E coli v pochvě – vše o zdraví

Nejčastěji je infekce močových cest, dokonce až z 80 procent, vyvolána bakterií Escherichia coli, která normálně žije v našem zažívacím traktu. Tato bakterie je pro člověka prospěšná, pokud se ovšem dostane do močového ústrojí, může způsobit problémy. Obvykle E. coli pronikne do močové trubice z konečníku přes hráz, a to i přes přísné dodržování hygienických zásad.

„Je řada možných příčin vzniku tohoto onemocnění, nejčastější je bakteriální infekce. Infekce močových cest mohou být způsobeny bakteriemi z tlustého střeva. Vzhledem k anatomickému uspořádání ženské močové trubice je cesta vniknutí infekce poměrně snadná. Zevní část močové trubice je ostatně bakteriemi přímo osídlena.

V noci pak často bakterie cestují směrem vzhůru a mohou dosáhnout až močového měchýře.

K mechanickému očištění výstelky močové trubice pak dochází proudem moči,“ vysvětluje gynekoložka Radka Gregorová z Lékařského domu Praha 7 a dodává, že právě pochva je osídlena několika bakteriálními kmeny, které za normálních okolností nezpůsobují gynekologické obtíže.

E coli v pochvě - Vše o zdraví

„Dojde-li ale k nepoměru těchto bakterií, vnitřní prostředí v pochvě není v rovnováze, ženy mohou přicházet do ordinace s opakujícími se infekcemi močových cest.

Ženy mají vyšší riziko zánětu močových cest pravděpodobně proto, že jejich močová trubice je výrazně kratší, pro bakterie tudíž snadněji prostupná. U starších pacientů se infekce močových cest vyskytuje stejně často u žen jako u mužů.

U těchto pacientů je infekce způsobena nejčastěji nekompletním vyprazdňováním močového měchýře nebo inkontinencí,“ uvedla doktorka Gregorová.

Zánět močových cest může být způsoben také zadržováním močení, nedostatečným přísunem tekutin nebo ochablým svalstvem po porodu, při těhotenství nebo menopauze. Riziko infekce močových cest rovněž stoupá při nechráněném pohlavním styku, při střídání sexuálních partnerů a análním sexu.

Toto onemocnění rozhodně není nic příjemného, ale při včasném odhalení prvních příznaků se můžete vyhnout dalším zdravotním komplikacím. Přečtěte si, které symptomy nejčastěji upozorní na to, že s vašimi močovými cestami není všechno úplně v pořádku.

Neustálé nutkání na močení

Běháte do koupelny častěji než obvykle? Pokud jste výrazně nezvýšili přísun tekutin, může být neustálá potřeba močení jedním z prvních příznaků infekce močových cest. Typická je také produkce jen malého množství moči.

„Tělo každého člověka je jiné, včetně toho, kolik moči vámi denně projde,“ informovala doktorka Erika Feuersteinová, ředitelka Bay Centre for Birth Control at the Women’s College Hospital v Torontu, s tím, že musíte zvážit, zda je frekvence vašeho močení častější než normálně. Charakteristickým znakem infekce je také náhlá potřeba močit, kdy máte pocit, že už moč neudržíte ani o pár vteřin déle.

Bolest nebo pálení při močení

Doktorka Feursteinová upozornila, že pocit pálení při močení není nikdy v pořádku. Příčinou řezavé a pálivé bolesti při vylučování moči je zanícená močová trubice. Pálení při močení však nemusí vždy poukazovat jen na zánět močových cest.

Někdy může být také příznakem některých sexuálně přenosných chorob, jako jsou kapavka a chlamydie, nebo vaginálního podráždění. Známým a velmi nepříjemným projevem zánětu močových cest je i řezavá bolest při domočování.

Kalná a zapáchající moč

Normální moč by měla být čistá a mít světle žlutou barvu. Pokud tomu tak není, je pravděpodobné, že se ve vašem těle něco děje.

„Zakalená moč může být způsobena různými stavy včetně vaginálního výtoku, dehydratace a pohlavně přenosných chorob,“ vysvětlila doktorka Feuersteinová s tím, že kalná moč je také častým příznakem infekce močových cest.

Překvapit vás rovněž může nepříjemný zápach moči, který může nastat i po konzumaci některých pokrmů (například chřestu), nebo po užití některých léků. Při infekci močových cest bývá zápach velmi silný a nelibý a rozhodně byste ho neměli ignorovat.

Ve vaší moči je krev

Růžová, červená nebo do odstínu koly zbarvená moč vás může vyděsit, ale obvykle se nejedná o život ohrožující příznak. Naopak je to poměrně častý projev zánětu močového měchýře, i když samozřejmě existují i jiné důvody, proč se to může stát.

Některé jsou velmi banální, jako je konzumace červené řepy, jiné vážnější od ledvinových kamenů po určité druhy rakoviny. Při zánětu močového měchýře může za načervenalou barvu moči krev, která se do ní dostane z důvodu podrážděné sliznice močových cest. Pokud zpozorujete krev ve vaší moči, určitě byste o tom měli informovat svého lékaře.

Bolesti zad

Bolest dolní, horní i boční části zad může doprovázet infekci močového měchýře. Tyto velmi výrazné bolesti však mohou také upozorňovat na to, že se infekce rozšířila do ledvin.

„Pokud skončíte s infekcí ledvin, budete pociťovat velkou bolest v zádech,“ řekla doktorka Feuersteinová.

Tento příznak se obvykle nevyskytuje sám o sobě, proto zpozorněte, pokud se zároveň necítíte dobře a máte další symptomy zánětu močového měchýře. Doktorka Gregorová varovala, že bakterie se mohou rozšířit z močového měchýře až do ledvin, odkud mohou přestoupit do krevního oběhu a způsobit otravu krve (sepsi).

„Opakované záněty ledvin mohou způsobit poruchu jejich funkce. Infekce močových cest v těhotenství může způsobit poškození plodu a předčasný porod,“ dodala gynekoložka Gregorová.

Cítíte bolest nebo tlak v podbřišku

Další oblastí, která může být při zánětu močových cest citlivá, je pánevní oblast nebo spodní část břicha. Tento bolestivý pocit se podobá předmenstruačním a menstruačním bolestem. Můžete také pociťovat křeče, tupé nebo ostré bolesti či tlak kolem močového měchýře.

Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index

Pokud vás trápí jen bolest v podbřišku a žádné další příznaky infekce močového měchýře jste nepostřehli, může se také jednat o zánět slepého střeva. Pro ten je typická bolest v pravém podbřišku. Podobná bolest v pánevní oblasti může rovněž souviset se střevními záněty.

Je vám špatně a máte zvýšenou teplotu

Když se vaše tělo snaží bránit infekci, je normální, že se necítíte ve své kůži. Běžná je v tomto případě únava a slabost.

„Můžete pociťovat nevolnost nebo zvracet z těžké bolesti,“ sdělila doktorka Feuersteinová s tím, že toto nejsou obvyklé příznaky infekce močových cest. Může to však být známka toho, že se infekce horních cest močových přesunula do vašich ledvin.

Při infekci močového měchýře také není zcela běžné mít vysokou teplotu.

V pokročilejším stadiu se však může objevit teplota přesahující 38 °C, třesavka, červeně zbarvená moč s větším podílem krve, výtok z pochvy a výše zmíněná bolest zad v oblasti beder.

Většinou to znamená, že se infekce rozšířila z močového měchýře dál a zasáhla pravděpodobně i ledviny nebo prostatu. Tento stav vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Escherichia coli: Příznaky, projevy, léčba, vyšetření – Mojezdraví.cz

Jedná se o bakterie, které má v těle každý člověk, je to běžný 'obyvatel' trávicího traktu. Je jich ovšem více typů, jsou bakterie, které jsou pro člověka neškodné, další typy mohou způsobovat různá onemocnění, a některé typy jsou nebezpečné pro jedince se sníženou imunitou.

Bakterie se může objevit jak u novorozenců, tak i u dospělých. Projeví se horečkou, bolestmi břicha, průjmem, který se může objevit náhle nebo se pozvolna mění z běžné stolice na vodnatou. Ve stolici se zároveň může objevit hlen nebo krev, dále se může projevit zvracením a celkovou únavou.

Bakterie se ale může dostat i do močových cest, kde způsobí zánět. Ten se projevuje pálením, řezáním a bolestmi v podbřišku. V případě, že se dostane až do ledvin, zánět se projevuje vysokou horečkou a bolestí zad.

Léčba

Lehčí forma se léčí dostatečným přísunem tekutin a přísnou dietou. Využíváno je živočišné uhlí a další léky proti průjmu. Při těžším průběhu je pacient hospitalizován.

Léky – Nejčastěji je, v případě onemocnění trávicího traktu, podáváno živočišné uhlí, dále Imodium, Endiaron nebo Hylak Forte. V případě lokalizovaného zánětu je namístě podat antibiotika.

Vyšetření – Provádí se vyšetření stolice a krve.

Escherichia coli v těhotenství

Pokud matka měla bakterii během těhotenství, dítě bude po narození pečlivě zkontrolováno lékaři, zda se na něj infekce při porodu nepřenesla. Bakterie oslabuje tělo a může způsobit i potrat nebo předčasný porod. U novorozenců může bakterie vyvolat celkový zánět organismu, tedy sepsi.

Komplikace – Při průjmových onemocněních je největší komplikací dehydratace, která se při prudkém průběhu a při nedostatečném doplňování tekutin může objevit velmi rychle. Problémem také bývají velice krvácivé průjmy.

Další závažnou komplikací je hemolyticko-uremický syndrom, který je nutné okamžitě léčit, jelikož způsobuje poškozování cévních stěn, narušuje prokrvování orgánů, nejvíce ledvin a vše může skončit ztrátou vědomí, ledvinným selháním a dokonce i smrtí. Bakterie E. Coli, která pronikla do močových cest, může při špatné léčbě způsobit chronický výskyt zánětu močových cest, může podpořit vznik rakoviny anebo riziko potratů.

Prevence – Tato bakterie se objevuje především v mléku a mase, nejčastěji ze skotu, ovcí a koz. Díky trusu mohou být infikované i rostliny. Je tedy důležité, hlavně maso, důkladně tepelně zpracovat.

Také je vhodné mít speciální nůž na maso, jelikož se infekce může přenést i tak, že ten samý nůž použijete třeba na zeleninu.

Maso by se navíc mělo uchovávat a zpracovávat jinde než ostatní potraviny a po jeho zpracování je důležité umýt si ruce, stejně tak po kontaktu se zvířaty a před konzumací jídla.

Hygiena je v tomto případě klíčová. Stejně tak u močových cest, kdy není vhodné ani časté střídání sexuálních partnerů a důležité je provádění análního sexu s ochranou. U dětí, které nosí plínky, je nutné dítě nenechávat v plínkách po stolici dlouhou dobu a vždy důkladně opláchnout genitál.

Způsob nákazy – Bakterie se přenáší orálně, např. z potravin nebo přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo zvířetem.

Kdy jít k lékaři

K lékaři běžte, pokud průjem léčený doma neustává, a pokud se ve vaší stolici objeví krev. Stejně tak doktora navštivte při problémech s močovými cestami. Pokud se k průjmu dostaví vysoké horečky, hrozí dehydratace nebo se průjem objevuje u kojenců a malých dětí.

V ženské pochvě nelze hledat spravedlnost

Dvoudenní odborná konference společnosti Angis, která proběhla ve dnech 18. a 19. března v pražském hotelu Olympik, byla věnována především farmaceutům.

Tématu „Prevence a léčba vaginálních dysmikrobií“ se věnoval doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph. D., z Gynekologickoporodnické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

V úvodu svého sdělení vysvětlil funkci poševního ekosystému jako přirozenou ochranu genitálního ústrojí ženy před rozvojem zánětlivého onemocnění. Vaginu označil za složité a zranitelné místo, kde kožní systémy přecházejí ve slizniční systémy vnitřního genitálu.

Přestože máme k dispozici množství léků na předpis i volně prodejných přípravků, je podle něho velmi složité narušený systém napravit.

Fyziologické poševní prostředí, jeho schopnost a funkce jsou dány hormonální situací, slizničním imunitním systémem, endogenní poševní flórou, kyselým poševním pH a trofikou vaginální sliznice. Málokdy je příčinou narušení poševního prostředí infekce.

Porušení poševního ekosystému

„Společným příznakem poruch poševního ekosystému je výtok,“ uvedl docent Fait. „Objevuje se při akutních a chronických zánětech rodidel, ale i při dysmikrobiích a nádorových onemocněních. Obecně lze říci, že určitá míra fyziologického výtoku v pochvě je normální. Přes poševní sliznici transsuduje tekutina do poševního prostředí, a naopak resorbuje.

K tomu se přidává různá míra hlenu z cervixu. Záleží také na stadiu cyklu. K tomu se přidávají produkty bakterií, které se zde obyčejně vyskytují. Často máme bohužel zafixováno, že by v pochvě měl být laktobacil.

Nejhorší variantou jak léčit ženu s výtokem je udělat kultivaci a pak ji léčit tak dlouho lokálními či systémovými antibiotiky, dokud se tam laktobacil neobjeví. Takovým postupem většinou narušíme bakteriální vaginální rovnováhu a tím umožníme osídlení bakteriemi, které tam nepatří. V ordinaci se řídíme důležitým pravidlem.

Pokud žena nemá vaginální problémy, nepociťuje dyskomfort, do prostředí nezasahujeme. Víme, že vagina je osídlena i bakteriemi, které bychom mohli považovat na patogenní. Je tomu tak ale pouze ve chvíli, kdy se přemnoží. Běžně jsou tam stafylokoky, enterokoky, ale i Escherichia coli, což je klasický uropatogen, ale ne všechny její kmeny.

Hladiny hormonů také ovlivňují složení a množství bakterií v pochvě. Běžnou součástí poševní flóry jsou také kvasinky. Jejich koncentrace se mění v závislosti na menstruačním cyklu,“ řekl autor sdělení a pokračoval informací, že kultivace je vhodná především v případě rekurentních výtoků. Klasicky by se mělo vyšetřovat pomocí pH-metrie, aminového testu a mikroskopie.

Kultivací lze zjistit normální poševní flóru, bakteriální vaginózu nebo hnisavou bakteriální flóru, někdy i trichomonázu, kdy je třeba léčit i partnera. Podle slov doc. Faita jde nejčastěji o kvasinkový zánět, kdy je nutno léčit partnera, má-li nějaké problémy.

Jak dosáhnout rovnováhy

Složení poševního sekretu je ovlivněno hormonálními hladinami, poševní flórou, která je tvořena převážně různými kmeny laktobacilů. Některé z nich produkují peroxid vodíku, jiné bakteriociny, specifické látky, jež likvidují bakterie.

Produkcí kyseliny mléčné je dosaženo kyselého prostředí a zároveň umravňuje některé bakteriální kmeny, které tam nepatří, pro které kyselé prostředí není vhodné. Laktobacily žijí z glykogenu, který se tvoří z oloupaných buněk z poševní stěny. Obsahuje také množství imunoglobinu, enzymy, sacharidy. Glykogen je prebiotikum, tedy základní strava pro laktobacily.

V případě nového partnera si obě mikroflóry na sebe musejí zvyknout.„Ve chvíli, kdy se nevhodné bakterie v pochvě přemnoží, jde o patogen. Proto je nutno rekolonizaci vhodnými bakteriemi podpořit, a to klasicky hormonálně nebo kyselinou hyaluronovou. Možností je nasazení probiotik nebo vytvoření kyselého prostředí, případně oba přístupy.

K probiotikům případně přidáme prebiotika, aby bakterie měly stravu, než jim doroste glykogen z poševní sliznice, která je z mikrobiálního zánětu narušená. Léčíme klasicky lokálně natrii tetraboratis globulemi, v akutních případech užíváme genciánovou violeť, k dispozici máme celou řadu léčiv,“ vypočetl doc. Fait.

Jak uvedl dále, existují antibakteriální přípravky, lokální antibiotika nebo chemoterapeutika nebo je možnost přirozenou poševní flóru podpořit estrogeny či fytoestrogeny a probiotiky. Ta mohou stimulovat imunitní systém a osidlovat vaginálně intestinální trakt.

Základním úkolem probiotických kmenů je obsadit vazebná místa, kde by se jinak vázaly potenciální patogeny. Obecně je jedno, zda užijeme probiotika vaginální či perorální.

Jako jednu z možností zmínil přednášející přípravek Vagilact, vaginální laktobacil, který obsahuje kyselinu mléčnou, jež potlačuje ostatní bakterie, a sójové isoflavonoidy, které jsou estrogenní, mají antioxidační efekt, napomáhají ke zlepšení stavu vaginální sliznice, hydratují ji a zvyšují elasticitu. Přípravek sníží pH v pochvě, čímž zastaví růst patogenních bakterií. Může se užívat současně s antibiotiky, v období menopauzy a v době potíží. Je určen k prevenci, neboť podporuje kolonizaci fyziologických bakterií.

Další podpůrnou možností je podle doc. Faita Nagyn. Obsahuje stříbrné ionty, které mají silný antibakteriální účinek na nejčastější bakterie. Jsou schopny zahubit kupříkladu gardnerellu, E. coli, stafylokoky, vyléčit kandidózu. Mají také antivirotický efekt na herpes simplex či bradavice.

Přípravek obsahuje dále aloe vera s řadou enzymů, vitaminů, minerálů, sacharidů či aminokyselin, má hydratační a protizánětlivé účinky. Najdeme v něm i kyselinu hyaluronovou jako nejčastější nehormonální molekulu používanou pro zlepšení trofiky a hydratace poševní sliznice.

Účinné látky v pochvě vytvoří ochranný film, který izoluje a chrání poškozenou tkáň před dráždivými vlivy a podporuje normální hojení poševní sliznice.

Systém imunitní obrany MALT

Docent Fait dále uvedl, že základem léčby je, abychom cíleně eradikovali patogen, zabránili jeho přemnožení a obnovili flóru, která do pochvy patří. „Musíme tedy obnovit trofiku poševní sliznice, dodat jí probiotické kmeny nebo tam vytvořit kyselé prostředí. Pokud se záněty opakují, není na škodu, když stimulujeme systém MALT (mucosa-associated lymphoid tissue).

Slizniční imunitní systém je souhrnným označením pro prostředky imunitní obrany nacházející se na povrchu sliznic, které se dokáží bránit ostatním bakteriálním kmenům. Probiotika celkově podporují imunitu, snižují riziko předčasného porodu, tlumí alergické reakce v těhotenství a do budoucna u novorozence.

Měla by pomoci v tom, aby se problém neopakoval,“ řekl přednášející a dodal, že dysmikrobii poševního prostředí může vyvolat také přehnaná hygiena, zejména nadměrné užívání dezinfekčních mýdel. Připomněl, že užívání antibiotik je dobré doplnit probiotiky, ale také že výtoky mohou být i jedním z příznaků diabetu.

Zdůraznil, že zde rovněž hrají roli imunosuprese a genetické vlohy. „Ani v pochvě nelze hledat spravedlnost,“ úsměvně zakončil docent Fait.

Opakované záněty močových cest

Příčinám a řešení rekurentních zánětů močového měchýře se věnoval MUDr. Jiří Emmer. Jak uvedl, na záněty močového měchýře většinou pomohou antibiotika. „Existují lidé, kterým se ale záněty stále vracejí,“ upozornil. Ani současná medicína nemá úplně jasno v tom, co s těmito pacienty dělat. Původcem je až v 90 % bakterie Escherichia coli.

„V tlustém střevě a okolí vstupu do močového měchýře je bakterií spousta, ale tato bakterie umí něco navíc. Studie ukazují, že opakovanými záněty močových cest trpí především ženy v produktivním věku. Je známo, že v 70 procentech se jedná o identický kmen, a proto dnes věříme tomu, že rekurence ve skutečnosti nejsou zvenčí.

Téměř jistě se již ví, že rekurentní cystitidy nejsou ani tolik rekurence jako relapsy. Jde tedy o stále tutéž infekci, která se vrací,“ vysvětlil MUDr. Emmer. E. coli má řadu různých podkmenů. Dnes se mluví o dalším typu, a to o uropatogenní E. coli (UPEC).

„Rozdíl je v její přídatné výbavě, ve zvláštních schopnostech, které tato bakterie má,“ předeslal autor přednášky.

Uropatogenní E. coli umí vyčkávat UPEC má kromě chlupatých chapadel, jež mají i ostatní E. coli, ještě jedna unikátní, kterým se říká pili typu 1 s FimH zakončením, kterými se umí chemicky vázat na povrch močového měchýře.

Fasetové buňky na povrchu měchýře produkují speciální chemickou sloučeninu uroplakin, který zpevňuje jeho povrch a současně chrání povrchové buňky před chemií, jež na ně útočí z moči.„Na tyto uroplakiny se UPEC umí pili typu 1 pevně navázat.

Pomocí těchto organel se dokáže propracovat dovnitř buněk, kde se schová před nepříznivými faktory z moči, ale i před antibiotiky, která jsme podávali. E. coli pak v buňkách fungují dvěma způsoby.

Množí se, až zaplní celou hostitelskou buňku, tvoří takzvané intracelulární bakteriální komunity, na což tělo reaguje zrychleným odlupováním napadených buněk, což pro bakterie znamená, že musí buňku urychleně opustit, jinak by byly s povrchovou buňkou vymočeny z těla.

Ale v jiných, hlubších buňkách se záhy množit přestanou, zapouzdří se a vytvářejí takzvané spící ložisko (quiescent intracellular reservoir). Bakterie si tam počkají, až doberete antibiotika, a kdykoli mohou udeřit znovu. UPEC je tedy unikátní v tom, že se oproti běžným bakteriím umí speciálními organelami chemicky navázat na povrch močového měchýře a uroplakiny, pronikne do buněk, kde se množí, zapouzdří se a počká si na příznivou situaci, aby po týdnech či měsících mohla způsobit novou infekci. V posledních dvou letech je už známo, že příčinou většiny rekurencí jsou právě tato spící ložiska,“ vysvětlil MUDr. Emmer.

Co se týče léčby, při rekurentních cystitidách se podle přednášejícího zkoušejí různé postupy, od watchful waiting neboli sledování po podávání antibiotik intermitentně (čili dlouhodobě chvíli ano a chvíli ne), nebo subinhibičně, což znamená nízkou dávku antibiotik po dobu řady měsíců či let.

Zkouší se brusinky, D-manóza, laktobacily a další přípravky. Zlatým standardem je podávání Furantoinu dlouhodobě každodenně. Podle klinických studií podobně jako tento přípravek funguje také D-manóza. Jde o jednoduchý cukr rozpustný ve vodě.

Při perorálním podání se ochotně vstřebá do krevního oběhu a prakticky celý se zhruba do dvou hodin vyloučí do moči. Umí zajímavou věc – jak se E. coli chapadýlky navazují na uroplakiny, vážou se na uroplakinech na manózová zakončení.

Pokud se nežádoucí bakterie v močovém měchýři setká s vyloučenou manózou, tak podobně, jako se baterie umí přichytit na uroplakiny, se manóza umí navázat na chapadla bakterie, čímž jí znemožní začátek patologického procesu.

Doc. Tomáš FaitMUDr. Jiří Emmer

Fakta pro veřejnost

Antibiotika, také známá jako antimikrobiální léčiva, jsou léčivé přípravky, které umí zabíjet bakterie nebo zabraňují jejich růstu, čímž léčí infekce u lidí, zvířat a někdy i u rostlin.

Antibiotika jsou léky pro terapii bakteriálních infekcí (jako například pneumokokové záněty plic nebo stafylokokové infekce krevního řečiště); antimikrobiální léčiva, která jsou účinná proti virům, se obvykle nazývají antivirotika (například určená pro léčbu chřipky, infekce HIV nebo oparu). Ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím.

Existuje více než 15 různých tříd antibiotik, které se liší chemickou strukturou a antibakteriálním účinkem. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.

Co je antibiotická rezistence?

Bakterie jsou rezistentní, pokud určitá antibiotika ztratila schopnost tyto bakterie zabíjet nebo zastavovat jejich růst. Některé bakterie jsou přirozeně rezistentní vůči určitým antibiotikům (vnitřní neboli přirozená rezistence).

Mnohem více zneklidňujícím problémem je, když se některé bakterie, za normálních okolností k antibiotikům citlivé, stanou rezistentními v důsledku genetických změn (získaná rezistence). Rezistentní bakterie přežívají v přítomnosti antibiotika a pokračují v množení, čímž prodlužují onemocnění, nebo dokonce způsobí smrt.

Infekce způsobené rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat více zdravotní péče a také použití alternativních a dražších antibiotik, které mohou mít závažnější vedlejší účinky.

Příčiny antibiotické rezistence

Co je nejdůležitější příčinou vzniku antibiotické rezistence?

Rezistence vůči antibiotiku je přirozený jev způsobený mutacemi v genech bakterií. Přehnané a nevhodné používání antibiotik nicméně urychluje vznik a šíření rezistentních bakterií.

Působením antibiotik jsou citlivé bakterie usmrceny a rezistentní bakterie mohou dále růst a množit se.

Tyto rezistentní bakterie se mohou šířit a způsobovat infekce u jiných lidí, kteří antibiotika nikdy neužívali.

Co je „nevhodné“ používání antibiotik?

Kdy užíváte antibiotika z nesprávného důvodu: většina nachlazení a chřipek jsou způsobeny viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná. V těchto případech se váš stav užíváním antibiotik nezlepší: antibiotika nesnižují horečku ani neomezují příznaky jako kýchání.

Kdy užíváte antibiotika nesprávně: jestliže zkracujete délku léčby, snižujete dávky, nedodržujete správně dávkovací intervaly (berete lék jednou místo 2krát či 3krát denně, jak bylo předepsáno), nebude ve Vašem těle dostatek léčiva a bakterie přežijí a mohou se stát rezistentními.

Dodržujte vždy pokyny svého lékaře, kdy a jak antibiotika užívat.

Které nemoci jsou vyvolány rezistentními bakteriemi?

Bakterie rezistentní současně vůči více antibiotikům (tzv. multirezistentní baktérie) mohou způsobovat řadu různých infekcí: infekce močových cest, zápal plic, kožní infekce, průjmy, infekce krevního řečiště. Místo kde infekce probíhá závisí na druhu bakterie a na stavu pacienta.

Pacienti v nemocnicích jsou vystaveni riziku infekce bez ohledu na důvod přijetí do nemocnice, včetně infekcí krevního řečiště a infekcí v místě chirurgického výkonu (infekce v operační ráně) vyvolaných MRSA (baktérie Staphylococcus aureus rezistentní vůči methicilinu, což je lék reprezentující skupinu antibiotik, která jsou obvykle proti stafylokokům účinná), infekcí krevního řečiště způsobené bakteriemi čeledi Enterobacteriaceae produkujícími ESBL (beta-laktamázy širokého spektra, což jsou enzymy schopné ničit některá antibiotika), infekce srdečních chlopní (endokarditidy) způsobené bakteriemi rodu Enteroccoccus, které jsou rezistentní vůči vankomycinu, infekce v místě chirurgického výkonu a ranné infekce způsobené bakterií Acinetobacter baumannii rezistentní ke karbapenemům.

Problematika rezistence vůči antibiotikům

Proč je antibiotická rezistence problém?

Léčit infekce způsobené rezistentními bakteriemi je složité: běžně užívaná antibiotika již neúčinkují a lékaři musí vybrat antibiotika jiná. Tím se může zpozdit podání správné léčby pacientům, což může mít za následek komplikace, včetně úmrtí. Pacient může také potřebovat více zdravotní péče či použití alternativních a dražších antibiotik, které mohou mít závažnější vedlejší účinky.

Jak závažný je to problém?

Situace se zhoršuje s narůstajícím nebezpečím výskytu nových bakteriální kmenů rezistentních vůči několika antibiotikům současně (známých jako multirezistentní bakterie). Tyto bakterie se časem mohou stát rezistentními vůči všem existujícím antibiotikům.

Bez antibiotik bychom se vrátili do „předantibiotické éry”, kdy by již nebylo možné provádět transplantace orgánů, protinádorovou chemoterapii, intenzivní péči a další lékařské zákroky.

Bakteriální onemocnění by se šířila a nedala by se již léčit, takže by způsobovala úmrtí.

Je problém rezistence závažnější než dříve?

Před objevem antibiotik umíraly tisíce lidí na bakteriální onemocnění, například na zánět plic nebo pooperační infekce.

Od doby, kdy byla antibiotika objevena a začala se používat, se stále více bakterií, které byly původně citlivé, stává rezistentními a bakterie si vytvořily mnoho různých způsobů boje proti antibiotikům.

Protože rezistence stále narůstá a v posledních letech bylo objeveno a uvedeno na trh jenom málo nových antibiotik, je v současnosti problém rezistence vůči antibiotikům významnou hrozbou pro zdraví veřejnosti.

Co lze udělat, aby se tento problém vyřešil?

Zachování účinnosti antibiotik je zodpovědností každého z nás. Zodpovědným používáním antibiotik se může zamezit vzniku rezistentních bakterií a napomoci zachování jejich účinnosti pro budoucí generace.

Z tohoto důvodu je důležité vědět, kdy je vhodné antibiotika užívat a jak je užívat zodpovědně.

Úspěšné informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost, které se již v některých zemích uskutečnily, napomohly snížení spotřeby antibiotik.

Každý může hrát důležitou úlohu při snižování rezistence k antibiotikům:

  • Pacienti:
    • Řiďte se radami lékaře, kdy antibiotika užívat.
    • Je-li to možné, předcházejte infekci pomocí vhodného očkování.
    • Myjte pravidelně ruce sobě i svým dětem, například po kýchání nebo kašli, dřívě než se budete dotýkat jiných věcí nebo lidí.
    • Vždy užívejte jenom antibiotika předepsaná lékařem, nepoužívejte „zbytky“z domácí lékárničky ani antibiotika získaná bez lékařského předpisu.
    • Informujte se u lékárníka, jak likvidovat zbylé léčivé přípravky.  
  • Lékaři a další zdravotníci (např. lékárníci a zdravotní sestry):
    • Předepisujte antibiotika pouze pokud je to nezbytné, na základě doporučených postupů vycházejících z principů medicíny založené na důkazech. Je-li to možné, předepisujte antibiotikum, které je specifické pro danou infekci, a nikoliv antibiotikum „širokospektré“.
    • Vysvětlete pacientům, jak se zbavit příznaků nachlazení a chřipky bez antibiotik.
    • Poraďte pacientům, proč je důležité, aby se řídili pokyny lékaře, pokud jim předepíše antibiotika.

Antibiotická rezistence v Evropě

Je rezistence vůči antibiotikům v Evropě problém?Údaje získané epidemiologickým monitorováním ukazují, že antibiotická rezistence představuje narůstající problém v evropských nemocnicích i v běžné populaci. Téměř ve všech státech Evropy stoupá rezistence bakterie Escherichia coli vůči hlavním antibiotikům. E. coli způsobuje infekce močových cest i závažnější infekce a je jedním z nejčastějších původců infekcí.

Kvůli tomuto znepokojujícímu problému vydala Rada Evropské unie v roce 2001 doporučení, v němž žádá země, aby zavedly vhodná opatření k zajištění uvážlivého používání antibiotik (doporučení Rady ze dne 15.

 listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně – 2002/77/ES).

Některé státy zahájily před několika lety národní programy zahrnující informační kampaně zaměřené na veřejnost, a pozorovaly snížení spotřeby antibiotik i pokles rezistence.

Proč jsou některé země zasaženy více než jiné?Rozdílná úroveň rezistence má mnoho příčin, které zahrnují používání antibiotik, základní onemocnění, kvalitu péče v nemocnicích, míru proočkovanosti i faktory sociální. Určení podílu rezistentních infekcí, které jsou způsobené pouze jediným faktorem, není vždy možné.

Údaje z Evropského systému surveillance antibiotické rezistence (http://www.rivm.nl/earss/) ukazují, že existuje severo-jižní gradient s nejnižší úrovní rezistence ve skandinávských zemích a Nizozemsku a vysokou úrovní rezistence v jižní Evropě. Státy s nižší úrovní rezistence mají obecně nižší spotřebu antibiotik, zatímco státy s vyšší úrovní rezistence používají antibiotik více.

Jaká je situace ohledně rezistence v jiných oblastech světa?Nevhodné používání antibiotik je celosvětový problém.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala globální strategii a pokyny, aby pomohla zemím při vytváření systémů pro sledování rezistence a při zavádění účinných opatření (například zajištění, aby mohla být antibiotika zakoupena pouze na lékařský předpis).

Ačkoliv v rozvojových zemích lidé stále umírají, protože nemají k dispozici správnou antibiotickou léčbu, rezistence k antibiotikům plynoucí z jejich nevhodného používání postihuje všechny kontinenty.

Antibiotická rezistence a hospodářská zvířata určená k produkci potravin.

Která antibiotika se používají u hospodářských zvířat zvířat určených k produkci potravin? Jsou příbuzná s antibiotiky, která se používají u lidí?Antibiotika používaná k léčbě a prevenci bakteriálních infekcí u zvířat, patří do stejných chemických skupin jako antibiotika používaná u lidí: makrolidy, tetracykliny, chinolony, beta-laktamy, aminoglykosidy. Zvířata tedy mohou získat bakterie rezistentní k antibiotikům, která se používají také proti infekcím u lidí.

Podílí se na problému rezistence používání antibiotik u hospodářských zvířat určených k produkci potravin?Určité rezistentní bakterie, které souvisejí s konzumací potravin, jako například Campylobacter nebo Salmonella, se mohou přenést ze zvířat na lidi prostřednictvím jídla. Lidé se mohou nakazit rezistentními bakteriemi také přímým kontaktem se zvířaty. Hlavní příčinou rezistence k antibiotikům u lidí nicméně zůstává používání antibiotik v humánní medicíně.

MRSA

Co je to MRSA?Staphylococcus aureus je běžná bakterie, přítomná na kůži a sliznicích u 20 – 30 % zdravých lidí. Pokud se dostane do lidského těla, může někdy způsobit infekci.

Typicky způsobuje infekce kůže a ran, ale může způsobovat také plicní infekce, infekce v místě chirurgického výkonu, infekce krevního řečiště, srdce, kostí a další invazivní infekce.

Pokud je tato bakterie rezistentní vůči methicilinu (neboli vůči oxacilinu, což je druh penicilinu), nazývá se MRSA neboli „methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus”. MRSA, který se vyskytuje v nemocnicích, je obvykle rezistentní i vůči mnoha dalším antibiotikům.

Jaké jsou příčiny výskytu MRSA?MRSA je možné zíkat hlavně prostřednictvím přímého kontaktu člověka s člověkem nebo s lékařským vybavením,  přístroji a pomůckami. Používání antibiotik je také spojeno s vyšším rizikem získání MRSA.

Jaká jsou rizika spojená s MRSA v nemocnicích?V nemocnicích může být MRSA zanesen do krve nebo tělesných tkání při některých příležitostech v průběhu poskytování zdravotní péče, zejména při provádění invazivních procedur jako jsou operace, injekce, umělá plicní ventilace.

Poté může způsobovat lokální kožní infekce nebo jiné infekce, které jsou více životu nebezpečné, například zánět plic, infekce krevního řečiště a infekce v místě chirurgického výkonu.

Aby se toto riziko omezilo, nemocnice zavádějí preventivní opatření: mytí rukou nebo jejich dezinfekci roztokem na bázi alkoholu, antisepsi před prováděním operace, screening a izolaci pacientů, u kterých je vysoké riziko nosičství rezistentních bakterií, a uvážlivé používání antibiotik.

Jaká jsou rizika spojená s MRSA v běžné populaci?Tzv. komunitní infekce vyvolané MRSA se mohou objevit, pokud je MRSA zanesen do těla přes porušenou kůži. V několika zemích byly popsány komunitní infekce vyvolané MRSA (CA-MRSA), např.

v atletických týmech a ve věznicích v Severní Americe a byl zaznamenán i přenos mezi členy rodiny. Zdá se, že charakteristický je blízký mezilidský kontakt. Infekce vyvolané CA-MRSA jsou zejména kožní infekce (vředy), abscesy, někdy se mohou objevit i závažnější infekce (např.

infekce krevního řečiště), především pokud CA-MRSA produkuje toxin jako například Pantonův-Valentinův leukocidin (PVL).

Jak mohu chránit sebe / svou rodinu před MRSA?Pro ochranu sebe sama a své rodiny před MRSA je nejdůležitější dodržování jednoduchých hygienických opatření: vyčištění a krytí ran, říznutí a odřenin, udržování čistých rukou, dokud se rány nezahojí a nesdílení předmětů osobní hygieny, jako jsou holící strojky a ručníky. Jestliže dostanete infekci způsobenou MRSA, zeptejte se Vašeho lékaře nebo zdravotní sestry, jaká hygienická opatření musíte Vy a Vaše rodina dodržovat v nemocnici a po návratu domů.

Escherichia coli

Co je to Escherichia coli?Escherichia coli neboli E. coli je jednou z nejběžnějších bakterií trávicího traktu (střev) každého z nás. Patří do čeledi bakterií nazývaných Enterobacteriacae (společně s bakteriemi Klebsiella, Enterobacter). E.

coli je zpravidla neškodná, ale někdy může způsobit infekce, zejména infekce močových cest. V posledních letech byl hlášen nárůst výskytu infekcí způsobených E. coli rezistentní vůči více antibiotikům současně, včetně fluorochinolonů a cefalosporinů třetí generace.

Jaké jsou příčiny vzniku rezistence E. coli?Předchozí léčba antibiotiky, např. fluorochinolony, je spojena s vyšším rizikem vzniku rezistence u E. coli. Rezistentní E. coli se poté může šířit mezi lidmi.

Jaká jsou rizika výskytu rezistentní E. coli v nemocnicích?V nemocnicích existuje riziko, že se může E. coli z vašeho střeva dostat do krve nebo jiných tkání při provádění invazivních zákroků, například operací nebo injekcí. Může se také přenést od jiné osoby přímým kontaktem (rukama).

Následně může způsobit řadu infekcí, jako jsou infekce močových cest, zánět plic, infekce krevního řečiště a infekce v místě chirurgického výkonu.

Pro snížení tohoto rizika přijímají nemocnice vhodná preventivní opatření: uvážlivé používání antibiotik, antisepse před prováděním operací, aseptické postupy k předcházení infekcím močových cest, hygiena rukou a screening pacientů, u kterých je vysoké riziko nosičství rezistentních bakterií.

Jaká jsou rizika výskytu rezistentní E. coli v běžné populaci?Hlavním rizikovým faktorem pro vznik rezistence E. coli v běžné populaci je předchozí léčba antibiotiky. Nasazení účinné léčby infekce močových cest způsobené rezistentní E. coli se může být opožděné, což může vyústit až v závažné komplikace, jakými jsou například infekce ledvin nebo krevního řečiště.

Jak léčit akutní a chronický zánět močových cest?

Zánět močových cest bývá často podceňovaný a i přes velmi nepříjemné a bolestivé projevy ponechaný ve stavu nedoléčení. Právě v tomto případě hrozí rozšíření infekce do ledvin s následkem jejich poškození a ohrožení jejich funkčnosti.

Infekcemi močového ústrojí trpí hlavně ženy, které s příchodem teplejších dnů ztrácejí obezřetnost a dávají přednost lehčím kouskům oblečení. Odhalená záda a mokré plavkynabízejí ideální podmínky pro přemnožení bakterií odpovědných za infekci.

Zánět močových cest u žen způsobuje nejčastěji bakterie Escherichia coli a to až z 80% případů. U mužů bývají na příčině jiné bakterie a to ze skupiny streptokoků a stafylokoků. Za záněty močového ústrojí však mohou i chlamydie, stres, zadržování moči, prochlazení, nevhodné oblečení a také nedostatek tekutin. Příčin však bývá mnohem více. Co dělat, když vás zánět překvapí?

Akutní zánět močových cest

Pociťovat příznaky infekce můžeme několik dnů, jenže často onemocnění propukne v plné síle během pár hodin. V počátku, kdy zaznamenáme první příznaky zánětu, lze infekci ještě zvrátit.

Pokud se však infekce plně projeví, objeví se krev v moči, horečka nebo silná bolest v bederní oblasti, je zapotřebí okamžitě vyhledat lékaře.

Léčba probíhá nasazením antibiotik, chemoterapeutik a případně dalších léků proti bolesti.

Při prvních příznacích (časté močení, pocity pálení) se doporučuje co nejdříve zvýšit pitný režim a nasadit koncentrovaný brusinkový extrakt.

Důvod, proč brusinky dovedou velmi účinně zápasit s bakterií Escherichia coli je v omezení uchycení této bakterie na sliznici močových cest. Bakterie se tak snadněji „vyplaví“.

Brusinky mají navíc vysoký obsah organických kyselin, které příznivě ovlivňují kyselost močových cest a omezují tak rozmnožování streptokoků a bakterie E. coli.

Jak vybírat výrobky z brusinek?

Lékárny nabízejí různé přípravky na bázi brusinkového extraktu, avšak mnohé z nich neobsahují dostatečné množství účinné látky – proanthokyanidinů (PAC).

 Často slýchávaný argument, že v jedné kapsli nebo odměrce vypijete až několik skleniček brusinkového džusu, má jeden vážný nedostatek. Samotné množství brusinkového džusu není žádnou garanci k obsahu účinných látek – již zmiňovaných PAC.

Navíc výrobci sázejí kromě brusinek i na další pomocné látky obsažené v jejich přípravcích, na které však doposud nebyla stanovena žádná křivka nebo kritérium o potřebném množství, i když v budoucnu možná bude existovat. Vyjma PAC.

Řada klinických testů totiž stanovila minimální potřebné množství PAC, které je účinné při urologických infekcích, na 36 mg denně.

Chronický a často se opakující zánět močových cest

Záludnost urologických infekcí spočívá v oslabení imunity a časté recidivě zánětu. V takovém případě mluvíme o chronickém zánětu močových cest, který se může opakovat i víckrát do roka. Tento stav je důvodem k návštěvě lékaře.

Zánět může souviset i s jiným onemocněním, proto je nutné tuto možnost předem vyloučit. U chronických případů je důležitá prevence a omezení faktorů, které mohou podnítit zánět. Užívání léků ve snaze předcházet onemocnění není reálným řešením.

I v tomto případě nám skvěle poslouží preparáty z brusinek, jelikož jsou bezpečné i při dlouhodobé konzumaci.

Zapamatujte si

Abychom udržely potřebné množství účinných látek v moči, je zapotřebí užívat brusinky v pravidelných zhruba šestihodinových intervalech.Nabízí se také pití urologických čajů a zvýšení příjmu vitaminu C. Naopak vyvarovat bychom se měli konzumaci kávy, černého čaje a slazených nápojů.

Nejznámější přípravky s obsahem brusinek na trhu

Walmark Urinal Akut® (10 tbl.) – obsahuje výtažek z brusinek (Vaccinium macrocarpon) a výrobce udává, že denní dávka (1 tableta denně) zajišťuje 36 mg PAC. Neudává však analytickou metodu, jakým bylo toto množství měřeno a to je poměrně zásadní.

Barny´s SuperCranberry™ (20 kapslí) z kanadských brusinek je vhodný pro akutní případy a obsahuje v denní dávce až 22,5 mg (měřeno metodou BL-DMAC) anebo 125 mg (měřeno metodou Eu. Pharm.) Tím se stal až 3,5 krát silnější než ostatní výrobky na trhu. Má navíc prodloužený účinek a působí i během spánku.

GS Brusinky Akut (10 cps.) – obsažené jsou velkoplodé brusinky (Vaccinium macrocarpon) v dávce 500 mg brusinkového extraktu. Negarantuje obsah PAC.

Swiss Mega Brusinky (50 cps.) – 500 mg přírodního extraktu z koncentrované šťávy a vlákniny – ekvivalentní 17000 mg čerstvých velkoplodých kanadských brusinek (Vaccinium macrocarpon). Nezmiňují se o obsahu PAC.

Barny´s Cran-Urin megaPAC brusinky (60 kapslí) obsahuje dostatečné množství PAC v denní dávce (40 mg PACEu.Pharm. v každé kapsli), je vhodný pro dlouhodobé užívání.

Autor: redakce DZ

Zdroj informací: web stránky výrobců a popisky výrobků ke dni 4.5.2012

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *