Naše játra jsou schopná poměrně velké regenerace, ale při tak těžkém postižení je to téměř nemožné, proto vzniká nedokonalá jaterní tkáň, která brání játrům v jejich správné činnosti. Ta potom čím dál hůř plní svou funkci, navíc jimi stále obtížněji protéká krev. Postupem času lidově řečeno ztvrdnou.
Cirhóza je záludná v tom, že první příznaky se začnou objevovat až po dlouhé době. K těm nejčastějším projevům se řadí únava, nadýmání, nechutenství a celkové oslabení organismu, které jsou doprovázeny podobnými pocity jako při chřipce.
    |
U některých lidí se objeví také změny na kůži – mají zarudlé dlaně a často se jim dělají modřiny. Jiným zase krvácejí dásně.
U žen dochází i k poruchám menstruačního cyklu a ztrátě chuti k jídlu, jež může připomínat počátky anorexie.
Zvětšuje se také obvod břicha (které se začíná plnit tekutinou, což následně utlačuje plíce a zhoršuje dýchání) a oční bělmo a kůže začínají žloutnout. Někteří lidé si stěžují na otoky kotníků nebo celých dolních končetin.
K velice závažným potížím patří zvracení krve a duševní poruchy. Kvůli omezené schopnosti jater zbavovat se škodlivin dochází k poškození mozku, což má negativní vliv na psychiku.
Pro pacienty je typické, že mají obrácený denní rytmus – v noci nemůžou spát a přes den jsou v útlumu. Objevuje se také zvýšená agresivita a může docházet ke ztrátě vědomí.
Hlavní viník: alkohol
Cirhóza jater nejčastěji postihuje lidi, co nadměrně holdují alkoholu nebo se pohybují v prostředí, kde často vdechují různé chemikálie a toxiny. Ale u každého se organismus se zátěží samozřejmě vyrovnává jinak.
Někdo onemocní kvůli tomu, že denně pije tvrdý alkohol, jinému stačí „jenom“ obyčejné pivo či víno. Některým játrům uškodí i dvě piva denně, jiná snesou třikrát tolik.
Vlevo zdravá játra, vpravo nemocná s cirhózou
Cirhóza však může postihnout i člověka, který nepije, a to prostřednictvím žloutenky typu B a C. Infekční hepatitida typu B je vysoce odolný virus, který napadá v první řadě játra. Žloutenka typu C je virové infekční onemocnění jater. Virus se vyskytuje skoro ve všech tělních tekutinách.
| Cirhózu a míru poškození jater spolehlivě určí série odborných vyšetření. Podle výsledků lékař následně navrhne konkrétní podpůrnou terapii.Ultrazvuk: Ultrazvukové vyšetření nemoc potvrdí, nebo naopak vyloučí. Lékař zjistí, do jaké míry jsou játra poškozena, jaká je velikost a struktura jaterní tkáně a zda je uvnitř pobřišnice tekutina.Krevní rozbor: Odhalí biochemické známky jaterního postižení a změny v tvorbě krevních bílkovin (krev nemocného člověka obsahuje zvýšené množství jaterních enzymů a krevního barviva bilirubinu, bílkovin je zde naopak nedostatek).Mikroskopické vyšetření jaterní tkáně: Nejdůležitější vyšetření, při kterém se velmi tenkou jehlou odebírá pacientům vzorek tkáně (odborně se tomu říká biopsie, vzorek se odebírá z oblasti pravého podžebří, samozřejmě za místního znecitlivění). |
K přenosu může dojít při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování, nechráněném pohlavním styku, v méně vyspělých zemích se lze nakazit i ve zdravotnických zařízeních, například při transfuzi a chirurgických zákrocích.
Cirhóza vzniká rovněž u nemocí, při kterých dochází k nadměrnému ukládání některých látek v jaterní tkáni (například Wilsonova choroba, při níž se v játrech ukládá měď, nebo hemochromatóza, jež narušuje metabolismus železa). Další příčinou můžou být autoimunitní choroby jater a žlučových cest.
Ve vzácných případech můžou cirhózu vyvolat i vrozená onemocnění, která jsou doprovázena zvýšenou citlivostí na viry a chemické látky.
Plíživý nepřítel
Nemocnými játry nemůže krev volně protékat a začíná se hromadit v tzv. portální žíle, důsledkem toho je jaterní nedostatečnost a s tím spojený zánik zdravých jaterních buněk.
Průběh onemocnění trvá několik let, během nichž může člověk pociťovat pouze minimální příznaky, které si zpravidla spojuje s přepracováním a únavou.
Těžké příznaky se začínají projevovat do pěti let od začátku onemocnění, lehčí pacienti zaznamenají první potíže zhruba do deseti let.
Cirhóza jater, ztučnění jater
Poprvé pojem cirhóza použil již v roce 1819 René Laennec. Jedná se o degenerativní onemocnění projevující se vývojem vazivové tkáně s následným ztvrdnutím a zjizvením. Takto změněná tkáň ztrácí i svoji normální funkci. Onemocnění se může rozvinout po prodělané infekční hepatitidě nebo jako následek na přecitlivělost k některým lékům.
Svoji roli při rozvoji onemocnění sehrává i nadměrné solení konzumovaných jídel. Celosvětově se výskyt jaterní cirhózy odhaduje na 100 nemocných na 100.000 obyvatel, přičemž přibližně 50 % jsou cirhózy alkoholového původu, asi 30 % připadá na virové a zbytek se týká všech ostatních jaterních onemocnění. Úmrtnost v ČR se pohybuje kolem 15 na 100.
000 obyvatel.
Jaterní cirhóza se vyvíjí jako důsledek celé řady jiných jaterních onemocnění. Proces začíná odumíráním jaterních buněk (nekróza), vzápětí nastupuje zánětlivá reakce směřující k likvidaci odumřelých buněk. Tělo má snahu jaterní buňky regenerovat, přičemž ale dochází k tvorbě vaziva a k zajizvení jaterní tkáně.
Dochází k zániku původní lalůčkovité struktury, místo toho vznikají charakteristické vazivové uzly, mezi kterými dochází k regeneraci hepatocytů. Tato změna struktury jaterní tkáně je doprovázena poměrně významnými metabolickými poruchami. Cirhóza má dvě závažné komplikace.
Jednak portální hypertenzi (zvýšení žilního tlaku) doprovázenou krvácením z jícnových varixů a také hepatocelulární karcinom.
Jak se onemocnění projevuje
Cirhóza se dlouho nemusí projevovat žádnými výraznějšími příznaky, a přesto již může dojít k nevratnému poškození jaterní tkáně.
Pokud se příznaky již objeví, projevují se otokem břicha s nahromaděním tekutiny, nateklými klouby, ztrátou váhy, bolestí pod hrudním košem a celkovou únavou.
V pokročilejším stádiu nemoci se objevuje žloutenka a také se může objevovat zvracení krve často vedoucí až ke kolapsu.
Latentní stádium se obvykle neprojevuje žádnými subjektivními potížemi ani klinickými projevy.
V tomto stádiu lze cirhózu spolehlivě diagnostikovat pouze histologicky, nebo při cíleném vyšetření založeném na vhodné kombinaci laboratorních testů a zobrazovacích technik.
Manifestní stádium se již projevuje subjektivními potížemi a klinickými projevy. Významně se mění funkce jater, dochází ke změnám hormonální funkce a je negativně ovlivněna činnost celé řady jiných orgánů.
Diagnóza onemocnění
Diagnóza závisí na pokročilosti cirhózy a lze ji stanovit na základě klinického nálezu, doprovodných vyšetření a posouzením více údajů.
Diagnóza jaterní cirhózy může být stanovena neinvazivně, biopsie není bezpodmínečně nutná, přesto ale dává nejpřesnější obraz o možné příčině vzniku cirhózy, o jejím stádiu a poskytuje informace o doprovodných komplikacích.
Prvotně se provádí fyzikální vyšetření jater (pohmatem, poklepem, poslechem), přičemž se hodnotí velikost jater, charakter okraje, konzistence, citlivost a pulzace. Následuje vyšetření ultrazvukem (US), magnetickou rezonancí (MR) a počítačovou tomografií (CT).
V poslední době se začíná prosazovat i elastografie. Pro celkové zhodnocení lze využít i endoskopických metod (laparoskopie, gastroskopie, enteroskopie, koloskopie, rektoskopie, endosonografie a také cholangioskopii).
Dále lze u jater provést laboratorní vyšetření biochemické, hematologické, sérologické, imunologické a také molekulárně genetické. V případě potřeby lze provést analýzu histologickou po provedené biopsii.
Základem laboratorního vyšetření však stále zůstává biochemická analýza, často označovaná jako jaterní testy.
Testy se zaměřují na sérologické prokázání hepatitidy B nebo C, průkaz specifických autoprotilátek, stanovuje se ceruloplasmin, porfyriny, alfa-fetoprotein, železo, feritin a saturace železem.
Diagnostických metod je tedy celá řada a lze tedy při systematickém postupu poměrně přesně stanovit diagnózu i rozsah postižení. To dává dobré předpoklady ke zvolení optimálního postupu léčby.
Možné způsoby léčby
Předně je nutno konstatovat, že cirhózu nelze vyléčit. Způsob léčby závisí na přítomnosti dalšího onemocnění, především portální hypertenze, jaterní nedostatečnosti, infekce případně karcinomu. Vždy je rozhodující včasná diagnostika, aby se mohl posoudit nejvhodnější okamžik k zahájení preventivní léčby krvácení z jícnových varixů. Velice důležitá je spolupráce pacienta s lékařem.
Vždy se zvažuje možnost ovlivnění základního onemocnění, které k cirhóze vedlo. Odstraněním příčiny lze zastavit nebo aspoň zpomalit zánětlivý proces, abstinence alkoholu může onemocnění na dlouhou dobu stabilizovat nebo zastavit.
Při úspěšné antivirové léčbě lze dosáhnout významného oddálení komplikací cirhózy. Podobně je tomu i u Wilsonovy choroby, porfyrii a hematochromatóze. V těchto případech je také velice důležitá včasná diagnóza, protože čím dříve se s léčbou započne, tím jsou výsledky lepší.
Pokročilou jaterní cirhózu lze však úspěšně léčit pouze transplantací jater.
Pacient s jaterní cirhózou by měl dodržovat klid, dietní režim (zásadní je abstinence alkoholu) a podávají se vitamíny (především A, E, D a K).
Pokud nejsou při stanovení diagnózy cirhózy jícnové varixy ani není přítomna volná tekutina v břišní dutině (ascites), je úmrtnost asi 1 % za rok.
Pokud jsou varixy přítomné, ale není ascites ani krvácení z varixů, je úmrtnost asi 3 až 4 % za rok. Je-li však již volná tekutina v břišní dutině přítomna (bez ohledu na přítomnost varixů), je úmrtnost již kolem 20 % za rok.
Při přítomnosti krvácejících varixů a ascitu je úmrtnost přibližně 57 % za rok.
90 % pacientů se stabilizovanou cirhózou přežívá více než 10 let. Avšak při nestabilizovaných formách cirhózy umírají většinou pacienti do dvou let.
Související články
Alkoholické poškození jater
Cirhóza – rejstřík
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.
Zajímavé stránky
x
Lékaři mají zbraň na nemocná játra. Jak se léčit? | Zdraví
Únava, tlak pod žebry na pravé straně nebo problémy se zažíváním. A někdy ani to ne. Chronické onemocnění jater nebývá ve svých počátečních stadiích příliš patrné. Buď ho nepoznáme vůbec, nebo na sobě pozorujeme jen zmíněné nespecifické potíže.
Nevýrazné příznaky jsou důvodem, proč se na onemocnění přijde náhodně a často bohužel pozdě. V závislosti na konkrétní jaterní chorobě mohou uvedené drobné příznaky trvat pět, deset, někdy i čtyřicet let. Ale stejně tak může jaterní cirhóza nastoupit relativně rychle.
Včetně závažných komplikací, jako je krvácení do zažívacího traktu nebo rakovina.
Vyšší jaterní testy jako signál
„Prvním laboratorním příznakem jaterního onemocnění jsou vyšší jaterní testy,“ objasňuje hepatolog Ústřední vojenské nemocnice v Praze docent Petr Urbánek.
Klasickým příkladem chronického jaterního onemocnění je žloutenka typu C, přičemž jedinou laboratorní známkou této nemoci mohu být,pouze‘ ony lehce vyšší jaterní testy.
„Třeba jen jedenapůlnásobek horní hranice normy, což je minimální laboratorní odchylka, ale leckdy je to na dlouhá léta jediný příznak, který takováto infekce vyvolá,“ konstatuje Petr Urbánek.
Lidé i s nepatrně vyššími jaterními testy by podle jeho slov měli podstoupit řadu dalších vyšetření, která umožňují odhalit přesnou příčinu zvýšených hodnot. V rámci tohoto komplexního vyšetření je třeba vyšetřit i protilátky proti hepatitidě C. Ti, kdo mají danou protilátku pozitivní, měli by podstoupit další vyšetření přítomnosti viru v krvi.
Ovšem nejen hepatitida C a alkoholická choroba jsou důvody, proč bychom svým játrům měli věnovat pozornost.
V případě chronických jaterních onemocnění patří do skupiny těch závažných i vrozené metabolické vady jako střádání železa v játrech neboli hemochromatóza, střádání mědi v játrech neboli Wilsonova choroba a chronická onemocnění jater postihující žlučovody, což je primární biliární cirhóza.
Zákeřné žloutenky
Žloutenky typu A, B a C jsou tři různé choroby. Hepatitida A do chronického stadia nepřechází. Proběhne jako akutní onemocnění a člověk se z ní za několik týdnů nebo měsíců vyléčí.
Je to klasická infekční žloutenka, kdy po vyléčení sice ještě několik měsíců držíme dietu, ale pak jsme zdraví.
I na tuto chorobu však mohou novorozenci a senioři umřít s větší pravděpodobností, než když jí onemocní jinak zdravá dospělá osoba.
Lékaři mají zbraň na ztvrdlá játra
Hepatitida B končí u jinak zdravých dospělých jedinců v 90 až 95 procentech případů podobně jako „áčko“. „Člověk je schopen tento virus z těla vyloučit a žádné závažné dlouhodobé důsledky to pro něj nemá,“ vysvětluje docent Urbánek.
Zbývajících 5 až 10 procent pacientů má však tu smůlu, že se jejich imunitní systém nedokáže viru ubránit a může to vést k chronickému onemocnění jater. U části těchto lidí se pak rozvíjí jaterní cirhóza se všemi svými komplikacemi.
Proti hepatitidě A a B se však lze očkovat, zatímco proti „céčku“ očkování neexistuje. V případě hepatitidy C virus do jater vstoupí a už v nich zůstane.
Množí se, jaterní buňky se rozpadají a dochází k procesu jizvení a svrašťování jater až do stadia cirhózy.
„U hepatitidy typu C je největší záludností fakt, že její virus v sobě mohou mít pacienti desítky let, a když je odhalen, nezřídka už skutečně mívají jaterní cirhózu či primární rakovinu,“ upozorňuje Petr Urbánek.
Nová léčba na 17 místech
Dlouhou dobu byly nejen u nás jedinou dostupnou možností, jak žloutenku typu C léčit a tím bránit rozvoji cirhózy, léky zvané pegylovaný interferon a ribavirin. Nedávno však přišli lékaři s metodou, kdy k těmto lékům přidávají virostatika, která přímo blokují množení viru hepatitidy C v jaterních buňkách.
Hovoří se o léčbě „trojkombinací“ a naději na život bez jaterní cirhózy, či dokonce bez transplantace teď mají i pacienti, kterým dosud aplikovaná léčba nezabrala.
Ústřední vojenská nemocnice v Praze je jedním ze 17 pracovišť v České republice, která mají na užití tohoto postupu smlouvy s pojišťovnami a která jím už úspěšně léčí.
Nová virostatika v nich podávají všem pacientům, jejichž stavu může taková léčba pomoci. Účinnost je podle lékařů o pětinu až o čtvrtinu vyšší než při léčbě staršími variantami léků.
Podle slov Petra Urbánka jsou u nás v rámci trojkombinace dostupné dva léky. Oba se kombinují se zmíněnými dvěma základními preparáty, ale u každého z nich platí jiná pravidla použití.
Liší se například tím, kdy se léčba z důvodu žádné reakce pacienta ukončuje.
Jeden z preparátů se podává pouze tři měsíce, ale zato úplně od začátku, druhý je nejčastěji podáván od 4. do 48. týdne. „Princip léčby spočívá v tom, že se virus pacientům přestává v těle množit.
Přestává být přítomný v krvi, až jednoho dne úplně zmizí,“ pokračuje docent Petr Urbánek. Ovšem i poté, kdy pacient dosáhne „nuly“, musí se ještě nějakou dobu léčit, aby nenastalo znovuvzplanutí infekce neboli relaps.
„Kdybychom léčbu ukončili předčasně, infekce by se vrátila. Celá léčba proto trvá zhruba rok,“ podotýká hepatolog.
Co se týče dětí, žádný z trojkombinačních preparátů pro ně v tuto chvíli není licencován, ovšem děti s hepatitidou C jsou u nás naštěstí poměrně velkou vzácností.
Na podání trojkombinace jsou u nás potenciálními kandidáty pacienti, kteří v sobě mají virus žloutenky typu C a již absolvovali nějakou neúspěšnou léčbu.
Všichni by měli být vyšetřeni nebo sledováni v jednom ze zmíněných 17 center, která mají k trojkombinaci přístup.
Pokud ani nejnovější a nejúčinnější léky nepomáhají a onemocnění vede k selhání funkce jater, jedinou nadějí pacienta na život je transplantace jater. Podle zákona platí v České republice princip předpokládaného souhlasu s darováním orgánů. S tím, že každý z nás má právo odmítnout a toto odmítnutí zanést do národního registru osob nesouhlasících s posmrtným darováním tkání a orgánů.
Jak se dočkat nových jater
Odběry jater k transplantacím se u nás provádějí převážně od zemřelých dárců. Je možné provést odběr a transplantaci celých jater, což je nejčastější varianta, ale v případě, že jsou játra dárce větší, než příjemce potřebuje, provádí se jejich zmenšení. Možný je dokonce i takzvaný „split“ neboli jejich rozdělení.
| Žloutenka typu C v Česku Chronická forma hepatitidy typu C způsobuje cirhózu (lidově „tvrdnutí“) jater. Podle statistik jsou virem hepatitidy C infikovány přibližně 0,2%naší populace, což znamená, že touto nemocí trpí každý pětistý občan České republiky.V budoucnu se očekává nárůst V roce 1993 u nás bylo hlášeno 158nových případů, v roce 2003 už 846, a v roce 2006 dokonce 1012. Například ve Spojených státech žijí odhadem 4miliony nemocných hepatitidou C, takže je tam rozšířenější než infekce virem HIV.U žloutenky typu C je největší záludností, že v sobě pacienti mohou mít virus desítky let, a když je odhalen, mají už cirhózu či rakovinu Žloutenka typu C se přenáší hlavně nakaženou krví a v 70 až 85% případů se stává chronickým onemocněním. Mezi rizikové skupiny patří pacienti, kteří podstoupili transfuzi krve, ale také uživatelé nitrožilních drog nebo návštěvníci pokoutních tetovacích a piercingových studií. Nemoc se rozvíjí pomalu, takže může trvat desítky let, než začne ohrožovat život. Léčí se antivirotiky, v krajním případě připadá v úvahu transplantace jater. |
„V takovém případě dostanou játra jednoho dárce dva příjemci,“ říká docentka Eva Pokorná z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.
„Nejčastěji je v tomto případě jedním příjemcem dítě a druhým menší dospělý,“ upřesňuje lékařka a zdůrazňuje, že transplantace jater jsou život zachraňující výkony.
Neexistuje žádná jiná dlouhodobá náhrada funkce jater, a pokud pacient, který transplantaci nezbytně potřebuje, játra v časově omezené době nedostane, veškeré léčebné postupy jsou vyčerpány a umírá.
Pacienti musejí čekat na vhodného dárce. Pojem „pořadník“ zde ale podle Evy Pokorné není vhodným termínem. „Je to čekací listina, nikoli pořadník v tom smyslu, že by v něm pacienti stáli frontu.
Při přidělování jater totiž záleží na klinické urgentnosti,“ říká Eva Pokorná. Přednost má ten, kdo je v bezprostředním ohrožení života a nemůže čekat déle.
Důležitou roli dále hrají především nezbytné shody: kompatibilita v krevní skupině a podobná hmotnost dárce a příjemce.
Darovat játra může i žijící osoba. Zákon umožňuje darovat jak orgán párový, což je nejčastěji ledvina, tak i část orgánu regenerujícího, což jsou játra.
„Samozřejmě že za těchto okolností musíme brát na prvním místě ohled na zdraví dárce, protože operaci podstupuje zdravý člověk. Nejčastěji u nás daruje játra rodič dítěti,“ uvádí Eva Pokorná.
Lékařka dále uvádí, že genetické faktory nehrají u těchto dárců zásadní roli.
Rozhodující je zmíněná kompatibilita v krevní skupině, dokonce je ale možné transplantovat játra i od dárce, který shodnou krevní skupinu nemá. Je však nutné provést speciální a nákladnou přípravu, kdy se příjemci odstraňují protilátky proti antigenům A nebo B.
Vloni v Institutu klinické a experimentální medicíny provedli 87 transplantací jater, z toho devět dětem. Dalších 32 transplantací jater proběhlo v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Právě v Brně, tehdy na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv.
Anny, provedli mimochodem v roce 1983 vůbec první transplantaci jater v bývalém Československu.
Transplantace jater se dotýká všech věkových skupin a pražské pracoviště má na kontě úspěšnosti mimo jiné i ženu, která dostala nová játra v 16 letech; nyní je více než 15 let po transplantaci a přivedla na svět spontánním porodem dvě zdravé děti.
Koncem loňského roku slavili v IKEM celkem tisícího pacienta s novými játry, v Brně se jejich počet blíží k pětistovce.
„Transplantační medicína je část medicíny, která má velký smysl, protože lidem, kteří už neměli jakoukoli perspektivu, vrací šanci na život,“ konstatuje docentka Eva Pokorná.
Na testy nyní i přímo z ulice
Právě na játra se v těchto dnech zaměřuje projekt Zdraví národa, který organizuje soukromá laboratorní společnost Synlab Czech. V rámci něj si mohou zájemci do konce února v Praze a Brně nechat bezplatně provést jaterní testy, a to bez doporučení praktického lékaře.
„Začali jsme u lékařů, kteří s námi spolupracují, ale rádi bychom, aby se program dostal do povědomí všech zdravotníků,“ říká Kateřina Štolcová ze společnosti Synlab Czech. Bude-li projekt úspěšný a pacienti začnou do odběrových míst skutečně chodit, plánuje se jeho rozšíření z Prahy a Brna na celou republiku.
Testy se provádějí už od konce ledna, je však otázkou, zda mají dostatečnou výpovědní hodnotu. „U jater je celkem pět vyšetření a jejich druhy stanovila naše lékařská rada, takže dostatečnou výpovědní hodnotu určitě mají,“ ujišťuje Kateřina Štolcová. Lékaři z nich zjistí, zda má vyšetřovaný játra nějakým způsobem poškozená a zda u něj není patrný náběh na cirhózu.
Čistě pro tento preventivní program společnost vytvořila své vlastní žádanky s trojčíslím fiktivní pojišťovny. „Vyšetření, která jsou na žádance předvyplněná, totiž hradíme my, takže skutečným zdravotním pojišťovnám z toho žádné náklady neplynou,“ vysvětluje Kateřina Štolcová.
Lékaři, kteří se s uvedenou laboratorní společností rozhodnou spolupracovat, žádanky obdrží, ke stažení je žádanka i na webových stránkách www.zdravinaroda.cz a v odběrových místnostech – zde speciálně upravená pro pacienty, kteří přijdou „z ulice“.
Zájemci si nechají v odběrové místnosti nabrat krev a výsledky dostane jejich praktický lékař.
Na přání vyšetřovaného sice mohou být odeslány i přímo pacientovi, ale protože se vždy jedná jen o hodnoty, které je nutné interpretovat, doporučují je organizátoři rozhodně konzultovat s lékařem.
Aktuální seznam odběrových míst je zveřejněn na stránkách www.synlab.cz, stejně jako seznam dalších orgánů a témat, na které se projekt v budoucnu zaměří: na slinivku, ledviny, hospodaření s minerály nebo okultní krvácení ve stolici, které může indikovat rakovinu tlustého střeva.
Cirhóza jater
O cirhóze jater se začalo v lékařském kruhu mluvit už v průběhu roku 1819. Tehdy toto onemocnění detailně popsal jeden francouzský lékař René Laennec, který se zapsal do dějin medicíny nejenom tímto objevem.
Tomuto člověku se připisuje po právu mnoho zásluh a to nejenomže vynalezl jednoduchý lékařský nástroj zvaný stetoskop, ale také se vervou věnoval diagnostice tuberkulózy.
Jeden z prvních objasnil patologii nemoci a rovněž pneumotorax.
Další názvy: cirhóza, cirrhosa jater, jaterní cirhóza, alkoholická cirhóza, biliární cirhóza, primární biliární cirhóza, PBC, kardiální cirhóza, kryptogenní cirhóza, idiopatická cirhóza,
Příznaky
bolest v pravém podžebří hubnutí Jícnové varixy nadýmání plynatost snížená chuť k jídlu únava voda v břiše zácpa zvětšení jater zvýšené jaterní testy
Týká se části těla
Játra
K74
Cirhóza jater je ve své podstatě degenerativní choroba, která zasahuje důležitý lidský orgán. Ten zastává nespočet standardních funkcí, k nimž patří například produkce krve a krevní plazmy, tak i hormonů.
Samozřejmě velkou měrou se podílí na látkové výměně a procesu přeměny živin. Je nezastupitelný v rámci biotransformačním látkovém procesu a detoxikaci celého organismu.
Mimoto funguje jako skvělá zásobárna životně důležitých látek.
Ale nezdravá játra přestávají plnit svoji plnohodnotnou funkci, tudíž toto poškození má vliv na řadu závažných zdravotních komplikací. Vedle únavy, nechutenství, nepříjemného nadýmání a nevolnosti se u člověka mohou objevit mírné otokové stavy kotníků či změny stolice. Ženy pak mohou postihnout poruchy menstruačního cyklu.
Postupem času jedince trápí i problém se srážlivostí krve a výrazné kožní projevy. Někteří pacienti ve střední fázi se musí potýkat i se zvýšeným množstvím volné tekut iny v dutině břišní, zežloutnutí očního bělma a kůže. To ovšem není vše, mohou nastat i obtížnější problémy, jako je ztráta vědomí a selhání ledvin.
Očekávat lze i zintenzivnění psychických poruch.
Cirhóza jater se vyznačuje několika základními stadii. V první fázi této nemoci se na zdravé jaterní tkáni objevují postupně patologická ložiska. Tyto tkáně s nefunkční vazivovou strukturou se rozšiřují do okolí jater a začínají v hojné míře přeměňovat i jejich vnitřní tkáňovou strukturu, pro kterou je již obtížné zastávat řadu významných metabolických i nemetabolických úkolů.
V lékařské praxi se cirhóza jater klasifikuje na mikronodulární, makronodulární a smíšený typ.
Zatímco mikronodulární cirhóza vyniká opravdu tenkými, stejnoměrnými pruhy s pojivovými tkáněmi a drobnými uzlíky, které jsou menší než tři milimetry.
Zato makronodulární cirhóza se značí uzlíky větší než tři milimetry. Ty obklopují různě široké vazivové pruhy. Poslední typ cirhózy jater disponuje prvky z obou předchozích forem.
Léčba
U rčitého procenta lidí je toto onemocnění odhaleno na základě běžných ošetření. Jde například o odběr krve, při vstupní prohlídce do zaměstnání. Při podezřen í je ale nejlépe podstoupit ultrazvukové vyšetření.
Prostřednictvím něho lékař může stanovit, zda vůbec a do jaké míry jsou játra poškozena. Nejdůležitějším vyšetřením je ale mikroskopické vyšetření jaterní tkáně. Tkáň se získá biopsií.
Pacientovi se znecitliví kůže v pravém podžebří a odebere se vzorek velmi slabou jehlou.
Bez řádného vyšetření lze stěží stanovit příčinu nemoci, její stádium a rozsah. Léčba vyžaduje od pacienta, aby se vyvaroval alkoholu, začal se stravovat dietně, zdravě a bral předepsané léky na regeneraci jaterních buněk.
U onemocnění způsobené prodělanou žloutenkou typu B a C se nasadí speciální léky, které zastaví množení nebezpečných virů a stimulují imunitní systém.
Je třeba mít na zřeteli, že cirhózu jater nelze vyléčit, v případě pokročilého stádia tohoto onemocnění se nabízí možnost provést transplantaci.
Nejlépe je se cirhózy jater vyvarovat. To znamená jíst zdravě, abstinovat, žít aktivní zdraví život. Nejdůležitějším faktorem prevence je abstinence, případně velmi střídmá konzumace alkoholu. Mezi další opatření patří užívání jen léků, které předepíše lékař a nepřekračovat denní dávky. Pacienti by měli zapomenout na tučná a smažená jídla a dostatečně odpočívat.
Cirhóza jater nehrozí jen alkoholikům. Jak snížit riziko?
Foto: mi_viri, Shutterstock.com
Cirhóza může zasáhnout každého, kdo pravidelně pije alkohol. Nelze totiž odhadnout, jaká dávka je bezpečná: někdo zvládne 10 piv denně, jinému stačí čtyři deci vína. Pravidelná konzumace ohrožuje především ženy: jejich játra jsou vůči alkoholu daleko méně odolná. Kdo je ještě v ohrožení?
Co je to cirhóza? Zjednodušeně řečeno, při dlouhodobém zánětu se začnou jaterní buňky měnit na vazivovou tkáň, a orgán proto přestává postupně fungovat.
Nemocný o svých potížích obvykle dlouho neví, protože játra nebolí a prvními příznaky jsou zažívací potíže, jako je nevolnost a nechuť k jídlu, což si málokdo hned spojí s těžkým poškozením důležitého orgánu. Jak cirhóza vznikne a dá se vůbec léčit?
Alkohol sice hraje při vzniku onemocnění obrovskou roli, ale není jediný. Těžké poškození jater vedoucí k cirhóze způsobují také žloutenky (hepatitida C a B), otravy (např. paracetamolem), dlouhodobé problémy se žlučovými cestami, srdeční selhání či metabolické a autoimunitní choroby a v některých případech je příčina neznámá.
Nejčastější příčina akutního selhání jater vás překvapí!
Jak důležitý orgán přestává pracovat, k nevolnosti a silné únavě se přidávají další potíže. Na kůži nemocného se začnou objevovat skvrny způsobené látkami, které játra už nestačí odbourávat.
Nemocnému otékají nohy, zhoršuje se krevní srážlivost a roste riziko krvácení. Protože se snižuje i vylučování žluči do střeva, je stolice světlejší.
Pokročilejší forma se pak projevuje žloutenkou, tedy zbarvením kůže, což souvisí s tím, že se v poškozených játrech hromadí bilirubin.
Víte, který příjemný zvyk zásadně sníží riziko cirhózy?
Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
Nemocná játra způsobují spíš setrvalý tlak a tupou bolest, než nějaké výrazné křeče
Zvyšuje se krevní tlak v okolí jater (= portální hypertenze) a to způsobuje další velice závažné problémy, například jícnové varixy (= rozšířené cévy v jícnu).
U nich je nebezpečí, že prasknou a člověk pak začne zvracet krev – často se stane, že nemocný tímto způsobem vykrvácí.
Vážnou komplikací je i hromadění tekutiny v břiše (= ascites), které se projevuje jeho zvětšením, což může vést k utlačování plic a zhoršení dýchání.
Nefunkční játra také způsobují poškození mozku (= jaterní encefalopatie) v důsledku škodlivin kolujících v krvi. Takový stav končívá změnami chování, demencí a kómatem.
Velikou komplikací cirhózy je selhání jater a dalších orgánů, které neutěšený stav organismu poškozuje.
V cirhotických játrech navíc vzniká častěji rakovina, proto by nemocní měli chodit na ultrazvuk, aby se nemoc včas zachytila – i když i tak se léčí jen velmi nesnadno.
Poznáte varovné signály, že vám tvrdnou játra?
Nelze říci, jak dlouho člověku trvá, než si játra poškodí. Jak již bylo řečeno, pro někoho je nebezpečná pravidelná malá dávka, jiný zvládne každodenně i vysoký příjem alkoholu.
Smutné čtení: co dělá alkohol s tělem po čtyřicítce?
Foto: KieferPix, Shutterstock.com
Alkohol škodí játrům i mozku, a to i v malém množství
Lékař může nemoc odhalit už podle pohmatu, kdy cítí tvrdá játra, k diagnóze jsou třeba jaterní testy, ultrazvuk břicha a případně biopsie.
Orgán má velmi dobrou schopnost regenerace, proto má cenu ihned zcela přestat s pitím alkoholu. Pokud je příčinou cirhózy hepatitida, je třeba zastavit infekční zánět pomocí léků.
Zásadní je také léčba komplikací, které postižená játra způsobují. Krajní možností je jejich transplantace.
K vážným jaterním chorobám patří i upíří nemoc. Opravdu existuje!
Jak předejít poškození jater? Ačkoliv některým příčinám se vyhnout nelze, stále platí, že alkohol je pro játra jed a cirhóza patří k častým potížím lidí, kteří ho dlouhodobě a pravidelně konzumují. Takže prevence je jasná: alkohol nepít vůbec, nebo jen málo a výjimečně. Vedle toho je třeba se také chránit před hepatitidou, na kterou existuje očkování, a otravami (léky, houby…).
Otestujte se: Poznáte jedovaté a jim podobné houby?
- Popis – Těžké poškození jater způsobené obvykle dlouhodobou konzumací alkoholu nebo infekční hepatitidou, příčin je však mnohem víc.
- Příznaky – Nevolnost, nechutenství, zežloutnutí kůže, hromadění tekutin v břiše
- Léčba – Léčba se soustředí zejména na řešení komplikací nefungujících jater, jako je například odvodnění. V případě následků hepatitidy se lékaři snaží, aby tělo zvládlo bojovat se zánětem.
- Smrtnost – Polovina pacientů, u kterých se projevily nějaké následky cirhózy jater, do roka umírá.
- Prevence – Abstinence a zdravý životní styl
Alkohol patří k 10 největším zabijákům. Kdo se v Česku nejčastěji upije?
Cirhóza jater
Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k nekróze jater. Ta má za následek zvýšenou tvorbu vaziva a uzlovitou přestavbu jaterních buněk. Jde o chronické onemocnění. Původní stavba jater se úplně poruší, stejně tak i cévní řečiště. Cirhóza jater se objevuje u lidí v produktivním věku.
Jaterní cirhózu může způsobit virová hepatitida, kdy cirhóza vznikne buď bezprostředně po tomto onemocnění, nebo jako následek po chronické části. Alkoholismus se řadí mezi hlavní příčiny cirhózy. Další příčinou může být metabolická porucha, porucha výživy, poškození léky, biliární či kardiální cirhóza.
Prvním stádiem před cirhózou je ztukovatění jater, v dalším stádiu se tvoří uzly a játra se mění. V posledním stádiu dochází ke ztvrdnutí jater.
Zpočátku může být jaterní cirhóza bez příznaků. Klasické příznaky se mohou objevit daleko později. Takovými příznaky cirhózy jater bývá únava, člověk ztrácí chuť k jídlu, trpí nadýmáním a zácpou, často člověk hubne. U žen se může objevit přerušení menstruace.
Často jsou tyto příznaky připisovány jinému onemocnění, než je cirhóza. Jasnými příznaky cirhózy v pokročilejším stádiu jsou trávicí potíže, tlak v pravém podžebří, pacientům se na hrudníku a břiše objevuje vyrážka a zežloutne jim kůže.
V posledním stádiu pacient krvácí z jícnu, má sníženou mozkovou kapacitu, poruchu prostorového vnímání, objevuje se třes končetin a zvětšení sleziny. Objevuje se vysoký krevní tlak v žilním systému jater a vodnatelnost břišní.
Cirhóza jater se pozná z jaterních testů, tedy z rozboru krve, ultrazvukového vyšetření a jaterní biopsie.
Prevence cirhózy jater
Jedním z rizikových faktorů je opakovaná virová hepatitida. Je velice důležité, aby se akutní stav virové hepatitidy léčil. Proti hepatitidám se můžete naočkovat, takže tuto prevenci nepodceňujte. Očkuje se hepatitida A, B a očkovat lze i kombinovaně. Prevence spočívá také v dodržování hygieny, chráněném pohlavním styku a vyhýbání se krvi nakažené osoby.
Dalším rizikovým faktorem je alkoholismus, kterého je dobré se vyvarovat. Pít byste měli s mírou. Škodí také zbytečné užívání léků, které působí na játra toxicky. Pokud máte dědičnou chorobu, která způsobuje cirhózu, dodržujte dietu předepsanou lékařem. V první a druhé fázi si snižte pracovní úvazek a zažádejte o částečný invalidní důchod.
V posledním stádiu přestaňte chodit do práce úplně a zažádejte o plný invalidní důchod.
Léčba cirhózy jater
Při léčbě je nutné přestat úplně pít alkohol. Musíte dodržovat jaterní dietu, při které vyloučíte ze svého jídelníčku tučná a kořeněná jídla. Když už nemoc probíhá, léčba je zaměřena na snižování potíží hepatoprotektivy, což jsou látky, které napomáhají regeneraci jaterní tkáně.
Někteří pacienti mohou podstoupit transplantaci jater, které předchází složité testování a psychologický rozbor pacienta. Po transplantaci pak musí být dodržován přísný režim s dietou, bez alkoholu, kouření a s mnoha léky. Délka života u cirhózy jater se výrazně snižuje.
Příčinou smrti mohou být nezvladatelné komplikace pokročilé cirhózy, jako jsou například krvácení z jícnových varixů či postižení mozku.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com
Jak co nejdříve zjistit nenápadné příznaky cirhózy jater
Cirhóza jater je závažné jaterní onemocnění, při kterém se u pacientů rozvíjí nekróza jater, zvýšená tvorba vaziva (fibróza jater) a následně také uzlovitá přestavba jaterních buněk.
Postupně tak dochází k úplné přeměně jaterní tkáně i jejich cévního řečiště.
Ačkoliv jsou tedy játra za normální situace schopná rychle se regenerovat, v případě poškození je tato obnova nedokonalá a nově vzniklá tkáň přestává plnit svou funkci.
Jaterní cirhóza se taky lidově označuje jako tvrdnutí jater. Název tohoto onemocnění pochází z řečtiny, kde slovo kirrhos znamená nažloutlý.
Lékaři tak označovali nemocné, kterým se v těle hromadila žluč, což vedlo ke žloutnutí jejich pokožky.
Cirhózou poraněná játra totiž začínají být neproniknutelnou překážkou, krev se před nimi hromadí a může se rozvinout také portální hypertenze.
Jaké jsou příčiny a co cirhózu jater způsobuje
Nadměrná konzumace alkoholu – cirhózou jater jsou nejvíce ohroženi především alkoholici.Užívání hepatotoxických léků – někteří lidé si způsobí tvrdnutí jater i nadužíváním specifických léků.
Žloutenka typu B a C – i hepatitida může vyvolat následnou cirhózu jater. Tyto dvě onemocnění spolu častokrát úzce souvisí.
Biliární cirhóza jater – dlouhodobá obstrukce žlučových cestKardiální cirhóza – nemoc, při níž dochází k chronickému srdečnímu městnáníAutoimunitní odpověď – cirhóza jater vzniká z plného zdraví a její příčiny nejsou prakticky známé.
Wilsonova choroba – laicky řečeno se jedná o jaterní degeneraci v důsledku genetických předpokladů. Tato nemoc je tedy nejčastěji vrozená. Játra nakonec selhávají a je nutná jejich transplantace.Hemochromatóza – to je stav, kdy se v těle ukládá nadměrné množství železa.
Jaké má jaterní cirhóza příznaky
Cirhóza jater zpočátku mívá nenápadný průběh a typické příznaky se obvykle dostaví až v pozdějších stádiích, kdy dojde k celkovému narušení funkce jater nebo jejich úplnému selhání.
Mezi první nespecifické projevy, které mohou být také známkou mnoha jiných onemocnění, se řadí třeba zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, zácpa, výrazné hubnutí nebo také lehké otoky v oblasti kotníků.
Propuknutí žloutenky – kůže je vlivem hepatitidy nažloutlá a žluté je i bělmo očí. Tento stav je způsoben nadměrným ukládáním bilirubinu v organismu.Urputné svědění kůže na celém těle.Objevuje se i časté krvácení z nosu a jícnu.
Pacient pociťuje celkovou slabost a únavu.Ženy se potýkají s poruchami menstruace.Dochází ke změnám srážlivosti krve.Nemocný se potýká i se zvýšenou krvácivostí jater.Viditelný je otok břicha neboli odborně ascites.Dojít může i ke svalovým křečím.
Mění se velikost jater a také sleziny (ta se zvětšuje).
Pacient pociťuje nevolnosti, zvrací a nechutná mu.
Pokročilá cirhóza jater bývá u pacientů patrná na první pohled. Typické jsou tenké končetiny, velké nafouklé břicho a bledá či zažloutlá kůže, kde se objevují četné pavoučkové névy, podlitiny a petechie.
Jak zjistíme cirhózu jater a její diagnostika
U pacientů trpících jaterní cirhózou se mohou projevit nebezpečné zdravotní komplikace, které také často bývají příčinou jejich předčasného úmrtí. Jedná se například o choroby trávicího ústrojí, jaterní a renální selhání, jaterní encefalopatii (poškození mozkové tkáně) či rakovinu jater, ale nemocní bývají také náchylnější k různým infekcím.
Jelikož cirhóza jater často probíhá bez jakýchkoliv vnějších příznaků, nebo svými symptomy zpočátku připomíná jiné obtíže, diagnostikovat tuto nemoc rozhodně není jednoduché. Pokud má lékař podezření na cirhózu jater, nejprve podrobně projde pacientovu anamnézu, následně provede fyzikální vyšetření a odešle nemocného na laboratorní testy.
Kromě jiného se provádí i jaterní krevní testy, které mají zjistit hladinu bilirubinu, albuminu a kreatininu. Dále se přistupuje v mnoha případech i k sonografickému vyšetření, magnetické rezonanci nebo histopatologii.
Jak se jaterní cirhóza léčí
Možnosti léčby jsou v dnešní době stále dost omezené. Základním opatřením je okamžitě ukončit působení faktorů, které mají na játra negativní vliv a poškozují je.
Jestliže je tedy příčinou vzniku tohoto onemocnění nadměrná konzumace alkoholu, pacient by měl tento zlozvyk zcela odbourat a stát se abstinentem.
Pokud je na vině virová hepatitida nebo Wilsonova choroba, je nutné včas zahájit odpovídající léčbu.
V pokročilé fázi jaterní cirhózy je jedinou možností na kvalitní život a přežití následná transplantace jater. Po zákroku musí pacient dodržovat přísnou dietu, nesmí pít alkohol ani kouřit a denně musí konzumovat větší množství léků, které působí na jeho imunitu a pomohou tělu přijmout nový orgán.
Velmi důležitá je prevence před cirhózou jater
V první řadě by jste měli myslet na prevenci tohoto onemocnění. To zahrnuje zejména abstinenci od alkoholu, případně pouze jeho příležitostnou konzumaci v rozumném množství. Zároveň by jste měli dbát na zdravější životní styl.
Rovněž je třeba se chránit před infekční hepatitidou B a C. Zdraví a funkci jater můžeme podpořit vhodným jídelníčkem plným ovoce a zeleniny a udržováním si ideální hmotnosti. Zdraví jater neprospívá ani mnohdy zbytečné užívání nejrůznějších podpůrných prostředků či léků.
Cirhóza jater patří mezi choroby, které nejčastěji trápí pacienty v dospělém produktivním věku. Délka života u pacientů s tímto onemocněním bývá až o deset let kratší než u zdravých jedinců, přičemž ženy umírají dokonce ještě dříve.
Doplňky stravy pro vaše zdraví můžete koupit zde: Dr.Max.cz * Lekarna.cz * Pilulka.cz