Plicní embolie je relativně častý a mnohdy život ohrožující stav. Pro lékaře se navíc jedná o velmi nepříjemný problém, protože má neurčité projevy, nelze ji až tak snadno diagnostikovat a často se na ni nemyslí. Tento článek bude do značné míry podobný článku trombóza žil dolních končetin, protože z ní plicní embolie velmi často vychází.
Příčiny: Plicní embolie je způsobena tím, že se jistá část plicního řečiště, kudy protéká krev z pravé srdeční komory, ucpe úlomkem (embolem) krevní sraženiny (trombus).
Odkud tento embolus pochází? Zdaleka nejčastěji z trombózy žil dolních končetin, ale může i odjinud, prakticky z kterékoliv žíly v těle.
A proč v ní ona trombóza vznikne? Může se tak stát i u zdravého člověka, často jsou však přítomny různé rizikové faktory vzniku trombózy (vysoký věk, těhotenství, hormonální antikoncepce, Leidenská mutace a jiné poruchy koagulačního systému, hyperhomocysteinémie, stavy po operacích a déletrvající nehybnost dolních končetin – stačí i několik hodin např. při cestě letadlem). Vyšší srážlivost krve se vyskytuje i u lidí s nádorovými onemocněními a tak může být plicní embolie i prvním příznakem dosud nediagnostikované rakoviny.
Projevy: Záleží na tom, jak velké procento plicního oběhu se ucpe a jak rychle k tomuto procesu dojde.
1. Při rychlém uzávěru velké části plicního oběhu dojde k náhlému přetížení pravé poloviny srdce, které nezvládne pumpovat proti prudce zvýšenému tlaku, dojde k akutnímu srdečnímu selhání a k náhlé smrti. Tento stav lze označit jako akutní formu plicního srdce – tzv. akutní cor pulmonale. Jistě známe z médií případy lidí, často žen, které náhle umírají po letu letadlem.
Jejich případné rizikové faktory jako např. věk a zvýšená krevní srážlivost se zkombinují s mnohahodinovým sezením bez hnutí (to zhorší průtok krve v žilách dolních končetin a vede ke snazšímu vzniku trombů) a následným vstáním a chůzí po přistání (zapojí se svalová pumpa dolních končetin a trombus se může snadno odlomit a jako embolus se krví dostat do plicního řečiště).
2. Při rychlém uzávěru podstatné části plicního řečiště, které však ještě není smrtelné se objevují klasické příznaky, jako je bolest na hrudi (která se někdy zhoršuje při nádechu), bolest mezi lopatkami, suchý kašel a klidová dušnost. U mužů vyššího věku je to stav nápadně připomínající infarkt myokardu. Rozsáhlá embolie vedoucí k poruše okysličování krve se projevuje i cyanózou.
3. Postupně vznikající plicní embolie daná pomalým vmetáváním embolů do plic se nemusí projevit v podstatě nijak. Plicní řečiště se pomalu ucpává, ale tělo se dokáže tomuto stavu přizpůsobit, je-li proces pomalý.
Proto žádné příznaky být zpočátku přítomné nemusí, postupně se nicméně začne objevovat dušnost při námaze a další příznaky selhávání srdce (jeho pravé poloviny), která postupně ztratí schopnost pumpovat krev proti vysokému tlaku zúženého plicního řečiště.
Komplikace: Asi u 15% jedinců se po prodělané embolii mohou objevit příznaky tzv. plicního infarktu. Ten znamená odumření části plíce vlivem nedostatku kyslíku v důsledku uzávěru tepny krevní sraženinou. Příznaky se nijak dramaticky neliší od projevů embolie, ale při infekci poškozené tkáně bakteriemi se navíc objevuje zvýšená teplota a další známky zápalu plic.
Diagnostika: Podezření lze získat z výše uvedených projevů a při nálezu rizikových faktorů plicní embolie. Pomoci může lékaři i určení hladiny D-dimerů v krevním séru (D-dimery jsou sloučeniny ukazující zvýšenou tvorbu sraženin) a pak ultrazvuk žil dolních končetin (protože zdroj plicní embolie je nejčastěji tam).
Jisté změny lze při větší embolii najít i na EKG, ale ty nejsou příliš specifické. K přesné diagnostice slouží scintigrafie plic a zejména plicní CT angiografie. Při tomto vyšetření píchnou lékaři pacientovi do žíly kontrastní látku, udělají mu CT vyšetření a sledují průtok krve plicními cévami.
Na CT snímku pak vidí, jak moc plícemi protéká krev a jak velká část plicního řečiště je ucpaná.
Prevence: Prevence plicní embolie spočívá v důsledné léčbě již existující trombózy žil dolních končetin protisrážlivými léky (zpočátku Heparin, nebo nízkomolekulární hepariny a pak dlouhodobě Warfarin, Pradaxa, Xarelto nebo Eliquis) a u lidí s rizikovými faktory vzniku trombózy se chránit před dlouhodobým znehybněmím dolních končetin. To znamená, že při cestách letadlem je vhodné se čas od času projít po palubě a pořád jen nesedět na místě. Navíc je dobrým preventivním lékem i již výše zmíněný nízkomolekulární heparin. Znám lékaře, kteří si před déletrvajícím letem do zahraniční dávku podkožního nízkomolekulárního heparinu preventivně podávají a není to vůbec hloupý nápad. Součástí prevence je i zodpovědné předepisování první hormonální antikoncepce dívkám, které mají zvýšené riziko vzniku trombóz cév (časté trombózy v rodině, již potvrzena Leidenská mutace, nebo jiný srážlivý stav).
Prevencí vzniku nebo zhoršení plicní embolie je za jistých okolností zavedení tzv. kaválního filtru do dolní duté žíly.
Léčba: Samotná léčba život neohrožující plicní embolie se ve své podstatě neliší od léčby všech trombóz.
Základem jsou protisrážlivé léky – obvykle se léčba zahájí Heparinem nebo nízkomolekulárními hepariny a postupně přecházíme na Warfarin.
Warfarin pacient bere několik měsíců a je pravidelně kontrolována jeho krevní srážlivost (INR test). Z nových léků na ředění krve můžeme v léčbě plicní embolie použít i preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis.
Je-li plicní embolie život ohrožující, mohou se lékaři pokusit sraženinu přímo rozpustit tzv. trombolýzou a k tomu se používají speciální léky (např. sloučenina altepláza – lék Actilyse). U tohoto typu léčby ale hrozí riziko krvácivých příhod, zejména krvácení do mozku s obrazem krvácivé cévní mozkové příhody.
Zdrojehttps://www.mayoclinic.orghttps://www.healthline.com
Plicní embolie
K plicní embolii může dojít po náročných chirurgických operacích, po zlomeninách dolních končetin i po dlouhém letu.
Jsem dušný při chůzi do kopce. Již jsem před 10 lety prodělal embolii. Může se jednat opět o toto onemocnění?Může, ale nemusí. Možných příčin dušnosti je celá řada a plicní embolie je pouze jednou z nich. Bude nutné podrobnější kardiologické a plicní vyšetření.
Mám oteklou pravou dolní končetinu, bolí mě v lýtku. O co se jedná?Asymetrický otok dolní končetiny je vysoce podezřelý z žilní trombózy, hlavně pokud je spojen s bolestivostí v lýtku. Budeme muset vyšetřit žíly dolních končetin.
Prodělala jsem žilní trombózu. Jak dlouho budu muset užívat Warfarin, který mi v nemocnici nasadili?V případě nekomplikované trombózy je třeba podávat antikoagulační léčbu Warfarinem zpravidla 6 měsíců. Pokud ale jde o opakovanou příhodu, tak bude nutná léčba delší, někdy i trvalá.
Užívám Warfarin po plicní embolii. Pravidelně docházím na krevní odběry. Co se zjišťuje?Při antikoagulační léčbě warfarinem nebo pelentanem jsou nutné pravidelné laboratorní kontroly krevní srážlivosti, tzv.
test INR. Jeho hodnota by měla být mezi 2,5 a 4. Pravidelnými kontrolami a eventuálními úpravami užívaných dávek se zabrání nedostatečné a tedy neúčinné léčbě nebo naopak nadměrné léčbě, při které hrozí i spontánní krvácení.
Již jsem prodělal plicní embolii při sádře na noze. Nyní mě začalo bolet na hrudníku, stejně jako při poslední PE. Jedná se opět o ni?To nelze říci, jsou nutná podrobnější vyšetření (odběr krve, EKG atd.). Stejně jako dušnost, tak i bolest na hrudníku může mít řadu příčin.
Diskuse k článku
Dobrý den můj táta má embolii plic a má natekláé lítko a chtěl bych se zeptat jak dlouho může bít v nemocnici?a každý den mu berou krev z břicha a nemo z ruky .a nemůže na to umřít??když je už nemocnici ? oni mu řekly že přišel včas.děkuji předem Honza.w.
Ahoj, ja jsem prodelala plicni embolii v 18 letech z antikoncepce. Matka mne tam dovezla ve stavu kdy uz jsem nemohla dychat, byla uplne bila a dehydratovana 🙁 Presto i kdyz ji lekari varovali, ze se muze stat, ze uz to nezvladnu, jsem to zvladla a po 10 dnech mne pousteli domu…
lekari byli super a dostali mne z toho. Pak denni nebo jednou za tyden kontrola dle vysledku. Po roce mi vysadli Warfarin a ted jsem zdrava a ziva 🙂 akorat jsem mela trochu psychicke potize po propusteni z nemocnice, ale to tak pry byva 🙂 Preju Ti hodne stesticka s tatuldou!!!! Peta.
Celkový počet příspěvků v diskusi: 16. Vstoupit do diskuse.
Omračující bolest a obtížné dýchání. Plicní embolie útočí nečekaně
Nikdy jsem nebývala nijak výrazně nemocná, ovšem po porodu se můj život obrátil vzhůru nohama. Celé těhotenství probíhalo relativně bez problémů, pokud pominu ranní nevolnosti. Problém nastal při samotném porodu, kdy se lékaři rozhodli, že z důvodu dlouhého nepostupujícího porodu přistoupí k císařskému řezu. Narodila se nám krásná holčička.
Přečíst článek ›
Dva dny poté jsem byla na pokoji, sedla jsem si na postel, že zkusím dceru nakojit, a najednou mě polilo horko, měla jsem knedlík v krku, začala jsem kašlat a dusit se, svíravou bolest na hrudi. Nechápala jsem, co se děje. Snažila jsem se pomalu dýchat a uklidnit se, ale přidalo se k tomu motání hlavy, brnění nohou a celkově mi bylo čím dál hůř.
Zazvonila jsem na sestru, pak přišel i doktor. Udělali mi rentgen hrudníku a echokardiografii a v krvi objevili vysoké hodnoty D Dimerů, což značilo, jak mi vysvětlili, plicní embolii.
Vlastně jsem v tu chvíli vůbec netušila, co mi říkají. Okamžitě mě odvezli zpátky na JIP, kde jsem ležela další čtyři dny. Cítila jsem se tam hrozně. Celou dobu jsem myslela na to, že možná umřu a co bude s mojí dcerou.
Nikdy jsem necítila tak omračující bolest jako tehdy.
Riziko návratu
Po čtyřech dnech mě převezli zpátky na šestinedělí, kde jsem ještě chvíli ležela.
Od lékařů jsem se zpětně dozvěděla, že se mi v levé noze vytvořila krevní sraženina, která se následně uvolnila a postupně se dostala do plic, čímž způsobila embolii.
Domů mě propustili s injekcemi heparinu na ředění krve, které si dvakrát denně píchám do břicha. Pravidelně musím chodit na krevní kontroly, aby se případně včas zachytil nějaký problém či komplikace.
Přečíst článek ›
Největší riziko, že by se mohla embolie či žilní trombóza opakovat mi hrozí při nějaké operaci, dalším těhotenství nebo při cestě letadlem, takže zatím nevím, jestli někdy budu moct žít bez léků na ředění krve. Lékař říkal, že za pár měsíců bychom mohli vyměnit injekce za tablety warfarinu, což by bylo o něco přijatelnější.
Názor lékaře: MUDr. Martin Herold (primář III. interní-kardiologické kliniky FN Královské Vinohrady)Plicní embolie je akutní a život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlému omezení krevního průtoku plicními tepnami. Příčinou je krevní sraženina (trombus).
Ta může za určitých okolností vzniknout v žilním systému dolních končetin a pánve. Embolie je pak situace, kdy dojde k uvolnění trombu z místa vzniku a jeho přemístění (embolizaci) do plicních tepen. Pravděpodobnost vzniku této nemoci zvyšuje omezení hybnosti končetin.
To se stává po úrazu, operaci, těhotenství, cestování na delší vzdálenosti a také při obezitě.
Srážení krve
Vyšší riziko přinášejí i různé poruchy krevní srážlivosti, zvláště při současném užíváníhormonální antikoncepce.
Plicní embolie se projevuje náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi, především při hlubokém dýchání, kašlem, někdy i vykašláváním krve, kolapsem nebo krátkodobou ztrátou vědomí, nízkým krevním tlakem, rychlým pulsem a dechem. Léčebný postup je pak závislý na závažnosti onemocnění.
Přečíst článek ›
Používá se protisrážlivá – antikoagulační léčba, obvykle nejprve injekční pomocí heparinu. Poté nemocný užívá tablety warfarinu nebo nově dostupné antikoagulační léky. Délka léčby závisí na příčině vzniku onemocnění a bývá od 3 měsíců až celoživotní.
Pozor na dlouhé cestování
Po srdečním infarktu a mozkové mrtvici je embolie třetí nejčastější příčinou úmrtí na onemocnění srdce a cév. Nejčastějším příznakem je náhlá dušnost, která se vyskytuje až u 90 procent pacientů. Nemoci se někdy přezdívá „tichý zabiják“, protože přichází z ničeho nic.
Srážlivost krve zvyšuje užívání hormonální antikoncepce i kouření. Tromboembolie často vzniká v případě omezení hybnosti dolních končetin – po operaci, i kvůli sádře na noze, v těhotenství nebo po porodu. Rizikové také bývají lety na dlouhé vzdálenosti nebo i cesta autem, kdy jsou nohy ve stále stejné poloze.
Embolie v číslech
- V roce 2017 bylo v Česku s plicní embolií hospitalizováno 8463 osob. Zemřelo jich 496.
- Průměrně bylo hospitalizovaným 66 let.
- Žilní embolie, trombóza nebo zánět žil postihl 5794 Čechů.
- V západní Evropě zemře na embolii ročně více jak půl milionu lidí.
Přečíst článek ›
Tipy pro zdravé srdce
Průběh trombózy či embolie se stravou nedá přímo ovlivnit, ale obezita samozřejmě riziko pro vznik těchto nemocí je. Pokud už jste nemoc prodělali a užíváte warfarin nebo jemu podobné léky na ředění krve, je potřeba omezit potraviny, které obsahují větší množství vitaminu K, které účinek těchto léků ruší.
Z potravy byste určitě měli vyloučit červenou řepu, avokádo, špenát, řapíkatý celer, fazolové lusky, hlávkový salát, zelí, brokolici, kapustu, pórek, papriku i čerstvý hrách. Vyhýbat se úplně nemusíte kořenové zelenině – mrkev, ředkvičky, petržel. Zkusit můžete i některé luštěniny, ale neměly by tvořit základ jídla.
Naopak vám prospěje ovoce – třeba jablka a hrušky, vyhněte se kiwi. Mezi potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří brambory, rýže, těstoviny, ovesné vločky, houby, cuketa, jáhly, ryby, mléčné výrobky i vejce.
Přečíst článek ›
Pokud si rádi vaříte bylinkové čaje, rozhodně se poraďte s lékařem, aby bylinky neovlivnily účinnost léků. Nepřehánějte to s alkoholem a rozhodně byste se měli vzdát kouření.
Recept na závěr
Při léčbě plicní embolie nebo žilní trombózy lékem warfarin je potřeba dávat pozor na potraviny s vitaminem K. Houby a cukety se řadí mezi potraviny bezpečné, s nízkým obsahem tohoto vitaminu, takže si vychutnejte jídlo bez obav.
Slané palačinky plněné houbami a cuketouJako první si připravíme těsto na palačinky. Budete potřebovat 220 g hladké mouky, pokud dodržujete bezlepkovou dietu, doporučujeme pohankovou nebo rýžovou mouku. Smícháte mouku se špetkou soli, dvěma vejci a 500 ml mléka. Míchejte, dokud nebudete mít řídké těsto, které necháte chvíli odstát.
Zdroj: ShutterstockRozpalte na pánvičce lžíci oleje na smažení, nalijte na pánev trochu těsta a naběračkou ho rozetřete, aby bylo co nejtenčí. Opečte palačinku z obou stran dozlatova.
Náplň do palačinek si připravíte jednoduše. Na pánvi rozehřejete olej a na něm lehce osmahnete 250 g hlívy ústřičné nebo žampionů nakrájených na plátky a 2 menší cukety, rovněž nakrájené. Za 5 minut můžete přidat 1 sklenici rajčatové omáčky (vyberte v obchodě podle vaší chuti). Následně směs osolte, opepřete a můžete jí rovnou plnit palačinky. Pro lepší chuť můžete přidat do směsi i oříšky kešu.
Pokud máte rádi zapečené palačinky, předehřejte troubu na 180 stupňů, smotané palačinky nandejte do zapékací mísy, posypejte je 150 g nastrouhaného sýra (můžete zvolit eidam, čedar, klidně i nivu) a pečte je přibližně 5 minut. Palačinky podávejte horké.
Přečíst článek ›
Plicní embolie
Plicní embolie je ucpání tepny, která vyživuje plíce, nebo její větve krevní sraženinou. Tato sraženina obvykle pochází z trombózy periferních žil dolních končetin, z pánve nebo z pravého srdce.
Sraženina tepnu ucpe a způsobí tak nedostatečné zásobení daného orgánu krví – ischemii. V důsledku tohoto jevu dochází k úmrtí plicní tkáně. Závažnost tohoto onemocnění závisí na velikosti sraženiny (trombu) a na celkovém stavu organismu.
K utrhnutí trombu dochází při náhlém zvýšení krevního tlaku, což je například při kašli, defekaci nebo při rychlé změně pohybu.
Příznaky plicní embolie
Příznaky jsou náhle vzniklá dušnost s rychlou dechovou frekvencí, bolest na hrudi, zrychlení srdeční činnosti, zrychlení dechu, kašel (někdy s vykašláváním krve), zvýšená teplota, modravé zbarvení rtů a prstů, kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí, nízký krevní tlak. Masivní plicní embolie (ucpání hlavní plicní tepny v oblasti průdušek) končí často smrtí.
Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší při omezení hybnosti končetin, ke kterému dochází například po operacích a úrazech, v těhotenství, při cestování na delší vzdálenosti a u obézních lidí. Významný vliv mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané. Krevní srážlivost může být ovlivněna i užíváním hormonální antikoncepce.
Léčba plicní embolie
Okamžitý transport do nemocnice, kde jsou podávána antitrombotika. Při rozsáhlé plicní embolii se zahajuje kardiopulmonální resuscitace. Pokud se povede pacienta oživit, pociťuje svíravou bolest na srdci, velkou dušnost. Může mít i šok. Klesne mu tlak a má nitkovitý puls. Hypoxie (nedostatek kyslíku) se může projevit psychickými změnami.
Léky
Používají se antitrombotika.
Bylinky
Léčit ji může pouze lékař, jako podpůrný prostředek lze podávat borůvka, pohanka, česnek, jitrocel, kurkuma.
Homeopatika
Léčit ji může pouze lékař, jako podpůrný prostředek lze podávat arniku a Arsenicum iodatum.
Akutní stav několik dníNáslendný klid na lůžku a léčba několik týdnů
Vyšetření
K diagnostice pomůže lékaři určení hladiny D-dimerů v krevním séru (D-dimery jsou sloučeniny ukazující zvýšenou tvorbu sraženin) a pak ultrazvuk žil dolních končetin (protože zdroj plicní embolie je nejčastěji tam). Někdy může provést EKG, ale pro rozpoznání nemoci není zcela průkazné.
K přesné diagnostice slouží scintigrafie plic a hlavně plicní CT angiografie. Pacientovi píchnou lékaři do žíly kontrastní látku, udělají mu CT vyšetření a sledují průtok krve plicními cévami. Na CT snímku pak vidí, jak moc plícemi protéká krev a jak velká část plicního řečiště je ucpaná.
V těhotenství
V těhotenství je pravděpodobnost vzniku plicní embolie vyšší.
Trvalé následky
Nemoc může skončit smrtí.
Kdy jít k lékaři
Volejte rychlou záchrannou službu při dušnosti nebo zrychleném dechu, bolesti na hrudi, zrychlení srdeční činnosti, kašli (někdy s vykašláváním krve), modravém zbarvení rtů a prstů, krátkodobé ztrátě vědomí.
Plicní embolie
Definice
Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice (hlavní tepna přivádějící krev do plic), nebo některé z jejích větví, především krevní sraženinou. Krevní sraženina neboli trombus, může za určitých okolností vzniknout v žilním systému.
Tato nemoc se nazývá – hluboká žilní trombóza a postihuje nejčastěji žíly dolních končetin a pánevní žíly. Jako embolii (nebo embolizaci) označujeme proces uvolnění trombu z místa vzniku a jeho následné přemístění do plicnice.
Vedle trombů mohou vzácně embolii způsobovat i jiné hmoty (tuk a kostní dřeň při rozsáhlých úrazech, plodová voda při porodu, vzduch při potápění a další).
Rizikové faktory
Pravděpodobnost vzniku trombo-embolické nemoci (souhrnný název pro hlubokou žilní trombózu a plicní embolii) výrazně zvyšuje omezení hybnosti končetin, ke kterému dochází například po operacích a úrazech (sádrová fixace), v těhotenství, při cestování na delší vzdálenosti a u obézních lidí. Významný vliv mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané. Krevní srážlivost může být zvýšena i užíváním hormonální antikoncepce.
Příznaky plicní embolie
- náhle vzniklá dušnost (s rychlou dechovou frekvencí),
- bolest na hrudi (zejména při hlubokém dýchání),
- kašel (někdy s vykašláváním krve),
- modravé zbarvení rtů a prstů (tzv. cyanosa),
- kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí,
- oběhová nestabilita (nízký krevní tlak, rychlá tepová frekvence),
- náhlé úmrtí.
Stanovení diagnosy
Při zvažování diagnosy plicní embolie posuzujeme vedle klinických projevů přítomnost rizikových faktorů, laboratorní testy, EKG a RTG hrudníku. Ultrazvuk může zobrazit trombus v žilách dolních končetin, echokardiografické vyšetření může zobrazit přetížení pravé komory srdeční (v důsledku obstrukce plicnice).
Zásadní vyšetřovací metodou k vyloučení či průkazu plicní embolie je CT – angiografie, která je již dostupná v řadě větších nemocnic 24 hodin denně. Radioizotopové vyšetření (tzv. scintigrafie plic) je také velmi přínosná metoda, vyšetření však trvá déle a není trvale dostupné.
Při průkazu tromboembolické nemoci dále pátráme po jejích možných příčinách, zejména poruchách krevní srážlivosti.
Léčba
Ve většině případů používáme antikoagulační léčbu, při které snižujeme krevní srážlivost pomocí léků, které podáváme nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin, tzv. nízkomolekulární hepariny) a později v tabletách (Warfarin). Délka léčby bývá v závislosti na okolnostech od 3-měsíční až po celoživotní.
Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby musí být kontrolována pravidelnými krevními odběry. U těžkých forem plicní embolie používáme tzv. trombolytickou léčbu, při které lékem v infuzi trvající několik hodin rozpouštíme již vytvořenou krevní sraženinu.
Trombolytická léčba je účinnější, ale má větší riziko krvácivých komplikací (včetně krvácení do mozku), proto je užívána pouze u velmi závažných, život ohrožujících stavů. Po trombolytické léčbě následuje léčba antikoagulační.
Ve vyjímečných případech (u pacientů v kritickém stavu, pokud nelze podat trombolytickou léčbu pro riziko krvácení, nebo při neúspěchu trombolytické léčby) lze zvažovat chirurgické odstranění trombu z plicnice, tzv. plicní embolektomii. V obdobných případech je možné katetrizační cestou (vpichem z tříselné žíly) trombus v plicnici mechanicky rozrušit (tzv.
perkutánní mechanická trombektomie). Zákrok lze kombinovat i s menší dávkou trombolytické léčby. V případě opakovaných plicních embolií při dlouhodobé antikoagulační léčbě, nebo nelze-li antikoagulační léčbu podat pro riziko krvácení, lze jako prevenci další plicní embolie zavést do dolní duté žíly katetrizační cestou (opět vpichem z tříselné žíly) takzvaný kavální filtr.
Lékaři nepoznali zánět žil. Dcera ve 26 letech zemřela na plicní embólii
Časem se smíříte s tím, že zemřou rodiče, když mají svůj život odžitý. Berete to tak, že je to koloběh života, i když to taky bolí a vzpomínky na rodiče zůstávají. Ale u dítěte to jde těžko.
Naše dcera Petra nikdy nebyla vážně nemocná. Až v listopadu před deseti lety, když k nám přijela, si stěžovala na bolesti nohou. Říkala jsem jí, máš to asi z toho cvičení. Na noc jsem jí nohy natřela mastí Heparoid a dala Paralen. Ráno mi říkala, že je to lepší. Přesto dala na moji radu a šla na vyšetření.
Měla jsem podezření na zánět žil. Jako bývalá zdravotní sestra jsem o tom něco věděla. Odpoledne mi volala, že zánět žil podle vyšetření ultrazvuku nemá, ale že má snížený průtok krve v tříslech a má brát Glyvenol na posílení žilního systému.
Na kožním řešili jen alergii
Za tři dny měla na Glyvenol alergickou reakci. Hodně se osypala a zrudla v obličeji. Obvodní lékařka ji poslala k hospitalizaci na kožní do nemocnice. Zde se zaměřili na léčbu reakce na Glyvenol. Stále jim opakovala, že se jí špatně dýchá, pokašlávala a měla i zvýšenou teplotu. Udělali jen RTG snímek plic, dostala kapky na kašel a mazání na kůži.
Asi po týdnu mi volala a říkala, že už chce domů, že se tam nevyspí, že podepíše reverz. Přemluvila jsem ji, ať ještě zůstane, že snad udělají další vyšetření, ať jim důrazněji řekne, co má za obtíže. Chtěla jsem za ní přijet do Brna, ale ona mi říkala: „Maminko, brzy budou Vánoce, tak si doma uklízej a já příští týden přijedu za vámi.“
| Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu [email protected]. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Nakonec ji z nemocnice propustili v sobotu 6. prosince s tím, že je již v pořádku. Reakce na Glyvenol po vysazení pominula. Dostala zprávu z nemocnice s doporučením na vyšetření na alergologii, pro podezření na počínající astma.
V pondělí si u obvodní lékařky opět stěžovala, že se zadýchává při rychlejší chůzi a taky při chůzi do schodů, že je unavená. Doktorka ji vyslechla a dala žádanku na doporučené vyšetření.
Zemřela sama v práci
Ukončila jí pracovní neschopnost a Petra šla do práce. Pracovala v administrativě, tak seděla celý den u počítače. Dle kolegyň byla hodně bledá a naříkala si, že se jí špatně dýchá.
Odpoledne zůstala v práci déle, že vše připraví do uzávěrky. Byla tam sama a zemřela na plicní embolii. Byl to pro nás rodiče i její sestry hrozný šok. Zastavil se čas a vznikla otázka, co budeme dělat dál? To není možné, vždyť byla v krajské nemocnici, jak to, že se nic nezjistilo?
Byla odvezena na soudní pitvu, kam jsme se hned s manželem a mým bratrem rozjeli. Nic nám ale nechtěli a nemohli říct. Podali jsme s manželem ještě ten den v Brně trestní oznámení na zanedbání zdravotní péče.
Já jako zdravotní sestra jsem trvala na tom, že chci vidět a znát výsledek soudní pitvy a také jak pokračuje šetření. Až v květnu, po velkém dohadování na policii jsme mohli nahlédnout do spisu. Zde bylo jednoznačně popsáno, že dcera prodělala několik drobných plicních infarktů a taky, že měla oboustranný zánět povrchových i hlubokých žil.
To nikdo z lékařů nevěděl? Byl to pro nás opět další šok a další trápení. Ale výsledek asi po půl roce byl ve zkratce takový, že soudní znalec uznal, že nemoc nebyla známa, tak nemohla být ani léčena.
Už jsme to ale vzdali. Dceru nám to nevrátí a pravdu, kdo zanedbal lékařskou péči se nedozvíme. Bohužel dnes víme, že naše trápení se jen tímto vyšetřováním a dovoláním pravdy jen prodlužovalo. Vždyť stačil rozbor krve na protrombinový Quick test, kde by se zjistilo, že má zahuštěnou krev a hned v nemocnici by se to dalo léčit a tak předejít embolii. Nemuselo to skončit tragicky.
Možná byla i chyba, že byla hospitalizována na kožním oddělení. Pokud by byla na interně, tam by se snad řádný rozbor krve udělal? To byla stále ta naše otázka, kdyby, kdyby?
Zjistili jsme, že brala antikoncepci
Až po delší době jsme doma přebírali s manželem její pozůstalostní písemnosti a zprávy z různých vyšetření. Zjistili jsme, že Petra necelé tři měsíce brala antikoncepci.
Najednou mi bylo jasné, proč se to vše takto muselo stát. Antikoncepce výrazně zvýšila riziko ucpávání cév. To byly ty bolesti nohou, počínající zánět žil a následná plicní embolie.
Přesto mám stále jednu otázku: jak to, že tuto skutečnost u mladé ženy nikdo z lékařů nepředpokládal?
Proto se teď snažíme spolu s manželem mladá děvčata, nejen v rodině, varovat před braním antikoncepce, aniž by bylo provedeno předem řádné vyšetření krve. Při sebemenších obtížích, pokud se cítí unavené nebo mají bolesti nohou, zvýšenou teplotu a dušnost, ať se nechají včas vyšetřit.
Když jsem tuto skutečnost s úmrtím naší dcery Petry po delším čase popsala své gynekoložce, řekla mi jen: „Je mi to sice líto, ale vaše dcera byla bohužel jedna z tisíce, které antikoncepce nesedla.“ Jen mi vyhrkly slzy z očí a v srdci se ozvala hrozná bolest.