Nemoci oka – Vše o zdraví

Existuje velké množství poruch zraku. Za jejich vznikem stojí hned několik faktorů – genetická predispozice, věk, různé nemoci, jako cukrovka, a často také životní styl. Například krátkozrakost postihuje až 30 procent populace a postižených prudce přibývá.

Vzhledem k tomu začíná být péče o oči a prevence vzniku očních vad důležitou témou. V Evropě je podle ECV (European Coalition for Vision) až 25 milionů lidí s očními vadami. Ale předpokládá se, že až 70 milionů lidí má začínající problémy s očima, o kterých ještě nevědí, a až 8,5 milionům lidí hrozí totální slepota.

Přitom řada očních vad a onemocnění, která jsou zachycena včas, může být úspěšně léčena.

Problémem dnešního světa je změna životního stylu a také to, že lidé nemají potřebu chodit na prohlídky k oftalmologovi. Preventivní prohlídky u očaře nejsou v Česku nijak stanovné. Zatím se provádí jenom rychlé vyšetření zraku na preventivní prohlídce u všeobecného lékaře, na kterou by měl dospělý člověk chodit každé dva roky. Na toto všeobecné vyšetření však řada lidí také nechodí.

Zdroj: Bigstockphoto.com

Poruchy zraku mohou vést až k depresím

Podobně jako při ostatních zdravotních problémech, také v případě očí, jdou lidé k oftalmologovi, až když už mají velké potíže. Neléčené oční vady nebo onemocnění oka mohou mít za následek až ztrátu zraku, v lepších případech bolesti hlavy nebo zad, únavu, zhoršené soustředění.

Americké akademie pro oftalmologii dokonce uvádí, že lidé s poruchami zraku mají větší sklon k chronickým onemocněním, nehodám, v nejhorších případech k sociálnímu vyloučení nebo depresím. Přitom řada očních vad jde léčit, pokud se zachytí včas, nebo je lze napravit různými korekčními pomůckami, jako jsou brýle, kontaktní čočky.

Jindy pomůže chirurgický zákrok nebo laserová operace očí.

Krátkozrakost – myopie

Krátkozrakost je nejčastější oční vadou na světě. Tato vada postihuje podle WHO až 30 procent světové populace, přičemž počet pacientů stále roste. Myopie, jak se tato choroba odborně nazývá, vzniká obvykle v mladém věku. Po ukončení růstu, tedy mezi 20 a 25 rokem, se tato refrakční vada většinou ustálí.

Autorefrakto-keratometer CRK-7000. Zdroj: Medihum.cz

Tato refrakční vada se projevuje neostrým nebo zamlženým viděním do větších vzdáleností. Může za to většinou takzvané delší oko, které může být dědičné.

V dnešní době však krátkozrakost zhoršuje také moderní způsob života, který oko příliš namáhá. Neustále koukání do obrazovek televize, počítače nebo mobilu lidské oko doslova ničí.

Krátkozrakost je refrakční vadou, která se vyjadřujeme v minusových dioptriích:

• nízká/jednoduchá krátkozrakost – do -3 dioptrií,
• střední/mírná krátkozrakost – od -3,25 až do -6,5 dioptrií,
• těžká myopie – nad -6,75 dioptrií,
• středně těžká – zastaví se většinou po dvacátém roku života,
• progresivní – zhoršuje se každý rok, většinou až do 30 roku života.

Výška refrakční vady se zjišťuje také pomocí autorefrakto-keratometrů. Ty dokáží zjistit nejen refrakční vadu, ale také astigmatismus nebo cizí tělísko v oku či šedý zákal. Po zjištění výšky refrakce následuje její korekce. Existuje několik způsobů, jak krátkozrakost korigovat. Tradiční cestou je použití brýlí.

Na korekci krátkozrakosti se používají rozptylová skla, díky kterým paprsky dopadnou na sítnici. To má za následek ostrý obraz. Na stejném principu fungují i kontaktní čočky. Ty jsou však praktičtější a méně omezující, zejména při sportech. Ani brýle ani čočky však problém neodstraní, jen ho eliminují.

Pro úplné odstranění problému je třeba absolvovat laserovou operaci očí.

Zdroj: Unsplush.com

Dalekozrakost – hypermetropia (hyperopia)

Lidé si často mýlí krátkozrakost s dalekozrakostí. Nedokáží určit, která vada je která. Při dalekozrakosti člověk vidí dobře do dálky, ale má problém zaostřit na blízké předměty nebo na čtení.

Vzhledem k tomu, že se naše oko vyvíjí ještě po narození, rodí se s dalekozrakostí vlastně každý. Při hypermetropii je narozdíl od krátkozrakosti oko příliš malé, a tak se paprsky procházející rohovkou setkávají až za čočkou.

Dalekozrakost se vyjadřuje v plusových dioptriích:

•  lehká dalekozrakost – od +0,25 až do +3 dioptrií,
•  střední dalekozrakost – od +3,25 až do +6 dioptrií,
• vysoká dalekozrakost – od +6,25 až do +9 dioptrií,
•  těžká vada – od +9,25 dioptrií (postižení vidí špatně také vzdálené předměty).

Vada může být doprovázena dalšími poruchami zraku, jako je tupozrakost nebo strabismus.

Při přehlížení problémů může dojít k bolestem hlavy nebo očí, zamlžování zraku, někdy také zánětům očních víček.

Proto je důležité zajít k oftalmologovi a zajistit si vhodnou korekční pomůcku v podobě brýlí nebo kontaktních čoček. Řešením může být, stejně jako v případě krátkozrakosti, laserová operace očí.

Šedý zákal – katarakt

Podle informací WHO je šedý zákal nejčastější příčinou ztráty zraku u lidí, a to na celém světě. Jde o onemocnění, které postihuje hlavně starší osoby ve věku nad 75 let. Při kataraktu dochází k zakalení oční čočky.

Následkem toho vidí postižení rozmazaně nebo jako by přes záclonu. V nejhorších případech může dojít ke ztrátě zraku.

K jeho odhalení tak může pomoci vyšetření štěrbinovou lampou, která dokáže vyšetřit přední část oka, mimo jiné také čočku.

Zdroj: Bigstockphoto.com

Léčba není možná, jediným řešením šedého zákalu je operace, které se starší lidé často bojí. Přitom jde ve většině případech o velmi jednoduchý, krátký zákrok, který většinou probíhá bez použití celkové anestezie. Zakalená lidská čočka je při operaci nehrazená speciálně vyrobenou umělou variantou, díky které se může člověk zbavit také různých refrakčních vad.

Zelený zákal – glaukom

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo v roce 2017 přibližně 351 tisíc pacientů s glaukomem. Od roku 2012 tak jejich počet vzrostl o více než deset tisíc.

 Postižení se většinou také objevuje u starších osob, ale může postihnout také děti a dorost. Příčina glaukomu není známá. Stejně jako katarakt, také glaukom může skončit slepotou.

Pokud se ale objeví a diagnostikuje včas, je možné postup onemocnění oddálit a zmírnit.

V případě glaukomu je postihnut zrakový nerv, který přenáší informace z oka do mozku. Ze začátku však může onemocnění probíhat bez příznaků. Právě proto je důležité dodržovat pravidelné preventivní prohlídky a v případě sebemenších očních problémů navštívit oftalmologa.

Ten může začátek onemocnění zachytit například také díky obyčejné přímé oftalmoskopii ještě v době, kdy je možné onemocnění léčbou zmírnit nebo oddálit komplikace s ním spojené.

Přímé světlo a několikanásobné zvětšení díky oftalmoskopu může odhalit nepříznivé změny na zrakovém nervu.

Onemocnění se může projevit jen drobnými výpadky v zorném poli, postupně může dojít ke ztrátě periferního vidění. Léčba zahrnuje většinou oční kapky, někdy tabletky, v horších případech se může přistoupit k operaci, někdy také k laserové.

Tupozrakost – amblyopia

Přibližně tři procenta populace postihuje tupozrakost, neboli amblyopie. Jde o funkční vadu, při které je většinou jedno oko postižené snížením zrakové ostrosti.

I když to ovlivňuje celkové vidění, někteří lidé si dlouhou dobu neuvědomí, že mají nějaký problém. Postižený špatně vnímá hloubku nebo nevidí trojrozměrné. Jde o vadu, která vzniká už v dětství.

Stojí za ní strabismus (šilhání), případně velký rozdíl mezi refrakčními chybami obou očí. Na základě těchto problémů pak přestane mozek jedno z očí používat.

Lékaři by především měli věnovat pozornost dětem, jejichž rodiče trpí různými zrakovými vadami nebo samotnou tupozrakostí. Amblyopii jde totiž léčit nebo jí můžeme předcházet. V dětském věku se využívá především okluzní léčba.

Děti tak nosí na zdravém oku takzvaný okluzor, aby si procvičovali tupozraké oko. Po dvanáctém roku života však tato léčba už nemá téměř žádný význam.

Moderní medicína se však shoduje na tom, že také v dospělosti je do určité míry možné tupozrakost zlepšovat pomocí různých cvičení, ale výsledky nejsou tak výrazné jako v případě dětí.

Toto je jen malý výčet vad a onemocnění oka. Současná medicína se také často potýká se strabismem, stárnutím oka, změnami na oku pod vlivem cukrovky a dalšími problémy. Téměř všechny vady a onemocnění lze zachytit, zmírnit nebo vyléčit díky včasné diagnostice.

Proto je důležité, aby se zvýšila informovanost o různých očních vadách a o jejich příznacích.

Odborník pak může díky pravidelným prohlídkám a prostřednictvím kvalitních oftalmologických přístrojů včas vadu nebo onemocnění odhalit a navrhnout správnou korekci nebo léčbu.

Problémy s očima

Červené oko je běžné onemocnění, které se může objevit, pokud vám popraskají vlásečnice na povrchu oka. Krev pak barví oko do růžové nebo načervenalé barvy. Může mít různé příčiny a různě závažné důsledky. Rozhodně je dobré svůj stav zkonzultovat s optometristou nebo s očním lékařem, kteří doporučí správný postup, jak oko uzdravit.

Příznaky červeného oka

Příznaky mohou být:

•  podrážděné oči
•  pocit pálení, řezání
•  pocit cizího tělesa v oku
•  neustále svědění v očích
•  suchost
•  mírná až silná bolest
•  výtok z očí
•  zvlhlé oči
•  rozmazané vidění
•  vysoká citlivost na jasné světlo

Typy červeného oka

Důvodů ke vzniku červeného oka je několik. Zde jsou ty hlavní:

1. Alergie Lidé s alergiemi se často potýkají s kýcháním, svěděním očí, slzením a pocitem pálení. To vše může oko dost snadno podráždit a způsobit tzv. červené oko.Oko také často dráždí látky jako pyl, prach, parfémy, kouř nebo plísně. I to může být příčinou zarudnutí.
2. Suché oči Další běžnou příčinou červeného oka je suchost očí. Oku chybí přirozená vlhkost, a to jak z okolního vzduchu, tak z vody obsažené v těle, což oči narušuje. Abychom dobře viděli, potřebuje oko lubrikaci. Krevní cévy a membrány v oku se v případě suchých očí mohou roztáhnout a způsobit mírnou nebo intenzivní bolest a zarudnutí. Stav ovšem může vést i k horším věcem, jako je rohovkový vřed.
3. Infekce Oční infekce mohou vyvolat zánět řasových folikul (tedy té části, odkud řasy vyrůstají) a membrány (vrstvy) chránící povrch oka. Oči jsou pak zarudlé a bolavé. Při infekci oka se začne tvořit dodatečná tekutina. Jejím smyslem je chránit oko před vstupem cizích látek, například prachu. Pokud vás trápí pouze jedno červené oko, je o něco pravděpodobnější, že jde spíš o infekci než alergii. Zde jsou běžné příklady očních infekcí: 

   Zánět spojivek (konjunktivitida): Zánět spojivek může mít více různých příčin, které jej způsobily (především rozlišujeme, zda jej vyvolaly bakterie nebo viry).

   Při této nemoci napadá infekce vnější ochrannou vrstvu oka a vyvolává zánět. Tělo pak produkuje větší množství hlenu, aby ochránilo povrch oka před dalšími nebezpečnými látkami zvenčí.

   Pokud si chcete o tématu zjistit víc, přečtěte si náš článek o zánětu spojivek.

   Zánět víček (blefaritida): K zánětu víček dochází v důsledku hromadění tuku ve žlázách víček. Tuk je ucpává a na víčkách a řasách se přemnoží bakterie. Ucpané žlázy pak mají za následek pálení v očích, svědění, oteklá víčka a zarudnutí oka. Někdy je původní příčinou špatné hygiena této oblasti, například při nedůkladném odstraňování make-upu.

4. Komplikace po chirurgickém zákroku. Pokud se červené oko objeví několik týdnů po operaci šedého zákalu nebo laserové operaci očí, jde velmi pravděpodobně o pooperační komplikaci, kterou je třeba vyřešit. V takovém případě se spojte se svým lékařem.
5. Mechanické poškození a přetěžování Červené oko může být vyvoláno také různými příčinami, za něž si (do určité míry) můžeme sami. Může být způsobeno mechanicky (například nárazem či škrábnutím), ale také únavou po probdělé noci a přílišném pití alkoholu nebo po příliš dlouhé sledování televize či mobilního telefonu nebo dlouhém čtení, zvlášť při špatném osvětlení.

Léčba červeného oka

Oční kapky

Nejběžnější metodou léčby zarudlých očí jsou oční kapky. Navštivte odborníky v oční optice a nechte si poradit, jaký typ očních kapek pro vás bude nejlepší. Červené oko je také často způsobeno nedostatkem spánku a vhodnou léčbou je proto odpočinek. Můžete také použít lubrikační kapky, abyste oči udržovali zvlhčené a nemoc červeného oka se u nich nevyskytovala tak často.

K dalším formám léčby patří:

• Antibiotika
• Oční krémy
• Ústně podávané léky na alergie

Podle závažnosti zarudnutí oka vás může optometrista doporučit návštěvu očního lékaře. Ten vám může namísto očních kapek doporučit antibiotika nebo oční krém. U závažnější infekce, jako například u zánětu víček nebo spojivek, oční kapky nepomohou a budete potřebovat ústně podávané léky.

Ať už má vaše zarudnutí očí jakoukoli příčinu, neodkládejte prohlídku u odborníka. Včasné podchycení onemocnění umožní mnohem rychlejší léčbu a sníží riziko, že by mohlo dojít k dlouhodobého poškození zraku.

Prevence je lepší než léčba

Nejlepším způsobem, jak k červenému oku přistupovat, je prevence toho, aby k němu vůbec došlo. Zde je několik doporučení, která vám pomohou ochránit oči před zarudnutím.

•  Než si budete sahat do oka, umyjte si ruce antibakteriálním mýdlem nebo dezinfekcí.
•  Vždy odstraňte z očí a z jejich okolí veškerý make-up, abyste zabránili ucpání žláz na očních víčkách a řasách.
•  Nenoste kontaktní čočky déle, než je u vašeho typu doporučeno.
•  Skladujte kontaktní čočky v čistém pouzdře a před i po každém použití je důkladně očistěte roztokem na čočky.
•  Kdykoli je to možné, vyhýbejte se prostředí, kde se vyskytuje prach, plísně a další alergeny.
•  Chraňte si zrak před pyly a prachem vhodnými brýlemi.
•  Dopřejte si – zvlášť při dlouhodobé práci s počítačem – dostatek odpočinku.

Zpět na všechna témata zdraví očí

Hledáme kolegy Volné pozice

Nejběžnější oční infekce: zánět spojivek, ječné zrno, zánět očních víček atd

Jakmile nás začnou svědět, pálit nebo nám zčervenají oči, není to nic příjemného. Oční infekce, mezi které se řadí např.

zánět spojivek, ječné zrno a zánět očních víček, jsou častější, než si myslíte, a mívají celou řadu příčin.

LEPŠÍ VIDĚNÍ vysvětluje: Jaké jsou nejběžnější oční infekce? Jak infekce vzniká? Co způsobuje infekce, jaká léčba je k dispozici a jak infekcím nejlépe předcházet?

Oční infekce lze rychle léčit, je-li použita správná léčba. Vzhledem k tomu, že naše oči a obličej patří mezi nejcitlivější místa, mohou nám i sebemenší příznaky oční infekce – např. svědění či pálení – pořádně znepříjemnit život. Dobrou zprávou je, že nejběžnějším očním infekcím lze velmi snadno předcházet. A my vám povíme jak.

Mezi příznaky zánětu spojivek patří zarudlé oči, pálení očí, svědění, nateklé spojivky, pocit tlaku v očích, přecitlivělost na světlo a/nebo oční víčka slepená sekrecí.

Zánět spojivek způsobují bakterie (chlamydie, haemophilus influenzae, pneumokok, gonokok, stafylokok), viry (herpes, adenovirus, spalničky, zarděnky a plané neštovice), paraziti (larvy mušek, červi), alergie (rinokonjunktivitida, senná rýma) a externí stimuly. Mezi neinfekční příčiny patří leptavé látky, zranění, cizí tělesa v očích, kouř, UV světlo, prach nebo průvan. Zánět spojivek může způsobit také onemocnění zasahující slzné kanálky. Zánět spojivek patří mezi nejčastější oční infekce vůbec.

Léčba se liší podle příčiny zánětu spojivek. Rozlišuje se bakteriální, virový a alergický zánět spojivek. Dokud infekce neodezní, nedoporučuje se nosit kontaktní čočky.

• Bakteriální zánět spojivek:  Méně závažné případy bakteriálních zánětů spojivek obvykle nevyžadují léčbu a odezní samy. Proces hojení je možné urychlit antibiotickými očními kapkami nebo gely na předpis. Vážné případy zánětu spojivek jsou léčeny antibiotiky.
• Virový zánět spojivek:  Virový zánět spojivek obvykle nelze bez správného léku vyléčit. Příznaky je možné zmírnit studenými obklady a umělými slzami. Pokud je infekce způsobena herpesem, je možné předepsat aciklovir.
• Alergický zánět spojivek: V případě alergického zánětu spojivek je nejprve nutné určit alergen. Teprve potom je možné zahájit léčbu pomocí tzv. stabilizátorů mastocytů a antihistaminik, které imunitnímu systému pacienta pomáhají bojovat s alergeny. Pro zmírnění příznaků je možné předepsat dekongestivní oční kapky s obsahem kortizonu či umělé slzy. Pomoci mohou také studené obklady.

Virovému a bakteriálnímu zánětu spojivek prakticky nelze nijak předcházet. Jestliže je zánět spojivek aktivován externími podněty (kouř, vítr, UV záření), nejlepší radou je vyhýbat se jim. Snažte se nosit sportovní brýle chránící zrak nebo sluneční brýle.

Lidé s ječným zrnem si stěžují na bolest a tlak v postižené oblasti. Ječné zrno může postihnout horní i spodní víčka bez ohledu na to, která žláza byla infikována.

Rozlišujeme mezi vnitřním a vnějším ječným zrnem: vnitřní ječné zrno (Hordeolum internum) se nachází na vnitřní straně víčka. I když je často neviditelné, způsobuje zarudnutí a otok očního víčka.

Vnější ječné zrno (Hordeolum externum) lze naopak jasně vidět.

Ječné zrno je zánět provázený hnisáním žláz očního víčka. Způsobuje jej bakteriální infekce (obvykle stafylokok a ve vzácnějších případech streptokok typu A). Ohraničený hnisavý zánět (absces) má tvar malého zrníčka, proto tedy ječné zrno a v latině hordeum, což v překladu znamená „ječmen“.

Tohle infekční onemocnění může mít celou řadu příčin, např. nedostatečnou hygienu. Ječné zrno mohou přivodit také různé rizikové faktory. Například cukrovka nebo oslabený imunitní systém. V obou případech žlázy očního víčka nefungují, jak by měly, a umožňují tak rychlejší množení bakterií.

Pacienti by si měli zapamatovat, že se ječné zrno nemají snažit vymáčknout. Díky hnisu by se totiž infekce rozšířila. Ječné zrno se obvykle ztratí samo a nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu. Procesu hojení může pomoci ozáření tepelnou lampou, antiseptické oční gely a antibiotické oční kapky. Pokud se ječné zrno po několika dnech nezmenší, budete muset navštívit očního lékaře.

Ječné zrno je infekce bakteriálního původu. Riziko infekce tedy může snížit dobrá hygiena a péče o oči. Jinými slovy si pravidelně myjte ruce, zejména než se budete dotýkat očí. Dalším rizikovým faktorem je oslabená imunita. Obecně lze ječnému zrnu předcházet zdravým životním stylem, např. vyváženou stravou a pravidelným cvičením.

Infekci očních víček obvykle poznáme podle zarudlých, na povrchu ztvrdlých, svědivých a/nebo pálících očních víček. Mezi možné příznaky blefaritidy dále patří pocit, že v oku máte cizí těleso, lesknoucí se okraje očních víček, šupinky u kořínků řas a vypadávající nebo slepené řasy.

Infekce očních víček způsobuje zablokování mazových žláz uvnitř očních víček. To může způsobit podráždění, infekce nebo přebytečná produkce maziva. Výše zmíněné mazové žlázy nacházející se pod řasami vypouští mazivo, které je při každém mrknutí rozprostřeno po očích a očním víčkům umožňuje bezproblémové klouzání přes oko.

Pokud je tohoto maziva vytvářeno příliš, dojde k slepení těchto žláz. Oční lékaři to nazývají neinfekční zánět očních víček, resp. seborea. Infekci očních víček obvykle způsobuje několik faktorů. Proces, při kterém se vyskytne infekce očních víček a seborea zároveň s infekcí stafylokokem a suchýma očima (Sicca syndrom), lékaři nazývají „syndrom trojitého S“.

Blefaritidu může vyvolat také prach, kouř a průvan.

Infekce je diagnostikována vyšetřením vnitřní strany očního víčka, rohovky nebo provedením stěru z okraje očního víčka. Oční lékař pak běžně předepíše antibiotický gel nebo tablety. Pokud dojde k poškození slzného filmu, doporučuje se předpis slzné náhražky (např. očních kapek).

Proces hojení mohou pacienti urychlit kvalitnější péči při čištění svých očních víček. Oči denně obkládejte teplými, vlhkými obklady po dobu 10 minut, které pomohou rozpustit sekret tvořící se ve žlázách. Poté použijte vatovou tyčinku, kterou ve směru k řasám setřete zkapalněnou hmotu.

Infekci očních víček můžete udržet v šachu vyvarováním se externím podnětům, které ji způsobují. Mezi tyto podněty patří prach a kouř a také další nečistoty přenášené vzduchem. Akutní blefartitidě je možné předejít také vyhýbáním se průvanům. Trpíte-li chronickou infekcí očních víček, s příznaky můžete bojovat každodenním čištěním svých očních víček.

Příznaky zánětu rohovky se liší podle příčiny a místa původu. Vzhledem k tomu, že je často zanícená také spojivka (zánět spojivek), lidé se zánětem rohovky často trpí na zarudlé oči, nadměrné slzení, ze kterých je vylučována vodnatá nebo hnis připomínající látka. U normální rohovky se infekce běžně drží na povrchu rohovky.

V případě povrchové infekce se jemně zamlží pouze vnější vrstva (epitel) rohovky. Pokud však dojde i k zanícení rohovkové vrstvy pod ní (stroma), např. v důsledku poranění, vede to k výraznému zamlžení v podobě bílé skvrny. Pokud se zanítí nejvnitřnější vrstva (endotel), rohovka může natéct.

Keratitida často způsobuje intenzivní bolest a vážně oslabuje zrak.

Hlavní příčinou je bakteriální infekce, např. nesprávná péče o kontaktní čočky. Mezi typické bakterie se řadí pneumokok, stafylokok a streptokok. Riziko bakteriálního zánětu rohovky zvyšují onemocnění jako cukrovka nebo oslabený imunitní systém. Zánět mohou vyvolat také viry.

Mezi nejběžnější viry patří adenovirus, herpes simplex a plané neštovice (varicella zoster). Velmi zřídka záněty rohovky způsobují také houby (candida albicans). Patogeny si cestu do očí často najdou prostřednictvím cizích těles nebo kontaminované vody, např. vody na koupališti nebo produktů určených na péči o kontaktní čočky.

Mezi neinfekční spouštěče se řadí mechanická dráždidla (zranění, kontaktní čočky, oční víčka a další cizí tělesa), závislost na alkoholu, příliš mnoho hodin práce u počítače a nekvalitní slzný film. Pokud slzné kanálky neprodukují dostatek slz nebo slzný film nedosahuje dostatečné kvality, může to způsobit chronicky suché oči a zdrsnění povrchu rohovky.

Tento stav mohou dále zhoršit deformity očního víčka, které způsobí nesprávné rozprostření slzného filmu po povrchu oka.

Způsobů léčby je hned několik a odvíjí se od příčiny zánětu rohovky.

• Bakteriální zánět: Bakteriální zánět rohovky lze účinně léčit antibiotickými očními kapkami. Kapky omezí šíření patogenu a poskytnou rychlou úlevu. 
• Virový zánět: Virové záněty se obvykle léčí očním krémem a tabletami. Mnoho očních lékařů volí aciklovir, který se používá k léčbě planých neštovic a oparů.
• Chronicky suché oči: Pacientům jsou obvykle podávány speciální oční kapky, které stabilizují slzný film a oči udrží vlhké.

Mezi nejběžnější příčiny bakteriálního zánětu rohovky patří špatná hygiena při nasazování, vytahování nebo skladování kontaktních čoček. Nositelé kontaktních čoček tedy mohou bakteriální keratitidě předcházet náležitou péčí o své kontaktní čočky. Náležitá péče o kontaktní čočky zahrnuje:

• Nošení kontaktních čoček pouze po dobu doporučenou výrobcem
• Dodržování pokynů uvedených na čisticích roztocích
• Pravidelná výměna nádobky na kontaktní čočky
• Pečlivé umývání rukou mýdlem, než se kontaktních čoček dotknete
• Opětovné očištění kontaktních čoček, pokud byly v čisticím roztoku déle než týden
• Čisticí roztok nikdy nepoužívejte víckrát než jednou

Spustit kontrolu zraku nyní!

Mezi příznaky zánětu duhovky patří zarudlé oči, nadměrné slzení, oslnění, zamlžené vidění a bolest při tlaku na oči. Pacienti si často stěžují, že vidí chmýří, šupinky nebo šmouhy.

Zánět duhovky je souhrnný název pro celou řadu onemocnění postihujících vnitřní oko a způsobujících zánět částí uvey. Příčin zánětu duhovky je tolik, že by bylo nemožné je tady všechny podrobně popsat. Oční lékaři rozlišují mezi předním (anteriorním), středním (intermediárním) a zadním (posteriorním) zánětem uvey.

Podle typu zánětu duhovky existuje široká škála možností léčby. Léčba zánětu duhovky se zaměřuje na zánět v oku, čímž dochází k omezení příznaků. Tady přichází na řadu oční kapky používané na rozšíření zornic (např. atropin, skopolamin a tropikamid) obsahující protizánětlivé látky. Jestliže zánět duhovky způsobila infekce, pomoci mohou antibiotika nebo antivirotika.

Zánětu duhovky momentálně nelze nijak předcházet.

Příznaky infekce jsou určovány na základě jejich příčiny. Vzhledem k tomu, že příčin oční infekce je tolik, neexistují žádné standardní příznaky. U mnoha očních infekcí nicméně pacienti trpí zanícením spojivek, pocitem pálení očí různé intenzity a vodnatým, slizkým či hnisavým výtokem z očí. Bakteriální infekce často způsobují zarudnutí očí, zatímco virové infekce zrůžovění očí.

Oční infekce způsobují viry, bakterie, paraziti nebo houby. Oční infekce mohou způsobovat také alergie. Nejběžnější oční infekce způsobují viry, které se obvykle projevují na vnitřní straně očního víčka nebo na povrchu oka. Vůbec nejčastěji oční infekce způsobuje histoplazmóza a herpes a dále také pohlavně přenosné choroby jako chlamydie a kapavka.

Infekce se léči podle toho, co jí způsobilo. Podle vážnosti je možné oční infekce léčit antibiotiky nebo očními kapkami. Tato možnost léčby je zvažována, pokud se příznaky do tří dnů nevytratí.

Bakteriální a mnoho virových infekcí oka se obvykle ztratí bez nutnosti léčby. Pacientům trpícím akutními příznaky obvykle uleví ochlazování očí. Příznaky mohou omezit volně prodejné přípravky.

Pokud pacient zažívá alergickou oční infekci, alergii je možné léčit antihistaminiky, která výrazně sníží alergické reakce, jako je svědění či kýchaní.

Oční infekce jsou obvykle způsobeny kontaktem špinavých rukou s očima. Nejefektivnější prevencí je v tomto případě správná hygiena. Pokud se setkáte s nakaženou osobou nebo potenciálně nakaženými předměty, pravidelně si myjte ruce a nedotýkejte se obličeje ani si neprotírejte oči.

Upozornění: I když se většina těchto příznaků zdá neškodnými, mohou naznačovat vážné onemocnění. V případě pochyb nebo když se příznaky zhoršují okamžitě navštivte lékaře. To je důležité zejména, pokud se vám nedaří určit, co příznaky způsobuje. Konečnou diagnózu provede lékař podle vaší anamnézy.

Jak si mám dezinfikovat brýle a jak zamezím mlžení brýlí, když nosím roušku? 10 tipů pro zdravé oči Jak můžete zabránit suchým očím a očnímu napětí. Zelený zákal (glaukom) – vše, co potřebujete vědět o druhé nejčastější příčině slepoty Zelený zákal je vážné onemocnění očí, které ovlivňuje nitrooční tlak. Proč by dětské brýle měly zajišťovat tu nejlepší UV ochranu Co by všichni rodiče měli vědět o ochraně dětských očí před škodlivým ultrafialovým zářením (UVR)?