Draslík v krvi – vše o zdraví

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Důležitost draslíku pro naše zdraví je hodně podceňována. Tento minerál patří mezi takzvané elektrolyty, protože se snadno rozpouští ve vodě a vytváří kladně nabité ionty. Díky tomu umožňuje vedení elektrické energie, což je pro řadu procesů probíhajících v lidském organizmu velice důležité.

Strava bohatá na draslík má řadu blahodárných účinků na vaše zdraví. Draslík například pomáhá snižovat krevní tlak a brání zadržování vody v těle. Navíc chrání před cévní mozkovou příhodou, snižuje krevní tlak a uplatňuje se také v prevenci osteoporózy a ledvinových kamenů (1, 2, 3, 4).

V tomto článku se podíváme na draslík a jeho přínos pro vaše zdraví.

Co je draslík?

Draslík je třetím nejvíce zastoupeným minerálem v lidském těle (5).

Pomáhá regulovat hladinu vody v těle, podílí se na přenosu nervových vzruchů a reguluje také svalové kontrakce.

Zhruba 98% draslíku v těle se nachází uvnitř buněk. Kolem 80% z tohoto množství se nachází v buňkách svalových, zatímco zbylých 20% se nachází v kostech, játrech a také v červených krvinkách (6).

V lidském organizmu je draslík významným a důležitým elektrolytem.

Elektrolyty jsou látky, které po rozpuštění ve vodě vytváří kladně nebo záporně nabité částice (ionty), díky kterým vedou elektrický proud. Ionty draslíku jsou kladně nabité (kationty). 

Lidské tělo využívá elektrolyty v řadě různých procesů. Například se podílí na udržování rovnováhy tekutin v těle, umožňují přenos nervových vzruchů a zajišťují také kontrakce svalů (7, 8).

Nadměrná koncentrace elektrolytů, stejně jako jejich nedostatek v těle, tak mohou podstatně ovlivnit řadu důležitých pochodů, které v organizmu probíhají.

Shrnutí: Draslík je důležitým minerálem, který funguje jako elektrolyt. Pomáhá regulovat hospodaření s tekutinami a podílí se také na přenosu nervových vzruchů a svalových kontrakcích.

Lidské tělo je zhruba ze 60% tvořeno vodou (9).

Z toho zhruba 40% připadá na intracelulární tekutinu (tekutiny uvnitř buněk).

Zbytek tělesných tekutin se nachází mimo buňky, například v cévách (krev), v mozku a míše (mozkomíšní mok) a také v mezibuněčných prostorách (tkáňový mok). Dohromady se těmto mimobuněčným tělesným tekutinám odborně říká extracelulární tekutina.

Je zajímavé, že celkové množství vody v intracelulární a extracelulární tekutině závisí na koncentraci elektrolytů, zejména pak draslíku a sodíku.

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Draslík pomáhá udržovat rovnováhu tělesných tekutin

Draslík je hlavním elektrolytem (iontem) v intracelulární tekutině a jeho koncentrace ovlivňuje množství vody uvnitř buněk. Naproti tomu sodík je hlavním elektrolytem (iontem) v extracelulární tekutině a ovlivňuje množství vody mimo buňky.

Množství elektrolytů vztažené na celkové množství tělesné tekutiny se nazývá osmolalita. Za normálních okolností je osmolalita vně i uvnitř vašich buněk stejná.

  • Jednoduše řečeno je množství elektrolytů vně a uvnitř buněk v rovnováze.
  • Nicméně pokud dojde k porušení osmolality, vodaz prostředí s menším množstvím elektrolytů začne pronikat do prostředí s větším množstvím elektrolytů, dokud se koncentrace iontů opět nevyrovnají.
  • To může vést ke smršťování buněk nebo naopak k jejich nafouknutí a prasknutí (v závislosti na tom, zda voda uniká ven z buněk nebo zda vniká do buněk) (10).
  • Proto je důležité zajistit si dostatečný přísun elektrolytů (včetně draslíku) v potravě.

Udržování rovnováhy tekutin v organizmu je velmi důležité pro vaše zdraví. Nedostatek tekutin může vést k dehydrataci, což negativně ovlivňuje zdraví vašeho srdce a ledvin (11).

Konzumace potravin bohatých na draslík a dodržování zdravého pitného režimu vám pomáhají udržet rovnováhu tekutin v těle.

Shrnutí: Rovnováha tekutin v těle je ovlivňována koncentrací elektrolytů v organizmu, a to hlavně draslíku a sodíku. Konzumace potravin bohatých na draslík vám pomáhá udržet rovnováhu tekutin v organizmu ve zdravých mezích.

  1. Nervový systém zprostředkovává přenos informací mezi mozkem a ostatními části těla.
  2. Tato komunikace probíhá prostřednictvím nervových impulzů a jejím prostřednictvím mozek řídí svalové kontrakce, reflexy, srdeční činnost a řadu dalších procesů, které v organizmu probíhají (12).
  3. Nervový vzruch vzniká na podkladě pohybu iontů sodíku do buněk a naopak úniku iontů draslíku ven z buněk.
  4. Při tomto pohybu iontů vzniká v buňkách elektrické napětí, díky kterému se nervový vzruch šíří dále (13).
  5. Nedostatek draslíku (odborně hypokalémie) tak podstatně ovlivňuje schopnost buněk tvořit a šířit nervové vzruchy (6).
  6. Proto je dostatečný příjem draslíku v potravě velmi důležitý pro zdraví vašeho nervového systému.

Shrnutí: Sodík a draslík hrají důležitou roli v šíření nervových vzruchů. Tyto vzruchy pomáhají regulovat svalové kontrakce, srdeční činnost, reflexy a řadu dalších procesů v lidském těle.

  • Nervový systém se podílí na regulaci svalových kontrakcí.
  • Nedostatek i nadbytek draslíku v těle negativně působí na nervový systém a vede k oslabení svalových kontrakcí.
  • Na přenos nervových vzruchů buňkami má vliv jak nízká (hypokalémie), tak vysoká (hyperkalémie) hladina draslíku v krvi (6, 14).
  • Draslík je rovněž důležitý pro zdraví srdce a kontrakce srdeční svaloviny a díky jeho protékání ven z buněk a do buněk pomáhá udržovat pravidelný srdeční rytmus.
  • Nadbytek draslíku v krvi způsobuje dilataci srdce, oslabení kontrakcí srdeční svaloviny a poruchy srdečního rytmu (odborně arytmie) (8).
  • A i nízká hladina draslíku v krvi má negativní vliv na srdeční rytmus (15).
  • Nepravidelnosti v srdečním rytmu negativně ovlivňují zásobení mozku, svalů a ostatních orgánů v těle kyslíkem.
  • V některých případech může draslíkem vyvolaná srdeční arytmie být i smrtelná (16).

Shrnutí: Hladina draslíku má podstatný vliv na svalové kontrakce. Nadbytek i nedostatek draslíku v těle mohou vyvolat svalovou slabost, křeče a také nepravidelnosti srdečního rytmu (arytmie).

Konzumace potravin bohatých na draslík má řadu blahodárných účinků na vaše zdraví.

Pomáhá snižovat krevní tlak

  1. Vysoký krevní tlak celosvětově (Čechy nevyjímaje) trápí více než třetinu lidí (17).
  2. Je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí na světě (18).
  3. Strava bohatá na draslík pomáhá snižovat krevní tlak, protože z těla odstraňuje nadbytek sodíku (18).

  4. Vysoká koncentrace sodíku v těle naopak zvyšuje krevní tlak, a to zejména u lidí, kteří již trpí vysokým krevním tlakem (odborně hypertenzí) (19).
  5. Analýza 33 studií potvrdila, že u lidí s vysokým krevním tlakem dochází po zvýšení příjmu draslíku ke snížení systolického tlaku o 3,49 mmHg a o snížení diastolického tlaku o 1,96 mmHg (1).

  6. Jiná studie, které se zúčastnilo 1 285 pacientů ve věku 25 – 64 let, potvrdila, že osoby, které konzumovaly nejvíce draslíku měly nižší krevní tlak než ti, jejichž denní příjem draslíku byl nižší.

  7. U lidí, kteří jedli nejvíce potravin s vysokým obsahem draslíku byl systolický tlak v průměru o 6 mm Hg nižší a diastolický tlak o 4 mm Hg nižší než u ostatních účastníků studie (20).

Chrání před cévní mozkovou příhodou

Cévní mozková příhoda (lidově mozková mrtvice) je stav, kdy dojde k omezení průtoku krve mozkem v důsledku ucpání cévy sraženinou (ischemická cévní mozková příhoda) nebo v důsledku prasknutí cévy (hemoragická mozková příhoda). 

Cévní mozková příhoda každý rok postihuje více než 30 tisíc Čechů. Řada z nich na následky tohoto onemocnění zemře .

Řada studií naznačuje, že konzumace stravy bohaté na draslík pomáhá v prevenci mozkové mrtvice (1, 21).

Analýza 33 studií, kterých se zúčastnilo 128 644 osob, potvrdila, že lidé s nejvyšším příjmem draslíku mají o 24% nižší riziko, že dostanou cévní mozkovou příhodu než ti, kdo konzumují draslíku málo (1).

Navíc analýza dalších 11 studí, kterých se zúčastnilo 247 510 pacientů, potvrdila, že lidé, kteří konzumují největší množství draslíku mají o 21% nižší riziko mozkové mrtvice. Stejná studie pak naznačuje, že konzumace stravy bohaté na draslík také snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob (22).

Pomáhá v prevenci osteoporózy

  • Osteoporóza je onemocnění charakterizované řídnutím kostí (úbytkem kostní hmoty). 
  • Je často spojována s nedostatkem vápníku v těle (hypokalcémií), protože vápník je velmi důležitý pro zdravé kosti (23).
  • Studie naznačují, že také strava bohatá na draslík, pomáhá v prevenci osteoporózy díky tomu, že draslík brání nadměrným ztrátám vápníku z organizmu močí (24, 25, 26).
  • Jedna studie, které se zúčastnilo 62 zdravých žen ve věku 45 – 55 let potvrdila, že ženy, které jedly nejvíce draslíku měly nejvíce kostní hmoty (2).
  • Další studie na 994 zdravých ženách v období před menopauzou, naznačuje, že účastnice, které konzumovaly nejvíce potravin bohatých na draslík měly nejvyšší hustotu kostní hmoty v pánevních a stehenních kostech (27).
Zajímavé:  Antacida - vše o zdraví

Chrání před ledvinovými kameny

  1. Ledvinové kameny jsou vlastně krystaly, které vznikají z moči s nadměrnou koncentrací některých látek (28).

  2. Vápník bývá často součástí ledvinových kamenů a několik studií potvrzuje, že citrát draselný (též citronan draselný) pomáhá snižovat hladinu vápníku v moči (29, 30).
  3. Díky tomu draslík pomáhá v prevenci ledvinových kamenů.

  4. Citrát draselný se nachází ve většině druhů ovoce a zeleniny, takže ho snadno můžete zařadit do vašeho jídelníčku.

  5. V jedné čtyřleté studii na 45 619 mužích, lékaři zjistili, že ti, kdo konzumovali nejvíce draslíku denně, měli o 51% nižší riziko vzniku ledvinových kamenů (3).
  6. A stejně tak jedna 12-letá studie na 91 731 ženách potvrdila, že ty, které jedly nejvíce draslíku, měly o 35% nižší riziko vzniku ledvinových kamenů (31).

Brání zadržování vody v těle

K zadržování vody v těle dochází v situaci, kdy je nějakým způsobem narušen metabolizmus, funkce jater, ledvin a dalších orgánů. 

Draslík se na odvodnění organizmu používá již velmi dlouho (32).

Studie naznačují, že vysoký příjem draslíku pomáhá zmírňovat zadržování vody díky diuretickým účinkům draslíku. Draslík totiž zvyšuje produkci moči a snižuje tak hladinu sodíku v organizmu (4, 33, 34).

Shrnutí: Strava bohatá na draslík pomáhá snižovat krevní tlak a zmírňovat projevy zadržování vody v těle. Draslík také chrání před mozkovou mrtvicí, osteoporózou a ledvinovými kameny.

Draslík se nachází v celé řadě potravin, zejména v ovoci, zelenině a také v rybách.

Většina zdravotnických organizací za optimální denní množství draslíku považuje hodnoty mezi 3 500 – 4 700 mg (35, 36).

Tady je přehled několika potravin bohatých na draslík. Obsah draslíku je uveden na 100 gramů příslušné potraviny (37).

  • Vařená červená řepa: 909 mg
  • Vařené sladké brambory Jam : 670 mg
  • Vařené fazole pinto: 646 mg
  • Vařené brambory: 544 mg
  • Grilované žampióny (pečárka dvouvýtrusá): 521 mg
  • Avokádo: 485 mg
  • Vařené sladké brambory: 475 mg
  • Vařený špenát: 466 mg
  • Kadeřávek (kapusta kadeřavá): 447 mg
  • Vařený losos: 414 mg
  • Banány: 358 mg
  • Vařený hrášek: 271 mg

Na druhou stranu užívání doplňků stravy s draslíkem není nejvhodnějším způsobem jak zvýšit jeho denní příjem.

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Losos je bohatým zdrojem draslíku

V řadě zemí totiž zdravotní úřady omezují množství draslíku v potravinových doplňcích na 99 mg, což je mnohem méně než kolik ho najdete v jedné malé porci výše uvedených potravin (38).

Důvodem pro omezení obsahu draslíku v doplňcích stravy na 99 mg je to, že řada studií zjistila, že vysoké dávky draslíku z potravinových doplňků mohou poškozovat sliznici trávicího traktu a způsobit i smrtelnou maligní srdeční arytmii (38, 39, 40).

Nicméně pokud trpíte nedostatkem draslíku, lékař vám může předepsat vhodný doplněk stravy na jeho rychlé doplnění. I tak je ale nejlepší způsob doplnění draslíku konzumace potravin, které jsou na něj bohaté.

Shrnutí: Draslík se nachází v řadě různých druhů ovoce a zeleniny. Najdeme ho také v rybách, například v lososovi. Většina zdravotnických organizací doporučuje denní příjem draslíku v rozmezí 3500 – 4700 mg.

  • V Americe pouze 2% lidí konzumuje výše uvedené optimální denní množství draslíku (41).
  • Situace v Evropě je velmi podobná.
  • Nicméně nedostatečný denní příjem draslíku jen málokdy vede ke skutečné hypokalémii (42, 43).

Ke kritickému nedostatku draslíku v organizmu nejčastěji dochází v situaci, kdy se z organizmu najednou ztratí velké množství draslíku. K tomu dochází například při chronickém dlouhodobém zvracení, při průjmových onemocněních či v situacích, kdy se z organizmu ztrácí velké množství vody (44).

Stejně tak není běžná otrava nebo předávkování draslíkem. Může se to stát, pokud budete užívat potravinové doplňky s draslíkem, ale nemáme žádné důkazy o tom, že by příjem draslíku z potravy u zdravých osob mohl vyvolat hyperkalémii (45).

Nadměrná koncentrace draslíku v krvi tak nejčastěji vzniká v situaci, kdy se tělo nedokáže nadbytečného draslíku zbavit močí. Proto hyperkalémie nejvíce ohrožuje lidi se špatnou funkcí nebo chronickým onemocněním ledvin (46).

Lidé, kteří trpí chronickým onemocněním ledvin, užívají léky na vysoký krevní tlak a starší osoby, u kterých dochází k věkem podmíněnému zhoršení funkce ledvin, by měli denní příjem draslíku omezit (47, 48, 49).

Na druhou stranu máme určité důkazy o tom, že se lze předávkovat doplňky stravy s draslíkem. Většinou se totiž jedná o malé pilulky, takže je snadné si jich vzít více než kolik je maximální povolená denní dávka (39, 40).

Požití velkého množství potravinových doplňků s draslíkem vede k extrémnímu zatížení ledvin, které se snaží nadbytečný draslík z těla vyloučit. A někdy to ledviny nemusí zvládnout (50).

Pro pevné zdraví je nicméně důležité zajistit si denně optimální příjem draslíku.

Draslík pomáhá regulovat vysoký krevní tlak a chrání před mozkovou mrtvicí, osteoporózou a ledvinovými kameny.

Shrnutí: Pokud draslík přijímáte pouze ze stravy je velmi nepravděpodobné, že si způsobíte hypokalémii nebo hyperkalémii. Je potřeba dávat pozor na doplňky stravy, kde předávkování hrozí a také na zvracení, průjmy a další stavy, při kterých z těla uniká velké množství draslíku. Pak je potřeba ho vhodným způsobem doplnit.

  1. Draslík patří mezi nejdůležitější minerály v těle.
  2. Pomáhá udržovat rovnováhu tekutin v těle a podílí se také na regulaci svalových kontrakcí a přenosu nervových vzruchů.
  3. Navíc strava bohatá na draslík snižuje krevní tlak, brání zadržování vody v těle, chrání před cévní mozkovou příhodou, osteoporózou a ledvinovými kameny.

Většina lidí trpí nedostatkem draslíku. Pokud chcete jeho denní příjem zvýšit, konzumujte potraviny, které jsou na něj bohaté, jako jsou červená řepa, špenát nebo ryby.

Význam draslíku ve stravě

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Draslík patří mezi velmi důležité minerální látky v našem organismu. Jde o tzv. makroelement, jehož hlavním posláním v našem těle je udržovat vodní rovnováhu a osmotický tlak. Víte, že podle kondičního orgánového skeneru až 20 % mých klientů trpí mírným i vyšším nedostatkem tohoto prvku? Jak v našem těle funguje? Kde ho můžeme získat? A jak se projevuje jeho nedostatek? To vše popíšu v následujícím článku.

Draslík (chemická značka K, latinsky Kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů. Nejvíce ho najdete v zemské kůře, ale je běžně zastoupen i v mořské vodě a i ve všech živých organismech. Nejvíce jej můžete znát jako přídavek do hnojiv. Společně se sodíkem je důležitým biogenním prvkem, co se podílí na správné funkci a vývoji organismů.

Jaký je účinek draslíku na náš organismus?

Ač se to nemůže na první pohled zdát, tak draslík nese odpovědnost za mnoho reakcí v našich organismech.

Řídí činnost kardiovaskulární a cerebrovaskulární soustavy, pomáhá snižovat krevní tlak, upravuje srdeční činnost, zajišťuje homeostázu prostředí uvnitř i vně buněk, a velmi výrazný je jeho vliv na nervovou soustavu. Spolu s ostatními elektrolyty vede draslík nervové vzruchy, umožňuje také svalový stah.

Krevní tlak upravuje tak, že reguluje množství tekutiny v buňkách. Naproti tomu sodík reguluje množství mimo-buněčné tekutiny, takže oba tyto minerály upravují rovnováhu tekutin v organismu a působí antagonisticky.

Draslík je v organismu tedy, lidově řečeno, protiváha sodíku a tvoří společně tzv. sodno-draselnou pumpu. Vyšší koncentrace draslíku je v lidském těle uvnitř buněk až z 86 %, celkem jej máme v těle zastoupen asi 5 g.  K uvolňování ven dochází pomocí draslíkových kanálů při přenosu vzruchu.

Draslík rovněž umožňuje přeměnu krevního cukru – primárního paliva organismu – na glykogen, jako skladovatelnou formu energie, který se ukládá primárně v játrech, a podle trénovanosti také více či méně ve svalové tkáni.

Ze zmíněných vlastností logicky vyplývá, že působí diureticky a tím napomáhá organismu zbavovat se odpadních látek z těla.  

Draslík má jednu větší nevýhodu, a to, že z těla efektivně vylučuje močí i potem. JV jídelníčku dneška, kdy převažují polotovary, fast foody, slané uzeniny i sýry, to vše v kombinaci s nasycenými a přepálenými tuky, zvyšuje zádrž sodíku v těle.

Nedostatek pohybu zhoršuji kvalitu krevního oběhu i lymfatického systému a sodík v těle nemá jak opouštět tělo.

V kombinaci právě s nedostatkem draslíku pak můžeme usuzovat, že dříve či později by se mohly vyskytnout obtíže s vysokým krevním tlakem a s dalšími onemocněními, komplexně nazývanými jako metabolický syndrom.

Zajímavé:  Dráždivý tračník - vše o zdraví

Proto je nutné draslík pravidelně dodávat společně se stravou. Platí to zejména při náročném sportovním vytížení, a také při náročném manuálním zaměstnání. Rovněž se jej více ztrácí z těla vlivem letních veder. Důležitá je také správná činnost ledvin, která reguluje množství vody v těle, a tím draslík také.

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Jak můžete poznat, že Vám draslík v těle chybí?

Můžete to poznat podle více či méně specifických příznaků, jako jsou únava, nechutenství, nervozita problémy se spánkem, někdy i hypoglykémií. Také bolestivostí a únavou svalů, zhoršeným dýcháním i tepem. Pokud zároveň máte zvýšenou retenci sodíku vlivem nezdravé stravy, tak můžete mít tlak zvýšený, mohou se projevit problémy se srdcem.

Jaká je podle doporučení lékařů správná denní dávka draslíku?

Denně by se měla pohybovat od 2 do 3,5 g.  Draslík je nejvíce zastoupen v celozrnných obilovinách, neloupaném ovoci a zelenině. Nejvíce draslíku je pod slupkou, tudíž je vhodné zeleninu i ovoce neloupat, případně brambory vařit ve slupce v páře. Loupáním se ztratí až 60 % draslíku a varem a následnými slitím tekutiny dalších 20 %.

Toto doporučení vlastně zahrnuje zásady racionálního stravování. Jíst celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, ke každému jídlu čerstvou zeleninu či ovoce, pokud možno, vařit v páře a s minimálním množstvím soli. Důležité je sledovat množství soli na etiketách potravin a vyhnou se kořenícím směsem, co jsou jen předražená sůl. A jak se obecně říká, všeho s mírou.

I draslík může mít negativní dopady na náš organismus, pokud jej zkonzumujete před 20 g. K toxicitě může dojít u pacientů s ledvinovým onemocněním nebo u lidí, kteří užívají nadměrné množství potravinového doplňku s tímto minerálem. Mezi známky nadbytku draslíku patří svalová únava a nepravidelný tep srdce.

Potravinové doplňky s draslíkem mohou i v malém množství působit podráždění žaludku a nevolnost.

Proto je dobře jej doplňovat pravidelnou stravou a denně mít alespoň 500 g zeleniny, ve které potřebné množství draslíku získáte bez zbytečných chemických náhražek.

Ovšem existuje onemocnění, zvané syndrom dráždivého tračníku. Syndrom dráždivého tračníku může být příčinou dlouhodobých potíží, jako jsou bolesti břicha, zácpa, průjem či nadýmání. Lékaři udávají, že až patnáct procent lidí trápí bolesti břicha a střevní potíže dlouhodobě, a to i několikrát týdně.

V jídelníčku doporučuji omezit mléko, ale zařazujte zakysané mléčné výrobky. Pozor na perlivé nápoje, ovoce se slupkou a nadýmavou zeleninu. Naopak se nebojte mátového či moringového čaje, banánů, sušených borůvek či ovesných vloček. Ke zlepšení stavu střev mohou pomoci probiotické kvasinky.

Můžete vyzkoušet špenát, hlávkový salát, rozinky i probiotika s vlákninou, která podpoří fungování střev. Nezapomínejte v průběhu celého dne dostatečně pít. I syndrom dráždivého tračníku spojený s nadýmáním může velmi komplikovat život. Omezit v jídelníčku nadýmavou zeleninu přitom nestačí.

Důležitý je také příjem probiotik a trávicích enzymů snižujících jak nadýmání, tak křeče a bolesti.

Proto pro doplnění nejen hladiny draslíku, ale i dalších důležitých prvků, jako jsou vápník, zinek, železo, si můžete pořídit bylinné směsi s Morignou olejodárnou.

  Například čaj pro dobré trávení, který naleznete na Bylinná směs pro trávení A tato bylinná směs je vhodná i pro pacienty se syndromem dráždivého tračníku. Moringa olejodárná je známá pod termíny zázračný strom, nebo strom života.

Její složky a živiny jsou ve skvěle vyvážené harmonii a dobře pro organismus vstřebatelné.

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Navíc nyní si moringu můžete dopřát i v každém jídle, jako součást skvělé a chuťově vyvážené bylinkové soli (Bylinková sůl s Moringou). Kvůli zvýšení účinnosti moringy doporučuji tuto sůl používat do studené kuchyně, jako do salátů, dressingů, nebo na konečné tepelně ošetřených jídel.

Skvěle se hodí do pomazánek s uzeným tofu, italských salátů s mozzarelou a olivami, a své místo může mít i v řecké a francouzké kuchyni. Pokud chcete touto bylinkovou solí ochutit i jídla dušená i vařená, doporučujeme ji použít až po odstavení z plotny.

Skvěle se tato bylinková sůl bude vyjímat v rajčatových omáčkách i dušeném hovězí po burgunsku. Vyzkoušejte ji k dochucení krémových mixovaných polévek.

Koření obsahuje jemnou mořskou sůl, list moringy olejodárné, nať tymiánu obecného, list rozmarýnu lékařského, nať majoránky lékařské, nať dobromysli lékařské, nať bazalky pravé.

Proč si nedopřát pořádnou porci živin v každém jídle, anebo proč si nedodat nejen draslík touto formou, pokud trpíte obtížemi s trávicím traktem, nebo z jakýchkoliv jiných zdravotních důvodů nemůžete do těla dostat doporučené množství zeleniny a ovoce?

Draslík: Pro správnou funkci nervů, svalů a srdce

Zdravý životní styl si málokdo spojuje s doplňováním minerálu draslík. Přitom je hlavní esencí, bez které by lidské tělo nemohlo správně fungovat.

Největší část z celkového množství draslíku lidského těla se skrývá v buňkách – 98 %.

  • podílí se na stabilitě vnitřního prostředí, nezbytné prakticky pro jakékoliv funkce probíhající v živém organismu,
  • potřebujeme pro správnou funkci nervového a svalového systému,
  • hraje také zásadní úlohu ve správné činnosti našeho srdce.

Hladina draslíku v krvi je přísně regulována pomocí našich ledvin. Větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálních hodnot může vážně ohrozit naše zdraví. Poruchy srdečního rytmu v důsledku zvýšené nebo snížené hladiny draslíku nejsou bohužel nijak vzácné.

Draslík a cukrovka

Cukrovkáři, kteří diabetus získají během života, mají mnohem větší problémy s játry než se slinivkou. A právě draslík ovlivňuje správné fungování jater. Pokud má člověk nízkou hladinu draslíku, nemůže skladovat cukr tam, kde ho potřebuje – ve svalech a játrech. Tělo bez draslíku totiž přemění cukr na tuk.

Po tomto procesu hladina cukru znovu klesá a tělo si žádá další cukr. Organismus sice touží přijmout další cukr, avšak ve skutečnosti mu chybí právě draslík. Nízká hladina tohoto minerálu totiž snižuje glukózovou toleranci spojenou s redukcí uvolňování inzulínu, což vede k výrazným změnám metabolismu glukózy.

 

Draslík v potravinách

Draslík je hojně rozšířen jak v okolním prostředí, tak i v potravinách. Je dostupný téměř z každého pokrmu.

Nejbohatšími potravinovými zdroji draslíku jsou

Nedostatek draslíku

Při nedostatku draslíku na sobě můžeme pozorovat množství necharakteristických příznaků. Objevují se bolesti hlavy, ospalost, slabost nebo svalové křeče, nepravidelný srdeční rytmus.

Nadbytek draslíku

Nadbytek draslíku můžeme pociťovat jako brnění v končetinách, pocity slabosti, někdy se objevuje i zvracení a průjmy. Příčiny těchto obtíží jsou velmi pestré, jejich určení a odstranění patří do rukou lékaře.

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá. Při větším poklesu nebo zvýšení této hladiny jsme přímo ohroženi náhlou srdeční zástavou.

Upozornění

Projímadla a diuretika (léky podporující močení) vedou ke zvýšeným ztrátám draslíku z těla. V užívání těchto léků bychom se proto měli řídit především radami svého lékaře.

Trpíte-li onemocněním ledvin, můžete být ohroženi zvýšenou hladinou draslíku. Tyto stavy jsou závažné a vyžadují lékařské sledování.

Doporučená dávka draslíku

Doporučená denní dávka je 2-4 gramy pro dospělé a asi o 1 gram méně pro děti. Tatu dávku bez problémů zkonzumujete v běžných potravin.

Zvýšený příjem draslíku potřebujete zejména při těchto stavech:

  • průjem – průjmovitá onemocnění vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin a minerálů – zejména draslíku. Součástí léčby každého průjmu musí být proto především doplňování tekutin a minerálů. Nejčastější formou při domácí léčbě jsou nejrůznější minerální vody a iontové nápoje.
  • užívání diuretik – užívání některých diuretik (léků na odvodnění) vede k nebezpečným ztrátám draslíku močí. Formu doplnění konzultujte se svým lékařem. Nejčastěji jsou doporučovány tablety nebo sirup pro možnost přesného dávkování.
  • zvýšené pocení – v potu ztrácíme tekutiny i minerály. O doplnění tekutin se tělo snadno přihlásí pocitem žízně. Na doplnění minerálů však musíme myslet sami. Vhodné jsou minerální vody a iontové nápoje.

Draslík v krvi - Vše o zdraví

Kdo se zajímá o vytrvalostní sporty, jistě nepřehlédl širokou nabídku iontových nápojů. Závodník při maratónu musí doplňovat nejen tekutiny, ale i minerály, jejichž ztráty jsou při vydatném pocení neméně významné. Jednou z příčin svalových křečí při těchto závodech může být právě snížená hladina draslíku v krvi.

Máte-li dojem, že trpíte nedostatkem draslíku, kupte si některý z mnoha nabízených doplňků stravy, lékárník vám jistě ochotně poradí s výběrem. Zvažte však, zda v jednotlivých případech nekonzultovat výběr předem s lékařem.

Zajímavé:  Bolest v podpaží - vše o zdraví

Draslík – proč je pro tělo důležitý a co hrozí při jeho nedostatku – Etická Fitness Aliance

Draslík v krvi - Vše o zdraví

  1. 1. Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2. Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3. Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu a chuť.
  4. 4. Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5. Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6. Upřednostňujeme seriózní značky investující do vývoje a složení před značkami zaměřenými na agresivní mass-marketing.
  7. 7. Upřednostňujeme značky/výrobce, které podporují zdravý a etický životní styl

Draslík v krvi - Vše o zdraví

  • Únava a nemožnost kvalitního spánku
  • Špatná koncentrace a paměť
  • Zvýšené riziko diabetu a inzulinové rezistence
  • Snížení pevnosti kostí kvůli většímu množství vápníku vylučovaného v moči
  • Svalová slabost a křeče
  • Bolest kloubů
  • Zvýšený krevní tlak
  • Zvýěné riziko srdeční choroby a mrtvice
  • Zvýšená citlivost na sůl/sodík
  • Zvýšené riziko vzniku ledvinových kamenů

Jeden z největších problémů při nedostatku draslíku je neschopnost těla neutralizovat kyseliny. Ty jsou produkovány v těle kvůli zpracování potravy a je právě úlohou draslíku udržovat jejich správnou hladinu a tím pádem i hladinu pH v těle. Při jeho nedostatku se pak tělo příliš zakyseluje. Ovoce a zelenina obsahují látky, které kyseliny rovněž neutralizují, obiloviny a živočišné produkty většinou ale ne. Výsledkem je pak špatné zažívání a tím pádem zhoršená imunita, chronická únava, nemocné srdce a mnoho dalších vážných problémů.

Jak se vyhnout nedostatku

Zvýšené denní dávky draslíku potřebují zejména sportovci kvůli větší potřebě efektivního krevního systému, který distribuuje důležité živiny do svalů, kostí a důležitých orgánů.

Doporučují se potraviny bohaté na draslík: Bílé fazole, avokádo, brokolice, batáty, banány, grapefruity, sardinky, čerstvé nezpracované méko nebo kvalitní hovězí maso.

Pro sportovce se doporučuje se i přijímat draslík v doplňcích stravy, je třeba vybírat takový, kde není draslík uměle syntetizován a je ve formě využitelné pro tělo – tzn. ve formě citrátu.

Při správné hladině draslíku se můžete těšit ze zdravého srdce a správného krevního tlaku, z dobře fungujícího metabolismu a zpracování živin z potravy, z fungujícího svalů bez křečí a bolesti, z dobře fungujícího nervového systému, z dobrého zažívání a ze zdravých ledvin.

Zdroje:

1. https://draxe.com/low-potassium/2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10493180

3. http://www.chiro.org/nutrition/FULL/Essential_Nutrients_for_Endurance_Athletes.shtml

Draslík

Draslík patří mezi nejrozšířenější prvky zemské kůry, je nezanedbatelnou složkou mořské vody. Podílí se na stabilitě vnitřního prostředí je nezbytný pro jakékoliv funkce probíhající v živém organismu.

V buňkách lidského těla tvoří draslík hlavní minerál, udržuje množství tekutiny v buňkách, je nezbytný pro přesnou funkci kardiovaskulárního systému, pro svalový tonus, činnost mnoha enzymů, přeměnu glukózy v energii, k udržování rovnováhy kyselin. Spolu s ostatními elektrolyty vede draslík nervové vzruchy.

Organismus je schopen udržet draslík jen za přítomnosti hořčíku.

Zásobárnami draslíku v těle jsou svaly, mozek, nervy, kostní morek, pokožka, žaludeční a střevní sliznice, ledviny, játra.

Hladina draslíku v krvi je přísně regulována pomocí ledvin. Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá, větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálních hodnot může vážně ohrozit zdraví.

Draslík zajišťuje správnou funkci nervového a svalového systému, má zásadní vliv na správnou činnost srdce (tep i tlak).

Poruchy srdečního rytmu až zástava srdce v důsledku zvýšené nebo snížené hladiny draslíku nejsou bohužel nijak vzácné.

Draslík pomáhá snižovat krevní tlak, čímž přispívá k prevenci vysokého krevního tlaku a mozkových i srdečních příhod.

Draslík umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, který je následně ukládán v játrech a ve svalech. Je přirozeným diuretikem, takže pomáhá odstraňovat z těla škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu.

Podává se také proti alergiím, pomáhá snášet vysoké klimatické teploty. Draslík podporuje dýchání, okysličování krve, vytváří pocity uvolnění a pohody.

Přírodní zdroje draslíku:

  • ovoce (hlavně banány, sušené meruňky, pomeranče, hroznové víno, jablka, datle)
  • zelenina (čerstvý hrášek, rajčata, květák, kapusta)
  • brambory
  • houby
  • maso, drůbež
  • vejce
  • obilné klíčky

Nedostatek (hypokalémie) může nastat při nedostatečném příjmu tekutin, při průjmech nebo nadměrném pocení, nebo při dietě s příliš vysokým obsahem bílkovin.

 

Projevy nedostatku draslíku:

  • bolesti hlavy
  • závratě
  • hučení v uších
  • nadměrná únava, ospalost
  • slabost nebo svalové křeče
  • mravenčení v končetinách
  • nevolnost až zvracení
  • průjmy nebo naopak zácpa
  • špatné trávení, plynatost, bolestivé větry
  • nepravidelný srdeční rytmus, poškození srdce
  • vysoký krevní tlak
  • nespavost

Užívání projímadel a diuretik (léky snižující hladinu tekutin v těle) vede ke zvýšeným ztrátám draslíku z těla.

Projevy nadbytku draslíku:

  • brnění v končetinách
  • podráždění žaludku, nevolnost
  • pocity slabosti
  • nepravidelná akce srdeční

Toxické působení draslíku je málo pravděpodobné, ohroženi jsou však lidé, kteří trpí onemocněním ledvin nebo užívají nadměrné množství potravinových doplňků s obsahem draslíku.

Doporučené denní dávkování draslíku:

  • dospělí muži i ženy 2 – 4 gramy
  • děti 1 – 3 gramy

Příjem této doporučené denní dávky pokrývá každodenní konzumace běžných potravin. Snažte se upravovat zeleninu v páře nebo v mikrovlnné troubě, neboť vaření ve vodě snižuje obsah draslíku. Například brambory vařením ve vodě ztrácejí 50 procent draslíku, vařením v páře však jen necelých 6 procent.

V případě, že je draslík doplňován pomocí potravinových doplňků, je vhodné jej užívat při jídle, aby se snížilo dráždění žaludku.

Zvýšit příjem draslíku oproti doporučené denní dávce je vhodné v případech, kdy dochází ke zvýšeným ztrátám draslíku močí nebo potem:

  • užívání diuretik
  • užívání tablet na snížení váhy
  • průjmovité onemocnění
  • nadměrné pocení (sport, teplota, vysoké klimatické teploty)

Potřebu draslíku zvyšuje pití alkoholu a kávy.

Každé užívání draslíku v potravinových doplňcích vždy konzultujte předem s ošetřujícím lékařem, hlavně pak v případě onemocnění ledvin a při léčbě s vysokým tlakem!

Draslík – Mojezdraví.cz

Autor: istock.com

Draslík (Kalium – K) patří mezi základní biogenní prvky v lidském těle. Společně se sodíkem je důležitou minerální látkou, která se podílí na správné funkci a vývoji organismů.

Minerální látky jsou anorganické biogenní prvky, které je potřeba tělu dodávat a které se účastní mnoha životně důležitých funkcí.

Zhruba 98 % draslíku v těle se nachází uvnitř buněk. Kolem 80 % z tohoto množství se nachází v buňkách svalových, zatímco zbylých 20 % draslíku najdeme v kostech, játrech a také v červených krvinkách.

Draslík je nezbytný pro správnou funkci kardiovaskulárního systému, pro svalový tonus, činnost mnoha enzymů, přeměnu glukózy v energii, k udržování rovnováhy kyselin. Spolu s ostatními elektrolyty vede draslík nervové vzruchy. Organismus je schopen udržet draslík jen za přítomnosti hořčíku.

Tělo si neumí vitaminy a minerály vyrobit samo. Kdy je musíte doplnit?

Nedostatek draslíku

Dlouhotrvající nedostatek draslíku – hypokalémie, může nevratně poškodit ledviny a vést až k jejich úplnému selhání s potřebou dialýzy.

Nedostatek draslíku může také způsobit výraznější ztráta tekutin a minerálů, k čemuž dochází například při opakovaném zvracení, průjmech, dlouhodobém užívání projímadel a některých léků na vysoký krevní tlak, tzv. diuretika.

Mezi typické příznaky deficitu draslíku patří svalové křeče, únava, bolesti hlavy, mravenčení v končetinách, podrážděnost, vysoký krevní tlak a bušení srdce.

Nadbytek draslíku

Zvýšená hladina draslíku v krvi (hyperkalémie) je potenciálně život ohrožující poruchou, protože může vyvolat závažné srdeční arytmie až náhlou zástavu srdce.

Zrádné je, že příznaky hyperkalémie jsou mírné (slabost, únava, brnění kolem úst, trnutí jazyka nebo bušení srdce), a tak často bývá odhalena až laboratorním testem.

Vznikem hyperkalémie jsou ohroženi hlavně nemocní s nedostatečností ledvin, zvláště pak pacienti léčení umělou ledvinou a z nich nejvíce ti, kteří již nemočí. Draslík je totiž za normálních okolností z těla vylučován hlavně močí.

Draslík v potravinách

Draslík je obsažen především v ovoci (banánech, meruňkách, švestkách), zelenině, bramborách, ořechách, celozrnných obilninových výrobcích, luštěninách, mléčných výrobcích a mase. Tělu ho ale můžete dodávat i ve formě doplňků stravy.

Doporučená denní dávka draslíku je od 2000 do 3500 mg pro ženy i pro muže.

Lékař radí: Jak poznat nedostatek vitamínů a minerálů a čím je doplnit?

Autor: Marie Bezděková

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *