- Otoskleróza je častou příčinou ztráty sluchu, zejména u mladých dospělých. Za normálních okolností začíná ve 20. nebo 30. letech věku a postihuje přibližně 1 ze 200 set lidí.
- Otoskleróza postihuje malé kosti ve středním uchu. Přesněji řečeno, ovlivňuje třmínky, což je ve skutečnosti nejmenší kost v těle.
- Normálně tyto kosti středního ucha hrají opravdu důležitou roli při vedení zvukových vibrací z ušního bubínku do vnitřního ucha. U otosklerózy však nemohou vibrovat, takže zvukové vibrace již nemohou projít do vnitřního ucha.
- Víme, že otoskleróza může být zděděna, a asi ve čtvrtině případů existuje silná rodinná anamnéza.
Otoskleróza vzniká již u mladých lidí, většinou ve věku 20–40 let. Kromě dědičných vlivů se na onemocnění podílí i hormonální výkyvy
Otoskleróza je termín odvozený od slov: oto, což znamená „ucho“, a skleróza, což znamená „abnormální vytvrzení tělesné tkáně“. Tento stav je způsoben abnormální přestavbou kostní tkáně ve středním uchu. Přestavba kostní tkáně je celoživotní proces, při kterém se kostní tkáň obnovuje nahrazením staré tkáně novou (přestavba kostní tkáně probíhá po celý život, ve stáří pomaleji).
U otosklerózy abnormální přestavba kostní tkáně narušuje schopnost zvuku cestovat ze středního ucha do vnitřního ucha. Otoskleróza postihuje miliony lidí v Evropě. Mnoho případů otosklerózy je považováno za zděděné. Nejohroženější jsou bílé ženy středního věku.
Otoskleróza je degenerativní onemocnění postihující kostěný labyrint vnitřního ucha.
Příčiny – co způsobuje otosklerózu?
Otoskleróza je nejčastěji způsobena, když jedna z kostí ve středním uchu, uvízne na jednom místě. Když tato kost není schopna vibrovat, zvuk nemůže cestovat přes ucho a sluch se zhoršuje.
Proč k tomu dochází, je stále nejasné, ale vědci si myslí, že by to mohlo souviset s předchozí infekcí spalniček (virus spalniček nejspíše aktivuje odpovědné geny a dojde ke spuštění onemocnění – frekvence onemocnění je v dnešní době nižší v souvislosti právě se zavedením očkování proti spalničkám), stresovými zlomeninami kostní tkáně obklopující vnitřní ucho nebo poruchami imunity. Otoskleróza má také tendenci probíhat v rodinách. Je tedy víceméně jisté, že důležitou roli hraje genetická predispozice (vrozené předpoklady k této nemoci), které zdědíme po rodičích.
Může to také souviset s interakcí mezi různými buňkami imunitního systému známými jako cytokiny. Vědci se domnívají, že správná rovnováha těchto tří látek je nezbytná pro zdravou remodelaci kostí a že nerovnováha v jejich hladinách by mohla způsobit druh abnormální přestavby kostní tkáně, ke které dochází při otoskleróze.
Dle mnoha odborníků a lékařů hrají důležitou roli také hormonální vlivy, první projevy onemocnění se u žen často objeví v době těhotenství, laktace (kojení) a klimakteria (přechodu).
Jak je diagnostikována otoskleróza?
Otosklerózu diagnostikují lékaři, kteří se specializují na sluch. Patří mezi ně otolaryngolog (běžně nazývaný ORL, protože to jsou lékaři, kteří se specializují na onemocnění uší, nosu, krku a krku), otolog (lékař se specializací na onemocnění uší) nebo audiolog (ten je vyškolený k identifikaci, měření a léčbě poruch sluchu).
Prvním krokem v diagnostice je vyloučení dalších nemocí nebo zdravotních problémů, které mohou způsobit stejné příznaky jako otoskleróza. Další kroky zahrnují sluchové testy, které měří sluchovou citlivost (audiogram) a zvukové vyšetření středního ucha (tympanogram).
Tympanometrie je vyšetření používané k testování funkce středního ucha a mobility bubínku a kůstek středního ucha změnou tlaku vzduchu v ušním kanálku.
Někdy se k diagnostice otosklerózy používají také zobrazovací testy – například CT.
Projevy otosklerózy
Hlavním projevem otosklerózy obvykle bývá postupná ztráta sluchu, někdy se objevuje i pocit hučení a pískání v uchu (odborně tinnitus).
Vzhledem k blízkému uložení smyslového ústrojí rovnováhy a pohybu se může objevit i motání hlavy.
Jak se léčí otoskleróza?
V současné době neexistuje účinná léčba otosklerózy, i když existuje naděje, že pokračující výzkum remodelace kostí by mohl identifikovat potenciální nové terapie. Mírnou otosklerózu lze léčit pomocí naslouchátka, které zesiluje zvuk, ale často je nutný chirurgický zákrok.
Při postupu známém jako stapedektomie chirurg vloží protetické zařízení do středního ucha, aby obešel abnormální kost a umožnil zvukovým vlnám cestovat do vnitřního ucha a obnovit sluch (chirurg se dostane do dutiny středního ucha a místo nefunkčního třmínku se použije jeho náhrada).
Chirurg se dostane do dutiny středního ucha a místo nefunkčního třmínku se použije jeho náhrada
Je důležité prodiskutovat jakýkoli chirurgický zákrok s ušním specialistou, abyste objasnili potenciální rizika operace. Například určitá ztráta sluchu může přetrvávat i po stapedektomii a ve vzácných případech může operace skutečně zhoršit sluch. Operace však ale bývá ve velkém procentu případů úspěšná.
Poruchy rovnováhy a závratě lze ovlivnit léky proti závratím (antivertiginóza).
Pár slov o otoskleróze na závěr
Otoskleróza se vyskytuje u mužů i žen, ale ženy jsou obvykle postiženy o něco častěji. Otoskleróza postihuje lidi v nejlepších letech života kolem středního věku. Je známo, že těhotenství situaci zhoršuje.
Zdroje článku a studie
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Implantát umožňuje dětem dohnat ostatní, říká lékař | Zdraví
LN Když se mluví o problémech se sluchem, většině lidí se vybaví sluchadlo. Dokáže tento přístroj pomoci většině nedoslýchavých?Sluchadlo může v některých případech zlepšit sluch až téměř k normální úrovni. Velmi však záleží na typu poruchy sluchu. Pro některé poruchy sluchu je vhodná chirurgická léčba.
Například v léčbě otosklerózy, při níž je příčinou nedoslýchavosti zatuhnutí středoušní kůstky – třmínku – ve spojení s vnitřním uchem. Při operaci je nutno nefunkční třmínek odstranit a nahradit ho umělou protézkou.
Jestliže je příčinou poruchy sluchu otvor v bubínku, opět je nejlepší léčba chirurgická, při níž se z vaziva či chrupavky vytvoří bubínek nový.
LN V posledních letech dělají lékaři test sluchu dětem hned v porodnici.
Co se děje, když zjistí problém?Cílem je co nejdříve odhalit poruchu sluchu u dětí a umožnit jim včasnou rehabilitaci sluchu, a tím i řádný vývoj řeči. Řeč se bez sluchové zpětné vazby nemůže řádně vyvinout.
Sluchadlo může mít dítě již od raného věku. Jestliže je dítě hluché a je indikována rehabilitace sluchu kochleárním implantátem, operují se již i roční děti.
LN Takže tento implantát pomůže s naprostou hluchotou?Kochleární implantát je neuroprotéza, která nahrazuje periferní část smyslového aparátu ucha. Při operaci je do hlemýždě ve vnitřním uchu, kde začíná vlastní sluchový nerv, zaveden svazek elektrod.
Kochleární implantát transformuje zvuky z okolí pacienta na elektrické impulzy, které dráždí v hlemýždi sluchový nerv, a stimuly jsou vedeny do sluchového centra v mozkové kůře, kde jsou zpracovány a dekódovány.
Kochleární implantát tedy nepomůže těm, kteří mají porušený sluchový nerv či vyšší sluchové dráhy v mozku.
LN Jde v Česku o běžnou operaci?První kochleární implantát v Československu byl voperován v roce 1987 na pracovišti, které nyní vedu (Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy tehdy sídlila ve Všeobecné fakultní nemocnici, nyní již více než 20 let působí ve Fakultní nemocnici v Motole). V České republice jej ročně získá téměř sto pacientů, z toho přibližně osmdesát v motolské nemocnici.
Na zdejší klinice je to kolem 35 dospělých ročně, na Klinice ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole, kterou vede přednosta MUDr. Jiří Skřivan, přibližně 45 dětí za rok.
U dětských pacientů jsme započali již i s oboustrannou kochleární implantací, která nejen umožňuje rehabilitovat sluch a umožnit vývoj řeči, ale zajistí i schopnost prostorového slyšení.
Problémem je, že počet pacientů s implantátem na počet obyvatel ČR je stále nižší než ve většině vyspělejší Evropy. Důležité je správné a časné vyhledání pacientů. Určitě se zlepšil včasný záchyt vrozené hluchoty u novorozenců. Přestože není screening sluchu u novorozenců legislativně zakotvený, podařilo se výraznou aktivitou ORL lékařů tento program ve většině porodnic v Česku zajistit.
LN Je takto brzké odhalení poruchy sluchu zásadní?Díky screeningu sluchu novorozenců se velmi výrazně snížil průměrný věk implantace u novorozenců, kteří se narodili hluší. Operujeme je obvykle, když jim ještě nejsou dva roky, a velmi se tím blížíme evropské úrovni. Čím dříve začne rehabilitace sluchu u novorozence, tím má menší ztrátu za přirozeně se vyvíjejícím dítětem.
Musí zrychlit svůj vývoj, aby ve věku, kdy začíná školní docházku, dítě mělo už řádně vyvinutou řeč a jeho sluchové vnímání bylo takové, aby stačilo vrstevníkům. Jestliže začne rehabilitace až ve čtyřech letech, za dva roky ztrátu nedohoní. Když se však podaří operovat ve věku kolem jednoho roku, pravděpodobnost, že vše dožene, je velmi vysoká, dítě obvykle funguje zcela bez odezírání.
LN Pomohlo by plošné vyšetření sluchu i u dospělých?Screening v takové formě jako u novorozenců u dospělých neexistuje. Ale u nich je obrovská výhoda, že to jsou obvykle pacienti ohluchlí v pozdějším věku a mají normálně vyvinutou řeč.
Důležité je, aby byl co nejkratší interval mezi dobou, kdy ohluchnou, a kdy se postupně mění schopnost centrálního zpracování zvuku v mozku. Mají plně vytvořené sluchové centrum v mozkové kůře, plně vybudované řečové a sluchové spoje.
Když není sluchová dráha mezi vnitřním uchem a sluchovou kůrou mozku využívána, její funkčnost se postupně vytrácí. A čím později se propojení obnoví, tím déle trvá rehabilitace. Pacient může mít i trochu setřelou řeč, protože nemá zpětnou vazbu přes svůj sluch.
Tady je důležitý apel zejména na lékaře, ale i pacienty, aby věděli o kochleárním implantátu. Lékař by měl takového pacienta co nejdříve odeslat k implantaci. Prodlení tu ale není tak nebezpečné jako u dětí.
LN Dospělým s vrozenou hluchotou tedy implantát nepomůže?Pomůže. Většina vrozeně hluchých pacientů, kteří nebyli dosud zaimplantováni, používá s různou mírou efektivity sluchadla. Kochleární implantát i těmto pacientům obvykle nabízí nejlepší možnost slyšení.
Otoskleróza: příznaky, léčba
Otoskleróza je degenerativní onemocnění postihující
kostěný labyrint vnitřního ucha. Dochází k přestavbě
kostní části vnitřního ucha a tím i k jeho poškození a ztrátě
sluchu.
Abychom pochopili podstatu onemocnění, musíme nejdříve vysvětlit
anatomii ucha. Lidské ucho jakožto orgán má tři části. Část
vnější, kterou všichni dobře známe je vnější ucho.
Je
tvořeno ušním boltcem, zevním zvukovodem a bubínkem, který je na konci
zvukovodu a přenáší zvuk do středního ucha, jež se nachází za ním.
Druhou částí je tedy střední ucho, které je tvořeno
dutinou, uvnitř které se nachází převodní systém tří miniaturních
středoušních kůstek, jejichž úkol je přenášet zvuk tím, že se
rozkmitají. Třetí částí lidského ucha je vnitřní ucho,
což je orgán, který zastává dvě hlavní funkce.
První funkcí vnitřního
ucha je sluch (v části zvané hlemýžď) a druhá je
vnímání pohybů a rovnováhy (to se děje ve váčcích a
polokruhovitých kanálcích). Celé vnitřní ucho je tvořeno částí
kostěnou (kostěný labyrint) a blanitou (blanitý labyrint), přičemž
blanitá se nachází uvnitř kostěné.
Od středního ucha je vnitřní ucho
oddělené otvorem v kostěné části nazývaným „oválné okénko“. Na
toto oválné okénko nasedá poslední ze tří středoušních kůstek
třmínek (stapes). Zvuk, který dorazí k vnějšímu uchu je zachycen boltcem
a dále veden zevním zvukovodem k bubínku.
Ten se rozechvěje a rozkmitá tak
i systém středoušních kůstek, které přenáší vibrace až k oválnému
okénku. Díky oválnému okénku se rozkmitá i tekutina uvnitř vnitřního
ucha (endolymfa) a tyto vibrace jsou již detekovány skutečným sluchovým
orgánem uvnitř hlemýždě (tzv. „cortiho orgán“). Takto tedy dochází
k vnímání zvuku v našem sluchovém orgánu a my se nyní pojďme podívat,
co se děje při otoskleróze.
Při otoskleróze dochází k přestavbě a změně struktury
určitých okrsků kostěné části vnitřního ucha, probíhající
novotvorba kosti může poškodit správnou funkci vnitřního a potažmo
i středního ucha. Jestli chorobný proces ovlivní sluch či ne, záleží
hlavně na tom, v jaké části kostěného labyrintu začnou probíhat
kostěné změny.
Nejčastěji je postiženo oválné okénko,
kdy dochází k jeho zkostnatění, třmínek je postupně
víc a víc fixován a jak přirůstá k oválnému okénku, tak se postupně
omezuje jeho pohyblivost a on nemůže správně přenášet zvukové
vibrace.
Dojde až k jeho úplnému kostěnému srůstu se
zkostnatěným oválným okénkem a přenos zvuku převodním systémem je
znemožněn. Je třeba říct, že sluchový orgán (cortiho orgán) je schopen
vnímat zvuk dvěma způsoby. Jednak je možné tzv. „převodní
vedení“, které bylo popsané výše a které je hlavním způsobem
slyšení, ale druhou možností je i tzv.
„kostěné
vedení“, kdy zvuk rozechvívá kosti lebky a tak se
vibrace kostmi přenesou až do vnitřního ucha a tam také rozechvějí
endolymfu i v případě, že převodní systém středního ucha (sluchové
kůstky) nefunguje. Když tedy dojde k úplnému znehybnění třmínku,
nazýváme tento stav při oboustranném postižení tzv.
„převodní
hluchota“, kdy pacient je sice téměř hluchý, ale jisté zvuky je
přeci jen schopen slabě slyšet právě díky kostnímu vedení.
S postupem doby však u nemocných může docházet i k postižení
ostatních částí kostěného labyrintu a poškození samotného sluchového
(cortiho orgánu) a pacient může ohluchnout na postižené ucho úplně (tzv.
„percepční hluchota“).
Nedoslýchavost bývá často oboustranná, i když
asymetrická (nestejně vyjádřená na obou stranách).
Rozvíjí se pomalu a postupně, někdy se může dojít k situaci, že
postižený lépe rozumí v šumu (tzv. paracusis Willisi).
Dalším příznakem jsou ušní šelesty, odborně
nazývané „tinnitus“, které mají nejčastěji charakter hučení, někdy
i takzvaného pulzního šelestu, kdy se intenzita rytmicky mění.
Pacient
slyší tento zvuk neustále, i v naprostém tichu, kdy se většinou
intenzita ještě zvyšuje, protože není přehlušen okolními zvuky. Bývá
velmi nepříjemný a často postiženého velmi hendikepuje.
Tinnitem trpí asi
dvě třetiny pacientů s otosklerózou.
Někdy se mohou objevit i závratě v důsledku
postižení rovnovážného ústrojí vnitřního ucha.
Otoskleróza postihuje dvakrát častěji ženy než muže, obvykle se
objevuje okolo 20. roku věku, vzácně v pubertě. U dětí se onemocnění
nevyskytuje. Je prokázáno, že čím dříve se onemocnění projeví, tím
rychlejší bude jeho postup a větší bude i percepční složka (poškození
samotného sluchového orgánu).
U žen se onemocnění projevuje nejčastěji v době velkých
hormonálních změn, to je během těhotenství, kojení a v době klimakteria
(přechodu do menopausy).
Je zajímavé, že otoskleróza je čistě onemocněním bílé rasy,
například černoši touto nemocí vůbec netrpí. Pokud by se tak stalo, je
velmi pravděpodobné, že má pacient tmavé pleti ve svém rodokmenu předka
bílé rasy.
Tento fakt nenechává pochyby o tom, že onemocnění má
genetický podklad, který způsobuje jeho vznik.
Rizikové faktory otosklerózy
Rizikovým faktorem je příslušnost k bílé rase.
Příčiny otosklerózy
Příčiny vzniku otosklerózy jsou neznámé. Jisté však je, že roli
hraje genetická predispozice (vrozené předpoklady), které
zdědíme po rodičích. To je doloženo faktem, že otoskleróza se vyskytuje
jen u jedinců bílé rasy nebo u jedinců, kteří alespoň mají předky
příslušející k bílé rase.
Svou úlohu také hrají hormonální vlivy, první projevy
onemocnění se u žen často objeví v době těhotenství, laktace (kojení)
a klimakteria (přechodu).
Dále je pravděpodobný vliv infekce spalničkami,
přičemž virus spalniček nejspíše aktivuje odpovědné geny a dojde ke
spuštění onemocnění. Dlužno podotknout, že frekvence onemocnění je
v dnešní době nižší v souvislosti se zavedením očkování proti
spalničkám.
Prevence otosklerózy
Není známá účinná prevence otosklerózy.
Léčba otosklerózy
Léčba se provádí operačně, chirurg se dostane do
dutiny středního ucha a místo nefunkčního třmínku se použije jeho
náhrada.
Je to takzvaný pistony, které jsou vyrobené nejčastěji ze zlata,
titanu nebo z teflonu. Piston je miniaturní protéza, která supluje funkci
třmínku a přenáší zvukové vibrace do vnitřního ucha.
Postižený tak
může znovu získat zpět svůj ztracený sluch. Operace bývá ve velkém
procentu případů úspěšná.
Konzervativním způsobem léčby nedoslýchavosti může být
používání sluchadel, či jiných pomůcek pro sluchově
postižené.
Poruchy rovnováhy a závratě lze ovlivnit léky proti závratím
(antivertiginóza).
Komplikace otosklerózy
Komplikovaný průběh onemocnění může vyústit v hluchotu, poruchy
rovnováhy, velmi problematické jsou ušní šelesty (tinnitus).
Diskuse o otoskleróze
- Otoskleroza
- Otoskleroza a
pojištění
Diskuze Otoskleróza a pojištění
Zdravím, je tu z vás některá, s touto nemocí? Pokud ano, jste
pojištěná? já si sjednala pojistku s tím, že o žádně nemoci nic
nevím, nic nemám v lékařských záznamech..Poté jsem šla k ušní
lékařce s tím, že rok mám problém s uchem – diagnóza-otoskleroza.
Následně hospitalizace v nemocnici-operace a poté zaslání dokumentů
pojišťovně s nárokem na vyplacení pojistného za pobyt v nemocnic.Avšak
zamítnuto s důvodem, že jsem uvedla rok problém se sluchem.Ale NIKDY a
NIKDE jsem nebyla s tím u dr.
a neměla o tom vedený žádný záznam!
takže protože jsem uvedla rok problém a ani člověka nenapadlo jak to
všechno dopadne a že bude muset na operaci, že je bez nároku.Jsou to
kurv.!!! Přiklad:
takže pokud člověka bolí břiho,2,3,4 měsíce, k doktorovy
nejde..
6měsíc si sjedná pojistku a za další 2 měsíce už bolest nemůže
vydržet a jde k dr,ten mu zjistí že má asi třeba kýlu.Kýla se
potvrdí(následkem 8měs.
kýla dorostla i s bolestmi), je
hospitalizován,operován a pak si nárokuje vyplaceni hospitalizace a oni mu
řeknou, bouhužel, tu kýlu jste měl před uzavřením pojistky,která vám
s postupem času narostla, nemáte tudíž nárok!!!??? chápete mě prosím
Vás někdo? jsem tímto přístupem strašně naštvaná..
člověk nikdy neví
co se mu objeví, a jestli něco pociťuje a neví…a prostě pak nárok
nemá…tak ať jdou někam..Děkuji,že jste to některá z vás přečetla
dokoknce a odpověděla,i když s tím zkušenost nemá a dala názor? děkuju
Velikost písma:
pokud jsi to měla rok, tak jsi prostě zatajila skutečnosti pojišťovně,
přece záleží na tvém zdravotním stavu a ne na tom, jestli jsi trubka,
kašleš na to a nejdeš k mudr, když máš ROK problémy…
to je jako kdybys myslela, že chřipka máš až když ti jí
diagnostikuje lékař…
víte vůbec co je otoskleroza?
nejde o diagnozu, jde o to, ze jsi mela ROK problem, takze kdyz jsi
podepisovala smlouvu, uz jsi nemocna byla a vedela jsi o tom…
chtela jsi nazory, tak se nerozciluj
Pokud zaškrtneš v pojistné smlouvě,že jsi zdravé a s ničím se
neléčíš.Tak bych ani nečekala nějaké vypořádání.
nikkita píše:
už jsem psala že názory sem..ale taky jsem psala, když už někdo píše
jako ty,tak ať si odpustí ty narážky trubkou..neznáme se,tak prostě takhle
reaguji..ten ROK jsem nevěděla že je to nemoc…mohlo to být
zalehlé,cokoliv..ale těžko vysvětlovat když to někdo nechápe
tak ty tu použiješ vulgarismus a to je v pořádku? mimochodem jsem psala
totéž co verenika
…případ uzavřen,dík za komentář
ja bych to shrnula takto: „jsou to hajzlové“
nedavno bezel dokument o zdravotnictvi v USA „Sicko“ a tam jim tohle
delaji bezne a nejedna se o nejake pripojisteni, ale o hrazeni zakladni pece.
priklad: zena potrebuje operaci (rekneme zlucniku), tak urednici jdou do jejich
papiru a bhledaji duvody, proc by ji nemuseli hradit – nasli – ze zatajila
kvasinkovou infekci. pritom v dotazniku se ji ptali na vazne nemoci! a pod.
Lidi tam umiraji. protoze jim odmitnou hradit zivot zachranujici vykony.
vse
musi mit domluveno s pojistovnou predem, kdyz je srazi na ulici auto, tak jim
pojistovna neuhradi zachranku, protoze to nemeli sjednane predem.
My kdysi koukali na nejake zdravotni pripjisteni u Kooprativy a po procteni
podnimenk jsem zjistila, ze pravdepodobnost, ze neco budou hradit, je minimalni.
treba zhnouhbne mozkove nadory chteli mit potvrzene histologicky – to se nedela,
na CT je to videt na prvni pohled a histologie by byla jen dalsi tyrani pacienta
– ale taky smula pro pojistence. a podobne.
to jo, když tě srazí auto,tak ti nic nedají, protože můžou říct, že
jsi to mšla domluvené …je to na hovno…
Ahoj Nikkito, konečně jsem našla někoho s tím stejným problémem.
Včera měla moje dcerka 4 měsíce. Mám také oboustranou otosklerozu,
lékař v Motole mě vůbec nedoporučoval kojení, samotné těhotenství dá
organismu tak strašně zabrat.
Já mám operované jedno ucho a i to
operované ucho se mi v těhotenství zhoršilo. Chceme druhé miminko, chtěla
jsem hrozně kojit(kojení je taky šílená hormonální zátěž pro
ogranismus), ale vypadá to, že budu ráda, když v těhotenství neohluchnu.
Není to žádná sranda. Budu ráda, za Tvoje zkušenosti.
Tvůj příběh
s pojištovnou jsem četla a chápu Tvoje reakce.
Pískání v uších, tinnitus: Příčiny, příznaky, léčba a spojení s koronavirem
Tinnitus rozdělujeme na:
- akutní (trvá méně než šest měsíců)
- chronický (ten se u pacientů vyskytuje častěji a trvá déle než půl roku, někdy i celý život)
Léčba tinnitu je závod o čas. Více čtěte zde
Příčiny vzniku
Lidé si obecně myslí, že za tinnitus je zodpovědné ušní onemocnění, většinou tomu tak není. Přesnou příčinu vzniku tinnitu je velmi těžké odhalit. Na vině může být:
- dlouhodobý stres
- záněty středního ucha (zvláště chronické záněty)
- záněty vnitřního ucha (labyrintitida)
- ucpání ucha mazovou zátkou
- prožití akustického traumatu (hlasitý hudební koncert)
- úraz v oblasti hlavy či krku
- blokáda krční páteře (tinnitem trpí čím dál mladší lidé v důsledku stresu i špatného postavení krční páteře – používání mobilů, natahování brady směrem k monitoru počítače atd.)
- Ménièrova nemoc provázená poruchou rovnováhy tekutin ve vnitřním uchu
- stařecká nedoslýchavost
- otoskleróza (onemocnění charakterizované přestavbou kostních částí středního ucha)
- nádory, zejména tumor 8. hlavového nervu (tzv. statoakustiku neboli Neurinom akustiku – Vestibulární schwannom) aj.
- koronavirus Covid-19 (v poslední době se mluví o tom, že koronavirus může způsobovat nebo zhoršovat tinnitus. Více čtěte zde.).
Projevy
Pacienti s tinnitem obvykle popisují, že v jednom nebo obou uších slyší hlasité šumění, pískání, hučení, zvonění nebo jiné nepříjemné zvuky, které mají stálý nebo proměnlivý charakter (pacienti vnímají tinnitus nejčastěji jako vysoký tón s frekvencí někde mezi 125–16000 Hz a o intenzitě zhruba 5–15 dB).
Někteří dokonce uvádějí, že slyší i několik zvuků najednou, které zní například jako zvuk staré lednice, vrnění počítače a podobně. Tinnitus může být tichý, ale i hlasitý do té míry, že pacientům znepříjemňuje život. Ušní šelesty se nejvíc projevují v noci, tedy v tichu, což vede k nespavosti a někdy i psychickým problémům.
Pískání v uších psychosomatika
Mnohdy je pacienty pozitivně vnímána pomoc v podobě psychoterapie (a někdy je též nezbytná). Může odhalit skryté příčiny tinnitu, které souvisejí kupříkladu s prožitým traumatem (úmrtí v rodině, rozchod). U vážných případů jsou doporučována antidepresiva.
Vyšetření
Pacienti obvykle podstupují celou řadu vyšetření:
- vyšetření u praktického lékaře
- komplexní vyšetření na ORL
- RTG, CT či magnetická rezonance (mozek, krční páteř)
- neurologické vyšetření
- vyšetření na stomatologii (kvůli podezření na poškození spánkového kloubu)
Léčba
Jak zastavit pískání v uchu
Pro léčbu tinnitu zatím neexistuje žádná spolehlivá metoda zaručující stoprocentní účinek. Existují ale způsoby, jak se dá zmírnit. U akutního tinnitu musí lékaři nejprve vyloučit, že na vině není ušní onemocnění. Lidé trpící chronickým tinnitem se ve většině případů musí smířit s tím, že se onemocnění nikdy úplně nezbaví.
Léčbu se rozhodně nevyplácí odkládat. Více čtěte zde.
Tinnitus není nemoc, ale příznak, a pokud není objevena pravá příčina jeho vzniku, nelze jej zcela vyléčit. Některé metody ale pomáhají pacientů naučit se s tinnitem žít.
TRT terapie Jde o jedinou oficiální metodu léčby tinnitu. Cílem TRT terapie (Tinnitus Retraining Therapy) je, aby si pacient na svůj tinnitus zvykl a snížil jeho vnímání k bodu, kdy mu přestane vadit. To pak vede k celkovému zlepšení kvality jeho života. TRT terapii nabízí v Česku Thomayerova nemocnice Praha nebo klinika Opava Medica.
Laserová terapie Některá specializovaná centra u nás nabízejí i možnost terapie tinnitu nízkovýkonným laserem.
Ze studie jednoho z nich, které provedlo v roce 2002 průzkum mezi 200 pacienty s tinnitem, vyplynulo, že 22,2 % pacientů se díky laserové terapii zbavilo svého tinnitu úplně.
Účinky této metody na chronický tinnitus ale přesto nejsou oficiálně a jednoznačně potvrzeny.
Infúzní terapie
ORL lékař může pacientům s tinnitem nabídnout terapii infúzemi. Jejím smyslem je dodat smyslovým buňkám více kyslíku a výživných látek.
Při terapii se pacientovi podávají kortikoidy a vazoaktivní léky.
Infúzní terapie přináší výsledky především v akutním stadiu tinnitu, který se u pacienta objevil jako následek prodělaného zvukového traumatu nebo po ztrátě sluchu.
Rehabilitace
Pokud je příčinou tinnitu špatné postavení krční páteře, lidé často končí v ordinacích fyzioterapeutů a docházejí na pravidelné rehabilitace.
Léky
Betahistin, Betaserc (léky na prokrvení vnitřního ucha)Jde o českými ORL lékaři nejčastěji předepisované léky při akutním tinnitu. Používají se především k léčbě projevů Ménièrova syndromu, jako jsou závratě, tinnitus, ztráta sluchu či nucení na zvracení.
Tyto léky zvyšují průtok krve ve vnitřním uchu a můžou tedy pacientovi s tinnitem pomoci – ovšem pouze v případech, kdy příčina tinnitu tkví právě ve vnitřním uchu.
Z lékařského pohledu jsou tyto léky vhodné jen u akutního tinnitu, mnozí pacienti ale léky užívají i dlouhodobě.
- Dalš informace o lécích na tinnitus najdete zde.
- V případě úzkostných stavů a nespavosti se nebojte navštívit psychiatra, který vám předepíše léky na zklidnění a nespavost.
- Doporučení na podporu léčby Lidé trpící tinnitem by se měli obecně snažit omezit:
- stres
- alkohol i kofein, i když působení všech těchto faktorů na intenzitu tinnitu nebylo zcela prokázáno
- kořeněná jídla
- glutamát (látka obsažená v dochucovadlech, sójové omáčce a asijských jídlech, která většímu množství pacientů tinnitus skutečně zhoršila
- aspirin a jeho nadměrné užívání může zhoršit tinnitus – to samé platí u některých antibiotik
Pískání v uších v tichu
Stres vyvolaný nepříjemnými zvuky v uších se dá mírnit terapeutickými nahrávkami, které jsou volně dostupné na internetu.
Na maskování tinnitu funguje i poslech uklidňující hudby s delta vlnami nebo takzvaným bílým šumem.
Některým pacientům pomáhá také zvuk proudící vody (sprcha), ale na každého zabírají jiné metody „překrytí“ nepříjemných zvuků v uších.
Používejte masker (hudba ve sluchátkách apod.), pokud cítíte, že je pro vás užitečný. Někteří lidé preferují naslouchátko, které zesiluje okolní hluk a tím vlastně zastává funkci maskeru.
Jednou z metod, která se u tinnitu nějaký čas uplatňovala a stále se využívá, je používání tzv. noiseru, což je elektronická pomůcka (vkládá se do ucha), která vytváří měkký příjemný šum.
O další metodě překrytí tinnitu čtěte zde.
Bylinky
Lékaři také často doporučují pravidelné užívání volně dostupných léků na rozšíření cév v mozku, jako je například ginkgo biloba.
Výskyt tinnitu
Podle odhadů se s tinnitem alespoň jednou za život setkala zhruba polovina populace a asi 10 % lidí trpí chronickým tinnitem. Mezi seniory je výskyt o něco větší, ale v poslední době se s ním léčí i mladí lidé. V Česku se počet lidí s tinnitem odhaduje na zhruba 600 až 700 000. V Německu je to 6 až 7 milionů, v USA 30 až 35 milionů.
Lidé často se pohybující na hlukově exponovaných místech (hudebníci, zvukaři apod.) by se měli pravidelně (jednou ročně) dostavit na audiometrické vyšetření, které hodnotí sluchové ztráty v důsledku nadměrného hluku. Právě tito lidé mimo jiné také často trpí tinnitem.
Další informace o výskytu tinnitu ve světě čtěte zde.
Jak správně čistit uši?
Názor lékařů na domácí čištění uší není jednotný, nicméně jemné čištění jednou za 14 dní po zvlhčení (sprchování, koupání) by mělo být v pořádku.
V každém případě je to věc zcela individuální, někdo má více mazových žlázek, tvoří se mu tedy více mazu.
Pro zajímavost – dnes už se na ORL odstraňuje maz pod ušním mikroskopem, nemusíte tedy podstupovat ne vždy příjemný výplach uší proudem vody jako dříve.
Autor: Marie Bezděková
Neustálé moře v uších
Tinnitus je odborný název pro šumění, pískání, praskání a zvuky, které člověk slyší v uchu nebo v hlavě, aniž by vycházely z konkrétního zdroje zvenčí. Tyto zvuky slyší pouze pacient a okolím nejsou vnímány. V těchto případech hovoříme o subjektivním tinnitu.
Velmi vzácně se může vyskytnout i takzvaný objektivní tinnitus, který se u pacienta projevuje stejně, ale je slyšitelný i pro okolí nebo změřitelný fonendoskopem. Podle doby trvání dělí lékaři tinnitus na akutní (do šesti měsíců trvání) a chronický (nad šest měsíců trvání).
Ačkoli se obecně nejčastěji předpokládá, že tinnitus je způsoben ušním onemocněním, ve většině případů to tak není. Přesnou příčinu, zejména u chronického tinnitu, bývá velmi složité odhalit.
Příliš stresu a hlasitosti
Příčiny vzniku tinnitu, který je v naší zemi diagnostikován u 800 000 pacientů, nejsou doposud zcela známé. Odborníci se přiklánějí k názoru, že vyšší výskyt nemoci má na svědomí narůstající stres a stále hlučnější prostředí, které nás obklopuje.
Půjdeme-li na hlučný koncert, možná si ani neuvědomujeme, co riskujeme. Právě silné přepětí sluchu, které ucho traumatizuje při hlasitém poslouchání hudby ze sluchátek, je totiž nejčastější příčinou vzniku ušního šelestu. Stejné riziko představuje i střelba bez tlumiče, hlasité rány při ohňostrojích.
Silným zvukem, ať už náhlým nebo ustavičným, dochází k poškození vláskových buněk ve vnitřním uchu, konkrétně v hlemýždi.
Když dojde k poškození většího počtu těchto buněk, nemohou být zvukové vlny patřičně měněny na nervové impulsy, dochází ke zcela chybné a odlišné reakci a vzniká ušní šelest.
Určitě není překvapující, že mezi dělníky se tyto obtíže vyskytují dvakrát častěji než u lidí ostatních profesí. Musíme si uvědomit, že sluchové orgány zatěžujeme 24 hodin denně, zatímco jiné orgány, třeba zrak, během spánku nepracují.
Tímto onemocněním si přechodně aspoň jednou za život prošel každý třetí člověk. Opravdu závažným tinnitem trpí okolo jednoho procenta pacientů, přičemž u některých se může výjimečně projevit i částečná ztráta sluchu. Pokud ale tinnitus přejde do chronické podoby, je farmakologicky těžko léčitelný.
Další příčiny věčného šumu
Dalšími možnými příčinami vzniku tinnitu jsou ucpaný zvukovod, virové infekce, poranění ucha a krvácení z něj, nádory, ale také prodělané choroby postihující přímo sluchový aparát, jako je chronický zánět středního ucha, stařecká nedoslýchavost a Meniérova nemoc (vyznačuje se nevolností, závratěmi a sluchovými šelesty). Nemoc se může objevit i při poškození krční páteře nebo u pacientů, jimž byla diagnostikována roztroušená skleróza. Také některá antibiotika a jiné léky mohou způsobit vznik tinnitu. Ačkoli je to k nevíře, spouštěcím faktorem pro vznik tinnitu může být i dlouhodobý stres se zvýšenou tvorbou adrenalinu, což může vést k nedostatečnému krevnímu zásobení vnitřního ucha. A ještě zajímavější je, že tito pacienti pak vypovídají, že byli pod takovým psychickým tlakem, že to již nemohli vystát a nebyli schopní „to dále poslouchat“.
Vědci se podle posledních výzkumů přiklánějí k názoru, že tinnitus není problém pouze sluchu či sluchové oblasti v mozku, ale že se jedná o mnohem komplexnější záležitost, na které se podílejí i další oblasti mozku. Navíc tinnitus se málokdy vyskytuje samostatně, většinou se projevuje jako následek jiných zdravotních obtíží.
U starších lidí předchází obtížím tzv. otoskleróza, kdy je sluch trvale poškozen v důsledku vysokého věku a dochází ke kostnatění třmínku, jenž spojuje střední a vnitřní ucho. Poruchy sluchu však mohou být v tomto případě odstraněny operativně.
U další části pacientů jsou na vině problémy s krční páteří, konkrétně změna v postavení krčních obratlů zejména po zranění.
K jednoduché diagnostice slouží v těchto případech „zacvakání“ spodní a horní čelistí – pokud zjistíme, že čelisti k sobě nepřiléhají tak, jak by měly, a jsou mezi nimi malé mezírky, je možné usuzovat právě na problémy ve vychýlené krční páteři.
Změnou postavení prvního a druhého krčního obratle totiž dochází ke zmáčknutí jedné z vertebrogenních arterií, jež zásobují krví mozek, a podle toho, jak dalece je „přimáčknutí“ intenzivní, se ušní šelest může objevovat v různé síle.
Nepříjemně ovlivňuje život
Je nesmírně důležité, aby si každý, koho tinnitus postihne, uvědomil, že sám o sobě není nebezpečným a život ohrožujícím onemocněním, ovšem extrémně nepříjemný být může, a pro většinu lidí také je. V každém případě je nutné podstoupit lékařská vyšetření, která buď vyloučí možnost, že by tinnitus mohl být symptomem nějakého vážného onemocnění, nebo tuto možnost potvrdí a určí další léčbu.
Ušní šelest není slyšen nikým jiným než pacientem, který jím trpí. Objektivně totiž žádné zvukové vjemy a vlny neexistují. Pískání v uších přitom může být trvalé, nebo se objevovat jen občas po určitou dobu.
Lidé postižení tinnitem si v důsledku toho stěžují na zhoršenou kvalitu odpočinku, spánku, ale také soustředění, strádají psychicky i fyzicky.
Často jsou podráždění a kvůli obtížím trpí pocity dyskomfortu, což vztahy s jejich okolím narušuje ještě víc.
Doprovodným tělesným příznakem je často i nedoslýchavost. Těžké případy ušního šelestu v 90 % případů vedou k dočasné či trvalé ztrátě sluchu. Více než 50 % pacientů s tinnitem má nejen psychické problémy, ale i problémy sociální, což se projevuje hlavně tím, že ztrácejí zájem o okolí. Jejich společenský život upadá, což je na druhé straně stresuje.
Absenci jakýchkoli psychických problémů uvedlo pouze 8 % dotázaných pacientů. Z dalších konkrétních problémů uvedlo 36 % pacientů zhoršenou soustředěnost, 32 % nespavost a 10 % rozmrzelost.
58 % účastníků studie prováděné na ORL v Hradci Králové uvedlo, že ušním šelestem trpí nepřetržitě, zatímco u jiných se dostavuje pouze na přechodnou dobu po pobytu v hlučném prostředí. 70 % dotázaných se svěřilo, že potížemi trpí déle než rok, většinou se přitom zhoršují večer a nejvíce jim život znepříjemňují v noci, když je ticho.
V této souvislosti je zajímavé, že pacientům trpícím tinnitem je doporučováno, aby se vyhnuli obtěžujícímu hluku, ale úplné ticho pro ně také není to nejlepší, neboť šelest v uších vnímají ještě naléhavěji.
Nikdo, ani pacient, ani lékař, by také neměl podceňovat fakt, že chronický šelest vede k silnému psychickému tlaku, který může mít za následek nespavost, pocity strachu a depresivní stavy, a ve velmi ojedinělých případech se mohou objevit i sebevražedné sklony nebo sklony k sebepoškozování. Pro pacienty s chronickým šelestem je pro zlepšení jejich psychiky zcela zásadní, aby si našli činnost, která je zabaví a pomůže jim přestat myslet na nepříjemné zvuky.
Možnosti léčby
Před zahájením léčby je nutné podrobit se vyšetření na ORL, ovšem jako nezbytné se často ukazuje také vyšetření na neurologii, interně, stomatologii, případně i jinde. Při onemocnění vnějšího a středního ucha se většinou objevují hluboké tóny ve formě hučení a bučení, při onemocnění vnitřního ucha se dostavují vysoké tóny jako pískání a syčení.
A protože příčin vyvolávajících ušní šelest je opravdu několik, nabízí se také řada terapeutických možností. Jednoznačně spolehlivá metoda však k dispozici není.
Proto je většinou pacient již na začátku upozorněn, že není dobré s ušním šelestem „bojovat“, ale naučit se ho brát jako součást sebe sama, protože často je opravdu reálné jen to, aby se pro něj stal ušní šelest poněkud snesitelnějším. Při akutním výskytu tinnitu se podávají infuze s látkami, které zlepšují kapalné vlastnosti krve.
Zlepšení krevní cirkulace a zásobování hlemýždě kyslíkem může mít podstatný efekt. Další možností je HBO – hyperbarická terapie kyslíkem, která sestává z několika sezení v přetlakové komoře. Pacient pod dozorem lékaře inhaluje stoprocentní kyslík, který se lépe dostane až do buněk, a zajistí tak lepší prokrvení ucha.