Každý z nás se za svůj život určitě alespoň jedenkrát trápil s oteklým a bolestivým kotníkem. Stačí zlé došlápnutí na nohu nebo dlouhé stání a otok je na světě. Jenže za oteklým kotníkem mohou být i další zdravotní problémy. Jaké příčiny se mohou skrývat za oteklým nebo bolestivým kotníkem? Kdy nestačí na vyvrtnutý kotník domácí léčba?
Všeobecně otok, resp. edém, je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, hlavně v podkoží nebo v tělesných dutinách.
Může být generalizovaný (u nemocí srdce nebo ledvin) nebo místní (při zánětu nebo při trombóze žíly).
Důvodem vzniku je nejčastěji zvýšení tlaku v krevních nebo lymfatických cévách, způsobené jejich obstrukcí a poruchou odtoku krve nebo lymfy, nebo možnou příčinou může být zvýšená propustnost cév (např. při zánětu).
Možné příčiny otoku nebo bolesti kotníku
Oteklé kotníky a nohy nemusejí být a často ani nebývají důvodem k obavě, hlavně pokud se vyskytnou po dlouhém stání nebo chození. Stačí si sednout, nohy vyložit a po obnovení cirkulace by se měl otok ztratit a kotník vrátit do normálu.
Také velmi těsné a úzké kalhoty nebo jiné přilnavé oblečení mohou zhoršit cirkulaci příliš velkým tlakem na svaly nebo ostatní měkké tkáně, a tím znemožnit normální odtok krve.
Jenomže otok kotníků a nohou, doprovázený obvykle dalšími symptomy, může být signálem méně či více závažného zdravotního problému.
Může se například vyskytovat v těhotenství jako normální jev, ale také bývá projevem závažné komplikace, hlavně pokud je o rychle vzniklý nebo nepřiměřeně velký edém, který s dalšími příznaky s velkou pravděpodobností mluví o preeklampsii.
Další příčinou edému často se vyskytující v populaci je problém se žílami na dolních končetinách, tzv. chronická žilní nedostatečnost.
Jde o poruchu nebo úplné poškození chlopní, které v žilách zabezpečují jednosměrný tok krve, v tomto případě směrem nahoru.
To zapříčiní hromadění krve, zvýšení tlaku v cévách a postupný přesun tekutiny do okolních měkkých tkání. Chronická žilní nedostatečnost může vést ke kožním změnám, vzniku vředu a infekci.
Závažný problém je krevní sraženina v hlubokém žilním systému, hluboká žilní trombóza. Sraženina brání toku krve z nohou nahoru a způsobuje otok nohy a kotníku jen na jedné straně. Dále je pro ni typická bolest v lýtku, slabá teplota a někdy změna barvy kůže na poškozené končetině.
Velkým rizikem je možnost jejího uvolnění a přes srdce „vycestování” do plic, v nejhorším případě do plicnice, kde při jejím úplném uzavření hrozí smrt. Dalšími závažnými onemocněními, které se projevují edémem kotníků a nohou, jsou nemoci srdce, jater a ledvin.
Typické je, že postihují obě končetiny a jsou doprovázené dalšími příznaky.
Otok kotníků a nohou mohou být také vedlejšími účinky užívání různých léků. Můžeme sem zařadit například hormony (estrogeny, testosterony), léky na snížení krevního tlaku (blokátory kalciových kanálů, verapamil), kortikosteroidy, antidepresiva, nesteroidní antiflogistika atd. Asi nejčastější příčinou edému kotníku je jeho poranění, zapříčiněné obvykle vyvrtnutím při zlém došlapu.
Co znamená vyvrtnutí a kdy je potřeba vyhledat zdravotní pomoc?
Název vyvrtnutí, nebo distorze, označuje mechanismus poranění, ale vůbec neříká o lokalizaci a stupni poškození vazů, které je potřeba specifikovat. Při distorzi dochází k příliš velkému roztažení vazů silou působící na kloub. Vazy jsou silné, pružné struktury, které zpevňují kotník.
Drží kosti kloubu pohromadě, ale zároveň jim umožňují pohyb v určitých mezích. Při překročení těchto mezí může dojít k úrazu.
Nejčastěji poškozené bývají vnější vazy kotníku a nejpočetnější skupinou s tímto poškozením jsou hráči sportů, při kterých se často vyskakuje nebo hrozí přišlápnutí chodidla, jako jsou například basketbal, fotbal nebo volejbal.
Hlavním projevem poranění je bolest v oblasti kloubu. Pokud působila na kotník enormní síla a poškození vazů je velké, může dotyčný při poranění cítit nebo i slyšet prasknutí v kotníku.
Dále se vyvrtnutí často projevuje omezením pohybu, nemožností se postavit na poškozenou končetinu, otokem. Při přetrhnutí vazů bývá většinou přítomný krevní výron.
V těžších případech poškození, kdy dojde k porušení cévního zásobení nebo nervů, je příznakem pocit chladu nebo necitlivosti nohy.
Většina distorzí je relativně malá a málo závažná. Dají se do pořádku „domácí léčbou”, a to odlehčováním končetiny, bandáží elastickým obvazem na podporu stability, chlazením a případně i užíváním léků proti bolesti.
Obr. Ortézy na kotník (zdroj: zdravtech.sk)
Jenže samotné vyvrtnutí může způsobit i vážnější poškození struktur, kdy je potřeba vyhledat lékařskou pomoc, a to hlavně pokud:
- je bolest nepříjemná a příliš silná,
- není možné s postiženým kloubem hýbat,
- není možné se na končetinu postavit nebo při pokusu o to kotník povolí a je cítit nestabilitu,
- má noha nepřirozený tvar a polohu,
- je pocit znecitlivění, chladu nebo změna zbarvení,
- se problémy při „domácím léčení” nezlepšují.
V těchto případech je nevyhnutelné vyšetření lékařem, protože je pravděpodobné, že nejde jen o lehké natažení vazů, ale o jejich natržení nebo úplné roztržení, nebo o jiné závažnější poranění, jako je například zlomenina.
Pokud máme podezření na úplné přerušení vazu nebo zlomeninu, můžeme se o tom přesvědčit pomocí RTG. Každá distorze, kde došlo k velkému přetížení nebo k natržení vazu, vyžaduje imobilizaci sádrovou dlahou na 10 až 14 dní, případně i déle.
Přetržené vazy a jiná vážnější poškození vyžadují delší imobilizaci, některé i operační řešení.
Kotníkový kloub patří k nejčastěji poraněným kloubům.
Vyvrtnutí bychom měli předcházet nošením vhodné obuvi, pořádnou rozcvičkou před sportem, strečingem po cvičení, pravidelným natahováním a cvičením, které zvyšuje flexibilitu, posiluje vazy a celkovou stabilitu kotníku.
Kromě toho je potřeba udržovat si optimální tělesnou hmotnost, aby klouby nohou nebyly nadmíru zatěžovány, a dbát na dostatečnou výživu, která udržuje klouby v dobré kondici.
Oteklé nohy
Otoky, neboli edémy, způsobuje nahromaděná intersticiální tekutina (tkáňový mok) a tím dochází ke zvětšení objemu. V případě přítomnosti otoků je potřeba provést diferenciální diagnostickou rozvahu, aby se zjistilo, z jakého důvodu vznikají. Otoky rozlišujeme na akutní a chronické, na vrozené a získané, na lokalizované a generalizované a na symetrické a asymetrické.
Generalizované otoky
Ke vzniku generalizovaných otoků vede pokles koloidně osmotického tlaku krve. Jedná se o projev systémového onemocnění srdce, ledvin, jater a o endokrinní poruchy. Při onemocnění srdce (pravostranná srdeční nedostatečnost) jsou otoky symetrické, na obou dolních končetinách. Většinou se nachází kolem kotníků, na nártech a na holeních a pokud zvýšíme polohu dolních končetin, tak se otoky zmenší. U ležících pacientů se nachází v oblasti zad. Při onemocnění ledvin (nefrotický syndrom) jsou otoky málo závislé na poloze dolních končetin a objevují se v oblasti obličeje a víček, kolem kotníků a na bércích. Do této skupiny hypoproteinemických otoků se řadí i jaterní choroby (cirhóza jater) a gastroenteropatie. Otoky mohou být způsobené i poruchou metabolismu vody např. při předávkování infúzí, kdy dochází k hyperhydrataci a kromě otoků je přítomná i dušnost a únava. K retenci tekutin dochází i při akutním nebo chronickém selhávání ledvin a to je spojené i s přírůstkem váhy. Generalizované edémy se tvoří i v období gravidity a u endokrinních chorob (porucha funkce štítné žlázy – hypothyreóza, choroby kůry nadlevin – Cushingův syndrom). Při poruše štítné žlázy nastává myxedém, který se označuje jako těstovitý otok s hrubou pórovitou kůží v oblasti holeně a tlakem v něm nelze vytvořit důlek. V pozdním stadiu hypothyreózy dochází k retenci vody a tím k přírůstku váhy. Otoky mohou být způsobené i užíváním léků (např. glukokortikoidy, blokátory kalciového kanálu, estrogeny, fenylbutazon atd.) a nebo např. v souvislosti s vysokou konzumací lékořice.
Lokalizované otoky
V souvislosti s místními otoky pomýšlíme zejména na žilní choroby (hluboká žilní trombóza = flebotrombóza, zánět povrchových žil = tromboflebitida, následky chronické žilní nedostatečnosti), na poruchu lymfatického systému, na alergickou reakci, na lipedém či na otok poúrazový a pooperační. Hluboká žilní trombóza postihuje ve většině případů levou dolní končetinu. Otok je většinou jednostranný, asymetrický, na pohmat bolestivý a elastický a může se projevovat i promodráváním končetiny. Začíná většinou v oblasti plosky a odsud se šíří do lýtka a do bérce, jindy může začít v pánevních žilách. Výše otoku je podle lokalizace trombózy. Uzávěr hlubokého žilního systému může nastat akutně, subakutně či chronicky a vzniká zejména u ležících pacientů a po operacích.
Tromboflebitida postihuje povrchové varikózní žíly a otok bývá jen v malém rozsahu. Při chronickém onemocnění žil se jedná o následek hluboké žilní trombózy nebo rozsáhlých povrchových varixů (křečových žil).
Sekundárně mohou varixy vzniknout v těhotenství a při nádorovém onemocnění. Lymfatické otoky mohou být vrozené či získané. Lymfedém je chronický jedno nebo oboustranný otok v důsledku ztížení či zamezení průchodnosti lymfy.
Otok je nebolestivý, bledý, chladný, nejdříve pastózní a pak tuhý. Vrozené otoky jsou geneticky podmíněné a objevují se po narození, v pubertě či později a označují se jako primární lymfedémy.
Prosak může být na noze, v podkolenní i v celé dolní končetině a zhoršuje se teplem, před menstruací a při sezení.
K získaným otokům se řadí sekundární lymfedém. Zde blokáda lymfodrenáže nastává díky patologickém procesu, která nepostihuje primárně mízní systém. K těmto otokům nejčastěji dochází po úrazu, po operaci, po ozařování nebo jsou způsobené nádorovým bujením. Vždy je potřeba vyloučit přítomnost maligního onemocnění.
U obézních se setkáváme s lipedémem, což je chronický symetrický otok, ve kterém lze udělat důlek a setkáváme se při tom i s celulitidou. S akutně začínajícím lokalizovaným otokem se setkáme i při alergických reakcích (alergie na potraviny, na léky a na bodnutí hmyzem).
K dalším příčinám lokalizovaného otoku patří i stav po úrazu, otoky kolem očí provází dermatomyositidu.
Při přítomnosti otoků je vhodné klinické vyšetření, vyšetření krevního obrazu, kardiologické vyšetření, vyšetření cévního systému, urologické a gynekologické vyšetření, lymfografie a vyšetření malignity
Terapie se odvíjí od příčiny otoku.
Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha
Otoky nohou u kotníků: příčina může být horko, těhotenství i srdce
Pro mnoho lidí jsou letní dny spojeny s dovolenou, plážemi, s grilováním a osvěžením v bazénu. Ale teplé počasí může vést k zadržování vody a otokům. Ty bývají patrné zejména na kotnících a chodidlech. Jsou často doprovázeny pocity tíhy nebo tlaku. I když bývají jen dočasné, mohou být velmi nepříjemné a v některých případech si vyžádají i návštěvu lékaře.
Teplo zhoršuje otoky, protože může dočasně rozšířit cévy a způsobit hromadění tekutin v nohou, chodidlech, rukou a prstech. Úpornější jsou u lidí, kteří obtížně snášejí vyšší teploty.
Co přispívá ke vzniku nebo zhoršení otoků nohou:
- dlouhé sezení nebo stání na jednom místě,
- příliš mnoho soli ve stravě,
- těhotenství,
- premenstruační syndrom,
- užívání některých léků (například k léčbě diabetu nebo bolesti, také přípravky s obsahem steroidů nebo estrogenu),
- onemocnění ledvin, jater, plic nebo štítné žlázy,
- městnavé srdeční selhání,
- žilní nedostatečnost ad.
Ohroženější jsou zejména starší osoby, lidé s nadváhou a některými zdravotními problémy. Otoky z tepla se ale nevyhýbají ani zdravým a aktivním lidem, a to zejména tehdy, pokud se delší dobu nacházejí v uzavřených místnostech bez klimatizace, na slunci, anebo trénují venku při vysokých teplotách. Křeče a otoky nohou nejsou výjimkou u žen v těhotenství či po porodu, v samostatném článku najdete nejlepší tipy, jak si s nimi poradit.
Proti vzniku otoků pomůže stín i vhodné jídlo
Nejdůležitějším krokem je pokusit se vyhnout vedru, tedy například pobývat ve stínu či v chladných a vzdušných místnostech. Nižší teploty snižují dilataci cév a hromadění tekutin v nohou. I když to může znít paradoxně, pomůže také pití dostatečného množství tekutin, dále nošení dobře padnoucí a vzdušné obuvi, koupel v chladné vodě i omezení solení a slaných pokrmů obecně.
Některé potraviny patří mezi přírodní diuretika (mají močopudné účinky) a mohou pomoci proti zadržování tekutin v těle. Lékaři navrhují zařadit do jídelníčku například salát, zelené fazolky, chřest, ananas nebo citrony.
Pokud se otok přece jenom objeví, pak odborníci doporučují vyhledat chladnější prostředí, dopřát nohám odpočinek a zvýšenou polohu s podložením. Ovlivní to účinek gravitace na končetiny, pomůže k normalizaci průtoku krve a opadnutí otoků.
Během delšího sezení či stání se vyplatí udělat si přestávku a projít se, pomoc poskytnou také kompresní punčochy.
Galerie: 5 typů kompresních punčoch podle typu potíží
Vynechat kávu a nasadit studené obklady
K četným osvědčeným radám, co si počít s otoky nohou, patří režimová opatření, tedy dostatek pohybu, správná hmotnost a zdravé stravování. Odborníci doporučují omezení soli a kávy, respektive kofeinových nápojů.
Nateklá místa na nohách můžeme také jemně masírovat a pomohou rovněž studené, nikoli ledové, obklady. V lékárnách se prodávají i různé chladivé gely nebo obklady přímo pro tyto účely.
Cviky na oteklé nohy jsou naprosto jednoduché
Nohy nejvíce trpí ve statické pozici, kdy dochází k tuhnutí a zpomalování krevního oběhu. Dopřejte jim proto v průběhu dne více pohybu. Nemusí jít vyloženě o cvičení. Vyrazte alespoň na krátkou procházku nebo místo výtahu pro změnu začněte používat schody.
Pokud dlouho sedíte, třeba při práci, průběžně protahujte chodidla, provádějte kroužení kotníků a střídavě zatínejte a povoluje prsty u nohou. Těmito jednoduchými cviky i během sezení rozproudíte krevní oběh.
Ideální je samozřejmě hýbat se a cvičit pravidelně, předejdeme tak i nadváze, která sama o sobě přispívá k otokům nohou. Ideální je jogging, plavání a další sporty, u kterých zapojujeme dolní končetiny.
Na konec dne pak můžeme zařadit nenáročné, ale účinné cviky, které podpoří krevní cirkulaci. Položte se na záda a zvedněte do pravého úhlu nohy a ruce. V této pozici začněte třepat rukama i nohama, můžete provádět také malé kroužky v kotníku a zápěstí, nebo simulujte jízdu na kole.
Galerie: Cviky proti křečovým žilám: jednoduché a rychlé
Otoky nohou neustupují několik hodin? Je čas vyhledat lékaře
Mírné otoky jsou v teplých letních dnech poměrně běžnou záležitostí. Jestliže dopřejete nohám odpočinek a zvýšenou polohu, měly by zmizet během několika hodin.
Pokud neustupují anebo na nich zůstane po zatlačení prstem prohlubeň, postihují jen jednu nohu nebo jsou doprovázeny silnou bolestí či změnou barvy kůže, je třeba obrátit se na lékaře. To však v případě otoků platí i mimo letní dny.
Otoky nohou mohou být i od srdce
Návštěva lékaře při dlouhodobějších potížích je důležitá, protože oteklé končetiny mohou signalizovat vážnější zdravotní problémy.
Otok sám o sobě není nemoc, ale kromě obyčejné reakce na horko, případně průvodního jevu v těhotenství a podobně, se může jednat o příznak nějakého onemocnění. Otoky nohou jsou mimo jiné známkou chronického srdečního selhání. Tématu se podrobněji věnujeme v článku Kdy oteklé nohy značí problém se srdcem?
Otoky dolních končetin: Jde o vážný problém?
Otoky vznikají v důsledku hromadění tekutiny v mezibuněčných prostorech měkkých tkání. Důvodů, proč k tomu dochází, je řada. V případě dolních končetin jsou nejčastějšími důvody problémy se žílami, lymfatickým systémem, úrazové a poúrazové stavy, kardiologické potíže, onemocnění ledvin či jater, případně špatně fungující štítná žláza.
Při otoku dolních končetin je vždy nutné nejprve zjistit, z jaké příčiny otok vznikl. Zda jde o ortopedickou záležitost, nebo zda problém souvisí s celkovým interním onemocněním. Pokud dojde ke vzniku otoků a ty se opakují, je vhodné navštívit praktického lékaře, který navrhne další postup.
To znamená, že doporučí odpovídající způsob vyšetření, například ultrazvuk cév končetin, analýzu krve, eventuálně jiné vyšetření, a následně zvolí i vhodnou léčbu.
V případě nejasností či při potřebě podrobnějšího vyšetření může být pacient odeslán do interní ambulance, na specializované kardio-angiologické pracoviště, případně na dermatologii nebo ortopedii.
Problémy se žílami
Otoky vznikající jako důsledek problému s žilním zásobením dolních končetin jsou charakteristické tím, že nepostihují obě dolní končetiny naráz či stejnou měrou. Příčin, které mohou stát za zhoršením průtoku krve v žilách dolních končetin, je více.
Z akutních lze jmenovat žilní trombózu, úraz či příliš těsnou sádru, eventuálně jinou fixaci bránící volnému průtoku krve. Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy, lidově nazývané křečové žíly, a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil.
Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolní končetiny.
Otoky vznikající v důsledku poškození nebo zhoršení krevního zásobení jsou obvykle měkké, elastické a můžou být bolestivé na pohmat. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy.
Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat.
Často nasedá na nedávné poúrazové stavy se znehybněním končetiny nebo se objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin.
Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci.
Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují, vytvářejí se pletence a způsobují mnohé problémy.
K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žílami.
Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Lymfatické otoky
Kromě žilního systému mohou otoky končetin souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav.
Otoky vzniklé v souvislosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které mohou vznikat při infekčním onemocnění, jako je růže (erysipel), nebo po úrazu.
Léčba lymfatického otoku spočívá v celkové léčbě, stav výrazně zlepší i speciální masáže končetiny nebo lymfodrenáže.
Léčbu je možné zahájit až po pečlivém vyšetření, které jasně určí, zda je příčinou otoků problém na straně žil, lymfatického systému, nebo jde o kombinaci obojího.
Když za potíže může srdce či ledviny
Otoky dolních končetin mohou souviset s mnoha systémovými potížemi při orgánových onemocněních. K otokům, zejména kolem kotníků, může docházet v důsledku srdečního onemocnění. V tomto případě vzniká měkký otok, který se tvoří na obou končetinách a zhoršuje se během dne, nejvíce obvykle k večeru. Přes noc vleže naopak otoky ustupují.
Obdobně tomu je i u ledvin, kdy otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami.
Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních.
Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Tato těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Autor: Barbora Neubergerová
Otékají vám nohy? Na vině může být i srdeční selhání!
Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com
Otoky nohou obtěžují život spoustě lidem. Důvodů je hodně. Od drobností, které můžete snadno sami změnit, až po závažné zdravotní problémy, jako jsou nebezpečné křečové žíly nebo dokonce selhání srdce. Co všechno může za oteklé nohy a kdy se raději vydat k lékaři?
Dlouhé sezení, stání, nedostatek pohybu nebo nadbytečná kila můžou být příčinou nepříjemných otoků dolních končetin. Zrovna tak za nimi ale může stát chronická žilní nedostatečnost nebo srdeční selhání. Trpíte i vy otékáním nohou? Pak zbystřete!
Žilní trombóza (srážení krve, které vede k ucpání) je velmi nebezpečná a může skončit i smrtí. Je zrádná v tom, že přichází znenadání a téměř bez obtíží. Jeden z hlavních příznaků jsou právě otoky a bolesti nohou.
Rozvíjí se totiž většinou v oblasti lýtek a stehen. Někdy bývá důsledkem takzvaného syndromu turistické třídy, tedy když musíte, například v letadle, dlouho sedět. Ohroženi jsou dále kuřáci a obézní, ale můžete k ní mít i rodinné dispozice.
Pokud se k otokům přidá zvýšená dušnost, rychle k doktorovi!
Daleko nejdůležitějším důvodem oteklých nohou je ale obyčejný nedostatek pohybu. Když se nohy nehýbou, neprokrvují se. Kvůli statické pozici – ať už vsedě, nebo ve stoje, se v dolních končetinách hromadí krev, která způsobuje nepříjemné mravenčení, bolesti a otoky.
Ze stejného důvodu, tedy nedostatku pohybu, mohou vzniknout i varixy neboli křečové žíly. Ty trápí až 50 procent lidí, zvlášť pak starších padesáti let. Po šedesátce jimi trpí dokonce každý druhý člověk. A právě křečové žíly jsou často doprovázeny nepříjemnými otoky nohou (cvičení proti křečovým žilám).
Foto: zlikovec, Shutterstock.com
Součástí léčby křečových žil je i bandáž
Dalším důvodem oteklých nohou může být i větší nadváha nebo přímo obezita. Silní lidé totiž často zadržují v těle vodu, a když se nahromadí, může vzniknout otok. Tlustí lidé navíc obvykle příliš nesportují a to také přispívá ke křečovým žilám a nepříjemnému otékání.
Také v těhotenství nohy často otékají. Zejména ženy ve druhém trimestru mívají s otoky končetin problémy. Tělo totiž zadržuje v tomto období mnohem více vody, aby se dítě správně vyvíjelo. Spolu se zvětšujícím se břichem a fyziologickými změnami navíc dochází ke stlačování žil, ve kterých je větší tlak, a to pak může zapříčinit vznik otoků kolem kotníků a lýtek.
Foto: ArtFamily, Shutterstock.com
V těhotenství zadržuje tělo vodu a to se projevuje oteklými končetinami
Za nateklými končetinami ale může být i obyčejná chyba v oblékání.
Nosíte-li velmi těsné oblečení, příliš utažené nebo pevné gumičky na ponožkách, kalhotách či punčocháčích, možná vám nohy otékají kvůli tomu (6 důvodů, proč chodit bez podprsenky).
Takto zaškrcené nohy se nedokážou dobře prokrvit a lymfatický systém nemůže správně fungovat. Otok pak snadno vznikne i u zcela zdravých lidí.
Pokud se snažíte předcházet všem zmíněným rizikovým faktorům, a přesto trpíte na pravidelné otékání nohou, pak byste raději měli vyrazit na konzultaci k lékaři. Otoky totiž není radno podceňovat. Mohou značit i tak závažné zdravotní potíže, jako je srdeční selhání.
Mezi hlavní příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a časté odbíhání na malou. Pokud tedy vedle otoků končetin trpíte i těmito potížemi, hned vyrazte k lékaři.
I během pracovního dne se vždy na chvilku projděte, zakružte nohama v kotnících, ohněte a narovnejte je v kolenou, nebo si udělejte pár dřepů či vystoupejte dvakrát po sobě do schodů, aby se vám dolní končetiny zase prokrvily. Pomáhá i změna polohy nohou. Pokud můžete, hoďte si nohy na chvíli nahoru, například na stůl nebo na židli. Jestli nejde o vážnější zdravotní problém, tato doporučení by vám měla od obtěžujících otoků pomoct.
Otoky kotníků mohou být příznakem vážnější nemoci
Otoky kotníků mohou být příznakem vážnější nemoci. foto: Shutterstock
Otoky kotníků patří k varovným příznakům hned několika zdravotních problémů. Na jednotlivé z nich se proto konkrétněji zaměříme.
Otoky kotníků: Varovný signál problémů se srdcem
Oteklé kotníky vás mohou upozorňovat na to, že máte vysoký krevní tlak nebo pomalý srdeční tep neboli bradykardii. Otoky kotníků však patří i k varovným příznakům toho, že u vás dochází k selhávání čerpací práce srdce.
I když tedy otoky kolem kotníků vypadají na první pohled nevinně, rozhodně tento problém nepodceňujte. Snažte se co nejdříve vyhledat specialistu, který určí, který konkrétní zdravotní problém u vás otoky kotníků způsobuje.
Oteklé kotníky poukazují na potíže s ledvinami
Jestliže vás trápí otoky kotníků, může jít rovněž o varovný příznak špatně fungujících ledvin. Právě ledviny, které nesprávně pracují, podporují zadržování tekutin a soli v těle. Právě toto hromadění vody v těle se projevuje otoky, které zpravidla postihují končetiny a klouby.
Jakým způsobem zlepšíte činnost svých ledvin? Kromě dostatečného pitného režimu, který zahrnuje 6 až 8 sklenic čisté neperlivé vody denně, omezte příjem soli a konzumujte ovoce a zeleninu s vyšším obsahem antioxidantů. Rovněž pravidelně užívejte bylinky na podporu činnosti ledvin. Vhodné jsou pro vás speciální ledvinové směsi, ale i čaj z petržele, z bobkového listu nebo zelený čaj.
Za otoky kotníků mohou i hormonální výkyvy
Na oteklé kotníky si často stěžují ženy ve vyšším stupni těhotenství. Otoky v dolní části končetin u žen bývají mnohdy také součástí premenstruačního syndromu. S oteklými kotníky bojují dále ženy během menopauzy. V tomto případě jde tedy o problém způsobený hormonálními výkyvy.
Jak na oteklé kotníky v těhotenství? Dodržujte správný pitný režim, choďte každý den alespoň na půlhodinové procházky a noste kompresní punčochu.
Jestliže máte otoky kotníků při premenstruačním syndromu nebo jimi trpíte během menopauzy, na odvodnění použijte některé bylinky.
Při zadržování vody v těle vám úlevu přinese například čaj z přesličky rolní, olej nebo čaj z ostropestřce mariánského, čaj z kopřivy dvoudomové nebo čaj z kořene smetánky lékařské. Pokud chcete své tělo ochránit před dalším zavodňováním, vhodný je pro vás mladý ječmen.
Oteklé kotníky? Váš lymfatický systém nemusí pracovat správně
Trápí vás nejen oteklý kotník, ale máte na noze oteklý také nárt a prsty? Tyto otoky jsou nejpravděpodobněji způsobené problémem v lymfatickém systému. Lymfedén dolní končetiny může být přitom vrozený, ale i získaný. Způsobit jej tak může prodělaná infekce, operace nebo poranění.
Jak poznat že otoky kotníků odkazují na lymfedén? Zatlačte na oteklou dolní končetinu, v místě zatlačení by měl zůstat důlek. Problémy s lymfatickým systémem řešte přednostně se specialistou. Lepší fungování lymfatického systému můžete podpořit také přírodní cestou. Jsou pro vás vhodné zejména čajové směsi určené k podpoře lymfatického systému nebo k odvodnění.
Otoky kotníků: Jakým způsobem svým nohám ulevíte?
- Omezte dlouhé sezení nebo stání.
- Každý den choďte alespoň na půlhodinové procházky nebo cvičte. Ze sportů je pro vás vhodné plavání nebo jízda na kole.
- Dvakrát denně po dobu 30 minut seďte se zvednutými dolními končetinami, které budou výše než vaše tělo.
- Máte-li nadváhu nebo obezitu, zhubněte.
- Omezte příjem soli. Vyhýbejte se polotovarům a alkoholu.
- Noste pohodlnou obuv (v případě dámské obuvi bez podpatků).
- Sprchujte své končetiny každý den střídavě proudem teplé a studené vody.
- ledviny
- otoky
- otoky kotníků
- srdce
Poradny pro Vaše zdraví
Venku se oteplilo a vás už zase trápí těžké a oteklé nohy? Neváhejte a s prvními příznaky určitě vyhledejte lékaře. Jen tak se lze vyhnout něčemu mnohem horšímu. Těžké a oteklé nohy rozhodně nepodceňujte.
JAK DOCHÁZÍ K ROZVOJI ŽILNÍHO ONEMOCNĚNÍ?
Žilní onemocnění obvykle začíná pocitem tíhy a bolesti dolních končetin, bolestí v průběhu žíly, otoky zadní části nohy nebo kotníku ke konci dne nebo v horku, spontánním výskytem „černých a modrých“ skvrn na dolních končetinách či rozvojem velmi tenkých, tmavě modrých drobných žilek, takzvaných metličkových žilek. V pokročilejší fázi, o několik let později, mohou již být otoky nohou nebo kotníku trvalé, varikózních žil přibývá a dochází k rozvoji pravých varixu, tedy vinutých modravých žil, které viditelně vystupují nad úroveň kůže. Faktory, které stav zhoršují, jsou například změny hormonálních hladin (těhotenství, menopauza, hormonální nerovnováha), změny pracovních podmínek, především pokud jde o dlouhodobé stání nebo sezení, vystavení vysokým teplotám, přenášení těžkých břemen, ale také přírůstek tělesné hmotnosti.
Kdy je třeba vyhledat lékaře?
Lékaře je třeba navštívit ihned, jakmile se objeví první příznaky: bolesti dolních končetin, pocit tíhy, pocity natékání, otok nohou a kotníku, viditelné žilky nebo černomodré skvrny, které se spontánně objevují na kůži, pocit jehliček, neklid v nohou nebo křeče v lýtkách. Je vhodné navštívit lékaře proto, aby bylo možné poruchu včas diagnostikovat a zahájit preventivní a léčebná opatření, která zabrání zhoršování.
Jak chránit své žíly
Užívejte léky a noste kompresní punčochy!
Punčochy noste tak dlouho, dokud to je teplotně únosné. S nástupem letních měsíců pacienti pokračují jen s léky, které jim předepíše lékař. Ty zvyšují pevnost a pružnost žilní stěny a potlačují zánět.
Za všech okolností pohybujte dolními končetinami
Pokud vaše práce vyžaduje dlouhé stání či sezení, dělejte si krátké přestávky, kdy se projdete nebo kdy kroužíte nohama.
Vyberte si správný sport
Pro žilní oběh je nejvhodnější chůze, pokud je provozována pravidelně a v patřičné obuvi. Stahy svalu dolních končetin napomáhají proudění krve vzhůru k srdci.
Bojujte se zácpou a snižujte nadváhu
Zácpa a nadváha vedou ke zvýšení žilního tlaku a lze s nimi bojovat pomocí diety bohaté na vlákninu, dostatečného přijmu tekutin (cca 1,5 l vody denně) a omezením příjmu nasycených tuku (máslo, červené maso).
Vyhýbejte se zdrojům tepla
Teplo vede k rozšíření žil. Proto slunění, procedury s horkým voskem, podlahové topení, horké koupele a sauna nejsou vhodné.
Dbejte na vhodné oblečení
Příliš těsný oděv stlačuje žíly a ztěžuje žilní návrat.
Otoky kotníků
K otékání kotníků, které nesouvisí se zraněním, dochází, jestliže je porušena rovnováha mezi hladinami tekutin v krvi a buňkách těla.
To se stává, když vyšší tlak v drobných krevních cévách, kapilárách, vytlačuje tekutinu z krve do okolních tkání.
Otékání kotníků může být způsobeno dlouhým stáním nebo sezením, vysokým příjmem solí nebo hormonálními výkyvy před menstruací a během těhotenství.
Otoky kotníků bývají projevem skrytého problému, jako jsou křečové žíly, ledvinové potíže, srdeční a jiná arteriální onemocnění, vysoký krevní tlak nebo preeklampsie (vysoký krevní tlak a zadržování tekutin v těhotenství). Pro posouzení diagnózy je vždy dobré vyhledat lékaře.
Pokud jsou vyloučena závažná onemocnění vyžadující odbornou léčbu, můžete proti oteklým kotníkům vyzkoušet následující opatření:
Všeobecná opatření
– Denně půl hodiny cvičte. Podporujete tím krevní oběh a zabraňujete tekutinám hromadit se v dolních končetinách.
– Jezte potraviny s vysokým obsahem vitaminu C a flavonoidů, abyste posílili stěny krevních kapilár.
– Omezte příjem soli.
– Pokud dlouho stojíte nebo sedíte, opakovaně stahujte lýtkové svaly, abyste vyháněli krev vzhůru do žil v lýtkách. Tím zabráníte otokům kotníků.
– Dvakrát denně si na dvacet minut lehněte s nohama výš než boky, aby oteklé kotníky splaskly.
– Pitím citronového džusu, který má močopudné účinky, zmírníte otoky kotníků způsobené zadržováním tekutin. Dalšími přírodními diuretiky jsou mrkev, pórek, okurky, cibule a tuříny.
- – Připravte si teplou koupel, do níž dáte šest kapek gerániového, šest kapek citronového a tři kapky rozmarýnového oleje (nepoužívejte rozmarýnový olej v prvních dvaceti týdnech těhotenství).
- Rostlinné přípravky
- – Pijte denně jeden nebo dva šálky vlažného až studeného čaje z pampeliškových listů a řebříčku obecného.
- – Užívejte potravinový doplněk s pampeliškou, která má močopudné účinky či s vojtěškou alfalfa, která brání zadržování tekutin v těle.
- Kdy vyhledat lékaře?
- Stav se nelepší, nebo se zhoršuje.
- Příznaky se objevily po nasazení nových léků.
- Otéká jen jeden kotník.
- Máte bolesti a otoky ve slabinách a v podbřišku.
- Trpíte dýchavičností.
- Jste těhotná.
- Noha nebo chodidlo znecitliví a pociťujete mravenčení.
Zdroj: Léčíme se s přírodou, nakladatelství Reader´s Digest Výběr