravotní pojištění nečiní zdravými. To můžete udělat pouze vy sami svou volbou stravy, nevystavováním se toxickým chemikáliím, cvičením a pobytem v přírodě.

Zdravotní pojištění je ve skutečnosti sázka, že onemocníte.

Jak může sázka na nemoc poskytnout jakoukoli ochranu vašemu zdraví. Nemůže.

Osobně raději sázejte na zdraví, než na nemoc, a způsob, jak to udělat, je investovat do potravinových doplňků, organických výrobků, superpotravin, fyzické zdatnosti a netoxických hygienických prostředků.

Nepravda č. 8: Nemocnice jsou místa zdraví a uzdravování

Pokud chcete zůstat zdraví nebo se uzdravit, nemocnice je to poslední místo, kde byste měli být. Jsou to nešťastná, nezdravá místa, která jsou zamořena superbakteriemi odolávajícími antibiotikům.

V nemocnicích se většinou podává strava podporující nemoci a chybí tam zdraví posilující sluneční svit, a zdá se, že potenciálně smrtonosné chyby v léčebných a chirurgických postupech se stávají v amerických nemocnicích strašidelně běžnými.

Zajisté, jednotky intenzívní péče v nemocnicích hrají důležitou roli v naléhavé péči při zraněních a nehodách – a lékaři na těchto jednotkách intenzívní péče dokážou úžasné věci při záchraně životů – ale pro lidi s chronickými a degenerativními chorobami je nemocnice velmi nebezpečné místo. Pokud skutečně nepotřebujete okamžitou naléhavou péči, snažte se vyhnout nemocnicím.

Nepravda č. 9: Konvenční medicína je „moderní“ pokroková medicína

I když lékaři a zdravotnické instituce se snaží, aby západní medicína byla prezentována jako „pokroková“ a „moderní“, celý systém je v podstatě žalostně zastaralý a ustrnul dosud v bakteriální teorii nemocí. Západní medicína dosud ani neuznala roli výživy v prevenci nemocí – to, co je vědecky dokázáno již nejméně po několik desetiletí.

Západní medicína není schopna uznat medicínu těla a mysli a vesele se domnívá, že mysl při uzdravování nehraje vůbec žádnou roli. Právě tak západní medicína neuznává bioenergetické pole živých systémů, ani to, že transplantáty orgánů mají paměť, ani že živá strava je kvalitativně odlišná od mrtvé stravy.

To myslím vážně: konvenční lékaři stále věří, že mrtvá strava je přesně totéž jako živá strava. (A doporučená výživová pyramida to nerozlišuje…)

„Moderní“ medicína není tak moderní, jak se ukazuje.

Ve skutečnosti je beznadějně zastaralá a beznadějně potřebuje změnit svůj přístup ke zdraví a zdravému životnímu stylu, pokud chce přežít příštích sto let.

Nepravda č. 10: Je třeba větší výzkum, abychom našli „léčbu“

Tato lež je obzvláště legrační, protože západní medicína nevěří v žádné „vyléčení“ pro žádnou nemoc. Dokonce ani léčbu nehledá! Tato lež je opakována od r. 1960, kdy vědci zabývající se rakovinou prohlásili, že jsou jen krůček od vyléčení rakoviny.

Dnes, o pár desetiletí později, domníváte se, že existuje nějaká závažná choroba, kterou západní medicína umí vyléčit? Není ani jedna. Je to proto, že farmaceutické společnosti vydělávají na nemocných lidech, ne na uzdravených. Uzdravený pacient je ztracený pacient.

Takže když lékové společnosti a zdravotní neziskovky prohlašují, že zkoumají, jak vyléčit nějakou chorobu, ve skutečnosti si od vás berou peníze, aby financovaly další výzkum léků, které si dají patentovat a které ve skutečnosti nic neléčí.

Na to si vzpomeňte, až vás budou žádat, abyste přispěli na nějaký výzkum „léčby“.

Léčby již existují, spočívají ve výživě, rostlinných lécích a naturopatické medicíně, ale spolek farmeceutických společností a konvenční medicíny nemá zájem o skutečnou léčbu – chtějí pouze propagovat svou představu o léčbě, při níž pumpují do pacientů spoustu léků, které nic neléčí.

Co je v pozadí deseti nepravd?

Pokud jde o západní zdravotní péči, tak ta má samozřejmě více než deset nepravd, ale těchto 10 hlavních má možná největší význam pro to, až se budete rozhodovat pro své vlastní zdraví. Tím, že se nenecháte do nich vtáhnout, můžete sami převzít péči o své zdraví.

Je lépe vyhnout se zdravotní pseudopéči tím, že zůstanete zdraví!

Zůstat zdravý není tak těžké, jak si myslíte, a nevyžaduje to žádné zdravotní pojištění a žádná vyšetření nemoci.

Vyžaduje to pouze učinit informované a inteligentní rozhodnutí o tom, co jíst, co si mazat na kůži a jak získat více slunečního svitu a fyzické aktivity.

Zajímavé:  Diabetes - vše o zdraví

Jakmile učiníte tyto zásadní věci, zjistíte, že už nejste obětí systému zdravotní péče západní medicíny, který je založen na lžích a zastaralých medicínských mýtech.

Je čas pro revoluci v medicíně. Revoluci, která konečně překročí mentální bloky systému medicínských mýtů, který zůstal vězet v roce 1940. Systém medicíny v roce 1940 byl skvělý pro rok 1940.

Ale teď už není rok 1940, a teorie choroboplodných zárodků je beznadějně zastaralá, když jde o základní nemoci, které postihují dnešní populaci.

Avšak ti, kteří těží z našeho nečestného, zastaralého systému zdravotní péče, dělají vše, co je v jejich moci, aby nás fixovali v minulosti, založené na zacházení s tělem, jako by se jednalo o chemické bojiště, na němž se útočí na každou nemoc patentovaným lékem.

Tento článek by Vás měl motivovat k tomu, abyste zůstali zdraví a nenechali se zblbnout.

Většinu svého zdraví máme ve svých rukou – opravdu my sami!

Warfarin

Pacienti užívající warfarin dostávají mnohdy mylné informace o tom, jak by měli např. upravit své stravování. Dávno již neplatí, že by se měli zcela vyvarovat příjmu zeleniny kvůli obsahu vitaminu K, jehož efekt warfarin blokuje. Důležité je, aby příjem daného vitaminu v dietě byl vyrovnaný, což je hlavním sdělením následujícího článku.

Warfarin je látka ovlivňující krevní srážlivost. Snižuje riziko vzniku krevní sraženiny (trombózy) v organismu u získaných (např. ateroskleróza, nádorová onemocnění, umělé srdeční chlopně) nebo vrozených stavů (některé trombofilie) s vyšší pohotovostí krve ke srážení.

Blokuje účinek vitaminu K, který je mimo jiné nezbytný pro tvorbu látek podílejících se na procesu srážení krve (koagulační faktory). Protože zasahuje do velmi citlivé rovnováhy procesu krevního srážení, musí jeho dávku lékař individuálně nastavit tak, aby byla dostatečná pro zabránění vzniku krevní sraženiny a zároveň významně nezvyšovala riziko krvácení.

 Efekt warfarinu je potřeba pravidelně monitorovat pomocí měření tzv. Quickova testu jehož výsledek je udáván jako INR (mezinárodní normalizovaný poměr). INR zdravých osob je okolo 1,0. Projevem zpomalení srážení krve je stoupající INR (při INR 2,0 se plazma sráží zhruba 2x pomaleji než u neléčeného jedince).

INR je podle choroby pacienta lékařem nastaveno většinou na 2,0-3,5. Mnohé léky a doplňky stravy mohou ovlivnit účinnost warfarinu jak ve smyslu jejího zvýšení, tak i snížení, proto je nezbytné vždy konzultovat začátek i konec jejich užívání s lékařem nebo lékárníkem.

 Pacienti užívající warfarin by se měli vyvarovat léčivých přípravků i doplňků stravy s obsahem vitaminu K, pokud jim je nenaordinuje lékař, protože obsahují většinou několikanásobně vyšší dávky vitaminu K než běžná strava. Co se týká samoléčení běžných potíží (např. bolest, horečka) lze bez porady s lékařem či lékárníkem užít paracetamol (např.

Paralen®, Paramegal®, Panadol®) v dávce 500-1000 mg (1-2 tablety), při nutnosti opakovat dávku po 4-6 hodinách max. do celkové denní dávky 2000 mg. Látky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (např.

ibuprofen, diklofenak) by při jednorázovém nebo krátkodobém užívání nízkých dávek neměly léčbu warfarinem negativně ovlivnit, ale u pacientů s žaludečními či dvanáctníkovými vředy významně zvyšují riziko krvácení. Ti by se jim tedy měli úplně vyhnout. V případě, že jim jejich užívání naordinuje lékař, je na místě současné podávání léčiv chránících žaludeční sliznici (např.

lansoprazol, pantoprazol).  Při objevení se jakýchkoliv projevů zvýšené krvácivosti (např. nadměrná tvorba modřin, krev v moči či stolici, černá stolice, krvácení z dásní, nosu), neobvyklých bolestí hlavy, závratí, onemocnění s horečkou, průjmem či zvracením a v případě poranění s rizikem krvácení nebo silného nárazu do hlavy je nutné vyhledat lékaře.

Příslušný lékař musí být vždy včas informován o užívání warfarinu i před každým zákrokem s rizikem krvácení (např. operace, zubní ošetření). Podle zastaralých doporučení je někdy pacientům užívajícím warfarin nesprávně zakazována konzumace zeleniny kvůli obsahu vitaminu K.

Podle aktuálních poznatků je však správné stravování, které splňuje zásady racionální diety (omezený příjem živočišných tuků a jednoduchých cukrů, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny) nijak významně neměnit a zajistit vyrovnaný příjem vitaminu K. Jeho obsah v některých potravinách uvádí tabulka níže.

 Pacienti užívající warfarin s dostatečným pravidelným příjmem vitaminu K mají vyrovnané hodnoty INR spíše než ti, kteří se vitaminu K úplně vyhýbají nebo u nich dochází ke krátkodobým extrémním zvýšením konzumace některých potravin s vysokým obsahem vitaminu K.Vitamin K je mimoto obsažen i v rostlinných olejích a mase.

Jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální, protože je odolný vůči teplu i oxidaci. Vitamin K vzniká v organismu i činností střevních bakterií, proto k jeho kolísání může dojít i při narušení střevní mikroflóry např. při užívání antibiotik. Kromě normálního fungování procesu krevního srážení se vitamin K účastní i tvorby kostní hmoty.

Jeho doporučený denní příjem pro dospělé je 70-80 µg. Obsah vitaminu K v dietě by neměl překročit 250 µg denně. Příjem vitaminu K vyšší než 300 µg denně již vyžaduje přísnou kontrolu a měl by být shodný každý den, respektive každé 2-3 dny (vzhledem k delšímu poločasu warfarinu může být vyšší příjem vitaminu K jeden den napraven jeho nižším příjmem den následující).

Příjem vitaminu K vyšší než 750 µg denně je již nebezpečný a velmi pravděpodobně povede k výraznému rozkolísání INR. Problémem je, že obsah vitaminu K v různých druzích zeleniny se liší v závislosti na zralosti, způsobu a místě pěstování nebo ročním období. U hovězího a drůbežího masa jeho obsah záleží na tom, čím byla zvířata krmena. Při krmení zelenou stravou je obsah vitaminu K v mase vyšší. Stejně tak je různá jeho dostupnost z různých zdrojů v závislosti na formě, ve které se v nich vitamin K vyskytuje (např. 100 µg vitaminu K v syntetické formě odpovídá 300 µg vitaminu K z brokolice). Velmi kolísavý je obsah vitaminu K v kysaném zelí nebo jiné kvašené zelenině. Těm je tedy vhodnější se při užívání warfarinu skutečně zcela vyhnout. Stejně tak je nezbytné vyvarovat se nadměrné konzumaci alkoholu. Povolen je maximálně 1

  • alkoholický nápoj (0,5 l piva, 0,2 dl vína, 0,5 dl destilátu) denně.
  • Obsah vitaminu K v µg ve 100 g vybraných druhů potravin
Potravina Obsah vitaminu K (µg/100 g) Potravina Obsah vitaminu K (µg/100 g)
Zelí kysané 62-1540 Petržel – nať 620-700
Zelí bílé 80-175 Jarní cibulka 207
Zelí červené 44 Máta 230
Kapusta (růžičková nejméně) 177-570 Řeřicha 57-300
Brokolice (syrová méně) 130-270 Sójový olej 193-542
Špenát 335-500 Olivový olej 55-400
Salát hlávkový 120-200 Slunečnicový olej 7-10
Salát ledový 35 Majonéza 41
Cizrna 264 Máslo 30-60
Rajčata 6-23 Pšenice-naklíčená 350
Okurka (oloupaná méně) 2-20 Žloutek 147
Zelené fazole 33-40 Hovězí maso 210
Zelený hrášek 24-39 Kuřecí maso 300

  Potraviny lze pro uživatele warfarinu rozdělit na bezpečné, které lze konzumovat v neomezeném množství, případně podle jiných dietních doporučení; kontrolované, které obsahují vitamin K v množství, jež může ovlivnit INR a jejichž dávku je potřeba hlídat a rizikové, v nichž je obsah vitaminu K vysoký a může kolísat.

Rizikové potraviny by tedy neměly být konzumovány v množství používaném např. pro přílohu, ale pouze k dozdobení nebo ochucení jídla. Rizikové bylinky a složky doplňků stravy by měly být užívány pouze po předchozí konzultaci s lékařem. Na rozdíl od běžné stravy, v níž není příjem např.

grepů, česneku nebo brusinek většinou problematický, obsahují totiž účinné složky ve vysokých

  1. dávkách.
  2. Bezpečné potraviny: brambory, kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvičky), rajčata, okurky, papriky, kukuřice, cibule, houby, mléčné výrobky, cereálie, rýže, ovoce kromě níže uvedených druhů, řepkový a slunečnicový olej Kontrolované potraviny: sušené švestky, kiwi, mango, ostružiny, maliny, avokádo, papája, olivový a sójový olej, vaječný žloutek, luštěniny (sója, cizrna) Rizikové potraviny: listová zelenina (zelí, kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, rukola, polníček, smetánka…), brokolice, květák, chřest, řapíkatý celer, fenykl, petrželová nať, kopr, řeřicha, zelená jarní cibulka, játra, drůbež, hovězí maso Rizikové bylinky a další složky doplňků stravy: ginkgo biloba, zelený čaj, kopřiva, třezalka, ženšen, česnek, brusinky, šalvěj, andělika čínská, koenzym Q10, sója, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, enzymatické přípravky typu Wobenzymu®, glukosamin, chondroitin, heřmánek, echinace, vilcacora (kočičí dráp), některé směsi tradiční čínské medicíny, vyšší
  3. dávky vitaminů A, D, E, (≥ 400 IU/den), C (≥ 500 mg/den)…

Zdroje: Kohout P. a kol. Dieta při antikoagulační léčbě. 2007. [online]. Dostupné na www.warfarin.cz; Matýšková M. Warfarin, potrava a potravinové doplňky. Interni Med 2010;12(2):87–91; Grofová Z. Léčba warfarinem. Med. Pro Praxi 2009;6(6):341–343;

Petříková Holasová P a kol. Léčba warfarinem. Pharma News 2011;3-4:32-37.

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.

Warfarinová dieta – PharmDr. Margit Slimáková

Uživatelům warfarinu se běžně doporučuje, aby omezili příjem vitamínu K ve stravě. Mnoho z nejlepších zdrojů vitamínu K však patří k superzdravým potravinám, a byla by proto škoda je vyloučit ze svého jídelníčku.

Pro detailnější info

Warfarin je lék, který omezuje tvorbu krevních sraženin, a často se předepisuje k dlouhodobému užívání jako prevence vzniku srdečně cévních onemocnění. Přirozeným antagonistou Warfarinu je vitamín K, a proto je uživatelům Warfarinu doporučována dieta omezující potraviny s vyšším obsahem vitamínu K.

Zajímavé:  Brnění nosu - vše o zdraví

Mnohé z nejlepších zdrojů vitamínu K však patří k superzdravým potravinám, a proto by byla škoda je zcela vyloučit ze svého jídelníčku. Proto považuji stravu s vyrovnaným množstvím vitamínu K za výhodnější než dietu s jeho nízkým obsahem.

V praxi to znamená, že v jídelníčku mohou být pravidelně přítomny i potraviny s vyšším obsahem vitamínu K, ale jejich příjem (a celkový příjem vitamínu K) by měl být každý den přibližně stejný. Lékař poté individuálně nastaví množství užívaného Warfarinu na základě jeho potřeby a bude pravidelně monitorovat správnost předepsané dávky.

Tou nejdůležitější zásadou při užívání Warfarinu je proto pravidelný denní příjem přibližně stejného množství vitamínu K z potravin. Vyhněte se jakýmkoliv závažným změnám diety před konzultací s lékařem.

Moje doporučení:

  • Seznamte se se zdroji vitamínu K a mějte vždy po ruce detailní seznam potravin s obsahem K vitamínu.
  • Alespoň po dobu jednoho týdne zaznamenávejte svůj jídelníček, konzultujte jej s lékařem, který Warfarin předepisuje. Svého lékaře také předem informujte o každé závažnější změně vaší diety.
  • Dobrým příkladem rovnoměrného příjmu potravin s vitamínem K může být jedna porce směsi salátových lístků na oběd, jedna porce zeleniny bohaté na vitamín K v průběhu dne a jeden šálek zeleného čaje, ostatní potraviny by měly být vybírány jen mezi středními a nízkými zdroji vitamínu K.

Doposud se mi nepodařilo najít podrobné seznamy potravin s uvedením výše obsahu vitamínu K v českém jazyce, a proto doporučuji anglické a německé zdroje. Doporučení na další vhodné tabulky uvítám a ráda přidám k tomuto seznamu.

http://www.wholefoodcatalog.info/nutrient/vitamin_k/foods/high/4/

Abecední seznam potravin s uvedením množství vitamínu K v nich v anglickém jazyce. Dozvíte se, jak je to s vitamínem K v zelenině, luštěninách, ořechách, vejcích, mléce a podobně. Pozor, v tomto seznamu jsou čaje uváděny jako obrovské zdroje vitamínu K, používají se však v několikagramových množstvích, a proto není skutečné množství vitamínu K přijímaného v šálku čaje až tak hrozivé.

http://www.staff.uni-mainz.de/goldinge/vitamink.htm

Abecední seznam potravin s vysokým, středním a nízkým obsahem vitamínu K včetně přesných množství v německém jazyce.

http://www.evitamins.com/encyclopedia/assets/drug/warfarin/~default

Detailní seznamy interakcí Warfarinu v anglickém jazyce.

http://www.vaughns-1-pagers.com/food/vitamin-k-foods.htmhttp://www.healthaliciousness.com/articles/food-sources-of-vitamin-k.php

A zde konečně i český seznam: https://www.kaloricketabulky.cz/vitaminy/vitamin-k/

Důležité upozornění: uvedená doporučení jsem připravila na základě mnohaletých zkušeností a odborného studia. Jsou určeny pro vyzkoušení terapie neakutních či méně závažných potíží. Jejich aplikace může napomoci v terapii daných potíží, zmírnit průběh onemocnění anebo alespoň omezit doprovodné projevy nemoci. Závažnější problémy vždy doporučuji konzultovat s lékařem.

Týdenní jídelníček s vyváženým příjmem vitaminu K | Warfarin

Týdenní jídelníček v rámci jídelníčku s vyváženým příjmem vitaminu K

Lidé léčení warfarinem se často obávají jíst nejen zeleninu, ale i řadu druhů ovoce nebo masa. Jejich jídelníček se tak stává jednotvárný, a především ochuzený o mnoho zdraví prospěšných látek.

Lidské tělo potřebuje ve vyváženém poměru všechny hlavní živiny, vitaminy, minerální látky i vlákninu, a pokud je nedostává, zvyšuje se riziko vzniku zdravotních obtíží.

Příkladem je vztah mezi nedostatečným příjmem zeleniny a antioxidačně působících látek, které chrání cévy, mezi nedostatkem vápníku a osteoporózou, mezi nízkým příjmem vlákniny a problémy s vyprazdňováním. A tak bychom mohli pokračovat. Dost ale strašení.

Myslete naopak na to, že pomocí stravy můžete upevnit a zlepšit své zdraví a cítit se lépe. Zpočátku to možná vyžaduje nějaké ústupky, či spíše přemýšlení a změnu ve svých stravovacích zvyklostech, nicméně brzy zjistíte, že se můžete stravovat mnohem chutněji, zdravěji a zajímavěji než mnozí lidé kolem Vás.

Při sestavování jídelníčku pomůže, když budete dobře znát, které potraviny jsou pro Vás vhodné, které méně vhodné či nevhodné. Příjem vitaminu K by měl být co nejvíce vyrovnaný (vždy stejné množství vitaminu K v průběhu 2–3 dnů), aby nedocházelo k nežádoucím výkyvům v koagulačních poměrech.

Základem je vybírat takové druhy potravin, které obsahují především nízký nebo střední obsah vitaminu K. V případě zeleniny je vhodné si nastavit její denní příjem tak, aby nedocházelo k výkyvům v příjmu (jeden den sníst jedno rajče a druhý den velkou mísu zeleninového salátu).

Podrobné informace o obsahu vitaminu K ve vybraných potravinách naleznete v tabulce Obsah vitaminu K1 v potravinách. Zde si ji můžete prohlédnout a vytisknout.

Následující 7denní jídelníček……je nastaven průměrně na 8000–8400 kJ, což je energetický příjem pro dospělou ženu o nižší fyzické aktivitě nebo staršího člověka. Cílem je ukázat, že je možné si bez problémů sestavit chutný jídelníček, který odpovídá všem zásadám zdravého stravování a zároveň respektuje omezení daná léčbou warfarinem.

Více informací

×

  • Snídaně:ovesná kaše (60 g vloček, 250 ml polotučného mléka, v případě potřeby voda), lžíce čekankového sirupu a hruška (100 g)
  • Přesnídávka:ovocný salát (100 g ananasu, 50 g banánu, 10 g dýňových semen)
  • Oběd:mrkvová polévka (250 ml), rizoto s vepřovým masem (220 g) a sýrem (20 g), okurkový salát (100 g)
  • Svačina:bílý řecký jogurt (100 g), olivy černé (3 ks), rajče sušené (2 ks), lněné krekry (3 ks)
  • Večeře:rybí filé na rajčatech (150 g), dýňovo-bramborové pyré (200 g)

Více informací

×

  1. Snídaně:2 plátky chleba (120 g) s rostlinným tukem (10 g), plátkový sýr (55 g), rajčata (100 g)
  2. Přesnídávka:müsli tyčinka s ořechy (40 g), mandarinka (50 g)
  3. Oběd:cizrnové karí (200 g), jasmínová rýže s hráškem (180 g)
  4. Svačina:plátek celozrnného chleba (60 g) s arašídovou pomazánkou (20 g), jablko (100 g)
  5. Večeře:vaječná omeleta s kukuřicí a červenou paprikou (200 g), rajský salát (100 g), chléb žitný (100 g)

Více informací

×

  • Snídaně:2 menší celozrnné rohlíky (120 g), tvarohová pomazánka s kapií a červenou paprikou (150 g)
  • Přesnídávka:studentská směs (10 g hrozinek, 10 g sušených brusinek, 10 g kokosových plátků, 10 g mandlí)
  • Oběd:gulášová polévka (250 ml), žemlovka s tvarohem a jablky (300 g)
  • Svačina:acidofilní mléko (150 ml) se strouhanou okurkou (100 g), drceným pepřem a česnekem, ½ dalamánku
  • Večeře:grilovaná zelenina (mrkev, celer, petržel, dýně, červená cibule, česnek, slunečnicový olej), sýr feta (60 g), celozrnný chléb (100 g)

Více informací

×

  1. Snídaně:pohanková kaše (50 g pohanky, 200 ml mléka, 200 ml vody) se skořicí, lžící medu a jablkem (100 g)
  2. Přesnídávka:hroznové víno (150 g), mandle (10 g)
  3. Oběd:hovězí vývar s kořenovou zeleninou (250 ml), knedlík houskový (4 plátky), plněný paprikový lusk mletým masem, rajská omáčka
  4. Svačina:meloun (200 g), šunka vepřová nejvyšší jakosti (50 g), knuspi (2 plátky)
  5. Večeře:pomazánka z tvarohu a sardinek (150 g), celozrnné pečivo (100 g), míchaný zeleninový salát (150 g)

Více informací

×

  • Snídaně:2 tousty z celozrnného toustového chleba (4 plátky) s kečupem (20 g), 2 plátky sýra, 2 plátky šunky, čerstvé okurky (100 g)
  • Přesnídávka:broskev, vlašské ořechy (10 g)
  • Oběd:vývar s kořenovou zeleninou (250 ml), hovězí pečeně na česneku (100 g), bramborový knedlík (6 plátků), dušené kedlubnové zelí (150 g)
  • Svačina:mléčný koktejl (150 ml mléka) s banánem (60 g) a borůvkami (40 g), jáhlové vločky (20 g)
  • Večeře:polévka čočková (250 ml), opečený chléb (60 g)

Více informací

×

  1. Snídaně:2 menší dalamánky, máslo (10 g), 2 volská oka, ředkvičky (100 g)
  2. Přesnídávka:smoothie (menší jablko, mrkev, 10 g slunečnicových semen)
  3. Oběd:grilovaný losos (100 g) s pečenou zeleninou (mrkev, celer, petržel, dýně, červená řepa), brambory (200 g), jogurtový dip s pepřem (50 ml)
  4. Svačina:hroznové víno (100 g), tvrdý sýr nakrájený na kostičky (30 g), knäckebrot (2 plátky)
  5. Večeře:fazole s mletým masem (80 g fazolí, 50 g hovězího masa, 100 g sterilovaných rajčat, 20 g cibule), celozrnná tortilla (2 ks), paprikový salát (100 g)

Více informací

×

  • Snídaně:lívance z kefíru s žitnými vločkami a strouhaným jablkem (6 ks), pokapané javorovým sirupem a s vyšlehaným tvarohem (80 g)
  • Přesnídávka:pomerančový džus (200 ml), pekanové ořechy (10 g)
  • Oběd:květáková polévka (250 ml), guláš z vepřového masa s hráškem (200 g), bramborová kaše (200 g)
  • Svačina:banán (100 g), ovesné sušenky (20 g), bílý jogurt (120 g)
  • Večeře:brambory zapečené se sýrem (250 g), salát z červené řepy (150 g)

Co je porce?Při sestavování vlastního jídelníčku vycházejte z tabulky velikostí a počtu porcí. V tabulce najdete, kolik porcí z jednotlivých skupin potravin máte za den sníst. Pro začátek se vyplatí potraviny vážit, později bez potíží odhadnete množství. Výběr potravin je třeba upravit podle požadavků na snížený příjem vitaminu K. Zde si můžete tabulku vytisknout.

Tabulka velikostí a počtu porcí

Druh potraviny1 porcePočet porcí na den
Obiloviny a brambory 1 plátek chleba (60 g) 4–6
1 kus pečiva
100 g vařených těstovin, rýže
200 g brambor
40 g vloček, cereálií
1 tortilla
2 plátky houskového knedlíku
3 plátky bramborového knedlíku
poznámka: + 5 g mouky na tepelnou úpravu pokrmů 3
Cukr 10 g cukru 1
Zelenina 100 g čerstvé/sterilované/vařené/dušené zeleniny 4–5
200 ml zeleninové šťávy
Ovoce 100 g čerstvého ovoce 2,5
talířek drobného ovoce
200 ml džusu
Mléko a mléčné výrobky 250 mléka nebo zakysaného mléčného výrobku 1,5–2
150 g jogurtu o vyšším obsahu bílkovin (např. skyr, řecký 0 % tuku)
55 g tvrdého sýra
120 g sýra cottage
40 g žervé
90 g Lučiny linie
130 g tvarohu
60 g balkánského sýra
110 g Olomouckých tvarůžků
Maso, vejce a luštěniny 100 g drůbežího masa (v syrovém stavu) 1,5
100 g libového vepřového nebo hovězího masa (v syrovém stavu)
80–100 g ryb (v syrovém stavu)
80 g šunky
100 g vařených luštěnin
130 g tofu
120 g Robi masa
2 vejce
Tuky, oleje a ořechy 5 g tuku nebo oleje 6
10 g ořechů 1

Autorka: PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., dietolog a odborný garant projektu „Vím, co jím a piju“

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *