Laktobacily – Vše o zdraví

Hubnutí ->

Nemoci–studie ->Novinky ->Strava ->Zdraví ->Životní styl ->

Co vlastně jsou probiotika?

Jsou to žijící mikroorganismy, které po pozření obnovují mikrofloru ve střevech – podporují zdraví a zažívání. V našem zažívacím traktu žijí v symbióze dobré a špatné bakterie, jejich ideální poměr mezi nimi je 85% dobrých a 15% špatných. Na tomto poměru závisí naše zdraví.

Vzhledem k našemu životnímu stylu a stravovacích návycích, průmyslovým zpracováním, pasterizací a sterilizací potravin se dobré bakterie ničí. Celkově jsme vystaveni méně bakteriím než v minulosti, protože kvůli přísným hygienickým normám v průmyslové výrobě přežije v potravinách málo bakterií (špatných i dobrých).

Lidé využívali bakterie mléčného kvašení, tzv. laktobacily nebo probiotika, po tisíce let pro konzervaci i zvýšení nutriční hodnoty nejen mléčných potravin.

Výsledky mnoha vědeckých studií (například nedávná studie švédských vědců o přínosu laktobacilů pro lidský organismus) poukazují na pozitivní účinky probiotik na lidské zdraví a to zejména při potížích trávicího traktu.

Kazašští pastevci hojně užívající kysané mléko se dožívali neobvykle vysokého věku a například v Japonsku, zemi s nejdelší průměrnou délkou života, se probiotické výrobky hojně užívají.

Některé vědecké práce také poukazují na spojitost mezi přítomností laktobacilů v organismu a rozvojem alergií. Zatímco některé užitečné Lactobacilly byly přítomny v těle(organismu) ve 30-40 % u celé světové populace, dnes je to pouze 10-20 %. Tento pokles výskytu laktobacilů v těle obyvatel vyspělých zemí je přisuzován zejména nevhodnému stravování.

Hlavním důvodem je nižší konzumace kvašených potravin (například kysaného zelí) a nadměrné využívání konzervantů, které bakterie v těle zabíjejí.Probiotické mikroorganismy pomáhají našemu trávení a umožňují některým lidem konzumovat i takové potraviny, které by bez jejich pomoci nedokázali strávit a způsobily by jim nepříjemné zdravotní problémy.

K čemu probiotika nejvíce slouží a kde pomáhají?

• pomáhají produkovat určité druhy vitamínů, především vitamíny K a B (biotin, B1, B3, B6 a B12)
• produkují laktoferin-bílkovinu, která má schopnost vázat železo
• probiotické kultury produkují látky, které snižují pH hodnoty střeva
• užívání je vhodné jako prevence proti astmatu
• pomáhají i při zvládání stresu a migrén
• užíváním probiotik můžeme předcházet různým trávicím potížím, poševním infekcím i dalším onemocněním
• pomáhají při různých onemocněních: zejména při zánětlivých onemocněních žaludku a střev (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, rotavirové infekce)
• po léčbě antibiotiky, kdy pomáhá obnovit narušenou střevní mikroflóru
• při zácpě, průjmu či jiných nespecifických zánětech střev
• při infekci močových cest (muži-ženy)
• jako prevence proti různým onemocněním, které se často se vyskytují ve vyšším věku. při cestách do zahraničí kde hygiena potravin je velmi nízká
• při vaginální kvasinkové infekci
• jako doplněk při užívání antikoncepce
• jako doplněk k výraznému snížení frekvence výskytu průjmu
• užitečný je také u plísňových onemocnění, aftech, alergiích, u projevů akné a atopické dermatitidy
• při redukčních dietách (nadváha)  se doporučuje zařadit do výživy i probiotika

Nadváha,většinou psychologicky tlačí na dotyčného člověka a především na jeho pocity vznikajícími z reakcí okolí, ale i ze špatného pocitu ze sebe sama. A nejde jen o psychologický vliv, člověk s nadváhou se z mnoha důvodů cítí nedobře i fyziologicky. Srdce musí více pracovat, mozek nedostává tolik kyslíku kolik je třeba a tak dále.

  Tolik, zjednodušeně, o spojitosti mezi psychikou a nadváhou. Co ovšem málokdo ví, že nadváha a psychika mají ještě jednoho společného jmenovatele a tím jsou bakterie, přesněji řečeno bifidobakterie nebo-li laktobacily.

Udržujte si štíhlou linii pomocí laktobacilů

V této souvislosti je dobré zmínit, že v lidském těle se vyskytuje 10x více bakteriálních buněk než lidských buněk.Ve většině případů nám tyto „potvůrky“ pomáhají. Podporují imunitní systém, podílejí se na tvorbě různých vitamínů a brání nás před jinými škodlivými bakteriemi. Tyto bakterie zároveň ovlivňují způsob, jakým čerpáme energii z naší potravy.

Když obézní lidé ztrácejí hmotnost, poměr bakterií v jejich vnitřnostech se výrazně mění téměř bez ohledu na životosprávu. Výzkumy v této oblasti jsou teprve na začátku, ale už nyní je jasné, že kvalitní- zdravá střevní flora významně pomáhá hubnout a udržovat si žádoucí tělesnou hmotnost.

Probiotika jsou přátelské kultury laktobacilů a prebiotika jsou látky, díky kterým mohou bakterie růst a daří se jim. Moderní probiotické preparáty tedy obsahují v jedné kapsli jak probiotika, tak prebiotika.

I když jde zatím jen o předběžné výzkumy, ukazuje se, že zavádění prebiotik a probiotik společně s dietou má příznivý efekt na alergie, stárnutí, obezitu i celou řadu dalších chorob včetně AIDS a diabetu 2. typu. Pokud vám nestačí, že laktobacily působí proti obezitě, můžete pohlížet na bakteriální rovnováhu jako na významný krok ke správnému fungování „druhého mozku“.

Asi jste už slyšeli o serotoninu, což je neurotransmiter se širokým polem působnosti, a který, pokud je ho nedostatek příčinou deprese a dalších poruch psychiky. Například známý lék na deprese Prozac působí přes inhibitory zpětného vychytávání serotoninu na zvyšování jeho účinku v organismu. Při slově neurotransmitery se mnoha lidem vybaví mozek.

Nicméně v mozku se nachází jen 5 % serotoninu. Zbývajících 95 % serotoninu je produkováno ve střevech, kterým se někdy z tohoto důvodu říká „druhý mozek“. Při studiích s pacienty s chronickým únavovým syndromem bylo zjištěno, že symptomy úzkosti výrazně snižuje kmen Lactobacillus Sporogenes.

Probiotika se ukázala jako účinná alternativní léčba depresí z důvodu jejich schopnosti vychytávat zánětlivé molekuly tzv. cytokiny, snižovat oxidační stres a upravovat nadměrný růst škodlivých bakterií. Přemnožené škodlivé bakterie totiž produkují toxické látky, které se dostávají do krve a poškozují nervovou soustavu a mozek.

Probiotika

působí preventivně proti rakovině střev, je však i přes užívání probiotik důležité dodržovat správnou životosprávu, tzn. nekouřit, omezit příjem transmastných kyselin (přítomných zejména v uzeninách) a mít dostatek pohybu. Dále bylo zjištěno, že laktobacily mají pozitivní vliv na stav dásní a zubů. – jen po 14 dnech užívání doplnků obsahujících laktobacily se zmenšuje výskyt zubního plaku a krvácení dásní.

Cholesterol Potrava v žaludku podléhá procesu trávení. Později putuje do dvanáctníku a střevního traktu, kde dochází i k metabolizmu tuků. Za to jsou mimo jiné zodpovědné i žlučové kyseliny, které tuky emulgují. Vytvářejí z nich malé micely, které budou dále zpracovávány.

Tyto micely obsahují kromě cholesterolu i mastné kyseliny, monoacylglyceroly, fosfolipidy, jakož i vitamíny rozpustné v tucích. Jejich cesta dále pokračuje složitými mechanismy až do krevního řečiště, kde jsou i dále štěpeny. Dochází tu k využití látek pro další nespočetné biologické procesy.

Zbytky s převládajícím obsahem cholesterolu jsou opět dopraveny do jater, kde dochází k jejich zpracování. Cholesterol je důležitou stavební složkou biologických membrán. Někdy však nefunguje všechno tak, jak má, a proto může dojít snadno ke zdravotním komplikacím. Kromě jiného může dojít i k nadměrnému ukládání cholesterolu do jater, která následně ztukovatí.

A jak játra nepracují správně, může snadno docházet k nedostatečnému zpracování cholesterolu, který svým působením může způsobovat například aterosklerózu. Při této chorobě dochází k nadměrnému ukládání látek tukového původu na stěny tepen, které se stávají méně pružnými a dochází k jejich postupnému zužování.

Cévy tak mimo jiné kladou větší odpor cirkulující krve, což má za následek zvýšení krevního tlaku. Rovněž dochází k nedostatečnému zásobení periferních částí těla krví, což se může projevovat neodkrvením mozku, rukou či nohou. V nejhorším případě dochází k nekróze části srdečního svalu a následně k infarktu.

Bylo prozkoumáno mnoho mechanismů působení probiotik právě na hladiny cholesterolu v krvi. Dokáží jemně štěpit cholesterol a tím samy zabrání jeho dalšímu využit.  Probiotika dokáží sama využít cholesterol pro vlastní biologické procesy. Další účinný doplněk pro léčbu vysokého cholesterolu najdete zde. 

• Působí mimo jiné také v celém  trávicím systému,kde napravují střevní flóru a obohacují nás „dobrými“ mikrobakteriemi viz obr.
•  
• Užívání probiotik s antibiotiky

Úplnou katastrofou je však pro střevní mikroflóru  užívání antibiotik, která ničí vše, co jim přijde do cesty. Tím se snižuje obranyschopnost organismu. Z tohoto důvodu je dobré tělu pomoci s obnovou střevní mikroflóry užíváním kvalitních probiotik Chlorella Taiwan probiotic lactobacillus.

Ty se doporučují užívat zároveň společně s antibiotiky (minimálně 3-4 hodiny po požití antibiotik, aby bylo zničeno co nejméně probiotických bakterií), anebo ihned poté, co léčba antibiotiky skončí. Současným užíváním probiotik s antibiotiky se snižuje negativní dopad léčby na střevní flóru, tj.

sníží se riziko výskytu zažívacích potíží jako je průjem (zejména u dětí), bolest žaludku, vaginální mykóza apod. Kvalitní probiotika navíc obsahují i Fruktooligosacharidy (prebiotika), které nejen zesilují účinek probiotika, ale jsou i zdrojem živin pro zdravou mikroflóru v tlustém střevě.

Pokud jde o probiotika, užívání těch skutečně kvalitních lékaři doporučují nejen při potížích s oslabenou imunitou či v době užívání antibiotik, ale i jako dlouhodobou prevenci. „Střeva jsou vlastně největším imunitním orgánem lidského těla, a proto je důležité, aby byla jejich mikroflóra v pořádku.

Pouze Lactobacillus sporogenes přináší výrazné výhody životaschopnosti a účinnosti a nemusí také obsahovat  tak velké hodnoty CFU(kolonie ) jako ostatní probatika, která nejsou tak odolná na změnu teplot při zpracování a taktéž neprodukují spory či výtrusy.

Bacillus coagulens produkuje výtrusy (spory ) a díky této funkci, propůjčuje tomuto  probiotickému kmenu větší odolnost vůči destrukci v gastrointestinálním traktu(v lidském organismu.)

Díky  vícenásobným  sporům dokáže Lactobacillus sporogenes v této struktuře více odolávat vyšším teplotám než běžné probiotika , jako je např.( L.

acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus casei , Bifidobacterium breve  atd,) což značně zvyšuje jeho životnost  a eliminuje potřebu chlazení a skladování při výrobním procesu.

Navíc, tyto probiotika  s více  spory  jsou v organismu více chráněny před degradací  žaludečními kyselinami čímž  umožní dosáhnout nižší GI* (glukóza s jídla se uvolňuje do krve postupně a delší dobu) čímž tyto probiotika v trávicím traktu „pracují“ déle v neporušené struktuře  což mnohé jiné druhy lactobacilů nedokáží.  Díky tomu Lactobacillus sporogenes  jsou aktivními probiotiky  což pomáhá udržovat zdravou  mikrobiální rovnováhu pro správnou a zdravou funkcí  celého trávicího traktu.

Bakterií se nemusíte jen bát. Jsou i takové, které vašemu organismu prospívají a které byste měli svému tělu pravidelně dodávat. „Délka podávání probiotik není časově omezena, naopak v případě pozitivního efektu doporučuji, užívat je dlouhodobě,“ 

Posilujte si své přátelské bakterie a udržujte si střevo ve formě. Rychlejší úbytek tuku a duševní pohoda jsou jen dvě z celé řady dalších výhod.

                                                 .

ChlorellaTAIWAN Probiotic Lactobacillus Complex  výhoda proti ostatním podobným výrobkům na trhu .

Výrobek je  pouze čistá přírodní tabletka, spojená s  osvědčenou přírodní chlorellou Taiwan  a to vše bez pojiv a  éček (info zde).

  Vše v synergickém spojení vitamínů a minerálů s lactobacillus  Sporogenes a fruktooligosacharidy, kdy čistá Chlorela Taiwan nadstandartně doplňuje účinky probiotika a prebiotika.

Doporučujeme

ChlorellaTAIWAN Probiotic Lactobacillus Complex 

Probiotika, proč je užívat a jak poznat ta kvalitní

Použití článku je možné po domluvě s autorem.

Střevní mikroflóra neboli střevní mikrobiom, jak se mu často říká, tvoří okolo stovky triliónu baktérií, což je asi 2kg hmotnosti našeho těla.

Střevní mikrobiom tvoří cca 70 – 80 % našeho imunitního systému.

Kmenů najdeme okolo 2000 a krom těch přínosných a přátelských baktérií ve střevě najdeme také patogenní bakterie, které za určitých podmínek mohou svému hostiteli, tedy člověku, ublížit.

Udržení rovnováhy mezi „hodnými“ a „zlými“ bakteriemi je tedy nezbytné a vede ke správnému vstřebávání živin, což souvisí se zdravou sliznicí střeva.

Tzv. dysbióza je narušená rovnováha střevní mikroflóry. Nedostatek zdraví prospěšných střevních bakterií nacházíme u většiny autoimunitních a zánětlivých onemocnění.

Probiotikům je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Existuje velké množství prací, které hodnotí jejich účinek při různých onemocněních, ale jen poměrně málo studií je skutečně kvalitních.

Probiotika účinkují několika způsoby – snížení pH ve střevě, snížená kolonizace patogenních mikroorganizmů a modifikace imunitní odpovědi.

Bylo zjištěno, že probiotika jsou prokazatelně účinná při léčbě gastrointestinálních onemocněních, jako jsou akutní virové gastroenteritidy, průjmy (při léčbě antibiotiky), průjmová onemocnění cestovatelů a pouchitis.

Studie rovněž doložily jejich účinnost při udržování remise v léčbě idiopatické proktokolitidy a terapii dráždivého tračníku. Ze závěrů studií vyplynulo, že podávání probiotik významným způsobem omezuje riziko těžké nekrotizující enterokolitidy a tím i mortality nedonošených dětí.

Jak dochází k prvotnímu osidlování střevními bakteriemi?

K prvotnímu osidlování dochází při přirozeném porodu, kdy dítě během porodu přejme bakterie od matky. Proto je přirozený porod tak důležitý a nadřazený císařským řezům. Pokud je dítě ochuzeno o přirozený porod, pak je jeho střevní mikrobiom hned od prvopočátku ochuzen o prospěšné bakterie.

Samozřejmě to má i stinnou stránku, pokud je totiž vagína během porodu osídlena patogenními mikroorganismy, jako je např. přemnožená candida albicans, pak tyto patogenní mikroorganismy předává žena i novorozenci – z tohoto důvodu můžeme vidět např.

atopické ekzémy či jiné zdravotní problémy již od narození.

Dospělý typ střevního mikrobiomu je dosažen ve věku okolo 2 let, některé studie však potvrzují, že až okolo 7. roku života. O rozdílech ve složení střevního mikrobiomu mezi kojenými dětmi a uměle živenými v dnešní době již není pochyb. Ovlivnit střevní mikrobiom lze pomocí prebiotik, probiotik a kombinací obou, tj. synbiotik.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií, tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu a to má celkově pozitivní vliv na zdraví příslušného jedince. Oligosacharidy v mateřském mléce hrají podstatnou prebiotickou roli. Chrání kojence před bakteriálními či virovými infekcemi, toxiny a plísněmi.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy prospešné pro mikrobiom. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Mezi probiotika jsou v současné době řazeny laktobacily, bifidobakterie, streptokoky, enterobakterie a Saccharomyces boulardii (tabulka 1)

Tabulka 1

Lactobacily L. casei, spec. rhamnosus (Lactobacillus GG)L. Acidophilus L. casei ShirotaL. delbrueckii subsp. BulggaricusL. reuteriL. brevisL. cellobiosusL. curvatusL. fermentumL. plantarum 299v

Grampozitivní koky  Lactococcus lactis subsp. cremonisStreptococcus salivarius subsp. thermophilusEnterococcus faeciumS. diacetylactisS. intermedius

Enterobakterie E. coli (sérotyp O83:K24:H1)E. coli Nissle 1917 (sérotyp O6:K5:H1)

Bifidobakterie B. bifidumB. adolescentisB. animalisB. infantisB. longumB. thermophilum

Kvasinky Saccharomyces boulardii

• Jaké bakterie osidlují novorozenecký mikrobiom?
• Během vaginálního porodu dochází ke kolonizaci mikrobiomu novorozence anaerobními bakteriemi, konkríéně Escherichia coli, Staphylococcus, a Streptococcus, které produkují látky potřebné k přežití kmenů Bifidobacterium spp.
• V mateřském mléce pak najdeme Staphylococcus, Streptococcus, Serratia, Pseudomonas, Corynebacterium, Ralstonia, Propionibacterium, Sphingomonas, a Bradyrhizobiaceae, Bifidobacterium a Lactobacillus spp.
• Na jaká probiotika se tedy zaměřit u novorozenců?
• Obecně bychom se měli zaměřit tedy na laktobacily a bifidobakterie.
• Z bifidobakterií na:
• B.breve (M-16V)
• B.infantis (M-63)
• B.longum (BB-536)
• B.lactis

Z lactobacilů na Lactobacillus casei, L. acidophilus, L. plantarum.

Co se množství týče, postačí dávka v rozmezí 5-7,5 miliard CFU (USA billion)

Co na prevenci atopického onemocnění?

Ve velké randomizované, placebem kontrolované finské studii bylo prokázáno, že podávání probiotika (Lactobacillus rhamnosus GG) 4 týdny před porodem matce a 6 měsíců po porodu dítěti významně snižuje výskyt atopického ekzému u dítěte v raném věku.

Tyto výsledky bohužel nebyly potvrzeny v jiných klinických studiích, takže v současné době není indikováno rutinní podávání probiotik těhotným ženám a kojencům jako prevence alergických onemocnění.

Vysvětlení rozdílných výsledků v těchto studiích lze hledat i ve skutečnostech, že studie jsou prováděny s různými probiotiky, v různých obdobích a v různých režimech podávání rozdílně definovaným rizikovým skupinám.

Nejsou rovněž definovány podmínky podávání, není řečeno, které kmeny jsou nejvhodnější, zda podávat jeden nebo více kmenů a jak dlouho podívat. Výsledky může ovlivnit také geneticky podmíněná vnímavost, geografická oblast či strava.

Co na rotaviry?

Při rotarvirech byly sledovány tyto kmeny (evidováno úspěšné léčení u některých novorozenců):

Lactobacillus rhamnosus GG, Streptococcus thermophilus, Lactobacillus casei DN 114 001, Bifidobacterium lactis a Lactobacillus reuteri. Jedna studie z roku 2007 v Pediatrics potvrzuje úspěšnou léčbu novorozenecké koliky pomocí Lactobacillus reuteri.

Co na kojenecké koliky?

U dětí s kojeneckými kolikami je ve střevním traktu přítomno méně laktobacilů a více koliformních bakterií než u dětí zdravých. Laktobacily ovlivňují motilitu a vnímání bolesti.

Ve studii porovnávající účinek Lactobacillus reuteri se Simethiconem (farmaceutikum) bylo účinnější probiotikum. Podobně v jiné recentní studii Lactobacillus reuteri zlepšil významně zdravotní stav při kolice u kojených dětí.

Probiotikum může mít pozitivní vliv u kojeneckých kolik, i zde jsou však nutné další kontrolované studie.

Co na prevenci akutních infekcí?

Imunomodulační efekt probiotik byl intenzivně studován in vitro a na zvířecích modelech. Otázkou zůstává, jaký je klinický dopad takové imunomodulace. Ve finské studii kojenci dostávali od prvních dvou měsíců života do jednoho roku Lactobacillus GG s B. lactis Bb12 nebo placebo.

V prvních měsících života nebyl mezi oběma skupinami žádný rozdíl ve výskytu gastrointestinálních infekcí a respiračních infekcí. Významně nižší byl však počet dětí s akutními otitidami (záněty středouší) v probiotické skupině. Významný byl rovněž rozdíl v menším používání antibiotik ve skupině s probiotiky.

Při sledování do jednoho roku života byl i významně nižší výskyt respiračních onemocnění v probiotické skupině.

Jaké jsou možnosti na českém a slovenském trhu?

Pro běžné používání, ale také již při konkrétním zdravotním problému (akutní onemocnění, rotaviry, astma, alergie) a pokud nevíme, zda dítě trpí určitou intolerancí na laktózu či kasein, jsou vhodná bezmléčná probiotika.

Mohu doporučit probiotika z celistvých potravin od Garden of Life, která jsou fermentovaná a vhodná již od 3 měsíce věku. Jsou v bio kvalitě a zpracovány pod 42 stupňů Celsia a obsahují 5 miliard CFU a jsou v něm zastoupeny kmeny L. gasseri, L. plantarum, B. lactis, L.

Casei a L. acidophilus. Obsahují i prebiotický inulin.

Dávkování: 1/4 lžičky po dobu 5 dnů, sledovat stolici. Pokud je vše v pořídku postupně navyšovat až na 3/4 lžičky.

Podporuje imunitní systém a zažívání, vhodný při akutních onemocněních a při infekci rotaviry.

Konkrétně L. gasseri může regulovat alergické reakce a také vznik astmatu.

Španělská studie z roku 2009 potvrzuje pozitivní účinky tohoto kmene na astma, pak také došlo ke snížení zánětlivých markerů v krvi, což znamená, že se daří regulovat alergické reakce.

Podobné výsledky byly pozorovány u další skupiny dětí, kde užívání L. gasseri vedlo ke snížení IgE v krvi a k modulaci buněk imunitního systému a to také na úrovni vrozené imunity.

Pokud se jedná o kojeneckou koliku, je třeba se zaměřit na konkrétní kmen a to L. reuteri.

Odkaz zde:

http://www.biogaia.cz/biogaia-protectis-kapky-pro-deti

Tyto kapky však obsahují slunečnicový olej a oxid křemičitý. Dávkování 5 kapek denně, lze užívat od narození. Pokud dítě trpí kolikou, zvážila bych tato probiotika jen krátkodobě a po zlepšení bych přešla na přírodnější formu.

Levnější variantou, bezlepkovou, avšak obsahující mléčné kultury je pak Biopron Junior.

Odkaz zde:

https://www.drmax.cz/biopron-junior-15-sacku-10998?gclid=CjwKEAjwlKLHBRDztKr6wMnRthMSJAALcT-siKredzcaXZUpYzkj3ZaGBdtalcTsePzuX4MD3OpsahoCNHDw_wcB

Děti od cca dvanácti měsíců pak mohou užívat širokospektrální půdní probiotika. Klinicky testována a velmi kvalitní jsou Prescript-Assist, obsahující 29 půdních kmenů. Nezlekněte se, jsou černá. 

Starší děti od dvou let pak mohou užívat veganská probiotika od Fusion Health, obsahující osm kmenů. 

Pro ty nejmenší se probiotika a prebiotika podávají buď v prášku (prášek rozmixuje s mateřským mlékem a podává kapátkem) anebo přímo ve formě kapek. Diskuze, zda je účinnější kapsle anebo prášek, je tudíž bezpředmětná.

Reference

Laktobacily neléčí, ale zdraví organismu podpoří

Kromě mléčných výrobků jsou probiotika také součástí různých kapslí, které mají zlepšit zdraví. Na krabičkách prodávaných v lékárnách, drogériích či takzvaných zelených lékárnách si pak můžete přečíst, že mají dokonalé složení, jedna kapsle obsahuje několik druhů baktérií či miliardy léčivých buněk.

Co to vlastně ta probiotika jsou? V roce 1908 nositel Nobelovy ceny ruský vědec Ilja Mečnikov zveřejnil teorii o tom, že konzumace jogurtů obsahujících laktobacily přispívá k dlouhověkosti. Toto pozorování vedlo ke koncepci „probiotic“, což v řečtině znamená „pro život“. Termín byl poprvé použit v roce 1965 jako slovo opačného významu ke slovu „antibiotic“.

Probiotika jsou tedy kultury živých mikroorganismů, které člověka pozitivně ovlivňují, a to zlepšením vlastností jeho vlastní mikroflóry – především střevní. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobaktérie. Laktobacily se vyskytují v zažívacím traktu a v pochvě, v mateřském mléce a spolu s bifidobakteriemi jsou hlavní příčinou kvašení mléka.

Bifidobaktérie tvoří významnou součást flóry tenkého i tlustého střeva.

K snídani mléčný výrobek s živými kulturami

Proč jsou probiotika tak důležitá? Nejsou to léky, ale působí v těle na bakteriální mikroflóru – tedy na to, jaké baktérie budou ve střevech žít a případně způsobovat potíže. To velmi výrazně ovlivňuje zdraví konkrétního člověka. První probiotikum Lactobacillus gasseri se do těla kojence dostává spolu s mateřským mlékem.

Mikroflóra trávicího traktu je přitom složitě fungující systém. Uvádí se například, že povrch lidského těla dospělého jednice má přibližně 1,75 čtverečního metru, oproti tomu povrch zažívacího ústrojí je asi 150 – 200 čtverečních metrů.

Zažívací ústrojí dospělého člověka obsahuje asi 1014 živých baktérií, což je přibližně desetkrát více, než je celkový počet buněk lidského těla. Toto množství baktérií váží 1 – 1,5 kg a tvoří až 30 procent objemu stolice. Je tedy zřejmé, že udržet mikroflóru v pořádku je velmi důležité. Jak toho ale dosáhnout? Které výrobky si vybrat? Jsou v podstatě dvě možnosti.

Buď konzumovat probiotika z mléčných kysaných výrobků – tedy z jogurtů, jogurtových mlék a zákysů. Druhou pak je polykat pilulky s probiotiky.

Mléčných výrobků s probiotiky je na trhu velké množství. Přitom není třeba se příliš orientovat v tom, který laktobacil či bifidobaktérii obsahují. Je jich totiž veliké množství a jejich efekt je víceméně stejný.

Každý z laktobacilů a bifidobaktérií má dvouslovný název, například Lactobacillus gasseri, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium bioyoghurts, Laktobacilus casei. Ty mají další podskupiny, biochemici je rozlišují pouze čísly.

Potravinářské či farmaceutické firmy si ale mohou zaregistrovat svá (další) přízviska, která pak využívají především v reklamě. Pokud tedy výrobce o „svém“ druhu baktérie tvrdí, že je jedinečná či výjimečná, není to pravda.

Podstatné ale je, aby některé z těchto probiotik ve výrobku vůbec bylo. Jsou totiž jen v těch, které obsahují živé kultury. Nemají dlouhou dobu trvanlivosti a výrobce obvykle na obalu deklaruje, že jde o živé kultury. Můžete si to také otestovat sami.

Když totiž vyndáte jogurt či kefír na více než hodinu z ledničky, vyfoukne se obal. To značí, že probíhá kvašení, kterému se daří v teple. Výrobek by neměl být s baktériemi tepelně zpracován, upraven ani termizován. Pokud ano, musí být baktérie dodány až po této tepelné úpravě, která má většinou dezinfikující funkci.

Každý výrobek obvykle obsahuje převážně jeden druh probiotika.

Půl litru obyčejného jogurtu s živými kulturami může stát 15 korun, podobnou sumu ale zaplatíte třeba za deci nápoje s laktobacilem. Přitom druhý výrobek jiné výhody nemá. Při výběru těch správných tedy není – jako obvykle – dobré podléhat reklamním tahům daných firem.

Pokud tedy chcete dostat do těla dostatečné množství probiotik, dejte si každý den k snídani mléčný výrobek s živými kulturami. Je celkem jedno, zda je to jogurt, jogurtové mléko či zákys. Lepší je probiotika konzumovat po ránu, protože se organismus čistí a je vhodnější, když jiné potraviny nepůsobí proti. Ale není to zas až tak důležité, v podstatě je probiotika možné jíst kdykoli.

Probiotika ve formě mléčných výrobků mají jednu výhodu. Mléko je totiž dobrým zdrojem vápníku a ten je důležitý pro tvorbu kostí.

Je to podobné jako s vitamíny – v těch syntetických se není snadné vyznat a vlastně vždy nejlepší a nejbezpečnější je jíst zeleninu a ovoce.

A stejně jako přírodní vitamíny by probiotika neměla být lékem, po kterém saháte v případě onemocnění, ale běžnou a každodenní součástí stavy.

Obnoví flóru

Nicméně ani probiotika v tabletách není třeba zatracovat, na trhu je jich opět nepřeberné množství a ani odborníci nejsou přesně schopni říci, která z nich si vybrat.

Platí podobné zásady jako u vitamínů či jiných potravních doplňků. Nepodléhejte reklamě, vybírejte si spíše preparáty od větších a známějších firem, které jsou na trhu delší dobu.

Probiotika v tabletách jsou vhodná také pro ty, kdo nemají rádi nebo nesnášejí mléčné výrobky.

Jak již bylo uvedeno, probiotika jsou důležitá pro udržení rovnováhy vaginální a střevní flóry, která pak následovně ovlivňuje i další pochody v těle. Některé pozitivní vlivy byly již prokázány, jiné se pouze předpokládají.

Pozitivně tedy rozhodně působí u některých druhů průjmů, předpokládá se, že pomáhají při revmatoidní artritidě, střevních zánětech, cystické fibróze, zánětech pochvy a alergiích.Laktobacily brání růstu baktérií, které způsobují střevní záněty a průjmy. Proto je dobré je zejména v době dovolených užívat preventivně.

Okyselují totiž prostředí střev tím, že produkují kyselinu mléčnou, a brání tak růstu například salmonely. Probiotika také pomáhají proti průjmům následujícím po léčbě antibiotiky. Antibiotika totiž působí i proti mikroorganismům, proti nimž to není třeba, a ovlivňují tím následné osídlení mikroorganismů ve střevech.

Tělu pak déle trvá, než se střevní flóra, důležitá mimo jiné právě pro obranyschopnost organismu, dá do pořádku. Kromě průjmu je člověk zranitelnější i vůči další infekci.

Chrání před střevními potížemi a léčí je

Laktobacily je tedy dobré tělu dodat okamžitě, jakmile je skončena antibiotická léčba. Přitom průjem může ještě trvat. Pokud není průjem léčen antibiotiky, pak probiotika přicházejí na řadu od začátku průjmů. Respektive první den se doporučuje půst a pak je již dobré jíst denně jeden živý jogurt.

Pokud máte pocit, že do sebe při střevních potížích kysaný mléčný produkt „nedostanete“, užívejte probiotika v tabletách (minimálně s 10 milióny baktérií). Probiotika je možné jíst spolu s léky, které se na průjem užívají nejčastěji – tedy Smecta, Endiaron či Imodium. Při užívání léků se ale raději poraďte s lékařem či lékárníkem, zda neexistují nějaké interakce.

Laktobacily také pomáhají zlepšit celkovou imunitu, zřejmě působí i proti zánětům horních cest dýchacích. Pozitivně působí i proti nebezpečné baktérií Helicobacter pylori, která je původcem zánětů střev a žaludečních vředů. Vliv mají i na hladinu cholesterolu, kterou snižují. Zároveň tak chrání proti infarktu a jsou důležité i v prevenci onemocnění srdce a vysoké hladiny cholesterolu.

Důležitá je jejich role v ochraně vaginální a močové oblasti u žen. Produkují totiž mimo jiné i peroxid vodíku a okyselují prostředí v této oblasti. Probiotické baktérie vytvářejí na vaginální sliznici bariéru proti pomnožení bakteriálních kmenů způsobujících záněty.

Proto existují i čípky a dokonce hygienické kapesníčky vhodné na ošetření daných míst. Ty jsou určeny zejména ženám, které jsou náchylné k infekci například po koupání či pohlavním styku. Někteří odborníci zdůrazňují i to, že prostředí v oblasti pohlavních orgánů ovlivňují pozitivně i probiotika, která sníte.

Tento efekt je v současnosti stále zkoumán, ale zcela určitě živé jogurty nemohou uškodit, vždy jen pomáhají.

Odborná spolupráce: Pavel Suchánek, odborník na výživu v Institutu klinické a experimentální medicíny

Rozhovor s odborníkem na aktuální téma Probiotika, jak chrání lidské zdraví?

Zeptali jsme se doc. MUDr. Pavla Kohouta, PhD., který v letech 1999 – 2001 klinicky testoval ProbioFloru jako doplněk stravy při nespecifických střevních zánětech ve fakultní nemocnici v Hradci Králové na gerontologické a metabolické klinice a posléze na II. interní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové.   

Probiotikem rozumíme živé mikroorganismy s příznivými účinky na zdraví hostitele v případě, že jsou podávány v přiměřených množstvích.

Prebiotika jsou složky potravy, které navozují specifické změny ve složení a aktivitě střevní flóry, zejména pak podporují růst a množení našemu tělu prospěšných střevních bakterií, čímž jsou přínosné pro svého hostitele.

Synbiotika (též symbiotika) jsou takové přípravky, které obsahují probiotikum i prebiotikum současně. Příznivé účinky obou uvedených skupin se tak vzájemně doplňují.

Výraz probiotikum zastřešuje bohatou škálu mikroorganismů, do které mj. patří i laktobacily. Jejich celková hmotnost v lidském trávicím traktu odpovídá až 1 kg. Poměr bakteriálních buněk k buňkám lidského těla je 10 : 1 a ještě výraznější je poměr bakteriálního genomu vůči genomu lidskému, a sice 100 : 1. Uvádí se, že spotřebují až okolo 10 % denního energetického výdeje.

Ano liší. Dokud se nenarodíme jsme prosti bakterií – ty získáváme teprve porodem, kojením a další konzumací stravy (důležitým faktorem je její složení), užíváním léků apod.

 Z hlediska ovlivnění lidského zdraví je akcentován nejenom jejich příznivý vliv na imunitu, ale i schopnost produkovat bílkoviny štěpící enzymy či již zmíněná tvorba vitaminů a mastných kyselin.

Potlačením růstu a množení patogenů ve střevech brání jejich usídlení a přemnožení ve střevě, což je klíčové v prevenci a léčbě průjmu. Současně podporují pasáž a obecně podporují proces trávení.

Prospěšné bakterie jsou takové bakterie, které příznivě ovlivňují činnost našeho těla. Ponejvíce je uváděn příznivý vliv na trávicí systém či pochvu, nicméně v poslední době se vynořuje řada odborných prací poukazujících na nemalé ovlivnění naší imunity atp.

Ponejvíce náš jídelníček, ale i některé léky (zejm. antibiotika, dlouhodobé užívání projímadel apod.). Životaschopnost některých bakterií lze podpořit rovněž současným podáváním vitaminu B. U žen, přinejmenším v oblasti rodidel je zřejmé ovlivnění bakterií rovněž ženskými pohlavními hormony.

Preferuji jíst tak, abych prospěl sám sobě, nikoliv primárně bakteriím. Domnívám se proto, že plně postačuje dodržování obecně známých zásad zdravého stravování.

Napadají mě známá rčení „zdravý nemocnému nevěří“ nebo „hladový sytému nevěří“.

Jinými slovy, funguje-li vše jak má, obvykle nemáme potřebu činit cokoliv, byť tento přístup se v posledních letech mění k lepšímu.

Obecně je třeba, nikoliv pouze v kontextu této problematiky, dbát na zásady zdravé životosprávy, tedy na pravidla, která zná snad již každý z nás, ovšem jen málokterý je přijímá za svá.

Mám-li zjevné potíže, vhodně zvolené probiotikum může skutečně pomoci, což je dnes doloženo na úrovni rozsáhlých klinických studiích publikovaných v renomovaných světových periodicích. Správnou stravu je třeba chápat jako základ, probiotikum jako příjemný bonus.

Třeba i jindy, zejména u alergických onemocnění, byť doporučení v těchto indikacích nejsou tak přímočará a jasná jako tomu je např. u postantibiotických průjmů. Některé probiotické kmeny dokonce mají prokázánu účinnost u opakovaných infekcí horních cest dýchacích, jiné zase u opakovaných zánětů pochvy apod.

Ano mohou, osobně se však přikláním ke konzumaci zdravé a vyvážené stravy.

Souhlasím, upřímně říkám, že to činí problémy i medicínsky vzdělané veřejnosti. Popisované účinky toho či onoho přípravku by měly vždy vycházet z výsledků studií, ve kterých bylo s daným kmenem pracováno, aneb není laktobacil jako laktobacil. V běžném životě to však není reálné z pohledu spotřebitele výrazně zhodnotit. Je zde proto jistě vhodná i konzultace s odborníkem lékárny či lékařem.

Dávkování by mělo odpovídat užití v klinických studiích dokládajících účinnost: 5 až 10 miliard CFU/den u dětí; 10–20 miliard CFU/den u dospělých. (Pozn.: CFU = kolonie tvořící jednotka, tj.

počet životaschopných mikroorganismů). Předávkovat v běžném slova smyslu nikoliv, nicméně nelze vyloučit riziko nežádoucích účinků zejm.

u osob s výrazným imunodeficitem, u nichž byla v souvislosti s užíváním zaznamenána endokarditida či sepse.

Ano, mohou a je třeba se vždy držet dávkování doporučené výrobcem.

Existují probiotické mikroorganismy, kterým výrazně nevadí naše kyselé prostředí v žaludku. Takové by však nejspíš nebyly k disposici ve formě tobolek, jejichž obal je má právě před tímto prostředím ochránit.

Uvedený postup proto jistě nelze doporučit.

Ohledně uchovávání, je třeba řídit se doporučením výrobce – některé probiotické přípravky je možné skladovat při běžné pokojové teplotě, u jiných je zase žádoucí uchovávání v chladničce.

ProbioFlora je ověřeným doplňkem stravy, nejen v době virových a bakteriálních onemocněních, ale i při průjmu, léčbě antibiotiky, chemoterapeutiky, při nespecifických střevních zánětech, Crohnově chorobě i celiakii [1].

Děkujeme za rozhovor gastroenterologovi MUDr. Pavlu Kohoutovi, Ph.D.

[1] Ve spolupráci s Doc. MUDr. Pavlem Kohoutem, PhD.

byla ProbioFlora® v letech 1999 – 2001 klinicky testována jako doplněk stravy při nespecifických střevních zánětech ve fakultní nemocnici v Hradci Králové.

 Klinika gerontologická a metabolická, Fakultní nemocnice v Hradci Králové Studie od roku 1999 do roku 2001, t.č. pokračování na II. interní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové.  

Pilulka.cz

Probiotický přípravek Swiss Laktobacily“5″ obsahuje unikátní komplex 5 vybraných kmenů laktobacilů a bifidobakterií lidského původu, které se přirozeně vyskytují v trávicím a urogenitálním traktu člověka.

Je vyroben ochrannou kryotechnologií, která podstatně zvyšuje odolnost a stabilitu probiotických bakterií a chrání je od výroby až po použití, nemusí se uchovávat v chladu. Komplexně chráněné bakterie (total protection) mají dostatečnou životaschopnost, aby se dostaly v aktivním stavu až do střev, kde plní svou přirozenou funkci.
Balení s tabletami zdarma! (do vyprodání zásob)

Probiotika jsou živé mikroorganizmy, které aplikovány v přiměřeném množství příznivě ovlivňují zdravotní stav hostitele*.

Proč zvolit Swiss Laktobacily“5″?

• složení vhodné pro všechny věkové kategorie
• Vysoký obsah bifidobakterií (25%), jejichž množství v tlustém střevě s rostoucím věkem klesá
• termostabilní- nemusí se uchovávat v chladu
• mikroenkapsulace – ochrana proti trávicím kyselinám a žluči
• rostlinná kapsle – bez hovězí želatiny, i pro vegetariány, vyšší termostabilita a bakteriální čistota
• 100% lidský původ kmenů
• kompatibilita kmenů

*Společnost pro probiotika a prebiotika

1 kapsle obsahuje:
Probiottické bakterie L.rhamnosus 55 %, B.breve 20 %, L.casei 15 %, L.acidophilus 5 %, B.longum 5 % (kmeny obsahují kryoprotektanty)	6miliard CFU*

• *CFU – počet živých probiotických mikroorganismů (colony-forming unit) na konci doby trvanlivosti, při výrobě plněno až 300% tohoto množství- až 18 miliard CFU/1cps
• Složení:
• maltodextrin, bakteriální kultury (obsahuje kryoprotektanty: odtučněné mléko, sacharóza, agar-sójový bujon), rostlinná kapsle (hypromeloza), protispékavá látka (stearát hořečnatý), vysoušedlo (oxid křemičitý), antioxidant (kys. askorbová)
• Neobsahuje lepek.
• Doporučené dávkování:

1-2 kapsle denně
Při použití s antibiotiky je vhodné užít aspoň 2-3hod. před nebo po podání antibiotik.

1. Skladování:
2. Skladovat v suchu při pokojové teplotě.
3. Upozornění:

Není určeno pro děti do 3let. Nepřekračujte doporučené dávkování. Není určeno jako náhrada pestré a vyvážené stravy. Skladujte mimo dosah dětí.

• Hmotnost balení:
• 23,2 g
• Výrobce:
• Swiss Natural a Division of Valeant Pharmaceuticals International Inc. Kanada

Vyzkoušejte také další výrobky značky NatureVia, které uvidíte v kategoriích Probiotika, Doplňky stravy a Trávení a metabolismus. Produkt zrecenzovalo 11 zákazníků a 100 % z nich ho doporučuje. Pokud si nejste jistí volbou tohoto produktu, zkuste se ještě podívat do kategorie Laktobacily.