Ruptura menisku – Vše o zdraví

Byla jsem na MR kolene,kde zjištěno:horizontální léze zadního rohu mediálního menisku,ruptura před.zkř.vazu v oblasti kraniální inzerce,zadní zkř.vaz bez …

Podobné Témata jako Ruptura menisku

Chcela by som vás poprosiť o vysvetlenie vety z MRI : „Ľahké degeneratívne zmeny prevažne v zadnom rohu menisku, s ruptúrou grade I.-II“. Nohu v lýtku mám …

Podobné Témata jako Ruptura menisku

Jsem 12tyden po operaci menisku a stale mě bolí koleno při chuzi došlapu klidu nemohu pořadně při chuzi ohnout ….. Ruptura zadního rohu med.menisku gr.III.

Podobné Témata jako Operace menisku

Jsem 10 týdnů po 2. operaci menisku (na stejném koleni), doktor mi řekl že to nebyl složitý zákrok a měsíc po operaci …. Ruptura zadního rohu med.menisku gr
.

Podobné Témata jako Meniskus bez operace

Bolest z pouhého poškození a operace části menisku již by být neměla. ….. o traumatickou nebo i vrozenoun změnu menisku, pravděpodobněji ruptura menisku.

Podobné Témata jako Meniskus bolest

Ruptura menisku a předního zkříženého vazu. | Dotaz od: Petr. Jsem 2 dny po artrózy kolene,zjistenej prasklej meniskus ten mám sesitej a přetržení předního …

Podobné Témata jako Prasklý meniskus

Mám sešitý meniskus kolene vnitřní strany,jsem po operaci cca 8měsíců,po dvou měsících rehabilitování jsem měl ….. Ruptura zadního rohu med.menisku gr.III.

Podobné Témata jako Meniskus

Čeká mě plastika LCA + ošetření menisku-lékařská zpráva byla (ruptura LCA, ruptura … levého kolene: Ruptura LCA, Ruptura zadního rohu laterálního menisku, …

Podobné Témata jako Ruptura lca

Je mi 50 let a dnes mi doktor sdělil po MR nasledujici diagnozu – Ruptura LCA a ruptura III stupne zadni casti predniho menisku. Muj dotaz zni, zda mam jit na …

Podobné Témata jako Utržený meniskus

Je mi 50 let a dnes mi doktor sdělil po MR nasledujici diagnozu – Ruptura LCA a ruptura III stupne zadni casti predniho menisku. Muj dotaz zni, zda mam jit na …

Podobné Témata jako Ruptura lca

Ruptura zevního menisku, tangenciální střední třetina, chondropatie, , nosných zon vnitřního a zevního hrbolu kosti stehenní v oblasti kolena. Nitrokloubní plika …

Podobné Témata jako Artroskopie kolena

Koncem září jsem byl na ASK sin kolene . Byla mi zjištěna chondromalatie gr. 3-4 celá zátěžová zóna med. kondylu femuru a ruptura menisku med. v.s. V květnu …

Podobné Témata jako Artroza kolene

Při fotbale mi byl způsoben úraz, kdy jsem měl prasklý meniskus a natržený přední … vyšetření byl závěr Parciální ruptura LCM s úponovou lézí na menisku.

Podobné Témata jako Natržený vaz v koleni

… muzu mít problém a důvod vypotků v koleně a co se s tím dá dělat.v červnu jsem byla na ASK.s dg.ruptura LCA synovitida a otrepeny zevni meniskus.koleno.

Podobné Témata jako Výpotek v koleni

Operace menisku je dle vašeho popisu plně na místě, je provedena …. Operace: S823 subtotální ruptura LPC p kolene , MP plika výkon: ASK,shaving,disc …

Podobné Témata jako Operace kolene

Po atsk pravého kolene mi sešili postranní vazy a odstranili řást menisku. Po rehabilitaci a 6 ….. Ruptura menisku a předního zkříženého vazu. | Dotaz od: Petr.

Podobné Témata jako Kolenní vazy

Chtěl bych se zeptat, jestli přetržené vazy v koleni, nebo poraněný menisku lze poznat podle nějaké … Ruptura menisku a předního zkříženého vazu. | Dotaz od:
 …

Podobné Témata jako Přetržené vazy v koleni

Je mi 20 a po úrazu kolene před 4 roky jsem byla již 2x na operaci menisků (
ořezali mi vnitřní i vnější) a …. Neúplná ruptura pokud tomu tak je není plná ruptura .

Podobné Témata jako Plastika křížového vazu

Porušení menisku kolena, téměř úplná až úplné poškození předního zkříženého vazu. ….. Ruptura předního rohu těla med. menisku s otupením centráního cípu.

Podobné Témata jako Bakerova cysta kolena

Skutečně může být příčina ve změně menisků kolena, ale příčin vašich potíží může být ….. Ruptura zevního menisku, tangenciální střední třetina, chondropatie,
 …

Podobné Témata jako Artroskopie

Poškození a operace menisku

Profesionální a rekreační sportovci tvoří stále větší část pacientů v ortopedických ambulancích. Navzdory zdokonalení technického vybavení, ochranných prostředků, tréninkového i relaxačního programu se s poruchami pohybového aparátu, jako například s poškozením menisku, setkáváme stále častěji.

Mezi důvody může patřit vznik více či méně rizikových sportů (např. kontaktní, adrenalinové sporty a podobně), u profesionálních sportovců touha po vítězství a zvyšující se nároky na podávání co nejlepších výkonů.

Vnější a vnitřní meniskus

Poranění menisků je jedním z nejčastějších poškození kolenního kloubu. Kolenní kloub tvoří tři kosti — stehenní, holenní a čéška.

Menisky jsou vazivové chrupavky mezi stehenní a holenní kostí a spolu se zkříženými vazy tvoří vnitrokloubní stabilizátory kolene.

Vyrovnávají nesouměrnost kloubních ploch kostí, chrání kloubní chrupavku a napomáhají roztírání tekutiny po ploše, čímž zabezpečují výživu povrchové vrstvy chrupavek.

Rozeznáváme 2 menisky. Vnější, v tvaru písmene O, který je v zadní části spojení s kloubním pouzdrem přerušený průběhem svalu.

V těchto místech je volný, díky čemuž je více pohyblivý a tím pádem méně náchylný k porušení. Vnitřní, v tvaru písmene C, je celým svým obvodem pevně spojený s kloubním pouzdrem, čímž je jeho pohyblivost velmi omezená.

Poranění vnitřního menisku je osmkrát častější než poranění vnějšího menisku.

Obr. Vnější a vnitřní meniskus

K roztrhnutí menisku dochází nejčastěji úrazem. Částečnou nebo úplnou trhlinu způsobuje pohyb, při kterém člověk rychle otočí částí nohy nad kolenem, přičemž spodní část zůstane nehybně stát.

Taktéž opakované a dlouhé dřepování může způsobit zranění, a pokud se k tomu přidá otáčivý pohyb v koleni při vstávání, pevnost menisku je zkoušená nadměrně.

Může být samostatně poškozený nebo u těžších zranění v kombinaci s poraněním kolenních vazů.

Ne vždy ale za poraněním menisku musí být úraz. Starší lidé mívají častěji degenerativní trhliny. Chrupavka věkem slábne, její tloušťka se snižuje, a proto je náchylnější na poškození. I menší zátěž kolene (jako například nemotorné vstávání ze židle) může být při takto změněném terénu dostatečná na vytvoření trhlinky.

Nejčastější příznaky roztrhnutí menisku jsou:

• bolest,
• zlá pohyblivost a otok,
• zasekávání až úplný blok kolene,
• neschopnost pohnout kolenem v plném rozsahu,
• pocit, že koleno ,,klade odpor”.

Bez ošetření a léčby se může část odtrženého menisku postupným opotřebováním ,,ztratit” nebo ,,vcestovat” dovnitř kloubu, který následně omezuje pohyb v koleni.

Co očekávat během vyšetření u doktora

Diagnostika poranění menisků je založená na pečlivém odebrání údajů o mechanismu poranění a na subjektivních problémech pacienta. Dále je doplněná specifickými testy, RTG, případně vyšetřením magnetickou rezonancí.

Specifické testy jsou založené na manipulaci s předkolenním a nahmatání bolestivého bodu nebo na přeskakování v oblasti kloubní štěrbiny. Mezi nejčastěji používané testy patří například McMurrayův test, Steinmannův test, případně Apleyův test. Spolu s vyšetřením menisků se zjišťuje stabilita kloubu, aby se vyloučilo současné poranění vazů.

Jelikož se problémy s kolenem různé příčiny projevují stejnými symptomy, k upřesnění diagnózy doktor používá pomocné zobrazovací metody. RTG sice neukáže poškození menisků, ale pomáhá vyloučit jiné příčiny bolesti kolene (například artrózu). Na zobrazení měkkých tkání je dobrá magnetická rezonance, která je využívaná hlavně ve sporných případech pro přesnější určení poškození.

Nejlepším způsobem, jak zjistit a diagnostikovat poranění menisku, je artroskopie, kdy je do kolenního kloubu zavedená kamera a artroskopické nástroje a operatér může okem zhodnotit celistvost, povrch a kvalitu menisku. Současně funguje také jako terapeutický výkon, takže případná natrhnutí až roztrhnutí mohou být okamžitě ošetřená.

Léčba poraněného menisku

Ve většině případů, hlavně při nejasné diagnóze roztrhnutí menisku, bývá nejprve zahájena konzervativní léčba.

Pacient může být odeslaný na rehabilitace a na fyzikální léčbu, v akutní fázi při bolesti a otoku je doporučená léčba tzv. nesteroidními antiflogistikami, ať už ve formě tablet nebo mastí (např.

Flector, Voltaren), chlazením, odlehčením končetiny a omezením fyzické aktivity.

Pokud konzervativní léčba nevede ke zlepšení stavu pacienta, na řadu přijde artroskopie. Jednou z možností ošetření poraněného menisku je tzv. parciální meniskektomie, kdy se odstraňuje poškozená část menisku.

V některých případech je potřeba odstranit prakticky celý meniskus, mluvíme o tzv. subtotální meniskektomii. Ve specifických případech je možné roztržený meniskus i přišít.

V posledních letech se do fáze klinického testování dostaly náhrady menisků.

Po chirurgickém ošetření menisků jsou potřebná následná pravidelná rehabilitační cvičení (ta je možné vykonávat i doma), při kterých se kolenu navrátí pohyblivost a jeho síla. Začíná se cvičeními na zlepšení rozsahu hybnosti a následně postupným přidáváním zátěže na končetinu. Délka rekonvalescence po meniskektomii je přibližně 3 až 4 týdny, po náhradě menisku kolem 3 měsíců.

Rada na závěr

Jak předcházet poranění menisků:

• Nezanedbávejte rozcvičku, strečink před sportovním výkonem.
• Neustále pracujte na rozvíjení síly, rovnováhy, koordinace a flexibility.
• Postupně navyšujte intenzitu a trvání tréninku.
• Umožněte svému tělu adekvátní regeneraci mezi tréninky.
• Myslete na vhodné sportovní vybavení, hlavně při výběru tenisek. Dobrá obuv pomáhá udržovat nohu stabilní, tlumí nárazy a přispívá k opoře kolen a chodidla během běhu nebo chůze.
• Pijte dostatek vody před, během a po výkonu.
• Vyhýbejte se aktivitám způsobujících bolest.

Příčiny, příznaky, léčba a důsledky ruptury menisku

Anomie menisku

Menisci, lidské kolenní klouby absorbující nárazy, mají tvar oblouků . S jednou hranou jsou připevněny k přední části eminence mezi tibiálními kondyly a druhou k zadní straně. Konvexní těla těchto anatomických struktur jsou spojena s kloubními vaky. Při jakémkoli pohybu kolenních kloubů jsou chrupavkové chrániče stlačeny a mění svůj tvar.

V menisku nejsou žádné krevní cévy, takže získávají živiny ze synoviální tekutiny a kloubní tobolky. V tomto ohledu se ve tkáních rozlišují 3 zóny:

• červená – sloučená s kloubovým vakem a přijímající maximální množství živin;
• bílá – nachází se ve střední části kloubu a neustále potřebuje živiny;
• střední, spojující zbývající zóny.

Při prasknutí menisku kolenního kloubu je léčba bez chirurgického zákroku možná pouze tehdy, je-li narušena integrita chrupavkové tkáně v červené oblasti. V jiných případech lze problém vyřešit pouze chirurgicky.

Příčiny patologie

Hlavními příčinami poškození menisku jsou zranění kolenních kloubů. Chrupavka se může roztrhat při ostré rotaci dolní končetiny nebo při pokusu o namáhavé narovnání nohy na koleni. Kromě toho může být jeho tkáň poškozena neúspěšným pádem nebo bočním nárazem na dolní končetinu.

• cysty v kloubech;
• častá mikrotrauma;
• chronická intoxikace těla;
• dna
• revmatismus

Ohroženi jsou lidé zabývající se těžkou fyzickou prací a sportovci.

Druhy mezer

Traumatologové rozlišují několik druhů zranění meniskem. Podle nejběžnější klasifikace mohou být mezery:

• podélná svislá;
• horizontální
• šikmý patchwork;
• radiálně příčný;
• degenerativní, doprovázený drcením chrupavky;
• regionální.

Kromě toho jsou slzy částečné a úplné, kombinované, když jsou obě menisky poškozeny, a izolované (pouze jedna z nich se zlomí).

Příznaky poranění

Při neúplném prasknutí menisku mohou příznaky chybět. V jiných případech jsou příznaky traumatu těchto anatomických formací:

• syndrom lokální bolesti;
• Perelmanův symptom – zvýšená bolest při sestupu ze schodů nebo při provádění rotačních pohybů dolní končetiny;
• otok kloubu;
• omezení mobility kolen;
• obtížné chůze
• hemartróza – krvácení do kloubního vaku.

Pokud poškozená osoba odmítne léčit slzu, pak je klinický obraz doplněn porušením intraartikulárních struktur, infiltrací kloubních tobolek a výskytem výtoku v problémové oblasti.

Léčebné metody

Při prasknutí menisku může být léčba konzervativní nebo chirurgická. Lékařskou taktiku volí lékař s přihlédnutím k lokalizaci poškození a jeho závažnosti.

Konzervativní terapie

Konzervativní terapie se provádí s lehkými poranění chrupavky. V tomto případě terapeutický program zahrnuje:

• kloubní vpich;
• lití sádry;
• studené obklady na postižené oblasti;
• užívání léků proti bolesti a protizánětlivých léků;
• fyzioterapeutické procedury;
• zavedení chondroprotektorů;
• fyzioterapeutická cvičení.

Pacienti poskytují naprostý klid. Po odstranění sádry je postižená oblast ošetřena protizánětlivými mastmi, dokud nejsou plně obnoveny funkce kloubů.

Chirurgie

Indikací pro chirurgický zásah jsou odtržení okraje a těla menisku, degenerativní změny chrupavky a nedostatek účinku konzervativní terapie. Lékař si může vybrat jednu ze dvou metod implementace:

• šití poraněné chrupavky (včetně použití absorbovatelných fixačních prostředků);
• meniscectomy – odstranění celé nebo části anatomické struktury (radikální intervence je indikována pro degeneraci tkáně chrupavky, staré nebo příliš velké zlomeniny).

Ve většině případů mohou postižení lidé zcela eliminovat následky prasknutí chrupavky. Komplikace se vyvíjejí pouze u pacientů, kteří odmítají podstoupit operaci nebo dodržují jiné lékařské předpisy.

Meniskus může pořádně zabolet

Nejvíc zatěžujeme klouby a meniskus při prudkých změnách pohybu, například při sportování.
Foto: Profimedia.cz

Jak vypadá a kde je přesně umístěný, můžeme dobře vidět na obrázku vpravo. Tyto dva půlměsíce z chrupavčité hmoty vytvářejí v kolenním kloubu jakýsi tenký polštář, který dobře tlumí nárazy, rozkládá hmotnost těla a brání opotřebení chrupavky na kloubech.

Nejčastěji si ho poraníme při sportech, při kterých dochází k prudkým změnám pohybu a k rotacím. Jako třeba při fotbale, tenisu, squashi, volejbale, na lyžích apod. Větší riziko samozřejmě hrozí lidem s mnoha nadbytečnými kily.

Někdy se však tento úraz přihodí i jedincům štíhlým, jak mě upozornil MUDr. Jiří Neumann, chirurg, který se zabývá sportovní medicínou. Třeba při relativně poklidné józe, když udělají hluboký podřep. Ale nemusí k němu dojít jen při cvičení a sportování. Může nás potkat i ve všedních, skoro až banálních situacích, jako je například chůze do schodů nebo vystupování z auta.

To má svoji logiku. Při chůzi do schodů zatěžujeme kolena silou třiapůlkrát větší, než pro ně představuje zatížení našeho těla v klidu. Při hlubokém podřepu bývá zátěž skoro osminásobná. Ještě větší přetížení musejí kolena zvládat při prudkých změnách pohybu.

Řada lidí nejde s poraněným meniskem k lékaři. Zvlášť když je koleno normálně nebolí a ozývá se jen při větší zátěži: při běhu, v dřepu, při kopnutí do míče a podobně. Bolest se u nich nejčastěji projevuje na vnitřní straně kloubu, v místě kloubní štěrbiny. Ale jinak mají klid. Proto se utěšují tím, že se poranění zahojí.

Meniskus si nemusíme poranit jen při sportu, ale i při obyčejné chůzi do schodů nebo při nastupování či vystupování z autobusu a tramvaje.

Je to samozřejmě hloupost. Úraz se může při určitém pohybu nebo zátěži snadno obnovit a stav zasažených tkání zhoršit.

„Navíc poranění menisku, které dlouhou dobu zanedbáváme a neléčíme, dokáže velmi rychle poškodit kloubní chrupavku i příslušné části kloubu,“ říká doktor Neumann. Úplně zbytečně si tak můžeme rozjet nebo zhoršit artrózu.

Proto je rozumné zajít s tímhle problémem co nejdřív k ortopedovi, případně k lékaři, který se zabývá sportovní medicínou.

Lékař musí přesně zjistit, co se vlastně stalo. Od toho se odvíjí léčba, která může být velmi různá. Někdy doktor navrhne klid a ortézu, aby se drobné poranění zhojilo, jindy je nutná operace, šití, lepení tkání, v krajním případě i transplantace.

Roli totiž hraje: typ zranění, jeho rozsah, ale také to, jaké místo jsme si poškodili.

Chce to zkušeného lékaře, protože u menisku nemusí problém pacienta přesně zachytit ani jinak spolehlivá magnetická rezonance nebo počítačová tomografie.

Po úraze navíc postižené místo často oteče, někdy se udělá i podlitina. „Spolu s meniskem si totiž většinou poraníme i vazy,“ vysvětluje MUDr. Neuman. „Vnitřní postranní vaz a přední zkřížený. Lékař musí vyšetřit a případně léčit i je.“

Prasklý meniskus se dnes neodstraňuje celý, jako se to dělalo kdysi, ale jen jeho utržená část. Je totiž zbytečné zbavovat se tohoto pružného polštáře, který tlumí některé pohyby a jiné zase podporuje. Tímto zákrokem se navíc zrychlilo opotřebení chrupavek kloubů a následně i rozvoj artrózy.

Jaký způsob léčby lékař zvolí, ovlivňuje rovněž to, jestli jde o běžného člověka nebo výkonnostního sportovce, který klouby a meniskus zatěžuje mimořádně. U něj totiž hrozí větší riziko toho, že se jeho potíže znovu zopakují. Navíc bývá i pod větším tlakem času, aby se rychle uzdravil.

U běžných pacientů s menším poraněním je možné koleno zafixovat pomocí ortézy, která navíc nohu odlehčí. Enzymy zmírní otoky a zlepší výživu tkání.

Malé a drobné trhliny v menisku se obvykle bez problémů zahojí. U větších poranění sahají ortopedové obvykle k artroskopii, tedy k využití speciálních sond, díky kterým se dostanou do kolene ze dvou malých řezů.

Jak to vypadá uvnitř a co se tam vlastně stalo, to vidí na obrazovce monitoru díky optickému zařízení v sondách. Tento přístup je mnohem šetrnější než celkové otevření kolene. Pacient může jít díky miniinvazivnímu postupu během jednoho až dvou dnů domů.

Operované místo se navíc rychleji hojí.

„Nejčastější chyba, které se klienti dopouštějí, je ta, že nedodržují klid a riskují obnovu zranění nebo komplikace při hojení,“ říká MUDr. Neumann.

Když se meniskus zahojí, je dobré s lékařem probrat to, jaký druh sportu a jaká míra fyzické zátěže jsou pro nás vhodné. Pohyb bývá důležitý, protože přispívá k lepší výživě a stavu chrupavčitých tkání.

Jejich kondici mohou podpořit také injekce s kyselinou hyaluronovou. Doplňují kloubní tekutinu, podporují promazávaní kloubů a zlepšují tlumení nárazů.

Ale hlavně zpomalují přirozené opotřebování chrupavčitých tkání.

Podstatné je také udržovat rozumnou váhu. „Každé kilo navíc zvyšuje při pohybu zátěž kloubů hned o několik kilogramů,“ upozorňuje doktor Neumann. „Závisí to na rychlosti pohybu.“

Vedle pohybu přispívají k dobrému stavu chrupavčitých tkání také vitamíny. Ukázaly to klinické studie s vitamíny E, D, C a K.

• Dobrým zdrojem éčka jsou například mandle, semena slunečnice i olej z nich, arašídy a lískové ořechy.
• Relativně hodně déčka je v tučných mořských rybách: v lososovi, makrele, tuňákovi apod.
• Na céčko je bohatý šípek, černý rybíz, paprika, růžičková kapusta, brokolice a zelí.
• Vysoký obsah vitamínu K bývá v listové zelenině: špenátu, kapustě, brokolici a tuřínu.

Podrobnější informace o zmíněných studiích najdete na www.synviscone. cz, proklikněte rubriky Co mohu udělat pro svá kolena a Potraviny pro zdravá kolena.

Rozumné je rovněž navštívit fyzioterapeuta a nechat si od něj zkontrolovat postavení nohou i kloubů. Pokud není dobré, měl by ho zkorigovat, obvykle pomocí tvarovatelných vložek a zdravé obuvi.

Podobně důležité bývá i odstranění případné nerovnováhy svalů, které zbytečně přispívají k nerovnoměrnému zatížení, a tedy také k opotřebení menisku i kloubních chrupavek.

I s tím by si měl fyzioterapeut poradit.

Hlavní zprávy

IDEÁLNÍ REHABILITACE PO OPERACI MENISKU

Za jak dlouho po operaci menisku budete zase v kondici? Na co je potřeba se zaměřit? Jak dlouho bude trvat rehabilitace a na jaký pohyb si dát pozor. Musíte změnit jídelníček nebo boty? Hlavní ortoped ORP Centra MUDr. František Picek odpovídá na nejčastější dotazy pacientů po artroskopické operaci menisku:

Datum zveřejnění: 15. dubna 2021

Vše záleží na tom, o jaký typ operace šlo. Pakliže jde o meniskus bez nějakého dřívějšího úrazu, kdy byla při operaci odstraněna jen jeho část, pak je rekonvalescence poměrně rychlá a krom skákání a doskoků se doporučuje jakákoli zdravá aktivita. Něco jiného ovšem nastává, pokud krom menisku je navíc poškozen vaz a koleno je tedy nestabilní. Tady už musíte cíleně posilovat kolenní stabilizátory, musíte dbát na správnou osu kolene – takže správná obuv, ideálně v kombinaci s lehkou tvarovatelnou stélkou Formthotics, případně chodit s ortézou. Může ale dojít k dalšímu příběhu menisku, kdy je poškozena chrupavka. Pokud je plocha chrupavky poškozena na spodní straně čéšky, pak je potřeba se vyvarovat velkému ohýbání kolene – tedy běh do schodů a jízda na kole do kopce. Pokud je chrupavka ale poškozena na nosných částech kloubů, pak je naopak kolo velkým přínosem.

2. Jak mám dávkovat zátěž?

Zátěž lze v podstatě dávkovat „podle toho, co koleno snese“. Pakliže máte koleno po operaci ztuhlé, budete se postupně pokoušet o obnovu hybnosti a pak budete pomalu posilovat kolenní stabilizátory – tedy především svaly stehna zepředu a zezadu a lýtkové svaly, které začínají pod kolenem. Ve chvíli, kdy posílíte tyto stabilizátory, můžete přidávat na zátěži, samozřejmě s ohledem na další případné poškození kloubu. Tou limitací je samozřejmě otok a bolest, kdy by se aktivita měla přerušit.

 

3. Je potřeba si dávat po operaci na něco pozor?

Především je důležité dbát na to, aby koleno bylo neustále ve správném postavení. Je dobré pořídit si dobré a pevné boty s korekční vložkou. V ORP Centru umíme stélky Formthotics individuálně natvarovat tak, aby osa kolene byla opravdu ve správném postavení, aby koleno nerotovalo ani ven, ani dovnitř.

Rozhodně by bylo dobré vyvarovat se nárazům, skokům, doskokům i dlouhým pochodům, kdy je koleno opravdu hodně zatěžované. A později se vyplatí být ostražitý při kontaktních, kolektivních sportech, tady v zápalu boje dochází často k různým torzím.

Nemocné koleno je samozřejmě vždy náchylnější k dalšímu úrazu než to koleno zdravé.

4. Je potřeba přizpůsobit také jídelníček?

To je celkem jednoduché. Platí tu úplně stejné pravidlo, jako všude. Nepřejídat se, jíst zdravě. Obezita znamená obrovskou zátěž jak na nemocné, tak i zdravé klouby.

5. Jaké cviky jsou vhodné po operaci?

Na začátku je ideální propínat koleno postupně do úplného propnutí a pak uvolňovat čéšku. Cviky na posilování by měly být zaměřeny na zátěž relativně malou a na mnoho opakování. Rozhodně není dobré nakládat vysokou zátěž, cvičit rychle ve snaze co nejdříve naposilovat svalovou hmotu. Není dobré ani dělat dřepy. Ideální je, pokud s rehabilitací pomůže zkušený fyzioterapeut. V ORP Centru pacientovi po operaci menisku nabídneme kompletní pooperační rehabilitaci, takže už před operací ví, kdy začne rehabilitovat a jak dlouho to bude trvat. Například optimální rehabilitace po menisku trvá 12 týdnů, kdy doporučujeme dvakrát týdně cvičit, protahovat a posilovat s fyzioterapeutem a před cvičením rozhýbat koleno ještě na motodlaze, později na přístrojích jako je Camoped či rotoped. Před posilováním výrazně pomůže i půl hodina ve vířivce, která nohu prokrví a vám se bude mnohem lépe cvičit, stejně tak jako elektrogymnastika nebo kryoterapie.

Chcete pomoci s operací nebo s rehabilitací menisku?

REZERVACE TERMÍNU: telefon 233 338 112 nebo 4gsyQOQg~ikmb

Objednávkový formulář

Poranění menisků

Úvod

Meniskus je poloměsíčitá chrupavčitá ploténka nacházející se jak na vnitřní části kolenního klubu (meniskus mediální), tak na vnější stranně kolene (meniskus laterální). Menisky mají v  kloubu několik základních funkcí:

1. nárazník
2. stabilizátor
3. vyrovnávač kloubních ploch
4. rozdělovač kloubní tekutiny

Důležité je také cévní zásobení menisků, které poté rozhoduje o definitivním ošetření poranění. Meniskus je cévně zásobený z kloubního pouzdra a k jeho vnitřnímu okraji postupně ubývá. Díky tomuto rozložení cév rozdělujeme meniskus na tři zóny:

1. červená (red-red), periferní – cca třetina menisku s dobrým cévním zásobením přiléhající ke kloubnímu pouzdru. V této zóně můžeme provádět sutur (sešití menisku).
2. červenobílá (red-white), střední – stření třetina menisku s proměnlivým cévním zásobením
3. bílá (white-white), centrální – třetina menisku bez cévního zásobení

Mezi mediálním laterálním meniskem jsou drobné rozdíly v jejich přichycení ke kloubnímu pouzdru. Mediální meniskus se upíná v oblasti předního a zadního rohu a je také fixován i ve své střední části.

Laterální meniskus je pevně fixován jen v oblasti předního a zadního rohu.

Z toho nám vyplývá, že mediální meniskus je méně pohyblivý než meniskus laterální, tudíž při násilí působící na kolenní kloub nemá takovou možnou „uhnout“ tomuto tlaku a proto bývá častěji poraněný než meniskus laterální.

Častěji bývají poraněni muži a k akutnímu poranění menisku dochází nečastěji mezi 20.–30. rokem věku. U starších pacientů dochází k především k degenerativnímu poškození, které může být způsobeno i běžnou denní aktivitou (dřep).

Typy ruptur

1. longitudinální (podélné) – typ ucho od koše
2. laloková – typ papouščího zobáku
3. radiální (příčné)
4. inkompletní (neúplné)
5. horizontální

Klinický obraz a vyšetření

Poraněný meniskus způsobuje především bolest v oblasti kloubní štěrbiny. Dále může způsobit pocit nejistoty při chůzi po nerovném terénu, pocit přeskakování v kloubu. Některé typy ruptur (především ucho od koše) může způsobit blokádu kloubu. Ustrnutí v určité poloze ohnutí. Poraněný meniskus také může dráždit kolenní kloub do tvorby výpotku.

Při vyšetření kolenního kloubu je nejtypičtější bolestivost v oblasti kloubní štěrbiny. Je popsána celá řada manévrů na diagnostikování meniskeální léze. Většina je založena na principu, že stlačením poškozeného menisku mezi kloubní plochy a to kombinací ohnutí, natažení a rotací vyvoláme bolestivost či přeskočení v kloubu.

• Mc Murray – k vyšetření léze zadního rohu menisku, pacient leží na zádech a vyšetřovanou končetinu má maximálně ohnutou, palpujeme kloubní štěrbinu a poté druhou rukou převádíme  dolní  končetinu do extenze (natažení) za současné rotace  bérce (vnitřní na mediální meniskus a vnější k diagnostice léze laterálního menisku). Příznak vyvolá přeskočení v kloubu.
• Steinmann I. – pacient sedí na okraji stolu se svěšenými bérci, rotací vyvoláme bolesti v kloubní štěrbině.
• Steinmann II. – pacient leží na zádech s kolenem plně nataženým, prstem vyhmatáme bolestivé místo v kloubní štěrbině, které se s ohnutím kolene posouvá dozadu.
• Payer – pacient sedí v tureckém sedu a rukou tlačí koleno k podložce, opět se vyvolá bolest v kloubní štěrbině.
• Appley – test na rozlišení meniskeální a vazivové léze.

RTG vyšetření ideje především k vyloučení kostních lézí. U chronického poškození menisku můžeme také nalézt přihrocení kloubní plochy. Dále můžeme indikovat MRI vyšetření, kterým zjistíme stav menisků chrupavek především vazů.

Terapie

V případě drobného poranění menisku (krátká longitudinální nebo radiální ruptura) může dojít i ke spontánnímu zahojení. Indikujeme klidový režim event. ortézu, nesteroidní antiflogistika a analgetika.

V případě závažnějšího poškození menisku jsme nuceni provést operační ošetření. V dnešní době převážně artroskopicky. V dřívějších dobách se menisky ošetřovaly z malé incise (řezu) nad příslušnou kloubní štěrbinou.

Operační řešení nám dle typu léze dává dvě základní možnosti ošetření menisku:

1. Resekční výkony – partiální meniscectomie (částečné odstranění) a subtotální meniscectomie (odstranění téměř celého menisku).
2. Záchovné výkony – sutury (meniskopexe).

Ad 1: V případě drobného poranění menisku provádíme odstranění poškozené části. Zásada je odebrat co nejméně tkáně z menisku při zachování jeho poloměsíčitého tvaru. Toto ošetření zpravidla nezanechává trvalé následky. Pokud odstraňuje téměř celý meniskus (nejčastěji u podélného typu ruptury) může po čase dojít k rozvoji degenerativních změn v kolenním kloubu .

Ad 2: Abychom předešli rozvoji degenerativních změn, snažíme se u velkých longitudinálních ruptur provádět suturu menisku.

Musíme ale také brát v potaz stav utrženého menisku, jeho cévní zásobení, stav chrupavek kolenního kloubu a jejich poškození a také stabilitu kloubu.

V případě pozitivního nálezu můžeme přistoupit k samotnému sešití menisku. Po okrvavění okrajů zavádíme samotné stehy do menisku a to jedním z těchto postupů:

1. metoda inside-out –za pomocí speciálního instrumentária, dvojitou jehlou zavedenou do kloubu propichujeme meniskus v místě trhliny a jehlu vyvedeme ven z kloubu přes kůži. Steh uzlíme na vnější stranně kloubu.
2. metoda outside-in – zde je postup opačný a pomocí dvou jehel zavádíme steh z vnější strany, přes kůži, do kloubu. Steh poté opět uzlíme na vnější stranně kloubního pouzdra.
3. metoda all inside – pomocí speciálního zavaděče, zanořujeme steh zevnitř kloubu jen těsně za samotný meniskus.

Rehabilitace

V případě častěji prováděném odstranění menisku dovolujeme od druhého dne po operaci pohyb v kolenním kloubu. Podle rozsahu výkonu pacient chodí o berlích 1–3 týdny. Sportovní zátěž dovolujeme za 4–6 týdnů od výkonu.

V případě sutury menisku nakládáme ortézu s limitovaným pohybem celkem na 6 týdnů. Po celou tuto dobu pacient chodí o berlích s odlehčením končetiny. Po sundání ortézy následuje rehabilitace pohybu a postupné zvyšování zátěže.

Artroskopie se bát nemusíte. Co vás čeká? – iDNES.cz

Přestože je možné artroskopii provést i u jiných kloubů, zaměříme se na kolena, resp. meniskus, u kterého je nejčastější. Příprava před výkonem je celkem klasická. Lékař vás bude s největší pravděpodobností operovat v krátké celkové anestezii. Výhodou je, že budete úplně uvolnění, takže chirurg bude moci dobře pracovat.

Výhody proti otevřené operaci * Menší zásah operatéra, který udělá jen dva malé řezy. * Díky artroskopu má chirurg mnohem lepší přehled v kolenním kloubu při vyšetření nebo operaci. * Po výkonu je koleno méně oteklé a také bolest je menší. * Rekonvalescence je rychlejší a můžete se dříve vrátit k plné zátěži při pohybu, dokonce i ke sportu. * Nižší riziko komplikací než u otevřených operací – méně než jedno procento.

Před zákrokem byste tedy měli být v dobré kondici a zcela zdrávi. Na překážku je i nachlazení či kašel, zánět zubů či močová infekce. Rovněž musíte mít předoperační vyšetření, které není starší 14 dní. Do nemocnice nastoupíte v den plánované operace či o den dříve. Můžete si ještě pochutnat na večeři a do půlnoci smíte pít a brát ty nejnutnější léky.

Vlastní zákrok pak běžně trvá půl hodiny až hodinu. Na některých pracovištích lze, budete-li si to přát, provést artroskopii i ve spinální nebo dokonce lokální anestezii.

V prvním případě je znecitlivující látka vpravena do páteřního kanálu, díky čemuž pak necítíte bolest od pasu dolů. Výhodou je, že můžete s lékařem mluvit, po operaci můžete dřív začít jíst a méně často je pacientům špatně. Při lokální anestezii je znecitlivěno pouze koleno.

Uvažovat o ní lze jen při jednoduchých diagnózách a konečné rozhodnutí by v tomto případě mělo být na lékaři.

Co bude operatér s vaším kolenem dělat

Řezem dlouhým necelý centimetr zavede lékař do kloubu artroskop, tj. tenkou kovovou trubičku zakončenou miniaturní kamerou a světlem. Bez toho by artroskopie vůbec nebyla možná – chirurg se totiž při zákroku řídí podle toho, co vidí na monitoru.

Další malý řez udělá na kolenu tak, aby se co nejlépe dostal k poraněné části menisku. Ten bude sloužit k vlastní operaci. Je to vstup pro různé speciální nástroje, jako jsou háček pro zjištění pevnosti, kleštičky, nůžky, frézka apod. Aby všechno bylo dobře vidět, naplní lékař kloub tekutinou, která jej zároveň proplachuje.

Se stále dokonalejším vybavením i umem operatérů není třeba pokaždé poraněnou část menisku odstranit. Někdy jej lze jen sešít. Podmínkou je „čerstvé“ poranění v prokrvené části. O tom, zda bude možné meniskus sešít, většinou lékař rozhodne až přímo při artroskopii. Při šití je zachycen meniskus ke kloubnímu pouzdru vstřebatelnými stehy nebo materiály ve tvaru skobiček a šipek.

Sledovat další díly na iDNES.tv

Srůst menisku trvá zhruba šest až osm týdnů. Vstřebání fixačních materiálů pak déle. Pokud meniskus sešít nelze, jeho poškozená část se šetrně odstraní, a to tak, aby přechod do zbylé části kloubu byl co nejplynulejší.

Nikam nespěchejte a poctivě rehabilitujte

Nemyslete si však, že s trochou opatrnosti budete moci hned běhat jako křepelky. Po zákroku dostanete podpažní berle a v případě sešití menisku navíc ortézu, abyste končetinu při chůzi co nejvíce odlehčili. Možná dostanete i léky proti bolesti. Pravděpodobně se nevyhnete ani rehabilitaci pod vedením odborníka.

O zahájení vhodné rehabilitace rozhodne váš operatér. K rozcvičení je vhodná jízda na kole, rotopedu nebo plavání. Při sešití menisku musíte být ještě opatrnější než při odstranění poraněné části.

Ortézu musíte nosit čtyři až šest týdnů, abyste zabránili nechtěným pohybům při chůzi, ale třeba také ve spánku. Několik týdnů vůbec nesmíte došlapovat a musíte dbát na cíleně vedenou rehabilitaci.

Na plnou zátěž se můžete těšit přibližně po dvou až třech měsících.

Od ramen až po kotníkyNejčastěji je artroskopie využívána při operacích kolene – menisku. Používá se však i při náhradách předního a zadního zkříženého vazu, kdy je nutné vytvořit nový prostřednictvím odebraných šlach z přední plochy kolene nebo ze svalu na vnitřní straně stehna. Vhodnou metodou je i při řešení problémů kotníku, tedy správněji hlezna. Nejčastěji při artrotickém poškození kloubu a postižení kloubní chrupavky. Běžně je tato metoda volena i při operacích ramene, zejména v případě nestability ramenního kloubu, degenerativních onemocnění, poranění šlach svalů lopatky – tzv. ruptuře rotátorové manžety či pro řešení SLAP léze. To je odtržení chrupavčito-vazivového límce kolem kloubní jamky, jehož úkolem je stabilizovat postavení hlavice kloubu. K tomu může dojít opakovanou zátěží či pádem na nataženou končetinu, například u takových sportů, jako je volejbal. Artroskopicky se dnes řeší i srůsty u ztuhlého ramene. Méně častým výkonem jsou artroskopie lokte, zápěstí či kyčelních kloubů, kdy může být důvodem artróza, změny po úrazu, omezení hybnosti či poškození chrupavky, vazivových struktur či odstranění volných tělísek.

Článek vyšel v srpnovém vydání časopisu Zdraví.

Irena Bečvářová