Dopamin – vše o zdraví

O výživě 14. 6. 2019 | Dopamin - Vše o zdravíMgr. et Mgr. Jitka Laštovičková

Jídlo ovlivňuje nejen naše prospívání, ale i naši náladu a pohodu. Hladověni, častá konzumace jídel rychlého občerstvení, spěch a stres na nás působí negativně. Jak si pomoci jídlem, abychom se cítili a vše zvládali lépe?

Dopamin - Vše o zdravíStock Photos: SunCity /Shutterstock.com

Ve spojení s dobrou náladou, pohodou a klidem se velmi často zmiňují serotonin a dopamin.

  • Dopamin je látka, která se podílí na přenosu nervového vzruchu, ovlivňuje činnost mozku a v našem těle vzniká z aminokyselin tyrosinu a fenylalaninu.
  • Serotonin je hormon a také přenašeč nervového vzruchu, který se podílí i na řadě dalších funkcí – potlačení bolesti, stimulace peristaltiky trávicího traktu, shlukování krevních destiček a velmi pravděpodobně i spolupůsobení v regulaci denních rytmů a navození spánku.
  • Serotonin se vytváří přeměnou z esenciální aminokyseliny tryptofanu (na přeměně se podílí třeba i vitamín B6).
  • Tryptofan si naše tělo neumí vyrobit (na rozdíl od tyrosinu a fenylalaninu), musíme ho tak přijímat pravidelně v potravě.

Že jídlo dokáže ovlivňovat naši náladu a pohodu vnímá asi každý. Ke zlepšení nálady a zmírnění stresu bychom ale spíše neměli využívat ty méně vhodné a zdravé potraviny – sladkosti, slané pochutiny nebo jídla rychlého občerstvení.

Tyto pokrmy nám zklidnění ve výsledku nepřinesou – jen na chvíli zaženou nepříjemné psychické pocity. Pak se však často dostaví pocit až příliš plného nebo těžkého žaludku, únava související s vyššími nároky na strávení snědeného pokrmu.

Jde to jednoduše 

První jednoduchá rada zní – jezte pravidelně a zařazujte zdroje složených sacharidů (ideálně s vyšším obsahem vlákniny).

Tak předejdete velkému kolísání hladiny cukru v krvi, které ovlivňuje jak naši náladu, tak ale i výkonnost a vyrovnanost.

Máte-li dlouhé pauzy mezi jídly, jíte hlavně zdroje rychlé energie – cukrů – abyste se povzbudili, příliv energie vám nevydrží tak dlouho – záhy se únava a hlad opět vrátí.

  • Ovesné vločky, celozrnné nebo žitné pečivo, rýže natural, luštěniny, jáhly, celozrnný kuskus jako součást hlavního jídla – to vše může pomoci k tomu, abychom nebyli nervózní z hladu.

Správné potraviny pro dobrou náladu a spokojenou mysl

Dopamin - Vše o zdravíK dispozici máme celou řadu potravin, které nám mohou pomoci k vyrovnanosti a dobré náladě. Obsahují právě serotonin, dopamin nebo tryptofan, případně látky podporující jejich tvorbu. Dýňová a slunečnicová semena, různé druhy ořechů, ryby (zejm. losos), fazole a další druhy luštěnin, mléčné výrobky jako jsou jogurty, sýry a tvaroh, dále i avokádo, banán, listová zelenina, krůtí, ale i hovězí libové maso. Vhodné jsou i kakaové boby, takže kousek kvalitní hořké čokolády s vyšším obsahem kakaové hmoty si určitě dopřát můžeme. Díky obsahu hořčíku působí i proti stresu. Při pestrém stravování by neměl být problém tyto potraviny zařadit. Pokud je pravidelně nejíte, dejte jim šanci – za 1-2 měsíce uvidíte, jak se budete cítit.

Pomoc z přírody – meduňka, kozlík nebo heřmánek

Pro zklidnění můžeme využít i bylinky.

Velmi běžnou a dobře dostupnou je například meduňka – máte-li k dispozici vlastní zahrádku, můžete si ji vypěstovat a šetrně nasušit její listy, pokud ne, k dispozici jsou v prodejnách přímo sáčky pro přípravu nálevu. Meduňka pomáhá ke zklidnění, pomáhá i při stresu, starostech a nespavosti, někdy se doporučuje i při zažívacích potížích.

Další vhodnou bylinkou je kozlík lékařský. Možná od svých babiček znáte tzv. „valeriánské kapky“. Kozlík je vytrvalá bylinka, která příliš hezky nevypadá, ani nevoní – ale pomáhá proti nespavosti, úzkostem a obavám, žaludečním nevolnostem. Využívá se zejména sušený oddenek.

Pro úlevu od trávicích potíží můžeme využít i další běžnou bylinku – heřmánek pravý. Působí také protizánětlivě, není však vhodné jej využívat větší množství a příliš se nehodí pro ty, kdo trpí pylovými alergiemi.

Dopamin - Vše o zdraví

Dopamin - Vše o zdraví

Mohlo by vás také zajímat: Dopamin - Vše o zdraví Dopamin - Vše o zdraví Další článek

Za závislostí na drogách se skrývá biologický labyrint. Co všechno ovlivňují návykové látky v těle a jaký mají dopad mozek?

Lidské tělo je obrovskou spletí nervových zakončení, přes které vysílá signály přímo do mozku. Náš mozek však nezpracovává pouze informace týkající se základních biologických potřeb, jsme mnohem sofistikovanější bytosti a uvnitř našeho organizmu probíhají procesy daleko komplikovanější, než si dokážeme představit.

Jak vlastně pracuje mozek?

Mozek slouží jako centrum nervové soustavy, skládá se z miliard neuronů, které mu zprostředkovávají signály o našem okolí i o celém těle, ty pak mozek zpracovává.

Neurony mezi sebou komunikují přes takzvané „synapse“, ty označují místo styku mezi neuronem a neuronem nebo neuronem a jinou buňkou.

Nervová zakončení, která se nacházejí na synapsi, pak uvolňují takzvané neurotransmitery.

Dopamin - Vše o zdraví

Neurotransmitery spolu s hormony mohou téměř za všechny naše subjektivní pocity, nálady a vjemy. A právě ony hrají klíčovou roli při vzniku závislostí. Doposud bylo objeveno 100 různých chemických látek, které v těle slouží jako tzv.

nositelé biochemických zpráv. Ovlivňují vše od pocitů hladu, žízně a únavy až po pocity lásky, touhy či hluboké deprese. Mezi nejznámější patří noradrenalin, dopamin, serotonin, endorfin, glutamát a GABA.

Všechny tyto látky se v těle vylučují přirozeně jako reakce na okolí nebo na vnitřní stav.

Dopamin, serotonin a GABA jsou 3 neurotransmitery, které se nejčastěji vylučují při užití drogy.

Proč může být jejich účinek tak příjemný?

Je to spojeno s tím, že dopamin má za úkol nás motivovat. Díky němu se cítíme aktivní, chceme pracovat, těšíme se na odměnu, kterou za práci dostaneme. Jsme sebevědomí, soustředění a dokážeme udržet vysoké tempo.

Když konečně přijde vytoužená odměna, na řadu přichází serotonin. Tento neurotransmiter přináší pocity štěstí a celkové pohody.

Dopamin - Vše o zdraví

GABA je anglická zkratka pro kyselinu gama-aminomáselnou. GABA je spojována se stavem vnitřní pohody a relaxace.

Pokud tato chemická látka v organismu pracuje správně, zabraňuje vzniku zbytečných úzkostí, strachů, fobií.

Pomáhá nám odreagovat se, vypnout, uvolnit se. Spojuje se i se svalovým napětím.

Co se děje v těle po požití drogy?

Při nedostatku či naopak přebytku neurotransmiterů vznikají různá psychická onemocnění. Pokud si člověk zvykne na zvýšenou dávku určitých biochemických nositelů, nedokáže už bez nich fungovat. Užívání návykových látek stimuluje neurotransmitery v těle.

Vede k jejich celkové disbalanci. V organismu jsou po užití drogy tyto látky vylučované uměle, a proto je tělo už v reálných situacích není schopno produkovat.

To je důvod, proč se lidé závislí na omamných látkách jeví často apaticky, depresivně, nemají zájem o okolí a nakopnout je dokáže pouze další dávka.

Dopamin - Vše o zdraví

Jak drogy působí?

Dopamin se nejčastěji spojuje s drogami jako kokain, heroin, metamfetaminalkohol. Při užívání alkoholu dochází také k vylučování tvz.

hormonu štěstí, serotoninu, který tělo produkuje i při kouření marihuany, užívání psychadelik a opiátů. Dopamin a serotonin jsou na sebe navzájem silně navázány.

Většina látek, které působí na jeden z neurotransmiterů, stejně působí i na druhý. Při nedostatku serotoninu automaticky vzniká i nedostatek dopaminu a naopak.

GABA je specifická skupina. Lidé závislí na barbiturátech nejčastěji pociťují problémy spojené s touto aminokyselinou. Mezi barbituráty patří léky na úzkostné poruchy a tabletky na spaní, léky na tlumení bolesti.

Inhibitory GABA jsou také léčiva na bázi benzodiazepinu jako diazepam, valium, xanax či lorazepam.

Ačkoli většinou nejde o ilegální látky, dají se sehnat pouze na lékařský předpis, lékař je může pacientům doporučit pokud trpí úzkostí, nespavostí, chronickými bolestmi nebo nějakým typem záchvatového onemocnění (epilepsie).

Dopamin - Vše o zdraví

Co se děje v těle člověka, který přestane užívat návykovou látku?

V první řadě je jeho tělo zvyklé na mnohem větší dávky určitého neurotransmiteru než běžný člověk. Pokud svému organismu toto množství odepře, utrpí vážný šok.

Přijdou první známky deprese, úzkosti, ve vážných případech se dostaví halucinace, způsobené rozházenými hladinami dopaminu a seretoninu.

Největším problémem pak nastává faktem, že tělo závislého jedince není schopno produkovat takové chemické látky samo.

Zdravý člověk se dokáže radovat například z toho, že ho šéf v práci pochválil, že se mu podařilo dokončit náročný projekt, nebo že dosáhl dlouho vytyčeného cíle.

Organismus závislých tyto chemické látky nedokáže produkovat přirozenou cestou. Potřebuje další dávku, aby opět mohl cítit radost a štěstí.

Každý člověk má přirozeně jinou schopnost vylučovat určité neurotransmitery. Je to dáno geneticky a dá se jen těžko vědomě ovlivnit. V běžném životě se neustále dostáváme do situací, ve kterých náš organismus tyto chemické látky produkuje. Pokud víš, že máš např. nedostatek serotoninu, nemusíš to hned řešit umělou cestou.

Někdy stačí pouze vyhledat činnosti, při kterých se z těla uvolňuje hormon štěstí samovolně. Patří sem například cvičení, sex, pomáhá i správná strava, dostatek slunce a vitamínu B6 či D. Pro bývalé narkomany a alkoholiky je to však mnohem obtížnější.

Trvá jim dlouho, než opět nakopnou své tělo k vylučování důležitých látek.

Zajímavé:  Agnucaston - vše o zdraví

Dopamin - Vše o zdraví

Za psychickými poruchami často stojí právě nedostatečné a nepravidelné vylučování neurotransmiterů

V těle je jich buď příliš mnoho nebo příliš málo, nebo se vylučují v nesprávném čase, v nejhorším všechno najednou. Proto jsou jedinci, kteří užívají drogy náchylnější na vznik různých duševních poruch. Takže pokud ti někdo řekne, že z trávy dostaneš schizofrenii, není to úplný blud. Samozřejmě, velkou roli hraje DNA.

Dá se vůbec zvítězit nad závislostí?

Ano, dá! Pokud jde o vážnou formu, většinou jsou na navrácení chemické rovnováhy v těle použity léky jako antidepresiva a antipsychotika. V mírnějších případech se doporučuje „pouze“ terapie, cvičení a celkově zdravý životní styl.

Závislost bys určitě neměl považovat za projev slabosti nebo zbabělosti. Někteří lidé mají přirozeně sníženou schopnost vylučovat serotonin a dopamin a potřebují si tyto látky doplňovat více než zdraví jedinci. Nejlepší volbou jsou samozřejmě zdravá strava a cvičení, ale ne každý žije v dostatečně podnětném a aktivním prostředí.

Je také vědecky dokázáno, že děti, které byly od útlého věku léčeny na psychické poruchy jako například ADHD, mají větší sklon k závislostem.

Způsobuje to fakt, že jejich tělo si už od časného věku navyklo na umělé inhibitory neurotransmiterů (v případě ADHD umělé inhibitory dopaminu) a v dospělosti mají větší problém s jejich přirozeným vylučováním.

Dopamin - Vše o zdraví

Děti narozené alkoholikům a drogově závislým se často rodí s vrozenými vadami. Jednou z nich je například i fatální alkoholový syndrom.

Společnost a lidé, se kterými se setkáváme, na nás vyvíjejí obrovský tlak a ovlivňují naše chování více, než jsme ochotni si připustit. Závislosti nevznikají jen tak z čistého nebe, jsou spojeny s vážnými duševními a biologickými procesy, nad kterými není vždy snadné najít tu správnou kontrolu.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.

Dopamin v mozku – na co je a jak zvýšit jeho hladinu?

Dopamin - Vše o zdraví

Co je to vlastně dopamin?

Dopamin je chemická látka v mozku, která ovlivňuje vaše emoce, pohyby a vaše pocity radosti i bolesti.

Dopamin je neurotransmiter, který hraje významnou roli v motorických funkcích mozku a také pomáhá regulovat emocionální reakce. Dopamin pomáhá mozku vytvářet dostatek energie pro fungování těla. Stimuluje srdce, reguluje tok informací přes náš mozek, ovládá pohyb a umožňuje lidem prožívat pocity vášně a potěšení. Nedostatek dopaminu prostě nedělá dobrotu.

Neurotransmitery dopaminu jsou umístěny v hluboké střední oblasti mozku nazývané substantia nigra. Existuje pět dopaminových receptorů. Mezi nejčastější onemocnění, které ilustruje ztrátu dopaminu je Parkinsonova nemoc. Osoba žijící s Parkinsonovou chorobou musí nahradit dopamin lékem známé jako L-DOPA nebo karbidopa / levodopa.

Příznaky nedostatku dopaminu

Pokud dopaminu nemáte dostatek, může to vyústit v následující problémy.

  • Častý pocit deprese, netečnost
  • Nízká fyzická nebo psychická energie
  • Problémy se soustředěním
  • Nízké libido
  • Zvýšená chuť na sladké
  • Zvýšená potřeba kofeinu
  • Neschopnost zvládat stres
  • Nespavost

8 přírodních způsobů, jak zvýšit úroveň dopaminu

Podívejte se na několik našich tipů, jak přírodně zvýšit hladinu dopaminu v těle.

1. Poslouchejte hudbu

Studie ukázaly, že při poslechu hudby, kterou máte opravdu rádi, mozek uvolňuje dopamin.

2. Meditujte

Meditace, modlitba nebo jednoduchý moment sebereflexe, všechny tyto aktivity jsou spojeny se zvýšením hladiny dopaminu.

3. Detoxikace

V našem těle se hromadí toxiny a bakterie, které oslabují náš imunitní systém a tak omezují tvorbu dopaminu. Zde je pár tipů, jak očistit střeva od toxinů: jezte fermentované potraviny, mějte dostatek spánku a odolejte nutkání dopřát si mastné nebo sladké potraviny.

4. Vitamíny

Vitaminy skupiny B (B6, B9, B12) a omega-3 mastné kyseliny zvyšují hladiny dopaminu.

5. Ginkgo biloba

Ginkgo může zvýšit dopamin a zároveň podpořit tok kyslíku a průtok krve do mozku. Tak podpoří zdravý přenos nervových impulsů.

6. Zelený čaj

Obsahuje polyfenoly, které jsou dobré pro mozek a srdeční činnost, stejně jako pro produkci dopaminu.

7. Jezte potraviny bohaté na tyrosin a fenylalanin

Dopamin pochází z aminokyseliny tyrosin. Fenylalanin může být převeden v těle na tyrosin, takže také podporuje vyšší hladinu dopaminu.

Potraviny bohaté na tyrosin a fenylalanin jsou:

  • maso
  • ryby
  • tvaroh, jogurt
  • vejce
  • tofu a sójové bílkoviny
  • spirulina
  • banány, luštěniny, semena, zelí sitinová, špenát, avokádo
  • kurkumin

Jedna z účinných složek v kurkumě je schopna snadno zvednout hladiny dopaminu. Výzkum ukázal, že kurkumin předchází problémům se ztrátou paměti v důsledku nedostatku dopaminu.

8. Travte čas s rodinou a přáteli

Pěstování vztahů s blízkými může pomoci zvýšit hladinu dopaminu. Socializace, společnost přátel a rodinných příslušníků ovlivňuje vašich neurotransmitery tím, že zvyšuje sebevědomí a štěstí.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

O dopaminu a cestě k dopaminové dietě

Mozek – nejdůležitější orgán lidského těla.  Je řídícím střediskem, knihovnou a zároveňnejlepším dealerem. Hodně záleží na tom, čím ho zásobujeme, od jídla až poinformace či návyky. Zvyky se vytvářejí proto, aby našemu mozku ušetřilynámahu.

Pak pomáhají mozku častěji fungovat na automatický systém a díky tomu víceodpočívat. Někdy si všimneme, že náš mozek přestává přemýšlet nad základními úkony.

Do těchto činností řadíme automatické věci jako je dýchání nebo chůze, ale takéčinnosti, které ze začátku děláme nuceně, ale po určitém opakování a čase je jižkonáme automaticky, aniž bychom nad nimi nějak složitě přemýšleli.

Například řízeníautomobilu, používání sociálních sítí či okamžité zvednutí telefonu. V dnešnídobě technologie usnadňují náš každodenní život a dělají ho zábavnějším, ale v určitýchmomentech i složitějším.

Mozek je orgán, který nejvíce ovlivňují hormony. Ve své knize Digidetox věnuji hormonům část kapitoly, ale teď bych chtěl vyzdvihnout jeden konkrétní, a to dopamin.

Dopamin je označován jako hormon štěstí, protože tvoří důležitou součást systému odměn a potěšení. Spouští vrozenou potřebu neustále něco hledat. Souvisí s ostražitostí a bdělým stavem.

Pohání nás, abychom překonali překážky, zlepšovali své schopnosti a podávali maximální výkony. Příliš vysoké nebo nízké hladiny dopaminu mohou mít zásadní vliv na naše zdraví a na to, jak se cítíme, chováme nebo učíme.

Vysoké hladiny souvisí s návykovým chováním, které může vést k duševním poruchám jako poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, nutkavé sexuální chování, závislost na hazardních hrách či abnormální využívání sociálních sítí.

Podle testů na lidech i na zvířatech jsou nízké hladiny dopaminu spojeny s depresemi, únavou, problémy s koncentrací, výkyvy nálad, nespavostí, úzkostmi, nedostatkem motivace nebo pocity viny a beznaděje.

Na oblasti odměn a vyplavování dopaminu se zaměřuje mnoho aplikací, zařízení i externích látek. Každým oznámením o novém odběrateli nebo úspěchu v aplikaci se nám dostává odměny v podobě malé dávky dopaminu, podobně jako u některých drog.

Naopak se v nás tento hormon snaží probudit pocit strachu v případě, že nejsme k dispozici nebo chceme dané služby zrušit. Rozdíl mezi drogou a návykovou aplikací je v tom, že aplikace se neustále přizpůsobuje přímo našim potřebám, kdežto drogy jsou již po staletí stejné.

Ve spojitosti s dopaminem se častokrát mluví o takzvané behaviorální závislost, tedy závislosti na specifickém chování.

Náš mozek je neuroplastický, což znamená, že může měnit svoji strukturu. Hormony v těchto změnách hrají zásadní roli. Nervové buňky neustále ruší staré spoje a tvoří nové. Spojení v mozku mohou rozsáhle a trvale měnit svoji sílu i po relativně malém množství opakování.

Evoluce nám dala mozek, který neúnavně mění své názory; způsoby myšlení, vnímání a jednání. Vše přetváříme svým životním stylem nebo i používanými nástroji. Z neurologického hlediska jsme takoví, jak přemýšlíme.

Špatné návyky mohou v našich nervových buňkách zakořenit stejně jako ty dobré.

„Naučit se, jak myslet, skutečně znamená naučit se řídit, jak a o čem přemýšlíme.“ – David Foster Wallace

Trápí vás úbytek energie?Trávíte více času sledováním online informací než praktickými činnostmi?Máte práci, střechu nad hlavou, dopravní prostředek, a přesto nejste spokojení?

Zaměřte svoji pozornost na omezení dopaminových činností. Co vám k tomu pomůže?

Dopaminová dieta

Jedná se o eliminaci nadměrné mentální stimulace. Do dopaminovédiety spadá omezení internetu, práce, sociálních sítí, sexu, alkoholu, drog,pochutin, seriálů nebo i dokonce jídla. Celé to můžete absolvovat během 24hodin.

Já osobně ale doporučuji více než 48 hodin. Častokrát stačí minimalizovatco nejvíce vnějších podnětů a věnovat se odpočinku, přemýšlení, čtení, procházkám,spánku, sportu nebo i meditaci.

Případně se prostě jen projít a pozorovatoblohu.

Dopaminová dieta, nebo také půst, může být užitečným nástrojem pro potlačení problematických návyků, avšak neočekávejte celkové „restartování“ mozku.

Díky dopaminové dietě se budete cítit odpočinutí, a to fyzicky, mentálněi emocionálně. Také získáte více energie, dokážete se lépe soustředit a běžnéčinnosti jako cvičení nebo mytí nádobí se stanou uspokojivějšími.

  • Pro koho je dopaminový půst – pro ty, kdo jsou na pokraji vyhořenínebo se cítí až příliš tlačeni a stimulováni dnešní společností.
  • Jak přirozeně zvýšit tvorbu dopaminu?
  • 1. Nižší konzumace kofeinu a rafinovaného cukru
  • Bílý nebo hnědý cukr nejenže kazí potravu, ale také na něm vznikázávislost.
Zajímavé:  Aura - vše o zdraví

Káva dodává mnoho zdravých látek, ale také mimo jiné povzbuzuje dočasnou produkci dopaminu. Při vyšších dávkách může dokonce vzniknout tolerance na kofein a káva tak ztrácí svůj účinek. S tím je spojeno omezení vyplavování důležitého hormonu serotoninu, který přináší spokojenost, uvolnění a zároveň plní důležitou roli při tvorbě a udržování normálního cyklu bdění a spánku.

2. Více potravy, která obsahuje dopamin nebo podporuje jeho tvorbu

Je vhodné konzumovat potraviny, kterých je dopamin přirozenousoučástí. Jsou to třeba banány, mandle, jablka, jogurty, vodní meloun, vejce,fazole, třešně nebo černý a zelený čaj.

Neměli bychom zapomínat na potraviny bohaté na tyrosin – aminokyselinu ovlivňující hladiny dopaminu. Dostatečné množství tyrosinu může pomoci v boji s nedostatkem dopaminu.  V tomto případě jezte maso z volně pasoucích se zvířat, ryby lovené na otevřeném moři, vejce z volného chovu, organické mléčné výrobky, ořechy a semena, luštěniny a celozrnné obiloviny.

3. Dostatek spánku

Pomáhá mozku regulovat produkci dopaminu. Za normálních okolností se produkce dopaminu řídí cirkadiálním rytmem.

Ráno se jeho hladiny přirozeně zvyšují, což nám umožňuje probudit se a vykročit do nového dne. Ve večerních hodinách pak hladiny dopaminu klesají, aby se mozek uklidnil a připravil na spánek.

Abyste podpořili přirozenou produkci dopaminu, snažte se chodit spát i vstávat přibližně ve stejnou dobu.

4. Dostatek pohybu

Existují tři hlavní neurotransmitery, jejichž hladiny jsou ovlivňovány fyzickou aktivitou: noradrenalin, serotonin a dopamin. Prostřednictvím těchto neurotransmiterů cvičení pozitivně ovlivňuje fungování mozku.

Studie ukázaly, že běh na páse zvyšuje produkci dopaminu a tím působí proti motorické dysfunkci. Kromě toho bylo prokázáno, že běh pomáhá chránit dopaminergní neurony a působí proti neurotoxinům. Nejlepší je intenzivní cvičení, ale pomáhá i obyčejná procházka.

Rovněž je vhodné si jít zaplavat a věnovat se protahování.

5. Zapojte efektivní nudu

Odpojte se fyzicky i psychicky, protože teprve tehdy si můžete od všehona chvíli odpočinout. Občasné koukání z okna nebo četba knihy bez mobiludokáže zlepšit nejenom den, ale přinést i nové nápady. Dejte si do svého diářečas na nicnedělání. Co můžete ještě přidat?

Věnujte se činnostem, po nichž zanecháte nějaký hmatatelnývýsledek. Můžete fotografovat, malovat, vyrábět nebo něco opravovat. Sami jistědokážete vymyslet další činnosti, při nichž dáte prostor své kreativitě.

Neznamená to pustit si rádio, ale vybrat si hudbu, která se vámopravdu líbí, a vnímat ji. Případně si ji i zahrát na hudební nástroj nebo zazpívat.

Stačí snaha o klidné přemýšlení a rozjímání. Jakýkoli typmeditace, ať už v sedě, v leže nebo v pohybu, pomáhá regulovat produkcineurotransmiterů a podporuje tak zdraví nejen mozku.

Poprvé v historii musíme čelit tak velkému tlaku na odměňovací systém, a to vše kvůli dostupnosti a rozvoji digitálních technologií. Vytváříme si bažení po dopaminu, a proto se tak snadno tato závislost prodává.

Kdekoliv je možné měřit pokrok hráče, dokážou lidé strávit hodiny bez spánku. jen aby hru dohráli nebo dokoukali sérii. Zamyslete se, zda by vám výše zmíněné informace přeci jen nepomohly více si užívat čtení nebo prostý odpočinek bez neustálé touhy po informacích.

 Nebuďte feťáky dokonalosti nebo vědění. Věřte, že je fajn být několikrát týdně vypnutí.

Zdroje:1) Arias-Carrión, O., Stamelou, M., Murillo-Rodríguez, E. et al. Dopaminergic reward system: a short integrative review. Int Arch Med 3, 24 (2010). https://doi.org/10.1186/1755-7682-3-242) Drozak J, Bryła J. Dopamine: not just a neurotransmitter. PostepyHig Med Dosw (Online). 2005;59:405-420.3) Worley J. The Role of Pleasure Neurobiology and Dopamine in MentalHealthDisorders. J PsychosocNursMentHealthServ. 2017;55(9):17-21. doi:10.3928/02793695-20170818-094) Dailly, E., Chenu, F., Renard, C.E. andBourin, M. (2004), Dopamine, depression and antidepressants. Fundamental&ClinicalPharmacology, 18: 601-607. doi:10.1111/j.1472-8206.2004.00287.x5) Volkow ND, Tomasi D, Wang GJ, et al. Evidence thatsleepdeprivationdownregulates dopamine D2R in ventralstriatum in thehuman brain. J Neurosci. 2012;32(19):6711-6717. doi:10.1523/JNEUROSCI.0045-12.20126) Trinko JR, Land BB, Solecki WB, et al. Vitamin D3: A Role in Dopamine CircuitRegulation, Diet-Induced Obesity, and DrugConsumption. eNeuro. 2016;3(2):ENEURO.0122-15.2016. Published 2016 May 19. doi:10.1523/ENEURO.0122-15.2016

7) Kulkarni SK, Bhutani MK, Bishnoi M. Antidepressantactivityofcurcumin: involvementof serotonin and dopamine system. Psychopharmacology (Berl). 2008;201(3):435-442. doi:10.1007/s00213-008-1300-y

Jak zvýšit hladinu dopaminu ve vašem mozku

‚Dopamin je neuropřenašeč, který pomáhá kontrolovat mozková centra slasti a odměny. Dopamin také pomáhá regulovat pohyb a emocionální reakce, a to nám umožňuje nejen vidět odměny, ale i přijmout opatření posouvající nás směrem k nim.‘- Psychologie dnes

Dopamin je silný neurotransmiter v mozku. Ve skutečnosti to je mozková chemikálie přímo zodpovědná za motivaci a soustředění.  A kdo nechce být více motivovaný a soustředěný?Opravdu dobrou zprávou je, že dopamin je možné zvýšit! Ano, můžete efektivně zlepšit vaše motivaci, soustředění a náladu tím, že podniknete kroky ke zvýšení úrovně dopaminu v mozku.

Zde jsou způsoby, jak zvýšit úroveň dopaminu a jeho produktivitu:

Zvyšte příjem TYROSINU:Z chemických látek, které tvoří dopamin, žádná z nich není důležitější než tyrosin. Ve skutečnosti je tyrosin považován za stavebního kámen dopaminu. Z tohoto důvodu je důležité, abyste si zajistili dostatek tohoto proteinu. K dispozici je velký seznam potravin, které zvyšují tyrosin, včetně:

  • – Mandle
  • – Avokádo
  • – Banány
  • – Hovězí
  • – Kuře
  • – Čokoláda
  • – Káva
  • – Vejce
  • – Zelený čaj
  • – Mléko
  • – Vodní meloun
  • – Jogurt
  • Potravinové doplňky:Existují na trhu přírodní doplňky stravy, u kterých bylo prokázáno, že zvýšují hladiny dopaminu. Zde je několik:

Acetyl-l-tyrosin: Je stavebním kamenem dopaminu. Zdravá dávka usnadňuje mozku produkci dopaminu.

DLPA – aminokyselina, která je též prekurzorem dopaminu. Organismus též dokáže přeměňovat fenylalanin na tyrosin.

Kurkumin: Aktivní složka, která tse také nachází v  kurkumě a curry koření.

Ginkgo biloba: ohromně populární doplněk, kterýmá též zvýšit hladinu dopaminu a udržovat ji v oběhu mozku déle.

L-theanin: Zvyšuje více neurotransmiterů v mozku, včetně dopaminu. Zelený čaj je úžasný zdroj L-theaninu.

Činnosti podporující tvorbu dopaminu:Meditace, modlitba, sebereflexePoslech hudbyCvičeníKreativní tvorba, umění

Tvorba seznamu malých úkolů, které si budete po splnění postupně odškrtávat

  1. Co dopamínu nesvědčí:Závislost jakéhokoliv druhu
  2. Toxické znečištění střev a organismu
  3. Zdroj: Powerofpositivity.com 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

Nejnovější wellness trend ze Silicon Valley na snížení stresu a restart mozku

Dopaminový půst je o zřeknutí se všeho, co člověku dodává potěšení.Foto: Profimedia.cz

Dopaminový půst znamená zdržet se během 24 hodin všeho příjemného, včetně chutného jídla, sexu, oblíbeného cvičení či televize, mobilu, sociálních sítí a dalších oblíbených věcí a činností, díky kterým by byl jinak do krevního řečiště vyplavován hormon dopamin.

Někteří dokonce zacházejí tak daleko, že se vyhýbají všem společenským setkáním, včetně pouhého očního kontaktu.

Extrémní dopaminové půsty se zdržují veškerého jídla, nicméně aby půst zafungoval, můžete konzumovat i jednoduchá jídla bez chuti, která už od pohledu příliš dobře nevypadají.

„Podle propagátorů jen díky tomuto půstu dojde u jedince k minimalizaci stresu a také k restartu mozku, podobně jako se to děje u počítačů. Následkem toho dojde u jedince k uvolnění, lepšímu soustředění a větší produktivitě,” vysvětluje pro Daily Mail Jade Beecroftová, která na sobě dopaminový půst vyzkoušela.

Pracovní stres způsobuje přibírání na váze. U žen mnohem častějiZdraví

Dopamin je neurotransmiter, lidově řečeno chemický posel mozku, který přenáší signály související s řízením, pamětí, vzrušením a odměňováním. Příliš málo dopaminu může například způsobit Parkinsonovu chorobu, svalovou ztuhlost, chvění, poruchy řeči a chůze.

V souvislosti s dopaminovým půstem je ale zapotřebí pochopit, jakou roli dopamin sehrává v systému odměňování. Podle odborníků se dopamin do krevního řečiště dostává právě na základě primárních odměn, jako je jídlo, sex a drogy, případně jejich náhražek (stačí být v cukrárně a přemýšlet o sladkostech, bez toho, abyste ochutnali sladké, a přesto dojde k aktivaci dopaminu v mozku).

Dopamin tedy může zaktivovat i očekávání a toužení po něčem. I proto se u lidí s depresí často přistupuje k léčbě, jež pomáhá ke zvýšení hladiny dopaminu v mozku, protože mezi hlavní příznaky deprese patří právě nedostatek touhy, zájmu a potěšení.

Závislá na sítích: 28krát jsem si sáhla na životInternet a PC

Přes všechna pozitiva dopaminu se ale nesmí zapomínat i na fakt, že je tato látka spjata i s nezdravým návykovým chováním. Proto psycholog Cameron Sepahem zkusil využít dopaminový půst k tomu, aby lidé minimalizovali touhu po nezdravém a nežádoucím chování.

Nejde o to, aby se zcela snížilo množství dopaminu v mozku, ale aby se snížila stimulace k uvolňování dopaminu, čehož lze dosáhnout právě snížením dopaminové aktivity, a to minimalizováním podnětů, které v nás vyvolávají touhu po odměnách.

Podle těchto příznaků poznáte, že vás začíná ovládat stresZdraví

Přestože z pohledu neurovědy takto prozatím nemůže dojít k žádnému skutečnému restartu mozku, toužíte-li se zbavit nějakého nezdravého chování či závislosti, může být omezení podnětů vyvolávajících touhu po odměně tím správným řešením.

Zajímavé:  Co na bolest hlavy v těhotenství - vše o zdraví

Chcete-li např. přestat večer telefonovat či přijímat zprávy na nejrůznějších aplikacích, pak mnohdy postačí vypnout zvuk zvonění u telefonu, včetně všech oznámení z aplikací.

V ten okamžik přestane být dopamin aktivován náhražkou, tudíž jedinec přestane mít i nutkání zvednout telefon. A podobně to může fungovat u všech ostatních závislostí.

Jste závislí na cukru? Víme, jak se této neřesti zbavitZdraví

Dopaminový půst tudíž může mít skutečně pozitivní dopad na jedince, byť ne v takové míře, jak je někdy prezentován.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Dopamin

Dopamin

Vzorec

ObecnéSystematický název4-(2-aminoethyl)benzen-1,2-diolTriviální názevDopaminSumární vzorecC8H11NO2IdentifikaceRegistrační číslo CAS51-61-6VlastnostiMolární hmotnost153,18 g/molTeplota tání128 °CHustota1,26 g/cm3BezpečnostR-větyR36/37/38S-větyS26 S36Není-li uvedeno jinak, jsou použityjednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dopamin je chemická látka ze skupiny katecholaminů, která přirozeně vzniká v mozku obratlovců, ale i v nervové soustavě většiny bezobratlých živočichů.

[1] Dopamin funguje jako neuropřenašeč, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů.

Poškození dopaminových drah je úzce spojeno se vznikem Parkinsonovy choroby, jiné poruchy dopaminového systému se dávají do souvislosti se vznikem schizofrenie či bipolární afektivní poruchy.[2]

Dopamin funguje také jako neurohormon, jako takový je vytvářen v hypotalamu a označuje se tam též jako prolaktin inhibující hormon (PIH), v malém množství ho tvoří také dřeň nadledvin.[2]

Objev

Funkci dopaminu v nervové soustavě odhalil v polovině 50. let 20. století švédský neurobiolog a biochemik Arvid Carlsson. V roce 2000 za tento objev dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.[3]

Funkce

Oblasti mozku, v nichž figuruje dopamin (modře) − čelní kůra, striatum, nucleus accumbens, substantia nigra, VTA (ventrální tegmentum) a hipokampus

Dopamin má v nervové soustavě poměrně rozmanité spektrum funkcí. V lidské centrální nervové soustavě se váže na pět základních typů dopaminových receptorů (D1, D2, D3, D4, D5).[3] Zjednodušeně řečeno je dopamin v určitých nervových drahách uvolňován nervovými buňkami na synapsích, kde se váže na příslušné receptory a umožňuje přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Udává se nejméně šest nervových drah, v nichž dopamin hraje důležitou funkci[3] (dopaminergní dráhy). Produkující buňka uvolňuje dopamin klasickým způsobem závislým na vápenatých iontech; dopamin se rozlije do synaptické štěrbiny a váže se na dopaminové receptory, následně je však velmi rychle vstřebáván zpět do produkující buňky. Uvolnění dopaminu může však způsobit také dávka amfetaminů.[4]

Centra odměny

Pravděpodobně nejznámější funkce plní dopamin v mezolimbické dopaminové dráze vedoucí ze středního mozku přes nucleus accumbens až do čelní kůry. Tato dráha hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a „odměn“.

Způsobuje vznik příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity, nebo vlivem požití jistých drog a to především stimulačních, například kokainu.

Drogová závislost je dávána do souvislosti právě s touhou jedince po příjemných pocitech navozených dopaminem.[2]

Pohyb

Důležitou dopaminergní drahou je spojení mezi substantia nigra a oblastí zvanou striatum.

Substantia nigra je součástí bazálních ganglií a hraje roli v plánování a programování pohybu – v procesu, kdy se abstraktní myšlenka mění na vůlí řízenou akci. Oblast je bohatě propojena s dalšími pohybovými centry.

Degenerace dopaminových center v oblasti substantia nigra může způsobit Parkinsonovu chorobu, která se projevuje právě poruchami pohybu.[5]

Farmakologie

Pokud je dopamin uměle vpraven do organismu, tak působí na vegetativní nervovou soustavu – například povede ke zrychlení tepu nebo zvýšení krevního tlaku.

Nicméně dopamin se nemůže vstřebat přímo z krve do mozku, a proto dopamin podaný jako lék neovlivní centrální nervovou soustavu. Ke zvýšení hladiny dopaminu např.

v mozku pacientů trpících Parkinsonovou chorobou je možné přispět nepřímo, například podáním prekurzoru dopaminu, například fenylalaninu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KERKUT, G. A. Catecholamines in invertebrates. Br Med Bull.. 1973, roč. 29, čís. 2, s. 100-3. Dostupné online. ISSN 0007-1420. 
  2. ↑ a b c VANDER, Arthur J. Human Physiology: The Mechanism of Body Function. 8. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2001. 
  3. ↑ a b c BINDER, Marc D.; HIROKAWA, Nobutaka; WINDHORST, Uwe.

    Encyclopedia of Neuroscience. Berlin Heidelberg: Springer-Verlag GmbH, 2009. ISBN 978-3-540-23735-8. 

  4. ↑ SMITH, C. U. M. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester: John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5. 
  5. ↑ GANONG, William F. Review of Medical Physiology. 21. vyd. [s.l.

    ]: Lange Medical Books/McGraw-Hill 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu dopamin ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo dopamin ve Wikislovníku
  • Dopamin (WikiSkripta)

Hormony štěstí a dobré nálady. Přivoláme je objetím i správným jídlem

Možná nejznámější „hormon štěstí“ je zároveň neurotransmiter, tedy přenáší nervové vzruchy, a má vliv na nejrůznější části těla. Je spojený se spánkovým cyklem, sexualitou, sebevědomím a pozitivním náhledem na život. Navíc má souvislost se svalovým napětím, hojením krvácivých poranění, migrénami a také s přijímáním a trávením potravy.

Lidé, kteří mají nevyrovnanou hladinu serotoninu, mohou trpět chorobnou úzkostí, depresemi nebo bipolární poruchou, se kterými jsou často spojené právě i zmíněné fyzické projevy. Zvyšuje se také sklon ke starostem, strachu z budoucnosti, zcela vymizí pocity štěstí a dobré nálady (v případě manických fází u bipolárních lidí je to zase naopak).

Máte-li podezření na psychické onemocnění, je samozřejmě potřeba se o léčbě poradit lékařem. Duševně zdraví lidé, ale i úzkostní nebo depresivní lidé, kteří už se léčí, si nicméně můžou sami pomoci, aby se jim serotonin vylučoval aspoň o něco víc.

Je prokázané, že jeho tvorbu podporuje aerobní cvičení, třeba běh, plavání nebo cyklistika, ale taky čas strávený na slunci. Při něm se v těle tvoří vitamin D a ten má zase vliv na uvolňování serotoninu.

Neškodí také zařadit do jídelníčku některá jídla: mléčné výrobky, čokoládu, banány, ovesné vločky, vajíčka, ryby, oříšky a semínka.

Všechny obsahují aminokyselinu tryptofan, která se v těle mění právě na serotonin.

Endorfiny

Právě ve spojení s nimi se výraz „hormony štěstí“ používá nejčastěji. Pro tělo i pro psychiku jsou velmi důležité: jsou zdrojem dobré nálady a ulevují nám od bolesti (je to vlastně tělu přirozená obdoba morfinu), v historii nám dokonce zachraňovaly životy. Právě díky nim dokázal poraněný pračlověk utíkat před predátorem, aniž by při tom cítil bolest.

Dnes si je můžeme „vyrobit“ tak, že ve volném čase budeme sportovat. Nejvíc se vylučují při anaerobních cvičeních, jako je cvičení se zátěží, gymnastika nebo sprint. Pomáhají jak krátkodobě – pro dobrý pocit a potlačení starostlivé, úzkostné nálady –, tak dlouhodobě proti chronickým bolestem. Podobně pak funguje i pojídání pálivých pokrmů.

Dopamin

Látka, kterou máme v mozku a v nervové soustavě. Když dobře funguje, přenáší informace a impulzy. Zlepšuje motorické schopnosti (nedostatek ho mají například lidé s Parkinsonovou chorobou), kontroluje chuť k jídlu a je také spojená s odměňováním. Vylučuje se, když dosahujeme cílů nebo vyhráváme soutěže, proto pak zažíváme euforické pocity a zpravidla chceme víc.

  • Acetylcholin – pomáhá soustředění i sexuální ‚výkonnosti‘
  • Enkefalin – uklidňuje, zmírňuje bolest i depresi
  • Melatonin – stará se o odpočinek a kvalitní spánek
  • Noradrenalin – motivuje, rozveseluje, dodává energii
  • Fenylethylamin – prohlubuje pocit štěstí a zamilovanosti

Dopamin se vylučuje i při nezdravých způsobech chování, třeba při užívání některých drog, sázení nebo hraní na automatech – je to jeden z důvodů, proč se na nich lidé stávají závislými.

Potěšení, které je s ním spojené, si ale můžeme dopřát i s pomocí vhodnějších aktivit: je proto dobré si v běžném i pracovním životě stanovovat splnitelné cíle, ke kterým budeme směřovat. Při jejich dosahování se dopamin uvolňuje přirozeně a průběžně.

Spolu se serotoninem nebo endorfiny se pak vylučuje i při sportu, to když si předem zadáme konkrétní a realistický cíl. Třeba uběhnout pět kilometrů nebo udělat sto sedů lehů.

Oxytocin

„Hormon lásky“ se vylučuje při tělesném kontaktu, funguje vše od obyčejného objetí po stimulaci erotogenních zón a orgasmus, a to jak u žen, tak u mužů. Ženy pak zažívají zvlášť silný příliv oxytocinu při porodu.

Ve všech případech pomáhá utužovat mezilidské a partnerské vztahy, případně vztah matky a dítěte.

Pomáhá nám cítit lásku, důvěru a s nimi spojené pocity štěstí; u čerstvě zamilovaných lidí způsobuje známý pocit podobný opilosti.

Nic jiného než právě fyzický kontakt nám oxytocin neuvolní. Proto i mnoho odborníků připisuje velký význam objetí – s partnerem nebo partnerkou, s rodinou, klidně i s přáteli. Podobně jako při objímání, mazlení a sexu se oxytocin vylučuje také při masáži, i proto je pro většinu lidí tak příjemná.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *