Trpíte bolestmi hlavy, únavou, migrénou či nadýmáním? Máte kožní či dýchací potíže? Marně si lámete hlavu, čím jsou vaše zdravotní potíže způsobeny? Pak můžete mít právě potravinovou intoleranci. Na rozdíl od alergie, která se projevuje okamžitou reakcí, se příznaky potravinové intolerance můžou dostavit se značným zpožděním – může to dokonce trvat i několik dní.
Co je potravinová intolerance a jak se projevuje?
Trpíte bolestmi hlavy, únavou, migrénou či nadýmáním? Máte kožní či dýchací potíže? Marně si lámete hlavu, čím jsou vaše zdravotní potíže způsobeny? Pak můžete mít právě potravinovou intoleranci. Na rozdíl od alergie, která se projevuje okamžitou reakcí, se příznaky potravinové intolerance můžou dostavit se značným zpožděním – může to dokonce trvat i několik dní.
Potravinová intolerance může mít různé příznaky a může ovlivnit téměř každý orgán v lidském těle. Pacienti si často stěžují na několik symptomů najednou, jako jsou např. střevní problémy provázené bolestmi hlavy, či vyrážkami.
Mezi běžné příznaky patří: úzkost, ztráta pozornosti, zácpa, průjem, bolesti hlavy, nespavost, migrény, zadržování vody, artritida, fibromyalgie, astma, nadýmání břicha, chronická únava, deprese, gastritida, nadýmání, svědění, problémy s hmotností, hyperaktivita a zánětlivé onemocnění střeva.
Proč zrovna pivo?
Rizikovou surovinou, která je v pivu obsažena, jsou kvasnice. Pokud máte intoleranci na kvasnice, měli byste se vyhnout jak konzumaci piva, tak dalších alkoholických nápojů. Nejvíce kvasnic obsahuje právě pivo, ale také víno, nejméně jich naopak najdete v destilátech.
Ptáte-li se, které alkoholické nápoje naopak smíte, odpověď zní: výroba všech alkoholických nápojů vychází z kvasinek, i když nynější destilování a filtrování má tendenci odstranit většinu kvasinek. Destiláty jako je gin nebo vodka budou mít nejnižší úroveň přítomných kvasinek v porovnání s vínem či pivem.
Ty vám tedy vadit tolik nebudou.
Pozor na pečivo
Kvasnice jsou obsaženy také v pečivu, a pokud reagujete na kvasnice pivovarské, budete reagovat i na ty pekárenské.
Jsou dobrým zdrojem vitaminů ze skupiny B, proto je při intoleranci třeba konzumovat jiné potraviny, které jsou na ně bohaté.
Vitaminy B-komplexu najdete například v masu, rybách, obilovinách, ořechách a v tmavé zelenině. Růstu kvasinek v organismu také zabrání omezený příjem cukru.
Proč se vyhnout zmrzlině
Mezi hůře snášené potraviny se řadí také mléko a vejce. Mléko je obsaženo ve většině druhů zmrzliny, některé druhy obsahují i vejce. U obou těchto potravin se vyskytuje intolerance, a proto je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost a dodržení kázně.
Intolerance mléka se projevuje především nadýmáním, plynatostí, průjmem a bolestmi břicha. Jde o neschopnost těla absorbovat mléčný cukr – laktózu – do trávicího traktu. Ta pak začne v těle kvasit a způsobovat zmíněné potíže. Ještě více lidí pak trpí intolerancí na mléčnou bílkovinu. Oboje lze otestovat speciálním testem.
Jestliže máte reakci na vejce, rozhodně se před nákupem zmrzliny ujistěte, zda vejce neobsahuje. Nejjistější je vyzkoušet domácí výrobu zmrzliny například z ovoce a ovocných šťáv. Taková zmrzlina osvěží nejlépe a vyhnete se potravinám, které vám můžou způsobovat zdravotní potíže.
Existuje prevence?
Ale ano! Snažte se o co nejpestřejší stravu. Dopřejte si každý den ovoce, zeleninu a různé zdroje bílkovin, třeba míchaná vejce k snídani, tuňákový salát k obědu a dušené kuřecí maso k večeři. Různorodou stravou zvýšíte příjem důležitých vitaminů a minerálů a snížíte riziko vzniku intolerance na některou z potravin.
Otestujte se
Vzhledem k tomu, že se příznaky nedostavují ihned, je velmi obtížné určit, zda se jedná o intoleranci některých potravin, nebo jsou potíže způsobené něčím jiným.
Existují však testy, které dokážou potravinovou intoleranci poměrně spolehlivě odhalit.
Tyto testy nejsou hrazené zdravotními pojišťovnami, ale pokud máte na potravinovou intoleranci podezření, určitě se vyplatí nechat se otestovat. Test si můžete koupit i ZDE.
Více o intoleranci i testování se dozvíte na http://food-detective.cz/.
Источник: https://www.facestar.cz/potravinova-intolerance-pozor-na-pivo-a-zmrzlinu/
Vitamíny v pivu – jaké pivo obsahuje vitamíny a minerály?
Pivo obsahuje koktejl nejrůznějších látek. Nejčastější živinou v pivu jsou sacharidy – cukry pocházející z ječného sladu. Je jich zde hned několik druhů. Díky enzymatickému kvašení se cukry nachází ve svých nejjednodušších podobách. Proto sacharidy obsažené v pivu uvolňují energii velmi rychle. Pivo je „potravina“ s nejvyšším glykemickým indexem. Nejrychlejší cukr – glukóza (hroznový cukr) má GI 100. Hodnota GI maltózy (cukr sladový), tedy piva je ještě vyšší – 110. Nebýt obsahu alkoholu, bylo by pivo suverénně nejrychlejší glykemickou vzpruhou při hlaďáku vznikajícím při dlouhodobých vytrvalostních výkonech.
V pivu najdeme malé množství bílkovin s docela vyrovnaným spektrem aminokyselin. Tradičně bývá zdůrazňován obsah vitamínů B v pivu. Béčka v něm určitě jsou, ale samotný alkohol v pivu obsažený mnoho vitamínů řady B v těle znehodnotí. K dispozici máme v jiných potravinách mnohem výhodnější zdroje vitamínů B. Zastoupení minerálních prvků v pivě je velmi výhodné.
Nachází se v organických podobách, proto se draslík, hořčík, sodík, chloridy, fosfor dobře zužitkovávají. Pozitivní je obsah antioxidačně působících polyfenolů, které bojují proti škodlivým volným radikálům. Hořké látky podporují trávicí procesy v zažívacím traktu. Malé množství piva po „náročnějším“ jídle je účinným pomocníkem při zažívání.
Zajímavá je celková energetická hodnota piva. Mezi různými druhy piv jsou poměrně velké rozdíly. Světlá piva mají obecně méně kalorií než piva tmavá. Silnější piva – s vyšším množstvím alkoholu jsou též energeticky bohatší. Světlé desetistupňové pivo má asi o ¼ méně energie než běžná limonáda. Problém však je, že limonády víc jak půllitr většinou nevypijeme.
U piva se takováto dávka dá lehce navýšit hned několikrát.
TIP: Pivo a zdraví
Zajímavé otázky o pivu
Zabíjí pivo a mozkové buňky?
Pivo jako takové mozkové buňky nepoškozuje. Mozkové buňky může poškodit alkohol, který je v pivu obsažen. Záleží na množství, které zkonzumujete.
Pokud vypijete 2 piva denně, rozhodně nedojde k poškození mozku. K poškození funkce mozkových buněk dochází dlouhodobým nadměrným užíváním alkoholu.
Pivo obsahuje celou řadu vitamínů B a dalších látek, které jsou nezbytné pro správné fungování nervové soustavy.
Co pivo a cholesterol?
Pivo neobsahuje cholesterol, ale obsahuje látky, které podporují tvorbu kladného cholesterolu a potlačují tvorbu záporně působícího cholesterolu.
Pivní břicho a pravda o něm
Při mírném pití piva se hmotnost nemění, ba co více, při konstantním přísunu kalorií, může hmotnost klesat. To je způsobeno tím, že v těle dochází ke snížení podílu tuků, neboť alkohol má zpomalující účinek na výměnu tuků.
Skutečnou příčinou pivního břicha jsou vysoce kalorická tučná jídla. Profesor Keul z Univerzitní kliniky Freiburg ukazuje, že je třeba odstranit řadu předsudků, které souvisejí s mírnou konzumací alkoholu. Patří k nim i mínění, že se po pivu tloustne.
Jde tedy především o životní a stravovací návyky spojené s vysokou konzumací piva.
Pivo a dieta
Díky vysokému obsahu vitamínů, minerálů i antioxidantů je dobré jednou za čas si jeden půllitr piva dopřát i při dietě.
Ideálně ale nealkoholické, které nebude zbytečně přidávat energii a sacharidy do vašeho denního příjmu. A už vůbec ne sladká piva typu radler, ve kterých jsou často chemická sladidla, která nám zrovna moc neprospívají.
Pokud sáhnete po alkoholickém pivu, zvolte světlou desítku, která je z hlediska přísunu energie nejvhodnější.
Když pijete malé množství piva, je to zdravé
S tímto tvrzením nelze než souhlasit. Složkou piva, o které toto tvrzení platí absolutně, je alkohol. V malém množství byl jeho příznivý vliv jednoznačně prokázán. Stejně tak je známa jeho škodlivost při nadměrném užívání.
Tedy v malém množství lékem, ve velkém množství jedem. Při umírněné konzumaci piva jsou jeho příznivé účinky na lidský organizmus a jeho zdraví nezpochybnitelné.
Každý má tedy svobodnou volbu v tom, jak s uvedenými fakty naloží a jak se ve vztahu k pivu zachová.
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Источник: https://www.rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/vitaminy-v-pivu/
Komu skutečně vadí lepek? Bezlepková strava může i uškodit | Zdraví
Praha Pěstováním obilí lidstvo zásadně změnilo jídelníček i způsob života. Poslední léta přinesla novou revoluci – lidé ve stále větší míře potraviny s obsahem lepku zavrhují. Pro ty, kteří trpí celiakií, je dodržování diety nezbytné, jinak ale platí, že lepek sám o sobě nebezpečí nepředstavuje. Bezlepková strava může mít dokonce negativní zdravotní následky.
Jsi blázen? To je přece z bílé mouky, rozhořčí se mladý muž a s výrazem odporu vyplivne těstoviny, které mu žena nabídla ochutnat ze svého talíře.
Německá videoblogerka Bärbel Scholzová si dělá legraci z obyvatel hipsterské části Berlína Prenzlauer Berg. V příspěvku o stravovacích návycích řeší především to, co všechno jídlo nesmí obsahovat.
Na žebříčku nežádoucích složek zaujímá lepek, který se přirozeně vyskytuje v celé řadě obilnin, přední místo.
Obilí, v první řadě pšenice, která se začala pěstovat zhruba před 10 000 lety a následně se stala jednou z nejcennějších vymožeností v lidské výživě, upadlo ve vyspělých zemích po celém světě v nemilost. Na vině je lepek. Mnozí jej považují za viníka celé řady civilizačních chorob, trávicích potíží, obezity, špatné pleti, únavy a omezené výkonnosti.
Bezlepkovou dietu nejdříve propagovali sportovci a celebrity v Hollywoodu, v USA ji veřejně velebila herečka Gwyneth Paltrowová, Victoria Beckhamová či dcera exprezidenta Billa Clintona Chelsea.
Na dietu bez lepku nedá dopustit ani tenista Novak Djokovič, který na toto téma vydal i knihu Naservírujte si vítězství.
Teď se však čím dál častěji mluví o tom, že si Djokovič na cestě k úspěchu servíroval namísto bezlepkové stravy spíše nedovolené podpůrné látky.
Ať tak, či tak, bezlepková dieta si našla nesčetné zastánce také v Česku. Zdravé stravování je dnes důležité pro dvě třetiny obyvatel tuzemska, na začátku devadesátých let to bylo jen dvacet šest procent zákazníků v supermarketech. Ve Spojených státech už každá desátá domácnost žije bezlepkově a každý čtvrtý Američan věří, že bezlepková výživa je zdravá pro každého.
‚Bez‘ je prodejní trhák
Chléb , těstoviny, sušenky a dokonce pivo – v supermarketech lze dnes všechno koupit iv bezlepkové podobě. Sortiment se bleskově rozšiřuje a prodejci vyvíjejí vlastní řady potravin.
Nedávno jeden německý obchodní řetězec působící i v tuzemsku zřídil „shop in shop“ s názvem Zdravý svět, ve kterém si zákazníci mohou vybrat z 1300 takzvaných alternativních potravin.
Mezi nimi najdeme bio a veganské výrobky, ale i produkty bez přidaného cukru, bez palmového oleje, se sníženým obsahem laktózy a – samozřejmě – i bez lepku.
Má to ale háček. Žádný produkt nerovná se kvalitní a zdravý jen proto, že v něm chybí nějaká složka. Slovo „bez“ se nám to ale snaží vsugerovat. Kdo si důkladně přečte etiketu, může zjistit pravý opak.
Právě bezlepkové potraviny, které lidé v hojné míře konzumují, aby zhubli, mají často víc kalorií než jejich původní protějšky. Aby totiž výrobci získali srovnatelnou chuť, nahrazují pšenici tukem a cukrem.
Navíc je seznam aditiv, která jsou potřeba pro imitaci vlastností výrobku, většinou delší.
Zdá se tedy, že z bezlepkových výrobků v první řadě těží potravinářský průmysl. Podle výzkumu britské společnosti Mintel se v roce 2015 celá třetina potravin a nápojů, které byly v Německu nově uvedené na trh, pyšnila nápisem „bez“.
Trhákem mezi nimi jsou právě bezlepkové výrobky, v jejichž prodeji má italská společnost Dr. Schär vedoucí pozici na celosvětovém trhu. V roce 2015 zaznamenala obrat ve výši 320 milionů eur, zatímco v roce 2004 se suma pohybovala okolo 47 milionů.
Ale i další velcí hráči potravinářského průmyslu rozšiřují svůj běžný sortiment těstovin, müsli či pizz o bezlepkové varianty.
Pravda je, že už pouhé stopy glutenu mohou být zdraví škodlivé. Nutno však podotknout: jak pro koho. Celiakie, tedy alergie na lepek, trápí zhruba sto tisíc Čechů, kterým nezbývá nic jiného, než dodržovat přísnou dietu. Jejich nemoc může probíhat skrytě bez vnějších projevů, kdy se jen mění hodnoty imunoglobulinů a protilátek v krvi.
Projevy choroby ale mohou být velice bouřlivé a nepříjemné. Může jít o chronický průjem nebo o bolesti břicha, zvracení, zácpu a hubnutí. Celiakie může mít i kožní dopad v podobě dermatitidy, silně svědivých puchýřků, které připomínají opary. Právě pro tuto různorodost příznaků se celiakii přezdívá chameleon mezi nemocemi.
„V dnešní době je bezlepková dieta více méně módní záležitost. Celiak ji ale držet musí, protože nemá jinou možnost, pokud chce být ‚zdravý‘. Je to úděl na celý život. Každému, kdo si zvolí dietu dobrovolně, bych doporučila, ať se před jejím nasazením nechá vyšetřit na celiakii,“ říká Jitka Dlabalová. Jednatelka Společnosti pro bezlepkovou dietu ví, o čem mluví.
V pa cientské organizaci působí, protože celiakie byla diagnostikována nejen jí, ale později i její dceři a vnukovi.
Přelepkováno
Jak si ale vysvětlit tvrzení mnoha zcela zdravých lidí, kteří nasadili bezlepkovou dietu, že se začali cítit mnohem lépe, ať už jde o životní energii, úbytek na váze, či třeba lepší pleť? Odpovědí existuje hned několik.
Za prvé bychom problém s lepkem vůbec neměli, kdybychom ho konzumovali pouze v obilninách a s mírou. Lepek ale plní funkci pojidla a změkčovadla, a proto je v potravinářském průmyslu natolik rozšířený, že je dnes součástí většiny polotovarů – a my tak máme „přelepkováno“.
Jeden rohlík zdravému člověku neškodí, ale neměl by tvořit základ denní stravy. To samé platí i pro polotovary.
Potíž je i v tom, že jsme klasické kvasové chleby vyměnili za bílé pečivo. Proces mléčného kvašení lepek rozkládá, čímž se moučné výrobky stávají stravitelnějšími.
Problém nutno hledat i v dnešních obilovinách, které se od svých předchůdců v mnoha ohledech liší. V posledních padesáti letech prošla (nejen) pšenice v rukou zemědělských inženýrů a biologů dramatickou proměnou.
Pšeničné odrůdy byly modifikovány s cílem zvýšit výnosy z hektaru zemědělské půdy a zlepšit jejich vlastnosti pro pečení. Průměrný výnos je dnes v hospodářsky vyspělých zemích až desetkrát vyšší než před stoletím.
Tím se změnily jejich vlastnosti a zvýšil se i obsah lepku nad jeho přirozenou hodnotu.
„Bílé pečivo není celozrnné a z dietologického hlediska není jeho konzumace žádoucí. Protože ho velká část populace konzumuje denně a jako jeden z hlavních zdrojů sacharidů, zvýšilo se množství lepku z 15 na 30 gramů – a to v koncentrované formě.
Na rozdíl od celozrnného chleba není lepek v bílém pečivu ničím ‚naředěný‘ a dostane se do kontaktu se střevní sliznicí, což může u lidí s genetickou dispozicí vést ke vzniku celiakie,“ uvádí Pavel Kohout, primář interního oddělení Thomayerovy nemocnice.
Vliv genetických dispozic na vznik celiakie je výrazný, a proto její výskyt není výjimkou u příbuzných prvního stupně, tedy rodičů, sourozenců a dětí. Podstatou onemocnění je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která vede k nepřiměřené reakci na lepek v potravě.
Bílkovinný komplex, který se vyskytuje ve většině rostlin z rodu trávovitých jako například pšenice, ječmen, žito a oves, vyvolává zánět sliznice tenkého střeva, a tím nastává rozsáhlá zkáza epitelových buněk střeva. Výsledkem této reakce je poškození střevní sliznice a následná porucha vstřebávání živin do těla.
První krok diagnostiky je založen na sérologickém vyšetření z krevního odběru, diagnóza se pak jednoznačně potvrdí při endoskopickém vyšetření odběrem ze sliznice dvanácterníku.
Dieta s následky
Primář Kohout ale upozorňuje, že pro zdravého člověka, zejména pro děti, může mít bezlepková dieta negativní následky. „Bezlepková strava je méně pestrá a dodržovat ji bez indikace je zbytečné. Kdo se vyhýbá celozrnným výrobkům, přijde o důležité živiny, jako jsou vláknina nebo vitaminy skupiny B,“ vysvětluje Kohout.
Vitaminy skupiny B chrání před chorobami srdce a cév a vláknina jako důležitá látka pro ovlivňování střevní mikrobioty hraje důležitou roli v procesu trávení, reguluje střevní pochody a zpomaluje vstřebávání cukrů do krve.
Kdo omezí širokou škálu potravin, automaticky omezí i mnohotvárnost své střevní flóry, což je zase rizikovým faktorem pro vznik nemocí.
Celiakie není sledovaná diagnóza, a proto se dá počet pacientů pouze odhadovat. Podle odborníků jí v současné době trpí kolem jednoho procenta českého obyvatelstva, tedy zhruba 100 000 lidí. Z nich je však diagnostikováno jen 15 až 20 procent nemocných.
Tato čísla platí i pro výskyt choroby ve Spojených státech a po celé Evropě s výjimkou některých zemí. Například v Německu celiakií trpí pouhých 0,2 procenta obyvatel, zato ve Finsku jejich podíl činí více než dvě procenta.
Počet celiaků ale v posledních letech výrazně narůstá, což budí dojem, že se jedná o civilizační chorobu, která je na strmém vzestupu.
I to je trochu jinak. „V roce 2011 zahájil resort zdravotnictví zavedený cílený screening celiakie u pacientů, kteří mají takzvané asociované choroby, tedy choroby, které se s celiakií mohou sdružovat. K těm patří například cukrovka 1. typu a choroby štítné žlázy.
Dále vyšetřujeme příbuzné již diagnostikovaných pacientů, kteří často nemají žádné příznaky ani obtíže. Existují pak další choroby nebo příznaky, při jejichž nalezení provádíme vyšetření k vyloučení celiakie, jako jsou například anémie nejasného původu, předčasná osteoporóza nebo jinak nevysvětlená neplodnost.
Je to jeden z důvodů, proč stoupl počet pacientů s diagnostikovanou celiakií,“ vysvětluje lékař Pavel Kohout.
Mimochodem, celiakie není moderní onemocnění. Její symptomy popsal řecký lékař Aretaios už v antice. Ve čtyřicátých letech minulého století zjistil holandský pediatr Willem-Karel Dicke, že potíže, které pozoroval u svých mladých pacientů, byly způsobovány pšeničnou moukou. Doporučil jim bezlepkovou dietu – která až dodnes představuje jedinou úspěšnou léčbu nemoci.
Drahý život
„Dodržovat bezlepkovou dietu není snadné, a tak je potřeba vědět, které výrobky jsou vhodné a kterým se vyhýbat, ale tak, aby si lidé nekomplikovali život,“ říká Dlabalová. Bezlepková dieta je i finanční výzva. „Je odhadováno, že je dražší o 3000 Kč měsíčně na osobu proti běžné stravě.
Není výjimkou, že se v rodině sejde víc celiaků, a pak už je to problém, protože zdravotní pojišťovny poskytují příspěvek jen dětem a nezaopatřeným studentům,“ říká Dlabalová.
Apelováním na státní orgány zatím pozitivních výsledků nedosáhla oproti třeba Slovensku, kde pojišťovny přispívají na bezlepkové výrobky v lékárnách.
Источник: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/komu-skutecne-vadi-lepek-bezlepkova-strava-muze-i-uskodit.A171019_144235_ln-zdravi_pev
Pivo léčí?!
Krátký, leč bezesporu výstižný titulek. Je totiž vědecky prokázáno, že umírněná konzumace piva pozitivně působí na lidské zdraví. Byli jste zatím v tomto ohledu skeptičtí? Přečtěte si následující článek, který vás přiměje změnit názor.
Pivní abeceda zdraví
Nejeden pijan piva zastává názor, že pivo prospívá zdraví. Každý ví o vitamínech skupina B, které pivo obsahuje. Ale čím dále utužuje naše zdraví? Na to se podíváme v následujícím přehledu.
Pivem proti infarktu a mrtvici
Začneme pěkně od podlahy. Infarkt a mrtvice patří mezi nejčastější zabijáky a s nezdravým životním stylem se jejich pozice upevňuje. Mírná konzumace piva ovšem snižuje ukládání tuku v cévách. Rovněž zvyšuje množství tzv.
dobrého cholesterolu v krvi. Aby toho nebylo málo, alkohol obsažený v pivě snižuje riziko vzniku krevní sraženiny, která bývá příčinou infarktu i mrtvice.
Když si dáte všechny tyto faktory dohromady, zjistíte, že krom sportu snad není lepší prevence před mrtvicí a infarktem.
Pivo snižuje tlak
Za to může alkohol v pivě obsažený. Ten totiž rozšiřuje cévy, a tělo tak se mnohem lépe prokrvuje.
Studie dokazují, že mírní pijani alkoholu, pivařů nevyjímaje, mají v průměru nižší tlak než abstinenti.
Nutno podotknout, že lidé, kteří alkoholu holdují poněkud více než by bylo zdrávo, mají podobný krevní tlak právě jako abstinenti.
Pivo posiluje kosti
Řídnutí kostí neboli osteoporóza nejčastěji postihuje ženy po přechodu. Účinně se jí lze bránit přijímáním dostatečného množství křemíku v potravě. To ovšem není tak snadné.
Křemíku je v dobře vstřebatelné formě dost například v celozrnných cereáliích, málokdo však takto dostane do těla optimální množství křemíku. Doplnit křemík se však dá i pivem.
To totiž obsahuje dostatek této pro tělo nezbytné látky.
Pivo = zdroj vitamínů skupiny B
Nedostatek vitamínů skupiny B tzv. B-komplex se projevuje především nekvalitním spánkem, vypadáváním vlasů a zvýšenou tvorbou ekzémů a akné. Objevují-li se u vás tyto příznaky, měli byste B-komplex rychle doplnit. Ideálně dobře vychlazeným pivem.
Jak jsme již zmínili výše, pivo je skvělým zdrojem širokého spektra vitamínů B. Nejvíce vitamínu B bychom nalezli v nefiltrovaných a kvasnicových pivech.
Dále pivo obsahuje další prospěšné látky, mezi které patří železo, hořčík, zinek a křemík, který jsme už uváděli v souvislosti s řídnutím kostí.
Pivo na dobré trávení
Máte-li za sebou těžký oběd, není nic lepšího než ho zapít pivem. Právě pivo totiž velmi pozitivně působí na lidské trávení. Chmel obsažený v pivu totiž podporuje tvorbu trávicích enzymů, které jsou pro trávení zásadní. Mimo to také pomáhá snižovat překyselení žaludku, které bývá po tučném a těžko stravitelném jídle poměrně běžné.
Civilizační choroby se dávají před pivem na ústup
Takový strašák, jako je rakovina, se piva bojí. Obsahuje totiž řadu antioxidantů, které pomáhají s bojem proti volným radikálům.
Právě volné radikály mohou poškodit genetickou informaci buňky a tak vyvolat rakovinotvorné bujení. Své uplatnění nalezne pivo i v boji s cukrovkou, která je v současnosti vlivem nezdravého životního stylu na vzestupu.
Zabraňuje totiž nadměrné tvorbě inzulínu a snižuje také hladinu krevního cukru.
Důležité je množství
Mnohokrát jsme v článku uvedli obraty jako „umírněná konzumace piva“. Ptáte se ale, co to ale v praxi znamená? V tom případě vám můžeme dát poměrně přesnou odpověď. Odborníci se vcelku shodují, že tzv. mírná konzumace piva je zhruba 1-2 velká piva pro muže a 1-2 malá piva pro ženy.
Záleží však vždy na konkrétním jedinci. Nebudete-li si tedy hrdlo prolévat pivem jako Hrabalův balič papíru Haňťa, může vám pivo utužit zdraví. V rámci vyvážené stravy a dostatku pohybu tak může být pivo dokonce součástí zdravého životního stylu.
Ovšem nezapomínejte, pivo je alkohol jako každý jiný a propadnout alkoholismu může kdokoliv.
Источник: https://www.alkoholium.cz/pivo-leci/
Noční můra všech mužů: Alergie na pivo! Co s ní?
Případné nositele na první pohled velmi nepříjemné alergie možná potěší závěry nedávno publikované studie, podle kterých mohou u alergie na pivo existovat značky, které jsou pro pacienta neškodné a může je bez obav konzumovat.
Většina případů alergie na pivo popsaných do dnešní doby byla spojena s přecitlivělostí na bílkovinu označovanou jako nespecifický lipidový transferový protein (anglicky lipid transfer protein, zkráceně LTP). V nedávno publikované studii se její autoři pokusili zjistit, do jaké míry záleží u alergických jedinců na konkrétní značce piva, jeho přesném složení a výrobním postupu.
Dají se najít i nealergenní piva
Studie na téma „pivní alergie“ byla provedena u pětačtyřicetiletého muže s prokázanou alergií na pyly, kočičí chlupy a plísně, u kterého se v minulosti po pití piva vyskytla kopřivka a dechové obtíže.
Tento pacient podstoupil kožní prick testy s 36 různými značkami piv a následně provokační testy s těmi pivy, která se v kožních testech projevila jako negativní.
Nakonec u něj autoři studie provedli analýzu IgE specifických protilátek zaměřených proti dvěma pivům s pozitivním výsledkem v kožních testech, proti dvěma pivům s negativním výsledkem v kožních testech a protilátek proti ječmenu, pšenici a extraktu z kukuřice.
Kožní prick testy byly pozitivní u 30 značek piv z celkových 36 testovaných. Analýza specifických IgE protilátek prokázala přítomnost protilátek zaměřených proti dvěma pivům, která měla v kožních testech pozitivní výsledek, a dále proti kukuřici.
Na druhou stranu nebyly nalezeny protilátky proti dvěma testovaným pivům s negativním výsledkem v kožních testech a proti ječmenu.
Autoři svou studii tedy uzavírají tvrzením, že u většiny jedinců s alergií na pivo lze pravděpodobně nalézt značky či druhy piv, které alergickou reakci nebudou vyvolávat.
- Nevšední alergie na pepř a feferonky
Zajdete si do své oblíbené mexické restaurace s tím, že si dáte cokoli s feferonkami nebo kajenským pepřem. Ale již několik minut po prvním soustu vám otečou rty, na těle se objeví vyrážka a začnete kýchat. ‚Co se to děje? Lékař říkal, že mám alergii jenom na pelyněk!‘ říkáte si. Právě se u vás ale rozjela zkřížená alergie na pepř.
Do lékáren se vloni dodalo za 630 milionů korun léků proti alergii, balení se zvětšují
Kdo po pepři neslzí
Alergie na pepř a jiné druhy koření naštěstí nepatří mezi běžné potravinové alergie. Což ale může být zrádné, protože se na ně tím pádem většinou nemyslí.
diagnózu navíc komplikuje to, že alergické projevy na pepř jako slzení, kýchání nebo pálení jsou stejné i u zdravého jedince bez alergií.
Navíc potravinové alergie se určují obtížně, protože se mohou podobat nepohodě člověka, který má porušen trávicí systém i z jiných důvodů.
Dochází k nejrůznějším trávicím potížím, zvracením počínaje a průjmem konče. Může také dojít k pouhému nechutenství, pocitu nadmutí, bolestem v břišní krajině. Na alergii nás mohou upozornit obtíže, které nejsou omezeny na trávicí systém.
Projevy kožní i dýchací
Alergenní bílkovina je vstřebána do krve a k reakci s protilátkou dojde třeba až v cévách kůže či sliznic dýchacího systému. Pak může následovat výsev svědivé kopřivku nebo ekzému. V případě dýchacího systému dojde k projevům stejným jako při alergii pylové – ucpaný nos, vodnatá rýma nebo projevy astmatu.
- Pelyněk versus pepř
Relativně častým důvodem vzniku alergie na pepř a jiné potraviny je takzvaná zkřížená alergie.
Při ní jsou si dvě bílkoviny svojí strukturou podobné a IgE protilátky na ně reagují stejně, obzvlášť pokud se s ‚novým‘ alergenem setkají opakovaně.
Ke zkříženým alergickým reakcím často dochází u břízy, ořechu nebo celeru. Málo známým je v tomto ohledu pelyněk, který může vést ke zkřížené alergii právě na pepř, ale i na další potraviny.
Pokud už někdo alergii prokázanou má, měl by při opakovaných potížích po určitém jídle zpozornět. Možná si do kolonky ‚Moje alergeny‘ může připsat další položku. A kvůli tomu třeba i začít hledat jinou dobrou restauraci.
Jak vyzrát nad alergií na potraviny?
Potravinovou alergií trpí zhruba 4 % naší populace. U dětí do 3 let je toto procento až dvojnásobné. Výskyt potravinových alergií je celosvětově na vzestupu, a jedná se tak o téma, o kterém se bude mluvit stále častěji. A to nejen u jídelního stolu.
Základem je dieta
Alergie není jednoduše léčitelná, naštěstí však existuje jednoduchý způsob, jak se vyhnout jejím projevům – nejíst problematické potraviny. Jinými slovy, dieta je lékem. Dietu je třeba držet dlouhodobě a nikdy se nepokoušet ji obejít.
Stává se, že časem alergické projevy ustoupí, a alergik tak může postupně zkoušet danou potravinu opět zařazovat do svého jídelníčku. To platí především u alergií v dětském věku, u dospělých je to obvykle ‚navždy‘.
Pozor na stopy alergenů
Častou chybou ‚alergiků začátečníků‘ je, že podceňují riziko malých a stopových množství alergenu. Pro alergii je totiž typické, že závažnost projevů není závislá na množství zkonzumované potraviny. I malé množství rizikové potraviny tak může vyvolat poměrně výraznou alergickou reakci.
Etikety potravin pod drobnohledem
Když se dozvíme o potravinové alergii, asi nejdůležitějším návykem, který bychom si měli rychle vypěstovat, je naučit se číst etikety. Jako příklad uveďme alergii na sóju. Nestačí jen přestat jíst „sójové rohlíky“. Je třeba studovat etikety, zda daný výrobek sóju opravdu neobsahuje. Dieta je alfou a omegou léčby potravinové alergie, léky jsou spíše jen doplňkem.
Přinášíme vám jednoduchou pomůcku, která vás po zjištění potravinové alergie dále povede:
D – dojděte si na vyšetření k lékaři, nejlépe alergologovi. I – informujte se o možné alergii, podstupte testy na alergii (krevní, kožní, …).
E – edukace neboli vzdělání, studujte poctivě etikety potravin, které kupujete. T – trpělivost, spolupracujte se stejně nemocnými lidmi, kteří můžou poradit a předat praktické zkušenosti.
A – alergie a dieta napořád! Dietou alergii nevyléčíte, ale nebudete mít žádné příznaky, takže se budete cítit fit a zdraví!
Co dělat, když má váš domácí mazlíček alergii? Dá se s tím bojovat? To se dozvíte už v zítřejším dílu seriálu TN.cz.
Více informací nejen o alergiích se můžete dozvědět na webu Ulékaře.cz.
kos TN.cz
Источник: https://tn.nova.cz/clanek/zpravy/na-vasi-strane/nocni-mura-vsech-muzu-alergie-na-pivo-co-s-ni.html