Souvisí to částečně s dobou, poplatnou marketingu, a vědomím, že na každou nemoc se najde lék. Ideálně volně prodejný, abychom v čekárně u praktika neztráceli čas.
Nachlazení, rýma, kašel, bolest v krku, zažívací potíže, alergie, potíže s pokožkou. A taky hemoroidy, běžné oční infekce, poranění a drobné rány.
To všechno nás podle Michaely Bažantové, lékárnice a tiskové mluvčí České lékárnické komory (ČLnK), přivádí do lékáren pro pomoc.
Častým důvodem je i bolest hlavy, ale s označením „mírná“. Kdo ale stanoví, jak moc mírná je bolest hlavy nebo jiné potíže?
„Lékárník sehrává podstatnou roli, když odborně vedeným rozhovorem třeba vyšší stupeň bolesti hlavy odhalí a odešle pacienta k lékaři. Vyšší stupně bolesti už patří do jeho rukou,“ říká Michaela Bažantová.
Co říct lékárníkovi
Představte si ale frontu v lékárně a váš konkrétní požadavek na „něco proti nachlazení, abych mohl fungovat v práci“, typické to zadání zimních dní. Lékárník se sice na některé věci ptá blíže, ale aktivita musí být i na naší straně.
Užíváte pravidelně nějaké léky? Je-li vám pětašedesát a více, pak asi ano, protože to tak má devět lidí z deseti (podle nedávného průzkumu ČLnK). I v mladších věkových kategoriích si „své“ tabletky dáváme – každý třetí člověk do 34 let věku užívá pravidelně nějaké léky.
Všechno hlaste v lékárně při výběru „sezónních“ léčiv. „Důležité pro lékárníka je hlavně informace, zda užíváte léky na tlak nebo ředění krve, máte zelený zákal, potíže se žaludkem nebo jste i měli například žaludeční vředy nebo poruchy krvetvorby,“ apeluje Michaela Bažantová.
Automaticky předávané by měly být i informace o jaterním poškození, prodělané žloutence, špatné funkci ledvin, těhotenství a kojení nebo alergii na určité léky.
Autor: Depositphotos.com
Lékárníci nejsou „prodejci“ léků. Jejich hlavní činností je podle Michaely Bažantové, mluvčí České lékárnické komory, dispenzace – tedy poradenství spojené s výdejem léčivého přípravku.
„Podle druhu léku se vás případně lékárník dotáže na další důležité informace, podle kterých vybere pro vás vhodný lék,“ dodává odbornice. A chroničtí pacienti by raději měli mít „svého“ lékárníka. Ušetří to čas oběma stranám.
Sám to (ne)zvládnu
Že rýma trvá podle známého rčení týden bez lékaře a s ním sedm dní, asi víme všichni. Běžnou rýmu bez doktora zvládneme; co ale řešíme volným nákupem léků a třeba by si zasloužilo lékařskou péči? Podle Michaely Bažantové jsou časté třeba pokusy o samoléčbu infekcí močových cest.
„Pokud ale k efektivní samoléčbě nedojde ihned v počátku, musí být použita antibiotika, která může předepsat pouze lékař,“ zdůrazňuje Michaela Bažantová.
„Někdy se opravdu stane, že některé ženy přijdou do lékárny s tím, že doplněk stravy nebo urologický čaj jim nepomohly a chtějí si pořídit jiný, ale podobný přípravek.
Zde je role lékárníka, aby pohovorem s pacientkou zjistil, jak se obtíže během samoléčby změnily, zda nemá teplotu, změnu barvy nebo průhlednosti moči. A zda tedy není vhodné pacientku odeslat k lékaři.“
Oddalovat můžeme i závažnou diagnózu
Naše pokusy o samoléčbu mohou zajít do zanedbání závažných stavů – především v oblastech, které jsou intimní, mluvit se nám o nich nechce a k lékaři už vůbec ne. Sháníme tabletky a vitamíny v lékárně. Skoro pětina mladých lidí se navíc spoléhá na informace z internetu.
Autor: Depositphotos.com
Lékárnu mohou vyhledávat i nemocní, kteří se za své potíže stydí a nechtějí se s nimi svěřit lékaři. Taková samoléčba ale může být i nebezpečná.
Třeba potíže s močením u mužů jsou ve většině případů způsobené nezhoubným zvětšením prostaty.
Může jít ale o mnohem závažnější karcinom, jak dokládá z praxe Michaela Bažantová: „Pro lék, dostupný bez lékařského předpisu, přišla manželka pána ve věku asi pětačtyřicet let. Po několikáté. Při odchodu pronesla: ‚Nevím, na co to bere, vždyť to vůbec nepomáhá.
‘ U takto relativně mladého muže, navíc sportovce, však alespoň částečnou úlevu pravidelné užívání léku přinést mělo. S paní jsme probraly situaci tak, jak by nám to asi genderová bariéra přímo s pacientem neumožnila. Dostala doporučení k manželově návštěvě urologa.
A to naštěstí vyslyšeli, protože se jednalo právě o závažnou formu karcinomu, kterou se podařilo včas odstranit. Pacient je už mnoho let po operaci, je fit a dále sportuje.“
Mají naši důvěru
Lékárníci nejsou „prodejci“ léků. Jejich hlavní činností je podle Michaely Bažantové dispenzace – tedy poradenství spojené s výdejem léčivého přípravku.
„Pacienti nám obecně důvěřují, protože v lékárnách dostávají cenné rady,“ uvádí lékárnice. „Lékárníci jsou zdravotníci, se kterými se lidé setkávají nejčastěji.
Právě osobní zkušenosti se zdravotní péčí lékárníka, ať již v případě výdeje léku na recept, porady v oblasti samoléčby, nebo i zásahu při nevhodném výběru doplňku stravy, lze počítat mezi hlavní faktory, které ovlivňují obecnou vysokou důvěru v lékárníky.“
- Aspoň jednou měsíčně navštěvuje lékárnu 60 % žen a 40 % mužů.
- Na stupnici od 0 do 10 dosáhli lékárníci celkové důvěry 7,9. Ještě více jim důvěřují ženy a starší lidé.
- Mladší lidé častěji jako zdroj informací využívají internet (19 % v kategorii do 34 let).
- Většina lidí souhlasí s tím, aby měl lékárník přehled o jejich pravidelně užívaných lécích.
Kdy je čas na samoléčbu
„Mnoho lidí se věnuje více prevenci – správnému stravování, pohybu, vyváženému příjmu vitamínů, minerálů, podpoře imunitního systému. Pro přípravky si často přijdou právě do lékárny a očekávají i odbornou radu,“ shrnuje Michaela Bažantová.
Akutní potíže řešíme poslední dobou rychle a včas – zřejmě i v obavě z možné pracovní neschopnosti. Lékárnám se tak nevyhýbáme už při prvních příznacích nemocí. „Třeba prvotní příznaky nachlazení se snažíme vyřešit nejdříve sami, ideálně právě s pomocí lékárníka,“ uvádí příklad vhodně zvolené samoléčby lékárnice.
Důležitá role lékárníka jde ale ruku v ruce s tímto trendem: rozlišit včas, kdy je samoléčba možná a kdy už je nezbytné navštívit lékaře.
Odborná spolupráce:
Mgr. Michaela Bažantová
Lékárnice, tisková mluvčí České lékárnické komory
ČLnK radí, jak na dodávky léků v izolaci či karanténě
Karanténa a izolace u nás denně uzavírá tisíce lidí v jejich domovech. Ti pak řeší, jak si zajistit potraviny, hygienické prostředky i dodávky léků. Česká lékárnická komora [ČLnK] vydala doporučení, jak si léky obstarat v karanténě či izolaci.
Návštěvní služba lékárníka nebo farmaceutického asistenta u pacienta, což ČLnK dlouhodobě prosazuje, není v Česku zatím legislativně upravena. Komora tak ve svém doporučení, jak na dodávky léků, vychází ze současně platných norem pro výdej léčivých přípravků. A přihlíží přitom i k mimořádné epidemii koronaviru.
Karanténa a izolace se od 1. září zkracuje o čtyři dny
Pacienti v karanténě nebo izolaci mají v případě, že jim dochází dlouhodobě užívaný lék nebo mají předepsaný lék nový v prvním kroku zkusit o pomoc požádat v rodině nebo okruhu svých známých. Dle lékárníků je vždy lepší léky vyzvednout v nejbližší lékárně nebo té, kterou nemocný obvykle navštěvuje a kde ho pravděpodobně lékárníci znají.
Dodávky léků na jaře zajišťovali i dobrovolníci a stejně tomu je i při současné podzimní epidemii. Pacienti mohou zavolat také na místní úřad s žádostí o pomoc s donáškou léků nebo požádat o zprostředkování kontaktů s osobou, která ji zajišťuje.
„Lékárník samozřejmě i zde provede dispenzaci a požádá daného člověka, aby kompletní informace pacientovi předal spolu s léčivy,“ vysvětluje prezident ČLnK Aleš Krebs.
Výjimečné dodávky léků v izolaci či karanténě
Pacienti, kteří nemají žádné příbuzné nebo blízké osoby ve svém okolí se pak mohou mimořádně obrátit o pomoc s dodáním léků přímo na lékárnu. Pověřený lékárník doručí přípravek a provede dispenzaci.
„Tato možnost je ale skutečně pouze krajním řešením v nynější krizové situaci, které jinak nelze využít,“ upozorňuje Krebs.
Připomíná, že v okamžiku, kdy budou léky doručovány, je třeba mít na ústech roušku nebo jakkoli zakrytá ústa a nos, to pro ochranu sebe i druhých.
Nejčastější otázky od lékárníka na pacienta
Ještě před samotných telefonátem nebo návštěvou lékárny od doručovatele, tedy rodiny, známého nebo dobrovolníka, je třeba se připravit na následující otázky, které je třeba komunikovat předem i se samotným pacientem.
- Potřebujete své léky okamžitě nebo máte ještě nějakou zásobu?
- Užíváte léky dlouhodobě, nebo je máte předepsány nově?
- Neužíváte nějaké další léky, či doplňky stravy?
- Nemáte nějaké nové obtíže?
- Nezměnil se váš zdravotní stav?
- Může lékárník zaměnit váš lék, pokud v lékárně nebude dostupný, od jiného výrobce se stejnou účinnou látkou, tedy využít takzvané generické substituce?
Příznaky covidu-19 zmírní i běžně dostupná léčiva
Lékárny se nezavírají, pracují v běžném provozu
Lékárníci a farmaceutičtí asistenti pracovali při jarní vlně epidemie až na výjimky bez omezení a stejně tak je tomu i v těchto dnech. Lékárny vybavili plexiskly, zajistili si ochranné pomůcky. Také zvýšili obecná hygienická opatření jako je častější dezinfikování a omezili počty přítomných zákazníků v lékárnách.
Podle dat z ČLnK se v zaměstnání covidem-19 od počátku epidemie nakazilo jen minimum osob. V součtu jde o 225 lékárníků a farmaceutických asistentů, z toho deset z nich se virem infikovalo v zaměstnání. Čísla z 10.10. 2020 potvrzují 145 covid pozitivních odborných pracovníků lékáren. Kumulativní počet vyléčených byl k tomuto dni celkem 80 lékárníků a farmaceutických asistentů.
–RED–
Frequently Asked Questions
Často kladené otázky – FAQ. Zde jsme pro vás připravili odpovědi na nejčastěji kladené otázky.
V případě nezletilého dítěte je situace obdobná jako v případě již dospělého pacienta. Dle ustanovení §81d, odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb.
, o léčivech je první nahlédnutí na sdílený lékový záznam pacienta lékařem, který doposud nepředepsal danému pacientovi žádný eRecept, možné pouze na základě předložení dokladu totožnosti pacienta. Pokud je však již prokázána vazba mezi lékařem a pacientem tím, že někdy v minulosti byl pacientovi daným lékařem vystaven a následně vydán eRecept, pak předložení dokladu není nutné.
Pro lékárníka je nahlédnutí možné pouze po předložení dokladu nebo při výdeji platného (vydatelného) eReceptu.
19) Co mám dělat, když žádný e-recept nečekám a dorazí mi emailem nebo SMS?
V tomto případě velmi pravděpodobně došlo k chybnému zadání emailu či telefonního čísla na straně lékaře a identifikátory eReceptů tak byly omylem odeslány na Váš kontakt.
Pokud nejste zamýšleným příjemcem této zprávy, zprávu prosím odstraňte. Lékař následně bude mít opět možnost daný eRecept odeslat správnému příjemci na základě jeho vyžádání.
Zaměstnanci oddělení eReceptu nejsou v tomto případě oprávněni k tomu, aby na základě identifikátorů dohledávali lékaře, který eRecepty vystavil, a následně ho kontaktovali. Pokud přijmeme reklamaci ze strany pacienta, který měl identifikátory dostat, jsme schopni pouze zjistit, zda na jeho telefonní číslo byly či nebyly identifikátory odeslány. Dále pacient musí věc řešit se svým lékařem.
Z důvodu ochrany osobních údajů je prostřednictvím SMS zasílán pouze identifikátor, který žádné osobní ani citlivé údaje neobsahuje. Stejně tak v těle emailu nejsou žádné osobní ani citlivé údaje, průvodka eReceptu je v zašifrované příloze.
Od 1. června 2020 bude Vašim ošetřujícím lékařům umožněn náhled do Vašeho lékového záznamu na léky, které Vám byly předepsány na eRecept a vydány na základě eReceptu v lékárně. Stejně tak budou tyto údaje k dispozici k nahlédnutí lékárníkovi v okamžiku, kdy Vám bude v lékárně vydávat lék na recept nebo poskytovat konzultaci. A tyto údaje budou zpřístupněny rovněž i klinickým farmaceutům.
V případě, že jste dosud neprovedli žádnou změnu pro některou ze skupin zdravotnických pracovníků, je dle § 81e zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, nastaven ze zákona výchozí stav, který zakládá oprávnění všech lékařů, lékárníků a klinických farmaceutů, kteří Vám poskytují zdravotní služby, nahlížet na Váš lékový záznam (tzv. opt-out systém). Lékový záznam tedy není nutné nijak aktivovat.
Pevné poplatky za léky pro všechny. Lékárníci chtějí změnit pravidla pro svá zařízení
Na sjezdu v Benešově se členové České lékárnické komory usnesli, že chtějí zavedení pevných doplatků na léky pro všechny pacienty v každé lékárně, změnu principů systému odměňování za lékárenskou péči a vytvoření pravidel vzniku sítě lékáren.
Benešov – Lékárníci chtějí navýšení plateb za poskytování lékárnické péče, které by nepoškodilo pacienty. Na sjezdu delegátů České lékárnické komory, který se v pátek a sobotu konal v Benešově, k tomu vyzvali poslance i budoucí vedení ministerstva zdravotnictví.
K prioritám lékárníků patří zavedení pevných doplatků na léky pro všechny pacienty v každé lékárně, změna principů systému odměňování za lékárenskou péči a vytvoření pravidel vzniku sítě lékáren.
´Podle prezidenta ČLnK Lubomíra Chudoby je ČR jedna z posledních zemí v Evropské unii, kde příjem lékárny závisí na tom, jak drahý lék vydá. „To je věc, která nemá obdoby a není spravedlivá,“ uvedl Chudoba.
Platit za práci, ne podle ceny léku
Lékárníci by podle něj měli být placeni za svou práci a ne dle ceny léku, vydělali by na tom i pacienti. Změna systému plateb by měla pomoci například menším lékárnám, kde je výrazně nižší průměrná hodnota receptu než třeba u nemocničních lékáren.
Zavedení systému pevných doplatků, které je také běžné v mnoha evropských zemích, by dalo pacientům přehled, kolik budou na své léky doplácet, protože by byla výše doplatku ve všech lékárnách stejná. Podle prezidenta komory by to nevedlo ke zvýšení doplatků, ale naopak k jejich snížení, protože stát může na ceny léků vypsat soutěž.
Vznik sítě lékáren by měl podpořit fungování lékáren na venkově, kde se často potýkají s problémy a je třeba zachovat obslužnost pacientů.
„Síť by měla zajistit, aby nevznikaly nové lékárny tam, kde nejsou potřeba, a aby nezanikaly tam, kde potřeba jsou,“ řekla mluvčí komory Michaela Bažantová.
Lékárníci by chtěli zavést pravidla vzdáleností mezi lékárnami a také pravidla počtu lékáren dle počtu obyvatel v dané obci nebo městě.
Malé lékárny mohou podpořit pojišťovny, které by například za prvních 500 receptů měsíčně nastavily těmto zařízením vyšší sazbu za recept.
Na základě rozhodnutí delegátů sjezdu by také měla být vytvořena pracovní skupina pro eRecept a lékový záznam pacienta. Cílem je zpřístupnit záznam lékárníkům, aby mohli zajistit bezpečné užívání léků a správně vyhodnotit veškeré okolnosti terapie. Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Od roku 2018 bude pro lékaře předepisování eReceptů povinné.
Obrana proti majitelům lékáren
Představenstvo komory má také připravit návrh zákona, který umožní svobodný výkon povolání díky výlučnému většinovému vlastnictví lékáren pouze lékárníky obdobně, jako je tomu například v Rakousku a řadě dalších zemí EU. Cílem je mimo jiné i obrana proti tlaku majitelů lékáren, například do marketingových akcí.
Jednotný model by dle lékárníků mělo mít i nastavení služeb lékáren v době státních svátků, nyní je to v každém kraji řešeno jinak.
Česká lékárnická komora vznikla v roce 1991, má přes 8800 členů. Mohou jimi být všichni absolventi oboru farmacie na příslušné fakultě v tuzemsku nebo v zahraničí. Pro farmaceuty pracující v lékárnách v České republice je členství povinné.
20:22
Farmaceutickým firmám se nevyplácí vyrábět léky na rakovinu pro dětské pacienty, je to prý prostor hlavně pro akademickou půdu, říká Jaroslav Štěrba. | Video:
ANTIBIOTICKÝ TÝDEN V PROSTŘEDÍ LÉKÁREN – Podávejte antibiotika DĚTEM správně
V období od 19. do 25. listopadu 2018 Vám budou naši lékárníci připomínat, jak užívat antibiotika správně.
Podle výsledků loňského průzkumu ČLnK (Česká lékárnická komora) se totiž každý pátý pacient mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Osvěta v této oblasti je tedy stále potřebná.
Veřejnosti budou k dispozici praktické letáčky s důležitými informacemi o užívání i uchovávání antibiotik.
Antibiotika – dobrý sluha, zlý pán
Antibiotika jsou léky na předpis určené výhradně pro léčbu bakteriálních infekcí. Proti virovým onemocněním nejsou účinná. Při správné indikaci a užívání jsou vysoce účinným lékem proti mnoha nemocem jako je například známá angína nebo borelióza.
„Antibiotika jsou na lékařský předpis, protože pouze lékař dokáže rozpoznat bakteriální infekci a zvolit nejvhodnější léčivý přípravek. Lékárník vydávající antibiotika pacientům vysvětlí vše o jejich správném užívání, zjistí případné interakce s jinými běžně užívanými léky a zodpoví pacientovy dotazy.
Edukační kampaní „Antibiotický týden v lékárnách“, který se letos koná již podeváté, chtějí lékárníci přispět k lepší informovanosti veřejnosti o správném užívání antibiotik. Nadužívání antibiotik i zbytečné obavy z jejich užívání jsou totiž extrémy, které mohou poškodit vaše zdraví,“ říká prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.
V případě, že nejsou antibiotika užívána správně, snižuje se jejich účinnost nejen u pacienta samotného, ale nepřímo u celé populace.
Pro malé děti jsou vhodnou formou antibiotické sirupy
Lékárníci se ve své letošní kampani primárně zaměří na dětské pacienty s apelem na rodiče, aby se snažili podávat dětem antibiotika správně. Nejvhodnější formou antibiotik pro kojence a malé děti jsou antibiotické sirupy. Podávají se mnohem lépe než klasické tablety a lze je také jednodušeji dávkovat dle hmotnosti
dítěte. „Je důležité, aby rodiče striktně dodržovali předepsané dávkování a dobu podávání. Dávku nelze samovolně snižovat ani ke konci léčby, zrovna tak nelze zkracovat dobu podávání antibiotik – důsledkem může být návrat infekce nebo další komplikace.
Díky zodpovědnosti při užívání budou antibiotika účinná nejen dnes pro naše děti, ale v budoucnu též pro další generace,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK. Intervaly mezi dávkami je potřeba u dětí i dospělých striktně dodržovat.
Pokud dojde k mírnému prodloužení dávkovacího intervalu, je potřeba chybu ihned napravit a pokračovat v nastaveném dávkování. Výrazné prodloužení dávkovacího intervalu je nutné konzultovat s lékařem.
Dodržovat rady lékárníků se vyplatí
Pacienti mohou i nevědomě nesprávným zacházením s předepsaným lékem negativně ovlivnit jeho účinnost. Aby byla léčba antibiotiky úspěšná, je nutné dodržet nejen přesné dávkování, ale případně také upravit jídelníček či změnit užívání jiných léků.
A právě s tím pomohou pacientům lékárníci, kteří jsou odborníky v oblasti léčiv. „Lékárníci pacientům při výdeji vysvětlí, jak antibiotika vhodně uchovávat a užívat. Téměř všechny antibiotické sirupy mají omezenou dobu použitelnosti v řádu několika dní.
Musí být uchovávány v lednici a je nutné je před použitím vždy protřepat, aby rozložení účinné látky v tekutině bylo rovnoměrné. Bez ohledu na formu antibiotika (sirup či tablety) je nutné dodržovat také doporučená režimová opatření.
Vhodným doplňkem antibiotické léčby u dětí i dospělých jsou probiotika, která by měla být užívána během i po antibiotické léčbě,“ popisuje na závěr důležitou roli lékárníků při výdeji antibiotik pacientům Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
Lékárníci varují: Nadužívání antibiotik i zbytečné obavy z jejich užívání jsou extrémy, které škodí. Mezi českými pacienty koluje o antibiotikách mnoho mýtů. Neznalost vede ke zbytečným obavám z jejich užívání, nebo naopak k jejich silnému nadužívání.
Dle lékárníků jde o extrémní přístupy, které mohou mít neblahé následky nejen pro zdraví samotných pacientů, ale i pro další generace. Česká lékárnická komora (ČLnK) se s vlastní osvětovou akcí Antibiotický týden v lékárnách letos již podeváté připojuje k Evropskému antibiotickému dni.
MEDICAL TRIBUNE CZ > Role veřejných lékárníků z pohledu EU
Na 60. výročním zasedání Svazu lékárníků Evropské unie (PGEU) 10.
září v Bruselu jednali delegáti 31 organizací sdružujících 400 000 členů, kteří poskytují lékárenské služby více než půl miliardě Evropanů, o roli veřejných lékárníků v Evropě a dokumentu VIZE 2030.
Zaměřili se na tři hlavní témata: očkování ve veřejné lékárně, elektronický recept/sdílený lékový záznam a příprava léků/výměna jehel a stříkaček HIV pozitivním.
- ČLnK je členem PGEU od roku 1997. Jaké jsou přínosy členství v evropských strukturách pro české lékárenství?
Okamžikem vstupu ČLnK do PGEU se české lékárenství stalo součástí lékárenství evropského.
Od tohoto roku se zástupci českých lékárníků účastní jednání pracovních skupin PGEU, spolurozhodují o trendech a vizích evropského lékárenství a mohou se podílet na tvorbě evropské legislativy.
Největším přínosem pro české lékárenství je možnost výměny informací mezi lékárníky jednotlivých zemí. Ať už jde o sdílení informací o systémech lékárenství v různých zemích, o cenotvorbě léků, odměňování lékáren, nebo rozvoji služeb poskytovaných obyvatelům EU v lékárnách.
- Co mohou čeští lékárníci přinést evropským lékárníkům při řešení jejich problémů?
Vzhledem k vývoji českého lékárenství po roce 1989, které dospělo do dnešního stavu silné komercionalizace tohoto zdravotnického oboru, můžeme někdy sloužit i jako příklad, jak lékárenství nedělat.
Na druhou stranu náš vzdělávací systém, který vychovává lékárníky jako odborníky na léky v rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání, by nám mohly leckteré země závidět. Potenciál využití lékárníků je u nás obrovský, ale bohužel od 90. let nevyužívaný.
Uvědomme si, že lékárny jsou nejvíce a nejčastěji navštěvovaná zdravotnická zařízení. Bohužel se pohled laické veřejnosti na lékárny v prvních letech 21. století smrsknul na to, že se v nich za léky platí a díky tomu jsou lékárníci bohatí lidé.
To je stigma, se kterým lékárenský stav bojuje od dob ministra zdravotnictví Davida Ratha, který lékárníky označil za parazity.
Až v posledních letech se nám daří zobrazovat lékárníka v očích pacientů opět jako zdravotnického profesionála, odborníka na léky, který umí lidem přicházejícím do lékárny poradit a vyřešit jejich zdravotní problémy nebo složitější případy nasměrovat v systému zdravotnictví ke správnému lékaři. Je to ovšem běh na dlouhou trať. A to, v čem hraje české lékárenství prim v rámci Evropy, je zcela určitě technologická vyspělost českých lékáren.
- Které problémy jsou společné napříč Evropou, v čem si mohou lékárníci navzájem pomáhat, v čem se spojit v tlaku na politiky?
V posledních letech se stále objevují snahy různých maloobchodních sdružení poukazovat na léky jako na jakékoli zboží, které lze prodávat kdekoli. Takovéto výkřiky lze pozorovat i v ČR. Dříve například z České pošty, v současnosti od lidí z e‑commerce. Společným argumentem je to, že se tím pádem léky dostanou snáze k lidem.
Ale tito laici si při své honbě za větším ziskem neuvědomují, že léky mohou být i nebezpečné a jejich větší dostupnost a spotřeba rozhodně nevede ke zlepšení zdraví populace. Spíše naopak. Léky zkrátka musejí být vydávány z rukou odborníků, a nikoli pracovníkem za přepážkou nebo řidičem dodávky.
Samostatným problémem by bylo udržení pravidel skladování na poště nebo v průběhu případné přepravy.
- V čem je české lékárenství specifické a co musí oproti jiným zemím řešit?
Lékárenství v ČR patří mezi nejliberálnější v rámci EU. Lékárnu může vlastnit kdokoli, může ji postavit kdekoli (i přes ulici nebo vedle stávající lékárny), výše doplatků na léky se může z různých důvodů lišit mezi lékárnami. Tím jsme skutečně specifičtí. Ve všech ostatních zemích platí regulace alespoň v jednom z výše uvedených bodů.
- Jaký je váš názor na regulaci sítě lékáren – bylo by přínosné omezit vlastnictví lékáren jen na lékárníky?
V ČR chybí jakákoli regulace, která by omezila koncentraci lékáren ve městech a na druhou stranu umožnila lepší podmínky pro lékárny v menších obcích. Je to dáno souhrnem výše uvedených skutečností, které umožnily vznik řetězců a jejich expanzi do současné podoby.
Ve větší části Evropy platí nějaká geografická (minimální vzdálenost lékáren od sebe) nebo demografická (počet obyvatel na lékárnu) pravidla pro vznik nové lékárny. Jsou dokonce i země, jak např. Polsko, které tato pravidla zavádějí v současnosti.
Pokud by byla vůle, šlo by tato pravidla pro nové lékárny zavést i v ČR a dosáhnout postupně lepšího rozvrstvení lékáren v ČR. Návrat lékáren do rukou lékárníků je jedním z bodů, které sjezdy ČLnK opakují pravidelně ve svém usnesení. Osobně se domnívám, že to již není možné.
Nejde ani tak o nějaké právní problémy s vyvlastňováním lékáren, ale spíše vidím nedostatek chuti u mladších kolegů lékárníků k vlastnění lékárny se vším, co to obnáší. Připadá mi, že až na výjimky se mnoho kolegů spokojuje s prací v zaměstnaneckém poměru.
A upřednostňují „nalajnovaná“ pravidla práce v řetězci, která jim přinášejí komfort toho, že nemusejí řešit vše, co souvisí s provozem lékárny. Je to, zjednodušeně řečeno, výměna svobody a vysoké míry odpovědnosti za poslušnost a zjednodušení práce.
- Jedním z bodů, který jste zmínil jako prioritu ČLnK, je stanovení stejných doplatků na léky v každé lékárně. Máte informace, jak je to v jiných zemích EU?
Ve způsobu výpočtu výše spoluúčasti na léky je ČR velmi specifická. Jsme v podstatě jediná země (kromě Slovenska), kde se doplatek určuje jako rozdíl mezi pevně stanovenou úhradou a nepevnou konečnou cenou léku v lékárně. Tím pádem pacient (ale ani předepisující lékař) do poslední chvíle neví, jaký bude doplatek na lék.
Ten se liší nejen mezi lékárnami, ale také v čase, podle toho, jak jsou právě ukončována správní řízení na SÚKL. Kolegové z jiných zemí se opravdu diví, jak je možné, že český pacient nezná dopředu výši doplatku na léky.
Ve většině zemí EU je spoluúčast tvořena jako kombinace poplatku za recept nebo lék (fixní část) s procentuálním doplatkem z jasně definované ceny léku. Tím pádem je spoluúčast na léky předvídatelná. Navíc jsou stanoveny roční limity na spoluúčast a výjimky pro různé sociální skupiny nebo podle věku či diagnózy pacienta.
Inspirovat se tedy máme kde, připravené materiály získané právě díky členství ČLnK v PGEU a návrhy řešení jsme představili i na MZ.
- Na výročním zasedání PGEU zazněla vize lékárenství do roku 2030 – má ČLnK obdobný dokument a co jsou jeho hlavní body?
Ano, má již od roku 2013 a priority v něm uvedené platí dosud. Jsou to již výše uvedená regulace vzniku nových lékáren nebo změna odměňování lékáren.
V poslední době řešíme také dostupnost léků v lékárně, ať už z pohledu skutečných výpadků dodávek léku do lékáren, nebo v ČR, ale také směrování distribučních cest některých léků do vybraných lékáren často monopolním distribučním kanálem.
Vyřešení těchto priorit by mělo být bazálním předpokladem k tomu, aby lékárenství v ČR zůstalo „pestrobarevné“ s koexistencí řetězců, neřetězcových lékáren a nemocničních lékáren. Pouze to mi dává smysl k tomu, aby si pacienti mohli vybrat lékárnu podle sebe.
Jako nadstavba k těmto prioritám přistupují další myšlenky a vize, které posilují zdravotnický charakter našeho povolání, spočívající v rozšiřování spektra služeb, které lékárny mohou poskytovat pacientům vedle výdeje léků.
- PGEU už na ustavujícím zasedání v roce 1959 zdůraznil roli veřejných lékárníku v zajištění kvality péče o pacienty. Lékárníci jsou profesionální součástí zdravotnických týmů – jak se tato idea projevuje v postavení českých lékárníků, v jejich pravomocech a odměňování? Co je potřeba v ČR dotáhnout, změnit?
Vidíte. Zakladatelé PGEU takto přemýšleli již před 60 lety. Myslím, že i nám se postupně daří každodenní prací každého lékárníka posilovat zdravotnický charakter našeho povolání. Naši snahu sice oslabují reklamy v televizi oslavující slevy a akce, což má s odborností pramálo společného.
Ale i přesto zdravotnický charakter naší práce převažuje nad komerčními praktikami. Napomáhat se tomu snaží ČLnK tím, že provádí školení lékárníků v rámci mnoha přednášek a seminářů nebo tzv. garantovaných kursů.
V současnosti máme takových garantovaných činností sedm: Podpora ve snižování hmotnosti, Odvykání kouření, Základy poskytování odborných konzultací v lékárně včetně řešení lékových problémů, Hojení ran, Poradenství a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou, Screening diabetu a péče o diabetické pacienty, Lékové interakce. V těchto kursech byly proškoleny stovky lékárníků.
- Mohou se tedy už dnes čeští lékárníci podílet na screeningu a poradenství některých chorob?
Ano, mohou, již několik let je lékárník ze zákona nositelem zdravotního výkonu. To, co nám chybí, je schválení výkonů v legislativě. Poté by v rámci pilotních projektů bylo možné zhodnotit přínos poradenství v jednotlivých oblastech pro společnost a stanovit za něj i příslušnou odměnu.
- Je v ČR doceněna poradenská činnost lékárníků?
Systém odměňování je v lékárenství nastaven jako maržový (z ceny léku) v kombinaci se signálním výkonem (tvoří necelou 1/10 odměny). I z toho je zřejmé, že lékárny za poradenství nijak odměňovány nejsou. Paradoxně pokud při výdeji léků přijdete na nějaký problém a po dohodě s lékařem lék nevydáte, tak si odměnu ještě ubíráte.
V současné době může být jedinou odměnou lékárny za poradenský servis platba přímo od pacienta.
Ale bohužel v naší společnosti je faktem, že lidé raději zaplatí někde v garáži člověku, který absolvoval pětihodinový kurs, několik tisíc korun za sestavení jídelníčku, nežli platbu v řádu desetikorun vysokoškolsky vzdělanému odborníkovi v lékárně za odborně podloženou radu.
- Měli by lékárníci rozšiřovat poradenské nebo i zdravotní služby, jak se děje v některých západních zemích, kde nejen pomáhají se záchytem některých onemocnění, ale například i očkují?
Zcela určitě je v poskytování poradenského servisu budoucnost lékárenství. Tak to vidí PGEU i ČLnK.
Nejrozšířenější službou, která se poskytuje v zemích na západ od nás, je očkování proti chřipce – Irsko, Velká Británie, Francie, Švýcarsko, ale také USA nebo Austrálie již řadu let profitují z práce proškolených lékárníků a proočkovanost proti chřipce je v těchto zemích dávána WHO za vzor i nám.
V současné době lékárník v ČR nemá kompetenci k tomu, aby mohl očkování provádět. Ale namísto toho, aby se hledala cesta, jak toho dosáhnout a zvýšit proočkovanost české populace, zaznívá spíš strašení anafylaktickým šokem. Ve světě byly vakcínou proti chřipce naočkovány v lékárnách miliony lidí a počet anafylaktických reakcí je nula.
Přitom nám nejde o to, abychom brali práci lékařům, ale spíš abychom jim ulevili v době, kdy se především na praktické lékaře hrne jedna povinnost za druhou. Nebo případný screening diabetu. V naší lékárně jsme čtyři roky prováděli takovýto screening ve spolupráci se zdravotní sestrou.
Každý rok jsme ve vzorku cca 150 lidí objevili dva až tři potenciální diabetiky, které jsme ihned odeslali ke specializovanému lékaři. Cílem rozvoje takovýchto služeb v lékárnách nikde v EU ani v ČR není brát práci nebo snad finance lékařům. Spíš naopak.
Vždyť bychom za lékaře vlastně udělali tu bazální práci, na kterou nemají čas, a posílali jim nové potenciální pacienty. Budoucnost tkví ve spolupráci lékáren a lékařů a ve vytváření mezioborové spolupráce v rámci primární péče, nikoli ve vzájemné konkurenci. Vámi zmiňovaný příklad výměny jehel není v ČR kvůli legislativě možný. Ze screeningových programů jsme nejdále s Poradenstvím a péčí o pacienty s Alzheimerovou chorobou a s Odvykáním kouření.
- PGEU se vyjádřil i k elektronickému receptu a sdílenému elektronickému záznamu (na poradě 21. září předsedové okresních sdružení ČLnK jednomyslně potvrdili požadavek, aby měli stejný přístup do lékového záznamu jako jejich kolegové lékaři). V čem bude přínos pro české pacienty, jak to zlepší kvalitu služeb ze strany lékárníků? Jsou v Evropě běžně tyto informace lékárníkům přístupné?
Pokud je mi známo, tak podobný systém sdílení informací mají lékárníci např. ve Francii nebo Belgii. A také jej ku prospěchu pacientů využívají. Nyní již víme, že v Poslanecké sněmovně zvítězil rozum a lékárník bude mít přístup do systému lékového záznamu.
Přístup lékárníka do systému je totiž nepostradatelný pro každodenní práci lékárníka ve prospěch pacientů. Z vlastní praxe mohu potvrdit, že několikrát denně řešíme s pacienty nějaký problém při výdeji léků na recept.
Nejvíce s těmi, kterým někteří lékaři odmítají předat identifikátor eReceptu formou papírové průvodky a posílají jim pouze SMS zprávy. Jenže v SMS pacient nemá jak zkontrolovat, jaké léky mu byly předepsány, a chyba se odhalí až v lékárně.
Ať už je to jiná předepsaná síla léku, než pacient užívá, úplně jiný lék, setkal jsem se i s případy, kdy dorazila cizí SMS. Lze namítnout, že tyto situace jde vyřešit přímo s předepisujícím lékařem.
Ano, ale lidé vyzvedávají léky i v podvečer, o víkendech, a proto je v těchto situacích co nejjednodušší přístup lékárníka do systému lékového záznamu nutný, aby zbytečně nedocházelo k poškození zdraví pacientů. Druhou možností pro využití lékového záznamu, zejména u pacientů, kteří užívají více než pět léků současně, bude možnost speciální konzultace mimo okamžik výdeje léků v konzultační místnosti lékárny. Opět neobjevujeme Ameriku, ale inspirujeme se praxí ze zahraničí.
Čtěte také:
Nemocnice budou mít v roce 2020 na 3% růst platů
Beze změny metody screeningu se mortalita nesníží
V péči o nemocné se srdečním selháním nám chybí mezistupeň
K hodnocení kvality by měly přispět resortní referenční statistiky
Bez léku proti bolesti. Lékárny bojují s výpadky léčiv
Výpadky léků už nejsou jen mimořádnou událostí, varují lékárníci.
aktualizováno • 18. 12. 2019 8:04
Někdy jde o pár krabiček, jindy hned o několik druhů zároveň. Lékárníky i pacienty v Česku nepřestávají trápit opakované výpadky dodávek léčiv. Kořeny problému přitom často sahají mimo republiku i možnosti úřadů.
Co přesně bude na policích u něj v lékárně chybět třeba za týden nebo dva, to předem farmaceut Richard Pfleger nedokáže odhadnout. Víc mu napoví jen centrální systém distribuce. Pokud lék nemá a není v Česku ani dostupný, dozví se to právě tady. Často společně s informací o tom, že „přesný termín dodání bude oznámen”.
„Lék objednat nemůžu, protože není dostupný pro všechny lékárny v České republice. Pokud je dostupnost omezená, ale léčivo pořád je, jsou objednávky kráceny. Přijde pacient a má dostat šest krabiček? Dostane jen dvě,” líčí lékárník aktuální situaci.
„Ten problém je tu dlouhodobě, posledního půl roku je ale masivní. Ani nemluvím o Vigantolu (zdroj vitaminu D pro novorozence, pozn. red.
), se kterým byl problém hlavně přes léto, ale teď v prosinci třeba Novalgin na léčbu střední a větší bolesti nebo některé oční kapky… Začíná se to všechno nějak kumulovat,” dodává Pfleger.
Novalgin se v lékárnách od půlky měsíce začal znovu objevovat, jeho výpadky se ale řešily po celý rok.
Že má Česko s léky problém, připouští i Česká lékárnická komora. „Výpadky jsou poměrně časté. Mnoho léků nelze do lékáren objednat i opakovaně. Nebo se objevují se zpožděním.
Pacienti tak musí na své léky čekat, mají je třeba ve své lékárně rezervované – jenže když nová šarže dorazí do Česka, lékárníci je vydají těmto pacientům během několika dnů a situace se opakuje.
A pacient čeká znovu,” říká mluvčí komory Michaela Bažantová.
Jaké scénáře se rýsují pro pacienta, který v lékárně nepochodí? Může obíhat lékárny a zkoušet štěstí jinde nebo s lékárníkem hledat jiné řešení. Pokud je lék nahraditelný, může mít pacient stejný přípravek od jiného výrobce. To se ale nevztahuje na všechny případy. Potom je na řadě komunikace s lékařem, hledají se jiné léky, které by pacientovi mohly pomoci.
I tady ale může pacient narazit. Jiná léčiva mu ze zdravotních důvodů nemusí vyhovovat. „Příkladem léku s opakovanými výpadky jsou přípravky s obsahem matamizolu, například Novalgin – to jsou léčivé přípravky, které jsou vázané na předpis.
A jsou téměř jediné, které lze použít u pacientů, kteří mají problémy se srdcem nebo vysokým krevním tlakem nebo užívají warfarin. U nich jsou kontraindikovány přípravky s obsahem ibuprofenu nebo jiných nesteroidních antiflogistik. Z léků bez předpisu mohou užívat paracetamol.
Nebo jeho kombinaci s tramadolem, která je na předpis a někomu nemusí vyhovovat,” líčí mluvčí Bažantová.
Problémy se na sebe přitom nabalují. Dojde-li Novalgin, začnou lékárníci nabízet pacientům Metamizol, který je de facto stejný. Jenže dříve či později dochází i tenhle přípravek a pacienti se dostávají do slepé uličky. „V podstatě jde o kardiaky nebo hypertoniky, kteří mají bolesti. V tu chvíli se dostanou do situace, že můžou být bez léků na bolest, což je nepříjemné,” dodává lékárnice.
Podle lékárníka Pflegera lidé v nouzi nejčastěji obíhají různé lékárny nebo se snaží léčiva získat od známých či přes internet. „Potom to vzdají a jdou k doktorovi, aby jim předepsal něco jiného,” dodává. Problém podle něj nastává zejména u starých lidí, kteří jsou na svůj druh léků fixováni i psychicky a obvykle i jeho náhradu nepřijímají s nadšením.
Lékárníci si na nedostatek léků na českém trhu stěžují dlouhodobě. Příčin je podle nich několik.
„K dlouhodobě zmiňovaným reexportům se přidávají i potíže s dodávkami ze strany výrobců. Ti stále častěji hlásí problémy s výrobou účinných látek, která je celosvětově koncentrována do rukou minima firem. Stačí výpadek jedné z nich a velmi významně to postihne dodávky do mnoha zemí,“ uvedl pro Seznam Zprávy už dříve současný prezident ČLnK Aleš Krebs.
„Tento faktor je ještě zesílen nízkou cenou léků v České republice, protože výrobci upřednostňují země s vyšší cenovou hladinou, kde své léky prodají za výhodnější cenu,“ dodal.
Velký tlak na co nejnižší cenu, drahé registrační poplatky, množství kontrol a dalších obstrukcí – to všechno výrobci zvažují při rozhodování o množství své produkce i zemích, kam ji budou směřovat.
Aktuální přehled dostupných a nedostupných léků na svých webových stránkách poskytuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jeho mluvčí Barbora Peterová však nepřipouští, že by se v posledních měsících situace jakkoliv horšila. Kritiku lékárníků zpochybňovala už letos v létě.
„Neevidujeme, že by problémy s výpadky léků byly v poslední době častější, jakkoliv to tak z tuzemského a tím spíše mediálního pohledu může vypadat. Nedostatek léčiv je globálním problémem, který se projevuje v celé EU,“ uvedla.
Ministerstvo zdravotnictví se potíže snaží řešit a připravilo balík kroků, jak výpadky omezit. „Prvním opatřením je zajištění další mimořádné cesty, jak rychle zajistit náhradu léku, který má výpadek.
Druhé opatření má za cíl zásadně zamezit nekoordinovanému vývozu léčivých přípravků, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění a vydávané na recept mimo území Česka.
Třetí opatření pak zajistí, že se léky, které již někde v distribučním řetězci jsou, zaručeným způsobem dostanou do lékáren a čtvrté opatření je zaměřené na finanční dostupnost léčiv, tedy že náhradní lék bude se stejným doplatkem jako ten původní,“ vyjmenovala mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
V Česku se ročně prodají léky za 70 miliard korun, z toho 50 miliard vydají na léky za recept pojišťovny.
Za problematické označovalo Ministerstvo zdravotnictví právě to, že distributoři část léků dodaných do Česka obratem vyváželi do zemí, kde za ně zaplatili víc. Získali tak ročně tři až pět miliard korun.
Vláda proto už koncem srpna schválila novelu zákona o léčivech, která omezuje možnost jejich vývozu. Nově mohou vyvážet pouze sami výrobci nebo jimi pověření distributoři.
České lékárnická komora ale už dřív upozorňovala, že novela problémy s nedostupností neřeší. Nejčastěji totiž podle lékárníků léky chybí proto, že je do Česka výrobce vůbec nedodá.