Celiakální sprue – vše o zdraví

Celiakie, jako autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice tenkého střeva. Pokud se toto onemocnění nediagnostikuje včas může vést až k absolutní ztrátě klků a mikroklků, které přirozeně zvětšují povrch tenkého střeva.

Takovýmto zmenšením povrchu se výrazně znemožňuje a snižuje schopnost vstřebávání a trávení živin, jako je i lepek. Celiakii trpí jak děti tak i dospělí po celém světě bez ohledu na vyspělost země nebo stravovací návyky. Nejedná se ale o alergii, jak ji často široká populace nesprávně zaměňuje kvůli podobným příznakům.

Alergie na lepek existuje samozřejmě také, ale průběh reakce těla je odlišný. Pojďme si ukázat, jaké tři varianty reakcí na lepek rozdělujeme.

Celiakální sprue - Vše o zdraví Tři zrádné reakce na lepek

  • Při celiakii vzniká autoimunitní reakce na lepek na sliznici tenkého střeva. Následkem zánětlivého procesu je vyhlazení klků a nedostatečné vstřebávání živit. Příznaky celiakie se projeví pozvolně, několik hodin po požití lepku
  • Lepek u alergiků při kontaktu s tenkým střevem vyvolá alergickou reakci a otok sliznice. Potíže se projeví bolestí, průjmem a plynatostí několik minut po konzumaci lepku. Kromě toho se vyskytne škrábání a otok v krku, dušnost a kopřivka. 
  • Třetím typem intolerance lepku je neceliakální citlivost na lepek, kdy není pozitivní diagnóza celiakie, ale i přesto vyloučení lepku z jídelníčku působí značnou úlevu od zažívacích potíží.

Celiakální sprue - Vše o zdraví Co je lepek a kde se vyskytuje

Lepek je komplex bílkovin, které se nachází v části obalu zrn obilovin, jako jsou pšenice, žito, ječmen a oves. Tyto obiloviny jsou pro většinu populace součástí tradiční kuchyně.

Lepek z obilovin dodává těstu pružnost a gumovost a lepí jednotlivé části dohromady. Z takového těsta se dobře peče a výsledný produkt, je nejenom chutný, ale i hezky drží svůj tvar. Zdravý člověk zvládne lepek štěpit a dále zpracovávat.

Trávicí trakt celiatika lepek zpracovat neumí a působí mu zdravotní potíže.

Celiakální sprue - Vše o zdraví Co se děje v těle při intoleranci na lepek?

Na celiakii existuje genetická predispozice, tedy část sekvence v genech, která propuknutí nemoci přímo podmiňuje. Avšak ne u každého, kdo genetickou predispozici má, se celiakie v průběhu života projeví.

Podstatou je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která reaguje na přítomnost lepku a prolaminy v obilovinách nepřirozeným a abnormálním způsobem.

Při kontaktu a průchodu lepku sliznicí střeva dochází k tvorbě protilátek, které reagují s enterocyty – buňkami sliznice střeva, a způsobují lokální zánět. Procesy zánětu, které probíhají v tenkém střevě, působí celkovou poruchu všech funkcí sliznice tenkého střeva.

Souvisí s tím vstřebávání živin, trávení a přeměna potravy na stolici. Dále i motilita – pohyb střev, bujení nezdravé střevní mikroflóry s nedostatkem bifidobakterií a další patologické změny.

Celiakální sprue - Vše o zdraví Jak se projevuje celiakie?

Celiakie se může projevit v jakémkoliv věku. V dětském věku po zařazení lepku do jídelníčku, nebo později ale klidně až v dospělosti. Projevy celiakie můžeme obecně rozdělit na typické, které probíhají ve střevě a na atypické, které jsou důsledkem poškození střevní sliznice.

Po požití lepku má celiak velké bolesti břicha a zažívací potíže, jako jsou nadýmání, průjem, někdy i zácpa, nechutenství a zvracení. Atypické příznaky jsou chudokrevnost, podvýživa a ztráta vitální energie, řídnutí kostí, deprese, neplodnost u mužů i žen a opakované potraty, a tzv. Duhringova dermatitida.

To je vyrážka, podobná oparu, vyskytující se kdekoliv na těle, ale především v oblasti kloubů.

Projevy celiakie u dětí

Děti, které trpí celiakii, mají po snědení jídla s lepkem bolesti bříška, průjem se střídá se zácpou, zvracení a nadýmání. U dětí, které konzumují tuhou stravu, se nacházejí ve stolici nestrávené zbytky jídla. Jejich bříško působí nadměrně vypoukle v porovnání s běžnou stavbou těla.

V důsledku nedostatečného vstřebávání živin jsou podvyživené a oproti dětem stejného věku jsou menší a hubenější. Celiakie se projevuje i na kůži jako červené svědivé puchýře a také mrzutým chováním. V důsledku poškození sliznice se živiny dostatečně nevstřebávají a mozek nemá dostatek energie na svou práci.

Dítě proto neprospívá, má problém přemýšlet a soustředit se, je apatické, nervózní, rozzlobené a nešťastné. Kvůli tomu, že mu jídlo s lepkem působí potíže, nemá chuť jíst vůbec nic. V případě, že má vaše dítě některé z těchto příznaků, oslovte svého pediatra pro včasnou diagnostiku nemoci.

Při vyloučení lepku z jídelníčku se vašemu dítěti uleví od všech nepříjemných zdravotních potíží.

Celiakální sprue - Vše o zdraví Diagnostika celiakie

Diagnostika se v průběhu let vyvíjela hlavně díky novým poznatkům o nemoci. Před pár lety bylo potřeba 3krát opakovat biopsii tenkého střeva. Tedy v průběhu potíží, po bezlepkové dietě a pak ještě po opětovném zařazení lepku do jídelníčku.

Dnes je potřeba pouze jedna biopsie tenkého střeva, kdy se zjišťuje poškození sliznice. Dále se při diagnostice posuzuje, jak se zdravotní stav zlepšil po nasazení upravené bezlepkové stravy. Na potvrzení diagnózy je potřeba odebrat krev na test specifických protilátek, které škodí jinak tělu vlastním tkáním.

Ty jsou přítomny v séru při probíhající nemoci, takže v případě, že již bezlepkovou dietu dodržujete, není možné zjistit dané protilátky a tedy ani nemoc diagnostikovatPro orientační testování v domácím prostředí existuje Veroval Nesnášenlivost lepku domácí test, který se provádí z kapky krve.

Test je pouze orientační pro domácí použití a nenahrazuje diagnostiku v ordinaci lékaře.

Celiakální sprue - Vše o zdraví Jak léčit celiakii

Jediným způsobem, jak si ulevíte od potíží způsobených lepkem je – lepek absolutně vyloučit ze svého jídelníčku. Kromě pečiva, těstovin, sušenek, cereálií se lepek ve stopových množstvích nachází i v polotovarech, kde byste ho nečekali.

To mohou být třeba hranolky, krokety, bramboráky, zmrzlina, čokoláda, kečup, hořčice, prášek do pečiva, pudink, marcipán a jiné pochutiny. To ale nejsou ani zdaleka všechny potraviny, kde by se mohl lepek nacházet ve skryté podobě.

Lepek se do různých potravin dostává v průběhu jejich zpracování, nebo se přidává kvůli jeho vlastnostem pro ochucování. Pozorně proto čtěte složení a informace na obalu každého výrobku.

Celiakální sprue - Vše o zdraví Co jsou to bezlepkové potraviny

Potraviny, které se dají označit za bezlepkové, musí obsahovat maximálně 20 mg lepku na 1 kg potraviny. Jsou označeny symbolem přeškrtnutého pšeničného klásku a nápisem „Gluten free“ nebo „Bez lepku“. Potraviny označené textem „velmi nízký obsah lepku“ obsahují i 100 mg lepku na kilogram.

Pokud je složení nejasné, je jistější potravinu nekoupit. Všechny potraviny obsahující lepek musí mít na obalu vysloveně napsáno, že mohou obsahovat stopy lepku.

U nebaleného výrobku nebo u hotového jídla v restauracích máte nárok dostat u obsluhy seznam alergenů, které dané jídlo může obsahovat. Pro přípravu pečiva a jídel doma, můžete nahradit obiloviny s lepkem obilovinami, které jsou přirozeně bez lepku.

Jde o proso, pohanku, quinou, amarant a kukuřičnou mouku. Bez lepku jsou přirozeně i čerstvá zelenina a ovoce, ryby, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Dnes je na trhu již mnoho surovin bez lepku na přípravu jídla doma nebo je možnost zakoupit v lékárnách a specializovaných obchodech hotové výrobky jako chleba, pizza, těstoviny, sušenky a housky od různých výrobců.

Bezlepkové potraviny Vše pro imunitu

Celiakie

Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu).

U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k  rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků.

Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.

Typickými příznaky celiakie jsou průjem, plynatost, křeče v břiše, pokles hmotnosti a také únava.

Tato porucha se může projevit v kterémkoliv věku – v dětství i v dospělosti. U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek.

Ve většině případů začnou děti trpět průjmy, typické jsou také objemné a nápadně zapáchající stolice. Přítomny mohou být bolesti břicha, které postupně nabývají na intenzitě. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté.

Zajímavé:  Bakterie v moči - vše o zdraví

Ubývají na váze a málo rostou, celkově se dá říct, že neprospívají. Může se rovněž projevit chudokrevnost způsobená nedostatkem železa.

U starších dětí a u dospělých se onemocnění může projevit až po výrazné zátěži (např. nemoc, těhotenství). Příznaky spojené s trávicím ústrojím jsou snížená chuť k jídlu, průjem, nadýmání ale i zácpa.

Pacient s celiakií však může místo střevních projevů trpět také mimostřevními projevy, jako jsou chudokrevnost, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, afty, porucha skloviny, bolesti kloubů, únava, či duševní obtíže – deprese a úzkost.

U žen celiakie může být spojena s pozdějším nástupem menstruace a její nepravidelností, častá je neplodnost a spontánní potraty.

  • Celiakie však nemusí mít žádné projevy a může být diagnostikována při pátrání po této chorobě u příbuzných již diagnostikovaného celiaka.
  • Pro velikou rozmanitost projevů onemocnění bývá v řadě případů obtížné celiakii včas a správně diagnostikovat, a právě proto se jí říká NEMOC CHAMELEON.
  • Celiakální sprue - Vše o zdraví

Jedinou léčbou celiakie je přísné a celoživotní dodržování bezlepkové diety. Pokud pacient dietu dodržuje, změny na sliznici vymizí a onemocnění se neprojevuje.

Také v krvi pacienta vymizí protilátky charakteristické pro celiakii. To však neznamená, že se může vrátit k běžné stravě s obsahem lepku. Při nedodržování bezlepkové diety onemocnění propukne znovu.

Zdravotní problémy se nemusí projevit hned, ale i tak dochází k poškození zdraví.

Doporučený povolený denní příjem lepku

Na základě různých studií je jako doporučený maximální denní příjem lepku uváděno10 – 50 mg lepku. Za bezpečnou hodnotu se považuje 20 mg lepku za den. Studie Carla Catassiho nedoporučuje dlouhodobě překračovat hodnotu 50 mg lepku denně.

Uvedený povolený denní příjem lepku v žádném případě neznamená, že dietu můžete porušovat.

S celiakií se mohou sdružovat i další onemocnění – např. cukrovka 1. typu, poruchy štítné žlázy a další onemocnění autoimunitního původu.

U celiakie dochází k poruše kartáčového lemu na povrchu sliznice tenkého střeva, což může být spojeno s nedostatkem laktázy, enzymu, který rozkládá mléčný cukr (laktózu). Z tohoto důvodu může u lidí s neléčenou celiakií v některých případech dojít k laktózové intoleranci tj.

 nesnášenlivosti mléka. V počátcích léčby tak může lékař jedincům, kterým mléko a mléčné výrobky způsobují potíže, doporučit jejich vysazení. Po stabilizaci se tato situace může zlepšit a lidé mohou postupně zkusit mléčné výrobky zařadit zpět do jídelníčku.

Je vhodné začít s kysanými mléčnými výrobky a sýry, které jsou lépe snášené.

Edukační brožura ‚Bezlepková dieta – Jde to i bez lepku‘

odborný časopis

Celiakální sprue - Vše o zdraví

Celiakie 
– neviditelný problém

Ing. Helena Sasová, Celia-život bez lepku o. p. s.

Abstrakt

Celiakie je velmi závažné autoimunitní onemocnění, které se stále jak u laické, tak i u odborné veřejnosti velmi podceňuje. Vzhledem k tomu, že toto onemocnění má širokou škálu příznaků, od velmi závažných zdravotních problémů až po zcela nenápadné, je v mnoha případech problematicky vnímáno.

U závažných zdravotních problémů zpravidla hledají praktiční lékaři příčinu v „populárnějších“ nemocích a u mírných zdravotních problémů naopak mívají tendenci tyto podceňovat a často je přisuzovat stresu a nezdravému způsobu života.

A tak je cesta k diagnóze celiakie mnohdy velmi trnitá, i když samo vyšetření není nijak složité ani nákladné.

  • Celou situaci pak velmi komplikují často nesprávné, až zavádějící informace, které je možné najít na internetu, ať už se jedná o odborně se tvářící webové stránky nebo jen o různé doprovodné články v e-shopech, či běžné diskuse na sociálních sítích.
  • Co je to celiakie?
  • Celiakie je velmi závažné autoimunitní onemocnění, které se projevuje mnoha způsoby a může propuknout v jakémkoliv věku.

Celiakie je jako každé jiné autoimunitní onemocnění nevyléčitelná, ale je možné ji léčit a tím zmírnit či téměř odstranit její příznaky. Jedná se o geneticky podmíněné onemocnění, a pokud se neléčí, následky mohou být fatální. Celiakie není sama o sobě smrtelná, ale může vyvolat jiná smrtelná onemocnění včetně onkologických.

Závažnost tohoto onemocnění a jeho případné důsledky tedy není vhodné podceňovat.

Příznaky celiakie jsou velmi rozmanité a často zaměnitelné s příznaky jiných onemocnění, což ztěžuje její diagnostikování. Mezi typické příznaky patří bolesti břicha, křeče v břiše, průjem, objemná nažloutlá zapáchající stolice, která jde obtížně spláchnout, protože je plná nestráveného tuku, nadýmání, úbytek hmotnosti a nafouklé břicho (zpravidla u dětí).

Celiakie se ale ve většině případů projevuje tzv. netypickými příznaky, kterých je velmi mnoho, např.:

  1. • chudokrevnost z nedostatku železa
  2. • zpomalení fyzického i psychického vývoje (zejména u dětí)
  3. • únava
  4. • zácpa
  5. • hubnutí (ale i tloustnutí v případě zácpy)
  6. • předčasná osteoporóza (řídnutí kostí)
  7. • apatie, neklid – nervozita
  8. • úzkost, deprese
  9. • záněty nervů
  10. • poruchy svalové koordinace, svalová ochablost, či svalové křeče
  11. • otoky
  12. • mravenčení
  13. • atopický ekzém a další vyrážky a kožní problémy
  14. • pigmentace
  15. • afty
  16. • defekty zubní skloviny
  17. • zvýšená kazivost zubů
  18. • časté záněty horních cest dýchacích
  19. • nesoustředěnost, plačtivost (u dětí).
  20. Zvláštními a velmi opomíjenými příznaky jsou neplodnost a spontánní potraty.

Někdy se celiakie neprojevuje téměř vůbec, a je pak velmi špatně rozpoznatelná. Může se projevit až rakovinným nádorem, nejčastěji na tlustém střevě, nádorem lymfatické tkáně atd.

Mnozí pacienti s nediagnostikovanou celiakií, a tedy celou řadou zdravotních problémů, jejichž příčinu lékaři neodhalili, bývají označováni za hypochondry. V některých případech končí v psychologických a psychiatrických ordinacích.

Celiakie se často sdružuje s jinými autoimunitními nemocemi, nejčastěji s diabetem, autoimunitním zánětem štítné žlázy, autoimunitním zánětem jater, ledvin a celou řadou dalších. Není proto ničím výjimečným, když má pacient celiakii i diabetes. Zejména u dětí je tato kombinace nemocí poměrně častá.

Podstatou nemoci je autoimunitní proces vyvolaný konzumací lepku. Lepek je bílkovinná složka v povrchové části zrna některých obilovin. Lepek se v těle nemocného štěpí na tzv.

peptidy, které vyvolávají tvorbu protilátek k těmto peptidům. V horní části tenkého střeva vzniká zánět, který způsobuje atrofii střevních klků a celkové poškození střevní sliznice.

Tím dochází ke značnému zmenšení střevní plochy a k špatnému vstřebávání živin z potravy.

Prevalence celiakie se odhaduje na 1:100, ale mnohé screeningy ukazují na vyšší. V České republice by takový výskyt znamenal

100 tis. nemocných. V současné době je ale diagnostikováno pouze 10 – 15 tis. pacientů.

Vzhledem k tomu, že celiakie nepatří mezi sledované nemoci a vzhledem k ochraně pacienta, není přesný počet celiaků znám.

Údaje jsou zkreslené také o pacienty, kteří naopak celiakií netrpí a diagnóza jim byla stanovena na základě nedostatečného vyšetření, např. pouze podle příznaků, či podle údajné reakce na konzumaci lepku.

MZČR vydalo metodický pokyn – Cílený screening celiakie, který je součástí Věstníku MZČR č. 3 vydaného 28. 2. 2011 a je závazný pro všechny lékaře a zdravotnická zařízení. Metodika uvádí, kdo je indikovaný k vyšetření na celiakii, kdo takové vyšetření může provádět a diagnostický postup.

Stanovení diagnózy ve většině případů není složité. Sestává se z krevních testů na protilátky proti tkáňové transglutamináze v řadě IgA, které ukáží vysokou pravděpodobnost onemocnění a následně biopsie sliznice tenkého střeva.

Diagnostikování celiakie velmi zlepšuje hojně využívaný domácí krevní test Biocard, který se vyrábí ve Finsku. Byl vyvinut mezinárodním týmem lékařů v čele s prof. Marku Makkim, finským gastroenterologem, a který je na trhu v České republice už 10 let. Je k dispozici v lékárnách a v e-shopech.

Zajímavé:  Antikoncepce yaz - vše o zdraví

Význam domácího testu v diagnostikování celiakie je dán především skutečností, že lékaři celiakii velmi málo vyšetřují a příčiny zdravotních potíží pacientů hledají jinde, popř. je nehledají vůbec a pouze medikací potlačují symptomy. Z toho důvodů mnoho nemocných správné diagnóze stále uniká se všemi následky.

Rychlé diagnostické testy pro diagnostikování celiakie je možné používat i v ordinacích lékařů a dalších zdravotnických zařízeních, ale vzhledem k tomu, že nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, většina lékařů je nepoužívá, a tím ani nevyužívá jejich výhod. Nespornou výhodou je především to, že výsledek je znám do 10 minut a pacient nemusí v nejistotě čekat až 4 týdny na výsledek, pokud se krev z běžného náběru musí odesílat do laboratoře.

  • Celiakie je dědičné onemocnění a k jeho propuknutí je potřeba tří podmínek:
  • • genetická dispozice
  • • konzumace lepku
  • • a spouštěč
  • Mnoho lidí má pocit, že se jich tento problém netýká, což je veliký omyl.

Spouštěčem může být jakákoliv událost v životě, např. stres, infekční onemocnění, úraz, těhotenství apod. a lepek v našich geografických podmínkách konzumuje každý. Celiakie nemůže propuknout pouze u lidí, kteří nemají genetickou dispozici.

Celiakie není alergie na lepek!

Léčba celiakie

Celiakii nelze vyléčit, ale na rozdíl od ostatních autoimunitních nemocí, je známa příčina propuknutí autoimunitního procesu, a je proto možné ho zastavit vysazením lepku ze stravy pacienta. To ale s sebou nese mnoho problémů.

Celiakie je jedinou diagnózou, jejíž léčba není hrazena ze zdravotního pojištění a ani na ni není přispíváno. Veškerou léčbu hradí pacient sám.

Léčba je velmi finančně nákladná. Pacienti s celiakií se ale potýkají s celou řadou dalších závažných problémů, jako je dostupnost bezlepkových potravin a dostupnost bezlepkových jídel v provozovnách veřejného stravování, včetně školních jídelen a vysokoškolských menz, označování potravin s obsahem lepku či bezohlednost okolí.

  1. Překonat tyto problémy je pro některé pacienty složité, a zejména mladí lidé se se svým postižením vyrovnávají nejhůř.
  2. Bezlepková dieta
  3. Jediným možným způsobem, jak zamezit projevům celiakie, je úplné vysazení lepku ze stravy nemocného – dodržování bezlepkové diety.
  4. Bezlepková dieta tedy není rozmar typu vegetariánství, makrobiotiky, či jen snaha o zdravý životní styl a zdravou životosprávu.

Je to lék indikovaný lékařem. Nemocný nemá na vybranou, musí se léčit. Zaměňování bezlepkové diety s tzv. zdravou výživou, která je dobrovolným rozhodnutím konkrétního člověka, je hrubá chyba a zpravidla se celiaků velmi dotýká.

Bezlepková strava totiž může být docela dobře zdravá jako nezdravá. Záleží na skladbě potravin a jejich nutričních hodnotách.

  • Tvrzení, že bezlepková strava je zdravější, nežli strava s obsahem lepku, je nesmysl, který není ničím opodstatněný!
  • A naopak, bezlepková strava je při dodržování zásad zdravé výživy zcela plnohodnotná a není nutné ji ničím doplňovat.
  • Čím je dána vysoká finanční náročnost bezlepkové diety?

Veřejnost, která se s bezlepkovou dietou setkává pouze prostřednictvím médií, popř. zná někoho s celiakií ze svého okolí, zpravidla vidí finanční náročnost diety pouze v ceně bezlepkových potravin. To je ale velmi zúžený pohled. Na finanční náročnost diety působí také špatná dostupnost bezlepkových potravin, jak je již výše zmíněno, ale také celá řada dalších faktorů:

  1. • cena potravin, které nejsou speciálními bezlepkovými potravinami
  2. • náklady spojené se získáváním informací
  3. • náklady na vybavení kuchyně pro zajištění přípravy bezlepkové stravy
  4. • zvýšené náklady na energie – elektřina, plyn, voda
  5. • náklady vyplývající z omezení stravování ve školních jídelnách a vysokoškolských menzách
  6. • náklady vyplývající z omezení stravování v zaměstnání u dospělých celiaků
  7. • ostatní náklady specifické podle konkrétní situace
  8. Osvěta
  9. Snad největším problémem všech celiaků je právě neznalost problematiky celiakie a bezlepkové diety a šíření mýtů.
  10. Bezlepková dieta se v poslední době stala hitem hereček, modelek, některých sportovců a jiných veřejně známých lidí, kteří si o dietě vytvářejí své vlastní teorie a využívají své popularity k jejich šíření.

Ale obrovské neznalosti můžeme zaznamenat i u lidí, u nichž velmi mate jejich profese. Např. u lékaře zpravidla nikdo neočekává, že nebude vědět, co je to celiakie, popř. jak se diagnostikuje. U nutriční terapeutky zase většina lidí neočekává, že nemá dostatečné povědomí o bezlepkové dietě.

Praxe ale ukazuje, že to tak může být. Je stále ještě mnoho lékařů, kteří, nejen, že odmítají celiakii vyšetřovat, protože neznají její příznaky a považují ji za vzácnou nemoc, ale často ani nevědí, jak pacienta na celiakii vyšetřit.

Vědí jen, že celiakie existuje, že se jedná o jakousi nemoc a s tím vystačí.

Veřejnost zase podléhá ve veliké míře nesmyslům šířeným po internetu. Tím největším je pak tvrzení, že lepek je něco škodlivého, co je nutné ze stravy vynechat.

Příklady mýtů o celiakii a bezlepkové dietě s komentářem:

• Chcete-li žít zdravě a zdravě se stravovat, stravujte se bezlepkově.

Tento mýtus je velmi rozšířen a kupodivu mu mnoho lidí věří. Někteří lidé si pod tíhou těchto informací dokáží vsugerovat i různé zdravotní potíže, které jako zázrakem po nasazení diety ustoupí. Tady platí to známé: „věř a tvá víra tě uzdraví“. Medicína má pro tento případ jednodušší vyjádření: „placebo efekt“.

  • • Bezlepková strava je lépe stravitelná.
  • Není.
  • • Omezujte příjem lepku, lepek je pro zdraví škodlivý.

Lepek zdravému člověku neškodí, omezovat je třeba v rámci zdravého stravování nezdravé potraviny, např. bílé pečivo, sladkosti, tučná a příliš kořeněná jídla apod.

  1. • Přílišná konzumace lepku vede k rozvoji onemocnění celiakií.
  2. Ne.
  3. • Celiakie je civilizační nemoc způsobená špatným životním stylem, celiaků je čím dál víc.

Není. Není známo, že by přibývalo celiaků, ale je diagnostikováno stále víc celiaků, kteří v minulosti zůstávali neodhaleni. Zlepšilo se tedy diagnostikování. Rozvoj civilizace nemá přímý vliv na množství celiaků, ale současný životní styl obecně negativně ovlivňuje rozvoj autoimunitních chorob.

• Bezlepková dieta je dobrá na hubnutí.

Není. Bezlepková strava je při stejných stravovacích návycích více kalorická, nežli stejná strava s lepkem.

• Pokud člověk nemá žádné zdravotní potíže, nemůže mít celiakii.

Může. Celiakie se mnohdy projevuje velmi nenápadně. Proto je nutné vždy testovat příbuzné celiaků.

• Potravina je bezlepková, protože po její konzumaci nemá celiak žádné potíže.

Obsah lepku v potravině nelze měřit reakcí organismu. U dobře stabilizovaného celiaka bezlepkovou dietou, se při jejím jednorázovém nebo občasném porušení zpravidla žádné subjektivní potíže nedostavují. To nic nemění na tom, že porušení či občasné porušování diety, vyvolává autoimunitní reakci organismu s odpovídajícími následky.

Absence zdravotních potíží po požití potravin s lepkem někdy svádí celiaky k porušování diety.

• Negativní krevní testy znamenají, že pacient nemá celiakii.

Kritériem pro stanovení diagnózy je výsledek střevní biopsie. Žádné krevní testy nejsou stoprocentní, asi u 4 % pacientů můžou být krevní testy falešně negativní. U malého procenta pacientů můžou být krevní testy také falešně pozitivní.

• Pokud byl pacient testován na celiakii a výsledky byly negativní, nemusí se tím více zabývat. Celiakii jednou pro vždy nemá.

Zajímavé:  Gestační váček - vše o zdraví

Ne. Pokud je pacient v tzv. rizikové skupině, např. příbuzný celiaka, pacient s jinou autoimunitní nemocí apod., je vhodné testování v rozmezí 2 – 3 let opakovat. Pokud má zdravotní potíže, tak častěji.

• Pokud má pacient zdravotní potíže typické pro celiakii, ale vyšetření (střevní biopsie) bylo negativní, nemůže mít celiakii.

Ne. V některých případech jsou projevy celiakie už v začátcích velmi intenzívní přesto, že střevní sliznice ještě není poničená, popř. je poničená jen v malých ložiscích. Má-li pacient zdravotní potíže, jejichž příčina není známá, je potřeba vyšetření na celiakii s odstupem času zopakovat.

Závěrem

Celiak nesmí konzumovat lepek, protože je tím ohrožen na životě. Celiak musí dietu ale držet pouze svou vůli, odpovědností, disciplinovaností. Sníst ale může cokoliv, nemá žádnou fyzickou překážku, která by mu v tom jakkoliv zabránila, a to je mnohdy opravdu těžké.

Celia – život bez lepku o. p. s. pomáhá lidem s celiakií a jejich rodinám zvládat problematiku celiakie a bezlepkové diety. Je to jediná organizace v ČR, která veškeré služby poskytuje zcela bezplatně.

Mezi hlavní aktivity patří edukační akce, poradenství, vzdělávání, provozování webových stránek včetně poradny, sociální práce, vydávání edukačních a informačních brožur, ale také boj za zlepšení života celiaků.

Organizace funguje od r. 2006, kdy byla založena jako občanské sdružení několika osob v Libereckém kraji. Od r. 2010 funguje celorepublikově a své aktivity vyvíjí i mimo Liberecký kraj.

Celia je členem všeoborové střešní asociace Neziskovky Libereckého kraje z. s., členem oborové střešní organizace Unie celiaků a přidruženým členem NRZP.

http://www.celia-zbl.cz/

[email protected]

Celiakie dospělých – klinické projevy a přidružená onemocnění

Skupina olomouckých lékařů z Kliniky chorob vnitřních a z Dětské kliniky Univerzity Palackého uveřejnila v časopise Praktický lékař 80, 2002, č. 11 výsledky dlouhodobého sledování souboru 67 dospělých celiaků.

Předkládáme Vám zkrácenou verzi, hlavní myšlenky a závěry této klinické studie: Celiakie (glutenová enteropatie) je definována jako trvalá nesnášenlivost obilného gliadinu – lepku vyvolávající poškození tenkého střeva u geneticky vnímavých jedinců.

Ve svých důsledcích vede k nejrůznějším projevům špatné výživy v klinickém i laboratorním obraze.

První popis celiakie pochází z roku 1888, ale souvislost s nesnášenlivostí lepku byla definována až v roce 1950.

Histologické vyšetřování tenkého střeva použitím enterobiopsie od roku 1956 vedlo k poznání, že atrofické a zánětlivé změny na sliznici tenkého střeva u disponovaných osob se mění v závislosti na příjmu glutenu.

Před rokem 1956 byla celiakie dospělých diagnostikována zřídka, o to pak byly překvapivější studie nejen rizikových skupin, tj.

u příbuzenstva členů rodiny celiaka, ale i souborů zdravých jedinců, kdy se prokázal výskyt tohoto onemocnění v poměru jednoho postiženého ku 200-250 zdravých jedinců. Rozvinutá forma celiakie jako ‚špička ledovce‘ představuje asi 20 % z celkového počtu onemocnění.Již jsou pojmenovány další formy celiakie, které se dosud klinicky neprojevily:

Silentní – němá forma, sice bez klinických příznaků, ale s pozitivní střevní biopsií a protilátkami proti alfa gliadinu a endomysiu;

Latentní – skrytá forma s necharakteristickou střevní biopsií, ale s pozitivními protilátkami proti endomysiu a tkáňové transglutamináze;

Potenciální forma s negativními protilátkami i střevní biopsií, ale se shodnou konfigurací jistých tkáňových antigenů u přímých příbuzných celiaků.

Pro diagnostiku celiakie platí kritéria Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu, upřesněná v roce 1990: vyšetření protilátek proti alfa gliadinu a endomysiu, histologické vyšetření enterobiopsie jejuna (lačníku).

Celiakie dospělých může být diagnostikována v kterémkoli věku, nejčastěji však ve čtvrté a páté dekádě jak u mužů, tak i u žen.

Často začíná subklinickou formou s málo výraznými příznaky, z nichž je nejvíce zastoupena slabost, úbytek na váze, průjem, zácpa, nadýmání, bolesti břicha, nevolnost, bolesti v kostech, otoky, aftosní záněty dásní, svalové křeče, paresthesie (mravenčení, dřevěnění), poruchy růstu.

Kromě těchto příznaků náležejících do malabsorpčního syndromu, mohou dalšími příznaky celiakie být: kloubní bolesti, svalová slabost, poruchy plodnosti, snížená sexuální aktivita, deprese a jiné poruchy ve sféře psychické.

Časté mohou být kožní projevy: suchost kůže, bledost, pigmentace, dermatitis herpetiformis Duhring a ekzémy. Autoři nezmiňují poruchy růstu vlasů a zubní skloviny, neurologické poruchy. Vůbec nejčastější jsou krevní odchylky: chudokrevnost, poruchy činnosti sleziny.

Podle nejnovějších poznatků se celiakie řadí k autoimunním chorobám a může se sdružovat s dalšími nemocemi této skupiny jako jsou diabetes 1. typu, nespecifické střevní záněty, revmatoidní kloubní záněty, choroby štítné žlázy, žlučových cest, jater, ledvin aj.

Při nedodržování dietního režimu vyplývají závažné komplikace celiakie z chronických zánětlivých změn tenkého střeva, poruch imunity; může se objevit cirhóza jater, kalcifikace v mozku, epilepsie, plicní fibróza a střevní lymfomy.

Ve vlastní práci autorů v průběhu let 1997-1999 bylo opakovaně vyšetřeno 92 pacientů z celkového počtu 158 evidovaných nemocných celiakií. Výsledky šetření byly zpracovány od 67 dospělých celiaků (43 žen a 24 mužů). Jejich věkový průměr byl 35 let, většina byla sledována více než 15 let.

U 44 z nich byla celiakie diagnostikována již v dětském věku, u 23 byla stanovena diagnóza celiakie až v dospělosti. Klinický obraz celiakie zásadním způsobem ovlivňuje především přísné dodržování bezlepkové diety. Ve výše uvedeném souboru dodržovalo přísnou dietu jen 20 pacientů (29 %).

Z tohoto počtu bylo ještě 6 pacientů pozitivních na protilátky proti endomysiu. Vysvětlení je v chybách nebo nedůslednosti v dietním režimu.

U sledovaného souboru byla nejčastějším projevem chudokrevnost, dále pak laboratorní známky jaterního poškození, 3 případy virové hepatitidy B, 2x cirhóza jater a žlučovodů, 4x záněty štítné žlázy, 3 pacienti trpěli též dermatitis herpetiformis. Více než v 50 % celého souboru se vyskytovaly revmatologické příznaky, záněty a bolesti kloubů.

Oproti očekávání se neobjevil žádný případ cukrovky. V souboru dospělých celiaků udávala pouze jedna třetina průjmy nebo jiné střevní potíže, ačkoliv 70 % jich nedodržovalo bezlepkovou dietu. Úbytek hmotnosti, paresthesie, bolesti v kostech a kloubech se vyskytovaly téměř u poloviny nemocných.

Zahraniční autoři uvádějí shodně zvýšené riziko jaterních chorob u neléčené celiakie. V olomouckém souboru došlo při přísném dodržování bezlepkové diety a podpůrné léčbě jaterních funkcí až k normalizaci jaterních testů. Cílem dlouhodobé studie bylo zabránit komplikacím celiakie a zachovat dobrou prognózu nemocných.

Prognosticky nejzávažnější je zvýšené riziko vzniku malignit, zvláště střevního lymfomu. Bylo prokázáno, že riziko malignity se zvyšuje u nemocných, kteří nedodržují účinnou bezlepkovou dietu.

Striktní celoživotní dodržování bezlepkové diety je tudíž základním požadavkem a zároveň nejlepším předpokladem dobré prognózy celiakie.

V závěru sdělení je pasáž o úskalích dodržování bezlepkové diety: ‚Je známo, že významné snížení denního příjmu glutenu (pod 2 g na den) vede poměrně rychle k ústupu symptomatologie, zlepšení objektivního nálezu i laboratorních ukazatelů.

Potíž je v tom, že i velmi malé, konstantní množství gliadinu ve stravě nemocných celiakií je schopno vyvolat slizniční změny a ve svém důsledku poškození slizničních struktur.

Řada komerčních potravinářských výrobků, které jsou označovány jako bezlepkové, může obsahovat určité množství gliadinu nebo jeho fragmentů. Této skutečnosti si klienti nemusí být vědomi i při dobré adherenci (pozn. red.: přilnutí) k dietě.

Z těchto důvodů je velkou pomocí Sdružení celiaků, které u nás vzniklo na způsob některých vyspělých evropských zemí. Organizace sdružuje nejen nemocné celiakií a jejich rodinné příslušníky, ale i řadu lékařů a dietologů, kteří mohou významně přispět k informovanosti a edukaci.‘

Zdroj: Lucie Možná – Bezlepková dieta od A do Z

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *