Potravinová alergie – Vše o zdraví

• Potravinová alergie je nežádoucí reakcí na danou potravinu a je zprostředkována specifickým imunologickým mechanismem.
• Potravinová intolerance sice může mít podobné klinické projevy, ale jde jen o projev potravinové nesnášenlivosti.

Klinické příznaky potravinových alergií mohou být velmi pestré a postihovat kůži, dýchací ústrojí nebo gastrointestinální trakt. Častými projevy je svědění a zarudnutí, vyrážka, otok rtů, břišní diskomfort, akutní bolesti břicha nebo akutní průjem.

Projevem na úrovni dýchacího traktu může být kýchání, překrvení nosní sliznice, kašel, pískoty atd.

Léčba 

• Léčba potravinových alergií i intolerancí spočívá především ve vyřazení rizikových potravin a hledání jejich náhrad, aby byl zajištěn dostatečný příjem energie, zdroje energie (makronutrinety) a minerální látky a vitaminy (mikronutrienty).

Své místo má celková úprava životosprávy – pravidelnost denního režimu, dostatek spánku, otužování, vhodná a pravidelná pohybová aktivita prováděná s cílem zlepšit fyzickou zdatnost, a tím i obranyschopnost. Hojně je diskutováno podávání probiotik ve vztahu k potravinovým alergiím.

Bohužel neexistují spolehlivé důkazy pro zařazení probiotik v rámci prevence nebo léčby potravinových alergií.

V prevenci alergií je významným faktorem kojení a včasné, nikoli však předčasné, vystavení alergenům. Pokud má alergii na bílkoviny kravského mléka kojené dítě, je doporučováno nadále kojit, eliminační dietu by měla dodržovat i matka.

Rizikové potraviny

Příčinou alergických reakcí na potraviny jsou především proteiny nebo polysacharidy v potravinách, přičemž spouštěče potravinových alergií se výrazně mění v závislosti na věku. Za 90 % všech potravinových alergií je zodpovědná velká osmička („big 8“).

Mezi nejčastější alergeny dětského věku patří: bílkoviny kravského mléka, pšenice, sója, arašídy.

U českých dětí je zajímavostí nižší výskyt alergií na ryby a sóju, pravděpodobně z důvodu všeobecně nízké konzumace těchto potravin. Specifikem je však alergie na mák.

V dospělosti to jsou: arašídy, stromové ořechy, ryby, korýši

Některé alergické složky potravin mají různou termostabilitu, což v praxi znamená, že určitý druh ovoce nebo zeleniny vyvolá závažnou alergickou reakci v syrovém stavu, po tepelném zpracování ale k reakci nedojde (syrová kořenová zelenina versus dušená nebo vařená zelenina, čerstvá syrová jablka versus vařený jablečný kompot).

Někdy stačí k manifestaci těžké alergické reakce pouhá příprava jídla – např. škrábání nových brambor, loupání kiwi, citrusů.

Alergie a geny

Na silný genetický vliv při vzniku potravinových alergií poukazuje to, že riziko vzniku potravinových alergií se zvyšuje s pozitivní rodinnou atopickou anamnézou. Potravinové alergie postihují ve větší míře ženy.

Na vzniku alergií se značnou měrou podílí kombinovaná dědičnost (dědí se určitá dispozice, nemoc může, ale nemusí propuknout). Hodně záleží na vlivech prostředí a také na tzv. epigenetických faktorech.

• Epigenetika je poměrně mladý obor, který se zabývá tím, jakým způsobem se naše geny přepisují (bez změny vlastního genetického kódu) a jaký to má dopad.

Intenzivně se například sleduje vliv výživy nebo stresu na „vypnutí“ nebo „zapnutí“ určitých genů, což ve výsledku ovlivní zdraví jedince. Typickým příkladem je dnes již známé „nutriční programování“, kdy strava matky během těhotenství a strava dítěte po narození může navodit zásadní změny, které budou doprovázet dítě až do dospělosti.

Potravinové intolerance

Pseudoalergické reakce nevyvolávají specifické protilátky ani senzibilizované buňky vlastního organismu, ale přímo látky obsažené v potravinách. Příčin vyvolávajících potravinové intolerance je celá řada, zřejmě nejznámější je laktózová intolerance.

Příčiny potravinových intolerancí jsou různé, může se jednat o:

• nedostatek enzymů (to je případ laktózové intolerance a fruktózové intolerance)

Fruktózová intolerance postihuje 15-20 % populace. Příčinou je porucha transportu fruktózy přes střevní sliznici.

Hlavním projevem je nadýmání a průjem, tíže klinických příznaků však závisí na dávce fruktózy.

Příkladem potravin bohatých na fruktózu jsou: jablka, švestky, rozinky, datle, med, džusy, brokolice, rajčata a výrobky z nich. Léčba spočívá v omezení příjmu fruktózy na úroveň, která nevede ke klinickým příznakům.

• přídatné látky (například kyselina benzoová, kyselina glutamová nebo sloučeniny síry)
• náhradní sladidla (sorbitol)
• přírodní látky a toxiny (například solanin obsažený v klíčících bramborách a lilku)
• biogenní aminy (například histaminová intolerance)

Histamin i ostatní biogenní aminy jsou látky přírodního původu a jsou odvozeny od aminokyselin, ze kterých vznikají. Například histamin vzniká z histidinu, tyramin z tyrosinu. Mezi potraviny bohaté na biogenní aminy patří: sardinky, ančovičky, makrela, sýr camembert, čedar, salámy, slanina, kysané zelí a nakládaná zelenina.

Potravinové alergie – novodobá metla lidstva

Ještě před stoletím byly alergie téměř neznámou nemocí, kterou trpělo pouze necelé 1 % populace. V dnešní době je tomu však zcela jinak. Odhaduje se, že každý 30. dospělý člověk trpí některým typem alergie.

Není se čemu divit, vždyť alergenem (tedy látkou, která vyvolává alergickou reakci) je téměř vše, co nás obklopuje – vzduch (pyly, prachy), životní prostředí (koberce, závěsy, plísně, zvířata, rostliny, bižuterie, kosmetika aj.

), léky (antibiotika, analgetika, očkovací látky aj.) či potraviny. A jak je to tedy s potravinovými alergiemi?

Podle odborné literatury trpí v současné době potravinovou alergií až 4 % populace na světě. Nejčastěji jsou přitom postiženy děti do 6 let, přičemž u dětí ve věku do 3 let se uvádí výskyt až u 8 % případů (nejvíce na kravskou bílkovinu)! U 2–4 % pak přetrvá potravinová alergie až do dospělosti.

Alergie se však může vyvinout i v pozdějším věku bez ohledu na to, zdali jste v dětství potravinovou alergií trpěli, či nikoli. Ironií je, že nejčastějšími alergeny u starších dětí a dospělých jsou potraviny, které považujeme za zdravé až nezbytné – jsou to totiž ořechy, sýry, ryby, mák, některé druhy ovoce a zeleniny.

Co je to POTRAVINOVÁ ALERGIE?

Jedná se o imunologicky podmíněnou reakci našeho organismu na daný podnět, respektive o jeho nežádoucí reakci, kdy vyvolávajícím alergenem je určitá potravina, případně některá její složka, konzervant nebo barvivo (typická „éčka“ v potravinách).

Při alergické reakci na potraviny vytváří náš imunitní systém tzv. protilátky (histamin aj.), které způsobují charakteristické příznaky. K nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivka), edém jazyka, rtů, krku, dušnost, astma, zvracení, průjmy, bolesti břicha a křeče.

V těžkých případech dochází k výraznému snížení tlaku krve, ztrátě vědomí a rozvoji tzv. anafylaktického šoku. Závažné stavy mohou končit až smrtí. Klasickým příkladem potravinové alergie je alergie na kravskou bílkovinu, jahody, korýše nebo arašídy.

Důležitým projevem této alergie je okamžitá reakce organismu, která vzniká již do hodiny po konzumaci alergizující potravy.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku potravinových alergií lze shrnout jako multifaktoriální. Jedná se tedy o souhru více činitelů:

1. Genetická predispozice – dědí se spíše obecný předpoklad pro alergickou reakci, kterou v sobě nese téměř 60 % všech lidí. Projev onemocnění se ukáže pouze za podmínek, že tato vrozená „spící“ vloha je „probuzena“ intenzivními nebo často opakovanými zevními podněty. A podle toho, které podněty se u jedince významněji uplatňují, dochází k projevům alergie např. na pyly travin nebo stromů, na zvířecí alergeny, potraviny nebo další alergenní podněty.
2. Poruchy trávení – přijímaná strava musí být v těle rozložena až na molekuly, které tělo dokáže využít k produkci energie. Tento proces začíná již v ústech, dále pokračuje v žaludku působením žaludečních šťáv a je dokončen ve střevě. Pokud je někde na této trase problém, může se do střeva dostat nedostatečně strávená potrava. Tu pak střevní imunitní systém vnímá jako škodlivou a rozvine se alergická reakce. Tento předpoklad se zřejmě uplatňuje i u dětí, protože u nich je trávicí trakt nevyzrálý.
3. Imunitní systém střeva – buňky imunitního systému jsou rozptýleny po celém těle, ale ve střevě je jich bezkonkurenčně nejvíce. Někdy střevní imunitní systém reaguje na potraviny přehnaně a poté se rozvíjí potravinová alergie. Dosud ale není znám přesný mechanismus.
4. Bakteriální rovnováha střeva – střevo zdravého jedince obsahuje stovky typů různých bakterií, které jsou zdraví a trávení prospěšné. Navíc regulují střevní imunitní systém, aby potravu považoval za neškodnou. Pokud je však rovnováha bakterií dlouhodobě narušena (např. po užívání antibiotik nebo po viróze), může se problém projevit i potravinovou alergií. Nerovnováze střevních bakterií je vhodné předcházet užíváním probiotik obsahujících různé typy tělu prospěšných „hodných“ bakterií.

POTRAVINOVÁ INTOLERANCE – proč si ji neplést s alergií?

V současné době dochází k nárůstu případů intolerance určitých potravin. Přibývá počet osob intolerantních na pečivo, mléko či vejce. Některé příznaky jako únava, bolesti hlavy nebo zácpa jsou poměrně nespecifické a obvykle je nenapadne spojovat s potravinovou intolerancí. Důležité je, že při potravinové intoleranci je reakce organismu pomalejší.

V těle dochází k vytváření protilátky IgG specifické potraviny (v případě alergie jde o protilátky typu IgE). Potravinová intolerance sice život neohrožuje, ale vytváří řadu příznaků, které mohou negativně ovlivnit zdraví pacienta.

Mezi další projevy potravinové intolerance patří průjem, poruchy pozornosti, úzkost, retence vody v těle, kožní projevy (například atopický ekzém), nadýmání, křeče a další.

Látka, která v tomto případě organismu chybí, bývá obvykle enzym štěpící intolerantní složku – typickým příkladem je intolerance laktózy (mléčného cukru), kdy chybí enzym laktáza. V některých případech se může jednat i o dráždivost potraviny jako takové (například káva, zrající sýry, apod.).

Pozornost bychom také měli dát na tzv. skryté alergeny (sója, oříšky aj.), které bychom v dané potravině normálně nehledali (např. mletá masa, párky, kečupy, konzervy, některé sladkosti, pečivo), nebo na stopová množství alergenů v potravě.

U potravinové alergie totiž platí, že závažnost projevů není závislá na množství zkonzumované potraviny! A tak nám může způsobit výrazné potíže i malé množství rizikové potraviny nebo jídlo, které s alergizující látkou přišlo jen okrajově do styku (např.

opakovaně použitý olej na smažení – ryby).

Léčba alergie

Potravinová alergie není jednoduše léčitelná, naštěstí však existuje jednoduchý způsob, jak se vyhnout jejím projevům – eliminovat ze svého jídelníčku problematické potraviny včetně všech komponentů, které mohou být skryté ve směsných a hromadně vyráběných potravinách. Proto je důležité vždy důsledně číst složení všech kupovaných potravin!

Medikamentózní léčba se liší podle závažnosti alergické reakce. U těžkých – šokových reakcí – se používá injekční aplikace adrenalinu, kortikosteroidních hormonů a antihistaminik a dalších protišokových opatření.

V lehčích případech se vystačí s perorálním podáním antihistaminik, tedy látek, které blokují účinek histaminu, čímž se potlačí vznik či rozvoj alergické reakce. Antihistaminika lze získat v lékárně jak na lékařský předpis, tak i na volný prodej.

Ze všech zástupců volně prodejného sortimentu jmenujme například tablety Zyrtec, Zodac, Analergin, Analergin Neo či Claritine (potlačují svědění, kopřivku, otoky aj. příznaky alergie).

Ze všeho nejdůležitější je však včasná diagnostika a vyšetření u specialisty, tj. alergologa. Jedině ten určí, o jaký typ alergie se jedná a stanoví i přesný alergen a následnou terapii. Alergii také potvrdí specializované testy z krve (tzv. stanovení IgE protilátek).

Seznam NEJČASTĚJŠÍCH ALERGENŮ

Nejdůležitějšími spouštěči potravinové alergie se jeví bílkoviny živočišného i rostlinného typu, nejčastěji hovězí syrovátky, různé bílkoviny obilovin a v jiných světadílech i bílkoviny luštěnin včetně sóji a podzemnice olejné.

• obilniny: pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice, gluten (lepek), oves, rýže, žito
• ořechy a luštěniny: mandle, para ořechy, kešu, kakaová zrna, piniové ořechy, vlašské ořechy, luštěniny (hrách, čočka, fazole), sója
• maso: hovězí, kuřecí, jehněčí, vepřové
• ryby: sladkovodní ryby (losos, pstruh), korýši (krevety, garnáti, krabi, humři, mušle), tuňák, ryby s bílým masem (treska, treska skvrnitá, platýs)
• zelenina: brokolice, kapusta, mrkev, celer, okurka, pórek, koření (červené, zelené, žluté), brambory, rajčata
• ovoce: jablka, černý rybíz, grapefruity, meloun, ananas, olivy, pomeranče a citróny, jahody
• jiné: vaječný bílek (bílkovina ovalbumin), kravské mléko (bílkovina kasein), česnek, zázvor, houby, čaj, kvasnice

Vše, co potřebujete vědět o potravinové alergii

Vyskytla se u vás nebo vašich blízkých potravinová alergie a máte obavy, že tato situace značně naruší váš běžný jídelníček? Nezoufejte.

Dnešní doba nabízí široké spektrum různých alternativ, které vám život s potravinovou alergií usnadní.

V dnešním článku jsme se zaměřili na alergeny vyskytující se v jídle, projevy potravinové alergie a nechybí ani tipy, jak se snáze vyhnout potravinám způsobujícím nepříjemné alergické reakce.

Statistiky tvrdí, že více než 30 % Čechů trpí alergiemi, z nichž většinu tvoří právě alergie na potraviny. S neustále narůstajícím počtem osob s potravinovou alergií vyvstávají otázky, čím je nesnášenlivost různých druhů potravin způsobena a jak ji řešit.

Odborníci se shodují, že mnohdy je alergie dána genetickými předpoklady a zároveň může být způsobena umělým tlakem na imunitní systém v podobě očkování či užívání antibiotik.

Bližší informace o odborném pohledu na potravinové alergie naleznete například na webu Ministerstva zdravotnictví.

Spouštěč alergické reakce a nejčastější projevy 

Najít příčinu vzniku alergické reakce bývá často běh na dlouhou trať, jelikož projevy nejsou vždy jasně zřejmé a čitelné.

U někoho se alergie projeví prudkou alergickou reakcí po konzumaci neobvyklé potraviny a v takovém případě hned víme, co ji způsobilo.

Často se však setkáváme s mírnými a postupnými příznaky, najít tedy původ potraviny, kterou naše tělo nepřijímá není zdaleka tak snadné.

Mezi nejčastější projevy potravinové alergie pak patří vyrážka či ekzém, zvracení, průjem, bolesti břicha, otoky v ústní dutině, rýma, zarudnutí v očích a dýchací obtíže. Intenzita reakce je pak dána individuální reakcí imunitního systému.

Jak předcházet výskytu alergie u dětí?

Pokud již víme, čemu se vyhýbat, máme z části vyhráno. Potravinové alergii se dá snadno předcházet racionálním přístupem ke stravování u malých dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojení jako nejlepší prevenci potravinových intolerancí u nejmenších dětí.

Zároveň by také děti do tří let věku měly mít možnost veškeré známé potravinové alergeny ochutnat. Jejich tělo má v tomto období jedinečnou možnost se s intolerancí a alergií samo vypořádat.

Výskyt alergie však může být dán i mnoha jinými důvody a toto patří pouze k jednomu z několika možných přístupů v prevenci potravinových alergií.

Alergeny a vhodné alternativy

Od konce roku 2014 mají gastronomická zařízení povinnost uvádět potravinové alergeny, z nichž nejčastější jsou lepek, korýši, vejce, ryby, arašídy, sója, mléko, skořápkové plody, celer, hořčice, sezam, oxid siřičitý a siřičitany, vlčí bob a měkkýši. Nejen kvůli alergii se mnohým z těchto potravin lidé vyhýbají.

Omezení konzumace mléka a lepku často stojí za životním stylem mnohých z nás. Na trhu tak nyní existuje široké spektrum alternativ pro všechny, kteří se dané potravině musejí či chtějí vyhnout.

Nejčastěji se setkáme s bezlaktózovými a rostlinnými mléky, mnoha druhy bezlepkové mouky nebo různými potravinami nahrazujícími maso a vejce, jako je například tofu.

Tipy pro běžný život s potravinovou alergii

Pokud jste se v současné době dozvěděli o potravinové alergii sebe nebo svých blízkých a trápí vás související omezení, věřte, že postupem času si na nový jídelníček s vyřazením alergenu zvyknete.

Pro začátek se zaměřte na kompletní výskyt dané suroviny, tedy kde všude ji můžete najít. Tyto potraviny se pro vás stávají škodlivé, a proto je nezbytné najít vhodnou alternativu.

Zatímco ryby, měkkýši a korýši se z jídelníčku vyřazují snadněji, u mléka, lepku či vajec je to mnohem složitější. A čím tedy můžete tyto nejčastější alergeny nahradit?

• Mléko: bezlaktózové, sójové, rýžové, mandlové či jiné ořechové, ovesné či semínkové.
• Lepek: bezlepkové mouky – rýžová, pohanková, kukuřičná, kokosová, čiroková, mandlová a jiná ořechová, hrachová, cizrnová, jáhlová, konopná apod.
• Vejce: tofu a při pečení například jablečné pyré, banán nebo chia a lněná semínka

V případě alergie na ořechy se nabízí alternativa v podobě potraviny zvané šáchor neboli také tygří ořech či zemní mandle. Jedná se o jedlé podzemní hlízy, které zvládnou plně zastoupit klasické ořechy. Zakoupit je můžete stejně jako ostatní potravinové alternativy v prodejnách zdravé výživy. 

Pokud vás zajímá, jak vařit a péct bez alergenů, podívejte se na naše tipy a recepty pod tímto článkem. 

Intolerance nebo alergie?

Potraviny mohou vyvolávat nekonečně mnoho reakcí. A pokud si nejste jisti, zda máte na potravinu alergii nebo ji jen netolerujete, pak je dobré nechat si udělat testy. Vyšetřením ve specializovaných laboratořích se prokážou alergické protilátky. Můžete požádat o doporučení vašeho alergologa, případně gastroenterologa.

Rozhodující jsou především vaše obtíže; případně je možné nechat si udělat specializovaný test, při němž se pod dohledem lékaře vysadí na nějakou dobu z jídelníčku podezřelá potravina a pak se do něj znovu vrátí. Následně se zapisují a sledují nežádoucí reakce.

Spousta lidí se mylně domnívá, že trpí zcela jistě potravinovou alergií, ale přitom jde pouze o neimunologické reakce organismu, za něž může třeba dietní chyba.

Proč nám jídlo vadí?

Možná máte prudké křeče v břišní oblasti, kdykoli se napijete mléka, možná vás překvapí svědivá kopřivka, když si dát jahody.

Proč se tak děje? Tělo reaguje nepříznivě na určitou látku, kterou vyhodnotí jako svého „nepřítele“ či třeba nemá potřebný enzym na její zpracování. Může tedy reagovat alergickou reakcí či potravinovou intolerancí.

Jednoduché rozdělení je v tom, že potravinové alergie jsou dané imunologickým mechanismem. Jedná se tedy o nesprávnou imunitní odpověď na antigen/alergen, což je téměř, téměř výhradně, bílkovina.

Intolerance je snížená nebo chybějící schopnost strávit určitý druh potravy (nebo její část) a jde o nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů.

Tyto enzymy jsou látky produkované trávicí soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí – nacházejí se například ve slinách, žaludečních šťávách, žluči a sekretu vylučovaném slinivkou břišní.

Enzymy rozkládají jednotlivé složky potravin na menší prvky, které organismus posléze pomocí enzymatické činnosti dokáže využít ke stavbě těla a provozu buněčné činnosti. Jsou tedy v procesu trávení zásadní.

Potravinové intolerance jsou tedy dané nedostatkem enzymu pro štěpení dané látky, kupříkladu nesnášenlivost laktózy nebo jiných cukrů, což zpravidla vyvolává nejrůznější břišní diskomfort. Dále se může jednat o nesnášenlivost histaminu v potravě, tzv. histaminovou intoleranci.

Když se rozhlédneme kolem, zdá se, že zdravotní obtíže plynoucí z nežádoucích reakcí na potraviny má čím dál více lidí. Mnohdy si ale ani neuvědomí, že to bývá po konkrétní a stále se opakující potravině.

Příznaky intolerance

Nežádoucí reakce po pozření nevhodné potraviny vznikají jinak než při alergii. Příznaky se liší podle druhu potravinové intolerance. První se objevují obvykle 15-60 minut po pozření nadměrného množství netolerované potraviny.

Intenzita příznaků je pak závislá na nedostatku rozhodujícího enzymu, kolik ho v těle chybí. K vyvolání potíží je obvykle potřeba větší porce dané potraviny – i to odděluje intoleranci od potravinové alergie.

U ní stačí minimální množství a dostaví se obtíže.

Některé národy mají dokonce genetickou dispozici k tomu, že v určitém věku přestane jejich organismus produkovat různé druhy enzymů. Například  pokles laktázy nasává (enzymu, který se podílí na trávení laktózy) v tenkém střevě u 70 % populace ve věku 2-5 let, a to celosvětově.

Schopnost trávit mléčný cukr se týká asi 25 milionů Evropanů – důvod je celkem jasný, přivykli jsme si na jiný druh stravy, než je mateřské mléko. Právě v případě nesnášenlivosti laktózy jde o nejčastější genetické postižení, se kterým jen těžko něco uděláte.

Kromě genetiky je příčinou potravinové intolerance také porucha nebo snížení činnosti některého orgánu, který produkuje enzymy (slinivka, játra, tenké střevo).

Nejčastější příznaky intolerance

•          nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, kručení v žaludku po jídle
•          zvracení a chronické průjmy
•          úbytek hmotnosti a chudokrevnost
•          slabost, únava
•          u dětí poruchy růstu

Intolerance laktózy se objevuje většinou u dospělých a je způsobena nedostatkem zažívacího enzymu laktáza, který štěpí laktózu. Diagnóza se zjistí gastroenterologickým vyšetřením.

Trvalá laktózová intolerance se může manifestovat vznikem osteoporózy, protože v normální dietě kryje obvykle většinu potřeby kalcia mléko a mléčné výrobky, takže při této intoleranci je kalcium špatně absorbováno.

Terapie spočívá v omezování přívodu laktózy s cílem ústupu klinických příznaků. Je důležité najít ale hranici, kdy ještě mléko a mléčné výrobky člověk toleruje – právě kvůli kalciu. Lidem obvykle tolik nevadí kysané mléčné výrobky nebo jogurty.

Pozor, zdrojem laktózy je i chléb, pečivo, některé druhy musli, margaríny, klobásy, párky, cukrovinky a všechny produkty obsahující mléčnou syrovátku nebo kasein.

Intolerance lepku patří mezi autoimunitní nemoci, protože při ní imunitní systém po konzumaci lepku útočí proti tenkému střevu. Když se lepek nevyřadí ze stravy, příznaky se mohou zhoršovat. Objevit se pak mohou řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů, cukrovka apod. Diagnózu provádějí gastroenterologové.

Lepek je směs bílkovin, které se vyskytují v pšenici, žitu, ječmeni, ovsu. Kromě běžného pečiva se ale lepek přidává do všeho možného – do různých ochucovadel, instantních jídel, uzenin, paštik, mletých mas.

V případě intolerance je nutné vyřadit lepek z jídelníčku a nahradit ho bezlepkovými obilovinami: rýží, kukuřicí, pohankou nebo luštěninami.

Intolerancí fruktózy trpí asi 15-20 % populace. Je způsobena poruchou transportu fruktózy, a lidé, kteří ji mají, špatně snášejí ovocný cukr obsažený v potravinách. Intolerance fruktózy je dědičné onemocnění, kdy v těle chybí enzym aldoláza B, který řídí zpracování fruktózy v těle.

Příznaky jsou podobné jako u intolerance laktózy – tedy nadýmání, křeče, nevolnost, průjem či zácpa. Pozor je nutné dávat na potraviny bohaté na fruktózu: jablka, švestky, datle, med, artyčoky, chřest, brokolici, rajčata, cereálie a některé jogurty.

Jezte více řepu, špenát, mrkev, z ovoce pak jahody, mandarinky, banány či avokádo. Z ostatních potravin tofu, pohanku, kukuřici, kroupy, oves, rýži, ryby a z mléčných výrobků sýry a jogurty bez fruktózového sirupu. Diagnostika se provádí tzv.

dechovým testem (stejně jako u nesnášenlivosti laktózy), při kterém se měří ve vydechnutém vzduchu vodík, který je součástí obsahu tlustého střeva.

Projevy potravinové alergie

Potravinovou alergií trpí přibližně 3-6 % populace, více žen než mužů, více, dětí než dospělých. Nejvyšší výskyt je udáván v kojeneckém věku, kde dosahuje až 8%.

Na jaké potraviny reagujeme nejvíce? Nejčastějšími spouštěcími potravinami jsou do 1 roku života kravské mléko, vejce, pšeničná mouka. U starších dětí a dospělých se jedná o arašídy, stromové ořechy, ryby, mořské plody, ovoce a zeleninu.

V České republice jsou významným alergenem také semena, zejména mák. Naopak alergii na sóju vídáme velmi málo. Výskyt potravinových intolerancí je zmapován méně, přibližně jimi trpí kolem 3-5% populace.

Potravinová averze (jakákoli negativní reakce na potraviny) je nejčastější a zejména u dospělých je udávána až 14 %.

Podobně jako u řady dalších onemocnění je i u potravinové alergie důležitým faktorem rozvoje choroby psychika. Jakákoli nehoda, například infekce, únava nebo stres, zvyšuje pravděpodobnost reakce u potravinových alergiků. Mohou také reagovat na podstatně menší množství alergenu než obvykle.

Projevy potravinové alergie mohou být velmi mírné, nejčastěji pálení v dutině ústní po čerstvých potravinách u pylových alergiků. Na druhé straně však může dojít až k celkové anafylaktické reakci. jejíž  nejzávažnější formou je již zmiňovaný anafylaktický šok.

Potraviny jsou u dětí zodpovědné až za 80 % všech analylaxí (zbytek jsou pak reakce na léky, hmyz), u dospělých je přibližně každá druhá anafylaxe způsobená potravinou! Výskyt potravinových anafylaxí vzrostl během posledních deseti let přibližně sedmkrát.

Nejčastěji jsou vyvolány u dětí mlékem, vejcem a ořechy, u dospělých pak ořechy, rybami, korýši a měkkýši.

Diagnostika potravinové alergie musí být v rukou alergologa. Jedná se o kombinaci a správné vyhodnocení více různých vyšetření.

Klíčové jsou kožní „prick testy“ s potravinou, které se provádějí stejně jako u pylové alergie a odběr krve na stanovení protilátek proti dané potravině. Vždy se však musí jednat pouze o tzv. IgE protilátky alergického typu.

Domácí diagnostické soupravy, založené na stanovení IgG, nejsou pro diagnostiku potravinové alergie vhodné.

Je potravinová alergie či intolerance léčitelná? Mnozí lidé mají zkušenost, že se jejich nežádoucí reakce na dané potraviny v průběhu let proměňují či mizí, což dává jistou naději. V současné době je však potravinová alergie onemocnění, které není vyléčitelné.

Klíčová je eliminační dieta s vyloučením potraviny/potravin, jakékoli podávané léky mají jen podpůrnou úlohu. Potěšující je, že z některých druhů potravinové alergie skutečně většina pacientů vyrůstá, tedy trpí jí v dětském věku a do dospělosti problémy vymizí. Týká se to zejména alergie na mléko, vejce a pšeničnou mouku.

Naopak alergie na ořechy, arašídy, ryby, mořské plody a semena bývá u většiny pacientů celoživotní.

Sledovaný lepek

V dnešní době se stále častěji mluví o škodlivosti lepku. Bezlepkovou dietu drží čím dál tím více lidí, nicméně jen u některých z nich je to životní nutnost v důsledku onemocnění, které se nazývá celiakie. Celiakie celosvětově postihuje 1 % obyvatelstva, v ČR postihuje jednoho jedince ze 150.

Jedná se o autoimunitní onemocnění vyvolané kombinací mnoha faktorů – vliv prostředí včetně lepku a genetické dispozice. V současné době je jedinou účinnou léčbou bezlepková dieta. Její dodržování musí být celoživotní, neboť celiakie není zatím onemocněním jinak léčitelným.

Nejedná se však o alergii, jak se mnozí mylně domnívají.

Alergiků přibývá

V posledních letech došlo k nárůstu počtu alergických pacientů geometrickou řadou. Tento progresivní nárůst alergiků je přičítán zhoršenému životnímu prostředí, změnám životního rytmu a změnám v potravinovém průmyslu. Podle nejnovějších statistik je alergický každý čtvrtý člověk.

Riziko potravinových alergií u dítěte činí asi 50 %, pokud jeden z rodičů prokazuje přecitlivělost na určitou potravinu, a 67-100 % v případě přecitlivělosti obou rodičů.

Je proto vhodné, pokud rodiče o svých alergiích vědí, upravit stravování matky v těhotenství tak, aby nedocházelo k senzibilizaci dítěte už v děloze. Je prokázáno, že již od 3.

měsíce gravidity se alergeny nacházejí v plodové vodě a dítě je během těhotenství polyká, vdechuje a koupe se v nich, což může vést k senzibilizaci kůže, ale také celého imunitního systému.

Dětský věk hraje v propuknutí potravinové alergie klíčovou roli. V průběhu prvního roku života dochází k navození tzv. orální tolerance, tedy k tomu, že organismus na potraviny nereaguje alergickou reakcí. Jednou z možností, která je v posledních letech velmi diskutována, je možný preventivní vliv zavádění příkrmů do kojeneckého jídelníčku.

V dnešní době má 70 % pacientů s potravinovou alergií i alergii pylovou. Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, ořechy, mák, ryby, sója, pšenice, mořští korýši a cizokrajné ovoce.

Při stravování alergiků mají negativní význam potravinová aditiva a doplňky (potravinová barviva, umělá sladidla, chemické přísady šumivých nápojů, vitaminových přípravků, léků), které jsou často primárním spouštěčem alergické reakce. Přídatné látky se používají proto, aby zamaskovaly laciné náhražky používané místo dražších přírodních surovin.

Kritika aditiv se čím dál tím více objevuje ve spojitosti s jejich vlivem na citlivý dětský organismus. S přídatnými látkami jsou spojovány dětská hyperaktivita, neschopnost soustředit se, náladovost, potíže s učením a špatný spánek.

Alergie na potravinu se může projevit různými formami: kašel, rýma, bolesti hlavy, průjem, vyrážky na kůži, ekzém v okolí úst, afty, nadýmání, u malých dětí neklid a vztek.

Nejlépe se dají potraviny otestovat u ekzematiků, a to tak, že se provede kontaktní test podobně jako třeba u barvy na vlasy – daná potravina se přiloží na ekzematickou podrážděnou kůži a sleduje se reakce. Pokud vznikne jakákoli reakce na kůži, bude reakce ve střevě daleko horší.

U ostatních alergických pacientů je vhodné u každé nové potraviny provádět zátěžový test – po minimálně třídenní dietě (čaj, rýže, jáhly) se postupně zavádějí jednotlivé potraviny tak, aby se dalo vysledovat, která z nich zhoršuje zdravotní stav.

První pomoc pro alergiky

Pijte dostatečné množství vody. Voda je výborné rozpouštědlo a pomáhá z organismu efektivně vylučovat alergenní komplexy – zvláště při akutní alergické reakci je nutné hodně pít, pokud možno čistou vodu, a to nejméně 2 litry denně. Bylinné čaje mohou být silnými alergeny a mohou také škodit.

Průmyslově vyráběné ovocné čaje jsou vždy přibarvované a aromatizované. Vyhýbejte se všem instantním nápojům, aromatizovaným, syceným a slazeným. Rovněž nápoje slazené umělými sladidly jsou zcela nevhodné.

Sladit můžeme v omezené míře medem (není-li alergie na med), přírodním hnědým cukrem, třtinovým cukrem, javorovým sirupem.

Vyhýbejte se aditivům v potravinách. Látky průmyslově vyrobené zatěžují všechny trávicí orgány – zejména žaludek, střevo, játra. Platí to i pro umělé vitaminy a potravinové doplňky.

V akutním stavu vysaďte mléko a všechny mléčné výrobky.

Pokud na něj pacient alergii nemá, spíše než čerstvé mléko jsou vhodnější zakysané neochucené mléčné výrobky; jogurty, zakysaná smetana bez přídavku škrobů a eventuálně farmářské nehomogenizované čerstvé mléko.

Velmi nevhodné jsou plísňové a tavené sýry, šlehačka ve spreji a ochucené mléčné nápoje. Ze sýrů nejméně alergizují tvarůžky, mozzarella, žervé, brynza a čerstvé tvarohové sýry. Poměrně dobře je tolerováno čerstvé máslo.

V akutním stavu alergické reakce je také dobré krátkodobě vysadit veškeré pečivo. Jakmile se stav uklidní, můžeme zkusit testovat třeba žitný chleba nebo rýžové, kukuřičné, pohankové či jáhlové chlebíčky.

Kvalita pečiva se kvůli aditivům výrazně zhoršila, bohužel i bezlepkové pečivo obsahuje velké množství přídatných látek a tím celkově zhoršuje proces trávení i alergii.

Nejméně vhodná jsou sladká kynutá těsta a v dnešní době i těsto listové, jež je připravováno ze ztuženého palmového tuku, který je pro lidskou výživu nevhodný.

V období jarních alergií je nutné vysadit některé druhy ovoce a zeleniny, jež mají tzv. zkříženou alergii s pyly stromů a trav, které pacienta alergizují.

Nejčastějším alergenem je pyl břízy, jenž má podobnou strukturu bílkovin jako tyto potraviny: jablko, brambory, celer, banán, rajče, hrášek, třešeň, broskev, meruňka, hruška, švestka, malina, lískový ořech.

Všechny uvedené potraviny je vhodné během sezony z jídelníčku vyloučit.

Co se týče masa, je častým alergenem kuřecí maso, a to nejen z toho důvodu, že má podobnou strukturu bílkovin jako vejce. Vhodnější je proto maso krůtí, pokud možno z domácích chovů, nebo kuře chované ve výběhu. Vhodné je i maso hovězí, pro děti pak telecí. Králičí a jehněčí maso je rovněž vhodné v případě, že pacient netrpí dnou.

Pro lidskou výživu jsou nezbytné zastudena lisované oleje, pokud možno v bio kvalitě, které obsahují omega-3 nenasycené mastné kyseliny, protože náš organismus si je sám neumí vyrobit.

Jsou důležité pro imunitní systém, cévy, nervy a jsou obsažené především v rybím tuku, lněném, konopném, dýňovém, sezamovém, brutnákovém a pupalkovém oleji, které ale musí být podávány jako léčivo pravidelně 1x denně v dávce jedné polévkové lžíce pro dospělého a 1 čajové lžičky pro dítě.

Pokud potřebujete konzumovat sladké potraviny, nejvhodnější je sušené ovoce nebo víceprocentní hořká čokoláda bez příchuti. Vhodné mohou být i sezamové tyčinky nebo doma vyrobený moučník, který obsahuje alespoň určité procento celozrnné mouky a menší množství cukru.

Čtěme etikety

Trh se sice přizpůsobuje narůstajícímu počtu nepříznivě reagujících lidí na určité potraviny, na druhou stranu alergických reakcí na potraviny přibývá. Výskyt potravinových alergií a intolerancí v posledních letech skutečně celosvětově poměrně významně narůstá.

Stupňuje se i závažnost projevů, objevují se nové diagnózy spojené s potravinovou alergií, např. alergický zánět jícnu, tzv. eozinofilní ezofagitida. Stále častěji se objevují pacienti, kteří trpí alergií na řadu potravin současně, včetně tzv. základních – tedy na mléko, lepek a vejce.

Objevují se i reakce na nové alergeny, například na kešu, což bývají velmi závažné reakce, dále na exotické druhy ovoce nebo i červené maso. Trh se v rámci legislativy EU musí přizpůsobit zejména vyhlášce deklarující povinné značení obsahu alergenů na všech výrobcích. Zde je v současné době uvedeno 14 alergenů.

Takže vyhláška ne zcela odpovídá spektru potravinových alergií u nás.

Jak poznat alergii na potraviny od špatného trávení?

Alergie se může projevit i nevolností. • Autor: shutterstock.com

Nežádoucí reakce na potraviny se obvykle dělí podle typu patofyziologické příčiny, respektive podle typu nepřiměřené odpovědi organismu na podanou potravinu. Pokud je za reakci odpovědná specifická imunologická odpověď organismu, jedná se o pravou potravinovou alergii.

„Cílem i spouštěčem potravinové alergie je bílkovina potravinového původu. A naopak, pokud jsou mechanismy čistě neimunologické, pak hovoříme o pravé potravinové intoleranci  – nesnášenlivosti.

Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že neexistuje nic mezi tím, proto ani neexistuje potravinová intolerance, která by se mohla prokázat jakýmkoli imunologickým testem,“ říká alergolog a imunolog MUDr.

Martin Fuchs z ambulance klinické imunologie a alergologie Immunoflow v Praze.

Jak vypadá alergie?

Potravinová alergie může být příčinou některých nemocí kůže včetně kopřivek, otoků a ekzémů. Dále může způsobit respirační tíseň, kašel i dušnost a v neposlední řadě rozmanitou symptomatologii v trávicím traktu – s převahou zvracení, křečí a pochopitelně následných průjmů.

Nejvážnější alergickou reakcí je pak časná systémová reakce -anafylaxe, resp. anafylaktický šok. „Imunopatologická reakce by měla být, pokud je to možné a dostupné, prokázána pomocí moderní alergologie.

Velkou chybou poslední doby jsou laické, respektive alternativní metody průkazu – kvůli nim mezi námi chodí,alergici‘, kteří ve skutečnosti žádnými alergiky nejsou,“ zdůrazňuje alergolog.

 Intolerancí rozumíme nejčastěji poruchy samotného trávení, klasickým příkladem jsou poruchy v nedostatečné tvorbě či funkci trávicích enzymů. 

Následkem bývá nejrůznější břišní diskomfort, od nechutenství přes nadýmání až po bolesti, průjmy či naopak přechodnou zácpu.

 „Kdo by neznal laktózovou intoleranci z důvodů nedostatečného trávení mléčného cukru, kterou trpí 15 až 20 procent populace nebo syndrom dráždivého tračníku, který se týká také kolem pětiny lidí? Intolerance se obvykle omezí na trávicí trakt, případné a méně časté celkové příznaky se vysvětlují všudypřítomnou psychickou nadstavbou. Čím se má na mysli psychosomatický dopad organického onemocnění,“ podotýká MUDr. Fuchs.

„K intolerancím patří i možnost farmakologického vlivu požitých potravin, respektive vyšší obsah některých látek může citlivější jedinec, ale v podstatě i kdokoli z nás, hůře tolerovat.

Konkrétní nežádoucí reakce pak odpovídají biochemické povaze příslušné látky (histamin, kofein, alkohol, mykotoxiny a mnoho dalších).

V neposlední řadě k intolerancím patří glutenová  tedy lepková intolerance,“ dodává lékař.

Pozdní alergická reakce

Jak uvádí MUDr. Fuchs, snaha o dělení nežádoucích reakcí jen podle typu klinické odpovědi, tedy podle charakteru obtíží, je nesprávná až zavádějící. Existuje totiž řada alergických reakcí, které vypadají jako pouhá intolerance (např. průjmy), a naopak nesnášenlivost může imitovat alergii.

Pro tento druhý příklad se někdy používá pojem pseudoalergie, což by mělo vystihovat posouzení ve smyslu „vypadá to jako alergie, ale není to alergie“ (kopřivka po požití přezrálých jahod apod.). Obtíže, ať u první, či u druhé příčiny, se mohou manifestovat krátce po požití – reakce časná se objeví nejpozději do dvou hodin, resp. reakce pozdější (2 až 8 hodin).

Případně se obtíže projeví až s větším odstupem, pak mluvíme o pozdní reakci (8 až 72 hodin). Čím delší je interval, tím hůře se jakékoli příznaky spojují s konzumací potravin, a pokud ano, obvykle se mylně obviní potravina poslední, bez zohlednění jídelníčku v předchozích dnech. 

• Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
• VIDEO: Co zabírá proti průjmu?

• VIDEO Videohub

Autor: Helena Míková