Praktičtí lékaři bývají první instancí, kde diagnostikují takzvaný prediabetes, tedy riskantně zvýšenou hladinu cukru v krvi, která může vést k rozvinutí cukrovky, říká praktická lékařka Veronika Smetanová ze společnosti Medacor v Praze.
LN: Jak často se stává, že odhalíte riziko cukrovky?Takové případy jsou, bohužel, velmi časté, dokonce jich rapidně přibývá. Přijdeme na ně při preventivních prohlídkách, mnohdy v rámci předoperačních vyšetření. Mluvíme o takzvaném prediabetu, což znamená zvýšenou hladinu cukru v krvi, která ještě neznamená přímo diagnózu diabetu, ale výrazně zvyšuje pravděpodobnost jeho propuknutí.
Lze to řešit nastavením správné životosprávy, životního stylu, medikací, která upravuje zpracování cukru v organismu. To vše je v kompetenci praktického lékaře.
Především musí dbát na to, aby pacient docházel na pravidelné kontroly, při nichž mohu hladinu cukru sledovat. Ta se totiž může rychle měnit.
Leckdy nejen kvůli tomu, že pacient třeba nerespektuje doporučený režim, ale zejména v pokročilejším věku se organismus chová nevyzpytatelně. Takže i velmi odpovědnému člověku se může stát, že hladina cukru dosáhne riskantní míry.
LN: Můžeme sami nějak rozpoznat riziko cukrovky nebo již její přítomnost v organismu?Typickými příznaky je unavenost, permanentní nepřirozená žízeň a časté močení. Rozvinutá cukrovka pak narušuje funkci takřka všech orgánů, zejména střev, jater, slinivky a trávicího ústrojí plus cévního systému.
V takové fázi už je dotyčný těžce nemocný a bez pomoci lékaře se neobejde, i když se může stát, že netuší, co je počáteční příčinou. Výsledkem může být, že skončí na dialýze kvůli selhání ledvin, které nejsou schopny se vypořádat s odpadními látkami.
Bude mu selhávat zrak, cévní obtíže mohou i v současnosti vést k nutné amputaci dolní končetiny…
LN: Jakou péči vyžadují již evidovaní diabetici?U těch je role nás, praktických lékařů, do značné míry omezená. Hlavní postavení má diabetolog. Jen on má pravomoc předepisovat důležité léky, jen on je schopen určit správnou medikaci.
Já mohu u svých pacientů jen apelovat na to, aby konzultace a vyšetření u diabetologa nezanedbávali. Ti mají větší erudici ohledně typů léků; jejichž nabídka se naštěstí v poslední době zvýšila, a lze je ordinovat cíleně podle konkrétních typů a závažnosti problémů.
Inzulin, který je stále v povědomí veřejnosti považován za hlavní součást léčby, nastupuje dnes až ve velmi vyhrocených stadiích nemoci.
LN: Inzulin už tedy není „samozřejmostí“ pro každého diabetika?Spektrum léků ho odsouvá do skutečně nouzové situace.
LN: Samostatným problémem je cukrovka u těhotných žen…Zajímavostí je možná pro laiky tzv. těhotenská cukrovka. Spočívá v tom, že u ženy zaznamenáme zvýšenou hladinu cukru během těhotenství, ačkoli v minulosti tímto problémem nikdy netrpěla. A po porodu je hladina opět v normě, nijak zdravotně neutrpěla ani rodička, ani dítě.
V závažnějších případech, tím myslím, že matka skutečně trpí diabetem nebo je diagnostikován prediabetes, si to dnes velmi pečlivě dokážou ohlídat gynekologové. Pravidelné prohlídky zabrání v tomto směru jakémukoli ohrožení matky i dítěte. Velmi vzácná cukrovka 1.
typu může postihnout i novorozeně, ale to by byla úplně jiná kapitola, protože tato choroba je stále zahalena řadou tajemství. Pro léčbu platí stejná pravidla, o jakých byla řeč. Jedná se o nemoc nevyléčitelnou u 1. i 2.
typu, lze jen zbrzdit, v nejlepším případě zastavit její progresi.
LN: Lze shrnout obecné principy léčby a prevence?Zdravý životní styl. Tím míním pohyb obecně, hlavně u těch, kteří trpí nadváhou. Zhubnutí o pár kilo znamená nezanedbatelné snížení cukru v krvi.
Jíst hodně zeleniny, vyvarovat se tučných jídel. Nekouřit, protože souvislost cukrovky s kardiovaskulárními obtížemi je známá. I proto by si každý měl kontrolovat tlak, zkrátka o sebe po všech stránkách dbát.
Ze svého profesionálního hlediska musím zdůraznit nutnost pravidelných kontrol u praktického lékaře a měření hladiny cukru. Právě u lidí, kteří tohle zanedbávají, a je jich dost, zjišťuji chronické, dlouhodobě neléčené komplikace ve funkci mnoha orgánů, jejichž prapůvodní příčinou je diabetes nebo v lepším případě prediabetes.
LN: Jaká věková kategorie by měla nejvíc dbát o své zdraví, když jde o riziko cukrovky?Může se vynořit kdykoli. Výjimkou není kolem pětadvacátého roku, ale obecně platí, že s rostoucím věkem se riziko zvyšuje. Už v pětadvaceti je řada případů, po čtyřicítce víc, a pak to dál narůstá. Nechat si změřit hladinu cukru v krvi se vyplatí při každé příležitosti.
Hladina cukru v krvi
Základním a pohotovým zdrojem energie pro tělo je glukóza. Je přítomna v krvi a slouží jako jediný zdroj energie pro červené krvinky, sítnici oka a mozek. Pokles hladiny glukózy v krvi může mozek vážně poškodit. Stejně tak i vysoká hladiny glukózy v krvi může vést v krajním případě až k bezvědomí. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi při cukrovce nebo častá konzumaci jídla s obsahem cukrů vede k poškození buněk, tkání a orgánů a může vést v případě cukrovky až k vážným zdravotním komplikacím.
Glukózu získává organismus z potravy (ze sacharidů) anebo z vlastních zásob. Trávení sacharidů začíná v ústech, pokračuje v žaludku a ve střevě. Složené sacharidy jsou štěpeny pomocí enzymů na menší podjednotky – jednodušší cukry.
Postupně jsou rozštěpeny až na základní cukry, mezi které patří i glukóza. Ve střevě se pak glukóza vstřebává do krve, čímž dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi.
Díky inzulinu, hormonu, který se tvoří ve slinivce a uvolňuje se po konzumaci jídla obsahujícího cukry, může být glukóza využita jako zdroj energie pro buňky těla (pomáhá glukóze vstupovat do buněk).
V případě nedostatku glukózy v krvi se glukóza nejprve uvolňuje ze zásobního polysacharidu glykogenu (nachází se v játrech a ve svalech), po spotřebování zásob glykogenu se glukóza získává odbouráváním tukové tkáně.
Regulace hladiny krevního cukru
Glykemie závisí na příjmu potravy – vliv má složení stravy a to, jak často jíme. Cukry jsou v potravinách ve třech základních typech: jednoduché cukry (glukóza, fruktóza), složené cukry (škroby) a vláknina.
Podle typu sacharidu dochází různě rychle k jeho trávení, vstřebávání, zvýšení a poté k poklesu hladiny cukru v krvi. Nejrychleji se tráví a vstřebávají jednoduché cukry (obsažené zejména ve sladkém jídle, bílém pečivu, ovoci nebo alkoholu).
Po konzumaci sladkého rychle vzroste glykémie, ale po krátké době dojde k výraznému poklesu, který poznáme jako únavu, hlad nebo chuť na sladké.
Složené cukry se tráví o něco pomaleji než jednoduché cukry (jsou složeny z mnoha cukerných jednotek, musí se tedy před vstřebáním do krve nejprve ve střevě naštěpit). Glykemie po jejich konzumaci neroste a pak neklesá tak prudce jako u jednoduchých cukrů. Stejně tak je pozvolnější i uvolňování inzulinu, což je vhodnější zejména pro diabetiky.
Vláknina není naším tělem stravitelná, ale ovlivňuje trávení a vstřebávání ostatních sacharidů v potravě.
A to tak, že prodlužuje trávení ve střevě, zpomaluje vstřebávání cukrů do krve (pozvolnější nárůst glykemie) a celkově snižuje hladinu cukru v krvi. Také má pozitivní vliv na střevní sliznici a mikroflóru.
Díky vláknině v potravě nejsou výkyvy glykemie tak výrazné a nemáme po jídle tak brzy hlad.
Potraviny se podle složení mohou dělit na ty s nízkým nebo s vysokým glykemickým indexem. Glykemický index udává, jak rychle se zvýší hladina cukru v krvi po konzumaci jednotlivých potravin ve srovnání s glukózou. Jednoduché cukry mají vysoký glykemický index, naopak potraviny obsahující složené cukry a vlákninu mají nižší glykemický index, a jsou proto zdravější.
Hladina cukru v krvi je dále regulovaná pomocí hormonů – zejména inzulinu, glukagonu a kortizolu. Inzulin a glukagon jsou hormony s opačnými účinky tvořené slinivkou břišní. Inzulin snižuje hladinu cukru v krvi tím, že umožňuje vstup glukózy do buněk, kde může být zužitkována jako zdroj energie.
Glukagon naopak hladinu glukózy zvyšuje tím, že podporuje štěpení zásobního polysacharidu glykogenu na jednotky glukózy, které se pak uvolňují do krve a mohou být využity jako zdroj energie. Kortizol je hormon, který se tvoří v nadledvinách a je označován jako hormon stresu.
Při jeho vyplavení dochází k vzestupu hladiny glukózy v krvi, aby mohla být použita jako pohotová energie při reakci na stres.
Výkyvy hladiny cukru v krvi
Glykemie je tělem regulována v úzkém rozmezí (u dospělého člověka 3,9 – 5,6 mmol/l při odběru krve nalačno).
1 Pokud hodnota glykemie klesne pod spodní hranici (3,3 mmol/l), začnou se rozvíjet příznaky nízké hladiny cukru v krvi (odborně hypoglykemie) a při velmi nízké glykemii může vzniknout až hypoglykemické kóma.
Naopak při dlouhodobě zvýšené hladině cukru v krvi (nad 7 mmol/l) dochází k rozvoji cukrovky (diabetu mellitu). Při vysoké hladině glukózy v krvi (odborně hyperglykémie) může dojít až k hyperglykemickému kómatu.
Příznaky hypoglykemie:
- velký hlad
- třes, bušení srdce, studený pot
- strach, neklid, vznětlivost, agresivita
- bolesti hlavy, poruchy zraku, poruchy mluvení
- únava, spavost až kóma
- odezní po podání cukru – při vědomí lze podat hroznový cukr, sladkou šťávu nebo speciální tekutou formu cukru určeného pro diabetiky (např. Wellion®). V bezvědomí lze podat glukagon, který může diabetikovi předepsat lékař, nebo lze podat glukózu v infuzi (provádí záchranná služba).
Příznaky hyperglykemie:
- nevolnost, zvracení
- žízeň spojená s nadměrným močením
- suchá kůže a sliznice, horečka
- únava, spavost až kóma
- dech je cítit po acetonu, může být přítomno hluboké a rychlé dýchání 1
- neodezní po podání cukru
Máme-li u diabetika podezření na hypoglykemii nebo hyperglykemii, můžeme vždy podat hroznový cukr. Příznaky nízké i vysoké hladiny cukru v krvi jsou velmi podobné a je lepší cukr podat. Při hypoglykemii dojde ke zlepšení stavu a u hyperglykemie už stav nijak nezhoršíme (ve druhém případě je nutno zavolat záchrannou službu).
Důsledky dlouhodobě vysoké hladiny cukru v krvi
Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi je příznakem cukrovky. Při neléčení, nesprávné léčbě nebo nedodržování diety a režimových opatření se mohou rozvinout pozdní komplikace diabetu. Příčinou je zvýšená hladina cukru v krvi.
Pokud je glukóza v příliš vysoké koncentraci, navazuje se na některé stavební části tkání v těle. Nejvíce jsou zvýšenou hladinou cukru v krvi poškozovány tenké cévy (kapiláry) a nervy.
Mezi komplikace patří poškození nervů, a tím způsobené problémy s čitím, dále poškození sítnice oka, poškození ledvin nebo tzv. diabetická noha.
Jak si udržet optimální hladinu cukru v krvi?
Jak bylo uvedeno výše, na hladině cukru v krvi se podílí jak regulační mechanismy v těle, tak příjem potravy. S tím samozřejmě souvisí naše další aktivity, jako je pohyb a udržování si zdravé váhy.
Při zvýšení glykemie (zvláště u dospělých) se právě proto doporučuje redukce hmotnosti, dostatek pohybu a případně diabetická dieta (jíst menší porce vícekrát denně, vybírat si sacharidy s nízkým glykemickým indexem, dbát na dostatek bílkovin a vlákniny).
Pokud tato opatření nevedou k udržení optimálního rozmezí glykemie a hodnoty cukru v krvi jsou stále zvýšené, následuje zahájení léčby diabetu léky.
Čtěte také: Zásady stravování při diabetu
Mírně zvýšená hladina cukru v krvi se upravuje zejména režimovými opatřeními a případně pomocí doplňků stravy. Tyto přípravky nenahrazují léčbu léky, avšak mohou pomoct při snižování glykemie, přispět k omezení chuti na sladké, snížení hmotnosti a celkovému zlepšení léčby diabetu.
Mezi rostliny s příznivým účinkem na glykemii patří: plod fazolu bez semen, jestřabinová nať, nať borůvky, šalvěj lékařská, kořen pampelišky s natí, plod fenyklu, kořen lékořice, skořice, gurmar a další. Účinek rostlin se liší na základě obsahových látek. Např.
plod fazolu a jestřabinová nať mírně snižují hladinu cukru v krvi; borůvková nať a šalvěj podporují účinky fazolu a jestřabiny a působí proti průjmům; pampeliška a lékořice způsobují sladkou chuť diabetických čajů bez přidání jednoduchých cukrů.
Pozor však na přípravky s lékořicí – při dlouhodobém užívání zvyšují krevní tlak, dlouhodobě by se neměla užívat ani šalvěj. Mezi doplňky stravy pro diabetiky patří čaje, např. Diabetan®, Čajová směs pro diabetiky® nebo Diabetický bylinný čaj®, a také tablety s obsahem rostlinných extraktů, např. Dialevel®, Diaben® nebo MedPharma Diabetes®.
Tablety často obsahují chróm, který má příznivý vliv na glykemii (zlepšuje působení inzulinu) a snižuje chuť na sladké, a kyselinu α-lipoovou, která je významný antioxidant, např. pro prevenci poškození sítnice oka nebo nervové soustavy.
Hladinu cukru v krvi lze příznivě ovlivnit i zvýšením příjmu vlákniny ve stravě nebo potravních doplňcích. Na regulaci glykemie se podílí zejména rozpustná vláknina, která se nachází v luštěninách, ovoci, ovsu a ječmeni.
V lékárně je vláknina k dostání v podobě psyllia (oplodí indického jitrocele), případně jako lněná vláknina v kombinaci s oblíbenými chia semínky (Zlatěnka®). Vláknina navíc navozuje pocit sytosti, což je výhodné zejména u redukčních diet.
Udržování optimální hladiny krevního cukru je nejlepší prevencí diabetu 2. typu a také obezity. Cukrovka sice nebolí, ale je potřeba o ní vědět. Základem prevence je zdravá a vyvážená strava, dostatek pohybu a udržování si optimální hmotnosti.
Mgr. Jana Hrbková
- Nemocniční lékárna FN, Brno
- Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
Cukrovka – příznaky a hodnoty glykemie
Cukrovka vzniká v důsledku nedostatku tvorby inzulinu. Pokud zcela nefungují buňky slinivky břišní a neprodukují inzulin, hovoříme o diabetes 1. typu, jde o autoimunitní podstatu, neboť vlastní imunitní systém sám ničí beta-buňky slinivky, kdežto diabetes 2. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.
Cukrovka – hodnoty glykémie
Ideální hladina cukru je 4 až 5mmol/ litr krve, normálně do 5,6mmol/litr krve, lehce zvýšená hladina 5,6mmol/litr krve až 7mmol/l krve, ale přes 7mmol/litr krve je signálem pro nemoc nazývanou cukrovka. Vyskytuje se, když slinivka břišní tvoří málo inzulínu nebo když netvoří žádný inzulín nebo když inzulín je produkován, ale tělo na něj nereaguje. Potom se cukr v krvi nedovede spálit.
Cukrovka – příznaky
Příznaky cukrovky většinou ihned nerozpoznáme, protože obvykle probíhá skrytě. Pokud jde o diabetes 1. typu, jde o to, jak dlouho bude trvat, než protilátky zničí alespoň z 80 % beta buňky slinivky, pak již přestane stačit množství inzulinu potřebné ke zpracování cukru v těle.
Od této chvíle lze jednoznačně prokázat diabetes. Najdeme cukr v moči a laboratorně zjistíme zvýšenou glykemii – zvýšené množství cukru v krvi. Diabetes 2.
typu vzniká ještě pomaleji, zejména u osob, které mají nadváhu, vysoký cholesterol, nedostatek pohybu, kteří kouří, pijí alkohol, žijí ve stresu.
Latinské slovo mellitus znamená sladký. Toto pojmenování očividně vychází z faktu, že moč, kterou neléčení diabetici vylučují v nadměrném množství, přitahovala hmyz, jelikož taková moč obsahuje cukr.
Ve staré Číně zjišťovali projevy cukrovky sledováním mravenců, zda byli přitahováni k moči pacienta nebo ne. Ve středověku evropští lékaři ochutnávali moč, jak je občas vyobrazeno na gotických reliéfech.
Mezi nejčastější příznaky patří žízeň, časté a vydatné močení. Když se zvyšuje hladina cukru v krvi, ledviny nedovedou cukr udržet a propouštějí jej do moči. Přebytky glukózy s sebou strhávají molekuly vody. Čím vyšší hladina glykemie, tím větší množství moči. Postižený jedinec je nucen hodně pít a nápadně často chodí močit.
Diabetes je řecké slovo a v překladu znamená uplynout, odtékat, u nás tento výraz nahrazuje slovo úplavice – při neléčení dochází k odvodnění – dehydrataci.
Mezi další příznaky patří hubnutí a únava. Inzulin umožňuje vstup glukózy do buněk. Pokud se glukóza nedostane do buňky, začne trpět nedostatkem vnitřní energie a začne si chybějící energii zajišťovat rozkladem tuků.
Jedinec nezadržitelně hubne, je malátný, bez chuti do života, je unavený. Ebersův papyrus zachovaný z roku 1552 př. n. l. popisuje diabetes coby vzácnou nemoc, při které nemocný neustále pije, rozpouští se a močí „odchází ven“.
U neléčené choroby cítíme aceton. Katabolismem tuků se uvolňuje požadovaná energie, avšak jakožto odpadní látky této reakce vznikají ketolátky (aceton), jež okyselují vnitřní prostředí těla. Tím ovlivňují průběh některých chemických reakcí v těle a také jeho látkovou výměnu.
Může dojít až k poruchám vědomí. S rostoucí silou nemoci nám osoba svým chováním může připadat, že je opilá, zmatená.
Dostavují se bolesti břicha, nechutenství, můžeme si myslet, že máte chřipku, jedná se o nespecifické příznaky.
Varovným znakem je letargie, apatie, extrémní slabost, prudké dýchání (Kussmaulovo dýchání – hyperventilace), což prudce vede k acetonové kyselosti (ketoacidóze) a stavu bezvědomí – diabetickému kómatu a smrti.
Nepoznaná, pomalu se vyvíjející, anebo zanedbávaná, neléčená cukrovka způsobuje těžká poškození nejdůležitějších orgánů, srdce, mozku, cév na dolních končetinách, ale i malých cév, které prokrvují ledviny, oči, nervy…
Diabetes mellitus 1. typu
Diabetes mellitus 1. typu vznikne tehdy, když jsou zničeny B-buňky Langerhansových ostrůvků slinivky vlastním imunitním systémem, což vede k neschopnosti tvořit si inzulin, a postižený jedinec se stane do konce svého života závislým na aplikaci inzulinu zvenčí.
Spouštěcím mechanismem k rozvoji autoimunitní reakce může být třeba i banální viróza, jež nastartuje zničující tvorbu protilátek proti vlastním buňkám. Tito pacienti mají většinou sklon i k jiným autoimunitním nemocem, například k autoimunitní poruše štítné žlázy, neboť jsou si obě žlázy svou strukturou velmi podobné. Diabetes mellitus 1.
typu je také někdy označován jako dětský diabetes, protože je nejčastěji diagnostikován v dětském věku.
Diabetes mellitus 2. typu
Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. To znamená, že slinivka diabetiků 2.
typu produkuje dost a někdy až nadbytek inzulinu, avšak jejich tělo na inzulin nereaguje. V této fázi nemoci se podávají tzv. perorální anti diabetika a je nutná dieta a celková změna životního stylu.
Pokud se tak nestane a pokud slinivka stále produkuje nadbytek inzulinu, může časem dojít k vyčerpání schopnosti tvořit inzulin a dojde k nutnosti aplikovat inzulin zvenčí.
Diabetes 2. typu je označován diabetem dospělých. Často jsou vlohy k diabetu 2. typu dědičně přenášeny z generace na generaci.
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka je označovaná také jako gestační diabetes mellitus. Během těhotenství kolísá hladina glykemie v závislosti na těhotenských hormonech a u některých žen se slinivka není schopna vyrovnat se zvýšenými požadavky na inzulin, jenž má udržet hladinu cukru v rovnováze.
Zvýšené množství cukru v matčině krvi přestupuje přes placentu do plodu, který odpovídá zvýšenou tvorbou vlastního inzulinu. Dítě se narodí s velkou porodní váhou a je ohroženo sníženou hladinou cukru – hypoglykemií. Tento jev souvisí ještě s vyšší hladinou hemoglobinu a s tzv. novorozeneckou žloutenkou.
Popsané potíže se většinou upraví po porodu jak u matky, tak i dítěte.
Diabetes insipidus
Při tomto typu diabetu není narušena hormonální rovnováha hormonů pankreatu, ale vylučování antidiuretického hormonu (ADH), který reguluje tvorbu moči. Tomuto typu se říká žíznivka – diabetes insipidus. Při ní je člověk neschopen zadržovat v těle vodu a za den pak vylučuje 10 až 20 litrů vody, ať už dechem, potem nebo močí.
Léčba cukrovky
Vše je postaveno na včasném a přesném pojmenování patologického procesu, vedoucího k projevům cukrovky. U diabetu 1. typu jde většinou o čas. Na začátku jde o imunologický proces. Má se k němu vyjadřovat specialista imunolog a má využít všechny dostupné postupy, aby byl autoimunitní proces zastaven.
Pokud se to nepodaří, dojde k nenávratnému zničení beta-buněk slinivky, a pak už není jiná možnost než do konce života užívat inzulin.
Věda pokročila a stále častěji se diskutuje o využití kmenových buněk z pupečníkové krve, ve snaze ovlivnit autoimunitní proces a podporovat regeneraci beta-buněk Langerhansových ostrůvků.
Edukace pacienta
Stanovení diagnózy s sebou přináší šok pro pacienta i jeho rodinu. Je hodně podstatné, do jaké míry se dokáže pacient obeznámit se svou nemocí, ujasnit si mechanismus toho, co se v jeho těle odehrává, a jaký postoj k nemoci zaujme.
Je naprosto podstatná spolupráce s ošetřujícím lékařem, dodržování zásad diety, rekreačního sportu a je nutno učinit totální životní změnu, odstranit z něj stresor extrémního zatěžování apod. Cílem léčby cukrovky je umožnit nemocnému plnohodnotný, aktivní život.
Toho lze dosáhnout dlouhodobou a uspokojivou kompenzací diabetu a prevencí jeho pozdních komplikací. Ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu, který kontroluje diabetolog, je sledování hladiny glykovaného hemoglobinu. Vzniká glykací bílkoviny červeného krevního barviva = hemoglobinu.
Hodnota glykovaného hemoglobinu v procentech ukazuje poměry kompenzace diabetu v časovém období tří měsíců, neboť se červené krvinky obměňují právě každé tři měsíce.
Pro správnou kompenzaci diabetu je třeba zvládnout reakce inzulinu, diety a fyzické aktivity.
Inzulin a fyzická aktivita glykemii snižují, zatímco jídlo a také anti-regulační hormony glykemii zvyšují. Pacient a jeho rodina se tedy musejí naučit přesně ovládat vztahy „inzulin – jídlo – pohyb“: Když nedosáhnou vyrovnání, nastane výkyv glykemie z normy, což má za následek jednu z akutních komplikací diabetu.
V důsledku dlouhodobě špatné kompenzace diabetu se zvyšuje pravděpodobnost výskytu pozdních komplikací diabetu, např. diabetická neuropatie, která vede k poruchám odpovídajících orgánů a tkání (srdce, cévy, ledviny, střevo, sexuální dysfunkce, impotence, poruchy močení…).
Každý diabetik by měl znát glykemické indexy základních potravin, aby měl přehled, jak bude glykemie reagovat na potravinu, kterou hodlá sníst.
Cukrovka se léčí inzulinem, tj. hormonem bílkovinné povahy, umožňujícím, aby mohla glukóza z krve vstoupit do buněk. V buňkách je štěpena na jednodušší látky, přičemž se uvolňuje energie.
Jediným východiskem je vnést do metabolismu znovu rovnováhu pomocí zevní aplikace inzulinu, který si již tělo nedokáže samo vyrobit. Po zahájení léčby inzulinem se částečně obnoví funkce zbývajících B-buněk. Tím se na určitou dobu obnoví vlastní sekrece inzulinu.
Tomuto období se říká remise a není v něm nutné pokrývat celou spotřebu inzulinu. Ale remise má přechodný charakter – trvá v průměru jeden rok od manifestace diabetu.
Techniku aplikace inzulinu je třeba zvládnout ve spolupráci s diabetologem. On také určí vhodný způsob inzulinovými pery, inzulinovou pumpou apod. Kontrolu kompenzace si provádí sám diabetik pomocí přístroje k měření hladiny glykemie v krvi, tj. glukometrem.
Dieta při cukrovce
Zlatým středem pro kompenzaci je rozdělení nutričních hodnot celkového příjmu jídla tak, abychom se dostali asi na 55 % sacharidů, 30 % tuků a 15 % bílkovin. U sacharidů dáme přednost škrobům a nestravitelným vlákninám.
Z pohledu rizika srdečně-cévních onemocnění je výhodnější nahrazovat živočišné tuky rostlinnými, např.
olivovým nebo řepkovým olejem, ořechy (hlavně vlašské a lískové), vhodné jsou ryby… Vyvarujeme se smaženým pokrmům a různým hotovým výrobkům, nad jejichž přesným složením zpravidla nemáme coby spotřebitelé kontrolu.
Je třeba věnovat pozornost při nakupování v hypermarketech, kde jsou tzv. DIA koutky. Nakoupit potraviny označené jako DIA neznamená, že jde o jídlo pro diabetika správné! DIA potraviny představují velmi nepřehledný koncept, a proto si musí každý sám pečlivě rozhodnout, zda je pro něj výrobek vhodný.
Kvalita i kvantita přijímané potravy by měla být taková, aby diabetik netloustl ani nehubl, a přitom měl glykemickou křivku v normě. Při dietě sledujeme optimální hladiny krevních tuků v krvi (cholesterol HDL, LDL), abychom se varovali kornatění tepen, když se tuky ukládají do jejich stěn. Všeobecně převládá názor, že diabetici nemohou jíst sladké.
Při léčbě diabetes 2. typu je toto tvrzení oprávněné, protože tento typ diabetu se většinou léčí pouze dietou a perorálními anti-diabetiky, tudíž má skladba jídla v léčbě zásadní význam. Avšak diabetici 1. typu jsou vždy léčeni inzulinem, takže diabetik 1.
typu si může do své diety zakomponovat i malé množství sladkého jídla, které však musí být náležitě pokryto inzulinem.
Velice důležitý je pohyb, sport, fyzická zátěž. Glukóza je hlavním zdrojem energie pro pohyb těla. Energie vzniká štěpením glukózy. Na začátku aktivity svalu je glukóza získávána ze svalového glykogenu.
Později se pro získávání energie použije glykogen z jater. Ten je ovšem znovu tvořen z glukózy v krevní plazmě, a tak dochází k poklesu glykemie. Tento fakt je třeba si uvědomit, že fyzická aktivita snižuje hladinu glykemie.
A trvá ještě několik hodin po ukončení pohybové aktivity. Také záleží na intenzitě a délce trvání fyzické aktivity. Fyzická aktivita je nevhodná pouze v případě špatné kompenzace diabetu (kdy je glykemie vyšší než 17 mmol/l).
Když chybí inzulin, glukóza se nemůže dostat do buňky, začnou se urychlovat katabolické děje, při kterých se rozkládají tuky na ketolátky.
Je třeba zdůraznit, že fyzická aktivita má u diabetika své místo, kromě zlepšení glykémie také pozitivní dopad na psychiku. Před každou větší fyzickou aktivitou si změří glykemii a podle její hladiny si buď přidá jídlo, nebo ubere inzulin, aby během pohybu nedošlo k hypoglykemii.
Potraviny, které snižují cukr v krvi: Jak nedostat cukrovku?
Za vznikem prediabetu, ale i pozdějšími komplikacemi již vzniklé cukrovky 2. typu stojí permanentně vysoká hladina cukru v krvi – hyperglykemie. Tu lze, pokud už není pozdě a ke slovu nepřichází inzulin, docela dobře ovlivnit.
Nejde o žádnou raketovou vědu, ale o to, jak rychle a jak moc se z toho, co sníte, vyplaví do krve cukr. Jde-li o potravinu bohatou na sacharidy, hladina cukru se zvýší.
Pochutnáte-li si na pečené bramboře či rozvařených těstovinách, vyskočí cukr rychle jako bublinky sektu při novoročním přípitku. A slinivka má co dělat, aby vyplavila dostatek inzulinu.
Organismus začne velmi rychle bažit po dalším soustu, neboť po cukru – a dobré náladě a energii – se velmi rychle zapráší. A celý cirkus začíná nanovo. Řešení existuje – potraviny s nízkým glykemickým indexem, jež organismus zpracovává pomaleji. Výkyvy pak nejsou tak dramatické.
Správa života
Aby vám cukr v krvi koloval v množství „tak akorát“, aby hladina glykemie příliš nestoupala ani neklesala, o to se můžete (a měli byste se) zasloužit sami.
Do seznamu jídel proti hyperglykemii lze zařadit rajčata, brokolici, kapustičky, třešně, buráky, pomeranče, mrkev či celozrnné pečivo, stejně jako těstoviny „al dente“, celozrnnou rýži či mléko.
Pokrmy doplňujte kvalitními tuky lisovanými zastudena, hotové jídlo sypejte lněnými či konopnými semínky, která dodají tolik potřebnou vlákninu.
Čemu se vyhýbat? Rozvařeným těstovinám, hrozinkám, bílé rýži a pečivu, sladkostem, suchým kukuřičným lupínkům, pečeným bramborám.
Takovouto potravu obsahující sacharidy doplňte jídlem s obsahem tuku a/nebo bílkovinami, jež mají nízký GI. Potrava se pak daleko pomaleji vstřebává a do krve se tak vyplaví mnohem méně glukózy.
Příkladem vyvážené potraviny je například sendvič z celozrnného chleba s tuňákem.
Černý bojovník
O černém čaji se od nepaměti ví, že podporuje imunitu, snižuje riziko vysokého krevního tlaku a dokáže nahradit ranní kávu. Čínští vědci zkoumali čaj typu oolong, dále černý a zelený čaj. Na co přišli? Černý čaj má schopnost zpomalit vyplavování glukózy.
Polysacharidy, jež jsou jeho součástí, vykazovaly velkou schopnost zbavovat buňky volných radikálů. „Snažili jsme se najít účinné inhibitory glukózy v přirozených zdrojích.
Polysacharidy v černém čaji by mohly výrazně pomoci v boji proti diabetu,“ řekl vedoucí studie Haixia Chen.
Vyvažujte a nesolte
Chcete-li se dostat na „trvale udržitelnou“ hladinu glykemie, zařaďte do jídelníčku nízkotučná jídla bohatá na bílkoviny, vlákninu, vitaminy a minerální látky. Jezte pravidelně a častěji malé porce jídla. Jezte naposledy nejpozději 2 hodiny před večerním zklidněním. Omezte tuky. Dbejte na nízký GI u sacharidů. Před smaženými pokrmy dejte přednost dušeným či vařeným.
Hladinu glykemie pomohou udržet na přijatelné hranici také: libové maso jatečných zvířat, drůbeží a rybí maso, mléko a mléčné výrobky, vejce (bílek), luštěniny.
Vejce: Co obsahují, kolik mají kalorií a jak je nakupovat?
Nevhodná jsou: tučná masa, škvarky, šlehačka, máslo, sádlo, velmi tučné sýry, bílé pečivo, jasmínová rýže. Ač je kolem nás stále poukazováno na to, že příliš soli škodí, solíme stále jako o život. Málokdo dodržuje přijatelnou denní dávku soli (6 –7 g).
Vysoké dávky soli mohou stát za zvýšeným krevním tlakem, ale i nadměrnou zátěží ledvin. „Téměř 80 % soli dostáváme v hotových výrobcích, takže slánkou na stole upravíme maximálně zbývajících 20 %, podle některých studií dokonce jen 8 % denního příjmu potravin,“ upozorňuje MUDr.
Marie Skalská z Pro Fit Institutu.
Rozběhejte se
Fyzická aktivita snižuje hladinu cukru v krvi a zvyšuje citlivost buněk na inzulin. Jaké je doporučené cvičení? Americká diabetologická asociace doporučuje 1/2 hodiny aerobní aktivity 5x týdně.
Vsaďte na chůzi – podle 16 let trvajícího výzkumu vědců z Harvardovy školy veřejného zdraví i hodinka svižné chůze denně sníží riziko diabetu 2. typu o 30 %. Proč aerobní trénink? Protože po 10 až 15 minutách pohybové aktivity se ve svalu otevřou kanály pro glukózu.
Ta vnikne do svalu, aniž by k tomu potřebovala inzulin. Říká se tomu noninzulin-dependentní přenos. „Pohybová aktivita je na zcela stejné úrovni jako farmakologická léčba diabetu,“ vysvětluje lékařka.
Nepatříte mezi fitkové nadšence? Nevěšte hlavu – podle autora knihy „Jídlem proti diabetu“ Howarda Shapiro pomáhá i úklid domácnosti nebo zahradní práce.
Ocet i skořice…
Dvě lžíce jablečného octa denně snižují hladinu cukru v krvi. Zkuste na to jít po francouzsku a salát zalijte čerstvou zálivkou Vinaigrette (2 díly octa, 1 díl olivového oleje). Hladinu cukru v krvi dokáže snížit i skořice.
Zkuste třeba skořicové kuře: Ingredience: mletá skořice, 1 celé kuře bez drobů, 3 červené cibule, 6 stroužků česneku, 2 lžíce med, sůl. Postup: Omyté kuře naporcujte, posolte a posypte skořicí. Naskládejte do pekáče, uzavřete ho a vložte do trouby vyhřáté na 160 °C. 10 minut zapečte. Podlijte horkou vodou.
Po 20 minutách kuře polijte medem a naskládejte na něj cibuli nakrájenou na kolečka a česnek nakrájený na plátky. Je-li to nutné, opět podlijte. Nechte dalších 20 minut pomalu péct.
Hormonální jóga pomůže při menopauze, migrénách i cukrovce
Fazole, sója a brokolice dá životu ještě více
Jednou z cest, jak udržet diabetes v přijatelných mezích, je pravidelný příjem čerstvé zeleniny, doplněné o fazole, ořechy a semena. Dobrým příkladem je středomořská strava.
Výsledky studie vedené lékaři v bostonské Brighamově nemocnici s více než 37 tisíci ženami ukázaly, že konzumace červeného masa u nich zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu.
Východiskem by mohlo být sójové maso – pomáhá regulovat hladinu glykemie a inzulinu, je nízkokalorické a pomáhá snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu.
Na sluneční straně
Slunce má nezastupitelný vliv na produkci vitaminu D, který hraje důležitou roli také při vyplavování inzulinu. Máte-li jej v těle dostatek, můžete podle vědců z Loyolovy univerzity v Chicagu oddálit nástup cukrovky a vznik komplikací. Nesvítí? Doplňujte zásoby „déčka“ polotučným mlékem a mléčnými výrobky či rybami.
Spánek bez cigárka
Je to jednoduchá rovnice: Únavu z nedostatku spánku často zaháníme tím, že stále něco uzobáváme. Výsledek se dříve či později dostaví – tloustneme a hrozí nám cukrovka. Takže nechcete-li se stát plnoštíhlými diabetiky, dopřejte si kvalitní spánek. Pro náruživé kuřáky je život jednou velkou loterií. „Zadělat“ si mimo jiné mohou i na cukrovku, s rizikem o 50 % vyšším než nekuřáci.
Velká studie, kterou provedli američtí vědci s více než 65 tisíci ženami po dobu 6 let, ukázala, že ty, které konzumovaly potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI), vykazovaly o 47 % vyšší riziko vzniku diabetu oproti těm, jejichž dieta měla nízký GI. Zásadní pozitivní roli má také dostatek vlákniny ve stravě.
Odborná spolupráce: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut
Osm příčin bolesti na hrudi, které nemusí být infarkt
Noční hlad? Tyhle maličkosti si dejte bez obav, že přiberete
Autor: Markéta Ostřížková
Co s vámi dělá cukr? Budete se divit, kolik toho je!
Naše tělo cukr potřebuje. To je bez debat. Bez něj nemůže fungovat mozek, srdce ani ostatní svaly a orgány. Otázkou ale je, v jaké podobě a kolik ho máme přijímat. Protože jeho vliv samozřejmě není jen pozitivní.
Za posledních dvacet let vzrostl počet evidovaných případů cukrovky druhého typu téměř dvojnásobně a stejně tak přibývá obézních lidí a lidí s nadváhou. Je ale i mnoho dalších neblahých účinků, které na nás cukr má.
Orgány tloustnou
Fruktóza, jedna ze složek cukru používaného v domácnosti i cukerných sirupů, způsobuje, že játra efektivněji ukládají tuk. Po nějaké době se tak kvůli stravě bohaté na fruktózu v jaterních buňkách mohou nahromadit tukové kapénky a dojde ke ztučnění jater. Říká se tomu steatóza. Postihuje čím dál více mladší lidi a má na ni vliv i cukrovka a obezita.
Pokud se jí chcete vyhnout, vyvarujte se pití sladkých nápojů, a to včetně těch považovaných za zdravé, třeba smoothies. Nejlepší je, když fruktóza ve vaší stravě pochází čistě z přírodních zdrojů, tedy především z ovoce. Vláknina totiž zlepšuje reakci těla na přísun energie.
Nehledě na to, že jeden kousek ovoce obsahuje jen asi poloviční množství cukru, než najdete v běžně prodávaných smoothies.
Směřujete k cukrovce
Jedna ze studií zjistila, že každých 150 kalorií, které člověk za den přijme z cukru, zvýší riziko onemocnění diabetem o 1,1 procenta.
Rada vynechat slazené nápoje zní jednoduše, ale musíme si uvědomit, že z tohoto zdroje pochází jen asi třetina množství zkonzumovaného cukru. Většinu sníte a ani o tom nemusíte mít ponětí.
Cukr totiž najdete i v takových potravinách, jako je kečup, chleba, různé polotovary nebo i sušené maso. Proto je tak důležité číst důkladně to, co je na obalech potravin.
Máte blíž k infarktu
Cukr má jasnou spojitost s cukrovkou. Co ale možná nevíte, je to, jakou spojitost má diabetes s onemocněním srdce: infarkt a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčiny úmrtí u lidí s cukrovkou 2. typu.
Způsobují až 65 procent úmrtí těchto pacientů! Nepřekračujte proto doporučený příjem přidaného cukru. Ten podle odborníků činí pro ženy pět čajových lžiček (20 gramů), pro muže devět lžiček (36 gramů) a pro děti 3 lžičky (12 gramů) za den.
Sacharidů celkově byste měli přijmout asi 5 gramů na kilogram váhy denně.
Vaše cévy jsou napnuté k prasknutí
Přidaný cukr zvyšuje hladinu inzulínu v krvi a tím opotřebovává vaše cévy. Trvale vysoká hladina inzulínu totiž způsobuje zrychlený růst buněk hladkého svalstva okolo každé cévy. Výsledkem je napjatá cévní stěna a odtud už je jen krok k vysokému tlaku a následně infarktu nebo mrtvici.
Cholesterol blázní
Také mezi cukrem a cholesterolem je znepokojující spojitost.
Studie časopisu Americké zdravotnické asociace (Journal of the American Medical Association) zjistila, že po vyloučení pacientů s vysokým cholesterolem a/nebo cukrovkou a velmi obézních lidí to byli právě největší jedlíci přidaného cukru, kdo měl v krvi nejvyšší hladinu špatného cholesterolu a triglyceridů a nejnižší hladinu dobrého cholesterolu. A důvod? Teorie předpokládá, že nadopování se cukrem způsobuje, že játra produkují více špatného cholesterolu a pak ho nezvládají odbourávat.
Snažte se proto snídat jídlo bohaté na bílkoviny, ale také kvalitní sacharidy (nikoli cukr, ale tmavé pečivo, cereálie…). Pokud snídani vynecháte, máte asi 4,5krát vyšší riziko, že budete obézní. A snídání také udržuje stálejší hladinu cukru v krvi.
Stává se z vás závislák
Stejně jako tvrdé drogy spouští i cukr uvolňování chemických látek, které navozují libé pocity. A stejně, jako je to u drog, i cukru potřebujete čím dál víc, abyste se cítili dobře. Závislost na cukru už odborníci zkoumali i na zvířatech.
Když jim nedali „dávku“, zvířata měla klasické abstinenční příznaky – třásla se, byla neklidná, cvakala zuby… Pokud proto chcete svou lásku k cukru omezit, jděte na to pozvolna.
Než si chuťové pohárky navyknou na méně sladkou chuť, trvá to zhruba týden.
Je z vás lačné zvíře
Cukr způsobuje hlad. Pokud se pravidelně přejídáte sladkým, mozek postupně ztratí svou schopnost poznat, že už jste sytí. Lidem s nadváhou a diabetem 2. typu se hůř uvolňuje hormon leptin, který informuje o tom, že už máme dost. A neblahý vliv má i fruktóza. Se stravou bohatou na tento cukr totiž naše tělo cítí hlad, i když už se přejídáme.
Místo klasické čokoládové tyčinky si dejte kousek kvalitní tmavé čokolády (s obsahem 70 % kakaové hmoty). A až dostanete chuť na něco sladkého, jděte na pár minut ven. Patnáctiminutovou procházkou údajně snížíte chutě až o dvanáct procent.
Dopujete se, ale pořád jste vyčerpaní
Určitě to znáte – vezmete si čokoládovou tyčinku a už s prvním soustem cítíte, jak se vám dobíjí energie. Ovšem už velmi brzo poté, co obal hodíte do koše, se dostaví obrovská únava.
Trvá to jen půl hodiny nebo i méně. A jak to budete řešit? Dáte si další čokoládu… Rázem se tak ocitnete v začarovaném kruhu.
A pokud chcete ještě jeden argument, tak cukr také spouští uvolňování serotoninu, který navozuje spánek.
Máte horší náladu
Po sladkém možná chvíli máte lepší náladu, celkově se ale po nějaké době budete cítit hůř.
Jedna studie například hledala u devíti tisíc lidí spojitost mezi depresí a fast foodem a stravou bohatou na cukr.
Po šesti letech se ukázalo, že ti, kdo jedli fast food a sladké, měli o 40 procent vyšší šanci, že se u nich rozvine deprese. Jejich mozek zřejmě uvolňoval méně dopaminu, díky kterému se cítíme dobře.
V krvi je kvůli cukru také více adrenalinu, což způsobuje úzkost, podrážděnost i hyperaktivitu. Rozkolísaná hladina cukru v krvi k tomu všemu vede k přecitlivělosti, vnitřnímu neklidu a změnám nálad.
Vypadáte zničeně
Cukr v krvi se váže na proteiny a vytváří s nimi nové molekuly, které napadají jiné bílkovinné molekuly, včetně kolagenu a elastinu. Není proto divu, že vaše pleť uvadá, je suchá a brzy plná vrásek.
Hloupnete
Výzkumy ukazují, že děti, které jedí převážně stravu s vysokým obsahem jednoduchých cukrů, mají nižší IQ než ty, jejichž jídelníček je pestrý a vyvážený.
-ana-