Nádor prsu – Vše o zdraví

Nádor prsu - Vše o zdraví

Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen; ročně jich touto chorobou na světě onemocní více než půl milionu. Avšak zároveň, což málokdo ví, je léčba karcinomu prsu jednou z nejúspěšnějších onkologických oblastí.

Karcinom prsu v České republice: Jeden z největších problémů

Karcinom prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky:

  • každoročně je u nás diagnostikováno více než 7000 nových případů onemocnění,
  • tedy více než 130 pacientek na 100 000 českých žen (křivka incidence),
  • na následky karcinomu prsu každý rok zemře přibližně 1600 českých žen,
  • na karcinom prsu tedy v přepočtu na 100 000 žen (křivka mortality) připadá více než 30 úmrtí.

Nádor prsu - Vše o zdravíZdroj: www.mamo.cz

Bohužel možnosti prevence vzniku onemocnění na individuální úrovni jsou omezené. Dosud totiž nebyl rozpoznán rizikový faktor vysvětlující jeho příčinu s uspokojivou spolehlivostí (jako je tomu např. u nádorů plic). Jedinou možností, jak s nemocí bojovat, je včasná diagnostika a úspěšná léčba.

Díky screeningu karcinomu prsu úmrtnost klesá

Od roku 2002 je v České republice plně dostupný celonárodní, organizovaný a kontrolovaný program prevence karcinomů prsu:

  • program se nazývá Screening nádoru prsu,
  • je určený všem ženám, a to s nejširším věkovým spektrem na světě: Využívat ho mohou ženy od 45 let (horní věková hranice byla zrušena),
  • vyšetření se provádí na mamografu, a proto se používá název mamografický screening (mamma = latinsky prs, mamografie = zobrazení prsu).

Díky programu se daří zachytávat nemoc v raném stadiu a léčba je úspěšnější. Úmrtnost na karcinom prsu od začátku programu klesla o 24 % (viz graf výše).

Jak program funguje

Ženy od 45 let mají vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění 1× za dva roky. Žádanku jim vypíše praktický lékař nebo gynekolog.

Kdy si hradíte vyšetření sama (naše zdravotní pojišťovna na ně přispívá z Fondu prevence: Prevence karcinomu prsu):

  1. jste-li ve screeningové populaci (nad 45 let), ale chcete vyšetření podstupovat častěji,
  2. jste-li mimo screeningovou populaci, tedy mladší 45 let,
  3. chcete chodit na prevenci dříve či máte nějaký problém s prsy a nemůžete či nechcete jít pro žádanku k lékaři.

Kam jít na vyšetření a jak se objednat

  • seznam akreditovaných screeningových mamografických pracovišť naleznete na mapě center, které jsou ve všech krajích,
  • máte právo si vybrat libovolné pracoviště v ČR bez ohledu na spádovost,
  • při rozhodování je dobré brát v potaz zkušenosti z minulého vyšetření, názor jiných pacientek, doporučení praktických lékařů a gynekologů, případně také délku objednací doby (je uvedena v seznamu screeningových pracovišť).

Objednat se:

  • můžete osobně, telefonicky, v některých centrech také elektronicky,
  • doporučujeme 1–2 měsíce dopředu, kvůli delším objednacím dobám,
  • při objednávání vyšetření je třeba sdělit, zda jde o pravidelné screeningové, tedy preventivní vyšetření, nebo má žena obtíže (ve druhém případě by měla pacientka dostat přednostní termín, protože by mohlo hrozit nebezpečí z prodlení).

K vyšetření si přineste žádanku (pokud nejdete jako samoplátkyně). Žádanka slouží jako poukázka k uhrazení výkonu zdravotní pojišťovnou.

Pozor, podle platné legislativy zdravotní pojišťovny v rámci screeningového programu nehradí preventivní ultrazvukové vyšetření (bez mamografie), a to ani od 45. roku věku.

Na rozdíl od mamografie totiž nebylo u ultrazvukového vyšetření prokázáno, že umožňuje snížit úmrtnost na karcinom prsu.

Pokud tedy například mamografii odmítnete a vyžadujete jen ultrazvukové vyšetření, musíte si ho zaplatit sama.

Výsledek vyšetření se dozvíte hned po vyšetření a dle zvyklostí pracoviště jej dostanete v podobě lékařské zprávy přímo do ruky, nebo pracoviště výsledek odešle indikujícímu lékaři písemnou či elektronickou formou.

Kromě svědomité účasti na preventivních prohlídkách a vyšetřeních se všem ženám (tedy i mladším, než je screeningový věk) doporučuje provádět samovyšetření prsů každý měsíc, nejlépe 5.–8. den po začátku menstruace (případně pravidelně jednou za měsíc). Správná technika je podrobně popsána na webových stránkách Mamo.cz.

Nebojte se mamografu

Vyšetření se není třeba bát. Přestože se jedná o rentgenové záření, jde o dávky tak malé, že rozhodně nemohou způsobit žádné zdravotní potíže. A už vůbec ne samotný nádor, jak se někdy můžeme dočíst na internetu. Prosíme, nevěnujte tomuto strašení pozornost. Mamograf a včasná léčba jsou skutečně jediná možnost, jak vyhrát nad karcinomem prsu.

O screeningu a samotném onemocnění se více dozvíte na webu Mamo.cz, případně Linkos.cz.

Nádory prsu ovlivní i obezita či příliš vysoká hladina estrogenu | Zdraví

Rakoviny prsu sice stále přibývá, ale na druhé straně klesá úmrtnost, hodnotí současný stav docentka Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Nádory se nám totiž daří dříve odhalovat, a tím i úspěšněji léčit,“ vysvětluje. Naději mají dnes i ženy, jejichž situace byla ještě donedávna považována za beznadějnou.

Nedávno se dokonce českým vědcům podařilo objevit látku, která by v budoucnosti mohla zničit nejagresivnější buňky rakoviny prsu.

Výzkumníciz Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v půli ledna oznámili, že po čtyřletém výzkumu se jim v laboratorních podmínkách podařilo vyvinout látku MitoTam. Ta působí na buněčná tělíska zvaná mitochondrie, která v buňce fungují jako „elektrárny“.

Nová látka vmitochondriích rakovinných buněk vyvolá produkci toxických kyslíkových radikálů, které ve výsledku spouští kaskádu dějů vedoucích k řízené smrti buňky, takzvané apoptóze.

„Prozatím jsme uměli nádorové buňky pouze rozbíjet, což představovalo obrovskou zátěž pro organismus,“ říká docentka Tesařová.

„Látka MitoTam je výjimečná v tom, že dokáže s největší pravděpodobností tyto buňky přimět k tomu, aby spáchaly sebevraždu.

“ Pokud se vlastnosti této látky v průběhu třífázové studie potvrdí i u nemocných lidí, mohl by tento lék znamenat zásadní zlom v léčbě těžce nemocných pacientek. Na skutečný lék si však budeme muset ještě počkat minimálně pět až deset let.

Sedm tisíc žen se u nás každoročně dozví, žemá rakovinu prsu. Počet nových pacientek stále stoupá, nedávno ještě statistiky hovořily „jen“ o šesti tisících nových případů ročně. Lékařům se však už i se současnými možnostmi podařilo proti minulým letům snížit úmrtnost asi o pět procent. A to nejen díky mamografickému screeningu, ale i díky účinnější léčbě.

„Ještě před dvaceti letyměly například ženy s karcinomem prsu, z něhož již vznikla dceřiná ložiska v těle (metastázy), jen malou šanci na přežití,“ uvádí docentka Tesařová. „Dnes díky moderním terapiím a novým léčebným postupům se z jejich nádorového onemocnění stává mnohdy chronická nemoc, podobná jako je cukrovka.“

Dokonce ani nejnebezpečnější metastázyvmozku dnes už nemusí znamenat rozsudek smrti. Fantastickým pomocníkem je v tomto případě Leksellův gama nůž v pražské Nemocnici Na Homolce, který dovede velmi efektivně svým zářením vypálit nádorové ložisko.

V souboji s metastázami se v poslední době u pacientek s hormonálně podmíněným karcinomem prsu velmi osvědčuje také kombinace hormonální terapie a cílené biologické léčby.

Pokud žena dostane hned na začátku tento léčebný „koktejl“, nemusí už mnohdy podstupovat dokonce ani chemoterapii.

Efekt této kombinované léčby je podle studií velmi dobrý a s největší pravděpodobností by se nejmodernější biologické léky měly brzy objevit i u nás.

Pohybem proti nádoru

Další změnu k lepšímu by měla přinést i generační výměna. Mladší ženy mají totiž podle průzkumů ke svému zdraví aktivnější přístup než ty dříve narozené. Předpokládá se proto, že budou chodit důsledněji nejen na preventivní prohlídky, ale i daleko víc přemýšlet o rizikových faktorech, které jsou už dnes docela dobře zmapované. Zdaleka k nim přitom nepatří jen genetické dispozice.

„Obrovskou roli v riziku vzniku karcinomu prsu hraje obezita, zejména u pacientek po menopauze,“ upozorňuje docentka Tesařová. „V tukové tkáni se totiž vytvářejí pohlavní hormony, a pokud je žena obézní, pak má zároveň i vyšší hormonální hladinu, než by vzhledem ke svému věku měla mít.“

Řada studií upozorňuje také na to, že zvýšené riziko karcinomu prsumůže souviset i s nedostatečnou pohybovou aktivitou v tomto období. Rozhodující přitom není ani tak stupeň obezity, ale spíše procento tuku v organismu. Před časem sledovali například odborníci dvě skupiny pacientek s karcinomem prsu.

V první byly ženy, které chodily na pravidelné procházky se svým psem, ve druhé ty, jež měly pohybu nedostatek. Ukázalo se, že majitelky domácích mazlíčků měly mnohem lepší životní prognózu než ty druhé. Je tedy patrné, že pohyb a udržování fyzické kondice hrají roli nejen v prevenci karcinomu prsu, ale mohou výrazně ovlivnit dokonce i úspěšnost terapie.

Zato k významným rizikovým faktorům tradičně patří alkohol a cigarety.

Hormony ke zvážení

Zvýšené riziko karcinomu prsu však především hrozí ženám s příliš vysokou hladinou estrogenu v krvi. Zmíněný ženský pohlavní hormon dokáže totiž urychlovat růst nejen zdravých, ale i nádorových buněk.

„Hladinu estrogenu výrazně ovlivňují nejrůznější hormonální manipulace,“ uvádí docentka Tesařová. „A to zejména hormonální substituční léčba, která zvyšuje riziko karcinomu prsu dvoj- až trojnásobně.“ Tyto pacientky by proto měly jednou ročně docházet na mamografické kontroly.

Určité riziko je ale nejspíš spojeno i s užíváním hormonální antikoncepce. Pacientky, které mají ke karcinomu prsu genetické dispozice, by proto její užívání měly vždy pečlivě zvážit. Stejně tak jako ženy, které podstupují hormonální manipulaci před umělým oplodněním.

Nádor prsu - Vše o zdraví

Pacientkám s karcinomem prsu lékaři odeberou tkáň, aby zjistili biologickou povahu nádoru. Nádorové buňky u žen s hormonálně podmíněným nádorem prsu obsahují estrogenové receptory, které citlivě reagují na přítomnost estrogenu v těle. A právě těchto žen je mezi pacientkami nejvíc.

„Z celkového počtu pacientek je asi 70 procent estrogen pozitivních,“ říká doktor Ondřej Gojiš, který za výzkumvoblasti karcinomu prsu získal před třemi lety prestižní vědecké ocenění Česká hlava. „Na většinu z nich velice dobře zabírá hormonální terapie, asi u deseti procent žen však selhávala.

“ Proč tomu tak je, zjišťovali během výzkumu, který probíhal v letech 2008–2012 odborníci zOnkologické kliniky londýnské Imperial College právě v době, kdy zde byl doktor Gojiš na stáži.

Spolu s londýnskými lékaři se mu podařilo zjistit, že o účinnosti léčby rozhodují dvě skupiny proteinů obsažených v nádorových buňkách.

Ukázalo se, že tyto látky bílkovinné povahy dokážou ovlivnit nejen chování estrogenového receptoru, ale i účinnost podávaného léku.

Teorii potvrdily nejen laboratorní testy, ale i ojedinělý výzkum v praxi na nádorových buňkách získaných od 2700 onkologicky nemocných žen.

Za svůj objev tehdy získali Cenu Evropské onkologické společnosti a Evropské onko-chirurgické společnosti. Aotevřely tak cestu k hledání dalších léčebných postupů.

Nádor prsu - Vše o zdraví

Zdravý životní styl může ochránit i ženy, v jejichž rodinách se vyskytla rakovina prsu

18. 10. 2010 | Cancer Research UK

Zdravý životní styl pomáhá snižovat riziko vzniku rakoviny prsu i u žen s rodinnou anamnézou tohoto onemocnění. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu [1].

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Nádor prsu - Vše o zdraví

Ilustrační obrázek: freestocks.org (pexels.com)

Hlavním autorem nové studie, která byla právě publikována v odborném časopise Breast Cancer Research, je dr. Robert E.

Gramling, který působí jako docent rodinného lékařství, komunitního a preventivního lékařství na americké University of Rochester. Dr.

Gramling uvádí, že mnoho žen, jejichž blízká příbuzná onemocněla rakovinou prsu, se obává, že i jim hrozí vysoké riziko onemocnění, které se nedá nijak ovlivnit.

Z nové studie, která sledovala více než 85 000 postmenopauzálních žen (tzn. žen po přechodu), však vyplývá, že pravidelná tělesná aktivita, udržování přiměřené tělesné hmotnosti a omezení spotřeby alkoholu mohou snížit riziko karcinomu prsu i u žen, které mají genetickou predispozici k tomuto onemocnění.

Dr. Gramling společně se svým výzkumným týmem analyzoval údaje ze studie nazvané Women's Health Initiative Observational Study, která byla zahájena již v roce 1993.

Vědci se zaměřili na ženy ve věku 50–79 let, avšak ze svých úvah vyloučili ty, které již samy prodělaly rakovinu prsu – a také ty, jejichž blízká příbuzná byla diagnostikována s rakovinou prsu před 45.

rokem života, což může znamenat silnější genetickou predispozici.

U žen, v jejichž blízkém příbuzenstvu se vyskytla rakovina prsu po 45.

roce života, a které přitom dodržovaly tři preventivní zásady proti vzniku tohoto onemocnění (provozování tělesné aktivity pětkrát týdně po dobu alespoň 20 minut, udržování zdravé tělesné hmotnosti a omezení alkoholických nápojů na nejvýše jednu skleničku denně), byla zjištěna incidence rakoviny prsu 5,94 na 1000 člověkoroků (Pozn.).

To je statisticky významný rozdíl ve srovnání s ženami, v jejichž blízkém příbuzenstvu se rovněž vyskytla rakovina prsu po 45. roce života, ale které na rozdíl od první skupiny nedodržovaly žádné ze tří výše uvedených doporučení: v této skupině žen byla zjištěna incidence rakoviny prsu 6,97 případů na 1000 člověkoroků (Pozn.).

Vědci se ve své studii ovšem zabývali i ženami, které neměly rodinnou anamnézu rakoviny prsu – a opět je rozdělili do dvou skupin podle toho, zda dodržovaly či nedodržovaly tři výše uvedená doporučení pro prevenci tohoto zhoubného onemocnění. U žen, které žily zdravě, byla zjištěna incidence 3,51 případů na 1000 člověkoroků, zatímco u žen žijících nezdravě to bylo 4,67 případů na 1000 člověkoroků.

Výzkumníci tak došli k závěru, že dodržování tří uvedených zásad zdravého životního stylu výrazně snižuje riziko rakoviny prsu u všech žen – ať už se v jejich rodině toto onemocnění vyskytlo či nikoli.

„Musíme si uvědomit, že rodinná anamnéza rakoviny prsu může být částečně i důsledkem nezdravého životního stylu, který se v mnoha rodinách předává z generace na generaci,“ poznamenal dr. Gramling.

„Je obtížné určit, do jaké míry se na vzniku tohoto onemocnění podílejí geny, okolní prostředí a životní styl daného jedince.

Z naší studie však jasně vyplývá, že dodržování zásad zdravého životního stylu může pomoci i těm ženám, v jejichž rodinách se rakovina prsu vyskytla.“

Jessica Harrisová z britské organizace Cancer Research UK závěrem podotkla: „Výsledky tohoto výzkumu jsou dobrou zprávou nejen pro ženy, u jejichž blízkých příbuzných byla diagnostikována rakovina prsu.

Ať už se ve vaší rodině toto onemocnění vyskytlo nebo ne, zdravý životní styl vám pomůže omezit riziko jeho vzniku. Desítky let výzkumu opakovaně ukazují, že udržování zdravé tělesné hmotnosti, omezení spotřeby alkoholu a provozování nějaké tělesné aktivity může významně omezit riziko vzniku rakoviny prsu.

Tato nejnovější studie znovu zdůraznila, jak velký dopad může mít volba životního stylu na zdraví člověka.“

Reference

  1. Gramling R, Lash TL et al. Family history of later-onset breast cancer, breast healthy behavior and invasive breast cancer among postmenopausal women: a cohort study Breast Cancer Research 2010, doi: 10.1186/bcr2727

Poznámka překladatele

  • Člověkorok je statistický termín vyjadřující počet let, po které byl každý člen dané populace vystaven nějakému riziku, postižen určitým onemocněním apod. Pokud se tedy například v populaci 1000 osob objeví během 10 let 60 případů rakoviny prsu, pak incidence (neboli výskyt) tohoto onemocnění činí 6 případů na 1000 člověkoroků (60 případů děleno 10 let).

Klíčová slova: životní styl, rakovina prsu

Rakovina prsu se objevuje stále u mladších Češek. Symptomem nemusí být jen bulka

„Bylo mi čerstvých 29 let. Jednoho pátečního večera jsem si náhodou v prsu nahmátla bouličku a hned v pondělí jsem zašla ke svému gynekologovi.

Ten mě se slovy, že to v mém věku určitě není nic vážného, chtěl poslat domů. Trvala jsem ale na vyšetření, a tak mě nakonec poslal do mamologické poradny.

Po ultrazvuku a následné biopsii mi paní doktorka sdělila, že se bohužel jedná o agresivní karcinom prsu,“ začíná své vyprávění Petra. 

Přečíst článek ›

Po částečné operaci prsu nastoupila Petra na léčbu chemoterapií, z níž – jak sama přiznává – měla asi největši strach a obavy.

Počty: * Nádor prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u českých žen.* Každoročně je v Česku diagnostikováno 7 tisíc nových případů.* Podle lékařů je zhruba pět až deset procent případů rakoviny prsu spojeno se zděděnou genetickou mutací.

* Karcinom prsu postihuje stále častěji i ženy mladší 45 let – na vině jsou mimo jiné narůstající věk prvního těhotenství, ale také dřívější odhalení nemoci.

„V průběhu chemoterapií mi občas dobře nebylo, čekala jsem to ale daleko horší. K biologické léčbě jsem indikována nebyla. S nástupem na chemoterapii jsem si vzala v práci neschopenku. Bylo mi doporučeno z úst lékařů, že by bylo lepší během léčby zůstat doma.

V soukromém životě to občas bylo náročné, ale přítel, rodina a kamarádi mi moc pomohli a podrželi mě. Možná hlavně tím, že nikdo z nich nikdy nedal přede mnou najevo, že to nemusí dopadnout dobře.

A reakce okolí, když už to někdo věděl, byly až na pár výjimek přirozené a normální,“ popisuje Petra. 

I když po chemoterapii bylo vše na dobré cestě, genetické výsledky situaci změnily. Potvrdily totiž mutaci genu BRCA 1. U většiny zhoubných nádorů lékaři nevědíí, proč vznikají. U rakoviny prsu a vaječníku hraje svou úlohu dědičnost, a to právě mutace genu BRCA 1. Proto následovala okamžitá oboustranná mastektomie, včetně odebrání uzlin, a hormonální léčba.

„Teď to je už 5 let od diagnózy. Občas mám strach, že se nemoc vrátí a pravdou je, že stále probíhá hormonální léčba a mám za sebou také tři plastické operace. Nejdůležitější je se nevzdat, vstát, když vás něco srazí k zemi. Život za to určitě stojí. A to radím i ostatním ženám. A také to, aby poslouchaly své tělo a hlídaly si prsa,“ uzavírá Petra. 

Co je rakovina prsu? 

* Rakovina prsu je způsobena růstem rakovinných buněk v prsní tkáni. U žen bývá nejčastější, ale objevit se může i u mužů. Mezi nejčastější symptomy patří bulka, zatvrdnutí či ztuhnutí části prsu, krvavý výtok z bradavky nebo změny ve velikosti, tvaru a vzhledu prsu.

* V počátečních stadiích je nádor většinou tak malý, že se nedá nahmatat a je viditelný pouze na snímku z mamografu. Čím dříve je rakovina diagnostikována, tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti léčby.

Přečíst článek ›

* Inovativní léky proti karcinomu prsu dnes dokážou působit na jednotlivé části specifické pro nádorové buňky. Studie Inovace pro život ukázala, že prevence, inovativní postupy a inovativní léky pomohly prodloužit život pacientek ve všech stadiích onemocnění. 

* Rakovina prsu je dnes diagnostikována v časnějších stadiích než dříve, a to především díky vysoce výkonnému programu screeningu tohoto onemocnění. Biologická léčba se soustřeďuje do komplexních onkologických center. Díky vysoce specializované péči klesá nutnost dlouhodobé hospitalizace. Pomoc můžete najít u Aliance žen s rakovinou prsu.

Tip pro zdraví: Samovyšetření prsouPřed zrcadlem si zkontrolujte, zda vaše prsa vypadají stejně jako minule. Zvedněte ruce nad hlavu a podívejte se znovu. Sledujte, zda nemají jiný tvar, velikost, jinou barvu kůže nebo jinou strukturu. Na prohmatání prsou používejte konečky prstů.

Nejprve jimi zakružte povrchově a potom trochu do hloubky. Nezapomeňte i na podpaží a prostor kolem klíční kosti. Prsa vyšetřujte vždy opačnou rukou – pravou rukou levý prs a naopak. Metodu je dobré opakovat vsedě i vestoje a nakonec na boku vleže. Nezapomeňte zkontrolovat bradavky, zda nedošlo ke změně tvaru či barvy.

Samovyšetření opakujte pravidelně každý měsíc.

Pokud jste nahmatali bulku s nepravidelnými okraji kdekoliv v prsu či v podpaží nebo jste si všimli zarudnutí, otoku kůže, nehojícího se vředu nebo čehokoli neobvyklého, nemusíte hned panikařit! Ne vždy to znamená něco hrozného, ale je vhodné navštívit co nejdříve lékaře.

Názor odborníka: doc. MUDr. Jana Prausová, Phd., MBA (předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP)

 Základem terapie karcinomu prsu jsou tři léčebné modality: chirurgie, radioterapie a farmakoterapie. Farmakoterapie, dnes indikovaná u pacientů s karcinomem prsu, je stále chemoterapie, dále je zde léčba biologická, terčová nebo cílená a nově také imunoterapie.

Terčová, biologická nebo cílená léčba je skutečně směrována na konkrétní struktury buňky nebo tkáně. Tudíž nepůsobí tak toxicky na zdravé buňky a tkáně.

Imunoterapie nastartuje nebo odbrzdí přirozeně kontrolovanou imunitu vlastní organismu a nastartuje ji proti cizorodým nádorovým buňkám. 

‚Škoda, že paní nepřišla o rok dřív.‘ Kvůli covidu ubylo žen, které chodí na prevenci rakoviny prsu

„Najednou jsem prostě měla strašný strach. Takové to když nevíte, jestli tady za pět let budete. Mám malé děti, takže tohle je šílené,“ svěřuje se Českému rozhlasu Region čtyřicátnice Kristýna Slavíková. „Pro mě to byl šok. Myslela jsem si, že mi to nehrozí. To byla ta největší darda. Že to dopadá na každého bez výjimky.“

Čeští vědci nutí rakovinné buňky ‚páchat‘ sebevraždu. Lék Mitotam čeká druhá fáze testování

Číst článek

Bulku si v prsu nahmatala asi před rokem a půl. Náhodou. Účastnila se pracovní akce zaměřené právě na prevenci rakoviny prsu. Tam si na figuríně zkusila, jak nádor odhalit. A nedlouho poté ho objevila i u sebe.

Před Vánoci šla k lékaři, výsledky přišly po Novém roce. Nález byl pozitivní. „Čekala mě dlouhá série léčby. První byla operace a odebrání jednoho prsu. Pak chemoterapie. Pak ozařování, pět týdnů každý den. Do toho přišel covid. Děti jsme měli doma, domácí výuka, manžel doma. Bylo to opravdu docela zajímavé a náročné,“ říká dnes už se smíchem.

Kristýna Slavíková naštěstí s nálezem neváhala, a nádor tak neměl šanci se rozrůst: „Nedokážu popravdě říct, jak by to bylo, kdyby byl covid v tom největším omezení a já si to našla. Vůbec nevím, jestli bych takhle rychle a akčně někam šla.“

Zajímavé:  Otovent - Vše o zdraví

Pokročilejší nádory

Mnoho žen během pandemie přemýšlelo obdobně jako Kristýna Slavíková. A na prevenci tak nešly. Pokles zájmu o preventivní prohlídky zaznamenali i v mammacentrech skupiny Medicon. Screeningová pracoviště mají celkem čtyři – tři z toho jsou v Praze a jedno v Benešově u Prahy. Až na krátký výpadek byla centra otevřená. Přesto ubylo 15 až 20 procent preventivních prohlídek.

„Trend byl v takových vlnách. Jak se opatření uvolnila, přes léto a kolem Vánoc, tak pacientky chodily. My jsme ale začali zjišťovat během ledna a února letošního roku, že chodí s pokročilejšími nádory,“ říká vedoucí lékařka mammacenter Regina Šírová.

Regina Šírová začala s mammární diagnostikou v roce 1998. Posledních 15 let jezdí pracovat i do zahraničí, zpět do Česka se tak snaží přenášet věci, které v zahraničí fungují. | Foto: Jaroslav Hroch | Zdroj: Český rozhlas

Podle ní šlo o kombinaci žen, které na prevenci obecně nechodí a bojí se jít i na vyšetření, a těch, které kvůli pandemii nepřišly na vyšetření, nebo přijít ani nemohly. „Řekla bych, že 40 procent mohlo být způsobeno covidem,“ dodává Šírová. Teď už se podle ní situace zlepšuje.

Její slova potvrzují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Počet mamografických vyšetření klesl v prvním, druhém a čtvrtém čtvrtletí 2020. Ve třetím čtvrtletí naopak počet vyšetření narostl. Největší propad za rok 2020 pak byl v dubnu.

Milion Evropanů bez diagnózy

Kromě menších počtů preventivních vyšetření ale také klesl počet pacientek s rakovinou prsu. Ukazují to třeba data pojišťovny VZP. V roce 2018 bylo u této pojišťovny 57 023 pacientů, kteří měli diagnostikovanou rakovinu prsu (údaje zahrnují i muže, u těch je ale rakovina prsu vzácná). O rok později to bylo 57 474 pacientů. Během pandemického roku 2020 klesl počet pacientů na 54 852.

Neznamená to ale, že by ve skutečnosti pacientek s rakovinou prsu ubylo. „Vzhledem ke zvyšujícímu se věku populace se počet nádorů, incidence, zvyšuje.

A zvyšuje se i prevalence, tedy kolik je v danou chvíli lidí s onkologickým onemocněním.

Jestli rok 2020 je v tom záchytu nižší, tak je vidět, že něco není v pořádku,“ upozorňuje koordinátorka pacientské organizace Hlas onkologických pacientů Ivana Plechatá.

Mamograf umožňuje prohlédnout prso z více úhlů a lékařům tak pomáhá lépe diagnostikovat případné nádory | Foto: Jaroslav Hroch | Zdroj: Český rozhlas

„My nechceme strašit, ale logicky z toho vyplývá, že pravděpodobně je spousta lidí, kteří nevědí, že mají nádorové onemocnění. A to je riziko, že se na to přijde v pozdější době a léčba bude problematičtější,“ dodává Plechatá.

Kvůli výpadku onkologické péče proto Evropská organizace pro rakovinu (European cancer organisation) spustila kampaň Čas jednat.

Podle dat organizace je totiž v Evropě až milion lidí, kteří kvůli covidu nemají diagnostikovanou nějakou formu rakoviny. V Evropě také nebylo provedeno až 100 milionů preventivních vyšetření.

A jeden z pěti pacientů s rakovinou nebyl operovaných nebo nedochází na chemoterapii.

‚Proč se bála?‘

Za poklesem vyšetření i nálezů karcinomu prsu v Česku je pandemie. Důvodů je několik. Tím prvním je, že se některé ženy, hlavně ty starší, bály nákazy, a vyšetření proto odkládaly.

Lékařka Regina Šírová ukazuje na nádor. Ačkoli pro laika nevypadá místo nijak odlišně od ostatních, diagnostičky jej dokážou díky screeningové mammografii odhalit | Foto: Jaroslav Hroch | Zdroj: Český rozhlas

„Kdy jsem si sama pro sebe v duchu musela říct ‚Škoda že ta paní nepřišla o rok dřív. Sakra proč s tím zůstala doma, vždyť si to hmatala. Proč se bála?‘ Byla to starší paní, a když jsem se jí na to ptala, tak odpověděla, že se bála nákazy koronavirem,“ přibližuje jeden takový příběh přední česká odbornice na rakovinu prsu Miroslava Skovajsová, která se prevencí zabývá od roku 1988.

Jenže kvůli zahlceným nemocnicích i praktickým lékařům se některé ženy ani nemohly domoci vyšetření. „Byla to žena po porodu, kojící. Ale jak některá pracoviště byla zavřená, tak jí dlouho trvalo, než našla otevřené pracoviště,“ dodává Skovajsová.

S tím souhlasí i Ivana Plechatá.

Ale zároveň k tomu dodává, že výpadek péče nebyl během roku 2020 tak dramatický jako jinde: „U nás se to z hlediska onkologické péče zvládalo v porovnání s některými evropskými státy relativně dobře ještě v září i v říjnu.“ Jenže s rapidním šířením koronaviru po Novém roce začala vypadávat péče o onkologické pacienty i v Česku. Data za rok 2021 však ještě nejsou k dispozici.

Papírová žádanka bariérou 

Dalším problémem pak je i nedostatečná digitalizace českého zdravotnictví. „Jako velká bariéra vyšetření v covidové době se ukázala papírová žádanka.

Aby pojišťovna vyšetření zaplatila, tak vyžaduje originál s razítkem od praktického lékaře nebo gynekologa. A tam často došlo k tomu, že se ženy k té žádance nedostaly.

I když by rády na vyšetření šly,“ upozorňuje ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu Štěpánka Pokorná.

Kubek: Dopad pandemie uvidíme na onkologických pacientech, přijdou až v pokročilých stadiích rakoviny

Číst článek

U nádorových onemocnění ale hraje velkou roli čas. Zejména u mladších pacientek rozhodují i týdny. Odklad (preventivních) vyšetření tak může pro ženy znamenat nejen větší komplikace s léčbou, rozšíření rakoviny i do jiných míst v těle, ale také jsou pak lékařské zákroky dražší. A to v době, kdy zdravotní pojišťovny kvůli covidu vyčerpávají své finanční polštáře.

Oslovené odbornice tak urgují ženy, aby vyšetření neodkládaly. Preventivní screeningy v odborných mamodiagnostických centrech jsou zdarma pro všechny ženy nad 45 let jednou za dva roky.

Prevence dokázala stlačit počet zemřelých žen po svém zavedení o třetinu. Přesto jich v roce 2018 na rakovinu prsu zemřelo 1621. V tom samém roce onemocnělo 7182 žen. Zhoubný nádor prsu je u žen nejčastější forma rakoviny. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky tvořil 26,5 % všech nových onemocnění.

Základní informace o rakovině prsu

  1. Průvodce pacienta
  2. Diagnózy
  3. Rakovina prsu
  4. Rakovina prsu – základní informace

Většinu typů rakovin prsu lze úspěšně léčit, pokud jsou zachyceny včas.

Nejdůležitějším faktorem při rozhodování o tom, jak tuto nemoc nejlépe léčit, je přesná znalost prediktivních faktorů, které pomohou určit léčebný postup indikovaný pro dané onemocnění.

Je pravděpodobnější, že pokud cílíme na konkrétní typ rakoviny, dosáhneme pozitivního efektu léčby. 2,3

Podle přítomnosti receptorů (proteinů), které se vyskytují na povrchu rakovinných buněk, existuje několik typů rakoviny prsu. Tyto receptory hrají důležitou roli při vzniku a vývoji nádoru, protože dávají buňkám signál, aby rostly a dělily se. Léčba je proto navržena tak, aby se zablokovaly ty receptory, které jsou u daného typu rakoviny pozitivní.

  • Karcinom prsu s pozitivitou hormonálních receptorů (HR) HR-pozitivní karcinom prsu je nejčastějším typem rakoviny prsu, představuje až 80 % případů rakovin prsu.4 Rakovina prsu je považována za HR pozitivní, pokud nádorové buňky na svém povrch mají receptory pro hormony estrogen a/nebo progesteron, označují se ER a PR. Jsou to místa na nádorových buňkách, kde se vážou ženské pohlavní hormony, které jsou přítomny v krvi. Ty potom působí na nádorovou buňku jako růstový faktor. Dá se toho využít v léčbě zhoubného nádoru. Pacientkám s karcinomem prsu s pozitivními hormonálními receptory se podávají léky, které ovlivňují tvorbu pohlavních hormonů nebo brání v jejich vazbě na příslušné receptory na povrchu nádorových buněk. Nádorová buňka potom odumře.
     
  • HER2-pozitivní karcinom prsu HER2-pozitivní karcinom prsu představuje přibližně 15 % případů rakoviny prsu.5 Vyznačuje se přítomností nádorových buněk, které produkují v nadměrném množství HER2 protein. Tento typ rakoviny prsu může být mimořádně agresivní. Pokud se neléčí, je spojen s rychlejší progresí onemocnění a horšími šancemi na přežití ve srovnání s HER2-negativním karcinomem prsu. Dnes je k dispozici léčba, která přesně cílí na HER2 receptory a blokuje signály, které způsobují růst a množení rakovinných buněk.
     
  • Triple-negativní karcinom prsu Triple-negativní karcinom prsu (TNBC) představuje přibližně 10–20 % všech případů rakoviny prsu.4 U tohoto typu rakoviny nejsou přítomné ani estrogenové, ani progesteronové receptory, ani se netvoří nadměrné množství HER2 proteinu. Mechanismy vzniku tohoto typu rakoviny jsou tak z velké části neznámé, proto je léčba tohoto karcinomu prsu obzvláště náročná. Pacientky mohou dobře reagovat na chemoterapii, ale celkově jsou možnosti léčby omezené a rakovina má tendenci se vracet.4

Znalost typu rakoviny prsu je velmi důležitá. Některé možnosti léčby, jako je chirurgická léčba a radioterapie mohou být u různých typů rakoviny prsu podobné, ale farmakologická léčba, do níž patří chemoterapie, hormonální terapie a cílené terapie, se bude u jednotlivých typů rakoviny lišit.4

Genová mutace genu BRCA1 a BRCA2

Okolo 5–10 % zhoubných nádorů prsu může vzniknout na základě dědičné dispozice.6 Dnes jsou genetici schopni vyšetřit určité geny a odhalit případnou poruchu jejich funkce. Je známo, že ženy, které zdědily chybu v genu BRCA1 nebo BRCA2, mají mnohonásobně vyšší riziko onemocnění nádorem prsu nebo vaječníku než ostatní populace.6

Pokud si žena najde v prsu bulku nebo jiný neobvyklý útvar, je nutné provést vyšetření, která pomohou objasnit, zda se jedná o zhoubný nádor prsu, či nikoliv. Tato vyšetření zahrnují mamografii, ultrazvuk prsů, případně magnetickou rezonanci a klinické vyšetření lékařem.6

Po stanovení diagnózy lékař sdělí pacientce kromě typu také stádium nemoci. Řekne jí, jak je nádor velký a zda došlo k rozšíření rakoviny po těle do okolních tkání, takzvaným metastázám.

Stádium je důležité z toho důvodu, že pomáhá odborníkům vybrat pro danou pacientku nejlepší možnou léčbu.

Obvykle platí, že čím je rakovina pokročilejší, tím hůře se léčí a tím je její prognóza obvykle horší.7
 

  • Časný karcinom prsu Většina případů rakoviny prsu je diagnostikována v časném stadiu, tedy předtím, než se rakovina rozšíří do okolních tkání. Nádorové onemocnění se omezuje na prsa a/nebo mízní uzliny.2 Pokud je rakovina prsu léčena v tomto časném stádiu, může být potenciálně vyléčitelná.8 Léčebný postup je u časného karcinomu komplexní a může zahrnovat systémovou léčbu před chirurgickým zákrokem i po něm a radioterapii. Cílem léčby je odstranit rakovinné buňky a zabránit jejich návratu.
     
  • Pokročilý karcinom prsu Některým pacientkám je však bohužel rakovina prsu diagnostikována v pokročilém stádiu, u některých z nich může dojít k návratu nebo zhoršení časného onemocnění. U pacientek, u nichž se rakovina rozšířila do dalších částí těla, jako je mozek nebo játra, již bohužel není možné úplné vyléčení. Cílem léčby u těchto žen je co nejvíce prodloužit jejich život a zároveň zmírnit symptomy onemocnění a nežádoucí účinky léčby tak, aby se cítily co možná nejlépe.7
Zajímavé:  Novo-passit sol. 1x200ml – vše o zdraví

Snížit riziko rakoviny prsu můžete například zdravým životním stylem a pravidelným cvičením.6

Jestliže vám lékař sdělil diagnózu rakoviny prsu, ptejte se a mluvte s ním o moderních diagnostických metodách a o možnostech personalizované zdravotní péče.

1  Estimated number of new cases in 2018, worldwide, females, all ages. International Agency for Research on Cancer. Cancer Today. http://gco.iarc.fr/ (Naposledy navštíveno 18.9.2018) 2  SEER: http://seer.cancer.gov/statfacts/html/breast.html (Naposledy navštíveno srpen 2018) 3  Dawood S, et al. J Clin Oncol 2010;28,1:92-98 4  WebMD: http://www.webmd.com/breast-cancer/breast-cancer-types-er-positive-her2-positive (Naposledy navštíveno srpen 2018) 5  Tesařová. P. Cílená léčba karcinomu prsu; Remedia 2016; 26: 171-179 6  O nádorech prsu. Linkos.cz. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/nadory-prsu-c50/o-nadorech-prsu/ (Naposledy navštíveno 13. 9. 2018) 7  Treatment of Stage IV (Metastatic) Breast Cancer. Cancer.org. https://www.cancer.org/cancer/breast-cancer/treatment/treatment-of-breast-cancer-by-stage/treatment-of-stage-iv-advanced-breast-cancer.html (Naposledy navštíveno 19.9.2018)

8 . Wolff AC and Davidson NE. Curr Treat Options Oncol 2000; Aug;1(3):210-20

Karcinom prsu

Primárně se léčba zářením používá pouze u pokročilých nádorů, u kterých není chirurgická léčba z jakýchkoli důvodů proveditelná. Po jejím ukončení a zmenšení rozsahu nádorového postižení může být dodatečně proveden chirurgický výkon.

Častěji se radioterapie provádí jako doplňující a zajišťovací léčba po předcházející operaci.

Děje se tak v případech, kdy při podrobném vyšetření operačně odstraněných tkání existuje podezření, že nádor v některých místech mohl klinicky nepozorovatelně přesáhnout hranice operačního výkonu.

K léčbě zářením se v současné době používají vysoce specializované přístroje, které vytvářejí vysokoenergetické rtg nebo částicové záření.

Moderní přístrojová technika umožňuje naplánovat ozařování tak, aby se maximum záření dostalo do nádorové tkáně a minimum bylo zachyceno ve zdravých tkáních.

Riziko trvalého poškození zdravých tkání při protinádorové léčbě zářením je proto minimální. V žádném případě v rámci protinádorové léčby zářením nehrozí riziko nemoci z ozáření.

Systémová léčba u karcinomu prsu

Pokud před operací nebo provedením radioterapie došlo k šíření nádorových buněk lymfatickými nebo krevními cestami, mohou vznikat vzdálená dceřiná ložiska (metastázy), jejichž léčba přesahuje možnosti jak chirurgického řešení tak radioterapie. V těchto případech je zapotřebí použít léčbu, která dokáže ovlivnit nádorové buňky v kterékoli části lidského těla. Hovoříme o systémové léčbě. K té patří:

  • léčba hormonální
  • léčba cytostatická (chemoterapie)
  • biologicky zacílená léčba

Hormonální léčba

Princip hormonální léčby karcinomu prsu se opírá o fakt, že karcinom prsu je při svém vzniku nádorem závislým na hormonální stimulaci. Stimulujícími hormony, jak jsme zmínili již dříve, jsou estrogeny.

Aby estrogeny mohly účinně působit na buňky prsní tkáně musí mít na svém povrchu specifické struktury, na které se estrogeny mohou navázat a tak zprostředkovat stimulační účinek.

Tyto struktury označujeme jako hormonální receptory, které v případě prsní žlázy a karcinomu prsu rozlišujeme na:

  • estrogenní receptory
  • progesteronové receptory

Jednou z možností hormonální léčby karcinomu prsu je použití látek, které jsou svoji strukturou podobné estrogenům, ale po navázání na hormonální receptory nevyvolávají stimulační účinek, naopak účinek estrogenů blokují. Tyto látky označujeme jako antiestrogeny nebo látky selektivně ovlivňující estrogenní receptory (SERM). Touto léčbou dosáhneme zastavení množení nádorových buněk a růstu nádoru.

Jinou možností hormonální léčby karcinomu prsu je snížení dostupnosti estrogenů pro receptory nádorových buněk. U žen před menopauzou jsou estrogeny tvořeny převážně ve vaječnících. Odstranění vaječníků (ovarektomie) vede k rychlému a trvalému poklesu hladin estrogenů.

Kromě chirurgického odstranění lze dosáhnout útlumu produkce estrogenů v jinak funkčních vaječnících podáváním chemických látek, které jsou schopny tvorbu estrogenů utlumit. Jedná se o vysoce účinné látky, jejichž účinek trvá po dobu jejich podávání. Zatímco odstranění vaječníků vede k trvalému a nevratnému zastavení tvorby estrogenů, podávání chemických látek s tlumivým účinkem (tzv.

LHRH superagonisté nebo antagonisté) vede k dočasnému útlumu, který vymizí, jakmile léčbu těmito látkami ukončíme.

Po menopauze tvorba estrogenů ve vaječnících ustává, nicméně estrogeny se mohou nadále tvořit, byť ve výrazně menším množství, v některých jiných tkáních, především v tukové tkáni. Možnosti působení takto vznikajících estrogenů můžeme zabránit podáváním látek, které blokují přeměnu výchozích látek (prekurzorů) na konečnou látku, estrogen.

Jedním z vysoce účinných mechanismů je inhibice enzymu aromatázy, zajišťující přeměnu prekurzorů na estrogen. Inhibicí aromatázy tak snížíme koncentraci estrogenů a jejich dostupnost pro hormonální receptory nádorových buněk. Další možností je inhibice tvorby estrogenních receptorů.

Pokud zamezíme novotvorbě estrogenních receptorů, snížíme nebo zcela zablokujeme stimulační působení přítomného estrogenu na nádorové buňky.

Jsou-li nádorové buňky zbaveny stimulačního účinku estrogenů, odumírají a rozpadají se, takže může dojít k úplnému vymizení existujících nádorových ložisek.

Vzhledem k rozhodující úloze hormonálních receptorů je hormonální léčba u karcinomu prsu určena pouze pro ty případy, kdy v nádorové tkáni prokážeme přítomnost hormonálních receptorů. Pokud v nádorové tkáni nejsou estrogenní ani progesteronové receptory zjistitelné, je hormonální léčba neúčinná a nepoužívá se.

Možnosti hormonální léčby karcinomu prsu:

  • Chirurgické odstranění vaječníků (ovarektomie) – použití u žen s karcinomem prsu před menopauzou.
  • Léčba pomocí LHRH superagonistů/antagonistů – použití u žen s karcinomem prsu před menopauzou.
  • Anitiestrogeny / SERM – použití u žen s karcinomem prsu po menopauze jako samostatná léčba, u žen před menopauzou lze použít pouze po předchozí ovarektomii nebo v kombinaci s LHRH superagonisty/antagonisty.
  • Inhibitory aromatázy – použití u žen s karcinomem prsu po menopauze jako samostatná léčba, u žen před menopauzou lze použít pouze po předchozí ovarektomii nebo v kombinaci s LHRH superagonisty/antagonisty Selektivní inhibice novotvorby estrogenních receptorů (SERD).

Použití hormonální léčby u nádorů s pozitivitou hormonálních receptorů

Adjuvantní hormonální léčba karcinomu prsu je léčbou, která navazuje na základní léčbu s cílem posílit její léčebný účinek. V současné době je doporučeno, aby adjuvantní hormonální léčba trvala bez přerušení minimálně 2 roky, nicméně 5-ti letá léčba poskytuje ještě lepší výsledky z hlediska dlouhodobého přežití než 2-letá léčba.

Adjuvantní hormonální léčba snižuje pravděpodobnost znovuvzplanutí nádorového onemocnění, snižuje riziko vzniku nového nádoru ve druhém prsu a prodlužuje celkovou dobu přežití. Výhodou hormonální léčby je minimum obtěžujících nežádoucích účinků. Léčba je vcelku dobře snášena.

Plně účinná je adjuvantní hormonální léčba pouze v případě, kdy probíhá po celou dobu bez přerušení.

Hormonální léčba metastazujícího karcinomu prsu je určena pro léčbu nádorů s pozitivními hormonálními receptory, u nichž došlo k vytvoření druhotných dceřiných ložisek (metastáz) nebo k opětovnému objevení se nádoru v oblasti dříve odstraněného primárního nádoru (recidiva). V těchto případech se délka hormonální léčby řídí odpovědí nádorových metastáz. Pokud na léčbu dobře odpovídají a pacientka léčbu dobře snáší, podává se hormonální léčba bez přerušení až do úplného klinického vymizení nádorových metastáz, případně ještě 2-3 měsíce po jejich vymizení. Avšak pokud při hormonální léčbě dojde k dalšímu zvětšování existujících metastáz anebo objevení se nových ložisek je léčba považována za neúčinnou a je ukončena. Následuje jiná systémová léčba (chemoterapie, biologická cílená léčba).

Neoadjuvantní hormonální léčba karcinomu prsu je v současné době užívána jen omezeně, a to u pokročilých a obtížně nebo zcela neoperovatelných nádorů. Jejím cílem je dosáhnout výrazného zmenšení nádoru a umožnit jeho následné chirurgické odstranění.

Délka neodadjuvantní hormonální léčby se řídí podle odpovědi nádoru na léčbu. Snahou je dosáhnout co největšího zmenšení rozsahu nádorového postižení prsu.

Nicméně pokud v průběhu prvých 4-8 týdnů léčby není patrná žádná odpověď, nebo pokud se nádor dále zvětšuje, je nutné léčbu ukončit a přistoupit neprodleně k léčbě zářením, případně jiné systémové léčbě.

Léčba cytostatická (chemoterapie)

Cytostatika jsou obecně chemické látky, které různým způsobem narušují buněčné pochody, zastavují buněčné dělení, případně podněcují odumírání poškozených buněk. V případě karcinomu prsu se chemoterapie používá především u nádorů, kde nebyla prokázána přítomnost hormonálních receptorů.

Společnou vlastností cytostatik je to, že jejich účinek není specifický a že působí i na zdravé buňky různých tkání a orgánů. Na cytostatika reagují nejvýrazněji buňky, které se nejvíce a nejrychleji množí.

Zatímco v případě působení na nádorové buňky je jejich poškození a odumírání vítané, v případě působení cytostatik na zdravé buňky dochází ke vzniku různých nežádoucích vedlejších účinků, které jsou pacientkami špatně snášeny a někdy mohou být i závažné.

Ze zdravých buněk jsou vůči působení cytostatik nejvnímavější krevní buňky (především bílé krvinky), buňky střevní sliznice, buňky vlasových váčků. Některá cytostatika pak vykazují selektivní toxicitu vůči jaterním nebo ledvinným buňkám, případně i buňkám srdeční či nervové tkáně.

Nicméně při správném léčebném postupu tyto nežádoucí účinky obvykle po ukončení chemoterapie odeznívají. Navíc v současné době existují možnosti jak mnoha nežádoucím účinkům předcházet nebo je tlumit. To přispívá nejen k lepší snášenlivosti cytostatické léčby, ale také ke zvýšení jejího léčebného účinku.

Cytostatická léčba se obdobně jako léčba hormonální používá buď jako léčba adjuvantní, neoadjuvantní nebo jako léčba recidivujícího nebo metastazujícího nádoru. V případě adjuvantní chemoterapie je oproti adjuvantní hormonální léčbě rozdíl v délce trvání. Adjuvantní chemoterapie obvykle trvá významně kratší dobu, v průměru 6 měsíců.

Biologicky zacílená léčba

Většina nádorových onemocnění, mezi nimi i karcinom prsu, vzniká v důsledku nahromadění různých změn v biologické výbavě buněk zdravých tkání a orgánů. Jedná se především o změny, které ovlivňují buněčné dělení, funkční vyzrávání buněk a jejich schopnost dlouhodobého přežívání.

Pokud jsme schopni určit, které z buněčných změn se na vzniku nádoru podílí, můžeme vyvinout a následně léčebně využívat látky, které cíleně zablokují působení těchto změn.

Ve srovnání s cytostatiky, je účinek biologicky zacílené léčby zaměřen proti nádorově změněným buňkám a buňky zdravých tkání ovlivňuje minimálně.

Přesto i tyto vysoce účinné léčebné přípravky mohou vyvolávat pro ně specifické nežádoucí účinky, které však většinou nebývají závažné a mnohdy při pokračující léčbě odeznívají.

Psychická zátěz související s diagnózou karcinomu prsu a jeho léčbou

Pro většinu žen sdělení diagnózy karcinom prsu podvědomě znamená cosi jako vyslovení rozsudku smrti. Přestože dnes pro více než 80 % žen s karcinomem prsu existuje možnost žít dále minimálně 5 let, a pro více než polovinu možnost žít dále minimálně 10 let, zůstává diagnóza karcinomu prsu nadále velmi silným negativním faktorem, vyvolávajícím zděšení, úzkost nebo depresi.

Ženy, u nichž byl zjištěn zhoubný nádor prsu a které stojí před rozhodnutím podstoupit nezbytnou léčbu, potřebují významnou psychickou podporu, jak ze strany svých nejbližších, tak ze strany zdravotníků.

V kritických obdobích není třeba se obávat ani dočasné podpůrné léčby pomocí přípravků určených k psychickému zklidnění, snížení napětí a strachu.

Rychlé zklidnění, snížení či potlačení úzkosti nebo deprese, které farmakoterapie nabízí, může ženě pomoci k rychlejšímu obnovení psychické rovnováhy a posílit její schopnost aktivního přístupu k nezbytné léčbě i k životu samotnému.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *