Nemoc alzheimer – Vše o zdraví

Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina – amyloid beta, ktera se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.

Důvody, proč se tyto procesy začnou dít a co je spouští, jsou zatím neznáme a stali se předmětem výzkumu vědců po celém světě. Říkáme, že onemocnění je neurodegenerativní a považuje se za nejčastější formu demence. To jednoduše znamená úbytek intelektu.

Abychom však nepaušalizovali, musíme dodat, že ne každý, u koho pozorujete úbytek intelektu a mozkové síly trpí Alzheimerovou nemocí.

Jaké má Alzheimer příznaky?

Příznaky Alzheimerovi nemoci dělíme do několika skupin podle stádia, ve kterém se nemocný nachází. Charakteristické je, že se postupem času mění k horšímu, až nakonec pacient ztratí samostatnost a je odkázaný na pomoc druhého. Včasným testováním se však dá mnohé ovlivnit. Navštivte naše Alzheimer konzultační centrum.

První příznaky přicházejí plíživě a ze začátku jim okolí nepřipisuje žádný význam. Říká se, že pro staršího člověka je normální, když něco zapomene, neumí ovládat nové spotřebiče nebo si plete jména. Opak je ale pravdou, a proto každou změnu chování pečlivě vnímejte. V raném prvním stádiu se soustřeďte na tyto první příznaky:

Zapomínání

Každý z nás na něco někdy zapomene. Konec konců, jde o přirozený obranný mechanismus mozku proti přepracování. Zdravý člověk si vzpomene později, protože má dobrou paměť, člověk s Alzheimerovou nemocí si nevzpomene už vůbec.

Odkládání věcí na jiné místo

Opět ruku na srdce, taky někdy nevíme, kde máme mobil nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí odkládá věcí na místa, kam vůbec nepatří, ukládá třeba jídlo do pračky, klíče do mikrovlnné trouby nebo šperky do ledničky.

Obtížné dorozumívání a problémy s řečí

Nemocný člověk si nevzpomene ani na jednoduchá slova nebo je nahradí jinými, takže věta pak ani nedává smysl. Opět si říkáte to se mi stává, že nemohu najít to správné slovo. Pokud se pak umíte plynule vyjádřit i bez onoho slova a nahradit ho jiným, máte paměť v pořádku.

Místní dezorientace aneb bloudění na známých místech

Člověk s Alzheimerovu nemocí se ztratí na místech, které dříve dobře znal. Ztratí se třeba ve vlastní ulici. Neví, kterým směrem se vydat domů a může zabloudit ještě víc.

Časová dezorientace

Pacient s diagnozou Alzheimer se v čase těžko orientuje. Kouká na hodiny, ale nevybavuje si, co daná čísla nebo poloha ručiček znamenají. Nefunguje to ani opačně.

Když ho požádáte, aby nakreslil hodinový ciferník a naznačil čas deset hodin a deset minut, může to dopadnout všelijak.

Nepamatuje si, jaký je zrovna den, měsíc nebo rok, zato si do detailu pamatuje příhody, které se staly před 20 lety.

Změny v náladě

Takové změny jsou opět něčím, co o čem si pomyslíte, že určitě máte. Dobrá nebo špatná nálada se u zdravého člověka váže na emoce a události kolem něj. U člověka s Alzheimerovou nemocí přichází tato změna náhle, bez podnětů a bezdůvodně propadnou úzkosti, strachu nebo depresi.

Změny osobnosti

Osobnost se taky časem mění. Postoje a názory, které máte dnes, jste možná před časem neměli o pár let mohu být zase jiné. U člověka s Alzheimerovou nemocí se objeví několik vlastností jako jsou zmatenost, podezíravost, vztahovačnost, sobeckost.

Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky

Každý máme občas nechuť do práce, nic se nám nechce a potřebujeme si odpočinout. Rychle to ale přejde a vy opět s chutí pracujete.

Člověk s Alzheimerovou nemocí se už nevěnuje koníčkům, které ho předtím bavily, do všeho ho musíte pobízet a potřebuje mít kolem sebe podněty. Pokud tomu tak není, může upadnout do pasivity.

Pacient strádá i společensky a vyhýbá se lidem. Má strach, že se bude cítit nepříjemně a že si okolí všimne jeho potíže.

Zhoršené abstraktní myšlení

Pod tím si například představte situaci, kdy pacient vidí čísla na svém účtu, ale neví, co znamenají a co s nimi má dělat. Placení účtů tak představuje problém. Problematické může být i vaření a příprava jídla, protože si nevybaví postup.

Zhoršené vykonávání každodenních činností

Člověk s Alzheimerovou nemocí se například komicky oblékne a dá si několik vrstev svetrů, čepici v létě nebo pyžamo v zimě. Potíže mu může dělat i osobní hygiena, nákupy, používání spotřebičů a jiné každodenní činnosti.

Druhé stádium Alzheimera

V druhém, středním stádiu se prohlubují potíže, které se již projevují v prvním stádiu. Pacient v tomto stádiu nemoci potřebuje pomoc při osobní hygieně a oblékání, pomoc s nákupem, při jídle a na procházce.

Nemůže zůstat dlouho bez dozoru, protože může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku.

Práce s takovým člověkem může být někdy i vyčerpávající, protože se prohlubují i změny osobnosti, zmatenost, je podezíravý a špatně se s ním komunikuje. Má myšlenky, ale nenapadají ho slova, kterými by je vyjádřit.

Třetí stádium Alzheimera

Třetí, pozdní stádium je pro okolí hodně náročné protože takový pacient vyžaduje neustálou péči. Nepoznává své blízké a nerozumí, co se kolem něj děje.

Není schopen souvisle komunikovat a neumí vyjádřit své potřeby. Má potíže při chůzi, s příjmem potravy a tekutin, a proto tělesně chřadne.

Často tento stav doprovází i inkontinence moči a stolice, hubnutí, poruchy spánku, připoutání na vozík nebo lůžko.

Tip BENU: Porovnejte současný stav paměti se stavem v minulosti pomocí rychlého testu Změněných schopností seniora

Dědičnost

Aby vědci definitivně odhalili, do jaké míry je Alzheimerova nemoc dědičná, budou potřebovat ještě řadu let. Existuje souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci.

To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás.

Na rozvoj mají velký vliv i vnější podmínky jako jsou výživa, pohybové aktivity, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity.

Léčba Alzheimerovy nemoci

V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnoza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni.

Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku.

Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.

K léčbě se používá extrakt z ginkgo biloby, který pomáhá zlepšit prokrvení mozku a využití glukózy pro mozkovou činnost. Nejlepší je začít s užíváním tohoto léku již v raném stádiu a podpořit tím činnost mozku. Z léků vázaných na lékařský předpis jsou to kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy).

Blokují činnost enzymu, který acetylcholin rozkládá a zvyšují množství acetylcholinu a tím i fungování mozku. Tyto léky v počátečním a středním stádiu nemoci předepisuje neurolog, geriatr nebo psychiatr.

Dalším lékem při středním a pozdním stádiu Alzheimerovi nemoci je jediný zástupce ze skupiny NMDA antagonistů – memantin. 

Alzheimer konzultační centrum

Alzheimera může spustit i stres. Účinný lék zatím neexistuje | Zdraví

V roce 1906 došlo ve světě k několika fatálním událostem. Erupce sopky Vesuv zničila Neapol. Na druhé straně planety zemětřesení srovnalo se zemí San Francisco. A jistý německý lékař jménem Alois Alzheimer popsal zvláštní chorobu, která zásadním způsobem ovlivňovala mentální schopnosti.

Alzheimer tehdy na odborném semináři zmínil případ nedávno zesnulé pětapadesátileté Auguste Deterové, u níž se projevila silná demence. Alzheimera její kazuistika zaujala, neboť slabomyslnost v tak mladém věku nebyla běžná. Nešťastná Auguste v jedné ze svých světlejších chvil vyslovila větu, která je pro celé onemocnění charakteristická: „Nějak jsem se ztratila.“

Následná pitva ukázala, že v jejím mozku se nahromadily bílkovinové usazeniny a nespočet odumřelých buněk. Bezprostřední příčina zhoršeného stavu Auguste byla tedy odhalena.

Ovšem, jaký mechanismus vedl k takovým převratným změnám v mozku, není vědcům jasné dodnes. Za tuto nemoc totiž nemůže, jak to někdy bývá, žádný zlomyslný virus či jízlivá bakterie.

V mozku se zkrátka cosi porouchá a ten poté funguje špatným způsobem.

Nejdříve zlobí paměť

Tato zákeřná nemoc je nejčastější příčinou tzv. demencí, tedy onemocnění projevujících se mentálními poruchami. „Alzheimerova choroba stojí za polovinou až dvěma třetinami všech případů demence.

Přičemž řada typů bývá smíšená,“ říká Martina Mátlová, ředitelka České alzheimerovské společnosti (ČALS). Průběh choroby se liší případ od případu a obvykle trvá pět až deset let.

Rozhodně se však nejedná o nezbytného průvodce vyššího věku, jinými slovy, ne každý, kdo zestárne, se nutně musí potýkat s Alzheimerovou chorobou.

Alzheimerova choroba je sedmou nejčastější příčinou úmrtí vůbec a ve věkové kategorii nad 65 let jí patří dokonce páté místo. Vše začíná nenápadně a plíživě, zprvu člověk své problémy přičítá spíše roztržitosti než zdravotním komplikacím.

Prvním příznakem Alzheimerovy choroby bývají problémy s krátkodobou pamětí. Člověkmá v tu chvíli problém zapamatovat si nedávné události.

„Pacient se přestává orientovat, nepamatuje si, co měl k snídani, ale přitom si vybavuje staré události a zážitky,“ popisuje psychiatrička Elena Kašparová.

Jenže u problémů s pamětí se nemoc bohužel nezastaví. „Zhoršuje se myšlení, chápání i schopnosti vyjadřování. Pacient si poté nepamatuje ani své příbuzné a nepoznává okolí,“ dodává Elena Kašparová. Postižený je dezorientován v čase i prostoru, často mění své nálady a nakonec se bez asistence okolí vůbec neobjede.

Lidé postižení Alzheimerovou chorobou mohou rovněž trpět halucinacemi a bludy, v některých případech se stávají agresivními či na druhé straně velmi poddajnými. V poslední fázi onemocnění je člověk již jen upoután na lůžko, čímž se zdravotní stav ještě více zhoršuje.

Účinný lék stále v nedohlednu

Riziko vzniku Alzheimerovy choroby narůstá s věkem, přičemž ve větším ohrožení jsou ženy. Zatímco do 65 let věku trpí demencí každý 866. člověk, nad 65 let je to každý třináctý. Lidí s těmito problémy s ohledem na stárnutí populace neustále přibývá.

Podle odhadů žilo koncem loňského roku v ČR 154 tisíc lidí trpících demencí, z čehož značná část připadá právě na Alzheimerovu nemoc. Hranice 200 tisíc lidí s tímto onemocněním bude překročena v roce 2023 a 300 tisíc v roce 2036.

Jen pro zajímavost, v globálním měřítku trpí Alzheimerovou chorobou 36 milionů lidí a do roku 2030 tento počet stoupne na 66 milionů.

Bohužel, přes veškerou snahu vědeckých laboratoří po celém světě je Alzheimerova nemoc dosud nevyléčitelná. „Její průběh lze ovlivnit nasazením léků, tzv. kognitiv. Ty dokážou nemoc do jisté míry pozastavit, obvykle ale nedokážou zvrátit její vývoj.

Čím dříve je nemoc odhalena a čím dříve jsou nasazeny správné léky, tím déle je zachována kvalita života nemocného.

Proto je důležitá včasná diagnóza onemocnění a nepodceňování příznaků, které se na první pohled mohou jevit jako banální,“ praví se ve stanovisku ČALS.

Kromě tradiční léčby pomocí medikamentů lze využít i jiné metody. „Sem patří například trénink paměti, skupinové cvičení a taneční terapie, četba a tvorba, canisterapie využívající kontakt se psem či zpěv,“ vysvětluje sociální pracovnice Centra seniorů vMělníku Soňa Kyselová.

Přesto badatelé již určité úspěchy zaznamenali. Například nedávno se podařilo mezinárodnímu vědeckému týmu nalézt molekulu, která blokuje klíčový proces vedoucí ke vzniku choroby. Avšak k tomu, aby byl tento objev využit i v praktickém životě, je ještě dlouhá cesta.

Základní stavební kámen nemoci? Stres

Jak již bylo řečeno, původ Alzheimerovy choroby není zatím jasný. Svou roli zde hraje věk, genetická výbava, ale ukazuje se, že i vliv životního prostředí a především životní styl. Kdo neustále žije ve stresu, ten si o nemoc doslova koleduje.

„V ohrožení jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na psychiku, a to lékaři, bankéři a vysoce postavení manažeři. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace pro mozkové tkáně – tento,koktejl‘ může spolu s dalšími vlivy spustit u lidí s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby,“ uvádí psychiatr Slavomír Pietrucha.

Avšak průběh Alzheimerovy choroby lze přece jen alespoň částečně ovlivnit. Lidé, kteří žijí aktivně a mají bohatý duševní život, nemoci odolávají déle. I mozek potřebuje být trénován, a čím je vytrénovanější, tím je odolnější.

Naopak nečinnost, utápění se v alkoholu či deprese bývají vstupenkou do říše Alzheimerovy nemoci. Kolem choroby také existuje i řada mýtů. Tím nejčastějším je, že může postihnout jen lidi vyššího věku. Není tomu tak, nemoc si ve výjimečných případech může počíhat i na třicátníky.

Čtyřem procentům pacientů nebylo ještě padesát let, když u nich nemoc propukla.

Toto onemocnění je problémem celé společnosti. Přitom Česká republika stále nemá schválený plán boje proti němu. „A to i přesto, že se k jeho vytvoření vláda České republiky již dvakrát zavázala a že náklady spojené s demencí jsou odhadovány na 39 miliard korun. Neefektivní péče však stojí více – peněz i lidského utrpení,“ píší odborníci ve stanovisku ČALS.

Alzheimerovu chorobu budeme umět léčit, až pochopíme, jak vzniká, říká neurolog Stokin

Tisková zpráva, 20. 9. 2017, Brno

Gorazd B. Stokin, neurolog a neurovědec, zaměřující se na výzkum Alzheimerovy choroby, zejména jejího raného stádia. Snaží se zjistit, proč Alzheimerovou chorobou trpíme, a proč tato nemoc souvisí se stárnutím. Podle předního světového neurologa budeme umět Alzheimerovu chorobu léčit tehdy, až pochopíme, jak vzniká. A to se zatím vědcům nedaří.

Ve své práci se věnujete Alzheimerově chorobě, zejména jejímu ranému stadiu. Proč vás tak zajímá či dokonce fascinuje?
Alzheimerova choroba mě fascinuje, protože jde o onemocnění, které vám krade vzpomínky. V tomto ohledu je to neobvyklá nemoc. Pokud dostanete infarkt, nemůžete dýchat, můžete cítit bolest na hrudi. Pokud utrpíte mozkovou mrtvici, můžete sice také ztratit paměť, ale obvykle budete mít problémy s řečí a s pohybem rukou nebo nohou. V případě Alzheimerovy choroby všechno opravdu začíná pamětí, kdy vzpomínky jsou najednou pryč. To mě přivádí k myšlence, že pokud porozumíme Alzheimerově chorobě, budeme chápat i to, proč vzpomínky ztrácíme, a také, jak vznikají.

Mohl byste popsat současný vývoj výzkumu demence či Alzheimerovy choroby?
Je to velmi frustrující, protože se už více než deset let snažíme vyvinout lék na Alzheimerovu chorobu, ale doposud bylo všechno naše úsilí marné.

Pokud tuto frustraci pominu, myslím, že jsme v této oblasti od doby, kdy jsem v polovině devadesátých let začínal, dosáhli významného pokroku. Dozvěděli jsme se mnoho o biologii a patologii Alzheimerovy choroby, víme také hodně o klinických vlastnostech.

Důležité objevy v oblasti Alzheimerovy choroby nám navíc ukázaly cestu, jak přistupovat ke studiu dalších podobných onemocnění.

Co tedy tuto nemoc způsobuje?
Nevíme. A to je jeden z hlavních důvodů, proč tuto chorobu zkoumám. Zajímá mě, proč trpíme Alzheimerovou chorobou a proč tato choroba souvisí se stárnutím.

Při Alzheimerově chorobě vznikají charakteristické patologické léze – takzvané amyloidní plaky. Jedná se o nefunkční shluky bílkovin mimo mozkové buňky.

Proč vznikají a jak souvisí s vývojem Alzheimerovy choroby, nebo zda jsou pouze průvodním jevem onemocnění, však nevíme.

A jak se dá léčit? Pokud vůbec?
Bohužel stále nedokážeme říct, jak se dá tato nemoc léčit. Myslím, že ji budeme umět léčit, až pochopíme, jak Alzheimerova choroba vzniká.

Jaké jsou rizikové faktory Alzheimerovy choroby?
Hlavním rizikovým faktorem je stárnutí. Dalším rizikovým faktorem je pak podle nejnovějších výzkumů i traumatické poranění mozku.

Prokázalo se, že opakovaná poranění mozku, například při nárazu hlavou, vedou s určitým časovým zpožděním k vyšší produkci a hromadění amyloidních prekurzorových proteinů v mozku a ty následně vedou ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby.

Kromě toho existují další rizikové faktory vyplývající ze sedavého způsobu života, přemíry jídla, alkoholu, kouření či obezity, které všechny způsobují kardiovaskulární onemocnění. Tyto nemoci pak zřejmě ovlivňují ​​i jakoukoli jinou patologii mozku.

S klinikou Mayo jste spolupracoval na výzkumu, podle kterého mohou duševní aktivity chránit před mírnými kognitivními poruchami. Které z těchto aktivit jsou nejužitečnější?
Myslím, že všechno je užitečné. Ale s mírou.

Stává se mi, že ke mně přicházejí manželé či manželky pacientů trpících Alzheimerovou chorobou, a stěžují si, že se partnera snaží donutit, aby si každý den všechno zapamatoval. A to obvykle nefunguje, protože pokud si nedokážete věci zapamatovat, a někdo vás přesto nutí, jen vás to rozčílí. Představte si, že máte zlomené nohy, a já vám řeknu, že půjdeme na výlet do Jeseníků.

Odpovíte mi, jestli jsem se nezbláznil, že přece nemůžete chodit. A tohle je totéž, jako když mám poruchu paměti a vy se zeptáte kolikátého je dnes. Myslím si, že pro lidi, kteří nemají kognitivní poruchu, je správné cvičit. Musí to brát ale jako zábavu, ne mučení. Pokud se však u lidí vyvine porucha paměti, je dobré, pokud jsou ochotni se z vlastní vůle zapojit do těchto her.

V případě, že ne, radím tyto lidi do ničeho nenutit, protože by je to pouze frustrovalo. Oni vědí, že zapomínají a vy je tlačíte přesně do toho, co nemají rádi.

Co tedy můžeme při stárnutí udělat pro ochranu mozku?
Je důležité žít duševně stimulující život. Zapojit se do počítačových aktivit, čtení, řešení hádanek, hraní různých her. Měli bychom se snažit vystavovat náš mozek různým podnětům, od vůně lesa přes pohled na hory až po chuť oceánu. To je první věc.

Druhou věcí je podle mého názoru fakt, že by lidé měli vést společenský život. Myslím si, že lidé, kteří nemají moc přátel nebo známých a vedou izolovaný život, jsou více ohroženi. Je pro ně snazší se dostat z dosahu reality, což je také problém starších osob. Už nepracují, nemají pestrý rodinný život, neprovozují tolik činností, sledují maximálně televizi nebo čtou noviny.

Pokud ztratí zájem, začnou žít v bublině, ve které už nevědí, co je realita světa. A třetí důležitá věc je dostatek fyzické aktivity. Myslím si, že fyzická aktivita je opravdu zásadní. Lidé by se měli věnovat různým druhům sportu. Nemusíte být olympijským vítězem, nemusíte trénovat jako Zátopek, ale můžete sport brát jako zábavu a zkusit si na něj udělat čas.

Pro lidi je rovněž důležité, aby byli šťastní a příliš se nerozčilovali.

Jak si chráníte mozek vy osobně?
Zabývám se spoustou duševně stimulujících aktivit. Každý den musím hodně přemýšlet, plánovat a řešit různé problémy.

Jako šéf Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) mám svou laboratoř, proto se pravidelně zabývám i výzkumem a přemýšlím o dalších experimentech. Mám rád knihy, čtu také hodně vědeckých prací, rád se dívám na televizi a hraju hry, oblíbené mám například šachy.

Mám rád hádanky a především mám rád lidi. Možná je to ovlivněné tím, že jsem neurolog zabývající se chováním a kognitivními funkcemi, lidé tedy ke mně chodí a mluví o všech druzích problémů, které mají. V neposlední řadě se snažím být zdravý.

Samozřejmě nedělám všechno zdravě, jako každá jiná lidská bytost mám své chyby, ale snažím se hodně chodit, cvičit a rád běhám. Mám rád lyžování, tenis, příležitostně golf.

Chrání před poklesem kognitivních funkcí inteligence, protože máte větší kognitivní rezervu?
Spíše než inteligence, kterou nelze přesně definovat, chrání vzdělání. Vzdělání je rozhodně ochranným faktorem.

Lidé, kteří mnoho let studovali, a kteří i později žijí mentálně stimulujícím způsobem života, mají obvykle větší kognitivní rezervu, a dokonce i když onemocní, vyrovnávají se s onemocněním lépe, než ti, kteří tuto rezervu nemají.

Jaké omyly existují v neurologii, pokud jde o kognitivní poruchy spojené se stárnutím?
Řekl bych, že dva. Za prvé, že jde o fyziologický proces.

Ve staré Evropě, tedy například v České republice, Rakousku nebo Slovinsku, možná více než ve Spojených státech nebo v Japonsku, si lidé myslí, že když stárnete, musíte zapomínat. To však není pravda.

Jak bylo prokázáno mnoha studiemi, stárnutí neznamená ztrátu paměti, ztráta paměti při stárnutí znamená onemocnění. Druhou kontroverzí je skutečnost, že dříve lidé dávali zapomnětlivost do souvislosti s aterosklerózou, což také není pravda.

Alzheimerova choroba nemá nic společného s ucpáváním cév. Cévní onemocnění mozku může způsobit kognitivní poruchy a může přispět k Alzheimerově chorobě, ale primární příčinou Alzheimerovy choroby není cévní onemocnění.

Jaký úspěch ve své vědecké kariéře považujete za největší?
Když jsem asi před deseti lety zjistil, že určitá část mozkových buněk souvisí s Alzheimerovou chorobou.

V mozku máte různé buňky, které můžete rozdělit na tři typy jednobuněčných, které pocházejí z progenitorových kmenových buněk mozku, a ostatní pocházející ze žloutkového váčku. V mozku máte gliální buňky, kterých je víc, pak neuronové buňky, tedy skutečné mozkové buňky, kterých je méně.

A tyto skutečné mozkové buňky mají tělo a dlouhé výběžky, které mohou být například v míše. Výběžky mohou být dlouhé až jeden a půl metru, mohou dosahovat až k vašemu palci u nohy.

Moje práce ukázala, že změny v těchto výběžcích jsou u Alzheimerovy choroby běžné a jsou nějakým způsobem spojeny s vývojem onemocnění. Nyní studuji mechanismy, kterými tyto změny mohou přispět k Alzheimerově chorobě nebo traumatickému poškození mozku.

A co vaše přání do budoucna?
Z pozice vědce bych chtěl vědět, proč vzniká Alzheimerova choroba. Proč k onemocnění dochází častěji při stárnutí. Jako neurolog nebo neurovědec bych si přál mít lék, abych mohl pacientům více pomoci.

Prevence

Z řady výzkumů vyplývá, že zdravý životní styl může snižovat riziko rozvoje demence. Základním pravidlem je, že to, co je dobré pro srdce, je dobré také pro mozek.

Pokud chceme snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob a demence, měli bychom se zajímat o vyrovnanou skladbu jídelníčku a pravidelně se věnovat fyzickému a duševnímu cvičení.

Osvojit si zdravější životní styl přitom nemusí být složité a na změny není nikdy pozdě!

Pět způsobů, které mohou pomoci snížit riziko, že se u vás objeví demence

Kouření, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka či obezita, to vše ničí cévy. To vše zvyšuje také riziko infarktu a mozkové mrtvice. Z mnoha výzkumů navíc vyplývá, že uvedené zdravotní komplikace zvyšují také riziko rozvoje demence. Těmto zdravotním problémům je přitom do určité míry možné předejít volbou zdravějšího životního stylu.

Fyzická aktivita a cvičení pomáhají kontrolovat krevní tlak a váhu, snižují riziko cukrovky druhého typu stejně jako některých forem rakoviny. Navíc existují důkazy, že fyzická aktivita snižuje také riziko rozvoje demence. Další výhodou cvičení je, že se díky němu cítíme lépe. Sport navíc můžeme provozovat společně s rodinou či přáteli.

1. Dodržujte zdravý jídelníček!

Jídlo je pohonem jak pro mozek, tak samozřejmě i pro tělo. Na to, aby obojí dobře fungovalo, přitom stačí mít zdravý a vyrovnaný jídelníček. Některé studie už prokázaly, že středomořská strava s dostatkem obilovin, ovoce, rybami, luštěninami a zeleninou pomáhá riziko demence snižovat.

Výhody či užitek konkrétních potravin a potravinových doplňků musíme ale ještě podrobně prozkoumat. Nicméně už teď víme, že jíst mnoho tučných a konzervovaných jídel s vysokými hodnotami nasycených tuků, cukrů anebo soli rozhodně zvyšuje riziko infarktu.

Proto je nejlepší taková jídla omezit na minimum, či je z jídelníčku vynechat úplně.

Pokud svému mozku nabídnete nové aktivity, pomůžete mu tím s tvorbou nových mozkových buněk a s posilováním nervových spojení. A tím můžete bojovat proti zhoubnému účinku Alzheimerovy choroby i jiných typů demencí. Když budete dávat svému mozku zajímavé výzvy, můžete se naučit nové skvělé věci. Co byste řekli třeba tomu, začít se učit další cizí jazyk anebo objevit nový koníček či sport?

1. Užívejte si společenské aktivity!

Společenské závazky a povinnosti jsou pro zdravý mozek velkým přínosem, protože stimulují naše mozkové rezervy a pomáhají tak snižovat riziko demence a depresí. Zkuste si proto udělat čas na přátele, rodinu, své zájmy a koníčky a někdy i na vše dohromady.

Alzheimerova choroba je na vzestupu. Dá se jí však bránit

Lék, který by dokázal vyléčit Alzheimerovu chorobu, bohužel stále nemáme. Když nás nebo někoho blízkého tato nemoc postihne, neměli bychom ale rezignovat, zoufat si, zkrátka hodit flintu do žita. Existují možnosti, jak nemoc alespoň zpomalit – a možná jsou na obzoru i léky, které ji zcela zastaví.  

V České republice žije s Alzheimerem zhruba 160 tisíc nemocných. A choroba je na vzestupu. Jak naše populace stárne, dočká se „Alzheimera“ stále více lidí. Nemoc je totiž spjatá s věkem.

Diagnóza většinou přichází po 64 roku života, onemocnět však mohou i lidé podstatně mladší. Když někdo začne být roztržitý, těžko hledá slova ztrácí zájem o věci, které měl rád, hůře se orientuje, je nerozhodný, pasivní, je třeba zpozornět.

To vše mohou být příznaky Alzheimerovy choroby. 

Příčiny stále nejsou objasněné.  Je otázka, do jaké míry hrají roli vlivy typické pro dnešní dobu – stres, klesající intenzita mezilidské komunikace nebo jiné faktory. Odborníci předpokládají, že okolo roku 2050 se počet nemocných s Alzheimerem u nás může pomalu blížit 400 000. Nemoc asi dvakrát častěji postihuje ženy než muže.  

Je důležité si uvědomit, že neplatí rovnice „nemoc znamená demence“. Alzheimerova choroba má řadu stádií a v začátku se projevuje jen mírným deficitem kognitivních funkcí. Ty zahrnují pozornost, myšlení – chápaní vnímaných a sdělených informací, paměť. Demence je až posledním stádiem, k němuž se všichni nemocní ani nemusejí dopracovat!

Alzheimerova choroba nám postupně snižuje duševní schopnosti, ale kdo nezahálí – třeba luští křížovky, čte, udržuje intenzivní kontakty s ostatními lidmi a podobně – do značné míry postup nemoci zpomalí.

Je možné se nemoci postavit čelem a začít s tréninkem paměti i myšlení. Mozek je tak trochu jako svaly – bez aktivity leniví, ale při tréninku jeho výkonnost stoupá.

Čím více podnětů, aktivity – především duševní, ale i tělesné (pokud je to možné), tím lépe! V pozdějších stádiích nemoci se samozřejmě mohou problémy prohlubovat. Člověk má problém s běžnými činnostmi, nepoznává blízké osoby.

Když pacient nerezignuje, lze takové potíže přinejmenším významně oddálit.

Nedávno – 21. září – jsme si připomněli Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Nemoci se věnovala média a informovala o tom, jak s postupem „Alzheimera“ může člověk bojovat, a že se jeho vzniku dokonce dá do jisté míry předcházet.

Státní zdravotní ústav uspořádal nejrůznější osvětové akce – například procházky po zoo, muzeu nebo parku na pražském Petříně, při kterých účastníci plnili úkoly zaměřené na trénink paměti. Světové dny jsou ale jen připomenutím, postrčením k tomu, aby lidé přemýšleli o prevenci.

Nestačí něco podniknout jednou v roce. Když pacient chce bránit postupu nemoci, musí na sobě pracovat pravidelně.  

INFOBOX:

Co můžeme dělat pro odvrácení či oddálení demence:

• udržovat společenské kontakty
• luštit křížovky, řešit hlavolamy, hrát deskové hry, poslouchat mluvené slovo, hrát na hudební nástroj, procvičovat cizí jazyk – zkrátka posilovat mozek
• cvičit, hýbat se (vhodná je alespoň půlhodina chůze za den nebo stejně dlouhá projížďka na kole, každý samozřejmě přizpůsobí pohyb svému zdravotnímu stavu)
• dostatečně dlouho spát
• nekouřit a nepít přemíru alkoholu
• vyhýbat se stresu
• omezit solení jídel a sladké nápoje
• konzultovat možnosti léčby se svým lékařem
• případnou naordinovanou léčbu důsledně dodržovat  

Léky nemoc nevyléčí, přesto pomáhají  

Prozatím neexistuje lék, který by nemoc zcela vyléčil. „Jsou ale dostupné léky, které pomáhají překonávat obtíže, příznaky. Jsou dostupné léky působící proti ztrátě paměti, zhoršování úsudku, ztrátě řečových schopností. Další léky působí proti depresi, úzkosti, neklidu, které mohou nemoc provázet,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. 

A léčiva nejsou tím jediným, čím mohou výzkumníci pomoci. Představte si třeba aplikaci na mobilním telefonu, která by byla ušitá na míru pacientovi v určitém stádiu nemoci.

Sloužila by k cílenému procvičování kognitivních funkcí – pozornosti, paměti a uvažování. Právě k vyvinutí takového systému motivuje výzkumníky a podnikatele iniciativa nazvaná IMI 2.

  O podporu ze strany Evropské unie a inovativních farmaceutických firem se v ní mohou přihlásit do 24. října i čeští výzkumníci a malí a střední podnikatelé.

Alzheimerova choroba je natolik závažným problémem, že se stala i jedním z témat celoevropské kampaně We won’t rest, která vyjadřuje odhodlání výzkumníků hledat nové způsoby léčby. V ní se výzkumníci a farmaceutické společnosti hlásí k cílům, kterých chtějí dosáhnout, představují své vize. V případě Alzheimerovy choroby nejde vůbec o malé cíle.

Jak bylo řečeno, současné léky jsou zaměřené proti symptomům. Nově se vyvíjejí terapie pro časné či mírné formy onemocnění, u nichž ještě symptomy nemusí být zřejmé. Výzkumníci i lékaři doufají, že brzy bude možné léčit samotnou nemoc, nikoliv jenom její projevy. Vzroste význam včasné diagnostiky – pro nemocné v rané fázi nemoci tu bude účinný lék.

„Vždycky je lepší každou nemoc řešit v jejím začátku. Pokud se věnujete pacientům s rozvinutou Alzheimerovou chorobou, u nichž došlo k výraznému úbytku neuronů a spojení mezi nimi, pravděpodobně už jejich stav nedokážete příliš ovlivnit. Naopak, pokud by se zasáhlo včas, dá se předpokládat významný účinek,“ vyjádřil se Roger Perlmutter, šéf výzkumných laboratoří společnosti MSD.

Podle Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), která spustila již zmíněnou kampaň We won’t rest, se v EU vynakládá na 20 miliard eur ročně na léčbu pacientů s pokročilým Alzheimerem, dalších 17 miliard eur potom jde na sociální služby pro ně. V obou těchto kapitolách by léčba zaměřená na pacienty v ranějších fázích nemoci mohla přinést úspory.

Do výzkumu léčby Alzheimerovy choroby se zhruba v posledních dvou desetiletích investovaly ohromné prostředky. Významné výsledky klinických studií se očekávají v roce 2018. 

Alzheimerova choroba: onemocnět může i čtyřicátník

19.9.2018 | #Pojištěnci

V ČR žije asi 150 tisíc lidí s nevyléčitelnou Alzheimerovou chorobou a jejich počet neustále roste.

Přestože nemocí trpí především starší osoby nad 70 let, výjimkou dnes nejsou ani výrazně mladší pacienti.

„I když jejich počet ve srovnání se staršími ročníky je mizivý. Loni jsme evidovali 33 nemocných ve věku 35 až 50 let, avšak přes 3 300 nemocných ve věku od sedmdesáti let. Nemoc postihuje častěji ženy než muže. Z celkového počtu 3 933 nemocných s Alzheimerovou chorobou je přes 2 500 žen,“ konstatuje tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.

Přestože jde o zatím nevyléčitelnou nemoc, existuje celá řada léků, které dokáží její příznaky brzdit, a tím příznivě ovlivnit kvalitu pacientova života.

ZP MV ČR za péči o své klienty s Alzheimerem loni zaplatila celkem 172,4 mil. korun. V meziročním srovnání jde o nárůst ve výši 16,5 %. „Náklady se loni zvýšily celkem o 24,4 mil.

Kč, léčba jednoho pacienta ZP MV ČR stála za rok v průměru téměř 44 000 Kč,“ doplňuje Kadečková.

Hlavní znak: porucha paměti, dezorientace

Hlavním projevem Alzheimerovy choroby je porucha paměti.

Člověk zapomíná známé věci, je dezorientovaný v prostoru i čase, ztrácí zájem o své koníčky a práci, zhoršuje se jeho vyjadřování, objevit se mohou také halucinace.

Jde o progresivní onemocnění – příznaky se v průběhu času zhoršují. V prvním stádiu nemoci se člověk o sebe zvládne postarat více méně sám, v nejtěžší fázi je zcela odkázaný na pomoc druhých.

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku, při němž dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Jde o nejčastější formu demence, tvoří více než polovinu všech jejích typů.

Celosvětový počet nemocných Alzheimerem se odhaduje na 20 miliónů.

Obecně demencí trpí ve světě více než 44 miliónů lidí, v roce 2030 se jejich množství pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů a podle odhadů do roku 2050 dosáhne počet nemocných až 135miliónové hranice.

Prevencí je trénování paměti

Jedním z preventivních opatření, které může zpomalit proces vzniku demence nebo zpomalit její zhoršování, je trénování paměti. Oblíbené křížovky, sudoku či osmisměrky mají sice význam, ale zásadnějším způsobem pomáhá učení se zpaměti (básničky, slovíčka). Vhodné je trénovat si i plány cesty – představit si jak pojedu, či půjdu, kde zaparkuji.

• Příklady trénování paměti
• vyplňování bludišť
• překreslování obrazců
• jednoduchá motorická cvičení
• srovnávání obrazců
• hledání párových obrazců 
• sčítání, odečítání, násobení 
• doplnění znamének 
• doplňování chybějících částí obrázků
• skládaní geometrických vzorů 
• doplňování chybějících čísel z řady 
• trénink paměti – zapamatování čísel a jejích srovnání, básničky, slovíčka
• tvorba synonym, antonym faktické kvízy doplňování přísloví, pranostik
• spojování výrazů do významových dvojic

9 triků, jak snížit riziko vzniku demence a Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba je neléčitelná. Podle některých zpráv by ale vědci v roce 2020 mohli mít dostupnou protilátku, která by nemocným pomohla. Jiné výzkumy se zabývají teorií, že nemoc způsobuje infekce. Zatím medicína dokáže postup demence pouze zpomalit. Je dobré ale myslet na prevenci a dělat vše pro to, aby se vám nemoci demence pokud možno vyhnuly.

Jezte více ovoce a zeleniny

Zdravá strava plná ovoce a zeleniny je skvělou prevencí proti spoustě nemocí. Ale vliv to může mít i na demenci a další choroby s ní spojené. Americká studie, která byla prováděna na starších lidech po dobu sedmi až devíti let, prokázala, že konzumace ovocných a zeleninových šťáv je spojena se sníženým výskytem Alzheimerovy choroby.

Dejte si borůvky

Nejen borůvky, ale i další bobulovité plody obsahují skupiny látek zvaných anthocyanosidy, které bojují proti zhoršování paměti a zároveň proti volným radikálům, které mohou poškozovat buňky v mozku. Pokud si zařadíte bobule – ať už borůvky, maliny, ostružiny nebo brusinky – do svého jídelníčku, můžete si být jisti, že jste pro svůj mozek něco udělali. A navíc jsou tak chutné!

Zvyšte přísun omega-3 mastných kyselin

Omega-3 mastné kyseliny jsou obsaženy hlavně v lososu a dalších rybách. Občas bychom si je tedy měli dopřát, protože vědci tvrdí, že tyto zdravé tuky dokážou ochránit před Alzheimerovou nemocí. Kromě toho se v lososu vyskytuje také vitamin D. Jeho nedostatek je pak spojován se zhoršováním paměti.

Špenát jak od Pepka!

Kyselina listová je spojována hlavně s užíváním těhotnými ženami, hraje totiž důležitou roli při krvetvorbě a vzniku aminokyselin. Také podporuje růst plodu a tkání, a to zejména v oblasti nervů.

Jenže kyselina listová také dokáže snižovat hladinu homocysteinu, který je spojován s rozvojem demence.

Ačkoliv se prodává jako výživový doplněk, získáte ji i z potravy, třeba z listového špenátu, brokolice, luštěnin, ovesných vloček nebo celozrnného pečiva.

Víno na zdraví

Stejně prospěšný účinek na náš mozek a myšlení může mít také hroznová šťáva. Lékaři opatrně doporučují vypít denně jednu skleničku hroznové šťávy nebo červeného vína, které mají dobrý vliv na naši paměť.

Hrozny totiž obsahují polyfenoly, které brání poškozování buněk v mozku a podporují přenosy vzruchů mezi jednotlivými neurony.

Ale bacha, to platí, pokud si dáte deci denně, nikoliv celou lahev! To by pak mohlo mít na vaši paměť opačný vliv…

Strava jak od moře

Středomořská dieta je oblíbená nejen těmi, kdo chtějí o něco zhubnout, ale i těmi, kteří si úzkostlivě hlídají zdraví svého mozku. Hojně se v ní totiž objevují obiloviny, ovoce, ryby, luštěniny a zelenina.

Ty jsou zase studnicí zdravých látek, které pomáhají chránit náš mozek a paměť před poškozováním. Z olivových olejů si vybírejte ty extra panenské.

Obsahují látku oleocanthal, která pomáhá ničit škůdce, kteří se rozhodli nám ničit mozkové buňky.

Používejte mozek

Ano, občas bychom si moc přáli, aby lidé kolem nás používali mozek. Zvláště v některých situacích. Ale ono je dobré, když ho občas zapojíme my sami. Tím, že se učíme nové věci, dáváme mozku nové podněty, zapojujeme tím nové a nové mozkové buňky, které posilují nervová spojení.

Dávejte si do těla

Fyzická aktivita je dobrá nejen pro váš vzhled, ale i pro zdraví. Pomáhá předcházet nemocem srdce a cév, jako jsou vysoký tlak, vysoký cholesterol, cukrovka… Také existují důkazy, že fyzická aktivita snižuje riziko vzniku demence. Kromě toho se při sportu uvolňují endorfiny, zlepšuje se tak nálada, což je pro zdravý mozek také velmi důležité.

Pryč s depresemi

Když si sport navíc spojíte s nějakou společenskou událostí – třeba vyrazíte na kolo s přáteli nebo si půjdete zahrát volejbal – mozek vám poděkuje.

Tím totiž stimulujete mozkové rezervy, které pak pomáhají snižovat riziko vzniku demence a depresí. Prostě dopřávejte si pohyb s přáteli! Zdroj: http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/449096/9-triku-jak-snizit-riziko-vzniku-demence-a-alzheimerovy-choroby.html?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Dne: 12. února 2017