Onemocnění se vždy vyskytovalo v přírodních ohniscích. Poprvé byla zmínka o klíšťovém původu ve 20. letech minulého století. K výraznému rozšíření klíšťové meningoencefalitidy s mnoha stovkami onemocnění došlo po druhé světové válce. Postiženo bylo Rakousko, bývalé Československo a Německo. Postupně se klíšťová encefalitida rozšířila po celé Evropě.
Původce nákazy klíšťové encefalitidy
Původcem nákazy klíšťové encefalitidy je virus. Přenašečem je klíště, které se infikuje většinou na drobných i větších lesních zvířatech (hlodavci, ptáci, plazi, vysoká zvěř). Virus klíšťové encefalitidy lze nalézt i v mléce infikovaných koz a ovcí.
V České republice se každým rokem nakazí kolem 600 osob. Největší výskyt nakažených klíšťat je v povodí řek a vodních nádrží. Hlavní oblasti jsou v jižních, západních a středních Čechách, na jižní Moravě a ve Slezsku.
Nejvyšší aktivita klíšťat je od dubna do konce října.
Průběh klíšťové encefalitidy
Onemocnění má dvoufázový průběh. Po inkubační době (doba od přisátí klíštěte po začátek onemocnění), která trvá 10 – 14 dní (někdy až 28 dní) dojde k chřipkovitým příznakům projevujícími se bolestmi hlavy, horečkou a únavností. Po 2 – 3 dnech dojde k úlevě, která trvá 1 – 2 dny. Pak nastupují typické nervové příznaky.
Horečka, bolesti hlavy, zvracení, nesoustředěnost, zpomalené mluvení, poruchy vědomí, obrny některých nervů. Nejzávažnější případy mohou skončit i smrtí. Pokud dojde k ochrnutí, je úprava zdravotního stavu velmi dlouhodobá a následky po onemocnění mohou přetrvávat.
U dětí je průběh onemocnění většinou lehčí, u starších lidí závažnější.
Prevence před onemocněním klíšťovou encefalitidou
Spočívá v ochraně před klíšťaty a vyvarování se konzumace nepasterizovaného mléka. Při pobytu v oblasti zamořené klíšťaty se doporučuje světlý oděv (klíště je lépe vidět), dlouhé nohavice a rukávy, vysoké boty. Kůže se ošetří repelentním prostředkem, na oděv je možné nastříkat insekticidní prostředek. Po návratu domů je nutné prohlédnout celé tělo.
Léčba klíšťové encefalitidy
Probíhá v nemocnici většinou na infekčních odděleních. Podávají se analgetika, antipyretika, léky proti zvracení, vysoké dávky vitamín B a při příznacích otoku mozku probíhá tzv. antiedematózní léčba. Někdy musí být pacient umístěn na jednotce intenzivní péče, kde je nutné zavést umělou plicní ventilaci.
Celá léčba trvá asi 1 měsíc. Po odeznění onemocnění probíhá rehabilitace, doporučuje se lázeňská léčba, rekonvalescence trvá několik měsíců. Imunita po prožitém onemocnění je dlouhodobá, ale nemusí být celoživotní.
Proto je vhodné po několika letech vyšetřit u pacienta protilátky a v případě jejich negativity pacienta přeočkovat.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Proti klíšťové meningoencefalitidě je možné se chránit očkováním. V ČR jsou na trhu 2 očkovací látky – FSME a Encepur. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene a to ve dny 0, za 1 – 3 měsíce a za 9 – 12 měsíců po druhé dávce.
V teplém období roku je nutné přistoupit ke zrychlenému schématu. U vakcíny FSME se druhá dávka podá již za 14 dní, u očkovací látky Encepur je schéma 0 – 7 – 21 dnů. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana 3 roky.
Očkování by se nemělo provádět u osob s horečkou anebo alergických na kteroukoliv složku vakcíny. Po očkování se mohou objevit nežádoucí účinky: bolest v místě vpichu, otok zarudnutí, vzácněji horečka, bolest hlavy, malátnost, únava.
Tyto příznaky jsou krátkodobé, odeznívají během několika hodin nebo dnů. Význam očkování proti klíšťové encefalitidě potvrzují výsledky z Rakouska. Do roku 1992 tam bylo hlášeno kolem 700 případů onemocnění ročně.
Díky vysoké proočkovanosti, v některých oblastech dosahující až 87% (Korutany, Štýrsko) klesl od roku 1997 počet hlášení onemocnění pod 100 případů ročně.
Klíšťová encefalitida
Jaro je tu a s ním se probouzí celá příroda, a to znamená i probuzení parazitů a roztočů. Bohužel s oteplením přichází také riziko nákazy klíšťovou encefalitidou. Jedná se o virové infekční onemocnění, které přenáší infikované klíště na člověka. Jaké jsou základní projevy klíšťové encefalitidy, proč je důležité očkování proti klíšťové encefalitidě a na jakou prevenci byste neměli zapomínat?
Základní informace
Toto virové onemocnění je přenášeno na člověka infikovaným klíštětem a způsobuje zánět mozku či mozkových blan. Mezi méně časté způsoby přenosu klíšťové encefalitidy patří konzumace syrového mléka či nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat či poraněním při odstraňování infikovaného klíštěte psovi či kočce.
Přenos nákazy je poměrně rychlý, dochází k němu už dvě hodiny po přisátí klíštěte. Zajímavé je, že ačkoliv je běžná inkubační doba (období mezi vstupem nákazy a vypuknutím nemoci) 7-14 dní, může se ovšem prodloužit až na jeden měsíc. Po setkání s virem encefalitidy získává člověk se zdravým imunitním systémem proti viru imunitu.
Tato imunita však není trvalá, s postupem času slábne.
Jaké jsou příznaky klíšťové encefalitidy?
Už během inkubační doby se mohou začít projevovat její příznaky. Toto onemocnění má většinou dvě fáze, i když může u někoho proběhnout pouze jedna fáze či může být onemocnění dokonce bezpříznakové. V první fázi, která trvá obvykle 3-5 dní, se projevují příznaky velmi podobné chřipce.
Doprovází ji bolest svalů a kloubů, bolesti hlavy, zvýšená teplota a únava. Po této fázi může nastat krátkodobé zlepšení, ale následně se může objevit fáze druhá, se kterou se pojí vysoká horečka, silné bolesti hlavy či zvracení.
Centrální nervový systém je napaden a mohou se dostavit stavy podobné nervové obrně, jako je třes, poruchy paměti, ztuhlost svalů či dezorientace. Tato druhá fáze může na nemocném zanechat i trvalé následky, například poruchy spánku, rovnováhy, obrnu svalů v obličeji či obrnu končetin.
Rozhodně není dobré toto onemocnění podceňovat. Trvalými následky trpí přibližně jedna třetina onemocněných klíšťovou encefalitidou.
Něco málo o klíštěti
Klíště obecné je roztoč, který se živí sáním krve ze savců, plazů či ptáků. Je přenašečem řady infekčních chorob. Zajímavé je, že klíšťata mají tzv. Hallerův orgán, který je jejich smyslovým orgánem.
Je to jamka, která se nachází v článcích předního páru končetin klíštěte. V této jamce se nachází receptory čichu, vlhkosti, CO2 a tepla.
Příroda to má vymyšlené chytře, díky tomuto orgánu mohou klíšťata najít velmi snadno svého budoucího hostitele, pokud je v jejich dosahu.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Účinnou prevencí a ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování. Očkování proti klíšťové encefalitidě je účinné a možnost nákazy očkovaného člověka je jen minimální.
Očkováním by se měly chránit především osoby, které se často pohybují v přírodě, sportují či chodí na pravidelné procházky do parku či lesa. Očkováním se mohou chránit děti již od 1 roku života, ale je vhodné pro všechny generace.
V České republice se používají inaktivované vakcíny. Pro dospělé jsou k dispozici očkovací vakcíny FSME-IMMUN 0,5 ml či Encepur. Pro děti se používají přípravky FSME-IMMUN 0,25 ml. Očkovací látky většinou nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Informujte se ale na možnost příspěvku na vakcíny od své pojišťovny v rámci nadstandardních programů. Cena jedné dávky běžné vakcíny se pohybuje kolem 800 Kč.
Očkovací schéma
Standardně se očkovací schéma skládá ze tří očkovacích dávek. Nejdříve vám lékař aplikuje první dávku, po 1 až 3 měsících je aplikována druhá dávka a třetí dávka vás čeká 5 až 12 měsíců po druhé dávce. Po uplynutí tří let od třetí dávky dochází k prvnímu přeočkování.
Následně už budete přeočkováni po 3 až 5 letech v pravidelných intervalech po prvním přeočkování. Po třech letech jsou očkováni starší osoby 60 let. Ideální je samozřejmě projít očkovacím procesem v chladném období. Pokud však očkování nestihnete, je i možnost tzv.
zrychleného očkování pro letní měsíce.
Propásli jste čas přeočkování proti klíšťové encefalitidě? Uplynulo od posledního očkování více než pět let? V tom případě se vám bude hodit test: Potřebuji přeočkovat proti klíšťové encefalitidě?, který určí, zda vám bude stačit přeočkování jednou dávkou vakcíny či zda je nutné očkovat znovu třemi dávkami.
Nežádoucí účinky po očkování
Po očkování proti klíšťové encefalitidě se vedlejší účinky vakcíny objevují jen zřídka kdy.
Docházet však může k zarudnutí, mírné bolesti či otoku v místě vpichu, objevit se může i otok přilehlých lymfatických uzlin.
Po první dávce vakcíny se u očkovaných osob mohou nejčastěji projevit příznaky podobné chřipce, tedy bolesti hlavy a zvýšená teplota. Tyto příznaky ale většinou do tří dnů odezní.
Nedejte klíštěti šanci, aby vás nakazilo
Při pobytu v přírodě, ale i na běžné venkovní procházce myslete na dostatečnou prevenci. Volte vhodné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, pevnou obuv a vyšší ponožky. Nezapomeňte také na používání repelentu, který se aplikuje na oděv i kůži.
Zvolit můžete ochranný sprej, gel či náramek. Po každé procházce či pobytu v přírodě si prohlédněte celé tělo. Klíště se může přisát kdekoliv. Nejraději má však místa, kde se drží vlhkost (podkolení či podpažní jamka).
Pokud prohlídku zanedbáte, můžete si klíště všimnout ve chvíli, kdy už bude pozdě.
Očkování 101: Vše, co potřebuješ vědět
Co je to očkování a jak funguje?
Očkování je proces, při kterém je do organismu vpravena očkovací látka za účelem aktivní imunizace. Tedy řízená reakce, při které se vytváří protilátky a stimulují paměťové imunitní buňky, které chrání očkovaného před daným onemocněním. Je to nejúčinnější prevence řady infekčních onemocnění.
Jaké jsou typy očkovacích látek? Čím se liší?
Existuje celá řada různých typů očkovacích látek, liší se vlastnostmi antigenní složky, tedy tím, v jaké formě je účinná součást vakcíny.
- Velmi silným podnětem pro imunitní systém jsou živé, oslabené vakcíny, kdy účinná složka je živý, ale oslabený původce (nejčastěji virus). Oslabení (neboli atenuace) je dosaženo opakovanou kultivací v laboratorních podmínkách. Tyto vakcíny většinou bývají aplikovány v malém počtu dávek a chrání očkovaného po poměrně dlouhou dobu. Mohou po očkování častěji vyvolat celkovou reakci (únava, horečka, bolesti hlavy nebo svalů). Příkladem může být očkování pro spalničkám, zarděnkám, příušnicím, planým neštovicím, tuberkulóze, žluté zimnici.
- Dále to jsou inaktivované očkovací látky, ve kterých je mikroorganismus usmrcený, příkladem je očkovací látka proti klíšťové encefalitidě či žloutence typu A.
- Dalším typem jsou očkovací látky, ve kterých jako účinná složka je inaktivovaný toxin – očkování proti tetanu či záškrtu.
- Nové vakcíny vznikají často na podkladě genového inženýrství – tedy do genomu (do genetické informace) například kvasinek či adenovirů se vkládá genová informace viru nebo bakterie, proti které má očkovací látka chránit. Toto pak vede k produkci protilátek proti danému onemocnění. Příkladem může být očkování proti hepatitidě B, ale i některé vakcíny proti SarsCov2.
Čeho se dosáhlo zavedením očkování?
Zatím u jediného onemocnění – pravých neštovic – jsme dosáhli eradikace, tedy úplného vymýcení tohoto onemocnění.
U celé řady dalších očkováním preventabilních nemocí jsme dosáhli výrazného snížení výskytu onemocnění v populaci. Některá onemocnění, proti kterým se očkuje, dodnes neumíme léčit, tedy naší jedinou variantou je prevence těchto nemocí.
Příkladem onemocnění, která nemají zatím účinnou léčbu, je vzteklina nebo SARS covid-19.
Proč se očkuje i proti nemocem, které se již téměř nevyskytují?
Je to proto, že pokud dojde k poklesu kolektivní imunity je zde jen malý krůček k propuknutí epidemie – tedy k masivnímu rozšíření tohoto onemocnění mezi lidmi.
Názorně to bylo vidět v nedávné době u spalniček – virus spalniček byl zavlečen z okolních států a velmi rychle se začal šířit u nás. Stalo se tak především díky poklesu proočkovanosti v dětské populaci (odmítání očkování) a částečnému vyvanutí imunity u dospělé, řádně očkované populace.
Přitom se zde dlouhá léta spalničky téměř nevyskytovaly. Čím více nechráněných jedinců v populaci je, tím snadnější je přenos infekce z člověka na člověka.
A v konečné fázi mohou být pak postiženi nejen ti neočkovaní, ale i ti, kteří se v minulosti řádně očkovali a buď nevytvořili z nějakého důvodu protilátky anebo už u nich došlo k jejich poklesu pod ochrannou úroveň.
Jak je možné, že naočkovaný člověk onemocní?
Žádná očkovací látka nemá 100% účinnost. Očkovací látky s vysokou účinností (např. očkování proti klíšťové encefalitidě) chrání víc než 90% očkovaných jedinců.
To v praxi znamená, že malá část řádně očkovaných i přesto, že podstoupila očkování, ochrannou hladinu protilátek nevytvoří (imunitní systém není dostatečně výkonný, nebo je imunitní reakce utlumena léky, které tento jedinec užívá).
Velmi důležité je též dodržování klidového režimu po očkování. I to přispívá k řádnému průběhu reakce imunitního systému.
Někdy se může také stát, že dojde k zásadní změně (mutaci) mikroorganismu a vakcína má pak nižší účinnost, než bylo původně předpokládáno. Jako příklad lze uvést virus chřipky, který svoje antigenní vlastnosti mění často. Očkovaný člověk má (na rozdíl od vůbec neočkovaného) zpravidla mírnější průběh onemocnění bez závažných komplikací.
Jaké nežádoucí účinky můžeme po očkování očekávat?
Nežádoucí účinky po očkování se dělí podle frekvence výskytu od velmi častých až po velmi vzácné. Další dělení je na nežádoucí účinky lokální nebo celkové. Mezi velmi časté lokální reakce patří bolestivost, zarudnutí a otok v místě vpichu.
K často se vyskytujícím celkovým reakcím patří přechodná únava, bolesti hlavy, svalů, kloubů. Může být i zvýšená teplota. Každý očkovaný by měl po očkování dočasně změnit životní styl (nedoporučuje se cvičit, dělat těžkou, fyzicky náročnou práci, pít velké množství alkoholu..) Tím lze nežádoucí účinky částečně minimalizovat.
Mezi zřídka se vyskytující nežádoucí účinky počítáme těžkou alergickou reakci, anafylaktický šok i některé neurologické komplikace. Jejich výskyt je výjimečný. Všechny závažné a neočekáváné nežádoucí účinky se mají hlásit na Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Není žádný vědecky podložený důkaz o tom, že by očkování způsobovalo autismus, cukrovku (diabetes mellitus) či samo o sobě vyvolalo alergii či astma.
Jaké jsou důvody, pro které někteří pacienti nemohou být očkováni?
Důvodem jsou zdravotní problémy– tedy závažná alergická reakce na předchozí očkování, alergie na některou ze součástí očkovací látky, některá závažná neurologická onemocnění, závažné poruchy imunity (autoimunní onemocnění). U některých očkování se nedoporučuje očkovat v těhotenství či při kojení. Omezujícím faktorem může být i věk očkovaného jedince.
Má smysl očkování proti chřipce v zimních měsících?
Každoroční očkování proti chřipce se doporučuje rizikovým skupinám obyvatel, tedy seniorům, chronicky nemocným nebo například lidem po odstranění sleziny. Očkování lze doporučit lidem, kteří pracují ve zdravotnictví, nejen jako osobní prevenci a i jako prevenci, která chrání pacienty, o něž pečují.
Jsou státy, kde se očkuje proti chřipce podstatně více než u nás (Velká Británie má 73% proočkovanost dospělé populace). Ideální dobou pro očkování proti chřipce je podzim, tedy období, než se virus začne v populaci ve větší míře šířit.
Při rozjeté epidemii se musí počítat s tím, že po očkování je 2 týdny němé okno, kdy ještě očkovaný člověk není chráněný a může onemocnět (inkubační doby chřipky je 1 až 3 dny).
Které zdroje informací ohledně očkování jsou důvěryhodné a které naopak nikoliv?
Důvěryhodné jsou webové stránky Ministerstva zdravotnictví ČR, České vakcinologické společnosti nebo očkovacích center.
Jistě je důvěryhodná i celá řada dalších zdrojů. Vždy je vhodné se podívat, kdo je autorem příspěvku a podívat se na jeho odborný profil.
Při nejasnostech je vhodné kontaktovat svého praktického lékaře, eventuálně se obrátit přímo na online poradnu očkovacích center či vakcinologické společnosti.
Očkování proti klíšťatům? Začíná teď!
28. 01. 2021
Vedle současných diskusí o očkování proti covid-19, bychom chtěli mluvit o dalších očkováních, která by se neměla podceňovat – tentokrát je řeč o klíšťové encefalitidě a jak se na ni vyzbrojit.
Co je to klíšťová encefalitida?
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění přenášené z klíšťat na člověka, které ovlivňuje nervový systém. Při onemocnění se projevují příznaky jako bolest hlavy, únava, horečka, nevolnost, bolesti kloubů, nižší citlivost končetin nebo poruchy spánku.
Klíšťová encefalitida je nebezpečné onemocnění, protože přibližně 25% infikovaných jedinců trpí trvalými následky onemocnění, jako je paralýza horní končetiny, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, úmrtí jsou však velmi vzácná.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje imunizaci v oblastech, kde jsou klíšťata běžná.
Jak mohu onemocnět klíšťovou encefalitidou?
Jednoduše – kousnutím klíštěte, ale je důležité zmínit, že ne každé klíště je infikováno. Přesněji řečeno, ve skutečnosti to není samotné klíště způsobující nemoc, ale virus (arbovirus) žijící v klíštěti, který je přenesen z klíštěte na člověka právě při kousnutí klíštěte do lidské kůže.
Virus žije ve slinách klíštěte, takže k přenosu nemoci stačí krátká doba kousnutí. Zejména v posledních letech měla Česká republika mezi zeměmi střední a východní Evropy vysoký výskyt klíšťat. Klíšťata jsou nejaktivnější během teplých měsíců a to již od dubna, a preferují vlhká místa.
V teplých dnech lidé přirozeně tráví více času venku, na zahradě, v parcích, u řeky, sedí v trávě nebo chodí na procházky do lesa.
Jak se můžu chránit?
Nejlepší způsob, jak se vyhnout jakémukoli onemocnění klíšťaty, je zkrátka nenechat se kousnout klíšťetem. Abyste zabránili kousnutí klíštěte, doporučuje se nosit dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy a dlouhé ponožky při pobytu v rizikových oblastech, venku, zvláště v parcích nebo na zelené trávě.
Pro prevenci můžete použít některé konvenční repelenty, jako je DEET, picaridin a permethrin, ale také řadu přírodních látek, jako jsou často doporučované éterické oleje. Repelenty jsou pro klíšťata odpudivé, ale nezabrání jim v kousání, takže neposkytují 100% ochranu.
Některé repelenty lze aplikovat na oděv, jiné lze nastříkat přímo na pokožku (pro vaši bezpečnost vždy zkontrolujte štítek výrobku). Po návratu zvenku nezapomeňte prohlédnout své tělo od klíšťat.
Co mám dělat, když najdu na kůži přisáté klíště?
Klíště se může přisát po celém těle, a také na hlavě ve vlasech. Pokud nějaké klíště najdete, nepanikařte, můžete jej odstranit pinzetou.
Jednoduše uchopte tělo klíštěte co nejblíže lidské pokožce, a pomalu a velmi opatrně otáčejte tělem klíštěte sem a tam, dokud nevyjde ven.
Nepoužívejte žádné krémy ani oleje, jak se často píše, protože krém klíště udusí a to vyvrátí obsah svých střev do pokožky, čímž se zvyšuje riziko přenosu nákazy. Aby se zabránilo infekci, je důležité dezinfikovat pokožku, a současně pinzetu před a po odstranění klíštěte.
Jak poznám klíšťovou encefalitidu?
Každý člověk reaguje na kousnutí klíštěte jinak – od chřipkových příznaků až po žádné příznaky. Vzhledem k tomu, že příznaky jsou tak nepravidelné, je často těžké potvrdit, že byl jedinec nakažen. Proto je velmi důležité se po pobytu v přírodě pravidelně zkontrolovat po příchodu domů. Neexistuje žádný průkazný lék na léčbu, lečí se pouze příznaky.
Existuje očkování proti klíšťové encefalitidě?
Ano, očkování proti encefalitidě existuje a dosahuje 99% účinnosti. Pokud očkování zvažujete, je důležité se trefit do hlavní očkovací sezóny, která začíná již v zimních měsících, abyste mohli být na léto už chránění.
Jaký je harmonogram očkování?
Očkování se skládá ze tří samostatných injekcí pro získání dlouhodobé imunity proti této nemoci. První očkování se provádí už v zimě, druhá dávka následuje po 1-3 měsících po první dávce.
Třetí injekce se aplikuje 5-12 měsíců po druhé dávce Očkování začíná být účinné po dvou injekcích, nicméně lékaři doporučují, že třetí injekce by měla být aplikována, aby byla zajištěna úplná prevence. Osoba by měla být přeočkována za 3 roky po poslední aplikaci a poté znovu přeočkována za dalších 5 let.
Berte prosím na vědomí, že očkování proti klíšťové encefalitidě není v České republice hrazeno z veřejného zdravotního pojištění..
Je očkování proti klíšťové encefalitidě součástí ročního členského balíčku Unicare?
Pokud máte roční členství v Unicare Medical, pak je očkování proti encefalitidě (TBE) zahrnuto v balíčku Comfort Plus a balíčku Exclusive. Pokud si přejete zarezervovat očkování jako samoplátce, volejte prosím naší recepci, kde získáte další informace o očkování, o cenách a o dostupnosti vakcíny.
Jak si mohu rezervovat očkování?
Pokud máte zájem o očkování, kontaktujte naši recepci telefonicky +420 235 356 553 nebo e-mailem na [email protected].
Očkování proti klíšťové encefalitidě
- Očkování proti klíšťové encefalitidě u svých pojištěnců podporuje již od roku 1998, kdy poprvé začala vyplácet příspěvky na toto očkování dětem do 19 let, od roku 2008 pak všem pojištěncům.
- V současné době RBP přispívá všem svým pojištěncům bez ohledu na věk na všechna očkování nehrazená ze zdravotního pojištění, tedy i na klíšťovou encefalitidu, a to až do výše 1 000 Kč.
- Podmínkou úhrady je předložení dokladu o zakoupení vakcíny a očkovacího průkazu se záznamem o provedení uvedeného očkování.
Za vznik nemoci může nenápadný malý parazit, kterým je klíště. To většinou číhá v trávě, aby se přisálo na člověka nebo zvíře a přiživilo se na jeho krvi.
Je-li infikované a zakousne se do těla svého živitele, může na něj zákeřný virus přenést už během několika minut. Vyndáte-li si klíště ihned po příchodu z lesa, může být už pozdě. Varující také je, že nemocných každoročně přibývá.
Klíšťová encefalitida může znamenat nejen několik týdnů léčby, tudíž vyřazení z běžného života, ale může přinést i doživotní následky v podobě obrny. Ochrnout mohou nohy, ruce i svaly v obličeji. V některých případech může být encefalitida smrtelná, asi deset procent nemocných skončí v invalidním důchodu.
Jak se chránit před klíštětem?
Jedinou, zato však opravdu účinnou ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování, které v těle vytvoří protilátky schopné vzniku choroby zabránit. Je proto až nepochopitelné, že očkování v České republice využije jen přibližně 18 procent obyvatel.
Ti, kteří nejsou ještě očkováni, by si při procházkách do přírody měli obléknout oblečení z hladkých světlých látek, aby lezoucí klíšťata byla co nejdříve vidět. Tělo je vhodné chránit repelenty. Přichycená klíšťata je nutno co nejdříve odstranit.
Po příchodu z lesa domů je vhodné si prohlédnout celé tělo a prohlídku druhý den ráno zopakovat.
Pokud přisáté klíště na těle objevíme, místo přisátí desinfikujeme například jodovým prostředkem. Pak pomocí navlhčené žínky parazitem lehce pohybujeme (vikláme) ze strany na stranu. Po 2 až 3 minutách se uvolní.
V případě potřeby lze klíště opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Klíšťaty netočíme, protože při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení jeho přední části, která zůstane v kůži a může způsobit zánět.
Po odstranění klíštěte je nutné místo opět desinfikovat.
Jak se klíšťová encefalitida projevuje?
První stádium encefalitidy se pozná velice těžko, neboť se podobá projevu chřipky. Člověk je malátný, bolí ho klouby, svaly, může mít teplotu, pobolívá ho hlava. V té době by měl hodně odpočívat, bez fyzické zátěže, neopalovat se.
Po přibližně třech čtyřech dnech se člověku uleví. V té chvíli je ve fázi tzv. klidového intervalu, který může trvat přibližně týden. Pokud se jeho stav po týdnu nezhorší a dotyčný se cítí v pořádku, má štěstí. Prodělal tzv. chřipkovou formu nemoci.
V té době si vytvořil protilátky a je zdráv.
Častěji se však stává, že po uplynutí týdne se příznaky vrátí už v horší podobě. Objeví se zvracení, bolesti hlavy, horečka, celková schvácenost. Začne se třást obličej, jazyk, ruce.
Jak probíhá očkování?
Očkování se aplikuje ve třech dávkách v průběhu jednoho roku. První dávku je vhodné naočkovat ještě před sezónou klíšťat, která začíná přibližně v březnu. Očkovat se ale může po celý rok.
Vlastní účinek očkování se projeví teprve 14 dnů po druhém očkování, kdy se začnou vytvářet protilátky.Druhé očkování přichází na řadu za šest až deset týdnů po prvním očkování. Tyto dvě dávky nás chrání rok, kdy musíme účinnost vakcíny posílit třetí dávkou.
Teprve pak začínáme být chráněni na cca tři až pět let. Poté je vhodné očkování zopakovat. Stačí už jen jedna dávka.
Očkování proti klíšťovce je součást zdravého životního stylu
Snažíte se jíst zdravě, pravidelně cvičíte, dodržujete pitný režim? Absolvujete všechny doporučené preventivní zdravotní prohlídky?
Snažíte se jíst zdravě, pravidelně cvičíte, dodržujete pitný režim? Absolvujete všechny doporučené preventivní zdravotní prohlídky? Možná si myslíte, že váš přístup k vlastnímu zdraví je bezchybný a pro své tělo už zkrátka víc udělat nemůžete. V tom případě si ještě nezapomeňte zkontrolovat svůj očkovací průkaz.
Klíšťová encefalitida hrozí každému
Není pravda, že by klíšťová encefalitida, vážné onemocnění přenášené klíšťaty, před kterým se můžeme chránit očkováním, ohrožovala jenom seniory, nebo naopak malé děti.
Každý rok toto onemocnění v České republice propukne u několika stovek lidí a mezi nimi se nachází i řada zcela zdravých a aktivních lidí v produktivním věku.
A právě pro ně je klíšťová encefalitida často největší pohromou, protože je nejdřív na dlouhou dobu upoutá na nemocniční lůžko a často ještě dlouho po propuštění do domácího léčení se musí tito lidé potýkat s dlouhodobými následky onemocnění, které postihuje především centrální nervový systém.
Doporučená očkování patří k základní péči o zdraví
Ne náhodou nabízejí zdravotní pojišťovny finanční příspěvky na očkování proti klíšťové encefalitidě v rámci svých preventivních balíčků, kterými se snaží své pojištěnce motivovat ke zdravějšímu životnímu stylu. Mezi doporučená očkování, kromě očkování proti klíšťové encefalitidě, například také patří:
- každoroční očkování proti chřipce,
- očkování proti lidskému papilomaviru u mladých dívek,
- očkování proti meningokokovi,
- očkování proti infekční žloutence typu A.
Postavte svému zdraví pevné základy
I když se někdo zdravě stravuje, cvičí a téměř nepije alkohol, asi ho nenazveme zdravě žijícím člověkem, pokud do toho denně vykouří krabičku cigaret.
Snažení o zdravý životní styl, pokud pomíjíme naprosto základní doporučení, ztrácí tak trochu smysl a připomíná dům se záclonkami a muškáty v oknech, kterému chybí základy a zavedená elektřina.
Stejně tak i pečovat o své zdraví a přitom ho při každé procházce v lese či v parku vystavovat riziku klíšťové encefalitidy, znamená ignorovat samotné základy svého zdraví.
(vek)
Zdroj: www.vakciny.net
Objednejte se na očkování právě teď
Příspěvek na doočkování proti klíšťové encefalitidě 2021 – VZP ČR
Dostanu od VZP příspěvek na doočkování proti klíšťové encefalitidě, i když jsem ho v loňském roce čerpala po druhé základní dávce očkování?
Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě můžete dostat jak na kteroukoli dávku základního schématu, tak i na následné posilovací dávky, tj. na přeočkování. Nárok na něj mají děti i dospělí bez věkového omezení. V roce 2021 je pro děti do 18 let určena částka až do výše 700 Kč, pro dospělé od 18 let max. 500 Kč.
Čerpání příspěvku v loňském roce nebrání tomu, abyste si o něj požádala i letos.
Platí jen, že o příspěvek na očkování proti vybranému jednomu infekčnímu onemocnění je možno v daném roce žádat pouze jednou (v témže roce je ale možné čerpat i další příspěvky na různá očkování, vždy však do maximální stanovené výše).
Základní očkování proti klíšťové encefalitidě se provádí třemi dávkami vakcíny. Potřebná hladina protilátek v organismu vzniká po aplikování prvních dvou dávek, ale je nutné absolvovat celé třídávkové základní očkovací schéma, aby byl zaručen ochranný účinek.
Druhá dávka se podává za 1-3 měsíce po první, třetí pak s odstupem max. 12 měsíců. Existuje také možnost zrychleného schématu, ale pokud k tomuto postupu není zdravotní důvod, je lepší absolvovat očkování v běžných intervalech.
Po podání všech tří dávek je totiž u běžného schématu očekávaná ochrana minimálně po dobu 3 let, zatímco u zrychleného to může být méně.
Po absolvování třídávkového základního očkovacího schématu tedy budete mít dostatečnou imunitu proti klíšťové encefalitidě po dobu 3 let. Následně se podává první posilovací dávka. Další přeočkování je vhodné provádět každých cca 5 let, u starších osob se ale doporučuje přeočkování častější, každé 3 roky.
Očkování proti klíšťové encefalitidě provádějí praktičtí lékaři nebo i očkovací centra. Nezapomeňte si nechat potvrdit doklad o aplikaci očkovací látky – je třeba ho přiložit k žádosti o příspěvek, spolu s originálem platebního dokladu o úhradě vakcíny.
Žádost o příspěvek můžete podat do 30. 11. 2021 prostřednictvím webového formuláře. Nejjednodušší je to přes aplikaci Moje VZP, kdy nemusíte s každou žádostí vyplňovat osobní údaje. Pokud ještě nemáte přístup do Moje VZP, jednoduše se zaregistrujte.
Máte-li NIA prostředky, stačí na registrační stránce kliknout na políčko „přihlásit se pomocí NIA“ a registrace i s aktivací proběhne v několika krocích plně on-line během pár minut.
Žádost o příspěvek můžete také podat na kterémkoli klientském pracovišti, korespondenčně nebo prostřednictvím datové schránky.
Podrobné podmínky k čerpání příspěvků z fondu prevence naleznete na www.vzp.cz/vyhody.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Klíšťová encefalitida (dále „KE“) je onemocnění virového původu, způsobované tzv. arboviry – jedná se o virózu přenášenou členovci, samotné klíště (na našem území nejčastěji druh Ixodes ricinus) je tzv. vektorem přenosu. Rezervoárem viru jsou pak drobní savci, ale mohou jím být např.
také lišky, jezevci, divoká prasata, venku chovaná domácí zvířata (ovce, kozy apod.). Klíště získá virus sáním krve infikovaného zvířete. Pro další přenos je podstatné přežívání viru ve slinných žlázách klíštěte, odkud se virus může šířit na dalšího hostitele.
Kromě šíření nemoci prostřednictvím klíštěte je popsán také přenos onemocnění pitím nesvařeného mléka infikovaných zvířat.
KE je častá v řadě evropských zemí, zejm. v Rakousku, Chorvatsku, v pobaltských zemích. V rámci České republiky je podíl klíšťat infikovaných virem KE různý, průměrně se udává kolem 2-3 %. Výskyt nemoci ve střední Evropě se odvíjí od aktivity klíšťat, což je období přibližně od dubna do října, samozřejmě v závislosti na různých aktuálních klimatických faktorech.
Inkubační doba onemocnění je průměrně 1-2 týdny, s krajním rozmezím 2-30 dní. Častý je tzv. dvoufázový průběh onemocnění, kdy v první fázi jsou příznaky nespecifické, jakoby chřipkové (zvýšená teplota, únava, bolest hlavy).
Tato první fáze může trvat několik málo dní, přičemž, obvykle po období přechodné úlevy, nemusí, ale může následovat druhá fáze, kdy už se může rozvinout klinický obraz postižení centrálního nervového systému (meningitida, meningoencefalitida, myelitida atd.).
Děti a mladí lidé mívají obvykle lehčí formy onemocnění, kdežto osoby od středního věku výše prodělají obvykle těžší průběh choroby.
Očkování je určitě vhodné, zejména pro osoby středního a vyššího věku (protože prodělávají obvykle těžší formy nemoci). Dále je očkování velmi vhodné i pro osoby (děti i dospělé) v místech s předpokládaným vyšším výskytem klíšťat, tzn. listnaté lesy, oblasti s vodními toky apod. (jde tedy o chataře, houbaře, vodáky, samozřejmě lesní dělníky atd.).
Přisátí klíštěte se lze bránit i nespecifickými opatřeními, kam lze zařadit zejm.
užívání repelentů, pro pobyt v přírodě používání vhodného oblečení (dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy, světlá barva oblečení), včasné odstraňování klíšťat, používání pinzety při jejich odstraňování.
Tato nespecifická opatření proti přisátí klíštěte jsou důležitá jednak pro osoby, které očkování podstoupit nechtějí, jednak pro ty, kteří očkování z různých zdravotních důvodů podstoupit nemohou – k očkování příslušnou vakcínou jsou tzv. kontraindikovaní.
Proti KE existují očkovací látky, a to na bázi inaktivovaného viru
Vakcíny proti KE nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pojištěnci ZP MV ČR však mohou, při splnění potřebných podmínek, čerpat příspěvek z fondu prevence.
Pro dospělé jsou k dispozici vakcíny FSME-IMMUN 0,5 ml a Encepur. Obdobně je tomu v případě očkování dětí, používají se přípravky FSME-IMMUN 0,25 ml a Encepur pro děti.
Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene, a to v den 0, za 1-3 měsíce a za 5-12 měsíců po druhé dávce (u FSME-IMMUN), resp. za 9-12 měsíců (u vakcíny Encepur). Je-li zvoleno tzv. zrychlené schéma očkování, podá se druhá dávka již za 14 dní po dávce první.
Pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou po 3–5 letech (tzv. booster imunizace).
Informace o očkování proti KE lze získat u praktického lékaře nebo na specializovaných pracovištích (specializované ambulance infekčních klinik či infekčních oddělení, očkovací centra, centra cestovní medicíny).