Úvodní stránka Aktuálně Novinky Jarní aktivita klíšťat se blíží 
Jaké onemocnění může nejčastěji způsobit infikované klíště?V České republice se mezi nejčastější onemocnění přenášená klíšťaty řadí lymeská borelióza a klíšťová encefalitida.
Více informací k onemocnění, příznakům a průběhu si můžete přečíst na našich stránkách zde. |
|
Klíšťová encefalitida
Česká republika stále patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 854 případů, což potvrzuje rostoucí trend posledních let. Klíšťová encefalitida je endemická ve většině zemí Evropy. ČR se bohužel významně podílí na ročním celosvětovém výskytu, který činí 10 000 – 15 000 případů.
Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za roky 2011–2020
Zdroj: ISIN (Informační systém infekčních nemocí), SZÚ Praha
Onemocnění často probíhá dvoufázově, ale může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově. První fáze trvá obvykle 3–5 dní, projeví se necharakteristicky – bolestí svalů, kloubů, zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, únavou, nechutenstvím. Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze – již rozvinutý zánět mozku a mozkových obalů.
Objeví se vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Mezi další příznaky patří třes, závratě, dezorientace. Ve vážných případech dochází k obrnám končetinových či dýchacích svalů. Dlouhotrvajícími až trvalými následky mohou být např.
chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy nebo obrny svalů končetin.
Protože jde o virové onemocnění, neexistuje léčba, která by cílila přímo na původce. Léčí se pouze některé projevy nemoci. V případě rozvoje zánětu mozku je nutná dlouhodobá hospitalizace, výjimečně i s podporou životních funkcí.
Po prodělaném onemocnění je nutná dlouhodobá rekonvalescence, pracovní neschopnost, která může trvat několik měsíců i déle. Pacient po těžkém onemocnění se v rekonvalescenci musí několik měsíců vyhýbat pohledu do monitoru či obrazovky a dlouho nemůže vykonávat žádnou fyzickou aktivitu.
Onemocnění může zanechat trvalé následky v podobě neurologických poruch (např. hluchota, ochrnutí, dlouhotrvající únava a bolesti hlavy), a vést tak ke zhoršení kvality života jedince.
Prevence proti klíšťové encefalitidě
Kromě obecné prevence (repelenty, vhodný oděv, minimalizace pobytu v přírodě) proti přisátí klíštěte je jedinou specifickou ochranou proti této nemoci očkování.
Ačkoliv většina populace ČR má povědomí o existenci onemocnění a očkovací látky, je v ČR očkováno jen 29 % populace. Příkladem by nám mohly být sousední země, jako je Německo s celkovou proočkovaností 58 % nebo Rakousko s celkovou proočkovaností 79 %.
- Proočkovanost populace proti klíšťové encefalitidě ve vybraných zemích Evropy v roce 2019
Zdroj: Ipsos: TBE Awareness Coverage and Compliance Research 2019- Myslete na svou prevenci a objednejte se na očkování či přeočkování proti klíšťové encefalitidě do některého z našich center.
Zdroj: Ipsos: TBE Awareness Coverage and Compliance Research 2019Sezóna klíšťat se blíží: 9 způsobů, jak ochránit vašeho pejska
Asi nejznámějším typem ochrany proti klíšťatům jsou právě obojky proti klíšťatům. Snadno se aplikují a účinkují až několik měsíců. Je však důležité vybrat správný obojek, který dokáže ochránit nejen okolí hlavy a krku, ale i zbytek pejskova těla. V tomto ohledu jsou nejefektivnější tzv. práškové obojky. Účinnost obojku se snižuje jeho znečištěním, a proto se musí pravidelně čistit.
Spot-on pipety
Tento druh ochrany proti klíšťatům nejčastěji seženete u veterináře a může být velmi účinný. Obsah pipety se na jednom místě vmasíruje do kůže pejska a účinkuje většinou po dobu 1 měsíce. Účinnost spot-on pipety se však snižuje častým koupáním a u pejsků s citlivou kůží může vyvolat kožní problémy.
Tento nový druh spot-on pipety proti klíšťatům na bázi Dimetikonu je ale pro pejsky úplně neškodný a navíc neobsahuje insekticid.
Tablety
Stejně jako spot-on pipety je seženete u veterináře. Účinnost tablet se uvádí až 12 týdnů a velkou výhodou je fakt, že koupání hafana na účinky tablet nemá žádný vliv.
Elektronické přívesky
Další metodou ochrany, u které není nutné pejskovi nic aplikovat, jsou elektronické přívěsky. Vydávají vysokofrekvenční zvuk (ultrazvuk), který odpuzuje klíšťata, ale lidé ani pejsci jej neslyší. Velkou výhodou je ekologičnost a naprostá nezávadnost těchto přívěsků – nezpůsobují žádné vedlejší účinky či alergické reakce.
Šampony
Mytí pejska šamponem obsahujícím aktivní antiparazitní složky dokáže zabít klíšťata při styku s kůží. Jde o poměrně levnou, ale časově náročnější metodu ochrany proti klíšťatům. Proces je nutné opakovat cca každé 2 týdny, protože aktivní složky nezůstávají na kůži hafana stejně dlouho jako v případě spot-on pipet.
Spreje
Spreje proti klíšťatům jsou vhodné především jako doplňková ochrana, např. v období mezi mytím antiparazitním šamponem nebo před procházkou v lese. Při aplikaci spreje je potřeba dávat pozor na to, aby se nedostal pejskovi do obličeje.
Přírodní prostředky
V posledních letech se na našem trhu objevilo několik značek, které vyrábí ochranné přípravky proti klíšťatům s využitím přírodních látek jako jsou esenciální oleje, bylinné výluhy apod. Velkou výhodou přírodních antiparazitik je jejich dobrá snášenlivost, ale většinou je potřeba je aplikovat častěji.
Podomácku vyrobené přípravky
Poslední dobou jsou populární i podomácku vyrobené přípravky proti klíšťatům, a to nejčastěji ve formě spreje. Jejich účinnost je potřeba otestovat, ale pokud hledáte přírodnější a levnější řešení, stojí za vyzkoušení. Návodů na přípravu je nespočet – stačí se podívat třeba na Pinterest.
Pravidelné kontroly
Přesto, že svého pejska chráníte jednou či více metodami, klíště může tuto ochranu překonat. Nezapomínejte na pravidelné kontroly pejska, a to především po procházkách. Klíšťata mají ráda obnažená a vlhká místa, a proto se při kontrole zaměřte na tato místa:
Jaké metody ochrany proti klíšťatům se osvědčily vám? Fungují podle vás určité metody lépe v kombinaci s jinými?
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Pro koho je očkování proti klíšťové encefalitidě nejdůležitější?
Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné pro kohokoli žijícího na území České republiky, neboť leží v nejrizikovějším pásmu výskytu často infikovaných klíšťat. Zpravidla lze tedy tímto očkováním chránit již děti starší 1 roku a dospělé osoby.
Ukazuje se, že nejméně se nechávají očkovat čeští senioři (méně než 10% věkové kategorie 60+). Přitom právě pro ně bývá toto onemocnění leckdy fatální.
Obecně lze doporučit toto očkování komukoli a naléhavě ho lze doporučit všem, kteří žijí v regionech s největším výskytem klíšťat infikovaných tímto virem (zejména jižní Čechy nebo jižní Morava).
Často se stává, že rodiče myslí na své děti, které nechávají proti klíšťové encefalitidě očkovat. Bohužel však sami rodiče zapomínají na to, že jsou to právě oni, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku komplikací a následkům tohoto onemocnění.
Kdy se proti klíšťové encefalitidě očkuje?
Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat celoročně. Ještě v 90. letech u nás převládal názor, že očkování může vést v době sezónního výskytu klíšťat (tj. v období teplých měsíců) ke zhoršení vývoje onemocnění, dojde-li k přisátí infikovaného klíštěte.
Naštěstí se tento jev nepotvrdil, a tak není žádné sezónní omezení pro toto očkování.I tak zůstává hlavní doporučení zahájit očkování v době chladných měsíců (zimní období) tak, aby se ochrana vytvořila ještě dříve, než dojde k sezóně zvýšeného výskytu klíšťat.
Již první dvě dávky chrání většinu (až 95% takto očkovaných osob) a zajistí ochranu přetrvávající minimálně 12 měsíců, což je dostatečné pro první sezónu klíšťat po očkování těmito prvními dvěma dávkami.
Pro další setrvání ochrany je nutné dokončit schéma očkování podle doporučení výrobců.
Jaké schéma očkování lze použít?
Konvenční schéma očkování (někdy zjednodušeně označované jako pomalé) je pro obě komerčně dostupné vakcíny téměř shodné, tj. druhá dávka se podává 1-3 měsíce po podání první dávky a třetí dávka 5-12 měsíců (vakcína FSME-immun) nebo 9-12 měsíců (vakcína Encepur) po podání druhé dávky.
Pro očkování vakcínou FSME-Immun nebo Encepur existuje tzv. zrychlené schéma, kdy druhá dávka se může podat již 14 dní po podání první dávky a třetí dávka v souladu s konvenčním schématem. Vakcínou Encepur lze očkovat také v tzv. zkráceného schématu, tj. 0., 7. a 21. den.
I toto schéma se dokončí podáním jedné posilující dávky 12-18 měsíců po podání 3. dávky. Jsou-li osoby starší 60 let očkovány vakcínou Encepur, pak výrobce této vakcíny doporučuje po podání 2. dávky (konvenční schéma) případně 3.
dávky (zkrácené schéma) sérologicky ověřit hladiny protilátek, a jsou-li nízké nebo nedostatečné, doporučuje podávat ještě jednu dávku vakcíny navíc. Toto ustanovení neplatí pro vakcínu FSME-Immun.
Je možné očkování proti klíšťové encefalitidě provádět jakoukoli komerční vakcínou, lze případně k očkování použít obě dostupné vakcíny?
Ano očkovat lze jakoukoli z komerčních vakcín, které jsou u nás k dispozici, tj. FSME-Immun nebo Encepur. Doporučení výrobce je použít pouze jeden typ komerční vakcíny k dosažení kompletního očkování. Samozřejmě v případě nouze, tj.
když jedna komerční vakcína na trhu schází a hrozilo by selhání ochrany očkování z důvodu nedostatečného očkování, pak je možné dokončit očkování druhou komerční vakcínou. Obě vakcíny totiž vyvolávají kvalitativně shodné protilátky, což zajišťuje jejich kompatibilitu (či záměnu).
Přesto je na místě upozornit, že by k takovémuto očkování nemělo běžně docházet, neboť míra garantovatelné ochrany výrobcem vakcíny se ztrácí.
Jak postupovat v případě promeškání řádného termínu druhé nebo třetí dávky vakcíny proti klíšťové encefalitidě?
Pokud očkování bylo provedeno vakcínou proti klíšťové encefalitidě, pak existuje dostatek kvalitních klinických údajů, které vedou k následujícímu postupu:
- Promešká-li se termín druhé dávky, lze ji podat kdykoli do 1 roku po podání první dávky, aniž by bylo třeba sérologicky ověřit hladinu protilátek, nebo očkování zahajovat od počátku; je-li termín však delší, pak se buď zahajuje od počátku, nebo se sérologicky ověří hladina protilátek.
- Promešká-li se termín třetí dávky či posilující dávky, pak lze podat příslušnou dávku nejpozději 10 let od předešlé dávky, aniž by bylo třeba sérologicky ověřit hladinu protilátek, nebo očkování zahajovat od počátku či opakovat poslední dávku; je-li termín však delší, pak se sérologicky ověří hladina protilátek anebo se zahajuje od počátku.
Tento postup platí obecně pro jakoukoli z komerčně dostupných vakcín.
Jak dlouho přetrvává ochrana po tomto očkování a kdy se provádí přeočkování?
Minimální ochrana po kompletním a řádném očkování přetrvává minimálně po dobu 3-5 let, tj. první “přeočkování” by se mělo provádět po 3 letech a každé další pak vždy po 5 letech.
Vzhledem k tomu, že osoby starší 50 nebo 60 let mohou mít již „unavený“ imunitní systém, výrobce vakcíny Encepur doporučuje provádět posilující očkování (přeočkování) osob starších 50 let každé 3 roky a stejně jako výrobce vakcíny FSME-Immun u osob starších 60 let.
Uvedený postup pak vede k zajištění kontinuální ochrany. Nicméně klinická data a pozorování potvrdila, že i tzv. nepravidelné očkování (tj. při absenci některé z dávek řádného přeočkování) zajišťuje většině populace dostatečně kvalitní ochranu i v delším období.
Přesto k selhávání nepravidelného očkování dochází častěji u dětí mladších 15 let a případně osob starších 60 let. Proto zůstává s výhodou si hlídat shora uvedené intervaly svého očkování tak, aby ochrana byla stále vysoce spolehlivá.
Má smysl očkování, dojde-li k přisátí klíštěte?
Očkování proti klíšťové encefalitidě má výhradně preventivní charakter a nelze ho uplatnit k profylaxi, tj. v případě přisátého klíštěte se očkování odkládá minimálně 30 dní po přisátí.
V této době se sleduje zdravotní stav postižené osoby a nedojde-li ke vzniku onemocnění, pak se očkování zahájí nebo se v něm pokračuje.V minulosti existoval k řešení těchto situací specifický imunoglobulin.
Ten se však již několik let nevyrábí.
Kdy vzniká ochrana po tomto očkování a jak dlouho přetrvává?
Ochrana po očkování nastupuje do 14 dní po očkování. Přetrvává minimálně 3 roky po dokončeném kompletním očkování (3dávkové schéma).
Výsledky klinických studií poukazují na relativně dlouhodobé přetrvávání vysokých hladin protilátek u velkého počtu kompletně očkovaných osob (tj. 70-80% očkovanců) po dobu 8-10 let.
Přesto je vhodné respektovat jednotlivá doporučení výrobců obou komerčních vakcín tak, aby se většina očkovaných mohla spolehnout na ochranu získanou očkováním proti klíšťové encefalitidě.
Ochrání očkování proti klíšťové encefalitidě spolehlivě?
Toto očkování vyvolává velmi silnou imunitní odpověď. I když patří mezi vysoce ochranná očkování, nelze ho nikdy (podobně jako jakékoli jiné očkování) považovat individuálně za 100% spolehlivé. Jednotlivé případy selhání ochrany po očkování byly vzácně pozorovány u obou komerčních vakcín, ke kterým dochází u těch, kteří mohou mít imunitní systém oslabený v důsledku závažného onemocnění.
Jaká hladina protilátek specifických vůči klíšťové encefalitidě se považuje za ochrannou?
Minimální protektivní mez protilátek, která je schopna jedince chránit vůči průměrné infekční dávce po přisátí klíštěte odpovídá virus-neutralizačnímu titru 10.
Protože však v běžné praxi se používá nejčastěji metoda ELISA, bývá tato mez definována výrobcem soupravy. Úskalím těchto metod je nestejná specificita a citlivost, což může v některých případech vést k falešné negativitě či pozitivitě.
Zůstává vhodné ve sporných případech používat arbitrární virus neutralizační titraci, jejíž spolehlivost se blíží téměř 100 %.
Je ochrana po prožití klíšťové encefalitidy celoživotní?
Bohužel nemusí tomu být, jako to ostatně platí obecně pro jakékoli infekční onemocnění. Je pravdou, že u některých jedinců může hladina protilátek po prožití infekce (či po očkování) přetrvávat po mnoho desítek let.
Jsou však osoby, u nichž tomu tak není. V minulosti nakažená osoba klíšťovou encefalitidou by mohla podstoupit posilující očkování (provedené jednou dávkou) zhruba po 10 letech bez provedení sérologického ověření.
Takovýmto postupem nelze nic zkazit a jedinci setrvává spolehlivá ochrana.
Je možné očkovat proti klíšťové encefalitidě těhotné ženy nebo kojící matky? Ovlivňuje toto očkování možnost otěhotnění či vývoj plodu?
Tak jako u jiného očkování výrobci těchto vakcín vysloveně nedoporučují očkovat během těhotenství či kojení, ale ne z důvodu známého rizika pro těhotnou ženu a plod či kojící matku a novorozence. Klinické údaje takového očkování schází nebo jsou nekompletní.
Z dat farmakovigilance, do kterých se mimo jiné přidávají také údaje o očkovaných ženách či kojicích matkách očkovaných proti klíšťové encefalitidě, nebyl nikdy zaznamenán žádný případ, který by naznačoval jakýkoli negativní vliv na vývoj těhotenství a plodu, či na kojení a kojené dítěte.
Přesto výrobci nechávají na individuálním posouzení lékaře, který spíše podle anamnézy a aktuálního zdravotního stavu může lépe odhadnout prospěch a riziko takového očkování u těhotné ženy nebo kojící matky.
V žádném případě toto očkování neovlivňuje možnost početí, a je tak možné otěhotnět bezprostředně po očkování.
Existuje nějaký rozdíl mezi dostupnými komerčními vakcínami?
Obě dvě komerční vakcíny dostupné u nás, tj. FSME-immun a Encepur, jsou srovnatelně účinné a bezpečné. I když dnes tradiční, starší vakcína FSME-Immun je dokumentována rozsáhlejšími klinickými údaji než mladší vakcína Encepur, rozdíl mezi oběma komerčními vakcínami není.
Chrání toto očkování vůči klíšťové encefalitidě v Asii?
Klíšťová encefalitida se celosvětově vyskytuje v pásmu zasahujícího střední část Evropy až přímořské východoasijské oblasti Pacifického oceánu včetně části Japonska. Dodnes jsou známé pouze její tři podtypy, tzv.
západní podtyp (W-TBEV), který se vyskytuje výhradně v evropských oblastech, východní podtyp (FE-TBEV) a sibiřský podtyp, které se objevují v evropské části Ruska a na Dálném Východě (Rusko, Čína, Japonsko).
Hlavním vektorem západní klíšťové encefalitidy (někdy označované též jako středoevropské) je klíště obecné (Ixodidae ricinus). Naopak východní a sibiřský podtyp klíšťové encefalitidy je přenášen klíštětem Ixodidae persulcatus.
I když není očkování proti klíšťové encefalitidě doporučováno pro získání ochrany vůči jiným flavivirům, je schopné vyvolat plnohodnotnou ochranu nejen vůči klíšťové encefalitidě západního subtypu, ale i východního nebo sibiřského subtypu, jak prokázaly studie zkřížené protektivita na myších.
Vydáno / Aktualizováno: 20.01.2019
Autor: M.Petráš
V Chorvatsku pozor na klíšťata!
Nouzový stav je minulostí. Co se mění? Sledujte s námi.
PARDUBICE – Blíží se turistická sezóna a vzhledem k tomu, že stále více lidí se vydává za krásami exotických zemí, je nejvyšší čas se nechat očkovat.
Klíšťata jsou nebezpečná, nechte se očkovat. | Foto: DENÍK/Miroslav Kucei
V současné době je Světovou zdravotnickou organizací jako povinné požadováno očkování proti žluté zimnici při cestách do zemí rovníkové Afriky a Jižní Ameriky.
„Toto onemocnění, které přenáší komáři, je vážné a polovina neočkovaných turistů mu podléhá,“ varuje lékař infekčního oddělení pardubické nemocnice Petr Knížek.
Zároveň upozorňuje, že pokud má někdo namířeno do Mekky, pak pro oblast Saúdské Arábie je povinné očkování proti meningitidě.
Další očkování jsou většinou dobrovolná. Lidé je sice nemusí podstoupit, ale vzhledem k místu pobytu je lékaři doporučují. Do zemí s nízkým hygienickým standardem je vhodné zejména očkování proti virové hepatitidě A a B a břišnímu tyfu.
„To jsou nemoci snadno přenosné vodou a jídlem. Jejich riziko je proto relativně vysoké,“ upozorňuje Petr Knížek. Podle jeho slov je lidé podceňují zejména při cestách do Egypta a Tunisu. „Žloutenku typu A si poměrně často přivezou i ze Španělska a Kanárských ostrovů, a poté jsou u nás hospitalizováni,“ uvádí lékař.
Ani pobyt v Chorvatsku, kam ročně od nás míří téměř milión turistů, není bez rizika. „Turisté by se opět měli nechat očkovat proti „nemoci špinavých rukou“ a při cestách do vnitrozemí pak ještě proti klíšťové encefalitidě,“ doporučil Petr Knížek.
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.
- Pardubice,
- Chorvatsko,
- očkování,
- klíště,
- Afrika,
- Jižní Amerika,
- Mekka,
- Saúdská Arábie,
- Španělsko,
- Egypt,
- krása,
- nemoc,
- lékař,
- žlutá zimnice
Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka Volvo XC90 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Opel Vivaro první majitel, servisní knížka, nehavarované Renault Fluence koupeno v CZ Renault Megane koupeno v CZ Renault Clio servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO
Den zdraví: klíšťata a komáři zabijí ročně milion lidí
„Nejčastějším takovým onemocněním je malárie, která zapříčinila v roce 2012 odhadem tři čtvrtě milionu úmrtí. I když je evropský region z tohoto pohledu stále chráněn, loni již tři země, Řecko, Turecko a Tádžikistán, měly místní výskyt. Pět tisíc případů pak bylo do Evropy importováno.
V posledních 50 letech se z tohoto okruhu onemocnění nejvíce zvýšil výskyt horečky dengue. Ta je v Evropě spolu s malárií nejčastější příčinou hospitalizace u lidí vracejících se ze zahraničí.
V posledních třech letech šlo o tři tisíce případů,“ shrnuje Alena Šteflová, ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v ČR.
I když se na první pohled může zdát, že by tyto choroby měly trápit jen cestovatele, není tomu tak. Kvůli klimatickým změnám se obě nemoci přenášené komárem posouvají i do Evropy. „V roce 2010 měli epidemie dengue čítající až 2000 případů ve Francii a Chorvatsku, později na Madeiře a v Portugalsku,“ uvádí Šteflová.
Výskyt se šíří
Klimatické změny se ovšem podepisují i na výskytu parazita, který konkrétně nás v Česku trápí mnohem více – klíštěte. Zatímco dříve se klíšťová encefalitida vyskytovala nejvíce v jižních Čechách, nyní se nemoc vyskytuje i ve vyšších polohách.
„V jihočeském regionu jsou ideální podmínky pro šíření klíšťat – střídají se tu relativně malá políčka s hraničními územími porostlými keři.
Nyní je ale velmi postižená i Vysočina a v posledním desetiletí jde také o severní a východní Moravu,“ přibližuje Bohumír Kříž ze Státního zdravotního ústavu.
Trochu jiné je ale zamoření klíšťat lymskou boreliózou, která je na rozdíl od klíšťové encefalitidy bakteriálního původu – nejvíc případů se vyskytlo na Vysočině, v západních Čechách a na jižní Moravě.
Pacientů je zhruba čtyřikrát více než u klíšťové encefalitidy a proti chorobě neexistuje očkování.
„Na začátku tisíciletí se náš zdravotní ústav s pracovišti v Rakousku a ve Švédsku snažil vyvinout očkovací látku proti lymské borelióze, ale ukázalo se, že je problém najít společný antigen účinný proti všem genotypům.
Těch je celá řada, u nás cirkulují čtyři a celkem je jich přes 20. Cílenou látku proti jednomu genotypu lze vyrobit, ale nefunguje na všechny. Je proto snaha najít jiný přístup – zkoumá se obecná očkovací látka, která by působila proti klíšťatům jako druhu. Je ale zatím ve stadiu vývoje,“ říká Bohumír Kříž.
Prevence: oděv i postřiky
Zatím nám tedy nezbývá než si dávat na klíšťata pozor. Největší riziko, že nějaké chytíte, je přitom v listnatých a na krajích smíšených lesů.
Vedle očkování proti encefalitidě před výletem do přírody zkontrolujte na webu ministerstva zdravotnictví nebo hydrometeorologického ústavu aktivitu klíšťat a podle toho se chovejte.
Ven si vezměte světlé oblečení, na němž klíště včas uvidíte, a dlouhé rukávy. Nezapomeňte se také nastříkat repelentem.
„V rizikových oblastech si nelehejte do trávy a neprolézejte houštím, po návratu domů je třeba se důkladně prohlédnout – základem prevence je klíště brzy odstranit, aby se snížilo riziko nákazy,“ radí hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Pokud klíště máte, nekruťte s ním, ale vyviklejte ho a ranku vydezinfikujte. Když se objeví vyrážka či chřipkové příznaky, zajděte k lékaři.
Pozor dávejte i při pití nepasterizovaného mléka – každý rok se několik případů encefalitidy objeví právě z tohoto zdroje.
Prevenci ovšem hygienici nenechávají jen na samotných lidech. „Musíme mít přehled o tom, kde se přenašeči, tedy klíšťata a komáři vyskytují, abychom mohli vytipovat ohniska.
Pokud v přírodě potkáte člověka s bílou vlajkou, nejde o zapomenutého fanouška libereckých Bílých tygrů, ale o pracovníka hygienické služby, který provádí takzvané vlajkování.
Díky tomu určíme místo výskytu a můžeme v laboratoři vyšetřit promořenost – u klíšťové encefalitidy je to asi 1,5 procenta klíšťat, u boreliózy daleko více,“ říká Valenta.
I když Česko nakažení komáři příliš netrápí, přesto hygienici dohlíží i na ně. „Během povodní monitorujeme výskyt komárů a jejich larev, abychom určili, kde je třeba provést postřik. I komáři mohou být u nás příčinou zdravotních problémů – ať už alergických reakcí, či sekundárních infekcí, kdy se do kousnutí zanese infekce až později,“ uzavírá hygienik.
Sezóna klíšťat se blíží
Vybavte svou lékárničku domácím testem na zjištění borelie z klíštěte.
Lymeská borelióza (Lymeská nemoc; LB) je infekční onemocnění vyvolané bakteriemi rodu Borrelia. Jedná se o nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty, které se vyskytují v celém mírném pásmu Evropy, Asie i Severní Ameriky.
Borelie patří mezi velmi odolné mikroby, kteří díky svému spirálovitému tvaru a četným bičíkům aktivně pronikají i mírně poškozenou kůží nebo stěnou buněk a tkání v organismu. V některých tkáních (např.
vazivo, nervová tkáň) také dokážou dlouho přežívat.
Projevy onemocnění
Příznaky LB jsou obvykle děleny do tří stadií. první dvě časná stadia jsou pozorována v prvních týdnech až měsících po nákaze, třetí, pozdní stadium, probíhá měsíce až roky po nakažení.
Projevy jednotlivých stadií bývají odděleny bezpříznakovým obdobím v řádech dnů až let.
Nejlehčí formy infekce obvykle proběhnou zcela bez příznaků nebo jen s minimálními projevy typu únavy či bolesti svalů a kloubů.
První lokalizované stadium je charakterizované tzv.
migrujícím erytémem – několik centimetrů širokým zarudnutím okolo místa přisátí klíštěte, obvykle s bledým středem, které je nebolestivé, občas mírně svědí, objevuje se typicky za 1-3 týdny po nakažení a většinou několik týdnů přetrvává (při nasazení antibiotické léčby vymizí během ní).
Tento specifický projev kožní infekce LB je často mylně zaměňován s nespecifickou lokální zánětlivou reakcí na přisátí klíštěte, která je obvykle přítomna již v okamžiku jeho vytažení nebo se objevuje v prvních dvou dnech po něm, je výrazně menší, často svědí, může vystupovat nad úroveň okolní kůže a většinou spontánně během pár dnů zmizí.
Druhé stadium vznikající rozšířením borelií v organismu se projevuje např. zánětem mozkových blan nebo nervů. Příznaky tzv.
neuroboreliózy zahrnují bolesti hlavy či zad, světloplachost, zvracení, závratě, poruchy vidění, pískání v uších, brnění končetin, poruchy kožní citlivosti, škubání ve svalech nebo různě lokalizovaná ochrnutí.
Vzácněji dochází v tomto stadiu k postižení srdečního svalu, což se nejčastěji manifestuje poruchami srdečního rytmu. Objevit se mohou i další kožní projevy, např. tzv. boreliový lymfocytom (zarudlý uzel na ušním boltci, bradavce nebo šourku) nebo postižení kloubů.
Pozdní stadium LB se projevuje postižením kloubů (především těch velkých, např. kolena, ramena, zápěstí), kůže a pozdní neuroboreliózou, kterou již doprovází četné psychické projevy (např. poruchy spánku, paměti, deprese). Často je přítomna výrazná únava.
Diagnostika a léčba
Příznaky LB jsou velmi nespecifické, proto je poměrně náročné ji správně diagnostikovat. Zásadní informací je pro lékaře údaj o přisátí klíštěte (nebo o pobytu v přírodě), zejména objevil-li se v místě přisátí migrující erytém.
Vyšetřením z krve lze stanovit přítomnost protilátek proti boreliím, ty jsou však pozitivní i po již prodělané infekci a jejich výše neodpovídá závažnosti onemocnění. Vždy je tak třeba vycházet i z klinických projevů choroby popsaných výše.
Protilátky se v organismu vytváří za 3-6 týdnů po nákaze a mohou přetrvat mnoho let po úspěšném překonání infekce. přímé stanovení patogenů v organismu se rutinně neprovádí.
LB se léčí antibiotiky (např. doxycyklin, amoxicilin, azitromycin). Konkrétní látku a dobu podávání vždy volí lékař podle stadia onemocnění, přítomných projevů a možností konkrétního pacienta. Ústup potíží po léčbě bývá pozvolný, někdy dokonce v řádech měsíců.
Také po prodělaném onemocnění a adekvátní antibiotické léčbě mohou přetrvávat nespecifické projevy, jako jsou např. únava, bolest hlavy, svalů či kloubů, poruchy spánku nebo čití, emoční labilita.
Tento stav je označován jako postboreliový syndrom. Zde již antibiotická léčba nemá význam, léčí se pouze vlastní projevy syndromu (např. bolest). Již prodělané onemocnění LB nemusí chránit před novou infekcí.
Očkování proti LB dosud není možné.
Prevence boreliózy
Riziko přenosu infekce z infikovaného klíštěte roste s dobou jeho přisátí. Borelie žijící ve střevech klíštěte jsou spolu s jeho slinami uvolňovány za několik hodin po přisátí, ale nakazit se můžeme i za mnohem kratší dobu.
Hlavní prevencí LB je tak vyhýbání se místům s vysokou aktivitou klíšťat. Tu lze od dubna do října sledovat na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz).
Typickými biotopy klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy, keřové porosty s bylinným patrem a porosty na okrajích vodních toků.
Jestliže se i přesto do rizikových oblast vydáme, měli bychom se vždy chránit oděvem (dlouhé nohavice a rukávy, uzavřená obuv, pokrývka hlavy, hladké světlé materiály, z nichž lze případně přichycená klíšťata snadno odstranit) a repelentem. při výběru repelentu je třeba volit vhodnou účinnou látku i její koncentraci a pamatovat na to, že ne všechny je možné nanášet přímo na kůži nebo aplikovat u dětí.
Po každé návštěvě rizikové lokality bychom se měli osprchovat a převléknout, prohlédnout si důkladně celé tělo a přisátá klíšťata okamžitě odstranit.
Názory na správné vytahování klíšťat jsou různé, nicméně většina odborníků se shoduje na tom, že je třeba dbát na to, abychom klíště během vytahování nijak nemačkali a nedotýkali se ho holýma rukama.
Klíště by před vytažením nemělo být ničím mazáno, přístupné je opatrné ošetření místa přisátí dezinfekcí s obsahem jódu. Klíště potom těsně u pokožky zachytíme speciální kartou nebo háčkem a opatrně vytáhneme.
Použití pinzet nebo klíštěk, kdy klíště s mírným tahem opatrně vykýváme, je méně vhodné, protože hrozí jeho rozmáčknutí. Ránu po vytažení klíštěte důkladně vydezinfikujeme (stejně tak i použité pomůcky) a ještě několik týdnů sledujeme.
Chceme-li mít jistotu, že vytažené klíště nebylo infikované, můžeme využít jednoduchý domácí test. Test se prování nikoliv ze vzorku krve člověka, ale ze samotného klíštěte. Klíště musí být při testování živé, proto je dobré při jeho odstranění použít speciální kartu nebo háček.
Výhodou tohoto testu je, že téměř okamžitě a v domácích podmínkách získáte cennou informaci o tom, zda je nutné pozorování a návštěva lékaře, nebo jsou vaše obavy s vysokou pravděpodobností zbytečné.
Domácí test obsahuje návod s podrobnými instrukcemi, které vás testováním provedou krok za krokem. Můžete se navíc podívat na instruktážní videa, která naleznete na webu www.veroval.cz či na YouTube kanálu společnosti HARTMAN – RICO.
Domácí test Veroval Borelie z klíštěte je volně dostupný v lékárnách Moje lékárna a prodejnách zdravotnických potřeb za doporučenou maloobchodní cenu 299Kč.
Sezóna klíšťat se blíží: Víte, jakými nemocemi můžou nakazit vaše mazlíčky?
Klíšťata svými přenosnými chorobami neohrožují pouze lidi, ale i domácí zvířata. Podle serveru Klíště.
cz je nejvýznamnější skupinou čeledi Ixodidae, jejíž příslušníci se adaptovali na téměř všechny klimatické podmínky a typy prostředí. V Česku je jejím nejznámějším reprezentantem klíště obecné.
Tyto klíšťata jsou nejčastějším přenašečem známých a nebezpečných chorob, jako je například lymská borelióza nebo babesióza.
Proč klíště vyhledává hostitele?
Klíšťata potřebují ke svému vývoji a životu krev. Přitahováni teplem a pohybem vyhledávají savce včetně lidí, psů a koček. Většina klíšťat projde během svého života čtyřstupňovým vývojovým cyklem.
Z prvního stádia – vajíčka – se postupně vylíhne larva, nymfa a nakonec dospělý jedinec. Aby se klíště dostalo do posledního stádia, musí během všech fází nasávat krev. Délka života se liší podle druhu parazita. Obecně je to několik měsíců až let.
Klíště se většinou zdržuje ve vysoké trávě nebo křoví. Na svého hostitele trpělivě čeká, třemi zadními páry nohou se drží stébla trávy nebo křoví, a přední pár nohou vztyčí a roztáhne.
Jakmile se kočka, pes nebo člověk otře o tuto vegetaci, klíště se na něj přichytí, vyhledá správné místo a začne se sáním krve. Na své oběti může hodovat několik hodin, ale i dní.
Vše záleží na tom, za jak dlouho se plně nasytí.
Nebezpečné choroby
Nejčastější nemoci, které klíště může svému hostiteli “darovat”, jsou lymská borelióza a babesióza. Borelióza postihuje jak psy, tak kočky. Průběh onemocnění je od lidí diametrálně odlišný.
Podle neziskové organizace na ochranu zvířat MSPCA-Angell pouze u 10 % procent boreliózou postižených psů se nakonec projeví klinické příznaky nemoci. Pro lidi je daleko nebezpečnější, nicméně není prokázáno, že by se člověk mohl od infikovaného psa nakazit.
Mějte však na paměti, že klíště se může z chlupáče přesunout na vás. Proto je důkladná a pravidelná prevence tak důležitá.
Pokud je pes nakažen, klinické příznaky se objeví po dvou až pěti měsících od napadení. Častými příznaky nemoci jsou horečka, nechuť k jídlu nebo letargie. “Nejčastěji jsou zánětlivým onemocněním postižené klouby, dochází ke zduření většinou několika kloubů, kulhání a bolestivosti při pohybu.
Důležité je, aby léčba antibiotiky byla dlouhodobá, většinou 3-6 týdnů. Při předčasném ukončení léčby dochází k návratu onemocnění,“ vysvětluje veterinář Lukáš Duchek. Ještě vzácnější je nemoc u koček. Pokud u 90 % psů probíhá borelióza bez jakýchkoliv příznaků, tak u koček je to téměř pravidlem.
Babesiózu v tuzemsku nejčastěji přenáší piják lužní, ale chorobou může psa nakazit i klíště obecné. Nemoc je typická zejména pro Středomoří, ale stále častěji se s ní setkáváme i ve střední a severní Evropě. Inkubační doba babesiózy je 10-21 dní.
“Podle míry nakažení, věku a kondice psa probíhá onemocnění buď jako chronické, které pacienta neohrožuje, ale pouze oslabuje, případně je i bez příznaků nebo jako akutní.
U akutní formy se nejdříve projeví slabost, pak žloutenka, nechutenství, a pokud včas nezasáhnete, skončí řada případů akutní babesiózy úmrtím psa,“ říká veterinář Lukáš Duchek.
Rada na závěr
V ani jednom ze dvou výše zmíněných případů situaci nepodceňujte. Jakmile na těle vašeho zvířete najdete klíště, tak jej podle návodu odstraňte a nechte psa vyšetřit u veterináře. Jeví váš mazel příznaky nemoci už nyní? Nepanikařte a rovněž ihned kontaktujte veterináře. Dnes již naštěstí existují léky, které vašemu chlupáči pomůžou.
Podzimní sezona klíšťat se blíží: dobře se připravte
Klíšťata mají složitý životní cyklus a svou zvýšenou aktivitou nás zahrnují ve vlnách. Letošní letní vlnu již máme za sebou, ta podzimní teprve čeká na svůj útok. Opatrnosti ale není nikdy dost, proto se připravte již nyní.
Jak se žije klíšťatům
Přísloví praví, že je dobré znát svého nepřítele. To platí i o klíšťatech a jejich životním cyklu, například u nás běžně se vyskytujícího klíštěte Ixodes ricinus. V České republice se sice vyskytují i jiné druhy rodu Ixodes, ricinus nicméně poslouží jako příklad.
Celý životní cyklus trvá obvykle 2–3 roky, může to však být ještě méně či více. Dospělá klíšťata sají na velkých savcích. Matka po 1–2 týdnech sání odpadne a naklade vajíčka, načež zhyne.
Z několika tisíc vajíček z jedné samičky se vylíhnou malé klíšťové larvičky.
Ty hostitele aktivně nevyhledávají, i tak ale skončí v srsti ježka, hraboše a podobných hmyzožravců, ovšem nepohrdnou ani krví ptáka, plaza nebo jiných savců.
Sají 3–5 dní, pak odpadnou a svlékají se. Výsledkem je nymfa, která se ze země plazí po stéblech trav. Pokud vyschne, musí se vrátit do vlhka u země. Jejím hostitelem jsou středně velcí savci. Na vývoj klíšťat má také vliv počasí. Klíšťata se prakticky vyskytují ve vlnách a je třeba počítat s jejich zvýšenou aktivitou především tehdy, je-li podzim teplý a vlhký.
Tři tipy pro ochranu před klíšťaty:
- Repelenty: Nejčastěji obsahují látku zvanou DEET (N,N-diethyl-m-toluamid). Lze doporučit i méně „chemické“ s obsahem eukalyptového oleje nebo i jiných rostlinných olejů.
- Oděv: Zásadně dlouhé nohavice. Je vhodné volit světlé barvy, klíštěte si na nich snadno všimnete. Výhodné je nějak zamezit klíšťatům vstoupit do nohavic, nejsnáze tím, že si je zastrčíte do ponožek nebo bot.
- Očkování: Proti lymeské borelióze očkovat nelze, ale lze na ni myslet a zavčas ji začít léčit, což obvykle nebývá problematické. Proti klíšťové encefalitidě očkovat lze a uvažovat by o tom měli všichni ti, kterým se klíšťata nevyhnou.
Včasná kontrola
Zkontrolovat, zda po vás neleze klíště, můžete už v lese. Zvlášť pokud víte, že kolem klíšťata skutečně řádí. Nejpozději ihned po návratu domů se důkladně prohlédněte. Zvláštní pozornost věnujte skrytým místům s tenkou kůží a všem oblastem krytým chlupy a vlasy. Čím dříve klíště vytáhnete, tím menší je riziko přenosu nemocí.
S klíšťaty naši krásnou krajinu můžeme (a musíme) klidně sdílet. Počítejte s jejich podzimním výskytem a chraňte se před jedním z mála nebezpečí, kterými vás naše příroda může ohrozit.
(shmt)
Zdroj: www.ehow.com host.madison.com
Objednejte se na očkování právě teď