Magazín o zdraví a prevenci
Ze všech výživových látek ženám nejčastěji chybí železo. A právě ženy jsou jeho nedostatkem ohroženy nejvíce. Železo je zcela zásadní pro produkci hemoglobinu, což je protein, který pomáhá červeným krvinkám rozvádět po těle kyslík. Bez železa proto tělo trpí a jeho nedostatek může vést až ke vzniku anémie. Pokud u sebe zpozorujete některý z následujících příznaků chybějícího železa, kupte si Veroval domácí test Nedostatek železa a zjistěte jestli je příčinou opravdu nedostatek železa (nebo …“zajděte za svým lékařem a požádejte ho o krevní test, který určí množství tohoto prvku v krvi).
Toto je nejčastější a zároveň nejhůře rozpoznatelný symptom nedostatku železa. Většina žen si na náročný a vyčerpávající život prostě zvykne. Často považují únavu za nevyhnutelnou součást života.
Pokud ovšem v důsledku nedostatku železa nedochází k okysličování vašich tkání, nedostává se tělu potřebné energie.
Pokud kromě „běžného“ vyčerpání pociťujete i slabost, podráždění a neschopnost se soustředit, může vám pomoci právě doplnění železa. Ne nadarmo se totiž anémie označuje za nemoc „unavené krve“.
U žen je hlavní příčinou nedostatku železa silná menstruace. Ztratí příliš mnoho krve, tělo jí nahradí pouze polovinu a další měsíc se vše opakuje.
Je to, jako když dočepujete do nádrže jen několik litrů benzínu. Během menstruace byste měli ztratit jen několik desítek mililitrů krve.
Přibližné množství můžete zjistit pomocí tamponů: Pokud si tampon musíte měnit častěji než každé dvě hodiny, promluvte si se svým gynekologem.
Důvod, proč se bledá pleť považuje za příznak zdravotních problémů, je opodstatněný. Hemoglobin dodává krvi její červenou barvu a v důsledku toho je pak kůže zdravě růžová.
Nízká hladina tohoto proteinu ovšem způsobuje ztrátu této barvy. Pokud máte od přírody velmi světlou pokožku, bledost je hned vidět.
Avšak bez ohledu na barvu vaší kůže se blednutí způsobené nedostatkem železa projeví na vašich rtech, dásních a vnitřní straně očních víček.
Bez ohledu na to, jak hluboce dýcháte, budete se při nedostatku kyslíku cítit udýchaně. Pokud si všimnete, že vám dochází dech i při činnostech, které byste normálně bez obtíží zvládli, může být na vině nedostatek železa.
Přepracované srdce se může začít projevovat nepravidelnými ozvami, šelestem, zvětšením, či dokonce selháním. Nemusíte ovšem hned panikařit. Aby váš stav došel tak daleko, museli byste trpět anémií z nedostatku železa delší dobu.
Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na kardiomyopathii a nedostatek železa, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Texas Heart Institute Journal. Pokud však víte, že trpíte srdečními obtížemi, určitě si nechejte udělat krevní test, protože nedostatek železa může stávající problémy se srdcem ještě zhoršit.
Pro monitorování vašeho srdce vám pomůže kombinovaný tlakoměr s funkcí EKG.
Neustále sebou vrtíte? Okolo 15 % lidí se syndromem neklidných nohou trpí nedostatkem železa. Čím méně železa, tím jsou symptomy tohoto syndromu horší.
Pokud tělu chybí železo, považuje za prioritu dodávání kyslíku do vašeho mozku a až poté do tkání. I přesto se vaší hlavě dostane méně kyslíku, než je potřeba. V důsledku toho může dojít k otokům mozkových arterií, což se projeví bolestí hlavy.
„Syndrom pica“ neboli neřízená chuť pozřít něco nepoživatelného (nebo skutečná konzumace takové věci) může být příznakem nedostatku železa. Lidé, kterým železo chybí, mohou mít chutě na křídu, zeminu, hlínu nebo papír. Většina žen v takové situaci naštěstí sáhne po ledu.
Jako by váš život už tak nebyl náročný, může vám nedostatek železa navodit ještě větší pocit úzkosti. Nedostatek kyslíku „zvýší otáčky“ sympatického nervového systému, který má ve vašem těle podobnou funkci jako plynový pedál v autě. Kromě toho může nedostatek kyslíku rozbušit srdce, takže se cítíte u vytržení, přestože nemáte důvod nebýt v klidu. Mějte své srdce pod kontrolou.
Nedostatek železa, obzvláště pak v případě, že přejde až v anémii, může způsobit vypadávání vlasů. Pokud vám chybí železo, přepne tělo do režimu přežití a zásobuje kyslíkem jen životně důležité funkce, mezi které rozhodně nepatří vlasy. Pokud ovšem po učesání zůstane na hřebenu jen pár vlasů, není třeba panikařit. Většině lidí denně vypadne okolo 100 vlasů.
Není železo jako železo. Vaše tělo absorbuje tzv. hem železo pocházející z masa a ryb dvakrát až třikrát efektivněji než železo z rostlin. Pokud budete svůj jídelníček plánovat pečlivě, nemělo by vám železo chybět.
Na železo je bohatá hlavně tmavozelená listová zelenina, celozrnné výrobky a luštěniny. Konzumujte je společně s potravinami bohatými na vitamín C, jako jsou například papriky, bobule a brokolice.
Vaše tělo pak bude železo vstřebávat lépe.
Nedostatečný příjem železa zpomaluje funkci štítné žlázy a pozastavuje její vliv na metabolismus. O nedostatečně aktivní štítné žláze pacienti často nemají tušení. Neví o ní šest z deseti osob, které touto poruchou trpí. Uvádí to American Thyroid Association. Pokud u sebe začnete pozorovat nedostatek energie, příbytek na váze nebo nízkou tělesnou teplotu, poraďte se se svým lékařem.
Ženám, které plánují otěhotnět, se doporučuje konzumace kyseliny listové. Železo ovšem potřebují i nenarozená miminka, která si ho berou ze zásob matky.
Během porodu navíc mohou ženy ztratit výrazné množství krve, což ještě více snižuje množství železa.
Pokud čekáte vícerčata, otěhotněla jste velmi brzy po narození předchozího miminka nebo trpíte ranní nevolností, měla byste příjem železa zvýšit.
Kromě toho, že nedostatek železa způsobuje nezdravou bledou barvu pleti, může snížit i hladinu myoglobinu, což je protein obsažený v červených krvinkách, který podporuje zdravé svaly – jazyk nevyjímaje. V důsledku toho si mohou lidé trpící nedostatkem železa stěžovat na bolavý, zarudlý a podivně hladký jazyk.
Přestože váš jídelníček obsahuje dostatek železa, může celiakie a zánětlivé onemocnění střev, například Crohnova nemoc, vést k jeho nedostatečnému vstřebávání. Tato onemocnění způsobují záněty a poškození zažívacího ústrojí. Pokud vám bylo diagnostikováno gastrointestinální onemocnění, poraďte se se svým lékařem, jak můžete zvýšit absorpci železa.
Požadavky na množství železa se u každého člověka, a obzvláště u žen, mohou výrazně lišit. Ženy ve věku od 19 do 50 let potřebují obvykle 18 mg tohoto prvku denně. Pokud jste ovšem těhotná, může ho tělo potřebovat až 27 mg. Pokud kojíte, měla byste přijímat pouze 9 mg.
Jiné množství železa pak vaše tělo vyžaduje v průběhu menstruace. Je vám přes 50 a už nemáte menstruaci? Pak potřebujete pouze 8 mg železa denně. Tohoto množství dosáhnete celkem jednoduše.
Stačí jedna porce čočky, špenátu, hovězího, ořechů, kuřete nebo cizrny.
Ověřte si, zda nejsou vaše potíže, např. únava, bledost či bolest hlavy, způsobeny nedostatkem železa.
Věděli jste, že poruchou štítné žlázy trpí asi půl milionu Čechů a Češek? Většina z nich ale o svém problému neví, protože příznaky jako únavu, zimomřivost…
Trpíte stresem a vysokým krevním tlakem? Objevte, jak relaxace a cvičení mohou změnit váš tlak.
V České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, odstartovalo očkování proti covidu-19. Nejprve se očkují senioři nad 80 let, rizikové skupiny a…
Inkontinence trápí mnoho z nás. Inkontinenční vložky a pomůcky MoliCare vám bezpečně a zdarma dovezeme domů.
Prodělali jste covid a máte potíže s dýcháním? Zkuste speciální trénink plic
Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonnost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19.
Fakultní nemocnice Olomouc ve spolupráci s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci proto vytvořila sérii cviků, které vyléčeným pomohou dostat se zpět do formy. Vydaná příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit.
Pravidelné cvičení může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru.
Foto: Fakultní nemocnice Olomouc
Koronavirus napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce. „U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích.
Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova.
Zároveň však dodává, že u většiny pacientů se postižené plíce daří dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale.
Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.
Odborníci nabízí pacientům po prodělání koronaviru návod a popis jednotlivých cviků, které najdete v ucelené brožuře. Ta je volně dostupná ve formátu PDF.
Experti z Olomouce sestavili pro lidi po infekci covid-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů.
„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců.
Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc Eliška Sovová.
Silový trénink radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně 3× týdně a každý den jej doplnit o třicetiminutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou. Podle ní není nutné čekat měsíce, než se lidé vrátí ke sportu a zdravému pohybu.
„Těm, jež prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit čtrnáct dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ dodává Sovová.
Na vytvoření brožury se podílela i Kateřina Neumannová z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která je přední expertka na plicní rehabilitaci.
„Vytvořit univerzální brožuru pro pacienty po covid-19 nebylo vůbec lehké, proto chci zdůraznit, že je nutno ke každému pacientovi přistupovat individuálně.
Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se pacient poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ dodává Kateřina Neumannová.
Dýchání | BENU.cz
5 minut čtení
Rýma je velice nepříjemný neduh. Trápí nás i několikrát do roka. Co ji způsobuje a jak se rýmy účinně a rychle zbavit?
3 minuty čtení
Prázdninová sezóna je plná spouštěčů průduškového astmatu, jako jsou vánoční stromky, pyl nebo studený vzduch. Jak zvládnout astma během Vánoc a být v klidu?
3 minuty čtení
Co znamená zkratka CHOPN? Je to název pro plicní nemoc, která má zcela běžné příznaky ale povědomí o této nemoci je velice nízké. Jak ji poznat?
7 minut čtení
Jen co pocítíte šimrání v krku, spustí se neutíchající záchvat kašle. Jen se dusíte a nemůžete se nadechnout. Které léky vám uleví?
8 minut čtení
Máte podezření, že trpíte na astma? Pro onemocnění astma je typický kašel a ztížené dýchání. Jde o chronické onemocnění, ale díky léčbě můžete prožít bez příznaků.
Zápal plicní tkáně je velice závažný. Jak si zápal plic nesplést s jiným onemocněním, a přitom nezanedbat jeho včasnou diagnostiku?
Znáte to, kašel a děti znamená kombinaci, při které toho moc nenaspíte. Jak toho dosáhnout úlevu? A kdy je ten správný čas pro návštěvu lékaře?
Nejste si jistí, jak poznat angínu? Přečtěte si, jaké jsou její příznaky, co dělat a jak ji léčit.
Všichni to známe. Cítíme tlak v nosu i v okolních dutinách. Rýma se protahuje a ucpaný nos zůstává. Jak se zadní rýmy zbavit a co to vlastně je?
Zánět dutin je spojen i s boletí hlavy. Jak ho léčit a jak mu předcházet zjistíte v našem článku. Ulevte vašim bolestem.
Píchá vás v hrudníku, kašlete a špatně se vám dýchá? Hledáte, co by to tak mohlo být. Nechceme plašit, ale jedna z možností je i zánět pohrudnice.
Trápí vás kašel a bolest v krku? Jaké jsou nejúčinnější léky a bylinky? Nechejte si poradit a zbavte se otravného kašle.
Přichází na vás chřipka nebo nachlazení? Máte u sebe potřebné léky? V článku vám poradíme, jak na chřipkou a nachlazením vyzrát a jak být rychle ve formě.
Trápí vás kašel a rýma? Nejste si jisti vhodnými léky? Benu vám poradí a pomůže s výběrem nejvhodnějších přípravků pro vaši úlevu.
Změny na plicích, potíže s dýcháním. Dopady covidu cítí lidé měsíce
Zkušenosti lidí, kteří se oficiálně vyléčili z covidu-19, a přesto i několik měsíců poté pociťují negativní dopady nemoci na své zdraví, se objevují po celém světě. Takzvaný postcovidový syndrom se přitom zdaleka netýká jen těch, kdo prodělali těžký průběh nemoci.
„Kdybych tušil, že budu takhle nemocný, bral bych tehdy v březnu všechno mnohem vážněji.
Pořád jsem ale slyšel jen to, že pokud onemocníte a jste mladí, pravděpodobně nebudete mít žádné příznaky, nebo budete nemocní jen pár týdnů a tím to skončí,“ popsal 27letý Charlie Russell pro britský list Guardian svoji zkušenost s covidem.
Ani víc než 182 dní od vzniku infekce není schopen vrátit se ke svému původnímu životnímu stylu – trpí bolestmi na hrudi, migrénami, dušností, závratěmi a únavou.
Lidé, kterým akutní příznaky covidu odezněly, mají negativní test a jsou považováni za vyléčené, mohou trpět celou škálou zatím popsaných zdravotních potíží. Některé – například ztráta čichu a chuti – jsou jim zřejmé, jiné odhalí až lékařské vyšetření.
„Když máte těžké nachlazení a rýmu, také necítíte, takže vám to nepřijde tak zvláštní, ale když už necítíte vůbec nic – to se mi ještě nikdy nestalo.
Cítíte, jen když je něco hodně slané nebo hodně kyselé, ale vůbec necítíte tu chuť. Mám 14. den v karanténě, ale pořád ještě nemám stoprocentní chuť a čich.
Prý se vrací i několik měsíců,“ popsala už dříve pro Seznam Zprávy jedna z pacientek, třicetiletá Eva Marie Lišková.
Větší povědomí o dlouhodobých dopadech covidu už je i v Česku. Jejich sledování se od léta systematicky věnují odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové, kteří se zaměřili zejména na následky v oblasti plic.
Zatím vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina, celkem 65, se s covidem-19 léčila doma, menší část – 14 lidí – v nemocnici.
„Téměř polovina všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků,“ popsal Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Mezi takové potíže patří nejčastěji horší dýchání, to hlásí 21 procent vyšetřovaných lidí. Až 10 procent z nich si i měsíce po covidu stěžuje na častý kašel, 17 procent na zvýšenou únavu a devět procent na bolesti na hrudníku.
Kromě toho má 28 procent vyšetřovaných i po třech měsících narušený čich a devět procent chuť.
„Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce.
Nejčastěji – u 37 procent – sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži – ten se týkal sedmi procent – a některé další změny.
U přibližně 20 procent nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně,“ dodal Vladimír Koblížek.
Rozsah a závažnost dlouhodobých důsledků na zdraví se podle něj lišila i podle toho, jak závažný průběh covidu-19 lidé měli – u lidí s lehčími symptomy byly zároveň mírnější dopady.
„Nejde o těžké poruchy, které by člověka zahubily. Změny ale na plicích vidět jsou – je tak pravděpodobné, že i část pacientů, kteří se léčili doma, má přetrvávající potíže s dýcháním. Věříme nicméně, že se jejich obtíže zlepší. Sám jsem přesvědčený, že u většiny lidí do roka zmizí,“ uvedl lékař pro Seznam Zprávy.
Připomíná zároveň, že i po prodělání těžkého průběhu SARS či MERS měla část lidí známky zvazivovatění plic – takzvanou plicní fibrózu.
Plicní fibróza (doslova „zjizvení plic“) je onemocnění dýchacích cest, v němž vznikají jizvy v plicní tkáni, což vede k vážným problémům s dýcháním. Vznik jizev a hromadění přebytečné vláknité pojivové tkáně vedou ke ztluštění plicní stěny a způsobují snížení koncentrace kyslíku v krvi.
„V tuto chvíli nevíme, jak budou pacienti po covidu vypadat za rok. Nicméně tam, kde by obyčejná chřipka po třech měsících už nedělala žádné potíže, se u nich objevily popsané změny,“ dodal.
Podle docenta Koblížka je třeba, aby lidé věděli, že covid-19 může dlouhodobé následky mít, a aby se v případě přetrvávajících potíží obrátili na lékaře s žádostí o vyšetření.
„Lidé v naší studii měli v drtivé většině lehký průběh, téměř všichni nicméně připustili, že měli výrazné potíže, které začaly ustupovat asi po 14 dnech, nezlepšily se však úplně. Virus tedy člověka může trápit dlouho – pokud se někomu bude špatně dýchat, měl by vyhledat lékaře a nechat si udělat potřebné testy,“ uzavírá lékař.
Jak už dříve Seznam Zprávy popsaly, mezi méně časté následky covidu patří i potíže v oblasti cév, kůže nebo srdce.
Dušnost
Dušnost se může projevit obtížným nádechem nebo výdechem, případně těžkostmi v obou fázích dýchání. Může se objevit náhle nebo se v průběhu času stupňuje. Pacient má pocit nedostatku vzduchu nebo má ztížené a namáhavé dýchání. Pacient může, ale nemusí, dýchat zrychleně.
Může pociťovat tlak na hrudi, mít pocit knedlíku v krku, bolesti v rukou, v krku a v čelisti. Při dýchání se může ozývat pískání nebo se objeví chronický kašel. Také mu mohou otéct kotníky, může být unavený, potit se nebo mít horečku.
Fyzické potíže může doprovázet strach nebo pocit úzkosti.
Pokud má tyto symptomy člověk při námaze, jedná se o dušnost namáhavou. Pokud je v klidu a nevykonává žádnou fyzickou aktivitu, jedná se o dušnost klidovou, která poukazuje na nějaké onemocnění.
V nejtěžších případech nemocný hledá takzvanou úlevovou polohu, tedy polohu, při které se mu nejsnáze dýchá – nejčastěji vsedě podepře horní končetiny o podložku a pomáhá dýchání zapojením pomocných dýchacích svalů.
Příčiny dušnosti
Příčin dušnosti může být celá řada. Náhlá dušnost může vzniknout v důsledku astmatického záchvatu, vdechnutí cizího tělesa do plic, infarktu, srdeční arytmie nebo plicní embolie.
Dušnost může být projevem onemocnění plic (například CHOPN), dále dalších onemocnění srdce, krve a podobně. Mnohdy však dušnost zapříčiní psychické vypětí, stres ale i špatná kondice.
Dušnost je také častá u osob s nadváhou.
Léčba
Při akutních stavech (vdechnutí cizího tělesa, infarktu) je potřeba pacientovi poskytnout první pomoc.
Pacientovi s dušností se obvykle podávají léky, které rozšíří průdušky a podpoří dechové centrum. Mohou se podávat i léky usnadňující vykašlávání hlenů. Lékař může pacientovi nasadit oxygenoterapii (inhalaci zvýšené koncentrace kyslíku).
Pro odstranění obtíží je však zásadní najít a léčit příčinu dušnosti.
Léky
Nasazení léků závisí na příčině dušnosti.
Homeopatika
Při dušnosti, která je způsobena alergií či astmatem, je vhodným lékem Aconitum napellus, podává se, pokud má pacient strach z udušení a jeho dušnost se zhoršuje v teplé místnosti a při výdechu.
Aconitum napellus 30 ch – 3 granule 2x za hodinu, poté 1x za 2 dny do vyléčení – Dušnost se suchým kašlem v důsledku astmatu, strach z udušení, zhoršení v teplé místnosti a při výdechu.
Domácí léčba a babské rady
Medová medicína vám může pomoci od dušnosti. Ve vlažném mléku smíchejte stejné množství medu. Tuto směs pijte třikrát denně po panácích.
Vyšetření
První vyšetření by mělo být u vašeho praktického lékaře, ten vás případně odešle k alergologovi, aby zjistil, zda nejste alergičtí či nemáte astma. Pokud se vám toto nepotvrdí, váš praktický lékař začne s vyšetřením krve, kde může objevit infekci či chudokrevnost.
Často je nutné vyšetření kardiologické a pneumologické, tedy rentgenový snímek plic a EKG. Pokud se z těchto vyšetření nic neukáže, lékař pokračuje speciálním vyšetřením – scintigrafií plic, která umí odhalit plicní embolii, ultrazvukem srdce a spirometrií.
Spirometrie ukáže funkční stav plic.
V těhotenství
Dušnost v těhotenství může být způsobena rostoucí dělohou, která utlačuje plíce, dále se může jednat o nedostatek železa v těle – tedy anémii, onemocnění srdce nebo štítné žlázy. Vyšetřením u lékaře nic nezkazíte.
Většinou se ale jedná pouze o běžný projev těhotenství, kdy má matka za úkol okysličovat více krve pro sebe i plod. Obtíže se objevují spíše při tělesné aktivitě. Těhotenskou dušnost pomůže odstranit například těhotenská jóga.
Možné komplikace
Pokud se dušnost neustále zhoršuje, může dokonce dojít k úplnému zadušení. Výrazná dušnost tedy ohrožuje pacientův život.
Kdy jít k lékaři
Pokud dušnost přetrvává déle jak týden, je důležité jít k lékaři, aby zjistil její příčinu.
Věděli jste, že stres může způsobit vážné problémy s dýcháním?
Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít různé příčiny.
Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv.
Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.
Mezi nejčastější projevy dýchacích potíží patří pocity ztížení dechu, snížení tolerance zátěže, nucení k prohloubení dechu, tlaky na hrudníku či zádech, potřeba kašlání a pokašlávání, případně i opakované infekce dýchacích cest.
Za těmito komplikacemi mohou stát naše geny, vnější vlivy a také stres a schopnost jeho zvládání. „Po předcích máme zděděnou informaci, jak se ke stresovým situacím postavit – buď je vyřešit (útok), nebo utéct. V organizmu se v ten moment produkují látky, které nám mají pomoci zvolenou variantu realizovat.
Dnešní doba však často tyto reakce neumožňuje, a proto mohou produkované látky u predisponovaného jedince vyvolat například generalizované zúžení průdušek či astmatický záchvat. U jiných to může být srdeční arytmie, bušení srdce či dokonce srdeční infarkt nebo mozková mrtvice,“ vysvětluje MUDr.
Daniela Pavlíková z oddělení respiračních nemocí EUC Kliniky Praha – Malešice.
Když stres pomalu zabíjí
Zaměstnání, kde jsme vystaveni permanentnímu (byť jen malému) stresu, může být pro nás nebezpečné. Stres se na dýchacím ústrojí projevuje nenápadně, ve svém důsledku se ale právě důležitost tohoto systému promítá do celého životního rytmu a o to závažnější problémy může způsobit.
„Jak praví lidová moudrost, stokrát nic umořilo osla – zvíře známé pro svou odolnost a vytrvalost. Často lépe zvládneme jednu větší ránu osudu než přetrvávající mikrostresy.
Když se nám několikrát za den vlivem stresu zvýší tepová i dechová frekvence, zvětšuje se riziko, že se dostaví vážné problémy. Nepříjemný pocit na hrudníku nebo v oblasti žaludku může narušit i náš spánek, čímž se poruší biorytmus celého organizmu.
Do práce jdeme další den neodpočatí a začneme se pohybovat v bludném kruhu,“ uvádí MUDr. Daniela Pavlíková z EUC Kliniky Praha – Malešice.
Při diagnostice dýchacích obtíží je proto velmi důležité zjištění jejich příčiny.
Pokud se jedná o obtíže psychického původu, nestačí běžná léčba na pneumologii či alergologii, ale je vhodné využít také pomoc psychologa nebo psychiatra.
„Psychoterapeut pacientovi vysvětlí, kdy se jeho astma spouští a které životní situace k projevům přispívají. Může ho také naučit, jak své obavy, strachy a úzkosti lépe zvládat,“ uzavírá MUDr. Daniela Pavlíková.
Jste v častém stresu a domníváte se, že vaše zdravotní problémy s ním souvisí? Rádi se vám pokusí pomoci odborníci z EUC:
Psychiatři a psychologové v EUC
Jaká je spojitost mezi dýcháním a cukrovkou?
Dýchání je natolik základní a samozřejmá funkce, že mu zřídka věnujeme pozornost. Víme, jak moc je dýchání důležité, ale věděli jste také, že špatné dýchání může škodit vašemu zdraví?
Události jako „Měsíc povědomí o cukrovce“ pomáhá informovat o tomto onemocnění a o tom, jak mu předcházet. Nicméně málokdo tuší, že cukrovka a špatné dýchání spolu souvisejí. Ačkoliv se tomu těžko věří, četné klinické studie tuto spojitost prokázaly.
Špatné dýchání způsobuje problémy
Lékař Steven R. Olmos se ve své studii věnoval následkům spánkové apnoe. Jde o syndrom, při kterém se dech přerušuje při spánku. Za tyto potíže většinou mohou slabé svaly hrdla, kvůli čemuž vzduch hrdlem špatně prostupuje.
Ale za problémy mohou stát i zúžené dýchací cesty v důsledku zvětšených mandlí či tukových usazenin v dýchacích cestách.
Neudržování zdravých dýchacích cest může vést k těmto rizikovým faktorům, které pak způsobují špatné dýchání a případně i spánkové apnoe.
Jak jsou tedy tyto potíže spojené s cukrovkou? Tyto spánkové nerovnováhy způsobené potížemi s horními cestami dýchacími narušují metabolismus a mohou vést k problémům, jako jsou nesnášenlivost cukru a rezistence vůči inzulinu, což může vyústit až v cukrovku. Jedna studie zjistila, že problémy spojené s metabolismem jsou častější u lidí, kteří trpí spánkovou apnoí.
Udržujte dýchací cesty zdravé
Je proto důležité udržovat dýchací cesty zdravé a dávat pozor na správné dýchání. Díky tomu bude váš organismus silný a zdravý a pomůže předcházet škodlivým následkům, jako je cukrovka. Jak toho ale dosáhnout?
Abyste udrželi horní dýchací cesty zdravé a správně dýchali, je důležité dýchat skrz nos a postarat se o to, aby vaše dýchací cesty byly co nejvíce otevřené.
Abyste zabránili otékání nosních dutin a měli dýchací cesty zdravé, doktor Olmos doporučuje používat nosní sprej Xlear. Jde o přírodní nosní sprej s obsahem xylitolu.
Tento jemný sprej vám pomůže dýchat volněji a hlavně správně, a to během dne i noci.
ZDROJE:
LEVY, P., M. R. BONSIGNORE a J. ECKEL. Sleep, sleep-disordered breathing and metabolic consequences. European Respiratory Journal [online]. 2009, 34(1), 243-260. DOI: 10.1183/09031936.00166808. ISSN 0903-1936. Dostupné z: http://erj.ersjournals.com/cgi/doi/10.1183/09031936.00166808
Nádech, výdech… Dýchej! Zapomněli jsme, jak správně nakládat s dechem?
Lidé, kteří prodělali covid, mají často problémy s dýcháním. Na snímku je vlevo rentgen koronavirem zasažených a vpravo zdravých plic.
Foto: Shutterstock
„Není nic tak přirozeného jako dýchání.“ Toto tvrzení dnes už pro mnoho lidí není zdaleka tak samozřejmé. Prošli covidem a problém s dechem mají ještě dlouho poté, co virus jejich tělo opustil. Dýchací obtíže ale dnes řeší i jinak zcela zdraví lidé, včetně sportovců.
K překonání dvacetimetrové vzdálenosti průměrný člověk potřebuje asi 27 kroků. A sotva ho to znaví, natož aby se při tom zadýchal. Pro Olgu Šimkovou z Olomouce to ale ještě nedávno bylo maximum možného.
„Chodit do kopce nebo po schodech jsem si ani netroufla,“ popisuje třiašedesátiletá ošetřovatelka, která se loni v říjnu při péči o pacienty nakazila koronavirem. Musela zůstat v domácí izolaci a řešila jen běžné příznaky, jako je teplota, únava nebo bolesti kloubů.
Po čase ale začala kašlat krev, se strachem tak vyrazila do olomoucké fakultní nemocnice, kde v té době pracovala. Díky léčbě se stav jejích plic zlepšuje a vzdálenost, kterou ujde, aniž by přestala stačit s dechem, se pomalu prodlužuje.
Do místní postcovidové poradny ale chodí dodnes a náročnou práci musela kvůli přetrvávajícím dýchacím problémům opustit.
Těžko si představit přirozenější a automatičtější činnost, než je dýchání. Zhruba deset až dvacet nádechů a výdechů za minutu se stará o výměnu kyslíku a oxidu uhličitého v těle.
Je to životně důležitý proces, přesto o něm zdravý člověk často ani neví, pokud se zrovna nesnaží doběhnout tramvaj nebo vynést nákup do pátého patra. Pandemie koronaviru spoustu lidí přiměla, často krutým způsobem, aby si svého dechu všimli.
„Kdo se v životě nedusil nebo neměl pocit nedostatku dechu, nechápe, co to je,“ vysvětluje Milan Sova, primář plicní kliniky olomoucké fakultní nemocnice, kde se léčí i Olga Šimková.
Některé infikované postihne těžký zápal plic a pak potřebují kyslíkovou masku, nebo dokonce umělou plicní ventilaci, která dýchá za ně. Po návratu z nemocnice pak může trvat velmi dlouho, než se dech opět stane nenápadnou složkou jejich života.
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího…
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím. Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.
Potíže po covidu: "Někdo mi seděl na prsou". Pomohl trénink plic
Když při jedné z vycházek v době vánočních prázdnin roztřásla panem Tomášem zimnice, tušil, že nepůjde o reakci na chladné počasí. Ještě ten den ulehl do postele se zvýšenou teplotou. Přidaly se problémy s dýcháním.
„Hned jsem volal praktickému lékaři, který mě poslal na testy. Ty potvrdily pozitivitu infekce Covid-19,“ vypráví Tomáš.
Přečíst článek ›
K prvním příznakům se přibližně po pěti dnech probíhající nemoci přidala ztráta čichu a následně také chuti – další nejběžnější projevy koronavirové infekce. Největší starost však Tomášovi dělalo zhoršené dýchání.
„Nemohl jsem se pořádně nadechnout. Bylo to, jako by mi někdo pořád seděl na prsou. I když jsem měl nějakou zátěž nebo jen odpočíval, pořád to bylo stejné,“ popisuje svůj zdravotní stav.
Dušnost ho neopustila, ani když se po ukončení neschopenky vrátil zpět k práci dispečera logistické firmy, která mimo jiné zahrnuje i fyzickou manipulaci s nedoručenými zásilkami. Proto navštívil plicní ambulanci, kde zahájili terapii pomocí léků určených k inhalaci, které mu pomáhají zlepšit dýchání.
Jak pan Tomáš přiznává, zhoršený zdravotní stav ho zároveň donutil zamyslet se nad vlastní fyzickou kondicí.
„Dřív jsem hrával fotbal nebo tenis a chodil jsem často plavat. Poslední dobou jsem ale sport zanedbával. Když jsem se chtěl k tenisu vrátit, skončilo to natrženou achilovkou. Chybějící fyzická aktivita se bohužel odrazila na mojí hmotnosti. Postupně jsem se přesunul do kolonky – obézní. Objednal jsem se proto na fyzioterapii do Fakultní nemocnice Olomouc,“ dodává Tomáš.
Přečíst článek ›
Dvacet minut denně
Od fyzioterapie očekával, že mu pomůže zlepšit fyzickou kondici a zhubnout nadbytečná kila. Místo pocení na rotopedu mu však specialisté doporučili dechová cvičení.
„Vysvětlili mi, že kvůli dýchacím potížím, které mě provázely v průběhu infekce Covid-19 i po ní, musíme začít zvolna a postarat se především o plíce. Mám teď sadu šesti dechových cvičení, které si opakuji každý den. Zabere mi to asi dvacet minut,“ popisuje Tomáš.
Techniky, které se věnují tréninku správného dýchání, mají za úkol zvýšit sílu dýchacích svalů a odvrátit nebezpečí plicní fibrózy, která se u pacientů po prodělané infekci Covid-19 může později objevit.
„Po měsíci cvičení se mi konečně opět lépe dýchá. Ještě mě čeká jedna kontrola na plicním oddělení a pak už bychom se v rámci fyzioterapie měli pustit do cvičení s větší zátěží,“ uzavírá Tomáš.
Přečíst článek ›
Hýbat se, posílit plíce a na vzduch
Sérii cviků pro postcovidové pacienty vytvořila Fakultní nemocnice Olomouc ve spolupráci s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
Vydaná příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit.
Pravidelné cvičení totiž může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru.
„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova.
Návod na cviky pro pacienty po Covid-19
U většiny pacientů se podle něj daří postižené plíce dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale.
Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo Covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.
Těm, kteří prodělali Covid-19 s mírným průběhem nebo bez příznaků, doporučují olomoučtí odborníci začít s cvičením 14 dní po nemoci.
K dechovému cvičení je podle nich vhodné připojit i kondiční procházky a postupně také silový trénink. Ten radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně třikrát týdně a každý den jej doplnit o 30minutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou.
„Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců. Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ zdůrazňuje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc Eliška Sovová.
Po covidu měla pětadvacetiletá Zuzana potíže s dýcháním, pomohla jí až plicní rehabilitace
Hlavní obsah
Zuzana prodělala těžší průběh covidu již v listopadu, s jeho následky se ale potýká dodnes. Jednou týdně dochází na plicní rehabilitace do centra Sarema v Liberci. Zde procvičuje správné dýchání, uvolnění hrudníku a celkové zapojování svalů v plicích a bránici, aby opět obnovila kapacitu svých plic. Ta se jí totiž po prodělání covidu rapidně snížila.
„Potíže s dýcháním se dostavily po asi šesti dnech, kdy jsem měla obrovskou bolest na plicích a neschopnost se dodechnout. Měla jsem úplně stísněný hrudník a skutečný strach, protože jsem nikdy nic podobného nezažila,“ svěřila se Novinkám Zuzana.
Po vyléčení z covidu u ní potíže přetrvávaly, proto absolvovala plicní vyšetření včetně spirometrie, tedy zjištění kapacity plic. Výsledky nebyly dobré, proto lékařka paní Zuzaně doporučila plicní rehabilitace.
Během rehabilitace se pacient věnuje především dechovým cvičením.
Foto: Novinky
Rehabilitace paní Zuzaně pomáhají vrátit se zpět do života. Než s nimi začala, měla potíže vyjít čtyři patra po schodech do svého bytu.
Problémy ale měla i v zaměstnání. Jakmile musela mluvit delší dobu v kuse, zadýchávala se a cítila bolest na plicích. Nyní po několika měsících rehabilitací se pomalu dostává zpět do normálu. Opětovně se jí také navyšuje kapacita plic.
Prodělali jste covid? Pravidelně trénujte plíce, radí odborníciKoronavirus
Zuzana nicméně není ojedinělým případem. Podle fyzioterapeutky Terezy Valíkové je nárůst počtu pacientů v ambulantní péči po propuknutí pandemie koronaviru stoprocentní.
Často se přitom jedná o mladší ročníky, dokonce aktivní sportovce. Každý případ je podle ní ale individuální, u některých pacientů však může léčba rehabilitacemi trvat i několik měsíců.
„Zpočátku je nutné naučit pacienta správně dýchat, protože často i zdravý člověk špatně dýchá. Poté už se zaměřujeme na konkrétní problémy, se kterými sem přicházejí.
Pokud mají například bolest na hrudi nebo zad, jedná se často o blokády. Snažíme se odblokovat klouby, uvolnit svaly.
Někteří klienti jsou třeba i zahlenění, s tím také pomáháme a naučíme je, jak správně odkašlat,“ vysvětlila Novinkám fyzioterapeutka.
Trénovat správné dýchání doporučuje denně. „Doporučujeme i vícekrát denně. Není to dlouhé cvičení, trvá pár minut,“ dodává.
Lázně mohou lidem po prodělaném covidu pomoci minimalizovat následkyDomácí
Rehabilitace je hrazena ze zdravotního pojištění. U lehčích případů je obvyklých pět lekcí po 25 minutách, u těžších případů, kdy pacient prodělal i hospitalizaci v nemocnici, je to 10 lekcí. Frekvence bývá jedna lekce v týdnu.
Doporučuje se také trénovat doma se speciálními pomůckami, které posilují nádech a výdech. Pojišťovnami jsou však hrazeny jen některé.
Hlavní zprávy
U konce s dechem. Tyto tipy na správné dýchání vám pomohou se zvládáním úzkostí
Dech je jedním ze strůjců i ukazatelů našeho zdraví a zaslouží si mnohem větší pozornost, než si uvědomujeme. Tempo a hloubka dechu přímo souvisí s naším mentálním rozpoložením.
Moderní doba dokonce přinesla fenomén nazývaný e-mailová apnoe. Co ukrývá? Lidé často provádějící multitasking, například reagující na e-maily nebo zprávy souběžně s další činností, dýchají nepravidelně anebo mohou dech až půl minuty zadržovat. Což se pochopitelně může odrazit na jejich duševním stavu.
V jedné zdravotnické studii byli lidé s úzkostnými stavy trénováni, jak správně dýchat do břicha. Za osm týdnů už tato metoda nesla ovoce – účastníkům studie klesal srdeční tep a byli klidnější.
Co se děje s tělem při dýchání?
Každý si může všimnout, že pokud cítíme nějakou emoci, naše tělo na to reaguje dechem. Když se cítíme klidně nebo příjemně, náš dech se zpomalí. A naopak pokud se cítíme vystrašení nebo nás něco bolí, dech je mělčí a tempo rychlejší.
Pokud dýcháme pouze povrchně a rychle do hrudníku, náš nervový systém se vybudí a cítíme se napjatí. Technika dýchání ovlivňuje vegetativní nervový systém, tedy buď nervovou dráhu nazvanou sympatikus, nebo parasympatikus. Sympatikus zajišťuje reakci „běž nebo bojuj“ – naproti tomu parasympatikus je spíše pro odpočinek a trávení.
„Běž nebo bojuj“ je reakce na stres. Vyvinula se jako mechanismus přežití, který pomáhá lidem a zvířatům okamžitě reagovat na situaci ohrožující život. Je to dokonale sehraná sekvence hormonálních změn a fyziologických reakcí. Pomáhá bojovat s hrozbou nebo utéct do bezpečí, jenže moderní člověk je vystaven zcela jinému typu stresu, než hrozil v pravěku.
Co všechno může dech ovlivnit?
Dopad špatného rytmu dechu je vidět například na pacientech, kteří mají dýchací problémy. Pokud trpí chronickým onemocněním dýchací soustavy, mohou se u nich častěji projevit úzkostné stavy.
Pomalé a hluboké dýchání zvyšuje aktivitu bloudivého nervu, který je součástí parasympatického nervového systému a navozuje příjemný a uvolněný stav.
Když je stimulován, srdeční frekvence se snižuje a stává se pravidelnou, krevní tlak klesá a svaly se uvolní. A jakmile nerv informuje o těchto změnách mozek, ten se také uvolní – a pocit klidu se zvýší.
Prohloubením dechu lze dokonce způsobit vylučování hormonu oxytocinu, který je známý jako hormon lásky. Vědci navíc nedávno odhalili nový nervový okruh mozkového kmenu navazujícího na míchu, který ovládá spojení dechu a mozku.
Lékaři ho nazvali „kardiostimulátor dechu“ – lze upravit pouze změnou rytmu dýchání. Jedním z mnoha cvičení, která mohou okruh stimulovat, je metoda 4-7-8.
Kromě ní přinášíme několik běžně užívaných dýchacích technik. K uvolnění stresu či dokonce odražení záchvatu paniky je stačí praktikovat pět až deset minut denně.
Sledujte svůj dech
Technika je ověřená vědeckým výzkumem. Stačí se jednoduše soustředit na pohyby svého těla při dýchání. Všimněte si každého nádechu i výdechu, zaměřte se na to, jak dech proudí vaším nosem přes hrudník až do břicha. Poté sledujte, jak se při výdechu ústy uvolňují svaly.
Střídání nosních dírek
Nadechněte se a vydechněte pomalu jednou nosní dírkou, druhou si ucpěte prstem. Zopakujte s druhou nosní dírkou, kterou uvolníte, přičemž tu první naopak zacpete. Vědci se shodují, že kromě zpomalení rytmu dechu je na tomto cvičení účinné samotné dýchání nosem – je totiž o trochu víc uklidňující než ústy.
Metoda
4-7-8
Stůjte ve vzpřímené pozici. Umístěte špičku svého jazyka na okraj dásně, těsně nad přední zuby. Nadechněte se pomalu do bránice a počítejte přitom do čtyř. Zadržte dech, dokud nenapočítáte do sedmi. Pootevřete ústa, jazyk ponechte, kde je, a pomalu vydechujte, než napočítáte do osmi. Opakujte čtyřikrát.