Poruchy srdečního rytmu nazývané odborně arytmie patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Vznikají jako důsledek odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci.
Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje a které lze zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu.
Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu, ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti), které mohou působit nemocnému celou řadu obtíží.
Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie až na výjimky bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné.
Jaké je normální vedení elektrických vzruchů v srdci?
Lidské srdce je z technického hlediska obdivuhodným orgánem, který je schopen pracovat bez přestávky 24 hodin denně po celý život člověka. Srdce se přitom stáhne zhruba 100 000-krát denně, přečerpávajíc v klidu okolo 5-7 000 litrů krve, při běžné zátěži až jednou tolik a při těžším cvičení až 5-krát tolik v průběhu 24 hodin.
K tomu, aby srdce mohlo plnit tuto svoji hlavní úlohu, tj. pumpovat krev bohatou na kyslík k ostatním orgánům lidského těla, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulzy. Ty vznikají normálně v shluku buněk specializovaného převodního systému srdce, který se nazývá sinusový uzel a nachází se v horní části pravé srdeční síně.
Odtud se elektrický vzruch šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu, který je umístěn v dolní části přepážky mezi oběma síněmi. Také tento shluk speciálních buněk dokáže tvořit spontánně elektrické vzruchy, avšak pomaleji než uzel sinusový.
Proto se za normálních okolností jeho automatická činnost nijak neprojevuje a slouží pouze k regulovanému převodu elektrického podráždění na svalovinu komor. Tento převod se děje přes tzv. Hisův svazek, který je jediným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Dále se šíří vzruch svalovinou komor a způsobuje jejich koordinovaný stah.
Tak je zajištěno, že srdce pracuje jako systém dvou paralelních čerpadel – nejprve se stáhnou obě síně a naplní tak obě komory, poté dojde ke stahu svaloviny komor a k vypuzení krve z pravé komory do plic a z levé komory k orgánům a tkáním celého těla.
Jaké arytmie se mohou vyskytovat?
Srdce se normálně stahuje asi 60-100-krát za minutu, přičemž elektrické podráždění síní předchází aktivaci komor. Tento normální rytmus se nazývá rytmus sinusový. Někdy i za normálních okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku) nebo rychleji (například při cvičení).
Při srdečních arytmiích bývá rytmus srdce abnormálně pomalý (bradyarytmie) nebo naopak rychlý (tachyarytmie). V prvním případě se buď elektrický vzruch v sinusovém uzlu tvoří pomalu nebo je porušeno jeho vedení přes síňokomorový uzel do komor.
Ve druhém případě se buď stane místem tvorby rychlých elektrických vzruchů kterákoli jiná malá oblast svaloviny síní nebo komor nebo elektrický impulz krouží v různě veliké oblasti srdce kolem dokola a aktivuje okolní svalovinu.
Pochází-li rychlý rytmus ze svaloviny síní nebo oblasti síňokomorového uzlu, nazývá se arytmie supraventrikulární. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, je označována jako komorová.
Jaké jsou příznaky arytmií?
Bradyarytmie. Příznaky pomalého srdečního rytmu (bradyarytmie) se mohou lišit podle toho o jakou poruchu jde a jak rychle vzniká.
V případech, kdy je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu, pracuje srdce pomalu a nedokáže zrychlit svoji činnost při zátěži a nemocný pak při zátěži trpí závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním a únavností.
Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo jsou přítomny několikavteřinové výpady v tvorbě elektrických vzruchů, může dojít i ke krátkodobé ztrátě vědomí. Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se projeví obvykle jako krátkodobá ztráta vědomí.
Vznikne-li porucha postupně nebo je-li přechodného charakteru, mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (točení hlavy, únavnost aj.). Je však nutno zdůraznit, že podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění (např. epilepsie, mozkové příhody apod.), a proto je potřeba odborného posouzení celé situace lékařem.
Tachyarytmie. Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace. Jde o nepříjemně vnímaný pocit rychlého nebo usilovného bušení srdce. V řadě případů jde o pouhé „škobrtnutí“ nebo „vynechání“ srdeční akce. Podkladem takových poruch rytmu jsou tzv.
extrasystoly, neboli předčasně přicházející stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních nebo komorách. Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou a tehdy bývají pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce. Značná část nemocných trpí tzv.
fibrilací síní, kdy dojde k poruše normálního šíření elektrických vzruchů a tyto krouží v síních po mnoha měnících se okruzích. Díky nepravidelnému a rychlému převodu takových vzruchů na komory je arytmie pociťována jako různě rychlé a nepravidelné bušení srdce, provázené někdy i zvýšenou únavností nebo dušností.
V řadě dalších případů se arytmie projevuje v podobě záchvatů pravidelného bušení srdce. Tyto záchvatovité formy mají obvykle náhlý začátek i ukončení a jsou pociťovány jako rychlé tepání nebo chvění srdce. Často bývají provázeny pocitem tísně, kratšího dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí.
U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie i ke vzniku bolesti na hrudi (angina pectoris). Malá část nemocných trpí arytmiemi, které mají setrvalý charakter (tj. jsou přítomny prakticky trvale) a jejich příznaky se mohou zvýrazňovat při námaze.
Příznaky tachyarytmií mohou zahrnovat:
- bušení srdce,
- pocit dušnosti nebo kratšího dechu,
- pocit tlaku na hrudi,
- pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris),
- pocit točení hlavy nebo závratě,
- krátkodobé ztráty vědomí.
Je nutno zdůraznit, že neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Jinými slovy, naprosto bezvýznamná porucha rytmu, která nemocného nijak neohrožuje na životě může být subjektivně vnímána velmi nepříjemně a znemožňovat nemocnému běžný život, zatímco mnohem závažnější arytmie nemusí být prakticky vnímány.
Jaké jsou léčebné možnosti k zvládnutí arytmií?
Bradyarytmie. Ačkoliv pokusy stimulovat srdce s poruchou tvorby nebo vedení vzruchů byly učiněny v 30-tých létech našeho století, trvalo dalších 30 let než byl na podzim roku 1958 naimplantován nemocnému první skutečný kardiostimulátor. Od té doby se stala kardiostimulace zcela běžnou formou léčby bradyarytmií.
Metoda spočívá v tom, že se z malého řezu pod klíční kostí zavede přes podklíčkovou žílu ohebná elektroda do srdce (do hrotu pravé komory a je-li to potřeba, druhá elektroda do výchlipky ve stěně pravé síně) a napojí se na kardiostimulátor, který se zašije do předem vytvořené malé kapsy v podkoží.
Po zašití rány se další kontroly a programování kardiostimulátoru dějí přenosem radiových vln z programovacího přístroje přes kůži. Neustálý technický pokrok umožňuje, aby kardiostimulátory co nejvíce napodobovaly normální činnost srdce a v případě poruchy tvorby normálních vzruchů v srdci stimulovaly srdce se zvyšujícící se frekvencí úměrně stupni zátěže.
Přes všechna tato zlepšení se velikost kardiostimulátorů neustále zmenšuje a hmotnost současných přístrojů se pohybuje okolo 15-30 g a rozměry v průměru 4-6x4x0,6-0,8 cm.)
Možnosti preventivní léčby arytmií:
Tachyarytmie. Oproti bradyarytmiím představovala léčba rychlých srdečních rytmů donedávna značný problém. Ačkoliv celou řadu tachyarytmií lze účinně přerušit podáním některého z léků určených k léčbě arytmií (tzv.
antiarytmik) nebo elektrickým výbojem z defibrilátoru po krátkodobém uspání nemocného (elektrický šok vybije celé srdce a dovolí obnovení normální elektrické činnosti srdce), mnohem obtížnější je zabránit opakování poruch rytmu.
Skutečný převrat přineslo v posledních 10 letech zavedení nové metody odstranění samotného místa vzniku takových poruch srdečního rytmu pomocí katetrizačních technik (tzv. katetrizační ablace).
Při tomto výkonu jsou po napíchnutí žíly nebo tepny (po předchozím znecitlivění příslušného místa v třísle) do srdce zavedeny speciální tenké elektrodové katétry (podobné dlouhým ohebným trubičkám o průměru okolo 2 mm) a umístěny tak, aby mohly snímat elektrické signály z jednotlivých dutin srdce.
Po vyvolání poruchy srdečního rytmu, která nemocného obtěžuje, je možné z rozboru zaznamenaných elektrických signálů přesně určit oblast srdeční tkáně, která se podílí na vzniku a udržování arytmie.
Může jít buď o malý okrsek srdeční svaloviny (několik mm v průměru), který z nějakého důvodu vydává vzruchy mnohem rychleji než sinusový uzel nebo ve kterém elektrický vzruch krouží rychle kolem dokola. Po stanovení místa vzniku arytmie je do této oblasti zaveden hrot speciálního řiditelného elektrodového katétru. Poté je daná oblast v rozsahu jen několika málo milimetrů teplotně ovlivněna (laicky řečeno spálena) prostřednictvím energie aplikované katétrem. K tomuto účelu se v současnosti používá speciálního vysokofrekvenčního proudu, který prochází mezi hrotem katétru a plošnou elektrodou na povrchu hrudníku a zahřívá tkáň v okolí hrotu katétru. Zákrok sám je prakticky bezbolestný, a provádí se proto bez celkové narkózy.
Historie tohoto způsobu léčby není dlouhá. V letošním roce uplynulo 16 let od prvních pionýrských výkonů, které umožňovaly pouze přerušení převodu vzruchů mezi síněmi a komorami pomocí výboje elektrického proudu (tzv. neselektivní ablace).
Tyto výkony vedly k odstranění potíží nemocných, ale za cenu následné implantace kardiostimulátoru k náhradě poškozeného vedení mezi síněmi a komorami. Výrazný rozmach nastal zejména v posledních 10 letech, a to především díky používání vysokofrekvenčního proudu, který umožňuje přesné zničení samotného místa vzniku arytmie (tzv. selektivní ablace).
V České republice byla první neselektivní ablace provedena v IKEM v Praze v roce 1983, první selektivní výkon s použitím radiofrekvenční energie byl proveden na stejném pracovišti v roce 1992.
Úspěšnost selektivních katetrizačních ablací dosahuje u většiny typů supraventrikulárních tachyarytmií 95 % a více, přičemž výskyt komplikací se pohybuje v centrech s největší zkušeností pod 1%. Znamená to, že naprostou většinu nemocných se záchvaty tachyarytmií lze tímto zákrokem zcela uzdravit a zbavit je tak obtíží.
Vzhledem k tomu, že nejde o chirurgický výkon, ale o katetrizační techniku, může být nemocný již druhý nebo třetí den propuštěn z nemocnice domů a zapojit se do normálního života. Díky tomu znamenají katetrizační ablace srdečních arytmií jeden z největších pokroků současné medicíny.
Jedinou supraventrikulární tachyarytmií, kterou zatím nelze pomocí katetrizační ablace vyléčit, je fibrilace síní. Avšak i u této arytmie je možné pomocí katétrů léčebně zasáhnout v případě, že nemocný trpí obtížemi i při podávání různých léků. Tehdy lze provést neselektivní ablaci síňokomorového uzlu k zamezení převodu arytmie na komorovou svalovinu a komory stimulovat pravidelně pomocí naimplantovaného kardiostimulátoru.
U komorových arytmií lze vyléčit katetrizační ablací naprostou většinu nemocných, kteří mají jinak zdravé srdce a trpí některou z forem komorové tachykardie pocházející z malého okrsku svaloviny komor. Bohužel, u nemocných s komorovými tachyarytmiemi po infarktu myokardu nebo při jiném závažném srdečním onemocnění je zatím úloha katetrizačních ablací mnohem menší.
Je to způsobeno především tím, že u velké většiny takových nemocných vede komorová tachyarytmie k rychlé ztrátě vědomí a nelze proto provést nezbytné mapování místa jejího vzniku. V případech, kdy je to možné, lze však pomocí katetrizační ablace vyléčit asi 50 % nemocných. Ostatní pacienti s život ohrožujícími komorovými tachyarytmiemi musí být léčeni jiným způsobem.
U části z nich lze podávat s úspěchem léky, které brání vzniku arytmií. U nemocných, kteří jsou indikováni k operaci srdce (např. k implantaci aortokoronárních bypassů k zlepšení prokrvení srdce) je možno provést chirurgické odstranění místa vzniku komorových arytmií. V případech, kdy nelze uspět ani jednou z uvedených metod, lze nemocnému zachránit život implantací tzv.
kardioverteru-defibrilátoru. Jde o přístroj podobný většímu kardiostimulátoru, který se také podobným způsobem zašije do podkoží pod levou klíční kost a jehož speciální elektroda je zavedena do hrotu pravé komory srdeční. Přístroj poté sleduje trvale srdeční akci nemocného a v případě zachycení život ohrožující komorové tachyarytmie ji dokáže přerušit.
Děje se tak obvykle výbojem stejnosměrného elektrického proudu mezi hrotem elektrody a kovovým pouzdrem přístroje.
V případech, kdy se u nemocného vyskytují pouze nepříjemně pociťované extrasystoly, lze obvykle odstranit obtíže vysvětlením celé situace a podáním malé dávky uklidňujících léků nebo léků omezujících přímo výskyt etrasystol.
Je možné vzniku arytmií předcházet?
Vznik celé řady arytmií mohou usnadňovat různé podněty, které ovlivňují nervový systém člověka (např. stress, kouření, pití kávy nebo jiných nápojů s kofeinem, tělesná zátěž). Odstraněním takových podnětů lze často zmírnit výskyt arytmií nebo jejich vnímání. U většiny arytmií však nelze až na výjimky jejich vzniku předcházet jinak než použitím některé z výše uvedených léčebných metod.
Co dělat při podezření na srdeční arytmii?
- Nepropadat panice a klidně dýchat.
- V případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehnout nebo se alespoň posadit.
- Snažit se nahmatat puls (na tepně na zápěstí nebo na krku), zjistit zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu).
- V případě přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení za účelem získání EKG záznamu, který má největší cenu pro stanovení diagnózy.
- V každém případě se při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií poradit s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.
Více o bradyarytmii a kardiostimulaci se můžete dozvědět v dokumentu níže.
Extrasystoly aneb bouchání či vynechávání srdce
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Co s tím dělat a jak si pomoci? Právě extrasystoly se ze všech arytmií (čili poruch srdečního rytmu) vyskytují v populaci nejčastěji. Jsou součástí života každého z nás, ale ne každý si je uvědomuje. Jelikož většina lidí je nepociťuje, nijak je netrápí. Citlivější jednotlivci je však vnímají, často velmi nepříjemně. Vyvolávají v nich strach až vážné obavy o vlastní zdraví.
Odkud pocházejí
Extrasystoly jsou nepravidelné stahy (kontrakce) srdečního svalu, které se objevují kdykoliv, mohou být v různém počtu a narušují pravidelnost srdečního rytmu. V drtivé většině případů jsou běžným nálezem při vyšetření (auskultaci čili poslechu srdce, nebo ještě přesněji při zhotovení EKG záznamu, zejména pokud se tento registruje dlouhodobě – během 24 hodin – tzv. EKG Holter).
Extrasystoly se podle místa svého vzniku dělí na supraventrikulární a komorové neboli ventrikulární. Supraventrikulární se ještě podrobněji rozdělují na sinusové, předsíňové a junkce.
Extrasystoly většinou nejsou projevem žádného onemocnění, ale způsobují je určité momentální stavy organismu: například emocionální napětí, stres, strach, přejedení se a podobně. Mohou být vyvolány látkami jako kofein, alkohol, drogy, některé léky.
Příčinou může být i kouření, kolísání krevního tlaku, infekce, horečka nebo poruchy vnitřního prostředí (acidobazické rovnováhy, minerálů).
Někdy jsou extrasystoly součástí klinického obrazu vážné choroby, respektive projevem vážné poruchy zdraví. Mohou například doprovázet srdeční infarkt, myokarditidu (zánět srdečního svalu), závažné infekční onemocnění a podobně. Takové patologické extrasystoly bývají komorové a většinou pocházejí z levé komory srdeční (posoudí a rozliší to kardiolog na základě EKG záznamu).
Co znamenají
Lidé pociťují extrasystoly velmi různorodě. Někdo je vnímá jako vynechávání srdce, jiní udávají pocity trhání či „přeskakování“ srdce nebo je cítí jako silné údery či bušení srdce. Jestliže se příznaky objevují čas od času, zejména ve spojení s různými emocemi, ať už strachem, nebo naopak návalem radosti, není důvod se jich obávat.
Je lepší nevšímat si jich čili nepřisuzovat jim větší význam ani nesoustřeďovat zvýšenou pozornost na sledování rytmu vlastního srdce.
Pokud se však objeví vedle jiných vážnějších příznaků, jako je prudká svíravá či pálivá bolest uprostřed hrudníku nebo náhle vzniklá těžká dušnost, zpocení, pocit na omdlení, či přechodné poruchy vědomí, tehdy mohou být projevem vážné akutní poruchy zdraví, např. infarktu myokardu, plicní embolie a podobně.
V takových případech je třeba urgentní vyšetření, respektive přivolání záchranky. Prevencí je pravidelná zdravá životospráva, omezování kofeinových nápojů (kávy, koly), nikotinu, energetických nápojů, protože tyto látky zvýšeně dráždí srdeční sval a extrasystoly vyvolávají.
Pokud patříme k lidem žijícím ve stresu, hodně pracujeme, zejména duševně, a neumíme si dopřát dostatek času na odpočinek, tehdy jsou extrasystoly projevem srdeční neurózy. Vhodným přírodním produktem při extrasystolii a ostatních arytmiích je koloidní roztok minerálů.
Jsou potřebné pro správný průběh biochemických dějů v organismu, přičemž zejména vápník, hořčík a další minerály mají stabilizující působení na buněčnou membránu svalových buněk srdce, čímž snižují riziko tvorby extrasystol. Jako doplňky výživy jsou ještě vhodné zelené potraviny – řasa chlorella.
Dále přípravek s obsahem rybího tuku a vysoce kvalitních omega-3 mastných kyselin.
Diskuze Občasné "přeskakování" srdce
Ahoj,
Díky za každý názor
Michaela
Velikost písma:
Nejspíš supraventrikulární extrasystola (SVES) – běžná věc
i u mladých. Klasicky to vypadá tak, že ta vlasní extrasystola cítit
není, potom pocit narůstajícího tlaku v hrudi a pak jeden silný úder.
Obvykle se lépe cítí v klidu, večer a pod. Nic to není.
Nic není ani pocit silného bušení srdce, pokud je pravidelné a
nezrychlené. Špatně by bylo, kdybys měla epizody velmi rychlého bušení
srdce (třeba 200/min) nebo delší dobu trvající srdeční nepravidelnost –
tzn.
ne jediný úder ale třeba minuta nepravidelností – to by pak chtělo
dovyšetřit.
S chlopněma nemá nic společného, porevmatické vady chlopní byly
běžné spíš dřív, dneska se obvykle angína léčí dobře a porevmatické
(= po revmatické horečce – při špatně léčené streptokokové angíně
nebo spále) vady u mladých tolik časté nejsou (leda snad u nějakých
šílených matek, co mají odpor k antibiotikům za každou cenu).
Každopádně mírné chlopenní vady ti teď nijak vadit nebudou, horšit by se
neměly, spíš později ke stáru – nejspíš ti na to pak stačí nějaké
tabletky. Chlopenní vady nezpůsobují případné poruchy rytmu.
Jojo-taky dobře znám
tenkrát jsem s tím běžela na kardiologii-vyfasovala taky Holtera a
výsledek-též to samé…………………….ale jak píšou holky-nic to
není
je teda zajímavý-že mě to zmizelo jak mávnutím proutku, když jsem
vy:,–(ila antikoncepci
Holky, všem vam diky, právě, že na mě Dr. nikdy nic nenašel:) Mám
kontrolu 14teho, jen pro jistotu.
Jste zlate!
Díky všem, váš plašan:)
Míša
Palpitace – extrasystola, moje věrná družka
Teda musim se priznat, hned mam lepsi naladu, jako, ze v tom nejsem sama.
„Verna druzka“ to me fakt pobavilo:)))
Ja jsem to taky mela hooodne v tehotenstvi, dokonce i s tim
busenim,180 tepu/min no hnus a ted mi to nejak zustalo, nastesti ted prevazne
jen to preskoceni, co nadelam, treba to s vekem odejde
Opravdu moc vsem diky, jste skvely!
Míša V.
jo to jsem jeste zapomela pripsat,ze mi i hodne busilo,nemohla jsem usnout
jak jsem to porad citila kazdej uder A spatne se mi z toho dychalo.Ted je to lepsi
nez v tehot.,ale porad to neni ono.Ale co uz nadelame.Petra
Taky znám, jednou za dlouhou dobu se mi o stane, prostě najendou se jakoby
všechno zastaví a divně překulí a pak zas jedeme dál normálně a o srdci
nevím. Je to hrozně nepříjemné, člověk si uvedomí, že zrovna teď
umřít by bylo blbé Ale fakt to nic nenormálního není.
Věrka
tak hlavne nezacit z paniky zhluboka a zrychlene dychat, nejlepsi cesta ,
jak si privodit mdloby, brneni rukou a dalsi paniku:-)))
Ahoj, já to mám taky, prý za to může stres
Tayk se mě to občas stává. Pocit jako, že e nemůžu nadechnout … moc
často se to enstává naštěstí, takže je to v pohodě. z Vyšetření
u kardiologa jsem mývla šelest na srdci, ale ta je již slabá, ale může to
způsobovat.
Taky mi udela nekdy srdce kotrmelec. Myslim, ze to je celej zivot zatim
stejny, v normalnim stavu i v jinym stavu.
Kardiolog: K fibrilaci síní patří bušení srdce a pocení, někteří s ní ale běhají maratony
video
Kardiolog: V populaci zemře nejvíc lidí s dosud neprokázaným rizikem arytmie
Srdce váží pouhých 300 gramů a za den může přečerpat 10 tisíc litrů krve. „Pro mě je srdce obdivuhodný orgán, který vydrží celý život pumpovat krev, zhruba se odhaduje při frekvenci šedesát za minutu, to je 2,5 miliardy stahů za běžný lidský život,“ uvedl Kautzner. Skutečné číslo ale bude ještě vyšší, protože lidé nemají tuto frekvenci trvale.
Srdce si samo vyrábí elektrické impulzy, které se rozvádějí po orgánu sítí převodního systému, jenž popsal Jan Evangelista Purkyně. „To je velký objev, který učinil český vědec,“ připomněl Kautzner.
Manželství, káva, vzdělání. Vědci popsali pět faktorů, které pomáhají srdci
Čechy nejčastěji zabíjí ischemická choroba srdeční, tedy projev aterosklerózy v koronárních tepnách. Akutní formou je infarkt myokardu. Kromě genetických vlivů a věku se na vzniku ischémie podílí vysoký krevní tlak, obezita, kouření, sedavý způsob života či diabetes, uvedl kardiolog.
Příčiny ischémie
- Zvýšená potřeba kyslíku myokardem – tachykardie při zvýšené tělesné námaze.
- Snížení obsahu kyslíku v krvi – cyanotické VSV (s pravo-levým zkratem), těžké anémie, otrava CO, hypotenze (šok), těžké plicní choroby.
- Snížený průtok krve koronárními arteriemi.
„Je tu komplexní problém, že lidé se nechtějí starat o svoje zdraví. Je pohodlné sedět, brát léky a říkat si, že se vás to netýká. To je špatný názor. Na druhou stranu i lékaři někdy mají svůj podíl viny, protože pacientovi nevysvětlí podstatu problému,“ míní Kautzner. Důležitá je podle něj preventivní dlouholetá léčba.
Pokud jde o arytmie, nejčastější je fibrilace síní. Do roku 2030 se očekává dvojnásobný počet nemocných. Fibrilace navíc zvyšuje riziko mozkové příhody – zhruba pětkrát, pětinu případů mozkové příhody lze navíc přičíst právě fibrilaci.
„Při fibrilaci síní dochází ke zhoršení průtoku krve srdcem, hromadí se v síních a zvyšuje se riziko, že dojde ke vzniku krevní sraženiny, zejména ve výchlipce levé síně, které se říká ouško. Fibrilace vede ke změnám ve stavbě srdeční síně a zvyšuje se i tendence ke srážení krve,“ vysvětlil kardiolog.
Léčba, která krevní srážlivost snižuje, snižuje výskyt mozkových příhod až o 60 procent. Ke koupi jsou nyní bezpečnější léky než warfarin, kde je nižší riziko krvácení, připomněl lékař.
Srdeční selhání je pro Čechy velká neznámá. Pletou si ho s infarktem
Hlavním příznakem fibrilace síní, kterou diagnostikuje EKG, je bušení srdce. „Pokud vnímáme srdeční akci jako nepravidelné bušení, chvění srdce, přeskakování, tak to je palpitace. Pacienti trpí dušností, únavností, pocením. Jsou pacienti, kteří přesto, že mají fibrilaci, tak nemají příznaky žádné a jsou s tím schopni běhat třeba i maraton. Je to velmi individuální,“ prohlásil Kautzner.
V EU trpí fibrilací síní čtvrtina lidí nad 40 let. V ČR je potvrzena tato diagnóza nanejvýš u 200 tisíc pacientů, procentnímu podílu evropských zemí by odpovídalo půl milionu pacientů.
I na arytmie zabírá prevence. K léčbě poruch srdečního rytmu, hlavně pomalé frekvence, se používá kardiostimulátor, který vydrží v současné době kolem osmi let. Implantuje se obvykle do podklíčkové oblasti.
Pokud je frekvence naopak moc rychlá, používá se defibrilátor, jenž umí detekovat a přerušit životu ohrožující arytmie tak, že si člověk ani nic neuvědomí, podotkl kardiolog.
„Problém z hlediska populace je ten, že se zaměřujeme jen na ty nejvíc rizikové pacienty, ale v populaci zemře početně více pacientů, kteří to riziko ještě neprokázali, u nichž je, ale my o něm nevíme.
Proto se teď rozvíjejí metody, které by mohly například díky genetickému testování zjistit rizikovou skupinu lidí, kteří by mohli benefitovat z preventivní implantace.
Vyšetřování se také zaměřují na mladé, na sportovce, kteří mohou mít zvýšené riziko,“ sdělil kardiolog.
Bušení srdce
Srdce uhodí přibližně 36milionkrát za rok, a právě proto je pro člověka tak zneklidňující, když se jeho srdeční rytmus náhle poruší, Naštěstí existují způsoby, jak bušení srdce rychle zabránit.
Jistě je ale lepší takovému stavu předcházet, a to na prvním místě technikami na snížení stresu, nasazením léků, které vám předepíše lékař a obohacením jídelníčku o určitá jídla a srdci prospěšné potravinové doplňky.
V čem je problém
Díky neustálým elektrickým impulzům bije srdce tak pravidelně, že si toho dokonce ani nevšimnete.
Někdy však má tento systém určitou poruchu, například když srdce bije příliš rychle nebo ?vynechá“, takže pocítíte chvění nebo bušení srdce v hrudi.
Někdy může bušení srdce ohlašovat závažné srdeční problémy, ale většinou je vyvolané únavou, starostmi, onemocněním nebo stresem. Ačkoli vás může polekat, většinou nevyžaduje žádnou léčbu.
Odstraňte nervozitu
- Hned jak zaznamenáte nepravidelný tlukot srdce, posaďte se a podepřete si nohy. Dýchejte pomalu a zhluboka, při každém nádechu vdechujte do břicha. Pokud se soustředíte na klidné, rovnoměrné dýchání, váš tep se pravděpodobně ihned vrátí do normálu.
- Pokud bušení pokračuje, použijte Valsalvův manévr. Zacpěte si nos, zavřete ústa a snažte se vydechnout. To však nemůžete, protože máte ucpaný nos i ústa, takže vyvinete tlak podobně jako při vyměšování. Výsledné krátké zvýšení nitrohrudního tlaku by mělo pomoci vrátit srdce do správného rytmu. Tato technika je pojmenována po italském anatomovi z přelomu 17. a 18. století, Antoniu Mariovi Valsalvovi.
- Silně zakašlete. Zakašláním zvýšíte tlak v hrudníku podobně jako při Valsalvově manévru. Někdy to stačí, aby se srdce vrátilo k pravidelnému rytmu. Podobný účinek má, když nafouknete balónek nebo nějaký sáček. Profesionální zpěváci doporučují tuto metodu k uklidnění rychle bušícího srdce a rozechvělých nervů při trémě.
Uklidnění přináší i studená voda - Spolkněte pár doušků studené vody. Vědecky není tento mechanismus zdůvodněný, ale některým lidem to okamžitě pomůže. Podle jedné teorie doušek vody vyvolá tlak jícnu na srdce a tohle ?pošťouchnutí“ ho vrátí do rytmu.
- Můžete si také postříkat obličej ledovou vodou. Také tento malý šok může dostatečně splnit svůj účel.
Jezte a pijte s mírou - Jezte hodně ryb. Tučné ryby jako losos, makrela a sardinky mají obzvlášť vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, které velmi prospívají srdci.
- Vyhýbejte se příliš velkým porcím. Když tělo nutíte trávit velký objem potravy, odvádí se krev od srdce do trávicí soustavy. To může vést k bušení srdce.
- Omezte alkohol, kávu a kouření. U některých lidí spouští bušení srdce pití nápojů s obsahem kofeinu: kávy, čaje a kolových nápojů. K běžným příčinám patří také příliš mnoho alkoholu a kouření (ale také substituční nikotinová léčba), na vině může být dokonce i čokoláda.
- Mnozí lide tvrdí, ze bušení srdce lze předejít omezením sladkých jídel. Jakékoli jídlo, které vyvolá ( náhlou změnu hladiny cukru v krvi, může přispět k bušení srdce. Pokud jste závislí na sladkostech a trpíte bušením srdce, zkuste cukr omezit. Možná zjistíte, že se bušení zmírnilo nebo zcela zmizelo.
Vyhýbejte se stresu a dopřejte si více spánku - Bušení srdce mívá obvykle na svědomí stres. Může to být signál, jímž vám tělo dává najevo, že napětí už překročilo únosnou míru. Nadměrný stres můžete snížit pomocí meditace. Snažte se vyhradit si denně třicet minut na to, abyste se uvolnili, a po tuto dobu nechtě volně plynout myšlenky.
- Zklidněte mysl pomocí aromaterapie. Nakapejte několik kapek uvolňujícího levandulového oleje na kapesník a vdechujte jeho líbeznou vůni. Můžete si také rozetřít pár kapek oleje s vůní hořkého pomeranče (takzvaný Seville) na hrudník nebo ho trošku přidat do koupele.
- Spěte denně nejméně sedm hodin. Také únava může vyvolat nepravidelné bušení srdce.
Zahřejte se pohybem - Třikrát nebo čtyřikrát týdně se po dobu třiceti minut věnujte aerobnímu cvičení. Vynikající je chůze, běh a tenis. Dejte si ale pozor, abyste se příliš nesoustředili na překonání předešlého času nebo porážku soupeře, tím byste se jen zbytečně víc stresovali. Cvičte v takovém tempu, které vám umožní pohodlně si povídat.
- Před každým tréninkem se deset minut zahřívejte a nezapomínejte na deset minut uvolňovacích cviků na konci. Co prospívá správnému srdečnímu rytmu
- Mnoho lidí s nepravidelným srdečním rytmem má nízkou hladinu hořčíku. Snažte se tedy jíst víc potravin bohatých na hořčík, jako jsou celozrnné výrobky, ořechy a luštěniny, tmavá listová zelenina a škeble. Pokud chcete vyzkoušet potravinové doplňky, užívejte 300 mg hořčíku denně. (Pozor! Neužívejte hořčík, pokud máte nemocné ledviny.)
- Užívejte koenzym Q10. Tato přírodní látka, dostupná v lékové formě, pomáhá udržet pravidelnou činnost srdce. Užívejte 50 mg dvakrát denně při jídle. Může však trvat několik měsíců, než zaznamenáte zlepšení.
- Pokud nejíte moc ryb, užívejte denně 2-3 g rybího tuku bohatého na prospěšné nenasycené mastné kyseliny.
- Aminokyselina taurin pomáhá upravit nepravidelné elektrické impulzy v srdci. Užívejte 2 g denně. Taurin seženete v lékárně nebo v prodejnách se zdravou výživou.
Zkontrolujte si své léky - Mnoho léků (na předpis i volně prodejných) může vyvolat bušení srdce, proto si pročtěte informace na přibaleném letáku. Možná tam najdete formulaci: ?Neužívejte při srdečních onemocněních a vysokém krevním tlaku.“ Může tam být i přímo varování týkající se vlivu léku na srdeční pulz. Buďte obzvlášť pozorní u volně prodejných léků na nachlazení a alergie, které mohou obsahovat látky na snížení překrvení sliznic. Jejich složkou bývá často pseudoefedrin.
- Některé léky na rozšíření průdušek pro astmatiky, například terbutalin (Bricanyl), mohou zvyšovat riziko bušení srdce, stejně jako antihistaminika jako loratadin (Claritin). Pokud je užíváte, požádejte lékaře, aby vám místo nich předepsal něco jiného. Vyhněte se přípravkům na hubnutí obsahujícím chvojník dvouklasý (Ephedra distachya). Přípravky s obsahem chvojníku se používají na podporu úbytku hmotnosti a dodání energie. Mohou však výrazně zvýšit riziko nepravidelností v srdečním rytmu nebo bušení srdce, někdy dokonce s nebezpečnými následky. U nás nejsou k dostání.
Potřebuji lékaře? Pokud nemáte v anamnéze srdeční choroby, bušení srdce nezaznamenáte častěji než jednou týdně, tato frekvence se nezvyšuje a bušení neprovázejí závratě, není obecně důvod vyhledat hned lékaře. Promluvte si s ním ale, jestliže vás bušení srdce trápí častěji a máte jiné známky zvýšené aktivity štítné žlázy jako úbytek hmotnosti, vyčerpání nebo nespavost. Jestliže došlo ke ztrátě vědomí nebo cítíte tlak či bolest na hrudi doprovázené nevolností a pocením, vytočte ihned číslo záchranky 155. Může jít o srdeční záchvat.
Zdroj: 1000 rad domácího lékaře, nakladatelství Výběr
Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář
Díky současným stresům se srdeční arytmie objevují častěji
Srdeční arytmie se projevují velmi individuálně a jejich příčina může být různá. Od stresu, onemocnění štítné žlázy až po mechanický problém srdečního na převodu srdečního vzruchu přímo v srdci. Některé typy arytmií se mohou samy urovnat, jiné je nutné dlouhodobě léčit.
Infarkt myokardu většinou přichází nečekaně. Je to akutní, život ohrožující stav, způsobený uzávěrem nebo těsným zúžením koronární tepny.
Postižený člověk většinou cítí silnou bolest za hrudní kostí a dušnost a vyžaduje rychlou lékařskou pomoc. Ovšem problémů se srdcem může být více a měli bychom jim věnovat zvýšenou pozornost.
Některé jsou celoživotní a vyžadují léčbu, některé mohou i odeznít. Záleží na příčině.
Stres je zátěží nejen pro srdce
Nejčastější srdeční poruchou jsou arytmie, které se díky současným stresům objevují častěji. Projevují se ale velmi individuálně. Každý je vnímá jinak – někdo problém pociťuje jako svírání a škubání za hrudní kostí, které ho nutí kašlat, někoho bolí hlava nebo má žaludeční nevolnost. Ve všech případech je nutné zajít za svým praktickým lékařem a sdělit mu své potíže.
V současné době se praktický lékař vždy nejprve zeptá, jestli pacient nebyl v kontaktu s covid pozitivním nebo jestli sám není nemocen. A pokud je vše v pořádku, pozve si ho do ordinace, kde pacienta vyšetří, případně pošle na další kardiologické specializované vyšetření. Jedná se o tzv. holterovo monitorování, kdy se činnost srdce po dobu 24 hodin snímá na elektrokardiogramu.
Srdeční arytmie se projevují v různých variantách
Pokud se srdeční arytmie vyšetřením potvrdí, není nutné mít ihned vážné obavy. Některé arytmie vyžadují urgentní akci na kardiologii v nemocnici, ale jiné se mohou léčit medikamentózně.
Na vznik srdeční arytmie má sice velký vliv stres, ovšem příčiny mohou být různé a jejich odhalení je někdy složité. Vedle stresu může být důvodem i špatná funkce štítné žlázy a příčiny mohou být psychosomatické nebo idiopatické.
Vždy je proto nutné vyšetření, abychom mohli vyloučit všechny možné příčiny nepříjemných stavů, které se u daného pacienta vyskytují.
Srdeční arytmie se může za určitých okolností i sama srovnat
Srdeční arytmie může vznikat i tím, že srdce při činnosti funguje nepravidelně a „přeskakuje“, může se jednat i o záchvat bušení srdce, který se objeví při stresu nebo večer v ležaté poloze, objeví se jednou za týden nebo jednou za rok…Arytmie se proto může v některých případech i sama srovnat. Ovšem pokud je vyvolaná nějakou fyziologickou nebo mechanickou změnou na převodu srdečního vzruchu přímo v srdci, pak sama nezmizí a musí se léčit – chirurgicky nebo medikamentózně.
EKG holterova monitorace
Holterovo monitorování EKG je jedním ze základních nástrojů v diagnostice poruch srdečního rytmu tam, kde nebylo možné odhalit arytmii pomocí standardního EKG záznamu v ordinaci. Jedná se o neinvazivní kontinuální záznam Ekg křivky (minimálně po dobu 24 hodin) při běžné denní činnosti pacienta i v noci během spánku.
Některá onemocnění srdce, například poruchy srdečního rytmu ve formě bušení srdce, se nemusí projevovat trvale. Na rozdíl od EKG, které zaznamenává srdeční aktivitu jen v době vyšetření, jsou tak k dispozici i údaje např.
v době zvýšené tělesné aktivity a tím stoupá pravděpodobnost zaznamenání občasných nepravidelností tepové frekvence nebo projevy námahových ischémií (nedostatečného prokrvení srdečního svalu). Toto vyšetření slouží k objektivizaci různých pocitů bušení a přeskakování u srdce (palpitací), které představují nejčastější potíže pacientů v kardiologické ambulanci.
Příčinou může být specifická srdeční arytmie, od nezávažných extrasystol až po závažné arytmie. Neméně důležité je však i vyloučení bezpříznakových epizod arytmií a to zejména fibrilace síní, která je riziková ze vzniku embolických příhod a vyžaduje antikoagulační léčbu. Další častou indikací tohoto vyšetření jsou přechodné ztráty vědomí (synkopy).
Ve věku mezi 10-30 lety je příčina synkopy většinou nezávažná, benigní a prodělá ji asi 30-40% lidí. Ve vyšším věkovém spektru mají synkopy závažnější příčiny a často právě souvisí s poruchou srdečního rytmu.
Naše ordinace disponuje moderními digitálními záznamníky Mortara H3+, jejichž velikost je jen o málo větší než tužková baterka a na těle je téměř nevnímáte.
Jak bude vyšetření probíhat?Přijdete v určený čas k nasazení přístroje, nejprve bude umístěno na Váš hrudník několik lepících elektrod (u mužů je někdy nutné místo zbavit jednorázovou žiletkou ochlupení) připojených tenkým kabelem s přístrojem, který budete mít zavěšen kolem krku.
Na sebe si v den vyšetření vemte volnější tričko nebo košili, aby nedocházelo k tlaku na elektrody a tím vzniku pohybových artefaktů na záznamu, které by nám poté komplikovaly vyhodnocení. Doporučujeme se před vyšetřením osprchovat, během vyšetření není možný již kontakt s vodou.
Přístroj má Vaše srdce sledovat za co možná nejvíce běžných podmínek, je vhodné, aby pacient vykonával všechny denní aktivity a zejména ty, které mu dělají obtíže.
Na druhé straně je třeba se vyhnout aktivitám, při nichž by mohlo dojít k poškození přístroje (práce s těžkými břemeny, plavání, bojové sporty atd.). V případě že po dobu monitorace Vám odpadne EKG elektroda prosím znovu ji připevněte na tělo zpět.
Velmi důležité je ke kvalitnímu zhodnocení přinést zápis svých denních aktivit po dobu monitorace s případným časovým údajem, kdy jste pociťovali klinické obtíže (bušení srdce).
Na druhý den prosíme o vrácení přístroje včas dle pokynů jako laskavost k dalšímu pacientovi. Ode dne vrácení záznamníku má indikující lékař výsledek k dispozici zhruba za týden. Zároveň pacient obdrží informaci jak dále postupovat, zda je potřeba dovyšetření nebo pouze vystavíme kopii výsledku, pokud je výsledek v pořádku.