Pomáhám ne-mocným lidem, aby si uvědomili jak jsou mocní. Využívám Vaši aktivní práci na sobě, své více než 20tileté zkušenosti s alternativní medicínou, své vzdělání, bylinářské schopnosti a intuici.
Není na světě nemoc získaná během života, ze které by se neuzdravil alespoň jeden člověk na zeměkouli. Vždy je alespoň jeden samouzdravený.
Tak proč bych to příště nemohl/a být já, když se to už někomu povedlo. A jestli by nebyl, tak někdo musí být první.
- Proto jste tady.
- Všichni můžete využít on-line poradnu a on line cvičení – cvičíme každý den (zdarma) viz lišta nahoře.
- Máte-li zájem na sobě pracovat, nebo se něco dozvědět, zaregistrujte se, prosím, napravo nad obrázkem čtyřlístku:
- po registraci získáte:
- přístup k mým videám z pořadu ČT1 Sama Doma a jiným
- možnost vyhrát Bachovy esence na míru zdarma
- přístup k zajímavým informacím
- slevu do poradny 10% (nezapomeňte se o ni u mne přihlásit)
- a mnoho dalšího
Díky registraci uchovávám Váš mail a Vaše jméno. Použiji je v případě, že vyhrajete Bachovy esence zdarma. Vaše údaje zruším, pokud mi napíšete, že chcete registraci zrušit.
- PRO REGISTRACI:
- klikněte na nápis Přihlásit, otevře se okno požadující Vaše uživatelské jméno a heslo.
Klikněte na nápis Registrace vlevo dole. Pro registraci si zadejte svoje uživatelské jméno (bez háčků a čárek) a do druhého řádku vyplňte svůj Email a klikněte na Registrace.
Pak zkontrolujte Email. Zachvíli přijde od [email protected]. V něm klikněte na dlouhý odkaz (nebojte se – je to ode mne:) ). Otevře se okno s nabídkou vytvoření nového hesla. Vymyslete si jaké chcete… Potvrdíte, a je to.
- Při PŘIHLÁŠENÍ klikáte na nápis Přihlásit (nad obrázkem čtyřlístku) a zadáváte uživatelské jméno a heslo.
- Přeji i Vám, aby se Vám život líbil.
- Adriána
Poznámka: Není možné psát na stránky dotazy bez přihlášení. Můžete mne kontaktovat.
můj mail: [email protected] můj tel: 724 658 580.
Martina Hynková Vrbová: Doufám, že se poučíme
Martina Hynková Vrbová
Foto: Lenka Hatašová
Jak se ale ona sama vyrovnává se současnými omezeními? Co dělá, aby se doma s manželem, třemi dětmi a psem neukousali? Rané dětství totiž prožila v Bolívii a cestování propadla na celý život. Teď musí svůj způsob života radikálně měnit.
Nedávno jsem se s rodinou vrátila z Nového Zélandu, stihli jsme to úplně za pět minut dvanáct. Dosedli jsme a odstartoval koronavirus. Takže moje potřeba cestování je čerstvě naplněná a čerpám z krásných momentů, které jsme zažili.
Teď je priorita nehýbat se a člověk se tomu podvolí, protože ví, proč to dělá a že to má smysl. Nechápu lidi, kteří ještě na poslední chvíli honem někam vyjeli. To je opravdu riziko a já se snažím rizikům vyhýbat.
Naši předkové umírali ve válkách a v krutých podmínkách. Po nás se chce v podstatě jen to, abychom byli doma.
Každou cestu zvažuju i vzhledem k dětem, které bereme s sebou. V zásadě jezdíme na vlastní pěst a máme s mužem rozdělené úlohy: on zajišťuje, jaká místa ve vybrané destinaci navštívíme, a já pak jako výkonná složka připravím podle podkladů všem oblečení, léky a další potřebné věci.
On se nejlíp pohybuje v angličtině, já ve španělštině, takže ideál.
Neprožívám strach, který vás sevře a paralyzuje. Naopak je třeba jednat a dodržovat nařízení, která vláda vydává. Takže skutečně jedu jen do práce a domů, začala jsem nakupovat přes internet.
A mám úžasnou švagrovou, jíž už odrostly děti a stará se svědomitě o moje rodiče, kteří už mají jisté imunitní deficity. Já jim řeším pouze drobnosti jako lékárnu. Mohou tedy být v bezpečí doma, jsou disciplinovaní a vycházejí jen na zahrádku.
Nepotkáváme se, tašku vždycky položím za dveře a oni si ji pak vyzvednou. Ale denně si voláme a hodně si povídáme. Představu, že bych je náhodou nakazila, bych zvládla jen těžko.
Naši předkové umírali ve válkách a v krutých podmínkách. Po nás se chce v podstatě jen to, abychom byli doma. Máme veškerý komfort, jídlo, technologie, které umožňují komunikaci…
Nejsem velký příznivec chytrých mobilů a laptopů, ale teď moc pomáhají, takže se nikdo nemusí cítit izolovaně. Dětem (5, 8, 10) jsme situaci vysvětlili a vzaly to rozumně. Je to pro ně nová zkušenost. Jak to jde, vyrazíme na chvíli vyvenčit pejska, všichni se pořádně prolítají – to pomáhá.
Jasně že dochází i ke konfliktům a lezeme si v omezeném prostoru na nervy. Bitky mezi dětmi nepočítám, občas to bouchne i mezi mnou a mužem, ale nebereme to tragicky, pročistíme vzduch a jdeme dál. A když je nejhůř, rozdám úkoly, všem přidělím hadry a mopy – a dezinfikujeme.
Oceňuji ten nápad i pohotovou akci vedení České televize. Já byla s kolegyněmi přizvaná do staronových rolí hlasatelek, které provázejí diváky celým dnem, zvou je na jednotlivé pořady. A na konci dne se s nimi zase loučí.
Náš úkol je vnést na obrazovku pohodu a laskavost. Vedle repríz hudebních a zábavných pořadů, oblíbených seriálů a klasického zpravodajství tam běží živě i kontaktní pořad Život na třetí, plný rad i informací o zdravém životním stylu. I díky němu senioři cítí, že jsme s nimi.
Mimo jiné moderovala i oblíbený pořad Retro.
Foto: archiv ČT
A fakt to funguje. Mně se po letech ozval bývalý kolega z rozhlasu – dnes už senior – s nadšením, že mohl vidět některé archivní hudební pořady a díky nim se dostal do příjemného rozpoložení a vzpomínek na mládí. Pak jsme si dlouze povídali o životě a byl to pro oba milý hovor.
Tehdy jsem si říkala, že zažívám konec jedné profese, která definitivně zmizí. Že hlasatelky už nikdo nechce a televize jde jiným směrem. Rozuměla jsem tomu rozhodnutí, ale cítila jsem jistou nostalgii a lítost. Dnes je vše jinak, doba i my, nicméně pracujeme obdobně jako kdysi. Dostaneme určité texty…
Osobně ještě nepatřím do generace, pro niž je ČT3 primárně určená, ale určitě si ráda pustím třeba Nemocnici na kraji města.
Tatínek, profesí hydrogeolog, tam pracoval tři roky na náhorní plošině Altiplano. Bylo zvykem, že každá bílá rodina má indiánskou služku, chůvu. Už proto, aby indiáni měli práci. Té naší jménem Luz (což znamená světlo) moji rodiče platili školu a stala se členem rodiny. Dokonce se zvažovalo, zda neodjede s námi do Čech.
Každopádně na mě přenesla mnoho z jejich kultury. Ať dělám cokoliv, skončím u indiánů – ať jde o suvenýr z cest, nebo jejich pohled na svět, vnímání planety, pokoru k matce Zemi.
Myslím, že se od nich můžeme hodně učit. Jejich filozofie je úzce navázána na přírodu, s níž žijí v souladu, zatímco my ji hlavně drancujeme a je nám to fuk. Když o tom přemýšlím, mám v sobě jako základ leccos z jejich pohledu a snažím se podle něj žít.
Nechci, aby to vyznělo: Bůh ví, co ona dělá… Ale určitě k němu mám blízko. Rozumím tomu, jak se dá cestovat ve vlastní mysli… Taky používám často a ráda bylinky. Mám doma bílou šalvěj, s níž teď pravidelně v rámci koronaviru vykuřuju dům.
Barbora Černošková: Úsměv z módy nevyjde nikdyStyl
Nějak se to poskládalo. Kamarádka hrála na kytaru a já se přidala, zároveň jsem zpívala v Dětském sboru Československého rozhlasu. Kytara mě bavila čím dál víc, a tak jsem šla na konzervatoř.
Brzy jsem ale zjistila, že mě kromě hraní těší i uvádění školních koncertů. Když jsem si pak na nástěnce přečetla inzerát, že ČT vypisuje konkurz na hlasatelky, šla jsem to zkusit. Ze dvou stovek nás nakonec vybrali tři. Začaly jsme se za pomoci paní Jany Andresíkové – úžasné ježibaby z Arabely – připravovat na živé vysílání. Cizelovaly mluvu, gesta…
Trémista jsem, ale pojala jsem to tak, že se musím naučit trému přecházet. Neuhnout, ale projít si tím. Zvykla jsem si na svoji hlasatelnu, určitý prostor, ve kterém jsem se cítila dobře – jako v pokojíčku, kde si něco povídám. A snažila jsem se neuvědomovat si, kolik lidí se dívá.
V pořadu Sama doma
Foto: David Raub
Časem došlo samozřejmě k řádce trapasů, k situacím, kdy jsem musela pohotově zareagovat. Ale ten adrenalin, poznání vlastních reakcí, co dokážu nebo ne, mě bavil a baví. Kolikrát jsem si říkala: To bude průšvih – a mozek fantasticky zabral a hodil mi to, co jsem potřebovala.
Když už dojde k chybě, je nejlepší ji přiznat a jít dál. Diváci to vezmou, jsme všichni z masa a kostí. Hodně mě vyškolilo moderování živého pořadu Sama doma.
Třeba jsem si spletla prostředí, do kterého jsem měla jít, rychle jsem dobíhala na správné místo a celý ten zmatek byl díky kameře vidět. Tak jsem prostě řekla: Myslela jsem, že jdeme do kuchyně – a ono ne.
Ale už sedím na pohovce a vítám dalšího hosta.
To už jsem chvíli hlásila v ČT, ale na rok jsem přerušila a odjela do Španělska studovat postgraduálně klasickou kytaru. Abych si přivydělala, moderovala jsem tam pořad typu našich Zázraků přírody Waku Waku. Byl tak oblíbený, že si na mě lidi ukazovali na ulici.
Nejdřív jsem hledala, jestli nemám na sukni flek nebo rozepnutý knoflík. Jednou mě přepadlo asi patnáct studentů s prosbou, že mi musí dát pusu, na obě tváře. Ve Španělsku se zkrátka blondýnky mají dobře. (směje se)
V přátelském dialogu s tuleněm
Foto: archiv Martiny Hynkové
K tomu jsem se zamilovala do Španěla s kubánskými předky. Bylo to romantické, ale kvůli našim rozdílným mentalitám vztah nevydržel, rozplynul se. A já se vrátila.
V podstatě ano, na karlovarském filmovém festivalu. On zrovna řešil jako investigativní reportér ruskou mafii a já uváděla přehlídku dokumentů. Potkávali jsme se, vždycky šel sám, zahloubaný. Až mně to bylo divné.
Na večírku ČT jsem se ho tedy zeptala, proč se nebaví jako ostatní. A od té chvíle jsme spolu.
Jirka přišel asi po půl roce s nápadem, že se vezmeme. Měla jsem z minulosti různé zkušenosti, a tak jsem myslela, že to je další vtipálek. Reagovala jsem: No jasně, to víš, že ano. Vezmeme se, třeba v Austrálii. Jenže on přišel za dva měsíce s papírem z ambasády, že to máme povolené. Až v tu chvíli mi došlo, že to myslí vážně.
A protože jsem věděla, že to je ten správný chlap, váhala jsem jen vteřinu. Jeli jsme sami, bez příbuzných, obojí rodiče byli naštěstí rozumní a vzali to nádherně. Je to váš okamžik, vaše svatba, udělejte si s tím, co chcete. Znali nás, že jsme neklidní a potřebujeme vzduch a vítr v plachtách. Povznesli se nad to, že by se dojímali pohledem na své děti ve svatebním.
V New Yorku přišli s řešením svateb během pandemieKoronavirus
Já bych mohla žít všude. Zvládám dobře nepohodlí i luxus, vezmu to vždycky tak, jak to je. Teď se máme fajn, tak si to užiju. Teď se úplně fajn nemáme, nevadí, projdu tím co nejlíp. Jediný strašák pro mne je, aby děti někde neonemocněly. Proto dnes jezdíme jen tam, kde je dobrá lékařská péče.
Na toulky s mužem a dětmi Dominikou, Valentinou a Matyášem po Novém Zélandu Martina nikdy nezapomene. Letos se ale upřímně těší na dovolenou v Česku.
Foto: archiv Martiny Hynkové
Snad nejvíc nadšená jsem byla shodou okolností na zmíněném Novém Zélandu – zelená země bez továren, kde se pasou tisíce ovcí, krav a koz, krásné hory střídají údolí, pěstují skvělé víno, prostě ráj. Chtěla bych tam být tou ovcí…
To se těžko odhaduje. Ale svoboda je i o určitém vnitřním nastavení. Když si budete opakovat: Ježíš, dva roky nikam nepojedeme, budeme tu zavření, začnete být depresívní, že jste omezováni.
Ale když si to dáte: Jasně, za hranice ne, ale můžeme se pohybovat po naší krásné vlasti a objevovat místa, kam bychom jinak nejeli, bude to fajn. Prostě si to postavím tak, aby mě to bavilo a necítila jsem se stísněná.
Jako malá holka jsem měla intenzivní sen, že ke mně přišla osamělá holčička a já ji vychovávala. Dokonce jsem prosila maminku, abychom pro ni nachystali nějaké oblečení…
První dceru jsme tedy adoptovali. Ale mezi ní a našimi dalšími biologickými dětmi nedělám žádný rozdíl, už to ani neberu jako adopci. Zjistila jsem, že je úplně jedno, odkud k vám dítě přijde, je to o nastavení srdce. Dnes vychováváme tři a máme se dohromady hezky.
S rodinou ve Francii.
Foto: archiv Martiny Hynkové
Skloubit se to úplně nedá, musíte v něčem ustoupit. Nejdůležitější pro mě je hledat a nacházet určitou rovnováhu – když se vychýlíte na jednu stranu, musíte v dohledné době věnovat víc pozornosti té druhé.
Já se dlouho věnovala dětem, byla jsem s nimi doma. A díky vedení pořadu Sama doma, kde mi drželi místo, jsem se mohla vrátit. Postupně jsem nastoupila na týden a na další dva se vrátila k maminkovskému režimu. Což bylo ideální.
Chvilku pro sebe mívám pouze v případech, kdy manžel všechny děti někam odveze – to je pro mne ten úplně nejdražší čas. Fantazie. Když jsou to dvě hodiny, tak najednou nevím, co mám dělat.
Jsem tak rozstřelená, moje pozornost je zvyklá být pořád v pohybu na dětech a psovi, že nejsem vůbec schopná se rychle zastavit a užít si to. Stává se, že chodím od jednoho k druhému, místo abych si třeba odpočinula. Když jsou to čtyři hodiny a víc, tahle fáze pomine a jsem schopná si sednout s knížkou nebo si i chvíli zdřímnout.
Ano, teď díky koronaviru hrávám docela často. Prostřední dcera projevila zájem hrát taky, koupili jsme jí kytaru a hrajeme spolu. Kytara je nádherný nástroj, povznese náladu a hned je nám všem líp.
Koupila jsem Jirmalovu školu hry na kytaru, dcera je na začátku, cvičí akordy a jednoduché písničky, já pak vždycky zalistuju na konec a hraju ty své. A děti sedí a poslouchají. Tuhle přišel manžel z práce, přisedl a poslouchal taky. Hudba rozjasní celou domácnost.
Stále na něco, nemám žádný pevný bod. Samozřejmě se těším, až ten virus vyšumí a budeme žít jako dřív. Ovšem s tím, co jsme v téhle době poznali, na co jsme si mohli „sáhnout“.
Běžně jedeme jako fretky kupředu, na nic nemáme čas, na sebe ani lidi kolem, chceme stále víc zážitků, peněz, věcí. A teď jsme museli v tempu polevit, zastavit se. Najednou vnímáme sami sebe, své blízké, přírodu. A také víme, co je a není důležité.
Říkám si, že koronavirus přišel možná proto, abychom si to uvědomili. Doufejme, že nám to vydrží.
Hlavní zprávy
Kvasinkový zánět pochvy (vaginální mykóza) – Mojezdraví.cz
O dalších gynekologických zánětech způsobených jinými příčinami čtěte zde.
Projevy kvasinkového zánětu pochvy
Kvasinkové záněty provázejí především:
- svědění
- pálení
- otok vnějšího genitálu a pochvy (někdy)
- bílý hrudkovitý výtok připomínající svou konzistencí tvaroh
- nepříjemné pocity až bolest při močení a během pohlavního styku
pohlavní ústrojí, genitálie
Kvasinky preferují teplé a vlhké prostředí, lépe se jim daří ve chvíli, kdy dojde ke zvýšení pH v oblasti pochvy. Rovnováha v pochvě je zajištěna „správnými“ mikroorganismy (laktobacily, které udržují kyselé prostředí), hormony a imunitním systémem. Na narušení prostředí mohou mít vliv:
- antibiotika („vybijí“ i příznivé mikroorganismy v pochvě a přemnoží se ty špatné)
- hormonální změny (vyšší hladina estrogenů způsobuje změny pH v pochvě, například při těhotenství nebo při užívání antikoncepce s vysokou hladinou estrogenů)
- oslabená imunita
- nevhodná strava (například s vysokým podílem cukrů)
- nevhodné hygienické návyky (špatné utírání genitálu směrem od řitního otvoru k pochvě, používání parfémovaných toaletních papírů, menstruačních vložek, příliš časté mytí genitálu)
- nevhodné prádlo (těsné a umělé spodní prádlo vytváří teplé a vlhké prostředí, ve kterém se kvasinky dobře množí, stejně rizikové může být v létě delší setrvání v mokrých plavkách nebo nošení těsných džín)
Na vznik zánětu mohou mít vliv i některá onemocnění (například cukrovka kvůli nevyrovnané hladině cukru v těle) nebo poruchy imunitního systému.
Léčba
Vaginální mykózy se léčí antimykotiky – nejčastěji lokálně krémy a čípky. Mírnější formy zánětu si může žena vyléčit sama pomocí volně prodejných preparátů v lékárnách (Canesten, Gyno Pevaryl).
Stanovit původce bez konzultace s lékařem je ale obtížné a často toto samoléčení může pacientce spíše uškodit. Po volně prodejných lécích by žena měla sáhnout v případě, že si je kvasinkovým původem jistá. V léčbě je důležité pokračovat podle pokynů na příbalovém letáku, i když obtíže vymizí.
Léčbu se doporučuje zahájit hned při prvních příznacích. Pokud domácí léčba nezabere, navštivte gynekologa.
Vaginální mykóza se nepovažuje za pohlavně přenosnou chorobu, nicméně ji mohou získat oba partneři a prostřednictvím pohlavního styku ji na sebe opakovaně přenášet. Proto je důležité léčit oba partnery a doporučuje se vynechat v době léčby pohlavní styk. Muž může být přenašečem onemocnění, aniž by měl nějaké viditelné příznaky.
Léčba může být i celková (preparáty podávanými ústně).
Léky
antimykotika
Bylinky
Kvasinky, které vyvolávají záněty, můžete pomoci likvidovat tinkturou z grepových jader, ořešáku černého nebo česneku. V boji s plísněmi a s posílením imunity pomáhá čaj Lapacho. Dobrým prostředkem proti kvasinkám je také echinacea a dobromysl (oregano).
Homeopatika
S výtokem z pochvy mohou pomoci následující homeopatika:
Mercurius solubilis 9 CH
Ženu trápí žlutozelený, dráždivý a odírající výtok, který se zhoršuje v noci. Pacientka si stěžuje na páchnoucí dech, slinění. Pří léčbě homeopatiky se zkracuje doba léčení. Mercurius léčí i kvasinkové infekce.
Dávkování: 5 granulí 3–4krát denně.
Hydrastis canadensis 9 CH
Žlutý, hustý, přilnavý a táhnoucí se výtok, který je doprovázen svěděním pochvy. Genitální sekrece se ve vodě uvolní.
Dávkování: 5 granulí 3–4krát denně.
Kalium bichromicum 9 CH
Žlutozelený táhnoucí se hustý výtok, který dráždí děložní hrdlo. Jedná se o lék na kvasinkové i bakteriální záněty, které mohou přecházet až do vytvoření vředu v oblasti děložního čípku. Okraj vředu je lemován hnisem, který leptá sliznice a způsobuje jejich bolestivost.
Dávkování: 5 granulí 3–4krát denně.
Arsenicum album 9 CH
Čirý, ale velmi pálivý páchnoucí výtok, který může být doprovázen pálivými bolestmi břicha (v oblasti vaječníku). Vše se zlepšuje teplými obklady. Pacientka je unavená, úzkostná (zejména v noci). Obtíže se vracejí každý rok.
Dávkování: 5 granulí 3–4krát denně.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Domácí léčba a babské rady
Na záněty mohou pomoci sedací lázně například v nálevu z řapíku, do kterého se dá přidat tinktura z grepových semínek (asi 20 kapek na litr). Jako první pomoc se dá použít bílý jogurt s živými kulturami, který se aplikuje přímo do pochvy.
Vyšetření
Kvasinková infekce bývá dobře rozpoznatelná při gynekologickém vyšetření. V ostatních případech se mohou provádět stěry a kultivace v laboratoři, případně odběr krve.
Komplikace
Kvasinková infekce se může často vracet. Vždy je důležité přeléčit i partnera. Pacientovi pomůže posílit imunitu a dodržovat správnou stravu a hygienu intimních míst (viz prevence). Kvasinky mohou mít ložisko i jinde v těle, to by měla pomoci odstranit celková léčba.
Prevence kvasinkového zánětu
Začněte zdravou stravou a omezte cukr na minimum, snižte podíl kofeinu, alkoholu, kynutého pečiva, plísňových sýrů. Preferujte kuřecí, králičí a krůtí maso a ryby, hnědou rýži, celozrnné potraviny, zeleninu a nepříliš sladké ovoce (grapefruit, jablka). Zaměřte se na jogurty s živými kulturami.
Je nutné dodržovat základní hygienu. K narušení rovnováhy přirozené vaginální flóry může dojít v důsledku používání příliš mnoha hygienických přípravků, často agresívních, nevhodné jsou parfémované toaletní papíry či vložky. Vhodné je podpořit přirozené pH intimních partií přípravky určenými k mytí těchto partií, a ani s nimi to nepřehánět.
- Lékaři doporučují nosit bavlněné prodyšné oblečení, při léčbě antibiotiky použít laktobacily, ideálně ve formě vaginálních globulí.
- Významnou roli však hraje především zdravý životní styl, protože podporuje imunitní systém a bojuje proti stresu, který se na vzniku či opakovaném výskytu infekce může také podílet.
- Záněty pochvy, vejcovodů a vaječníků mohou mít původce v mikroorganizmech, které jsou sexuálně přenosné, je tedy třeba myslet na zodpovědné sexuální chování u sebe i partnera.
Čas karantény: čas být, zamyslet se, přehodnotit
Přináším první díl podcastu, kdy nastavuji dUŠI poprvé já sama – svěřuji se vám se svými pocity, myšlenkami, s tím, co se mi honí hlavou v době karantény. Společně s tím čtu některé z vašich zpráv, ve kterých sdílíte vaše dojmy a pocity.
Změnilo se něco? Vaše hodnoty, plány, pohled na svět, na dosavadní způsob fungování, způsob života? Je to pro vás transformační nějakým způsobem? Uvažujete o změně? I vy jste se podělili o kus svého já v době karantény a pandemie, po které jisto ještě svět nebude jako před tím.
A my možná taky ne.
Nedokážu ani slovy vyjádřit, jak moc jsem ráda za vaše sdílení a milá slova.Děkuju tímto všem a posílám hodně sil a hlavně přeju, ať jste všichni zdraví!
Vaše dojmy a zprávy, které mi přišly:
Sdílím, Kristýna
Ahoj Weef, přestože nikdy nikam neodpovídám, tak i já se rozhodla napsat, jak mě současná situace ovlivnila. Asi začnu tím, že jsem si sama v sobě urovnala priority. A zjistila, že pokud nejde o život a o zdraví, jde o hovno, jak se říká. Přijde mi, jakoby mě tohle, co se teď děje nějak nakoplo do zadku.
Asi tak měsíc zpět, než tady v ČR celá tahle situace okolo koronaviru vyvrcholila, nebyla jsem na tom psychicky úplně nejlíp. Vlastně ani nevím, jak o tom psát. Zkrátka jsem cítila, že je toho na mě příliš.
Ale místo toho, abych trochu zvolnila tempo, a věnovala se trochu sama sobě, tak jsem si každou chvilku vyčítala, že zrovna nedělám tohle a tamto. Že nedělám něco užitečnýho. Srovnávala se s ostatními a byla se sebou nespokojená. Trpěla jsem úzkostmi a říkala si, že je něco špatně, že já jsem špatná.
Já si to uvědomovala, že to není v pořádku. Ale hlavu jsem o tom přesvědčit nedokázala. Bohužel jsem už ani nechtěla vycházet ven a mezi lidi. Joo, co bych za to teď dala, vidět se s přáteli. No, asi se tu nebudu dál rozepisovat o tom, jak mi bylo. Spíš to chce nějakej závěr. Takže..
Asi prostě vím, že jsem potřebovala zpomalit. Prostě zastavit se. A chvíli přemýšlet. A asi my všichni. Že předtím na zpomalení nebyl čas. Všechno bylo hektický, a teď se vše zastavilo. Jako lidé si občas neuvědomujeme co máme, dokud to neztratíme.Došlo mi, jak malicherný a mrňavý ty moje problémy byly. Ano, až teď.
A je dost smutný, že musela nastat taková situace, abych si toto uvědomila. Takže asi jen na závěr. Buďme na sebe i ostatní hodní, opečovávejme duše své i blízkých a zvládněme tuhle situaci.
Co mi karanténa dala, Anna
Ahoj, mé poznatky asi nebudou nikterak překvapující ????, ale v období karantény a navíc ještě mé neschopenky si vážím především přírody ještě více, než před tím. Každého okamžiku, kdy mohu alespoň na krátkou procházku se svojí pejskou ????.
Mnohem častěji jsem také v kontaktu se svými sourozenci, se kterými jsme si psali a volali už jen málo a opravdu hodně mi to chybělo. Také po týdnu a půl zjišťuji, že se asi vážně s přítelem jen tak nepohádáme a že mi stále ani na chvilku neleze na nervy ????. Myslím, že tohle je pro většinu párů v této situaci zátěžová zkouška ????.
Je to pro mě i období mnoha výzev, já jsem strašný spáč, když mám volno, tak spím i 10 hodin denně a samozřejmě vstávám tím pádem dopoledne. Takže ode dneška mi přítel naordinoval novou výzvu a budíček v 8 ????. Také se zase snažím více číst, jelikož jsem to poslední dobou dost flákala.
Začala jsem vůbec poprvé v životě poslouchat podcasty a velmi mě baví ????. Stýská se mi po rodině samozřejmě hrozně moc, ale o to krásnější bude naše setkání, až se se všemi setkám a objemu ????.
Představuji si, jak budu zase jezdit bezstarostně do práce metrem a nebudu muset mít obavy, že se nakazím, jak si budu najednou připadat strašně svobodná a že mám svůj osud zase ve svých rukou. Nic jiného si nepřeji, než abychom to všichni ve zdraví přežili a vím, že pak budu prostě šťastná (což je v mém případě chronických depresí velmi vzácný stav????).
Bude to znít jako klišé, ale já opravdu beru celou tuhle špatnou zkušenost jako připomínku toho, jaké hodnoty jsou vlastně v životě důležité, protože na to občas zapomínám. Věřím, že si urovná své priority plno dalších lidí, že si budeme více vážit přírody a těch maličkostí kolem nás. Věřím, že vše zlé, je pro něco dobré. Přeji hlavně pevné zdraví ????.
V době pandemie…, Janina
Ahoj Weef, v době pandemie se toho u mě až tak moc nezměnilo. Nad smyslem života, hodnotami, plány a sny dumám jako introvert téměř každý den bez ohledu na to, jestli je karanténa nebo ne. ???? Už delší dobu uvažuji o odchodu z práce, jelikož se nepotkává s mými hodnotami a nedává mi celkově smysl.
Každopádně v současné situaci jsem za svou práci nesmírně vděčná, že mohu v pohodě pracovat z domova a nejsem nijak omezená. Navíc si tu práci z domova nesmírně užívám, pro introverta je to ráj. ???? Co ale na sobě pozoruji, tak v posledních dnech pociťuji mnohem více vděčnosti. Například jsem vděčná za zpomalení světa. Už dlouhou dobu to bylo potřeba.
A alespoň to má pozitivní vliv na planetu, přírodu a zvířata.