VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

„Ehm, aha, takže vy jste vegetariánka. Takže kuře je v pořádku?“ Dostalo se mi reakce na prosbu, jestli by mi mohli na posvatební hostině trochu upravit jídlo, že jsem vegetariánka.

A to bylo prosím před dvěma lety ve fakt nóbl podniku v Praze, kde by jeden čekal, že už intelektuální pražská lumpenkavárna (dle aktuálních lidových mýtů existující a všehoschopná) provedla už alespoň nějakou tu edukaci.

Takže vlastně ten úvod pojednání o veganství dáme raději takový, že si ujasníme pojmy a dojmy. Vegetariáni nejedí maso a obvykle ani související produkty z porážky zvířat a z jejich těl. Ano, ryba je také maso. Jo, k šoku všech: kuře taky.

Ne, vážně ani tu rybu. Důvody jsou zpravidla takové, že vegetariáni vidí bolest a stres hospodářských zvířat před smrtí i jejich předchozí mnohdy snad ještě horší životní bídu a není jim to jedno.

Někdo se ale takto stravuje také ze zdravotních důvodů.

Kdo (nebo co) je vegan? A proč botox není pohádka pro děti?

Vegani pak jí stravu čistě rostlinného původu, která nevznikla využíváním zvířat. Tedy nejedí třeba ani vejce, mléko či sýry a většinou ani med. Ale třeba nejedí ani gumové medvídky. Možná jste to nevěděli, ale jejich základem je želatina vyráběná z jatečního odpadu. A pak teda cukr. To zní až svůdně, že.

S ohledem na svou motivaci také obvykle vegani (a většinou ani vegetariáni) nekupují ani jiné „věci ze zvířat“. Tedy třeba výrobky z kůže potažmo kožešin.

Ovšem například s kosmetikou je to svízel, ačkoli EU se vlastně poměrně snaží a již několik let zde platí zákaz testování kosmetiky na zvířatech, tak některých testů se to netýká.

Třeba botoxu, který některé moderní ženy využívají k tomu, aby učinily přítrž plynutí času, kdy s každou další aplikací pak jejich tvář vypadá méně jako tvář stárnoucí ženy a více jako jejich levá bota s ústy napadenými vosí klakou. Až je na konci nepoznají ani jejich děti a muži.

Botox, který je složením jed, což ve vyšší formě života, jakou je člověk, vzbudilo nutkavý pocit, že je skvělý nápad píchat si ho do hlavy, se v podstatě smí testovat i v Evropě proto, že se aplikuje jehlou pod kůži a ne jen na ni, tedy to jakoby není kosmetika.

Pokud byste chtěli vědět, jak se to dělá, a zapojit to pak třeba do večerních vyprávěnek o myšičce dětem před spaním, tak to prý probíhá tak, že se myším do břicha injekcí vpraví botox a ty následkem toho pak začnou trpět ochrnutím, dýchacími potížemi a pak zemřou za tři až čtyři dny hroznou smrtí.

Ty, které nezemřou, samozřejmě neodejdou do myšího invalidního důchodu, ale jsou zlikvidovány. Test se provádí proto, aby se zjistilo, jaká je průměrná smrtelná dávka, která je schopna zabít polovinu myšáků. A takhle se prosím testuje každá šarže botoxu. Toto vše bylo zjištěno a ověřeno např.

při vyšetřování Britské unie za zrušení pokusů na zvířatech již před dekádou. Přitom existují alternativy tohoto testu. A i s tou kosmetikou je to napůl vlastně jinak. Třeba velké firmy, které vozí zboží do Číny, si závadnost sice třeba už netestují tady, ale otestuje si to ochotně až Čína sama.

Je otázkou na kom, protože tam se moc neřeší ani lidská práva.

Proč to ti vegani dělají? Je veganství tak cool a módní?

Ale to jsme odbočili. Proč tedy vegani jsou vegany a tráví zvýšený čas přípravou jídel, místo aby si ohřáli párky, hodili nohy na stůl a dali si pivo a fotbal v telce?  No, když navážu na úvod, tak hlavně proto, že kuře není vůbec v pořádku. Kráva a prase taky nejsou vůbec v cajku. Jejich život je vážně dost v háji. A ne každému z lidí je to hrdinně jedno.

Tedy třeba prostě proto, že je to ohleduplné k jiným živým tvorům, potažmo planetě, kde žijeme. Protože živočišná výroba je pro planetu hodně zátěžová (ale jistě toto platí částečně i o „velkovýrobě“ rostlinné). Hlavní argumentem pro mě tedy zůstává utrpení zvířat, která také prožívají emoce.

Jsou jistě jiné než ty lidské.

Prase také neprožívá stres z toho, že zestárlo a někde mu povislo víčko, když jde ale na porážku a sleduje svého druha, jak jde před tím a co se mu pak stane, tak se viditelně bojí, je v extrémním stresu a zemřít nechce, to potvrzují i sami pracovníci jatek, kteří zřejmě nebudou nijak útlocitní.

I zvířata mají pocity

Módou je spíše smát se veganům…

Celkem mi vlastně přijde dost smutné, jak často jsou vegani terčem výsměchu, když se rozhodli udělat svůj život komplikovanějším proto, aby nepodporovali působení utrpení někomu jinému. Nerozumím příliš ani tomu, proč to někdo označuje za módní trend.

Takovouto poměrně v dnešní době obtížnou formu stravování si nevyberete z rozmaru jako nové kecky. Marniví lidé řešící povrch věcí, módní a sociální trendy zpravidla otázky utrpení jiných bytostí (natož zvířat) mívají umístěno naopak hodně u pozadí.

Navíc již deset let jsem vegetariánka a za tuto dobu jsem se tedy nesetkala vůči veganům a vegetariánům snad ani s jedním případem, že by kterýkoliv z těchto konceptů někomu „zvenčí“ přišel nějak cool.

Někteří lidé tuto volbu ocení a říkají, že by ji učinili sami, kdyby nebyli tak pohodlní a maso jim tolik nechutnalo.

Většinou se ale člověk setká spíš s posměchem, a to prosím ve chvílích, kdy toto téma sám vůbec nerozvíjí.

Nikdy jsem tyto způsoby stravování nikomu necpala a ani je aktivně nepropaguju (dnešek budiž čestnou výjimkou), vlastně se za ty roky už o tom vážně bavím vyloženě nerada.

Je to moje volba, přesto jsem už nesčetněkrát od mnoha lidí byla po zjištění, že já si maso nedám, terčem přednášky o tom, jaká jsem strašná naivní kráva a že mě to přejde a že si škodím a že jsme vyšší forma života a příroda to tak chtěla…

Co má život lidské společnosti v dnešní podobě společného s přírodou a jejím fungováním a jak velkochovy a jatka věrně imitují přirozený řád vesmíru, to je mi záhadou, ale nemám často už sílu někomu posté vysvětlovat, že kráva vnímá a není to jen biftek na čtyřech s vemenem. Někdy už se za lidstvo prostě jenom stydím a mlčím.

Veganská strava výrazně prospívá zdraví lidí i planety

Co chci říci je, že jestli si někdo myslí, že vegani jsou vegany proto, aby byli zajímaví a populární, tak se asi nemůže plést více. Vím, že se také o veganech říká, že militantně vnucují své názory.

Možná takoví jsou, ale já žádného takového neznám.

Znám ale zato hodně militantních a všeho znalých masozastánců, kteří si myslí, že když si maso nedáte i ráno na vločky, tak jste hrozná alternativní buzna zmámená lepšolidmi a americkými svátky a zednáři a tak.

Samozřejmě obrazu veganství celkem ubírá i to, že se naopak neví o moc „cool“ lidech, co by tento styl stravování zastávali. Přitom vegany jsou dle svých vyjádření třeba herci Benedict Cumberbatch a Liam Hemsworth, zpěvačky Madonna, Miley Cyrus nebo Ellie Goulding či zpěvák Will.I.AM.

Ze světa sportu jsou zastánkyněmi bezmasých způsobů stravování třeba tenistky Serena a Venus Williams. Mezi propagátory veganství u nás patří například zpěvák Ben Cristovao a maso nejí třeba ani zpěvačka Aneta Langerová.

Vegetariánství jako věc prospěšnou dalšímu zachování života na zemi i zdraví ostatně propagoval už třeba Einstein a myslím, že můžeme prohlásit, že to zrovna nebyl úplný prosťáček a hoch podléhajícím módním trendům.

Lidé, zvláště pak k novotám (a ke všemu, v čem nehrálo roli prase) skeptičtí Češi, mají často v hlavě představu vegana, který si tká boty z lýčí, hladí bodláky u cesty a chodí každé ráno s transparentem z recyklovaného materiálu vyřvávat před mekáč, že maso je vražda a jatka jsou koncentrák.

Realita, jak ji znám ze svého okolí, je u vegetariánů a veganů ale zcela jiná.

Jsou to většinou mladí a atraktivní lidé, kteří nepotřebují na sebe veganstvím upoutávat, jsou nohama na zemi, oblečení si netkají, umějí být cyničtí a prostě jim jen kolem a kolem není jedno, co se děje zvířatům a s touhle planetou, kde tak nějak všichni bivakujeme.

A že vegetariáni a vegani jsou pouze přecitlivělí? Víte, já jsem přecitlivělost vnímala vždy spíše jako intoleranci k vlastnímu nepohodlí, ignorovat cizí utrpení, to je přece ta nejlehčí věc na světě. Pokud toto je pro lidi definice statečnosti, je to smutné.

VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví Více

Jak na veganství a co na to odborníci?

Odhlédneme-li od etických a filozofických otázek toho, co je v životě důležité, jistě je důležitým faktorem stran hodnocení fenoménu veganství to, jak taková strava působí na lidské zdraví.

V současnosti odborníci volají po odvratu od polotovarů ke konzumaci primárních potravin. Zde veganská strava vyhovuje: jedí se ořechy, zelenina a ovoce a rostlinné zdroje bílkovin, jako jsou fazole, sója či cizrna, dále houby a bylinky a mnoho dalšího.

V tomto směru je veganství tedy zcela v souladu s tímto trendem.

Nicméně na druhou stranu je veganství celkem náročné v tom smyslu, že je třeba uvažovat nad tím, co jíte, a to nejen aktuálně, ale i z hlediska, jaká je celková skladba stravy.

Také se nenajíte u každého stánku, takže je třeba věnovat jídlu i čas na přípravu.

Nicméně jako návrat k lepšímu vztahu ke stravě (a odvratu od stresu), kdy mnohé lidí už dnes jen zajímá, jestli jídlo je rychlé a jestli po něm moc nepřiberou, je to vlastně také dobrý nápad.

Zajímavé:  Cysta na játrech - vše o zdraví

S ohledem na to, že nejsem žádnou odbornicí na lidskou výživu, na názor jsem se zeptala těch, kteří jimi jsou. Na toto téma jsem si tedy na dálku povídala mimo jiné s paní doktorkou a nutriční specialistkou Hanou Mojžíšovou, jejíž postoje jsme k prezentaci nakonec zvolili i proto, že je k veganství spíše skeptická a nejde tedy o nějaký výplod přesvědčeného nadšence.

„Veganství jako přísnější forma vegetariánství je většinou filosofickou volbou stravování s ohledem na ochranu zvířat. Neměli bychom zapomenout, že je třeba chránit zvířata, ale zároveň, že jsme každý zodpovědný za své zdraví a zdraví svých dětí.

Pokud jde o vegetariánství, oficiálně je tento způsob stravování uznán odbornou obcí jako plnohodnotný, ale musím přiznat, že s veganstvím mám trochu problém,“ říká k tomu.

Dobře promyšlená a vyvážená veganská strava může být velmi zdravá

A záhy důvody této skepse vysvětluje: „Veganství jako přísná forma stravování bez živočišných zdrojů je náročné na vyspělost a znalosti konzumenta. Je potřebné mít znalosti o základních makro i mikroživinách, které tělo jako složitý komplexní celek potřebuje pro své fungování.

Lidské tělo je schopné velké adaptace, což je velkou výhodou, a zároveň může být do jisté míry i nevýhodou, neboť eventuální deficity ve stravě se nemusí projevit ihned a u každého jedince.

Každý jsme jedinečným organismem, který na základě genetiky, návyků, kondice, konstituce může reagovat nejen na stravu různě.“

Nicméně veganství doktorka Mojžíšová zcela nezavrhuje a říká, že pokud člověk toto rozhodnutí vezme zodpovědně, je možné, aby svému zdraví touto volbou neublížil: „Poučený a zodpovědný jedinec může být schopen sestavit si kvalitní jídelníček s komplexními sacharidy, ořechy, semínky, pestrou různě upravenou zeleninou, luštěninami.

Je potřebná znalost rostlinných bílkovin – tofu, seitan, robi a také znalost eventuálních deficitů, tedy vitamin B 12, vitamin D, jód… To pak dává možnost maximální kvality a pestrosti jídelníčku s eventuálním doplněním chybějících prvků doplňkem stravy.

Volba stravy je volbou každého z nás a měla by být rozumná, racionální a nejen zajímavostí či módním výstřelkem,“ upozorňuje doktorka Mojžíšová na to, že by veganství mělo být jedině uváženou volbou.

Ale co bych pak jedl/a?

Když jsem o tomto tématu hovořila se svou výjimečně podařenou ženou, konstatovala, že kdyby se měla stát vegankou, tak teda „totálně neví, co by jedla.

“ Myslím, že takový problém by řešila většina lidí, stejně tak jako již stávající vegani řeší, v jaké restauraci by se dokázali najít.

Mnozí z nich se třeba na cestách stávají dočasně i vegetariány jen proto, aby tak nějak v nikoli „vegan friendly“ prostředí nepadli hlady. Nicméně internet je dnes plný informací a receptů i s videi, která mohou pomoci.

V tomto je inspirativní třeba i s LUI spolupracující pražský podnik Radost FX na I. P. Pavlova, kam chodíme často na pracovní obědy a kde kuchaři dokáží vymyslet každý týden jiné veganské menu. Tam se také dozvíte, že vegetariánské a veganské jídlo může být opravdu výborné. Osobně tam chodím i pro nápady a pak se dané pokrmy snažím občas udělat i doma.

A moje žena i pes stále žijí, takže to beru jako důkaz toho, že to funguje. Nedávno prý dokonce zavedli v Radosti i bohaté snídaně pro vegetariány a vegany, které jsou prý také výborné, což ale nemohu zatím potvrdit, neboť osobně se každé ráno spíše zabývám bojem se sebevražednými tendencemi a snahou těla usnout, než snídaní, ale na brunch by to nemuselo být špatné.

Minimálně náš šéf Jakub na ně chodí každý víkend.

Snídaně v Radosti FX na I.P. Pavlova v Praze Tak se jen možná zkuste chvíli zamyslet a třeba jíst vegetariánsky a vegansky alespoň občas, podporovat ekologické zemědělství a tak. Já vím, že zamýšlení bolí. I podívat se na utrpení zvířat bolí. Ale obecně, kdyby se více lidí zamyslelo nad tím, co děláme, kam jdeme a co zničíme, či naopak vybudujeme cestou, byl by svět o něco lepší. Fakt si to myslím. A vědci už se také snaží „pěstovat“ i umělé maso, tak snad jednou i to kuře bude vážně v pořádku.

Je veganství zdravé, nebo ne?

VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdravíSpory ohledně prospěšnosti nebo závadnosti veganství se vedou velmi dlouhou dobu, já sama jsem se však diskusím na toto téma od počátku své praxe vyhýbala jakožto nestranný pozorovatel. Jelikož nejsem vegan, vegetarián ani vitarián, nicméně se ve své praxi alternativním jídelníčkům podrobně věnuji, můj názor by měl být objektivní. (Stejně tak jako názor jakéhokoli jiného poradce pro výživu, nutričního specialisty či lékaře, opak je ale bohužel často z důvodu nedostatečných znalostí tohoto tématu pravdou.) Níže se pokusím stručně shrnout fakta ohledně veganství, z nichž si sami můžete utvořit závěr.

Je veganství přirozenou stravou pro člověka?

Pokud věříme, že člověk byl v průběhu evoluce lovec, potom musíme uznat, že ne. Skutečnost, že dlouhodobý deficit vitaminu B12 vede k úmrtí, rovněž ukazuje na to, že veganství v současné době ani nemůže být naší přirozenou stravou.

To však neznamená, že pestrá veganská strava se suplementací B12 nemůže být zdravá. Rovněž to neznamená, že strava s nadbytkem živočišných tuků je zdravější.

Je třeba položit si tedy otázku, zda je nebo může být veganství zdravé, případně zdravější než běžná strava.

Je veganství zdravé?

Pokud máme na mysli veganství poučené, tedy zahrnující suplementaci B12, kombinující rostlinné zdroje aminokyselin a zaměřující se na rostlinné zdroje  vápníku, selenu, železa, vitaminu D a jódu, potom můžeme s klidem říct, že ano. Přitom dosáhnout stravy bohaté na výše uvedené prvky není vůbec složité a v praxi to neznamená nic jiného než zdravou a pestrou rostlinnou stravu zahrnující ovoce, zeleninu, luštěniny, obilniny, ořechy, semena, mořské řasy, přírodní minerální vodu a pravidelný pobyt na slunci.

Můžete mi věřit, že vím, o čem mluvím, když řeknu, že tato doporučení vštěpuji denně všem klientům včetně těch masožravých, protože těch se deficity vitaminů a minerálů týkají také.

Jinými slovy vegani nejsou jediní, kdo by měl více přemýšlet o svém jídelníčku.

Poučení vegani potom naopak mohou jít příkladem běžnému konzumentovi průmyslově zpracovaných potravin a fast foodu, co se prevence civilizačních chorob týče.

Co je na veganství nezdravé?

VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdravíPokud pomineme neprozřetelné hazardování se zdravím u veganů, kteří se odmítají zabývat jakýmikoli případnými deficity živin (a těch jistě nebude více než obézních nebo jinak nemocných všežravců pohrdajících zdravou stravou), pak by se patrně dalo označit za nezdravé lpění na myšlence, že každý nevegan je neeticky smýšlející sobec nebo poživačné monstrum, což v důsledku jen zbytečně polarizuje společnost. Respekt a tolerance musí být na obou stranách.

Za nejčastější problém dnešních strávníků z obou táborů považuji absenci nadhledu ve vztahu k jídlu obecně. Jídlo v mnoha případech supluje jiné důležité nehmotné faktory v našich životech, stává se naší závislostí, slabinou, součástí naší identity. Důkazem jsou kromě již zmíněných civilizačních chorob také poruchy příjmu potravy všeho druhu.

Příčinou nezdravého vztahu k jídlu, ať už se jedná o chorobné přejídání, hladovění, posedost zdravou nebo naopak nezdravou stravou, je přitom především dnešní potravinářský průmysl a jeho produkty chudé na živiny, zato bohaté na cukr, sůl, tuk a nejrůznější chemické příměsi. Takzvané junk food se vyskytuje jak v neveganské, tak i ve vegan verzi, protože kde je poptávka, bude vždy i nabídka.

Mýty o veganství

Závěrem bych ráda osvětlila několik častých omylů, které ohledně veganství ve společnosti panují.

  1. Veganství je vždy etické. Není to pravda, někteří lidé jedí vegansky, protože se na této stravě cítí lépe.
  2. Veganství je askeze. Stejně tak jako běžná strava, i ta veganská může být pestrá a kaloricky vydatná. Záleží jen na poměru živin a velikosti porcí.
  3. Veganská strava má málo bílkovin. Opět záleží na velikosti porcí a poměru, v jakém různé potraviny konzumujeme.
  4. Veganská strava je plná náhražek masa a umělých potravinových doplňků. Plnohodnotnou náhražkou živočišného proteinu je kombinace luštěnin s obilninami. Žádné další náhražky potom již nejsou potřeba, i když například tempeh (tradiční fermentovaný asijský pokrm) může maso chuťově zastoupit v mnoha receptech. Kromě vitaminu B12 není životně nutná jiná suplementace. V případě Čechů (veganů i neveganů) však doporučuji v zimě suplementovat vitamin D.
  5. Veganská strava neobsahuje esenciální mastné kyseliny. Opak je pravdou. Esenciální mastné kyseliny omega-6 a omega-3 jsou bohatou součástí semen a ořechů. Veganská strava tak může naopak přispět k vyššímu příjmu těchto prospěšných látek.
  6. Veganství je zdravější. Stejně, jako se nedá prohlásit, že veganství je méně zdravé než běžná strava, nedá se prohlásit ani opak. Veganství skutečně může být nebezpečné, pokud se jedná o jednostrannou stravu bez suplementace B12, ale také skutečně může být zdravější než strava s nadbytkem živočišného tuku.
  • Konkrétní výživová doporučení týkající se vegetariánské a veganské stravy naleznete pod těmito odkazy:
  • Informace o hubnutí nebo zdravé stravě se dozvíte například v těchto článcích (ale i mnohých dalších v sekci blog):
  • Podívejte se i na má videa

Jste z toho zmatení? Nedozvěděli jste se vše, co by vás zajímalo? Ráda vám s jídleníčkem poradím osobně na individuální konzultaci, nebo přijďte na moje kurzy

Přebírání textů:

  •     tištěná média — přebírání nezměněných textů je zdarma s podmínkou uvedení zdroje
  •     online média — je možné pouze přebrat upoutávku v délce perexu nebo jednoho odstavce a pro zbytek textu odkazovat na web www.najimseazhubnu.cz

Foto: AdobeStock

Lepší život, nebo hazard se zdravím? Veganská strava očima výživové poradkyně

VEGANSTVÍ: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

Co se bude dít s mým tělem, když ze svého jídelníčku radikálně vyloučím všechny potraviny živočišného původu? Záleží na tom, jak váš jídelníček vypadal do té doby. Protože ideálně by měla vždycky polovinu porce tvořit zelenina. Pokud jste se tak stravovala i vy, nic zvláštního se nestane. Jen zaměníte živočišnou bílkovinu za rostlinnou.

Zajímavé:  Hygiena - vše o zdraví

Jenže většina lidí tolik zeleniny nejí… Právě. A pokud vaše tělo nebylo zvyklé na velké množství vlákniny, na luštěniny a nadýmavé látky v nich, tak vám bude – přinejmenším ze začátku – hůř. Někdo jiný se ale zase může začít cítit mnohem lépe.

Jak to? Protože každý z nás je metabolicky jinak vybaven. Někdo lépe využívá energii z bílkovinových zdrojů a někdo zase ze sacharidových. Takže pokud budete jíst maso, ale přitom jste sacharidový typ a třeba hůř trávíte vnitřnosti, červené maso, fazole, tak vám veganská strava udělá dobře.

Pokud jste ale klasická „bílkovina“ a máte v genech nějaké ty Kelty a Vikingy, začnete po vynechání masa strádat.

Přečtěte si také: Zbavte se strachu z tuků. Je to naše palivo už miliony let

Může být veganství pro člověka škodlivé? Určitě. Pokud je špatně řízené. Když si o tom nic nenastudujete, jen vysadíte maso, vajíčka a mléčné výrobky a ničím je nenahradíte. Ale největším nebezpečím veganské stravy je nedostatek vitaminu B12.   

Co to v praxi znamená? Vitamin B12 má vliv na krvetvorbu a funkci nervů. Když ho máte nedostatek, začne to třeba mravenčením a nedokrvováním končetin, můžete špatně chodit, mít problémy s orientací, přicházejí nenálady nebo deprese, ale i halucinace. Někdy to může končit až smrtí.

Jak vitamin B12 svému tělu dodám? Ač nejsem příznivcem doplňků stravy, tady vám nezbude nic jiného než si ho pořídit v tabletách. Z rostlinné stravy totiž naše tělo nedovede vitamin B12 získat.

Zuzana Komůrková se věnuje výživovému poradenství, vede kurzy vaření, je autorkou vegetariánské a bezlepkové kuchařky Výživou ke změně, ráda cvičí hatha jógu, vaří, peče kváskový chleba nebo pracuje na zahrádce.

Je ještě něco, co by si měl vegan začátečník hlídat? Musí najít jiný než živočišný zdroj bílkovin. Většinou jsou to luštěniny, které ovšem bývají složitější na přípravu, musí se většinou namáčet, správně vařit, aby tělo nenadýmaly a aby je zvládlo dobře strávit. Sója je navíc přírodní fytoestrogen, takže zejména u malých dětí a u mužů bych si na ni dávala velký pozor..

Je pravda, že rostlinnou bílkovinu naše tělo vstřebává hůř než tu živočišnou? Je. I proto nemám ráda takové ty populární tabulky, které porovnávají množství bílkovin třeba ve steaku a ve fazolích. To, že jich je ve stejném množství luštěnin víc, vám nic neřekne. Je to otázka vstřebatelnosti.

Co ještě může veganovi chybět? Kromě vitaminu D a omega-3 mastných kyselin, které jsou ale problematické v celé populaci, může mít vegan také nedostatek železa, zinku nebo selenu – tedy prvků, které vesměs nejsou tak dobře využitelné z rostlinných zdrojů.

Spousta veganů nezhubne. Někteří dokonce přiberou… Ovšem. Záleží totiž nejen na tom, co jíte, ale hlavně jestli se hýbete. Žádná strava není samospasitelná. Můžete jíst naprosto dokonale, ale pokud nežijete zdravě, tak to nepomůže. Vždycky je to o tom, jaký máte přístup k životu.

Pesimistický vegan na tom bude určitě hůř než veselý, sportovně zaměřený všežravec.

Je pravda, že být vegan je drahé? Zdravá výživa vždycky něco stojí. I kvalitnější maso nebo sýry budou dražší. Ale je to o tom, co do sebe chcete investovat.

Já třeba nepotřebuju mít kabelku za 200 tisíc nebo boty za 20 tisíc, ale radši si koupím kuře za 360 korun nebo kvalitní ořechy za čtyři stovky.

Každý máme tisíce krámů a pořád se za něčím ženeme, ale je nám jedno, co do sebe soukáme. Vždycky je to otázkou priorit.

Každý na to ale nemá… Myslím, že většina lidí se standardními příjmy si může dovolit investovat do kvalitních potravin. A když to něco stálo, tak to aspoň nevyhodíte. Farmářskou bedýnku zeleniny v biokvalitě za pětistovku přece nenecháte zplesnivět.  

Můžou se vegansky stravovat i děti? Podle Světové zdravotnické organizace je správně vyvážená veganská strava vhodná i pro děti a těhotné ženy. Vždycky ale záleží na tom, jak k tomu přistupujete.

Podle mě bude vždycky lepší kvalitní kombinovaná strava než nekvalitní veganská strava.

Ale pokud jsou rodiče informovaní a dokážou svému dítěti sestavit jídelníček tak, aby mělo všechny živiny, mikroživiny a makroživiny, tak pro něj udělají víc než ti, kteří své potomky ládují sušenkami, párky a rohlíky.

Takže jde jen o to, jíst ty správné potraviny? Já mám zásadu, že nikdy není nic a priori špatně a nikdy není nic a priori dobře. Žádná potravina není úplně špatná, žádná potravina není úplně dobrá. A nespasí nás. Záleží na tom, jaké máme tělo, jaký máme metabolismus, jak si ten talíř sestavíme.

A to, že jste vegan nebo vegetarián, vůbec nemusí znamenat, že jíte dobře.

Opravdu? Když ke mně přijde nový klient, musí mi dopředu poslat svůj jídelníček. A úplně stejně, jako tam všežravci píšou chleba se sýrem, šunkou, vajíčkem, tak ti, kdo nejedí maso nebo živočišné produkty, tam mají chleba nebo rohlík s luštěninovou pomazánkou a tofu… Často tu sedím s vegetariánem nad jeho jídelníčkem a ptám se, kde je zelenina a ovoce…

Také podléhají jídelním stereotypům? Ano, vegetarián nebo vegan je přece člověk jako každý jiný. A taky může dělat chyby. Podle mě by měla být strava hlavně pestrá a barevná! Je úplně jedno, jestli jste všežravec, nebo se vyhýbáte masu a živočišným produktům, ale když budete jíst co nejpestřeji, máte šanci, že do sebe dostanete všechno, co k životu potřebujete.

Je veganství jen móda, nebo životní styl? Já si myslím, že obojí. U některých mladých lidí je to možná snaha být jiný a zajímavý. Ale taky je tu spousta těch, kdo se zajímají o jídlo, o jeho složení a kvalitu. A to je dobře.

Navíc se otvírají nové veganské restaurace a vydávají veganské kuchařky… Možností je stále víc a víc. Takže jako uvědomělý vegan můžete podle mne žít velice kvalitně. Záleží jen na vás. Jde jen o to, najít si to svoje a poslouchat tělo.

#Johana Křížková

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví.

 Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Mohlo by vás také zajímat: Veganství u dětí. Zdravá alternativa, nebo nebezpečný hazard?

Vše o veganství aneb je tato forma stravování zdravá?

Už jste někdy slyšeli o veganství? Pravděpodobně ano, jelikož se s tento stravovací trend stal opravdu populárním. A je to opravdu jen stravovací trend? Vegani jsou lidé, kteří se rozhodli vynechat ze svého jídelníčku nejen maso, ale všechny živočišné produkty, jako je mléko a mléčné výrobky, vajíčka a dokonce i včelí med. Seznamte se s tímto způsobem stravování spolu s námi.

Veganství

První představa, která napadna každého normálního strávníka je, co ten vegan asi jí? Lidé mají často pocit, že vegani nemohou nic jíst, když je z jejich stravy vynecháno maso, mléko i vejce. Opak je však pravdou.

Vždyť mnoho pokrmů je veganských a ani si to pořádně neuvědomujeme, navíc spoustu potravin můžete nahradit.

Stačí si jen hlídat vyvážený denní příjem látek, doplňovat bílkoviny s pomocí luštěnin a dbát na přísun některých vitamínů (komplex vitamínů B) a minerálních látek (železo).

Proč nejíst živočišné produkty?

Důvodů, proč vegani nejedí živočišné výrobky, je poměrně mnoho, jsou to důvody  převážně etické, ale může mezi ně patřit i nechutenství k masu, snadnější způsob hubnutí, zdravější životní styl, ochrana proti mnoha chronickým onemocněním a podpora zdraví, které sebou může veganská dieta pro některé přinést. Důležité je, aby si lidé uvědomili, že každý z nich je jiný a někomu může veganství vyhovovat, někomu naopak ne. To jednoduše vycítíte podle tělesných změn, které vám změna na veganskou stravu přinese. Pokud se po úpravě jídelníčku budete cítit skvěle, plní energie a vaše pleť ani vlasy se nezmění, pravděpodobně vám strava vyhovuje, pokud se vám však zhorší pleť, začne se horšit stav vlasů či se cítíte stále unavení, něco je špatně. Chce to doplnit některé látky či přejít na jiný způsob stravování.

Otázkou zůstává, co si může vegan dopřát? K snídani si místo chleba se šunkou připraví ovesné vločky s rostlinným mlékem, ovoce, ořechy, semínka či luštěniny. Vegani mají na výběr z nepřeberného množství potravin, tak například.

  • ovoce a zelenina
  • houby
  • klíčky
  • ořechy a semena
  • bylinky a koření
  • řasy
  • celozrnné výrobky
  • luštěniny
  • oleje a octy
  • rostlinná mléka
  • ořechová másla
  • tofu, seitan
  • rostlinné sirupy (agávový, datlový, javorový)
  • kakao, atd.

Je toho poměrně mnoho. Vegani nahrazují mléko kravské rostlinným, máslo si připravují z ořechů, bílkoviny z masa nahradí luštěninami a vajíčko mohou v mnoha pokrmech nahradit též. Z této stravy vám jistě nebude chybět ani dostatek sacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové a antioxidantů, jako je vitamín C a E.

Pokud si budete dopřávat výše zmíněné potraviny, zvláště čerstvou a kvalitní zeleninu, ovoce, ořechy, luštěniny, atd. můžeme říct, že veganská strava je zdravá, ale jde především o to, aby obsahovala dostatek látek, které vaše tělo potřebuje.

Zajímavé:  Diabetes - vše o zdraví

Veganství vás preventivně chrání před obezitou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou II. typu a kardiovaskulárním onemocněním. Důležité je, aby byla veganská strava dostatečně promyšlena a naplánována podle nutričních tabulek, aby vaše tělo nestrádalo.

A stále nezapomínejte na to, veganské stravování není pro každého z nás.

Jak potraviny nahradit?

Jak už jsme zmínili, vegani mnoho potravin jednoduše nahradí. Třeba míchaná vajíčka si můžete připravit z rozmačkaného tofu spolu s trochou pepře a černé soli, která mu dodá jedinečnou chuť a vůni vajíček, přidejte špetku kurkumy a osmahněte.

Vznikne vám směs, která má texturu jako vajíčka a také jako míchaná vajíčka chutná, dokonce i tak díky kurkumě vypadá. Takto si vegani hrají s mnoha pokrmy. Například koláče a dorty si připravují z ovoce, ořechů, celozrnné mouky a místo vejce použijí banán či chia semínka.

Tučnou snídani nahradí smoothie nebo ovocem, oběd zeleninou a luštěninami, chléb krekry, atd.

Zdroj

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

4 časté stravovací chyby veganů, které je připravují o zdraví

Zdravotní výhody veganské stravy jsou podpořeny mnoha vědeckými studiemi a jedním ze způsobů, jak snížit riziko srdečních problémů na minimum. Kromě podpory soucitu se zvířaty a omezení škod na životním prostředí má přijetí veganské stravy mnoho dalších, především zdravotních výhod.

Zatímco studie, jako například Adventist Health Study ukazují, že veganská strava může zabránit některým chronickým onemocněním, jako je například cukrovka 2. typu lépe, než jakýkoli jiný stravovací styl, dobrý zdravotní stav nelze zaručit pouze jedením veganských potravin.

Existují stále se opakující chyby veganů, které mohou po delší době ohrozit jejich zdraví.

Běžecký svět dostal lekci v roce 1970, kdy nejprodávanější autor a maratonec Jim Fixx klesl ve svých 52 letech mrtvý k zemi kvůli pokročilé srdeční blokádě. Chlubil se tím, že díky pravidelnému sportu mohl jíst, cokoli chtěl. Podobný jev může být pastí i pro vegany. Nižší míra chronických onemocnění není to samé jako žádné riziko.

Vegani mohou dostat rakovinu, onemocnět na srdce, mohou mít cukrovku, demenci a další vážná onemocnění. Většina současných veganů jedla předtím mnoho let mastnou stravu, která mohla zahájit problémy.

Noví vegani mohou zvolit hodně zpracované potraviny s vysokým obsahem olejů, trans-tuků, cukrů a přidané soli, což může jejich zdraví velmi poškozovat.

Nepřijetí zdravého životního stylu

Přestože veganská strava založená jen na rostlinné bázi je velmi zdravá volba, je jen jednou z částí celkového plánu pro optimální zdraví. Průkopnická studie Dena Ornishe nazvaná Lifestyle Heart Trial, může strava rostlinného původu kombinovaná s cvičením, redukcí stresu, jógou, sociální podporou a láskou zvrátit pokročilou srdeční chorobu.

Vegani tedy musí zahrnout do svého života i ostatní zdravé zvyky. Například jedinci, kteří v noci spí sedm až osm hodin, mají nižší riziko vzniku srdečních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří spí méně než 5 hodin.

Snaha zůstat na 100 % veganské stravě může být stresující, je tedy nutné se naučit stres zvládat pomocí dechových cvičení, jógy, hudby či trávení času s blízkými.

Nevyužívání potravinových doplňků

Vegani mají často nízkou hladinu vitaminu B12, vitaminu D, omega-3 mastných kyselin, jodu, vitaminu K2 a taurinu. Je tedy důležité se zaměřit na to, jak tyto potřebné látky pravidelně doplnit.

Existují veganské doplňky stravy, které obsahují správné množství těchto látek.

K tomu je můžete doplnit i přírodní cestou; vynikajícím zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou lněná semena, vlašské ořechy a chia semínka, řasa nori či Vincentka jsou dobrým zdrojem jódu, houby a rostlinné mléko vám dodají vitamin D.

Dalším problémem veganů může být nedostatek železa, ten však lze čerpat ze špenátu, tofu, fazolí, čočky nebo slunečnicových semen. Pokud si chcete být jisti, že máte dostatečné množství těchto živin, nechte si udělat krevní testy.

Jedení nezdravého veganského jídla

Označení „vegan“ na obalu nezaručuje zdravý pokrm. Hranolky se smaženými „kuřecími“ nugetami mohou představovat chutný veganský oběd, který je ale velmi daleko od konceptu zdravé stravy.

Zpracované obilniny v cukroví, koláčích a různých druzích chlebů mohou být další pastí pro vegany.

Může být opravdu těžké najít na některých místech vegan-friendly potraviny, proto je dobré si udělat průzkum ještě před cestou a pečlivě číst složení na obalech.

Veganské hnutí se v posledních letech značně rozrostlo, což dokazují nové restaurace, festivaly i produktové řady. To poskytuje svědectví o rostoucím uvědomění, že je třeba dbát na zdraví těla i životního prostředí.

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Rizika alternativní výživy. Čím je nebezpečné veganství, dělená strava, makrobiotika a další podobné trendy?

Pro termín alternativní výživa neexistuje jednoznačná definice. Jde o mnoho různých způsobů stravování, které se liší od běžného racionálního jídelníčku.

Označení racionální vychází z latinského slova ratio – rozum. Představuje optimální zastoupení základních živin, minerálních látek a vitaminů.

Cílem racionálního jídelníčku je naplnění všech individuálních potřeb jedince. Jídelníček by měl být plnohodnotný, pestrý a střídmý.

Co mají směry alternativního stravování společného?

  • Určitým způsobem se odlišují od racionálního jídelníčku
  • Většinou nejde jen o způsob stravování, ale také o životní filosofii
  • Mají vlastní zásady, například povolené a zakázané potraviny

Lidé volí alternativní výživu z různých důvodů: snaží se žít zdravěji, zhubnout, líbí se jim filosofie daného směru, nechtějí se podílet na násilí na zvířatech nebo se chtějí vyhnout škodlivým látkám v průmyslově upravených potravinách. Může jít také o způsob protestu proti konzumnímu způsobu života a o módní záležitost.

Pojďme se tedy podívat na nejčastější alternativní směry výživy

1. Vegetariánství

Vegetariánství má mnoho podob. Semivegetariáni nejedí pouze červené maso, ale drůbež a ryby ano. Lakto-ovo-vegetariáni nejedí žádné maso, ale konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce. Frutariáni se živí pouze ovocem a některými druhy zeleniny a vitariáni konzumují jen syrovou (tepelně neupravenou) rostlinnou stravu.

2. Veganství

Vegani odmítají využívat zvířata k lidskému užitku. Nekonzumují žádné živočišné produkty, tedy ani mléčné výrobky, vejce a med. Nepoužívají výrobky z kůže, peří nebo hedvábí.

3. Makrobiotika

Zásady makrobiotiky jsou založené na taoistickém učení jin a jang. Dělí potraviny na 3 skupiny – se silou jin, jang a harmonické. Za nejharmoničtější potravinu považuje rýži.

 Klasický makrobiotický talíř tvoří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, mořské řasy a polévky. Někdy doplňkově zařazuje i ryby, ovoce mírného pásma, ořechy, semena, oleje a další.

Vznik všech nemocí vysvětlují makrobiotici porušením sil jin a jang v těle, zavrhují konvenční medicínu a věří, že nerovnováhu vyléčí dieta.

4. Dělená strava

Dělená strava se zakládá na tvrzení, že současná konzumace potravin s vysokým obsahem bílkovin a potravin s vysokým obsahem sacharidů brání jejich dokonalému trávení. Každou tuto skupinu proto lze konzumovat pouze s tzv. neutrálními potravinami, mezi které patří hlavně tuky a mléčné výrobky.

5. Atkinsonova dieta

Americký kardiolog Dr. Robert Coleman Atkins razil teorii, že tělo nejprve tráví sacharidy a teprve poté tuky. Základem diety je teorie, že lidé s nadváhou konzumují příliš sacharidů, a proto jsou v jídelníčku výrazně omezeny. Dieta se dělí do několika fází s přesnými pravidly.

6. Dieta podle Diamondových

Koncept diety je založen na třech cyklech. Cyklus hlavních jídel trvá od 12 do 20 hodin, cyklus trávení od 20 do 4 hodin a cyklus vylučování od 4 do 12 hodin. V průběhu vylučování se pije pouze šťáva nebo jí jen ovoce a zelenina. V cyklu hlavních jídel normální pestrá strava.

7. Raw strava

Koncept raw nebo tzv. syrové stravy, považuje vše, co se zahřeje nad 45 °C za „mrtvé“, ochuzené o důležité vitaminy a enzymy. Základ jídelníčku tvoří čerstvé, namáčené, naklíčené nebo za nízkých teplot sušené potraviny rostlinného původu – ovoce a zeleninu, ořechy, semena, luštěniny, obiloviny, kokosové mléko.

8. Paleo strava

Nebo také tzv. dieta doby kamenné se snaží přiblížit předpokládanému způsobu stravování pravěkého člověka z období paleolitu. Jde o vyřazení nebo omezení zemědělských produktů (obilovin, luštěnin, pečiva, mléka, sýrů a zpracovaných potravin). Jídelníček se skládá zejména z masa, ryb, zeleniny, ovoce, hub a vajec. Paleo strava také hojně využívá tuků.

9. Organická strava

Zahrnuje konzumaci pouze organických potravin nebo biopotravin, tedy těch, které byly vypěstovány bez použití chemických hnojiv, pesticidů, herbicidů a nejsou průmyslově zpracovány.

10. Přerušované hladovění

Nebo anglicky Intermittent Fasting (IF) zahrnuje všechny diety, při kterých se střídá období normálního příjmu potravy s různě dlouhým obdobím půstu.

Jaká jsou tedy rizika alternativních výživových směrů?

Škála různých druhů alternativní výživy je široká a nelze tvrdit, že jsou všechny směry dobré nebo špatné. I v rámci jednoho způsobu stravování existuje mnoho odchylek a různě vhodných variant. Obecně se dá říci, že čím je spektrum konzumovaných druhů potravin užší, tím je směr méně vhodný.

Pestrá strava zaručuje zastoupení všech hlavních živin v jídelníčku a snižuje pravděpodobnost nedostatku nebo nadbytku některé živiny. Alternativní výživa nabízí mnoho lákavých variant a zdravých, chutných receptů.

Měli bychom se jimi inspirovat, ale neupínat se k jednostranným dietám, kvůli kterým tělo strádá.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *