Mozková atrofie – Vše o zdraví

Mozek funguje jako řídící centrum našeho těla, má na starosti i jiné funkce jako je například tlukot srdce nebo dýchání. Umožňuje nám se pohybovat a myslet.

Potraviny, které jíme hrají důležitou roli, v tom v jaké kondici se náš mozek nachází. Vhodným jídelníčkem můžeme zlepšit kognitivní funkce, paměť, ale také celkový výkon či prožívání života.

Představíme Vám 11 potravin, které zvyšují mozkovou aktivitu.

Mozková atrofie - Vše o zdraví

1.) Ryby

Ke zvýšení mozkové aktivity jsou obvykle ryby na vrcholu celého seznamu. Zahrnujeme do toho především ryby jako je losos, pstruh a sardinky, které jsou bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin (1). Asi 60 % mozku je tvořeno tuky a celá polovina z toho jsou omega-3.

Omega-3 mastné kyseliny jsou důležité k vytváření mozkových nervových buněk a jsou nezbytné pro schopnost učení, paměť, kognitivní schopnosti a koncentraci (2, 3).

Omega-3 obsahují zejména kyselinu dokosahexaenovou (DHA), která snižuje riziko propuknutí Alzheimerovy choroby až o 39 % (4, 5, 6, 7).

Na druhou stranu nedostatek omega-3 mastných kyselin je spojován s poruchami učení a depresemi (8). V jedné studii bylo zjištěno, že lidé, kteří konzumují ryby pravidelně, mají větší podíl šedé mozkové hmoty. Šedá hmota obsahuje většinu nervových buněk, které řídí proces rozhodování, paměť a emoce (9).

2.) Káva

Pokud je káva základem Vašeho rána, určitě rádi uslyšíte, že děláte dobře. Mozku pomáhají dvě hlavní složky, které káva obsahuje a to je kofein a antioxidanty. Kofein obsažený v kávě má celou řadu pozitivních účinků pro mozek (10). 

  • Zvýšení energie – kofein udržuje mozkovou aktivitu tím, že blokuje hormon adenosin, díky kterému se cítíme unavení (10, 11, 12). 
  • Lepší nálada – kofein může uvolnit některý z neurotransmiterů jako je serotonin, který má přímý vliv na naši dobrou náladu (13). 
  • Lepší koncentrace – studie zjistila, že účastníci, kteří pili jednu větší kávu ráno nebo menší množství po celý den, pracovali efektivněji při úkolech, které vyžadovaly soustředění (14).

Pití kávy je z dlouhodobého hlediska spojeno s nižším rizikem vzniku neurologických onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. To by mělo být částečně způsobeno vysokou koncentrací antioxidantů v kávě.

Mozková atrofie - Vše o zdraví

3.) Borůvky

Borůvky mají spoustu výhod, včetně těch, které jsou přímo určeny pro zvýšení mozkové aktivity. Právě borůvky a jiné tmavě zbarvené ovoce dodává tělu antokyany, což je skupina látek, které mají protizánětlivé a antioxidační účinky (15). Antioxidanty působí proti oxidačnímu stresu, zánětům a stavům, které mohou přispívat k neurodegenerativním onemocněním (16).

Bylo zjištěno, že některé z antioxidantů obsažených v borůvkách se v mozku hromadí a pomáhají zlepšit kooperaci mezi mozkovými buňkami.

Flavonoidy, které jsou jako skupina látek v borůvkách obsaženy ve velkém množství podporují regeneraci mozkových buněk a zlepšují jak dlouhodobou, tak i krátkodobou paměť (17).

Borůvky dokonce mají prokazatelně pozitivní vliv na rozvoj motorických dovedností.

Mozková atrofie - Vše o zdraví

4.) Kurkuma

Kurkuma je v poslední době předmětem velkého zájmu. Toto koření je klíčovou složkou kari a má řadu výhod pro funkce mozkové činnosti.

Kurkumin, který je hlavní aktivní složkou v kurkumě, prochází hematoencefalickou bariérou, což znamená, že může působit přímo v mozku a prospívat jeho buňkám (18).

Kurkumin je silná antioxidační a protizánětlivá látka, která je spojena s následujícími výhodami pro zlepšení mozkové činnosti.

  • Prospívá paměti – kurkumin může pomoci zlepšit paměť u lidí s Alzheimerovou chorobou a může také vyčistit amyloidní plaky, které jsou charakteristickým znakem této choroby. Výborně se také uplatňuje při léčbě mozkových příhod (19).
  • Zmírňuje deprese – kurkumin zvyšuje hormon serotonin a dopamin, které zlepšují náladu. Kromě toho výzkumy ukázaly, že je tato aktivní složka schopna zlepšit paměť a zmírnit projevy deprese (20).
  • Pomáhá růstu nových mozkových buněk – kurkumin zvyšuje neurotrofní faktor v mozku, což je typ růstového hormonu, který pomáhá růstu mozkových buněk. Může to pomoci oddálit mentální pokles, který souvisí s věkem (21).

Mozková atrofie - Vše o zdraví

5.) Brokolice

Brokolice obsahuje velké množství rostlinných sloučenin, včetně antioxidantů. Má také velmi vysoký obsah vitamínu K a konzumace brokolice dodává tělu více než 100 % doporučené denní dávky v 1 šálku (tj. 91 g) (22).

Několik studií u dospělých ukázalo zlepšení paměti a důvodem byl právě vyšší příjem vitamínu K (23, 24). Kromě vitamínu K obsahuje brokolice také cholin, který přechází v acetylcholin.

Jedná se o neurotransmiter, který podporuje paměť a plnou koncentraci (25). 

6.) Dýňová semínka

Dýňová semínka obsahují silné antioxidanty, které chrání tělo a mozek před poškozením volnými radikály. Samotná dýňová semínka podporují nervový systém. Možná také proto se jim přezdívá elixír zdraví. Jsou bohatým zdrojem minerálních látek jako je hořčík, železo, zinek a měď (26). 

  • Zinek – je prvek, který je zcela zásadní pro celý nervový systém. Nedostatek zinku bývá spojován s mnoha neurologickými stavy, včetně Alzheimerovy choroby, deprese nebo Parkinsonovy choroby (27).
  • Hořčík – hořčík je nezbytný pro funkce jako je učení a paměť. Nízké hladiny hořčíku jsou spojeny s mnoha neurologickými chorobami, včetně migrény, deprese a epilepsie (28). 
  • Měď – měď potřebuje mozek k řízení nervových signálů a pokud je hladina mědi nízká, existuje větší riziko neurodegenerativních poruch, jako je Alzheimerova choroba (29).
  • Železo – nedostatek železa je často charakterizován mozkovou mlhou a narušenou funkcí mozku, především zhoršení paměti a schopnosti učení (30).

7.) Hořká čokoláda

Hořká čokoláda a kakaový prášek obsahují hned několik sloučenin, které podporují mozkovou aktivitu. Zejména jsou to flavonoidy, kofein a antioxidanty. Flavonoidy obsažené v čokoládě se shromažďují v oblastech mozku, které se zabývají učením a pamětí.

Vědci tvrdí, že tyto sloučeniny mohou zlepšit paměť a také zpomalit mentální pokles, který souvisí s postupujícím věkem (31, 32). Podle výzkumů čokoláda také zlepšuje náladu, protože v mozku působením tryptofanu postupně uvolňuje hormon serotonin. A naopak.

Pokud se serotonin v mozku neuvolňuje v dostatečném množství, může mít na svědomí i vznik depresí. 

8.) Ořechy

Zvláštní skupinou ořechů jsou vlašské ořechy. Ty obsahují především omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

Patří mezi ně kyselina alfa-linolenová, eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA). EPA a DHA významně ovlivňují paměť i výkonnost mozku a dokonce mají vliv i na chování.

Dále zlepšují logické uvažování, koncentraci a mezibuněčnou komunikaci (33, 34). 

Výzkum ukázal, že konzumace ořechů může udržet zdravé srdce a s tím souvisí i aktivita mozku. Studie z roku 2014 ukázala, že ořechy mohou pomoc předcházet neurodegenerativním onemocněním (35).  

Některé živiny, které ořechy obsahují jako jsou tuky, antioxidanty a vitamín E mají pozitivní účinky na správné fungování mozku. Vitamín E a antioxidanty chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály, což pomáhá zpomalit mentální pokles související s věkem (36).

Zajímavé:  Test rizika vzniku melanomu kůže – vše o zdraví

9.) Pomeranče

Na zvýšení mozkové aktivity působí i příjem vitamínu C. Velké množství vitamínu C obsahují pomeranče. Denní dávku vitamínu C, kterou potřebujeme, získáme tím, že sníme jeden středně velký pomeranč. Pro správnou funkci mozku je vitamín C klíčovým faktorem při prevenci duševního vyčerpání (37). 

Pomeranče dále obsahují vysoký obsah antioxidantů, které pomáhají chránit mozkové buňky před poškozením. 

Konzumace dostatečného množství potravin bohatých na vitamín C chrání před mentálním poklesem a Alzheimerovou chorobou. Vitamín C je silný antioxidant, který pomáhá odstranit volné radikály, které mohou poškodit mozkové buňky (38). 

10.) Vejce

Vejce jsou zdrojem několika živin, které souvisí se správnou funkcí mozku, jedná se hlavně o vitamín B6, B12 a cholin (39). Cholin je důležitý mikronutrient, který je součástí buněčných membrán mozku a je to právě on, který mozek chrání například před mozkovou mrtvicí (40). Kromě toho funguje jako podpora paměťových schopností. 

Snadný způsob jak udržet správný příjem cholinu jsou vejce, protože žloutky patří mezi nejvíce koncentrovaný zdroj této živiny. Denní doporučená dávka cholinu je u většiny žen 425 mg denně a u mužů 550 mg.

Mozková atrofie - Vše o zdraví

11.) Zelený čaj

Stejně jako v případě kávy, podporuje kofein, obsažený v zeleném čaji, funkce a výkon mozku. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že dodává energii, zlepšuje paměť, kognitivní schopnosti a koncentraci (41). Další důležitou látkou je L-theanin.

Jedná se o aminokyselinu, která může procházet hematoencefalickou bariérou a zvyšuje aktivitu neurotransmiteru GABA, což pomáhá snižovat pocity úzkosti.

Zelený čaj je také bohatý na polyfenoly a antioxidanty, které chrání mozek před mentálním poklesem a snižují riziko Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby (42).

Další řešení: Suplementace vhodných doplňků stravy

Existuje mnoho potravin, které pomohou Váš mozek udržet v kondici. Některé potraviny jako ovoce, zelenina, čaj či káva s vysokým obsahem antioxidantů působí neuroprotektivně.

Jiné potraviny jako ořechy nebo vejce, obsahují živiny, které podporují rozvoj paměti a kognitivních funkcí mozku.

Zařazením těchto potravin do jídelníčku uděláte velkou službu pro mozek, Váš mentální výkon, ale i samotné prožívání světa.

Vše samozřejmě můžete podpořit výběrem vhodné suplementace. Např. Neurohacker s Omega 3 a samozřejmě nesmí chybět něco na kvalitní spánek: Sleep Faster. Protože, když spíte tak dochází k regeneraci Vašeho mozku a společně s tím se obnovuje i naše psychika od emočního vypětí a stresu, který prožíváme přes den.

Veronika Halusková, Jiří Votava

Neurologie, nemoci mozku

…v České republice každoročně onemocní více než 100 tisíc dospělých a dětí chronickým onemocněním mozku? A že tyto nemoci nelze vyléčit standardními léčebnými postupy? Ať už se jedná o cévní mozkovou příhodu neboli mozkovou mrtvici, poranění mozku a krvácení do mozku, roztroušenou sklerózu, Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, dětskou mozkovou obrnu, nemoci mozku jsou velmi závažné, chronické a obvykle neléčitelné klasickými léčebnými postupy. Standardní medicína umí pouze mírnit jejich projevy a symptomy.

Přesto vám můžeme pomoci!

Mozek zdravého člověka využívá většinou přibližně 10 % své kapacity. Takže i u pacientů s chronickým onemocněním mozku stále existuje určitá rezerva, zdravá mozková tkáň, kterou lze aktivovat a zapojit.

Díky nejmodernějším vědeckým poznatkům a nadstandardním metodám kliniky Cellthera dokážeme výrazně zlepšit váš zdravotní stav a pomoci vám bojovat s těmito závažnými chronickými chorobami.

Mozková atrofie - Vše o zdraví

Jak poznáte, že potřebujete kliniku Cellthera?

  • Stihla vás nebo vaše blízké cévní mozková příhoda?
  • Máte v rodině Alzheimerovu chorobu, Parkinsonovu chorobu nebo demenci?
  • Měl někdo z vašich blízkých roztroušenou sklerózu?
  • Prodělali jste v dětství mozkovou obrnu?
  • Jste aktivním sportovcem a v minulosti jste měl/a poraněnou hlavu nebo trpěl/a opakovanými údery do hlavy?

Pokud jste na jednu nebo více našich otázek odpověděli Ano, tak na nic nečekejte a kontaktujte nás.

Co pro vás můžeme udělat?

  • Cílená diagnostika vašeho onemocnění.
  • Komplexní přístup k nemoci, možnosti léčení a zmírnění následků.
  • Nejmodernější regenerativní terapie a léčebné postupy včetně cílené detoxikace, vitaminové terapie, regenerativní laserové terapie, podpory imunity a potlačení chronického zánětu.

Mozková atrofie - Vše o zdraví

Neurologická onemocnění a nemoci mozku

  • Cévní mozková příhoda
  • Poranění mozku, poranění hlavy
  • Opakovaná mitrotraumata hlavy při sportu (fotbal, hokej, ragby, box, bojové sporty)
  • Epilepsie
  • Parkinsonova choroba
  • Demence
  • Alzheimerova choroba
  • Roztroušená skleróza
  • Amyotrofická laterální skleróza
  • Dětská mozková obrna
  • Poruchy vědomí
  • Atrofie mozku, atrofie mozečku
  • Poruchy paměti, zhoršené myšlení nebo tzv. „mozková mlha“

Komu jsme už pomohli?

Paní Martina Pekárková
Chtěla bych moc poděkovat panu prof. Michálkovi a celému týmu kliniky Cellthera za pomoc a zprostředkování aplikace kmenových buněk.

Pan profesor mi vše vysvětlil a má lidský a laskavý přístup ke každému pacientovi. Po vážné cévní mozkové příhodě, kdy jsem byla odkázaná na invalidní vozík a pomoc druhých, se mi tím zkvalitnil život.

Bylo to moje nejlepší životní rozhodnutí. Mohu jenom doporučit.

Paní Michaela Potočková
V mých 34 letech mě postihla mozková mrtvice. Ač jsem se dostala do nemocnice včas, tak tam dva dny tvrdili, že je to zánět mozku. Až jsem upadla do bezvědomí se selháním dechové činnosti. Tak mě převezli na specializované pracoviště. Po 14 dnech v umělém spánku byl verdikt LEŽÁK.

„Více“

Ze začátku jsem mohla hýbat jen očima, ale po výborné rehabilitaci jsem se dostala do stavu, že jsem mohla být doma. Po čtyřech letech už jsem podle lékařů absolvovala všechny metody vedoucí ke zlepšení, které znají. Byli to 3 roky jen udržování stavu bez posunu k lepšímu, spíše k horšímu. Objevili se další nemoci a s tím i další léky. Už jsem si přišla jako práškovací letadlo. Potom mi svitla naděje na zlepšení zdravotního stavu. Úplnou náhodou jsem se dozvěděla o aplikaci kmenových buněk. Neuroložka ani obvodní lékařka tomu nevěřili (neznají tuto metodu). Jsem měsíc po aplikaci kmenových buněk a už mám malé zlepšení. Zlepšila se mi řeč, rozsah pohybu v rameni, rozsah pohybu v zápěstí a už dokáži odlepit od podložky nohu. Tímto chci poděkovat za šanci celému týmu kliniky Cellthera a hlavně panu doktorovi Michálkovi.

„Méně“

Paní Lada Nebeská
Podstoupila jsem aplikaci kmenových buněk, a kdo bude v podobné situaci, jako já po autonehodě – špatná krátkodobá paměť a levostranná hemiparéza, tak doporučuji tuto metodu podstoupit.

Stojí to za to… V podstatě hned druhý den se mi zlepšila chůze a po měsíci už běh nebyl můj nepřítel. Po půl roce mě hlavně těší, že zmizela hemiparéza, co mně dost tížila. S pamětí pořád trochu bojuji, ale dále jí trénuji…

Zajímavé:  Nevolnost - Vše o zdraví

chce to čas..

Ing. Luboš Kulha
Děkuji panu prof. MUDr. Jaroslavu Michálkovi, Ph.D. za pomoc, která mi vrátila zdraví. V roce 2013 jsem byl postižen mozkovou mrtvicí ve věku 46 let.

Rozhovor s pacientem naleznete ZDE.

„Více“

Měl jsem postižený malý mozeček, silnou poruchu rovnováhy, silný únavový syndrom a částečně ochrnutou pravou polovinu těla. Každá běžná denní činnost mě vyčerpávala a měl jsem výrazné potíže se na danou činnost soustředit. Porucha rovnováhy celého těla byla tak silná, jako kdybych stál na malé loďce, která je na vodě. Všechno se mi houpalo a neměl jsem žádnou jistotu v pohybu a ve stoje. Po 2,5 letech od onemocnění, neustálého utrpení, které vedlo až k zoufalství a po vyčerpání všech dostupných lékařských možností a rehabilitací u nás se mi zdravotní stav zlepšil jen velmi málo, jsem oslovil (r. 2016) pana prof. Michálka, který mi nabídl léčbu kmenovými buňkami ve Vídni. Můj zdravotní stav mě neustále ubíjel a „srážel k zemi“ a byl jsem nesmírně rád, že existuje ještě další možnost léčby. Můj zdravotní stav nebyl ani k „přežívání“. Nebojím se říci, že to bylo pro mě „peklo na zemi“. Dobře mi bylo, když jsem spal anebo ležel bez hnutí. Pan profesor mi sdělil, že léčbu bohužel žádná zdravotní pojišťovna nehradí. Peníze jsem měl a neměly v té době pro mě žádnou hodnotu. Jako nemocný jsem neměl možnost si jich užít. Byl jsem z toho už tak zoufalý, že jsem byl vděčný za každou pomoc. Vůbec jsem neváhal a během necelého měsíce jsem jel na aplikaci kmenových buněk do Vídně (duben 2016). Po devíti měsících, intenzivních rehabilitacích a správné životosprávě s dostatkem vitamínů a minerálních látek se mi začal postupně můj zdravotní stav lepšit. Začal mi ustupovat ten věčně ubíjející únavový syndrom a lepšila se mi rovnováha těla. Po 2,5 letech od aplikace kmenových buněk (r. 2019) se mi zdravotní stav zlepšil tak výrazně, že se dnes cítím na 98% zdravý. Dokážu dnes bez potíží řídit auto i na velké vzdálenosti a celkem bez problémů zvládám i jízdu na kole. Můžu být otcem na „plný úvazek“ (r. 2019 – syn 10 let a dcera 8,5 roku), jezdíme celá rodina na dovolenou a mohu bez potíží „fungovat“. Díky panu prof. MUDr. Michálkovi se mi vrátilo zdraví, bez kterého nejde nic. Velmi si pana profesora vážím, jako jediný u nás mi dokázal pomoci. I přesto, že léčba trvala velmi dlouho, to byla pro mě tak nesmírná pomoc, která mi vrátila zdraví, ve které jsem už ani nedoufal. Děkuji pane profesore a přeji Vám mnoho dalších pracovních úspěchů a pevné zdraví.

„Méně“

Mám zájem o osobní konzultaci.

Sedm překvapivých příznaků demence. Nespavost i změna chutí

Stařecká demence je vážné degenerativní onemocnění, které se projevuje změnami v mozkové tkáni. Nejvíce ohrožuje osoby starší 60 let a jeho výskyt s věkem dále stoupá. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova choroba. I když se starší lidé této choroby obávají, nejsou o ní příliš informováni nebo ji podceňují.

Příbuzní někdy zlehčují poruchy paměti svých starších členů rodiny s tím, že zapomínání přeci už k jejich věku prostě patří.

Lékařskou pomoc tak lidé často vyhledají až ve chvíli, kdy starší člověk zabloudí nebo se chová velmi nezvykle.

V tomto stadiu se však už jedná o pokročilou demenci a šance na zlepšení zdravotního stavu výrazně klesají. Neléčená demence pacienty ohrožuje a vede k postupné společenské izolaci.

„O demenci se jedná ve chvíli, kdy postižený člověk začne selhávat ve svých denních aktivitách – v zaměstnání, v sebeobsluze nebo v sociálních vztazích. Rozvoj patologických změn v mozku při degenerativních onemocněních předbíhá o mnoho let první projevy nemoci.

Při demenci jsou postiženy všechny složky lidské existence – postiženy jsou kognitivní funkce, změny chování a nálad (smutek, deprese), změny osobnosti a povahových vlastností a selhávání při každodenních aktivitách. Často se zvyšuje koncentrace na vlastní osobu a ztrácí se ohled na ostatní, objevuje se vztahovačnost, pocity ohrožení, bludy a halucinace.

Poruchy paměti se mohou objevit až později, nepatří mezi první příznaky,“ vysvětlila doktorka Pavla Myslíková z Lékařského domu Praha 7.

Demence je pro seniory často větším strašákem než rakovina, včasné odhalení prvních příznaků a zahájení léčebných postupů však může proces degenerativních změn zpomalit. Profesorka June Andrewsová, autorka knihy Dementia: The One-Stop Guide upozornila, že podle výzkumů a lékařských zkušeností problémy s pamětí nejsou vždy prvním příznakem nebo nejhorším problémem.

I když níže uvedené příznaky v žádném případě nezaručují, že vás zasáhla demence, pokud se vás nebo člena vaší rodiny týkají, měli byste o nich informovat svého lékaře.

Všichni jsme zažili okamžik, kdy máte slovo, které chcete vyslovit, přímo na jazyku, ale prostě ho nemůžete vydolovat z paměti. To se občas stane každému a nemělo by vás to nijak znepokojovat. Pokud se to však stává častěji než obvykle, mohlo by se jednat o raný příznak počínající demence.

Mozková atrofie - Vše o zdravíIlustrační fotografie

„Demence může ovlivnit vaši schopnost mluvit, což může vést k úzkosti,“ říká profesorka Andrewsová. Myšlení se však stárnutím zpomaluje u většiny zdravých lidí a zhoršuje se i vybavování jmen a schopnost ukládat nové informace. Proto ne každý výpadek musí nutně ukazovat na počínající demenci.

Doktorka Myslíková podotkla, že lidé s výraznější mentální stimulací v průběhu života mají obecně menší riziko vzniku demence.

„Důvodem může být vytváření větší kognitivní rezervy u lidí, kteří věnují více času mentálně stimulujícím aktivitám – kognitivní tréninky, čtení knih, luštění křížovek, apod.

Ve chvíli, kdy už je kognitivní deficit přítomen, lidé příliš z kognitivního tréninku neprofitují.“

Máte potíže s plánováním a následováním pokynů

Vaření podle oblíbeného receptu nebo hraní karetních her. Jednoduché úkoly nebo činnosti, které jste dříve zvládali bez přemýšlení se najednou stávají trochu oříškem. Demence může ovlivnit vaši schopnost řešit problémy a zabraňuje vzpomenout si, jak vykonávat dříve běžné činnosti a v jakém pořadí.

„Existuje mnoho činností, které vykonáváme každý den na autopilota, ale pokud si je rozložíte, jedná se o opravdu složité výkonné funkce,“ poznamenala profesorka Andrewsová. „Pokud jste ztratili výkonnou funkci mozku, možná víte, že musíte tyto věci udělat, ale nebudete schopni dát to všechno dohromady.“

Výsledkem je zmatek a pomalost, které vám znesnadní daný úkol zvládnout.

Změní se vám nálada

Deprese, smutek, neochota se socializovat nebo dokonce agrese – to vše by mohlo naznačovat, že vás nebo vašeho blízkého postihla demence.

Zajímavé:  Chronický zánět nosohltanu - Vše o zdraví
Bohužel neexistuje léčba, která by demenci zcela zastavila nebo vyléčila. „Existují léky, které zpomalují proces degenerativních změn a umožňují lépe využít sníženou kapacitu oslabeného mozku. Vždy je důležité začít s léčbou co nejdříve, jen tak jsou vyhlídky na stabilizaci stavu a oddálení pokročilejších fází nemoci nejreálnější,“ říká doktorka Pavla Myslíková.V boji proti demenci je důležitá prevence. Bránit se lze zdravým životním stylem, pravidelnou psychickou i fyzickou aktivitou, kvalitní stravou s dostatkem zeleniny, vitaminů a vlákniny. Důležité je také omezit příjem alkoholu a nekouřit.Podle některých studií jsou rizikovými faktory pro Alzheimerovu chorobu především vysoký krevní tlak, diabetes a zvýšené hladiny cholesterolu.

„Frontotemporální demence, která ovlivňuje přední část mozku, může vést k agresi, protože čelní laloky mozku jsou místem, kde leží vaše zábrany,“ objasnila profesorka Andrewsová. Podle ní v podstatě ztratíte zábrany vládnout nad svými emocemi.

To by ve spojení s frustrací z toho, že nemůžete pochopit nebo plnit úkoly, mohlo vést k tomu, že kolem sebe budete kopat, rozčilovat se, nebo prostě nebudete chtít trávit čas s lidmi.

Pro demenci je také typická náladovost – střídání euforie, apatičnosti či depresí a časté změny v emoční hladině. Demence dokonce může výrazně změnit celkovou osobnost pacienta a jeho povahové vlastnosti.

Častá je i vztahovačnost a pocity ohrožení.

Jak člověk stárne, je přirozené spát kratší dobu a probouzet se v noci, ale demence může nespavost ještě zhoršit.

„Každý má tělesné hodiny, které ovlivňuje hormon melatonin, jež se redukuje ve stáří a ještě více u Alzheimerovy choroby,“ uvedla profesorka Andrewsová.

Nedostatek melatoninu může znamenat častější noční bdění, což nepřekvapivě vede k únavě a spánku přes den, příznakům, na které je podle profesorky Andrewsové třeba si dávat pozor. Některé typy demence, jako je například ta s Lewyho tělísky, mohou také způsobit fyzické změny v mozku, které spouštějí noční můry a mohou narušovat spánek.

Problémy s řízením auta

Pokud někdo řídí auto více než 40 let, tato činnost se pro něj stane téměř automatickou. Pokud však zaznamenáte potíže při řízení, které jste dříve neměli, může to být výstražné znamení upozorňující na demenci.

Mozková atrofie - Vše o zdraví

„Řízení vozidla vyžaduje rychlý úsudek a dodržování určitých pravidel a osoba s demencí se zpomalila ve svém úsudku a zapomněla na některá pravidla,“ upozornila profesorka Andrewsová.

A neděje se to jen proto, že reakční doba se s přibývajícím věkem zpomaluje. Je to také z toho důvodu, že demence ovlivňuje vaši schopnost zapamatovat si pravidla silničního provozu. Člověk s demencí může vjet do protisměru na kruhovém objezdu nebo se kvůli problému s prostorovou orientací může dokonce ztratit cestou domů.

Mohou se vám změnit chutě na jídlo

Změnu chuťových preferencí si asi jen málokdo spojí s počáteční demencí, přesto může výběr jiných potravin podle odborníků ukazovat na tento problém. I když s přibývajícím věkem většina lidí zatouží po sladších pokrmech, výraznější změny chutí a touha po jiných jídlech, než jste celý život preferovali, může být příznakem demence.

„Demence je způsobena poškozením mozku a změnami ve vašem smyslovém vnímání, včetně chuti, to vše jsou známky poškození mozku,“ sdělila profesorka Andrewsová.

Australská studie dokonce zjistila souvislost mezi frontotemporální demencí a rostoucí chutí na sladké potraviny.

Můžete mít potíže s chůzí a častěji padat

Pro staršího člověka je vidina pádu skutečně děsivá a bohužel demence může zvýšit riziko upadnutí. „Lidé s vaskulární demencí mají větší pravděpodobnost problémů s prostorovým povědomím, což vytváří riziko, že budou nakonec padat,“ informovala profesorka Andrewsová a doplnila, že u lidí trpících demencí se také může zpomalit chůze.

Studie zveřejněná v odborném časopise Neurology testovala rychlost chůze a sledovala mozek 128 lidí průměrného věku 76 let. Vědci zjistili, že lidé s nahromaděným proteinem amyloid beta v mozku, který je spojen s demencí, měli pomalejší chůzi.

„Každý z nás občas klopýtne, ale nebezpečí u demence spočívá v tom, že reakce z klopýtnutí je zpomalená a následuje pád,“ uvedla profesorka Andrewsová.

Jídelníček má vliv na objem mozkové hmoty: Středomořská strava omladí mozek o pět let

Ilustrační foto.

Foto: foter.com/forum.linvoyage.com

Američtí neurologové zjistili, že Středomořská strava zpomaluje atrofii mozku. Osmdesátníci, kteří hodně jedí ryby, zeleninu, ovoce a olej měli mozek o 13,11 mililitrů větší než ostatní. Studie zkoumala stravu téměř sedmi set lidí.

Zdravá výživa chrání před přirozenou atrofií mozku způsobenou stárnutím. Kdo jí zdravě, má rovněž více šedé hmoty mozkové, píše italský deník Corriere della Sera.

Ryby, olivový olej, ovoce a zelenina… Je prokázáno, že středomořská strava působí kladně na četné aspekty našeho zdraví. Studie nedávno publikovaná na stránkách časopisu Neurology říká, že dělá dobře i mozkovým buňkám člověka. Když jí alespoň pět druhů potravin zahrnutých do středomořské stravy, zpomaluje se atrofie mozku, která je typickým projevem procesu stárnutí.

Studie, kterou vedla lékařka Yian Gu z Institutu pro výzkum Alzheimerovy choroby a stárnutí mozku při americké Kolumbijské univerzitě, pracovala se 674 osmdesátníky, kteří nevykazovali známky demence.

Všichni účastníci studie vyplnili dotazník o svých stravovacích návycích. Pak byli vyšetřeni magnetickou rezonancí mozku, kdy byl zjišťován celkový objem mozku, objem šedé a bílé hmoty, a podrobili se ještě dalším vyšetřením.

Vědci objevili, že kdo se věrněji držel středomořské stravy, měl větší mozek.

U osob, které se stravovaly podle zásad středomořské kuchyně, byl celkový objem mozku o 13,11 mililitru větší, objem šedé hmoty mozkové byl o pět mililitrů větší a objem bílé hmoty mozkové byl větší o 6,41 mililitru.

Vliv na objem veledůležité šedé hmoty mozkové mají především jídelníčky s vysokým podílem ryb a nízkým podílem ostatních druhů masa.

Jídelníčky s malým množstvím masa (jiného než rybího) mají rovněž pozitivní vliv na celkový objem mozku, zatímco jídelníčky bohaté na ryby jsou také spojovány s větší tloušťkou mozkové kůry.

Autoři studie připomínají, že je zatím předčasné hovořit o jasných příčinných souvislostech, avšak kladný vliv středomořské diety na mozek je nepochybný.

Vědci na základě této studie dospěli k závěru, že čím více se držíme středomořské stravy, tím méně se projevuje stárnutí mozku, jako by se náš mozek omladil o pět let.

„Výsledky našeho výzkumu napovídají, že je potenciálně možné předcházet přirozené atrofii mozku způsobené stárnutím jednoduše takm, že si zvolíme zdravou stravu,“ konstatovala lékařka Yian Gu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *