Ischemická choroba srdce – Vše o zdraví

Ischemická choroba srdce - Vše o zdravíIschemie znamená nedostatečné prokrvení některého orgánu lidského těla. Dostatečné prokrvení zajišťuje dostatečný příjem živin a kyslíku, což je bezpodmínečně nutné pro správnou funkci jakéhokoli orgánu. Pokud se porucha prokrvení dotýká významného a důležitého orgánu, dochází k přímému ohrožení života.

Ischemická choroba srdeční je důsledkem nedostatečného prokrvení části srdečního svalu = ischémie myokardu jako následek poruchy věnčitých tepen, které srdeční sval normálně vyživují.
 

Jaká je příčina ischemie srdce?

Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza. Ateroskleróza je onemocnění poškozující cévy tím, že ukládá tuky do stěn cév. Nejčastější příčinou těchto změn je zvýšená hladina cholesterolu jako důsledek nadbytečné konzumace tuků v potravě.

Ve věnčitých tepnách se vytvářejí tzv. aterosklerotické pláty, které připomínají nánosy bahna a rzi ve starých vodovodních trubkách. Důsledkem tohoto usazování nastává zúžení průřezu tepny a tím i nedostatečné prokrvení srdečního svalu = ischemie myokardu.

Ke zužování věnčité tepny dochází postupně a dlouhodobě, takže takové zúžení se projeví až při zvýšené námaze – jde o tzv. stabilní anginu pectoris. Pokud je však plát měkký a křehký, tedy je nestabilní, může prasknout a vyvolat tvorbu krevní sraženiny, která cévu náhle zúží nebo úplně uzavře, což přímo zapříčiní srdeční infarkt.

Neprokrvení část srdečního svalu odumírá a je postupně nahrazována méněcennou vazivovou tkání – jizvou. Srdce ztrácí část své svalové tkáně a tím i schopnost pro další činnost. Rozsah následků závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Čím větší tepna, tím větší je zasažení svalstva srdce.

Pokud infarkt myokardu zasáhne větší část srdce (přibližně 40%) srdce není schopno dále pracovat a nastává smrt.

Němá ischemie

Ischemická choroba srdeční může vzniknout i aniž by postižený její existenci vůbec spatřil, tzv. němá ischemie, kterou je možné zjistit až při klasickém EKG-vyšetření. Nebezpečí této formy ischemické choroby srdeční je v tom, že k oslabování srdce dochází bez jakýchkoliv vnímatelných zdravotních problémů.

Léčení němé ischemické choroby srdeční je stejné jako u ostatních forem ischemie.
Vážnou komplikací ischemické choroby srdeční může být porucha rytmu srdce = arytmie srdce, která může být velmi vážná, protože se jedná o fibrilaci komor srdce.
 

Jaké jsou příznaky ischemie?

Příznaky ischemické choroby srdeční závisí na rozsahu a oblasti, která je věnčité tepny vyživována, ale i mírou a povahou aterosklerotického postižení tepny. Pokud dochází k zužování věnčité tepny postupně, onemocnění se dlouho neprojevuje.

První příznaky se objeví většinou při zvýšené fyzické nebo psychické námaze, kdy srdce vyžaduje zvýšené množství dodávky kyslíku, avšak přes zúženou tepnu ho dostává méně. V té chvíli se ohlásí pálivá svíravá bolest za hrudní kostí a náhlý nedostatek vzduchu.

Bolesti ustoupí během asi půl hodiny po přerušení vykonávané činnosti.
 

První pomoc při ischemii

Pokud se objeví náhle bolesti za hrudní kostí, někdy vyzařující do levé ruky nebo do zad, projevuje se pocit nedostatečného dýchání a úzkost, je bezpodmínečně nutné okamžitě vyhledat nejbližší lékařskou pomoc.

Laickou první pomoc lze omezit na podání nitroglycerinu ve formě tabletky nebo spreje. Tabletku je třeba umístit pod jazyk, případně je možné ji i rozkousat.

Nitroglycerin vyvolá roztažení věnčitých tepen a tím zlepší prokrvení ohrožené oblasti srdečního svalu.

Pokud bolesti neustoupí do dvou až pěti minut, efekt první pomoci byl nedostatečný a je nutné poskytnutí první pomoci opakovat. Následně je však již nutné přivolat rychlou záchrannou službu a tím i odbornou lékařskou pomoc.
 

Jak to vypadá u lékaře?

Lékař provede základní vyšetření. Pokud se lékaři potvrdí podezření na ischemickou chorobu srdeční, okamžitě jsou provedeny základní vyšetření, je odebrána krev na vyšetření a je natočeno EKG = elektrokardiogram. Potvrzení diagnózy je začátkem léčby.

Při léčbě náhlých (akutních) stavů je snahou lékaře co nejrychleji zprůchodnit postiženou tepnu.

Při léčbě dlouhodobých problémů (chronický stav) je přístup komplexnější a obsahuje dlouhodobou léčbu aterosklerózy.

Jednou z vyšetřovacích metod je i cyklistická ergometrie (zátěžové EKG), kde pod odborným dozorem lékaře postižený absolvuje fyzickou zátěž, která umožní odhalit ischemické změny spojené se zvýšenou fyzickou námahou.

Dalším důležitým vyšetřením je 24hodinový monitoring činnosti srdce pomocí Holterova monitoru, který postižený nosí 24-hodin a ten zaznamenává všechny změny během běžných denních činností. Vyšetření pomáhá odhalit situace, kdy dochází k rozvoji ischemie.
Pro posouzení kvality tepen srdečního svalu je možné využít i katetrizaci vyšetření – koronarografii.
 

Léčba ischemie srdečního svalu

Pokud se potvrdí probíhající nebo hrozící ischemie srdečního svalu, je zahájena dlouhodobá léčba, jejímž účelem je předejít rozvoji dalších ischemických stavů.

Léčba je prováděna na více úrovních:
– Zastavení nebo zpomalení procesu aterogeneze – jde o vhodný zásah do života-zprávy postiženého (dieta, pohybová aktivita, zákaz kouření), podávání vhodných léků (na snížení hladiny cholesterolu, k léčbě cukrovky, na vysoký krevní tlak)
– Zlepšení průtoku krve ischemickým srdečním svalem – používají se různé léky působící na stěny věnčitých tepen (nitráty, betablokátory, atd.)
– Zamezení případného uzavření cévy krevní sraženinou – léky potlačující krevní srážlivost (např. Anopyrin)
– Mechanická úprava věnčitých tepen – angioplastika (PTCA) nebo kardiochirurgických revaskularizace (srdeční bypass).

Doporučujeme k přečtení:

VIDEO: Srdečně-cévní choroby

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Ischemická choroba srdeční

Vytvořeno: 1. 12. 2015 Poslední aktualizace: 1. 12. 2015

V řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů byla zjištěna podobná situace jako v případě hypertenze. Nejnižší LAeq,24 hod s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB. Všeobecný závěr však je, že v případě hluku z dopravy jsou účinky na kardiovaskulární systém spojeny s dlouhodobou, mnohaletou expozicí LAeq,24 hod = 65 až 70 dB a více.

Podle nejnověji publikované analýzy epidemiologických studií provedené W.

Babischem pro silniční hluk a kardiovaskulární riziko – infarkt myokardu, nebylo nalezeno zvýšení rizika během dne při hladinách LAeq,16 h < 60 dB; zvýšené riziko bylo zjištěno se vzrůstajícími hladinami LAeq,16h > 60 dB. Byla odvozena riziková křivka, která může být použita pro hodnocení rizika a zátěže touto chorobou – viz obrázek.

Ischemická choroba srdce - Vše o zdraví

Obecně se přijímá, že hluk může mít určující vliv na zdraví, jestliže LAeq,16 h > 60 dB. Poslední odborné práce naznačují, že uvedená hodnota může být o něco nižší. Jako riziková skupina jsou označováni muži středního věku.

Jak objektivní expozice (hladiny hluku), tak subjektivní projevy (míra obtěžování) byly asociovány (spojeny) s vyšším rizikem ICHS, přičemž tyto výsledky nebyly pro hypertenzi tak konzistentní jako pro ICHS.

Obecná křivka dávka-účinek je použitelná i pro politiku ochrany veřejného zdraví.

Odhady počtu osob, které by mohly onemocnět v důsledku expozice rizikovému faktoru, se provádí klasickými metodami klinické epidemiologie, z níž v dalším převážně citujeme.

Rizikem se rozumí pravděpodobnost, že lidé, kteří nemají určitou nemoc, ale jsou exponováni rizikovým faktorům, mohou touto nemocí onemocnět.

Přítomnost rizikových faktorů u jedince zvyšuje pravděpodobnost, že by mohl onemocnět danou nemocí, ve srovnání s jedincem, u kterého nejsou rizikové faktory přítomny. Neznamená to však, že musí skutečně onemocnět.

  U většiny osob s přítomností závažných rizikových faktorů nedojde ke vzniku onemocnění v nejbližších letech.

Jsou používány čtyři základní epidemiologické ukazatele statistické asociace tj. vztahu mezi rizikovými faktory expozice a následky, a to:

  • Relativní riziko
  • Atributivní riziko
  • Populační atributivní frakce
  • Populační atributivní riziko

Relativní riziko (RR) vyjadřuje kolikrát větší je pravděpodobnost vzniku nemoci u osob exponovaných určitému rizikovému faktoru ve srovnání s neexponovanými. Za určitých předpokladů lze relativní riziko odhadovat na základě tzv. „odds ratio“ (OR = poměr šancí, křížový poměr).

Atributivní riziko (AR) vyjadřuje, o co je vyšší riziko vzniku nemoci u osob exponovaných určitému faktoru ve srovnání s rizikem u osob neexponovaných.
Populační riziko vyjadřuje, jakým množstvím nemoci přispívá rizikový faktor k celkovému výskytu nemoci v určité populaci.

Populační atributivní frakce (PAF) vyjadřuje jakou frakci (podíl) nemoci v populaci je možno přisoudit expozici určitému rizikovému faktoru.

Populační atributivní riziko (PAR) vyjadřuje jaký výskyt (incidence) nemoci v populaci je ve vztahu k výskytu rizikového faktoru. Je produktem atributivního rizika a prevalence rizikového faktoru v populaci.
 

Cílem analýzy zdravotních rizik expozice hluku je tedy zjištění odhadu populačního atributivního rizika (PAR), tedy počtu osob vystavených rizikovému faktoru, které by v důsledku této expozice mohly onemocnět sledovanou chorobou.

V případě expozice obyvatel hluku ze silniční dopravy jde o možnost kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Obecný výskyt KVO v populaci (incidence, prevalence) je uváděn ve statistických přehledech Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

V těchto přehledech jsou KVO uváděna v následujícím rozdělení:

  • Infarkt myokardu (IM)
  • Ostatní ischemické choroby srdeční (ICHS), tj. všechny ICHS bez infarktu myokardu
  • Vysoký krevní tlak (hypertenze-HT)

Zpracovaná analýza zdravotních rizik v rámci strategických hlukových map vychází z výše uvedeného rozdělení a údajů ÚZIS dostupných za  rok 2012. V roce 2011 byla WHO publikována doporučená metodika (model) odhadu PAR pro KVO.

Je třeba si uvědomit, že při interpretaci hodnot vypočtených podle matematického modelu je nezbytné uvážit nejistotu vstupních dat.

Ischemická choroba srdeční – ICHS

Příčiny a dělení

Pro srdeční svalovinu je důležitý neustálý přísun kyslíku a živin k udržení její funkce a vitality. Jestliže tomu tak není, dochází k nedokrvení –ischemii myokardu, což nazýváme ischemickou chorobou srdeční – ICHS.

Projevy onemocnění jsou široké – od asymptomatické (bezpříznakové) ICHS, přes přechodnou ischémii (obvykle se projevující anginou pectoris – bolestí na hrudníku), ischemickou nekrózu – odumření srdeční svaloviny (infarkt myokardu) až po srdeční selhání a náhlou smrt. 

Téměř vždy je příčinou ateroskleróza neboli kornatění koronárních tepen; spazmy tepen, záněty, embolie a jiné příčiny jsou bez aterosklerózy vzácné. Princip vzniku aterosklerózy spočívá v ukládání tukových látek do stěny tepen. Po narození má člověk tepny hladké, elastické, které krvi nekladou velký odpor.

Již ale ve věku 10 let jsou v cévních stěnách prokazatelné tzv. lipidové proužky – počáteční stádia ukládání cholesterolu a jiných tukových částic. Postupem věku se do těchto proužků postupně dál zabudovávají tukové látky, což způsobuje poškození cévní stěny.

Postupně se vyvíjí aterosklerotický plát různé velikosti a zabudovává se v něm vápník. Postupným narůstáním může dojít až k úplné obstrukci – ucpání tepny. Některé aterosklerotické pláty jsou na povrchu tvrdé a uvnitř obsahují měké tuky. Dojde-li k prasknutí tvrdšího obalu, tuky uvnitř se dostanou do kontaktu s krví, což zapříčiní vznik krevní sraženiny.

která zabraňuje dalšímu kontaktu tukových depozit s krví. Sraženinou se céva ještě více zúží nebo se obvykle úplně uzavře.

Dochází-li k těmto změnám pomaleji – stabilní, chronická ICHS (u postupného narůstání plátu bez jeho prasknutí), mohou cévy reagovat vytvořením kolaterálního – bočného oběhu.

Co to znamená? Při nedostatku kyslíku začnou cévy mezi sebou vytvářet nové spojky nebo se rozšíří ty, které jsou přítomny již od narození a jsou pouze nefunkční.

Tímto způsobem se dostane okysličená krev z jiných cév i do míst, která jsou až za postiženým úsekem tepny.

Při ruptuře aterosklerotického plátu dochází k tzv. akutnímu koronárnímu syndromu – život ohrožující situaci. Je způsoben náhlým přerušením dodávky kyslíku do části srdce zásobené postiženou tepnou.

Dle délky nedostaku kyslíku jej dělíme na 3 typy:

  • nestabilní angina pectoris (nově vzniklé bolesti bez předchozích projevů onemocnění, též výrazné zhoršení stávajících, klidové bolesti)
  • netransmurální infarkt myokardu (infarkt neprocházející celou stěnou svaloviny, bývá menšího rozsahu)
  • transmurální infarkt myokardu (infarkt postihující celou tloušťku myokardu)

Jedná se závažný stav, vyžadující neodkladnou lékařskou péči. Může k němu dojít i bez předchozích známek ICHS, „z plného zdraví“. Příčinou může být i docela malý plát, neobjevený při srdeční katetrizaci (vyšetření koronárních tepen). 

U určitého procenta nemocných probíhá ICHS skrytě, bez příznaků – jedná se o tzv. němou ischémii myokardu, která bývá častější u diabetiků.

Příznaky – Angina pectoris a další

Nejznámějším a nejběžnějším příznakem ischemické choroby srdeční  je angina pectoris – bolesti na prsou. Angina pectoris tedy není nemoc, ale známka onemocnění – ischémie myokardu (nedokrvení srdeční svaloviny).

  Projevuje se jako tlak, pálení, řezání, těžkost, je cítit často přímo za hrudní kostí a může se šířit do levého ramena a ruky, do krku, zad. Někdy se projevuje jako např. pálení žáhy a může dojít k přehlédnutí onemocnění. Naopak jindy onemocnění trávicího ústrojí a jiných může imitovat ICHS.

Angina pectoris obvykle trvá 1-2 minuty, po podání nitroglycerinu rychle mizí. Často se objevuje při námaze, vzrušení, jídle a vystavení chladu.

Pokud se u vás objeví bolesti na prsou a máte již předepsaný nitroglycerin:

  • přeruště vykonávanou činnost, posaďte se a zůstaňte v klidu
  • dejte si jednu tabletu nitroglycerinu pod jazyk a nechte ji rozpustitNEROZKOUSÁVEJTE JI ANI NEPOLYKEJTE ! účinná látka se nejlépe vstřebává právě zpod jazyka; máte-li místo tablet spray, stříkněte si jednu dávku pod jazyk
  • vyčkejte 5 minut; pokud bolest nemizí, užijte druhou dávku a vyčkejte dalších pět minut; pokud ani potom nejeví bolest tendenci k ústupu, užijte třetí dávku a rovnou volejte záchrannou službu – 155, protože v tomto případě již potřebujete lékařské ošetření!

Společně s anginou pectoris se může objevit některý z dalších příznaků:

  • dušnost
  • palpitace – nepříjemné vnímání činnosti srdce – obvykle zrychlené nebo nepravidelné
  • slabost, nevolnost
  • pocit na zvracení
  • pocení

Pokud máte bolesti na prsou déle než 5 minut a nemáte nitroglycerin, volejte záchrannou službu. Jsou-li bolesti nově vzniklé a nikdy předtím jste je neměl(a), volejte ihned. Taktéž je-li angina pectoris výrazně silnější nebo v klidu.

Ischemická choroba srdeční – Nemocnice Na Homolce

Jedná se o důsledek onemocnění věnčitých tepen, jejichž úkolem je zásobovat srdeční sval (myokard) krví. Tyto tepny obepínají srdce jako věnec a jmenují se proto tepny věnčité (nebo také koronární, jelikož latinsky se věnec řekne corona). Za normálních okolností jimi volně protéká krev a přináší potřebné množství kyslíku a živin pro práci srdečního svalu.

Jestliže ovšem dojde k jejich zúžení – což má nejčastěji na svědomí proces, který se jmenuje ateroskleróza (lidově „kornatění tepen“) – není příslušná část srdečního svalu dostatečně zásobována kyslíkem a živinami, a je ohrožena srdečním infarktem, což znamená, že část svalu zásobovaná krví ze zúžené cévy odumře a je nahrazena jizvou a celková funkce srdce se zhorší.

Rizikové faktory

Všechny příčiny vzniku a rozvoje aterosklerotického procesu dosud nejsou známy.Známe však řadu  rizikových faktorů, z nichž některé můžete ovlivnit.

Rizikovými faktory jsou zejména zvýšený krevní tlak, nadměrný obsah tuků a cholesterolu v krvi, kouření, nezdravá strava, cukrovka, nadváha, nedostatek pohybu, nadměrný stres a další. Samozřejmě, ve hře jsou i rodinné zděděné dispozice.

Velkou část těchto rizik může každý z nás svým aktivním přístupem odstranit či zmenšit.

Nekouřit, udržovat si optimální tělesnou váhu, dostatek pohybu, omezit v potravě přísun energie, zejména tuků, cukrů, a naopak přidat zeleninu, ovoce, ryby a potraviny bohaté na vlákniny, kontrolovat si pravidelně krevní tlak (je-li zvýšen, pak se i léčit).

Takto by se měl chovat každý člověk, neboť vždy je lépe nemocem předcházet. Ale ani nyní, kdy je Vaše srdce nemocné, není pozdě a čím více se těmito doporučeními budete řídit, tím větší šance je, že nedojde k dalšímu poškození.

Projevy a následky

Nedostatečný přísun krve do srdečního svalu se projevuje nejdříve při námaze, kdy se zvýší potřeba kyslíku v srdečním svalu a zúžené věnčité tepny již dostatek okysličené krve nemohou přivádět. Nedokrevnost srdečního svalu se nejčastěji projeví pálivou bolestí na levé straně hrudníku, v levé ruce nebo do krku.

Tato bolest se nazývá angina pectoris. Z přechodných bolestí, které ustanou po přerušení námahy a po podání nitroglycerinových tabletek nebo sprejů, se ale mohou vyvinout i trvalejší, pociťované také v klidu.

Jestliže se k zúžení věnčité tepny přidruží další komplikace – většinou ucpání tepny krevní sraženinou (trombem), dochází k uzávěru cévy, krevní průtok se přeruší docela, a není-li během krátké doby obnoven, nedokrevnost buněk srdečního svalu způsobí až jejich odumření, to jest infarkt myokardu.

Záleží pak už jen na tom, jak rychle přijde pomoc a jak velká oblast srdečního svalu byla postižena.  Proto je vždy lepší léčit včas – to znamená již při výskytu anginy, než až v době rozvinutého infarktu.

Chirurgická léčba

Ne všechny takto postižené nemocné lze léčit jen s pomocí léků nebo pomocí metod intervenční kardiologie, kdy lze zúžená místa roztáhnout pomocí balonků a stentů zaváděných nejčastěji z třísla.

V určitých případech, stanovených podle přesných kritérií a na základě důkladného vyšetření, je nejlepší pomocí nemocnému srdci operace.Jde o výkon na tepnách přivádějících krev do srdečního svalu. Je to vlastně vytvoření „objížïky“ mezi aortou a srdečním svalem, jíž se přemostí zúžené místo.

Angličtina má pro takový most na srdci název by-pass(vyslovuje se bajpas), a tento název při rozhovoru o operaci jistě uslyšíte.

Stručně řečeno, jde nejčastěji o žílu odejmutou z dolní končetiny nebo prsní tepnu, která probíhá po vnitřní straně hrudní kosti, které se našívají za zúžené místo věnčité tepny a přemostí je. Často se dnes užívá k náhradnímu přítoku krve do koronárních cév také radiální tepny z předloktí.

Ve všech oblastech, ze kterých odebíráme štěpy, je dostatečné kolaterální (boční) řečiště, takže vyjmutí žíly nebo tepny se obejde bez následků. Pouze dolní končetiny mohou dočasně mírně otékat (než se zbylé žíly adaptují na nové poměry toku krve), po tuto dobu (cca 6-8 týdnů) je vhodné končetiny vyvazovat elastickými obinadly.

Jak poznat začínající infarkt. Ischemická choroba srdeční a nedostatečné prokrvení srdečního svalu

Když je srdce nedokrvené, část srdeční tkáně odumírá a srdce ztrácí sílu. Pak mluvíme o ischemické chorobě srdeční, jinak také o ischémii myokardu, která je v Česku jednou z nejčastějších příčin úmrtí.

MUDr. Radek Pudil a Ischemická choroba srdeční v naší radioporadně.

Co je to ischemie myokardu?

Ischemická choroba srdeční je nedokrvení části srdečního svalu, respektive snížený průtok krve srdcem. Hlavní a nejčastější příčinou tohoto stavu je ateroskleróza, kornatění koronárních tepen – ukládání tuku do stěn cév a jejich částečné nebo i celkové ucpání.

Ischemická choroba srdeční může mít několik podob – od dlouhodobé a chronické ischémie projevující se anginou pectoris, přes akutní infarkt myokardu až po náhlé srdeční selhání, které velmi často končí smrtí.

Jaké jsou příznaky ischemické choroby srdeční?

Ischemická choroba srdeční může mít podobu němé ischémie, která je bez vnějších příznaků, ale odhalí ji například EKG vyšetření.

Hlavním příznakem chronické ischemické choroby srdeční je angina pectoris. Jde o tlak, pálení, řezání, těžkost na hrudi v trvání jen několika minut po fyzické námaze.

Tyto příznaky obvykle mizí po podání nitroglycerinu. Pokud neodezní po opakovaném podání, měl by pacient urychleně vyhledat lékaře.

Dalšími příznaky chronické ischémie myokardu jsou dušnost, slabost, nevolnost, pocity na zvracení a nadměrné pocení.

Diagnostika ischémie myokardu

Pokud pacient dorazí do ordinace a stěžuje si na dlouhodobé obtíže, pak lékař obvykle provede EKG vyšetření, krevní odběry, případně ergometrii.

S pacientem se pak domluví na dalších vyšetřeních, díky kterým zjistí stav systému věnčitých tepen a určí další postup léčby. K těmto vyšetřením patří například Holterovská monitorace nebo koronarografie s případnou angioplastikou.

Léčba ischemické choroby srdeční

Léčba ischemické choroby srdeční je dlouhodobá a jejím cílem je předejít dalšímu rozvoji aterosklerózy a následně i ischémie myokardu. Zahrnuje úpravy životosprávy, léčbu medikamenty, v některých případech i mechanické úpravy věnčitých tepen – tedy angioplastiku nebo srdeční bypass.

Rizikové faktory

Mezi spouštěče aterosklerózy a následně tedy i ischemické choroby srdeční patří nezdravá životospráva a následně vysoká hladina cholesterolu, kouření, obezita a nedostatek pohybu.

Celou radioporadnu s MUDr. Radkem Pudilem si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Pozor na srdce. Jeho nemoci bývají nejčastější příčinou smrti

26.9.2019 | #Pojištěnci

Nemoci srdce jsou nejčastějšími zdravotními problémy i příčinou úmrtí na celém světě. Ročně jim podlehne téměř 18 milionů lidí.

Statisíce pacientů s chorobami, které ohrožují srdce, má mezi svými pojištěnci i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) – bojuje s nimi téměř čtvrtina jejích klientů.

A náklady na jejich léčbu jsou horentní. V loňském roce se přiblížily třem miliardám korun.

„Aktuálně evidujeme téměř 300 tisíc pacientů s nemocemi ohrožujícími srdce.

Nejčastěji jde o vysoký krevní tlak a ischemickou chorobu srdeční i s jejími akutními formami jako je angina pectoris či infarkt myokardu,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Nejvíce výdajů jde na materiál, který se využívá při kardiochirurgických a kardiointervenčních zákrocích. Celkem jde o částku blížící se 1,5 mld. korun.

Další vysokou položku v nákladech činí léky. Za ně ZP MV ČR loni vydala více než 615 milionů korun. „Na léčbu onemocnění srdce a cév vydá ZP MV ČR celkově téměř tři miliardy korun ročně. Z toho 1,3 mld. na léčbu ischemické choroby srdeční a 1,6 mld. na léčbu vysokého tlaku,“ doplňuje Kadečková a dodává: „Ve srovnání s předchozím rokem tyto náklady vzrostly o 71 milionů Kč.“

Krevní tlak jako důležitý ukazatel

Mezi nejčastější nemoci ohrožující srdce patří infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozkové příhody nebo problémy s krevním tlakem. Důležitou veličinou, která odráží zdravotní stav organismu, je právě krevní tlak.

Jeho hodnota vyjadřuje, jakou silou je krev vypuzována srdcem do cév a jakou silou působí na cévní stěnu.

Nebezpečný je především vysoký krevní tlak (hodnoty vyšší než 140/90), který vede k poškození tepen a zdravotním komplikacím.

Relativně častým problémem je ale také nízký krevní tlak, tzv. hypotenze, která může člověku výrazně zhoršovat kvalitu života. O nízkém tlaku hovoříme, pokud je jeho hodnota pod 100/60. Většinou je spojen s horším prokrvením mozku a končetin.

Dlouhodobě se projevuje především slabostí a zvýšenou únavou, dále pak závratěmi, nevolnostmi, hučením v uších nebo chladnými končetinami. Nízký tlak je nebezpečný zejména v tom, že člověk může ztratit vědomí a upadnout.

Někdy může být i příznakem některých život ohrožujících stavů.

Prevence srdečních onemocnění

Přestože je možné choroby srdce většinou dobře léčit, je důležité jim především předcházet.

I když existují faktory, jako je věk, pohlaví nebo genetické předpoklady, které ovlivnit nelze, v 80 % případů stojí za jejich vznikem nezdravý životní styl: nesprávná strava, nedostatečný pohyb, kouření, konzumace alkoholu, nedostatek spánku nebo stres. Nemocí srdce se lze tedy relativně dobře vyvarovat, což je i jedno z poselství Světového dne srdce, který se od roku 2000 každoročně koná 29. září.

Ischemická choroba srdeční (ICHS)

ICHS – je onemocnění srdečního svalu, které je způsobeno nedokrevností a je doprovázeno chorobným procesem v cévách ( koronárních tepnách), které zásobují srdeční svalovinu ( myokard) kyslíkem a živinami.

Nejčastější příčinou ischémie je aterosklerotický plát, který  zužuje tepnu a je umístěn nesouměrně v koronární tepně. Zúžení tepny se nazývá stenóza.

Jestliže má plát poškozený povrch, dochází často nad tímto plátem ke vzniku krevní sraženiny ( trombu) a dochází k uzavření tepny a to vede ke vzniku akutního infarktu.

Kdy se může ischemie objevit ?

Ischemie se může dostavit tehdy, jestliže srdce potřebuje více „ okysličené krve“ než může projít zúženou koronární tepnou. Tyto zvýšené nároky na dodávku kyslíku mohou být navozeny větší fyzickou aktivitou nebo stresem. Ischemie se také projeví, pokud se céva uzavře.

Jak se projevuje ICHS?

Hlavním příznakem ICHS je bolest na hrudi, která je svíravá a palčivá  Pacient si také stěžuje na dechovou nedostatečnost a tlak na hrudi. Bolest může být lokalizovaná za hrudní kostí nebo se může objevit v oblasti srdce, dolní čelisti, ramenech, horních končetinách a může vystřelovat až do konečků prstů.

Bolest může trvat různou délku od několika minut až do desítek minut. Spouštěcím mechanismem ICHS může být námaha, stres, jídlo nebo dokonce pohlavní styk. U pacientů, kteří mají diabetes se může jednat o tzv. němou ischemii, kdy je pacient bez bolesti. Důležitá je reakce bolesti na nitrogycerin.

Ten rozšiřuje cévy a tak dojde k lepšímu prokrvení za stenózou.

Základní vyšetření při ICHS

Pokud máme pochybnosti, že s naším srdcem není něco v pořádku, musíme neprodleně navštívit lékaře. Ten provede EKG, ale v  některých případech se na klidovém EKG neprojeví žádné změny a je nutné provést tzv. Holterovu monitoraci nebo opět zopakovat EKG s odstupem dvou týdnů. K základnímu vyšetření ICHS patří tzv.

echokardiografie, kdy se zobrazuje srdce pomocí ultrazvuku. Mezi zátěžové metody patří bicyklová ergometrie. V podstatě se jedná o zátěžové vyšetření na ergometru nebo se provádí zátěžový test na běžícím páse.

K odhalení stenóz nebo uzávěru se používá vyšetření pomocí kontrastní látky ( selektivní koronarografie), kdy lékař zobrazí koronární řečiště a popř. levou komoru srdeční.

Jak se ICHS léčí?

Základním pilířem léčby pro ischemickou chorobu srdeční je :

  • působit na rizikové faktory, které mají vliv na vznik a vývoj nemoci
  • užívání léků, které snižují vznik angíny pectoris a léků, které snižují možnost vzniku trombu
  • operativní léčba

Operativní léčba – bypass

Podstatou operační léčby ischemické choroby srdeční je tzv. bypass. Podstatou tohoto operativního zákroku je přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny pomocí žilního štěpu nebo našití jiné tepny za místo zúžení. Podmínkou zákroku je adekvátní nález na koronarografii.

Po provedené operaci je pacient poučen o domácím režimu. Je nutné, aby pacient zvyšoval svou fyzickou námahu postupně. Také není vhodné pokračovat v kouření. Pokud dojde k zarudnutí rány, je nutno navštívit lékaře.

Ránu není vhodné v žádném případě mazat různými mastmi, ale doporučuje se oplachovat ji ve slabém roztoku hypermanganu. Bolest na hrudi může ještě přetrvávat několik měsíců po provedení operativního zákroku..

Jestliže bolest přetrvává a má stejný charakter jako před operací, okamžitě navštivte svého lékaře. Může se jednat o uzavření bypassu.

Němá ischemie

Němá ischemie neboli nedokrevnost znamená, že pacient nemá bolesti, ale přitom má ischemii, která se potvrdí např. nálezem na EKG. Takové pacienty lze odhalit např. při cílených zátěžových testech nebo u Holterovy monitorace. Takoví pacienti mohou prodělat akutní infarkt myokardu, aniž by o tom věděli.

Akutní infarkt myocardu

Akutní infarkt myocardu se projevuje poškozením části srdečního svalu. O akutním infarktu hovoříme do šestého týdne od jeho vzniku.

Tím, že je postižena koronární céva, dochází také k postižení větší oblasti srdečního svalu a pak může dojít ke vzniku srdečního selhání nebo k šoku a pacient umírá na zhoubnou arytmii.

Rozsah postižení svaloviny lze zjistit pomocí EKG a echokardiografického vyšetření.

Příznaky infarktu

Základním příznakem infarktu je bolest trvající od několika minut až hodin. Může se projevit bušením srdce a dušností. Konečnou diagnózu potvrdí EKG.

Jak se infarkt myokardu léčí?

Při léčbě infarktu myocardu je nejdůležitější obnova prokrvení srdečního svalu a prevence a léčba následných komplikací.O další prognóze pacienta rozhoduje časový interval mezi začátkem bolesti a obnovou průtoku koronární cévou. Doba vzniku bolesti po obnovení průtoku v cévě by neměla přesáhnout šest hodin.

Hospitalizace pacienta s infarktem myokardu

V prvních dnech musí být pacient hospitalizován v nemocničním zařízení, protože nejčastěji umírají pacienti v prvních hodinách akutního infarktu.

Pacienti jsou hospitalizováni na jednotce intenzivní péče, kde jsou monitorováni jejich základní životní funkce ( krevní tlak, srdeční frekvence, dýchání, prokrvení tkání). Pobyt v nemocnici trvá v průměru sedm dní.

Po propuštění pacienta do domácího ošetření je pacient předán do péče internisty nebo kardiologa. Pacientům s infarktem myocardu se doporučuje lázeňský pobyt.

Každá bolest na hrudi neznamená infarkt

Příčin, proč máme bolest na hrudi může být více a nemusí se vždy jednat pouze o infarkt. Může se jednat také o onemocnění hrudní páteře nebo svalů, onemocnění velkých cév, plic, zažívacího traktu, zánět slinivky břišní atd. Pokud se na vyšetření neprokáží žádné organické příčiny, může se jednat o depresivní poruchu.

Následný režim po infarktu myokardu

Po tak závažné nemoci, jakou infarkt myokardu bezesporu  je, musí pacient přehodnotil své dosavadní návyky. Naprostou samozřejmostí jsou pravidelné kontroly u lékaře a užívání léků.

Je nutné přestat kouřit, změnit stravovací zvyklosti, zredukovat svoji tělesnou hmotnost a také se  přiměřeně věnovat pohybu.

Pokud pacient přežije infarkt bez komplikací, neznamená to automaticky, že není ohrožen vznikem dalšího infarktu.

Sex po infarktu

Ačkoli  sex a infarkt myokardu doprovází řada mýtů, je pravdou, že přiměřený sex nemůže stabilizovanému pacientovi ublížit, ba naopak, nelze podceňovat hlavně vliv psychický. Je však potřeba  zdůraznit, že není vhodný sexuální styk po bohatém jídle, nadměrném použití alkoholu a za nepříznivých psychických okolností.

Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční
je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem kyslíku
v důsledku zúžených věnčitých tepen
. K těmto onemocněním patří angina pectoris
, nestabilní angina pectoris
, infarkt myokardu
a náhlá srdeční smrt
.

Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a jaká je míra tohoto zúžení.

ICHS může vyvolávat různé obtíže, ale může se vyskytovat v chronické podobě i bez jasných příznaků a pacient si po dlouhou dobu nemusí být vědom žádných problémů.

Při silném zúžení cév se mohou objevit příznaky, které jsou podobné infarktu
, ale během 20 minut v klidu úplně odezní. Takovéto záchvaty se nazývají angina pectoris
.

Pokud se u pacienta jedná o první záchvat anginy pectoris nebo pokud se časem zvyšuje závažnost, trvání a frekvence záchvatů, označuje se takovýto stav jako nestabilní angina pectoris
nebo předinfarktový stav
.

Samotný infarkt myokardu
je závažnější forma ICHS než nestabilní angina pectoris, neboť při něm dochází k odumírání buněk srdečního svalu. Prvotní příznaky nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu
se nicméně v prvních fázích prakticky neliší, proto se používá až do stanovení finální diagnózy pojem akutní koronární
syndrom
.

Čím je ICHS způsobena?

ICHS je následkem zúžení ve věnčitých tepnách
, a to především vlivem aterosklerózy. Ateroskleróza, známá také jako kornatění tepen
, se projevuje tvrdnutím tepen
, ztrátou jejich pružnosti, ztlušťováním cévní stěny a zužováním průtočné části tepen. Všechny tyto problémy jsou důsledkem ukládání tzv.

aterosklerotických plátů
(usazenin tuků, které vyvolávají zánětlivou
reakci a dochází tak k usazování dalších buněk a látek, včetně např. bílých krvinek). Tyto pláty postupně snižují průtok cévami a mohou cévy nakonec téměř nebo úplně zablokovat.

Následkem je špatné zásobení tkáně za zúženým místem kyslíkem
a živinami, což se v případě srdce projevuje zvláště při zvýšené námaze.

Riziko aterosklerózy, a tím i souvisejících onemocnění, je zvýšeno následujícími faktory:

  • vysoká hladina cholesterolu (neboli hypercholesterolemie), konkrétně celkový cholesterol
    a LDL-cholesterol
    , riziko významně zvyšuje, zatímco HDL-cholesterol
    má naopak ochrannou funkci a riziko snižuje;
  • hypertenze zvyšuje riziko již od hodnot tlaku 130/85 mmHg a s dalším zvyšováním krevního tlaku
    riziko dále lineárně stoupá (bližší informace naleznete v kategorii Hypertenze);
  • diabetes
    mellitus
    zvyšuje riziko ukládání aterosklerotických plátů, a tím i nebezpečí zužování cév, 4–6×;
  • genetické predispozice jsou rovněž rizikovým faktorem aterosklerózy: při rodinné anamnéze
    kardiovaskulárních onemocnění
    (např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo náhlá srdeční smrt
    u nejbližších přímých příbuzných, jako jsou rodiče nebo sourozenci) je riziko aterosklerózy zvýšené;
  • věk a pohlaví hrají také důležitou roli: riziko je vyšší u mužů a u obou pohlaví roste s věkem (u mužů již od nižšího věku, u žen o něco později – od přechodu
    , odborným názvem klimakterium);
  • zvýšená srážlivost krve (tedy zvýšená náchylnost ke vzniku krevních sraženin
    , např. u hyperfibrinogenemie) je důležitým faktorem, který se může vyvinout například v rámci jiných onemocnění, jako jsou infekce
    či nádory
    , nebo při silné nadváze
    ;
  • kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů
    : riziko stoupá s intenzitou kouření a s počtem let, po která pacient kouřil;
  • nadváha a nedostatek pohybu.

Prevencí ICHS je zdravý životní styl

S výjimkou genetické predispozice
, věku a pohlaví je možné všechny rizikové faktory pozitivně ovlivnit vhodnými preventivními opatřeními. Cílem těchto opatření je především prevence nebo zpomalení rozvoje aterosklerózy.

Nejdůležitějšími z nich jsou snížení vysokého krevního tlaku
a vysoké koncentrace krevních lipidů
(dyslipidemie), účinná kontrola hladiny cukru v krvi a změna životního stylu.

Především se doporučují následující opatření, která přímo souvisejí spojená s životním stylem:

  • jíst vyváženou stravu – riziko ischemické choroby srdeční
    významně snižuje „středomořská“ kuchyně s pravidelnou konzumací ovoce, salátů, zeleniny, olivového oleje a ryb spojená s mírnou konzumací vína,
  • předcházet nadváze (případně ji snížit),
  • mít dostatek pohybu,
  • alkohol pít jen v omezeném množství,
  • nekouřit.

Ischemická choroba srdeční. Strašák, jemuž lze předcházet správnou životosprávou

Josef Petříček pracoval celý život jako skladník, a protože svou práci poslední roky nezvládal, přeřadili ho na vrátnici. Bral to s humorem. Prý je pro něj aspoň jednodušší vylézt ven a zakouřit si.

Když mu bylo přes šedesát, začala mít jeho dcera najednou pocit, že tatínek rok od roku schází. Byl unavený, i práce na zahrádce mu nedělala radost jako dřív, zadýchával se i po pár krocích.

Chuť k jídlu měl stále dobrou, tak si nedělala starosti.

Přečíst článek ›

Pak ho ale najednou začalo pobolívat na hrudi, tak ho s maminkou donutily jít k jeho praktickému doktorovi. Nebyl tam víc než patnáct let a tehdy jen proto, že si zlomil ruku, když spadl z hrušky. Dva dny skučel doma bolestí, až ho tam prý musely doslova odvléct.

A pravidelné prohlídky? Proč by prý na ně chodil, když mu nic není, jen by doktora zdržoval. Není divu, že ani teď jít nechtěl, ale Kamila se o něj bála.

Jeho rodiče umřeli, když byla ještě malá, děda na infarkt, babička na mrtvici, takže bolest na hrudi jejího otce ji vážně vyděsila.

Varovných signálů bylo několik

Doktor při vyšetření zjistil tlak 165/110, to bylo docela dost, stejně tak hodnoty cholesterolu a cukru měl mnohem vyšší, než by měl mít. Také doktor panu Petříčkovi řekl, že je obézní a měl by zhubnout.

Dostal nějaké léky a šel na další vyšetření, která potvrdila podezření na ischemickou chorobu srdeční. V nemocnici mu pak udělali i vyšetření srdečních tepen (koronarografi i) a zjistili, že některé části jsou zasaženy.

Takže ho lékaři ihned objednali na tzv. vícečetný aorto-koronární bypass.

Přečíst článek ›

Josef Petříček si poležel v nemocnici, pak jel i do lázní. Shodil osm kilo a vypadal mladší.

Jenže když se vrátil domů, šel opět za kamarády do hospody, začal zase kouřit svých patnáct denně a ani paní Petříčková mu tu vepřovou se šesti nedokázala odepřít.

Ani ne za půl roku ho našla k ránu v křesle před zapnutou televizí mrtvého. Stalo se to podle lékařů v noci, příčinou úmrtí byla mozková příhoda.

„Moc mě to mrzí, myslím, že táta tady mohl být s námi mnohem dýl. Aspoň by viděl své dva vnuky, dvojčata, narodila se rok po jeho pohřbu,“ uzavírá příběh svého tatínka Kamila Petříčková.

Názor lékařeMUDr. Miluše Vostradovská, internistka, praktický lékař, Canadian Medical: „Na kazuistice toho pacienta se promítlo mnoho rizikových faktorů, které lze aktivním přístupem k životu, ke zdraví zcela změnit.

Upravit jídelníček, redukovat váhu, nekouřit, pohybovat se a každé dva roky navštívit svého praktického lékaře za účelem provedení preventivní prohlídky.

Určitě by se jeho onemocnění oddálila do pozdějších let, nebo se výrazně minimalizovala a jeho život by byl i jistě kvalitnější.“

Recepty chytře a zdravě

Existuje řada oblíbených pokrmů, která mohou potěšit chuťové buňky a současně prospět vašemu zdraví. A patří mezi ně i nekterá typická česká jídla.

Dušený králík s rozmarýnem a bílým vínem

Všichni známe králíka na smetaně, ale už jste zkusili k tomuto masu přidat bylinky a víno? Inspirujte se středomořskou kuchyní, která se doporučuje lidem, kteří prodělali nějaké srdeční onemocnění. Rozmarýn jídlo aromaticky dochutí a bílé víno přidá zajímavou chuť.

PostupMaso opláchněte, důkladně osušte a očistěte. Ostrým nožem naporcujte na menší kusy, osolte a opepřete. Všechny kousky králíka obalte v hladké mouce a zprudka opečte ve větším množství olivového oleje dozlatova.

Mezitím si nadrobno nakrájejte 4 stroužky česneku a opečte je na dvou lžících másla a trošce olivového oleje. Přidejte omyté a osušené listy špenátu, osolte, opepřete, nechte špenát spařit a dejte stranou.

Ke králíkovi přidejte šest rozmačkaných stroužků česneku a lístky ze čtyř větviček rozmarýnu.Opečené kousky králíka podlijte bílým vínem a počkejte, až se odpaří alkohol.Potom přidejte 500 ml vývaru a duste asi 40 minut pod pokličkou na mírném ohni, až maso změkne.

Omáčku zjemníte dvěma lžícemi másla, které nechte rozpustit a na závěr přidejte hrst nasekané listové petržele.

Na trošce olivového oleje opečte krajíce chleba dozlatova, na které nakonec naservírujete vrstvu připraveného špenátu, dva kousky králíka a celé přelijete omáčkou.

Přečíst článek ›

Zima srdci nesvědčí, aneb tipy pro zdravé srdce

Nejvíce působí zimní počasí s mrazem na kardiaky, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční. Ta se nejčastěji projevuje pícháním na hrudi a svíravou bolestí. Tyto záchvaty mohou být vyvolány jak kouřením, tak i náhlým přechodem z teplého do studeného prostředí.

Jak se v mrazech udržet fitPravidelně konzumujte teplá jídla a nápoje. Tím dodáte tělu energii, která vás dokáže udržet v teple.Pokud se chystáte ven, oblečte si několik vrstev oblečení. Hodně tepla ztrácíte i povrchem hlavy, a proto je vhodné nosit klobouky a čepice.

Nezapomínejte na šálu, která nejenže chrání váš krk, ale pokud budete v mrazivém počasí dýchat přes ni, ledový vzduch se ohřeje a riziko záchvatu se tak sníží.Procházet se zamrzlou krajinou v zimě vás neláká? Obujte tedy taneční střevíce.

Taneční sezona je v únoru v plném proudu a ve všech městech i vesnicích probíhají svíčkové, myslivecké či městské plesy. Dostatečnou míru pohybu si můžete užít i během masopustu. Pobavíte se a vaše srdce vám poděkuje za příjemnou aktivitu.Nepřehánějte to však s alkoholem.

Alkohol rozšiřuje krevní cévy a zvyšuje tak pocit tepla, takže byste po cestě z plesu mohli podcenit příznaky podchlazení.

A až se z plesu vrátíte, dopřejte si dlouhý spánek. Lidské tělo totiž potřebuje doplnit energii, kterou mu chladné počasí odebírá. Lékaři doporučují během zimy sedm až devět hodin pravidelného spánku.

ICHS – Ischemická choroba srdeční

  • „Ischemie“ znamená nedostatečné prokrvení orgánu, například části srdečního svalu,
  • je ovlivněná životním stylem a životosprávou,
  • mezi spouštěče patří kouření, neléčený vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoká hladina cholesterolu spolu s obezitou. nejvíce ohroženi jsou muži, u kterých se vyskytuje více z těchto faktorů a je jim 50–60 let,
  • první příznaky se objeví většinou při zvýšené fyzické nebo psychické námaze, kdy srdce vyžaduje zvýšené množství dodávky kyslíku, avšak přes zúženou tepnu ho dostává méně
  • u některých nemocných probíhá nemoc skrytě, bez příznaků – jedná se o němou ischémii, která bývá častější u diabetiků. Odhalí ji například EKG vyšetření

Autor: Ivana Zábranská

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *