Hubnutí ->
Nemoci–studie ->Novinky ->Strava ->Zdraví ->Životní styl ->
Co vlastně jsou probiotika?
Jsou to žijící mikroorganismy, které po pozření obnovují mikrofloru ve střevech – podporují zdraví a zažívání. V našem zažívacím traktu žijí v symbióze dobré a špatné bakterie, jejich ideální poměr mezi nimi je 85% dobrých a 15% špatných. Na tomto poměru závisí naše zdraví.
Vzhledem k našemu životnímu stylu a stravovacích návycích, průmyslovým zpracováním, pasterizací a sterilizací potravin se dobré bakterie ničí. Celkově jsme vystaveni méně bakteriím než v minulosti, protože kvůli přísným hygienickým normám v průmyslové výrobě přežije v potravinách málo bakterií (špatných i dobrých).
Lidé využívali bakterie mléčného kvašení, tzv. laktobacily nebo probiotika, po tisíce let pro konzervaci i zvýšení nutriční hodnoty nejen mléčných potravin.
Výsledky mnoha vědeckých studií (například nedávná studie švédských vědců o přínosu laktobacilů pro lidský organismus) poukazují na pozitivní účinky probiotik na lidské zdraví a to zejména při potížích trávicího traktu.
Kazašští pastevci hojně užívající kysané mléko se dožívali neobvykle vysokého věku a například v Japonsku, zemi s nejdelší průměrnou délkou života, se probiotické výrobky hojně užívají.
Některé vědecké práce také poukazují na spojitost mezi přítomností laktobacilů v organismu a rozvojem alergií. Zatímco některé užitečné Lactobacilly byly přítomny v těle(organismu) ve 30-40 % u celé světové populace, dnes je to pouze 10-20 %. Tento pokles výskytu laktobacilů v těle obyvatel vyspělých zemí je přisuzován zejména nevhodnému stravování.
Hlavním důvodem je nižší konzumace kvašených potravin (například kysaného zelí) a nadměrné využívání konzervantů, které bakterie v těle zabíjejí.Probiotické mikroorganismy pomáhají našemu trávení a umožňují některým lidem konzumovat i takové potraviny, které by bez jejich pomoci nedokázali strávit a způsobily by jim nepříjemné zdravotní problémy.
K čemu probiotika nejvíce slouží a kde pomáhají?
- pomáhají produkovat určité druhy vitamínů, především vitamíny K a B (biotin, B1, B3, B6 a B12)
- produkují laktoferin-bílkovinu, která má schopnost vázat železo
- probiotické kultury produkují látky, které snižují pH hodnoty střeva
- užívání je vhodné jako prevence proti astmatu
- pomáhají i při zvládání stresu a migrén
- užíváním probiotik můžeme předcházet různým trávicím potížím, poševním infekcím i dalším onemocněním
- pomáhají při různých onemocněních: zejména při zánětlivých onemocněních žaludku a střev (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, rotavirové infekce)
- po léčbě antibiotiky, kdy pomáhá obnovit narušenou střevní mikroflóru
- při zácpě, průjmu či jiných nespecifických zánětech střev
- při infekci močových cest (muži-ženy)
- jako prevence proti různým onemocněním, které se často se vyskytují ve vyšším věku. při cestách do zahraničí kde hygiena potravin je velmi nízká
- při vaginální kvasinkové infekci
- jako doplněk při užívání antikoncepce
- jako doplněk k výraznému snížení frekvence výskytu průjmu
- užitečný je také u plísňových onemocnění, aftech, alergiích, u projevů akné a atopické dermatitidy
- při redukčních dietách (nadváha) se doporučuje zařadit do výživy i probiotika
Nadváha,většinou psychologicky tlačí na dotyčného člověka a především na jeho pocity vznikajícími z reakcí okolí, ale i ze špatného pocitu ze sebe sama. A nejde jen o psychologický vliv, člověk s nadváhou se z mnoha důvodů cítí nedobře i fyziologicky. Srdce musí více pracovat, mozek nedostává tolik kyslíku kolik je třeba a tak dále.
Tolik, zjednodušeně, o spojitosti mezi psychikou a nadváhou. Co ovšem málokdo ví, že nadváha a psychika mají ještě jednoho společného jmenovatele a tím jsou bakterie, přesněji řečeno bifidobakterie nebo-li laktobacily.
Udržujte si štíhlou linii pomocí laktobacilů
V této souvislosti je dobré zmínit, že v lidském těle se vyskytuje 10x více bakteriálních buněk než lidských buněk.Ve většině případů nám tyto „potvůrky“ pomáhají. Podporují imunitní systém, podílejí se na tvorbě různých vitamínů a brání nás před jinými škodlivými bakteriemi. Tyto bakterie zároveň ovlivňují způsob, jakým čerpáme energii z naší potravy.
Když obézní lidé ztrácejí hmotnost, poměr bakterií v jejich vnitřnostech se výrazně mění téměř bez ohledu na životosprávu. Výzkumy v této oblasti jsou teprve na začátku, ale už nyní je jasné, že kvalitní- zdravá střevní flora významně pomáhá hubnout a udržovat si žádoucí tělesnou hmotnost.
Probiotika jsou přátelské kultury laktobacilů a prebiotika jsou látky, díky kterým mohou bakterie růst a daří se jim. Moderní probiotické preparáty tedy obsahují v jedné kapsli jak probiotika, tak prebiotika.
I když jde zatím jen o předběžné výzkumy, ukazuje se, že zavádění prebiotik a probiotik společně s dietou má příznivý efekt na alergie, stárnutí, obezitu i celou řadu dalších chorob včetně AIDS a diabetu 2. typu. Pokud vám nestačí, že laktobacily působí proti obezitě, můžete pohlížet na bakteriální rovnováhu jako na významný krok ke správnému fungování „druhého mozku“.
Asi jste už slyšeli o serotoninu, což je neurotransmiter se širokým polem působnosti, a který, pokud je ho nedostatek příčinou deprese a dalších poruch psychiky. Například známý lék na deprese Prozac působí přes inhibitory zpětného vychytávání serotoninu na zvyšování jeho účinku v organismu. Při slově neurotransmitery se mnoha lidem vybaví mozek.
Nicméně v mozku se nachází jen 5 % serotoninu. Zbývajících 95 % serotoninu je produkováno ve střevech, kterým se někdy z tohoto důvodu říká „druhý mozek“. Při studiích s pacienty s chronickým únavovým syndromem bylo zjištěno, že symptomy úzkosti výrazně snižuje kmen Lactobacillus Sporogenes.
Probiotika se ukázala jako účinná alternativní léčba depresí z důvodu jejich schopnosti vychytávat zánětlivé molekuly tzv. cytokiny, snižovat oxidační stres a upravovat nadměrný růst škodlivých bakterií. Přemnožené škodlivé bakterie totiž produkují toxické látky, které se dostávají do krve a poškozují nervovou soustavu a mozek.
Probiotika
působí preventivně proti rakovině střev, je však i přes užívání probiotik důležité dodržovat správnou životosprávu, tzn. nekouřit, omezit příjem transmastných kyselin (přítomných zejména v uzeninách) a mít dostatek pohybu. Dále bylo zjištěno, že laktobacily mají pozitivní vliv na stav dásní a zubů. – jen po 14 dnech užívání doplnků obsahujících laktobacily se zmenšuje výskyt zubního plaku a krvácení dásní.
Cholesterol Potrava v žaludku podléhá procesu trávení. Později putuje do dvanáctníku a střevního traktu, kde dochází i k metabolizmu tuků. Za to jsou mimo jiné zodpovědné i žlučové kyseliny, které tuky emulgují. Vytvářejí z nich malé micely, které budou dále zpracovávány.
Tyto micely obsahují kromě cholesterolu i mastné kyseliny, monoacylglyceroly, fosfolipidy, jakož i vitamíny rozpustné v tucích. Jejich cesta dále pokračuje složitými mechanismy až do krevního řečiště, kde jsou i dále štěpeny. Dochází tu k využití látek pro další nespočetné biologické procesy.
Zbytky s převládajícím obsahem cholesterolu jsou opět dopraveny do jater, kde dochází k jejich zpracování. Cholesterol je důležitou stavební složkou biologických membrán. Někdy však nefunguje všechno tak, jak má, a proto může dojít snadno ke zdravotním komplikacím. Kromě jiného může dojít i k nadměrnému ukládání cholesterolu do jater, která následně ztukovatí.
A jak játra nepracují správně, může snadno docházet k nedostatečnému zpracování cholesterolu, který svým působením může způsobovat například aterosklerózu. Při této chorobě dochází k nadměrnému ukládání látek tukového původu na stěny tepen, které se stávají méně pružnými a dochází k jejich postupnému zužování.
Cévy tak mimo jiné kladou větší odpor cirkulující krve, což má za následek zvýšení krevního tlaku. Rovněž dochází k nedostatečnému zásobení periferních částí těla krví, což se může projevovat neodkrvením mozku, rukou či nohou. V nejhorším případě dochází k nekróze části srdečního svalu a následně k infarktu.
Bylo prozkoumáno mnoho mechanismů působení probiotik právě na hladiny cholesterolu v krvi. Dokáží jemně štěpit cholesterol a tím samy zabrání jeho dalšímu využit. Probiotika dokáží sama využít cholesterol pro vlastní biologické procesy. Další účinný doplněk pro léčbu vysokého cholesterolu najdete zde.
- Působí mimo jiné také v celém trávicím systému,kde napravují střevní flóru a obohacují nás „dobrými“ mikrobakteriemi viz obr.
-
- Užívání probiotik s antibiotiky
Úplnou katastrofou je však pro střevní mikroflóru užívání antibiotik, která ničí vše, co jim přijde do cesty. Tím se snižuje obranyschopnost organismu. Z tohoto důvodu je dobré tělu pomoci s obnovou střevní mikroflóry užíváním kvalitních probiotik Chlorella Taiwan probiotic lactobacillus.
Ty se doporučují užívat zároveň společně s antibiotiky (minimálně 3-4 hodiny po požití antibiotik, aby bylo zničeno co nejméně probiotických bakterií), anebo ihned poté, co léčba antibiotiky skončí. Současným užíváním probiotik s antibiotiky se snižuje negativní dopad léčby na střevní flóru, tj.
sníží se riziko výskytu zažívacích potíží jako je průjem (zejména u dětí), bolest žaludku, vaginální mykóza apod. Kvalitní probiotika navíc obsahují i Fruktooligosacharidy (prebiotika), které nejen zesilují účinek probiotika, ale jsou i zdrojem živin pro zdravou mikroflóru v tlustém střevě.
Pokud jde o probiotika, užívání těch skutečně kvalitních lékaři doporučují nejen při potížích s oslabenou imunitou či v době užívání antibiotik, ale i jako dlouhodobou prevenci. „Střeva jsou vlastně největším imunitním orgánem lidského těla, a proto je důležité, aby byla jejich mikroflóra v pořádku.
Pouze Lactobacillus sporogenes přináší výrazné výhody životaschopnosti a účinnosti a nemusí také obsahovat tak velké hodnoty CFU(kolonie ) jako ostatní probatika, která nejsou tak odolná na změnu teplot při zpracování a taktéž neprodukují spory či výtrusy.
Bacillus coagulens produkuje výtrusy (spory ) a díky této funkci, propůjčuje tomuto probiotickému kmenu větší odolnost vůči destrukci v gastrointestinálním traktu(v lidském organismu.)
Díky vícenásobným sporům dokáže Lactobacillus sporogenes v této struktuře více odolávat vyšším teplotám než běžné probiotika , jako je např.( L.
acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus casei , Bifidobacterium breve atd,) což značně zvyšuje jeho životnost a eliminuje potřebu chlazení a skladování při výrobním procesu.
Navíc, tyto probiotika s více spory jsou v organismu více chráněny před degradací žaludečními kyselinami čímž umožní dosáhnout nižší GI* (glukóza s jídla se uvolňuje do krve postupně a delší dobu) čímž tyto probiotika v trávicím traktu „pracují“ déle v neporušené struktuře což mnohé jiné druhy lactobacilů nedokáží. Díky tomu Lactobacillus sporogenes jsou aktivními probiotiky což pomáhá udržovat zdravou mikrobiální rovnováhu pro správnou a zdravou funkcí celého trávicího traktu.
Bakterií se nemusíte jen bát. Jsou i takové, které vašemu organismu prospívají a které byste měli svému tělu pravidelně dodávat. „Délka podávání probiotik není časově omezena, naopak v případě pozitivního efektu doporučuji, užívat je dlouhodobě,“
Posilujte si své přátelské bakterie a udržujte si střevo ve formě. Rychlejší úbytek tuku a duševní pohoda jsou jen dvě z celé řady dalších výhod.
.
ChlorellaTAIWAN Probiotic Lactobacillus Complex výhoda proti ostatním podobným výrobkům na trhu .
Výrobek je pouze čistá přírodní tabletka, spojená s osvědčenou přírodní chlorellou Taiwan a to vše bez pojiv a éček (info zde).
Vše v synergickém spojení vitamínů a minerálů s lactobacillus Sporogenes a fruktooligosacharidy, kdy čistá Chlorela Taiwan nadstandartně doplňuje účinky probiotika a prebiotika.
Doporučujeme
ChlorellaTAIWAN Probiotic Lactobacillus Complex
Probiotika – bojovníci se škodlivými bakteriemi
Trápí vás střevní potíže? Trpíte pocitem nafouknutého břicha? Vaše střevní mikroflóra je možná narušena škodlivými bakteriemi, které jsou příčinou různých nepříjemností. Boj s „nepřátelskými“ bakteriemi vám pomohou vyhrát probiotika. Jejich účinky poznáte na celém organismu. Určitě po nich sáhněte při užívání antibiotik. Řekneme vám proč.
Přátelské bakterie
Probiotika jsou mléčné bakterie, které mohou příznivě působit na lidský organismus. Mezi nejznámější patří především ty z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus.
V našem střevě se nachází dva typy bakterií – škodlivé, které způsobují nejrůznější střevní potíže, a dobré, k našemu tělu přátelské bakterie. Tyto dobré probiotické bakterie vedou boj se škodlivými bakteriemi, zabraňují jim usadit se na střevní sliznici a starají se tak, aby naše bříško bylo v pohodě.
Díky blahodárným účinkům na organismus dostala probiotika i svůj název – pro znamená příznivý a bios život.
Jak probiotika fungují
Probiotické bakterie se usídlují na stěnách tlustého střeva. Jejich „prací“ je produkce kyseliny mléčné a různých organických kyselin a také rozklad složitých cukrů.
Následkem těchto procesů hynou „nepřátelské“ patogenní a hnilobné bakterie, které mohou způsobovat střevní obtíže.
Pokud se totiž v našich střevech přemnoží zákeřné škodlivé bakterie, obtěžuje nás plynatost, křeče, překyselení, nadýmání, zácpa anebo naopak průjmové onemocnění.
Probiotika dokážou předejít mnoha nepříjemnostem, příznivě totiž ovlivňují rovnováhu střevní mikroflóry a pH ve střevě, výrazně zvyšují prokrvení střevní sliznice a navíc pomáhají rozkládat nevstřebané zbytky potravy.
Jsme jim vděčni i za tvorbu vitamínů K a B12. Svými účinky tak probiotika ve výsledku snižují možnost vzniku rakovinného onemocnění střev.
Obránci naší imunity
Možná vás překvapí, že až 70 % lidského imunitního systému se nachází ve střevě. K pozitivním dopadům užívání probiotik proto patří i podpora obranyschopnosti člověka. Zdravé střevo totiž pomáhá tělu bránit se proti nachlazení, chřipce, ale i proti alergiím a dalším autoimunitním onemocněním.
Působením na mikroorganismy ve střevní mikroflóře probiotika zvyšují přirozenou imunitu organismu. Takže pokud si udržujeme ve střevech „zdravé prostředí“, udržujeme zároveň zdravý i náš imunitní systém.
Kromě toho probiotika pomáhají snižovat riziko vzniku infekcí močových cest a nejrůznějších mykotických zánětů – bakterie způsobující tyto potíže totiž patří mezi „nepřátelské“, a tak je probiotika nemilosrdně hubí.
Antibiotika by s probiotiky měly jít ruku v ruce
Pokud vás nemoc přece jen přemohla a lékař vám předepsal antibiotika, vsaďte na probiotika bez váhání.
Antibiotika ve střevě likvidují nejen bakterie škodlivé, ale bohužel i ty tělu prospěšné. Proto se při užívání antibiotik mnohdy objevují zažívací a střevní potíže, nejčastěji například průjmy. Ženy často trápí vaginální mykóza. Probiotika vám pomohou dát vše do pořádku a zajistí, aby i během antibiotické léčby byla mikroflóra v rovnováze.
Adri (Magistra, lékárna Typos)
Navíc je pravděpodobné, že choroba, kterou mají antibiotika vyléčit, oslabí organismus.
I proto je vhodné užívat spolu s antibiotiky blahodárné probiotikum a „probiotickou kúru“ si dopřávat i minimálně týden po dobrání antibiotik. Živé bifidobakterie vám pomohou imunitu opět nastartovat.
Probiotika začněte užívat hned s první antibiotickou pilulkou. Vyzkoušejte třeba Bifolac Forte, který obsahuje 11 kmenů probiotických bakterií.
Probio v našem jídelníčku
Probiotika jsou dostupná jako tobolky – doplňky stravy, ale vyskytují se i v mnohých potravinách.
„Přátelské“ bakterie patří mezi bakterie vznikající kvašením, a tak je najdeme především v zakysaných mléčných výrobcích jako jsou jogurty a jogurtová či kefírová mléka, kysaná a acidofilní mléka, brynza, ale také v kysané zelenině, například v oblíbeném kysaném zelí či v kvašených okurkách. Tyto pokrmy je vhodné do jídelníčku zařadit jako prevenci a „pohlazení pro bříško“.
Jakmile se však dostaví střevní obtíže anebo jste nuceni léčit se antibiotiky, sáhněte pro probiotikách ve formě tobolek. Aby mohly probiotické bakterie léčit, je totiž nutné, aby se dostaly do střeva ve velkém množství.
Tobolky jsou obaleny vrstvou odolnou proti žaludeční kyselině, a tak probiotikum putuje v nepoškozeném stavu až do tenkého a tlustého střeva. „Ochranná vrstva“ pilulek se stará o to, aby probiotické bakterie přežily průchod žaludkem. Tobolky obsahují bakterie v lyofilizované – tedy laicky řečeno sušené – formě.
Bakteriální prášek získaný touto technologií je 100% přírodní a složením totožný s bakteriemi třeba z jogurtu, avšak tobolky dodají tělu opravdu vysoce koncentrované množství probiotik.
Zkuste třeba přípravek LACTOCARE. Ten obsahuje přirozeně zapouzdřené, a tedy chráněné bakterie, které tak vykazují velmi vysokou životaschopnost při průchodu trávicí soustavou. Můžete si proto být jisti, že se bakterie dostanou opravdu až tam, kam mají.
Tabletky jsou žvýkací a kromě probiotik obsahují i vlákninu. Rozdíl mezi „potravinovými“ a „tobolkovými“ probiotiky je také v tom, že pilulka obsahuje i takové probiotické bakterie, které v jogurtu nenajdeme – například Lactobacillus GG nebo rhamnosus.
A právě tyto dva kmeny se zvládnou poprat třeba i s průjmovým onemocněním.
Prebiotika. Co to je?
Jakmile příslušné trávicí enzymy ve střevě rozpustí obal probiotické tobolky, vysušené (tedy lyofilizované) bakterie se uvolní, naberou vlhkost ze střevního prostředí a začnou se v něm rozmnožovat.
Aby se probiotikům dařilo a hezky rostly, je potřeba je „nakrmit“. Nejvhodnější potravou jsou takzvaná prebiotika. Jde o nestravitelné sacharidy, které procházejí naším trávicím ústrojím beze změny.
Využívány jsou „přátelskými“ bakteriemi ve střevě, a to jako zdroj energie – podporují jejich růst.
Mezi zmíněné nestravitelné sacharidy patří inulin nebo rozpustná prebiotická vláknina. Tu najdeme zejména v obilovinách, ale také v ovoci a zelenině – v česneku, cibuli nebo v pórku. Inulin se ve velkém množství nachází třeba v čekance obecné.
Můžeme tedy říci, že probiotika a prebiotika jsou velcí kamarádi, kteří jeden bez druhého nemohou být. Proto ve většině tobolkových doplňků stravy najdeme jak probiotické bakterie, tak prebiotické látky. Preparáty, které kombinují obojí, nazýváme synbiotika.
Vyzkoušejte třeba účinky přípravku Biopron FORTE. Ten obsahuje jedinečnou kombinaci probiotických bakterií Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus a probiotických kvasinek Saccharomyces boulardii doplněnou o prebiotika inulin a fruktooligosacharidy.
Tato kombinace účinných látek postaví vaše střeva do latě a pomůže jim bez následků překonat zásah antibiotiky.
Biopron forte 30+10 tobolek zdarma
Dětská bříška
Užívání probiotik je možné už od jednoho měsíce věku, horní věková hranice je pak zcela neomezená. Ti nejmenší dostávají probiotika prostřednictvím mateřského mléka. Pokud kojení není možné, pak se o pohodu v bříšku vašeho miminka postarají probiotické kapky Biopron – stačí jednou denně smíchat šest kapek s kojeneckým mlékem.
Větším dětem můžete probiotika podávat v podobě pastilek. Mezi nejoblíbenější patří Laktobacílky. Nejenže se vašim ratolestem postaráte o účinný imunitní systém, ale výzkumy prokazují, že dětem, kterým je strava doplněna o probiotika, mizí i kožní a potravinové alergie.
A samozřejmě i v případě dětí platí rovnice antibiotika + probiotika = vyvážená střevní mikroflóra.
Fanděte těm dobrým
Možná vás vyděsí, že v našich střevech žije asi 500 druhů mikrobů. Můžete však ovlivnit, jestli bude převaha těch dobrých anebo škodlivých.
Nenechte „nepřátelské“ bakterie vyhrát a pošlete jim pořádnou dávku probiotických bakterií – ať už konzumací kysaných výrobků, nebo ve formě pilulek.
Probiotika se postarají, aby boj vyhrály bakterie dobré a vaše zažívání šlapalo jako hodinky. Protože se silnou imunitou a spokojeným bříškem budete spokojení i vy.
Mrknout na probiotika
Mikrobiom – ovladač našeho zdraví?
Jestli má někdo právo ovlivnit to, jak se cítíme a chováme, pak jsou to naše střeva. Přesněji řečeno miliardy mikroorganismů, které v nich pobývají a vysílají řídící signály jak do imunitního systému, tak do mozku. Proč se vyplatí dobře nakrmit střevní bakterie a co jim vlastně chutná? Ptali jsme mikrobiologa RNDr. Petra Ryšávky.
Petře, na začátek by možná stálo za to si vyjasnit, co vlastně „mikrobiom“ znamená.
Někdy se setkáte s názvem mikrobiota, ale my používáme označení mikrobiom.
Myslíme tím soubor všech mikroorganismů a jejich genů ve střevě, které dodnes neumíme zcela jasně definovat.
Z hlediska anatomie nejde o tělesný orgán, ale spíš o jakýsi ekosystém, zkrátka o společenství nejrůznějších bakterií, kvasinek, prvoků, hub a virů.
Proč se o něm v současné době mluví víc než kdy předtím?
Boom prožívá věda o mikrobiomu v posledních pěti letech. Je to asi nejrychleji rostoucí odvětví vědy o člověku a snad každý den se publikují nové informace o tom, jaký vliv mají bakterie na vznik depresí, alergií, nádorových onemocnění nebo diabetu.
Může za to vývoj diagnostických metod a taky moderní analýza bakteriální DNA, která prokázala, že ve střevě nemáme padesát, ale asi tisíc bakteriálních druhů. Počet bakterií ve střevech je obrovský, rovná se množství buněk v celém těle, takže je logické, že nás mikrobiom ovládá mnohem víc, než jsme si připouštěli.
Když jsem před dvanácti lety začínal s výzkumem probiotik, bylo tohle téma v plenkách. Dneska už víme, že se u řady zdravotních problémů musíme nejprve podívat na střevní mikroflóru a na spojitost mezi oslabeným mikrobiomem a daným onemocněním.
Mému týmu se podařilo vyvinout individualizovaná probiotika, která do mikrobiomu doplní správné bakterie a zregenerují ho. Boříme tak mýty o tom, že si v lékárně můžete koupit univerzální preparát.
Moje a vaše střeva jsou odlišná prostředí a vyžadují specifický přístup.
Co všechno naše střevní mikroflóra ovlivňuje?
Primárně imunitní systém, ve střevech se totiž vytváří 70 % naší imunity.
Už tisíce let žije lidský organismus s bakteriemi v určité symbióze, která funguje na základě promyšleného mechanismu – bakterie vysílají signály a ty řídí kromě jiného obranný systém našeho těla.
Spousta nemocí je důsledkem poruchy imunitního systému a u naprosté většiny nemocných lze pozorovat poškozený střevní mikrobiom. Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.
Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.
Jakmile se střevní bakterie dostanou do nerovnováhy, spouští se v těle řada negativních procesů. Důsledkem jsou nespecifické střevní záněty, atopické ekzémy, Crohnova choroba, autoimunitní onemocnění, ale taky cukrovka typu 2, chronická únava nebo deprese.
Opravdu mi moje střeva říkají, jak se cítím?
Skutečně to tak je. Mozek a naše střeva totiž propojuje přímá osa, tzv. gut-brain axis. Z centrální nervové soustavy až do břicha vede nervus vagus, tedy bloudivý nerv, po kterém tam a zpět putuje velké množství signálů.
Většinu z nich jsme ještě nedokázali popsat, ale jisté je, že mikrobiom působí na vývoj a funkce mozku, a tím pádem i na naši náladu. Nepředstavujte si to ale jako jednosměrku.
Cesta mezi střevy a mozkem je oboustranný komunikační kanál, takže mikrobiom může způsobit úzkosti a stres dokáže zhoršit stav mikrobiomu.
Vyhořet může jen ten, kdo hoří. Jak se chránit?
Proč nebrat dlouhodobý stres (v restauracích) na lehkou váhu a jak s ním bojovat?
Více zde
Jaký jídelní lístek mu prospívá?
Základní pravidlo zní: rozmanitost. Když je náš jídelníček pestrý, nakrmíme všechny bakterie a udržíme si ve střevech rovnováhu.
Možná se to někomu nebude líbit, ale člověk je všežravec a každá jednostranná dieta vede k porušení zdravé variability mikrobiomu, který nereaguje na trendy, ale na evoluční vývoj. Různé potraviny rozhodují o množení, nebo naopak útlumu různých bakterií.
Když budete ode dneška jíst jenom zeleninu, přeroste vám ve střevech jeden určitý druh, nebo jedna skupina bakterií a dojde k disbalanci mikrobiomu.
Střevní bakterie si nejvíce pochutnají na rozpustné vláknině, která podporuje přátelskou mikroflóru a kterou najdeme v ovoci, zelenině nebo v luštěninách. Jen pro srovnání – naši předkové konzumovali denně asi 120 gramů rozpustné vlákniny, dnešní člověk jí za den přijme 10 až 15 gramů.
Mikrobiom se rozrůstá od dvanáctníku, kde je bakterií nejméně, a pokračuje do tenkého a tlustého střeva, kde se naopak bakterie vyskytují v největším množství.
Nejoblíbenější potravou bakterií v mikrobiomu je rozpustná vláknina. Na tu však nejsme v naší moderní stravě zvyklí, a tak někteří z nás po její konzumaci trpí nadýmáním, zvlášť po požití luštěnin.
Na těch si pochutnává spousta bakterií, množí se a „plivou“ řadu prospěšných látek (metabolitů). Oxid uhličitý a vodík jsou jen vedlejší produkty, které musí z těla ven.
Nadýmání tak není problém, ale projev vděčnosti spokojených střevních bakterií.
Bohatým zdrojem rozpustné vlákniny je veškerá zelenina a ovoce, především čekanka, ale taky česnek a cibule.
Fermentací rozpustné vlákniny vzniká ve střevě například butyrát, což je látka, která posiluje imunitu, vyživuje střevní sliznici a reguluje zánětlivé reakce ve střevě.
Množení bakterií ve střevě trvá asi 25 minut, změna mikrobiomu tak nastane v řádu desítek hodin. Ke zhoršení mikrobiomu může dojít i za jediný den. Prokázal to pokus, v rámci kterého dobrovolníci konzumovali pouze hamburgery a kolu.
95 % serotoninu, tedy hormonu štěstí, produkují právě střevní bakterie. U lidí trpících depresí se zjistila nízká rozmanitost mikrobiomu a vědci se snaží přijít na to, které typy bakterií jsou spouštěčem.
Takže se měl mikrobiom v minulosti lépe?
Těžko říct, jak přesně se naši předci stravovali, ale troufám si tvrdit, že k nám odpradávna patří oheň a maso jako zdroj aminokyselin, které vyživují určité typy bakterií.
Stejně přirozená je pro nás lokálnost, protože náš mikrobiom ví, odkud pocházíme, a dělá mu dobře to, co roste okolo nás.
Vlivem globalizace se jídelníčky podobají, ale mikrobiom Evropana je a bude jiný než mikrobiom Asiata, tudíž každý z nich dokáže štěpit a zužitkovat jiné látky.
Našim bakteriím chutnají také kvašené potraviny.
Ty se teď hodně popularizují, ale byl bych opatrný s nadměrnou konzumací některých „trendy“ produktů, například kombuchy, sójových omáček a dalších exotických surovin.
Pro nás je zkrátka vhodnější kvašená zelenina, kysané zelí, jogurty a kysané mléčné produkty, ve kterých navíc bakterie metabolizují laktózu a kasein a snižují tak jejich alergičnost.
Kvalita potravin byla kdysi dávno taky jiná.
Ke kvalitě se musíme vracet v první řadě. Vezměte si třeba chleba. Dřív to byl jeden ze základních zdrojů živin, ale dnešní běžné pečivo s ním nemá nic společného.
V minulosti se peklo jen z kvasu, což je mix stovek bakteriálních druhů, přičemž každý z nich má jiné enzymy a štěpí různé složky těsta, zatímco moderní droždí je monokultura, která obsahuje pouze jednu kategorii enzymů.
Kváskové pečivo je tak mnohem stravitelnější a nutričně zajímavější.
Problémem není jen droždí a chemické přídatky, ale taky mouka z obilovin, které se přešlechtily tak, aby obsahovaly víc bílkovin.
Výsledek? V mouce je víc lepku, který podporuje vznik alergií, a mnohem nižší podíl rozpustné vlákniny a dalších prospěšných živin.
Proto je dobře, když si pekaři vybírají mouku v biokvalitě a nejlépe z nepřešlechtěných, původních odrůd, jako je pšenice špalda, jednozrnka nebo dvouzrnka.
Výběr mouky je pro pekaře stěžejní. Podle čeho se rozhodují?
Více zde
Všimne si náš mikrobiom rozdílu mezi bio a konvenční potravinou?
Zkoušeli jsme několik pokusů a došli k jasnému závěru – není okurka jako okurka.
Připravili jsme dvě smoothie ze supermarketové a domácí okurky a přidali do nich probiotické bakterie. Na konvenční okurce se množily stokrát méně než na té ze zahrady.
To je indicie, která dokazuje, že zelenina vypěstovaná ve skleníku je pro bakterie a naše tělo nutričně atraktivnější než plody, které nikdy neviděly zdravou půdu a slunce.
Když už jsme u experimentů, pokaždé se zmiňuju o hamburgeru. Koupil jsem si ho před pěti lety, abych vyvrátil hypotézu zahraniční novinářky, která tvrdila, že se jí po čtrnácti dnech nezkazil. Měla pravdu, po několika měsících jenom vyschnul, ale nezplesnivěl. Dodnes ho ukazuju na konferencích a říkám, že to, co nejedí bakterie a plísně, si naše mikroflóra nezaslouží.
Co konkrétně tedy střevním bakteriím škodí?
„Mrtvé“ potraviny plné chemických konzervantů, které zakonzervují i bakterie v mikrobiomu. Dalším nepřítelem jsou umělá sladidla, kterými se doslazují nízkoenergetické potraviny. Ukázalo se, že můžou paradoxně zvyšovat riziko diabetu.
Hlavním zabijákem našich bakterií jsou však antimikrobiální látky, to znamená antibiotika.
V medicíně mají nezastupitelné místo, ale pokud se nadužívají nebo předepisují zbytečně, mikrobiom se razantně změní a v některých případech nenávratně vybijeme spoustu prospěšných bakterií.
V posledních letech provádíme genocidu vlastních bakterií, aniž bychom věděli, jaká je regenerační schopnost mikrobiomu. Někdy stačí suplementace správných probiotik a za tři měsíce se obnoví, ale u některých pacientů se to už nikdy nepovede.
Probiotika jsou přátelské bakterie a živé organismy, které žijí v našich střevech a podporují zdraví mikrobiomu i celého organismu. Patří mezi ně například laktobacily nebo bifidobakterie.
Prebiotika představují krmivo pro bakterie, příkladem je rozpustná vláknina inulín.
Psychobiotika jsou probiotické bakterie, u kterých se předpokládá pozitivní vliv na naši psychiku, například zmírnění depresivních stavů.
Čím dál tím víc lidí se stravuje venku. Jak se na spokojenosti mikrobiomu podílejí restaurace?
Jsem rád, že se na to ptáte, protože o mikrobiom by se měla zajímat i gastronomie.
Každý kuchař je hlavním doktorem střevních bakterií a měl by nám servírovat vyvážený zdroj živin a jídlo z čerstvých surovin. Na první pohled se to nezdá, ale konzervanty dneska najdeme v ledasčem.
Do uzenin se přidává benzoan, do supermarketového pečiva transglutamináza, která sice zvláčňuje těsto, ovšem je silně alergenní. Čím více potravin nebo polotovarů si restaurace vyrobí sama, tím lépe.
A jak vypadá ideální menu pro mikrobiom?
Každý chod by měl obsahovat zeleninu. Teď už se na talířích objevuje víc, ale pořád má status přílohy a to nestačí. Na lístku by mělo vždycky být něco fermentovaného, třeba čerstvý jogurt v dezertu.
Co se masa týče, je nutné dbát na kvalitu a množství. Jsme sice masožravci, ale naši předci měli větší příjem rostlinné stravy a dopřávat si masové jídlo každý den podle mě není úplně vhodné.
Zato bych chtěl zdůraznit, že na kvalitní alkohol v rozumné míře, hlavně na pivo a červené víno, reaguje mikrobiom velmi pozitivně.
Dovedu si představit, že bychom v budoucnu mohli do jídla přidávat správnou koncentraci probiotických bakterií tak, aby nezměnily chuť potravin, ale zvýšily jejich příznivý účinek na náš mikrobiom, a tedy zdraví.
Asistoval jsem například u vaření probiotického piva, které je samo o sobě zdravé díky procesu kvašení.
Myslím ale, že každá restaurace, která hostům dopřeje zážitek z kvalitního jídla a příjemnou atmosféru u stolu, odvádí pro náš mikrobiom skvělou práci.
Zdroje navíc: DVTV – Honzák, Margit Slimáková, Zdravá střeva od Sonnenburgových, Obsahuji davy od autora Ed Yong
Probiotika jsou důležitá pro naše celkové zdraví
Probiotika bychom měli užívat častěji, nejen při léčbě antibiotiky. Předpokladem dobrého zdraví je rovnováha mikroorganismů v trávicím traktu. Tělo každého z nás obsahuje velké množství mikroorganismů, které označujeme jako fyziologickou mikroflóru, mikrobiom nebo mikrobiotu.
K výraznému ovlivnění střevního mikrobiomu může docházet při onemocněních a s nimi spojené léčbě. Příkladem je chemoterapie či radioterapie, nemoci spojené se sníženou sekrecí žaludeční kyseliny, po chirurgických výkonech.
Velký dopad mají také různá zánětlivá střevní onemocnění, například idiopatické střevní záněty, či onemocnění spojená s poruchou motility (pohyblivosti) střev.Na střevní mikrobiom má negativní vliv podvýživa, kdy dochází k destrukci buněk střevní sliznice.
Ke zhoršení složení střevního mikrobiomu dochází také v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn ve stárnoucím organismu. Zásadní je tedy stabilita a kvalita stravování a také samozřejmě prostředí, ve kterém žijeme.
Každá změna ve stravování i prostředí vede k větší i menší změně ve složení střevního mikorbiomu. Zastoupení nebo skladba střevních bakterií a jejich prostředí přestávají být optimální a pak dochází k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému.
Osídlení našich střev
Více než 1000 různých kmenů bakterií má vliv na naše trávení, metabolismus, tvorbu vitaminů, imunitu i na naši psychiku.
Dříve se tato skupina mikroorganismů nesprávně popisovala jako střevní mikroflóra, ale protože jde nikoli o rostliny, ale o bakterie, nový správný název je střevní mikorbiom. Kromě bakterií obsahuje střevo také viry, houby a další mikroorganismy.
Množství bakterií se mění díky mnoha vlivům a není konstantní ve všech částech střev. Celkové množství bakterií je v našich střevech stejné jako počet buněk lidského těla.
Mikrobiota každého z nás se vyvíjela postupně – v průběhu vývoje, stravovacími zvyklostmi a obecně faktory zevního životného prostředí. Je přitom zajímavé, že složení našeho mikrobiomu je unikátní, a dnes je přirovnáváno dokonce k otiskům prstů, jež nejsou zcela stejné ani u jednovaječných dvojčat.
Složení střevního mikrobiomu se postupně vyvíjí v průběhu celého života, ovšem velmi důležitým je období bezprostředně po narození.
Původně sterilní bezmikrobní prostředí během nitroděložního vývoje je nahrazeno novým prostředím s významným zastoupením mikrobů od matky, které postupně osídlují střevní sliznici i další sliznice a kolonizují i kůži.
Dále se prokázalo, že zásadní vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu, má způsob porodu (v neprospěch císařského řezu), stravovací návyky matky, tedy i složení mateřského mléka. Složení mikrobioty se ustálí zhruba ve třech letech života a poté zůstává relativně stejné.
I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, čili zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií.
Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původního střevního mikrobiomu, dále se na obnově podílí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku takzvaného biofilmu chránícího určité kmeny bakterií. Předpokládá se i působení genetického nastavení konkrétního člověka.
Pravidelně jíst
Každý člověk má ve střevech přibližně kilogram a půl bakterií, které potřebuje pro zdravé zažívání. Jejich přítomnost pomáhá odbourávat především jedy, které vznikají při rozkládání potravy.
Zhruba 95 procent bakterií, které obývají tenké a tlusté střevo, má mezi sebou dobré vztahy a spolupracuje, čímž chrání náš organismus před střevními patogeny a posiluje jeho odolnost vůči nemocem. Střevní bakterie obývají trávicí trakt dlouhodobě a nepřetržitě se v něm rozmnožují. Naproti tomu probiotické bakterie v trávicím ústrojí pobývají dočasně.
Odvedou v něm prospěšnou činnost, ale nejsou schopné se v tomto prostředí rozmnožovat. Proto v případě, že stojíme o to, abychom v sobě měli stále dostatečné množství přátelských bakterií, je nutné užívat probiotika dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat pozitivní efekt.
Proto by jogurty – ale pozor, ne všechny obsahují probiotické bakterie – a také další zakysané potraviny měly být v našem jídelníčku každý den. Konzumovat můžeme také funkční potraviny. Vypadají stejně jako běžné potraviny, neliší se od nich ani chutí nebo vůní.
Obsahují ale větší množství látek důležitých pro lidské zdraví a jejich konzumace má vliv na snížení rizika některých chronických onemocnění. Zároveň zlepšují duševní i fyzickou kondici více než běžné potraviny. Funkční potraviny nejsou zázračný lék na nemoci a nevyrábějí se ve formě tablet.
Také je nelze zaměňovat s potravinami určenými pro zvláštní výživu, což jsou speciální potraviny například pro diabetiky nebo celiaky. V obchodě takovou potravinu na první pohled nepoznáte, protože nápis funkční potravina na obalu není. Jsou na něm ovšem informace typu: Výrobek se sníženým obsahem tuku nebo Výrobek se zvýšeným obsahem vlákniny.
K tomu, aby mohly probiotické bakterie ve střevním traktu fungovat, nutně potřebují vhodnou potravu, tedy prebiotika, což jsou nestravitelné potravinové látky. Při soustavném nedostatku vlákniny ve stravě nebo v souvislosti s přibývajícím věkem se mohou probiotické bakterie zcela vytratit. Aby prebiotika správně plnila svůj úkol, musí být odolná vůči žaludečním kyselinám a enzymům v trávicím traktu.
Důležitost střevního mikrobiomu
Dnes je již prokázána důležitost správného složení střevního mikrobiomu i mikorbiomu celého organismu, včetně jeho genetické rozmanitosti.
Střevní mikrobiom se podílí i na trávení některých živin, chrání střeva proti patogenům a potenciálním patogenům, ovlivňuje pohyblivost a prokrvení střevní stěny, stimuluje imunitní střevní systém, a tím obranyschopnost organismu.
Díky střevním bakteriím správně funguje systém krevní srážlivosti, vznikají vitaminy řady B, různé aminokyseliny a důležité mastné kyseliny. Dokud je poměr zdraví prospěšných a nepřátelských mikrobů v trávicím traktu v rovnováze, je vše v pořádku. Stačí však malá změna a mohou se objevit obtíže.
K těm častým patří nadýmání a plynatost, průjem, bolesti kloubů, bolesti hlavy, vyrážka, problémy s pamětí, nedostatek energie, poruchy nálady, potíže se spánkem, přibírání na hmotnosti, matná pleť, ale i snížená obranyschopnost vůči různým onemocněním.
Je třeba připomenout, že trávicí trakt obsahuje také buňky imunitního systému, tzv. GALT. Právě jeho vzájemné ovlivnění bakteriemi je nezbytné pro optimální fungování naší nespecifické přirozené imunity.
Nevyrovnané složení mikroorganismů ve střevě (dysbióza) může dále souviset s řadou dalších onemocnění, jako jsou nemoci srdce a cév či cukrovka II. typu, úzkost, deprese, autismus, ADHD, Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Dysbióza u žen se může projevit jako kvasinková infekce pochvy.
Střevní bakterie mohou ovlivňovat i metabolismus některých léčiv. Zcela zásadně složení mikrobioty ovlivňuje užívání antibiotik, zejména tehdy, jde-li o látky se širokým spektrem svého účinku.
V tenkém střevě se vedle imunitního systému nachází i část nervového systému, který je propojen s nervovým systémem v mozku. Je to tedy přímá cesta, propojení. Tyto dva konce spolu komunikují.
Lidé trpící obezitou mají odlišné složení střevního mikrobiomu než lidé s optimální tělesnou hmotností, V jejich střevech je zastoupeno vyšší procento bakterií využívajících daleko více energie z přijaté stravy – vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku.
Tělo dá najevo změnu
Změny ve stravování či pravidelnost ve stravování souvisejí například s cestou na dovolenou. Signálem bývá několik dní bez jindy pravidelné stolice.
Zvláště při cestách do vzdálenějších a exotických destinací se významně mění skladba stravy, často zásadně také sortiment potravin. Tím může být výrazně ovlivněno naše běžné střevní prostředí.
Například nemáme svůj denní jogurt, jíme více ovoce, tedy větší dávku sacharidů a stravu s vyšším podílem rozpustné vlákniny.
Změna ve stravování může být také důsledkem změny pracoviště nebo režimu práce, ponocování, absence času na jídlo či nedostupnosti stravování.
Významnou roli hraje také vliv léků a různých zdravotních obtíží, které změní skladbu stravy. Například odstranění zubu moudrosti je častou příčinou závažné dysmikrobie – od narušení až po totální destrukci stávajícího střevního mikrobiomu.
Pro bolestivé kousání a polykání je stravování nejprve kašovité, tedy významně sacharidové, navíc s antibiotiky jako standardní součástí pooperačního postupu.
Logicky následující průjem bývá laicky řešen suchou houskou nebo rýží a pak nastává bolest břicha a zažívací potíže.
Ve stravě je v souvislosti s dobrou kondicí střevního mikrobiomu důležitá pestrost bez výrazných excesů (různé bakterie se živí různými složkami stravy) a tuto pestrost je vhodné dodržovat i v méně standardních podmínkách při cestování, nástupu do zaměstnání nebo jeho změně.
V rámci požadované pestrosti stravy je důležitý pravidelný příjem potravin s probiotickou kulturou obsahující prospěšné bakterie (zakysané mléčné výrobky) a potravin obsahujících vlákninu, která funguje jako prebiotikum neboli živná půda pro tělu prospěšné bakterie. Při narušení střevního mikrobiomu například z důvodu nemoci je vhodné zařazení tzv.
symbiotik, tedy přípravků obsahujících jak probiotika, tak prebiotika.
Co nás připravuje o prospěšné bakterie?
- Cukr, umělá sladidla (sladké limonády, sladkosti, ale i žvýkačky nebo zubní pasta)
- Polotvary, alkoholické nápoje
- Znečištěné životní prostředí, chlorovaná voda
- Přípravky proti zácpě, přípravky proti překyselení žaludku (antacida), antibiotika
- Zvyšující se věk
Nenahraditelná probiotika
Dobrou cestou, jak vyrovnat hladinu prospěšných bakterií ve střevě, a zbavit se tak potíží, je užívání probiotik prostřednictvím doplňků stravy. Probiotické bakterie pomáhají organismu předcházet vzniku onemocnění způsobených jinými bakteriemi a předcházet infekcím, včetně těch způsobených plísněmi.
Dostatečné zásobení probiotiky je účinným prostředkem proti průjmům, ale také proti zánětům horních cest dýchacích. Probiotika taktéž pomáhají snižovat příznaky deprese. Existuje dostatek důkazů, že konzumace probiotik může pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom a může ovlivňovat imunitní funkce. Stejně tak konzumace vlákniny s probiotickými účinky.
Zlepšují se příznaky vyvolané stresem, jako je deprese, poruchy nálady či zánět.
Užívání probiotik je považováno za bezpečné, obezřetnost by však měla být vyšší u osob s výrazně sníženou imunitou – v důsledku užívání tzv. imunosupresiv nebo v důsledku nějaké nemoci.
U naprosté většiny populace je však užívání probiotik spojeno s neutrálními nebo pozitivními účinky na zdraví, Obsah prospěšných bifidogenních bakterií v potravinách klesá. Dochází k podobnému poklesu také v doplňcích stravy? Vše má svoji trvanlivost.
Ta musí být vyznačena na každém výrobku, doplněk stravy nevyjímaje.
Při užívání probiotik je třeba počítat s tím, že sliznice žaludku je kyselá. A v kyselém prostředí se lépe stráví běžné jídlo, ale také probiotika – až 75 % jich v žaludku zahyne, než dosáhnou vytouženého cíle ve střevech.
Díky patentované technologii, při níž je každá jednotlivá probiotická bakterie uzavřena v tukovém matrixu chráněna před okysličením, horkem, vlhkostí, kyselinami, žlučí apod.
, se může do střeva dostat až pětkrát více živých probiotik, v porovnání s běžnými nekapsulovanými produkty.
Co nejčastěji obsahují probiotika?
- Bifidobacterium breve – hladina těchto bakterií, potřebných pro hladký chod trávení, klesá s věkem.
- Bifidobacterium lactis – unikátní probiotický kmen, jeden z nejsilnějších v boji za imunitu.
- Lactobacillus acidophilus – vyniká ve schopnosti zbavovat střevo nežádoucích špatných bakterií a funguje proti nadýmání.
- Lactobacillus plantarum – napomáhá ke správné funkci trávicího systému a efektivně je zbavuje nežádoucích bakterií.
- Lactobacillus rhamnosus – podporuje obranyschopnost a pomáhá v trávicím systému udržet ideální rovnováhu.