Projevy potravinové alergie – Vše o zdraví

Pokud člověk nemá potravinovou alergii, může jíst všechno. Podle Miroslavy Navrátilové, interní a nutriční konziliářky Fakultní nemocnice v Brně, je také nesmysl vyhýbat se nějakému jídlu jen tak preventivně.

„Z potravinových alergií mívají lidé nejčastěji kožní reakce a průjmy po kravském mléce, vejcích, oříšcích, nejčastěji arašídech, kvasnicích, luštěninách, kakau a máku. Mohou to být ale také nejrůznější druhy koření, sója, ryby, korýši a měkkýši.

Alergická reakce může být na mléčné, vaječné a obilné bílkoviny, rýži a nejrůznější druhy ovoce, častá je alergie nebo nesnášenlivost česneku, projevující se zažívacími obtížemi,“ říká doktorka Navrátilová.

Nekřižme pyl a kiwi

U zkřížené alergické reakce, většinou při souběhu potravinové a pylové alergie, si podle ní musíme dát pozor na ovoce.

  • Bezinky: alergie bývá spíše na květy a pyl B
  • Brambory: může být alergie, ale vařením se alergizující bílkoviny zneškodní 
  • Brokolice: alergie je málo pravděpodobná u vařené, může se ve vzácných případech projevit u malých dětí 
  • Burčák: jako každý alkohol uvolňuje histamin, ale alergie jsou vzácné, spíše kožní 
  • Víno: stejně jako burčák, navíc víno obsahuje vyšší množství alkoholu, mohou nastat také intolerance zažívacího systému 
  • Čaj: spíše souvisí s intolerancí na třísloviny Kakao: může být u alergiků nebezpečné 
  • Česnek: může být pro alergiky nebezpečný
  • Grapefruit: nebezpečný u alergiků na citrusové plody 
  • Kiwi: nebezpečné u alergiků na citrusové plody, nebezpečná je také zkřížená alergická reakce – většinou u dětí, které mají současně alergii na kiwi a na břízu Mandle: nebezpečné u alergiků 
  • Pšeničné klíčky: mohou být nebezpečné, samozřejmě nepodáváme u bezlepkové diety 
  • Špenát: může být pro alergiky nebezpečný Vodní meloun: nebezpečná bývá zkřížená alergická reakce většinou u dětí, které mají také pylovou alergii na břízu 
  • Zelí: nebezpečné je zvláště kysané u alergiků na kyselé okurky, citrusy 

„Zejména jsou to jablka, broskve, meruňky, hrušky, třešně, kiwi; u alergie na pelyněk dejme pozor ve stravování na celer, koření, meloun, banán, okurku.

Máme také velmi časté alergie na ořechy, které se mohou vyskytovat v řadě potravin, třeba jen ve stopovém množství, což je vždy vyznačeno i na obalech,“ připomíná Miroslava Navrátilová.

„Opatrní bychom měli být při alergii na kvasnice na majonézu a kečup, při alergii na sóju pak například na hamburgery, různé druhy pečiva. Jsou to skryté zdroje alergií, které se mohou projevit i v pozdějším věku,“ dodává.

Nevíme, kdy to přijde

I člověk, který dosud potravinovou alergií netrpěl, může narazit na pokrm, který ji odstartuje. Organismus jinak neškodnou látku vyhodnotí jako nebezpečnou a bude se jí chtít zbavit. Může se to stát podle doktorky Navrátilové třeba u čokolády, citrusů, jahod, banánů, makrel nebo špenátu.

„Může to být jakákoliv potravina, na kterou v případě alergické reakce reaguje organismus zvýšenou produkcí především hormonu histaminu, a to buď okamžitě, nebo nejpozději do hodiny. Nejčastější jsou kožní projevy, nejnebezpečnější je takzvaný anafylaktický šok. Projevuje se otokem hrtanu, jazyka, dušností, poklesem tlaku, ztrátou vědomí.

Pokud není poskytnuta rychlá lékařská pomoc, může vše skončit smrtí,“ varuje Miroslava Navrátilová.

Vzpomíná na případ pacientky, která nikdy neměla žádné příznaky jakékoli alergie. Těsně po zavařování chtěla ochutnat své čerstvě zavařené kvašené okurky. Objevila se u ní anafylaktická reakce, otok jazyka, zúžení až křeče v oblasti hrtanu, těžká dušnost, výrazný pokles tlaku. Nebýt včasného lékařského zásahu, pacientka by do několika minut zemřela.

Jídlo pro alergiky

Potravinová alergie se podle doktorky Navrátilové vyskytuje dvakrát častěji u dětí než u dospělých. „Alergikům bych doporučila takové potraviny, u kterých nemají prokázánu alergii či nesnášenlivost.

Bezpečné je králičí, kuřecí, krůtí a telecí maso, z příloh bezlepkové obiloviny, třeba rýže, kukuřice, a zelenina – kedlubna, květák. Pak ovoce – z hlediska alergie bezpečnější vařené.

Pozor na bílkovinu kravského mléka, vaječný bílek, bílkoviny v obilí, což jsou nejčastější alergeny u dětí do tří let a mohou být kombinované s pylovou alergií. Příznaky se mohou vyvinout od okamžité reakce až do 48 hodin,“ pokračuje brněnská lékařka.

Podle ní je vhodné sledovat potraviny, po kterých jsou obtíže, všímat si jejich projevů a vyřadit podezřelá jídla. Alergie na bílkoviny kravského mléka pak může vymizet. Ale například u ořechů je celoživotní a je třeba užívat antialergika.

Životní prostředí a strava

Hlavně ve společenských časopisech se hodně píše o hladovce, která má být všelékem, zabírá prý i na alergie. Podle doktorky Navrátilové ale hladovka nic neřeší a hrozí při ní zdravotní rizika.

„Alergie je dána z velké části genetickými faktory, s atopickou alergií, tedy rýmou, dušností nebo kožními projevy, se lidé rodí. Velkou roli zde hraje životní prostředí a kvalita stravy.

Měli bychom se vyhýbat běžným alergenům, nepracovat a nepobývat v prašném nebo toxickém prostředí a samozřejmě se vyhýbat všemu, na co máme alergii prokázanou. Důležité je také omezovat stres.

Nejlepší prevencí alergie u kojenců je pravidelné kojení,“ upozorňuje lékařka.

Projevy potravinové alergie - Vše o zdraví

Potravinové alergie: prevence, diagnóza a léčba

U potravinových alergií
je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než například u pylových alergií, protože pacient musí společně s lékařem téměř detektivním způsobem najít spouštěč
.

Díky pestré skladbě lidské stravy totiž vůbec není snadné zjistit, která látka vyvolává u daného jedince alergickou reakci
.

Pokud výsledky kožních testů i vyšetření krve na „standardní alergeny“ vyjdou negativně, může vás lékař vyzvat, abyste při příští návštěvě přinesli k otestování podezřelou potravinu.

U podezřelých potravin lze případnou alergickou reakci odhalit kápnutím tekuté potraviny (např.

mléko) přímo na předloktí, v případě sypkých nebo tvrdých potravin je potřeba je nastrouhat nebo rozdrobit a smíchat s kapkou vody. Pak již lze provést standardní kožní test (viz článek Alergie: diagnóza).

Tento postup se stále ještě používá v mnoha alergologických
ambulancích, může však vést k nežádoucím alergickým reakcím
.

Při podezření na nesnášenlivost lepku může lékař navrhnout vyšetření tkáně (např. biopsii
střevní sliznice). Velmi cenné informace lékaři poskytnete, pokud si nějakou dobu budete vést podrobné každodenní záznamy o tom, co jste kdy snědli.

Poznámka: Informace o diagnostice a léčbě potravinových alergií
a potravinových intolerancí nemohou nahradit odbornou diagnostiku a osobní poradenství u specialisty, v tomto případě alergologa. Vhodná může být i konzultace s odborníkem na výživu. Budete-li se sami snažit o „sebediagnostiku“ pomocí informací získaných například z internetu nebo prostřednictvím neodborných testů (např. na IgG
místo IgE), můžete se snadno dopracovat k malnutrici
nebo nesprávné výživě.

Jak se stanoví diagnóza potravinových alergií?

Postup při stanovení diagnózy potravinových alergií lze rozčlenit zhruba následovně:

Anamnestický
rozhovor:
Součástí komplexní alergologické diagnostiky je rozhovor s lékařem, který se vás důkladně vyptá na pozorované potíže a případné souvislosti s konkrétními potravinami. Důležité je i to, zda se už nějaké alergie vyskytly v rodině.

V takovém případě může existovat zvýšená náchylnost k alergiím
. Obzvlášť užitečný a informačně přínosný je pro lékaře stravovací deník.

Jeho prostřednictvím pacient po delší časové období podrobně dokumentuje, co, kdy a v jakém množství snědl, kdy se vyskytly jaké potíže a jak probíhaly.

Alergologické vyšetření: Používají se různé metody. Lékař může nechat vyšetřit vzorek krve na hladinu protilátek
IgE
, většinou se provádějí také kožní testy. Bližší informace najdete v článku Alergie: diagnóza.

Diagnostická dieta: Při podezření na určitou alergii je ze všeho nejdůležitější vyvarovat se kontaktu s příslušným alergenem. K potvrzení své domněnky může lékař pacientovi doporučit některé ze speciálních dietních
opatření, např. eliminační dietu nebo nízkoalergenní dietu, dokud se příznaky nezmírní.

Diagnostickou
dietu s následnou provokací, která je záměrně vyvolána konzumací určitého alergenu
, lze provádět pouze ve specializovaných centrech [1], neboť při tomto postupu se mohou vyskytnout i závažné alergické reakce.

Provokace je považována za zlatý standard v diagnostice potravinových alergenů, neboť přináší jednoznačnou informaci o tom, zda se skutečně jedná o klinicky relevantní alergii, a jak velká dávka ještě je nebo již není tolerována.

Jak se léčí potravinové alergie?

Léčba spočívá v omezení nebo úplném vyloučení konkrétních alergenů přijímaných v potravě. Neexistuje žádné obecně platné výživové doporučení pro potravinové alergie ani pro potravinové intolerance
.

Tipy na prevenci

Nejlepším preventivním opatřením proti vzniku potravinových alergií je kojení
. Podle Světové zdravotnické organizace
(WHO) poskytuje dítěti ideální ochranu výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života [2].

Kojícím ani těhotným ženám se dnes již nedoporučuje, aby se preventivně vyhýbaly nějaké složce potravy.

Pokud se však u kojence alergie již vyvinula, kojící matka se musí vyvarovat konzumace daného alergenu, neboť ten by dítě mohlo přijímat v mateřském mléce.

Pokud děti s existující alergií nebo se zvýšeným rizikem vzniku alergie nejsou kojeny, měly by dostávat tzv. hypoalergenní výživu, která obsahuje hydrolyzované mléčné bílkoviny
a nezbytné aminokyseliny
. Má-li alergii jeden rodič, dítě má 30% riziko vzniku alergie. Jsou-li alergičtí oba dva rodiče, pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte je 60%.

Do 6. měsíce života se nedoporučuje podávat dětem kravské mléko. Od 6. měsíce života lze začít kravské mléko zavádět v malých množstvích (100–200 ml denně, množství lze postupně zvyšovat), a to prostřednictvím mléčné obilné kaše. Kaši připravenou z kravského mléka by kojenci měli konzumovat pouze jednou denně. Jako nápoj je kravské mléko v prvním roce života zcela nevhodné.

Se zaváděním pevné stravy (tzv. příkrmů) by se mělo začít po lžičkách mezi začátkem 5. měsíce (17. týden) a koncem 6. měsíce (26. týden) života.

Některé potraviny, jako např. ryby, vejce nebo arašídy, byly dříve považovány za riskantní kvůli údajně zvýšenému riziku vzniku alergie.

Nejnovější vědecké studie však nasvědčují tomu, že při kontaktu s malým množstvím mnoha různých potravin se na ně organismus lépe adaptuje, a alergiím tak lze dokonce předcházet.

Naopak nebylo prokázáno, že by vyloučení tzv. alergenních potravin ze stravy mělo nějaký preventivní účinek.

Související odkazy

Potravinová alergie, intolerance a potravinové senzitivity – vše, co o nich potřebujete vědět!

Téměř čtvrtinu lidí v rozvinutých zemích trápí intolerance na potraviny či potravinové alergie, a to ještě nepočítáme potravinové senzitivity. V tomto článku se dozvíte, co je to intolerance (nesnášenlivost) potravin a co alergie. Také zjistíte to nejdůležitější, co potřebujete o těchto problémech vědět.

Zajímavé:  Nemoc lupus - Vše o zdraví

Co je intolerance? 

Intolerance (či nesnášenlivost) je následek neschopnosti organismu strávit některou složku potraviny, typicky konkrétního sacharidu, častá je například intolerance na laktózu. 

Intolerance laktózy, někdy nazývaná též jako intolerance mléka, je částečná či úplná neschopnost trávit mléčný cukr laktózu. Laktóza se běžně vyskytuje v mateřském mléce savců, kam řadíme mléko kravské i lidské. 

Kojenci a malé děti proto nemají s trávením laktózy zpravidla problém a výskyt laktózové intolerance u nich tedy není běžný.

Jejich trávicí systém totiž produkuje enzymlaktázu, který laktózu rozkládá, a organismus tak může laktózu využít jako zdroj energie.

Produkci enzymu laktázy spouštějí naše geny, a protože po miliony let evoluce bylo mateřské mléko konzumováno jen kojenci a dětmi, přibližně dvě třetiny dospělých lidí na světě neprodukují laktázy dostatek, a proto se u nich vyskytuje laktózová intolerance.

Jak se projevuje laktózová intolerance? 

Laktózová intolerance se projevuje tak, že při nedostatku enzymu laktázy se mléčná laktóza nestráví a dostává se až do tlustého střeva. V tlustém střevě na sebe laktóza váže vodu a také se na ní vyživují mikroorganismy produkující plyn, a jsou tak spoluodpovědné za nepříjemné projevy laktózové intolerance. 

Jaké má laktózová intolerance příznaky? 

Laktózová intolerance nejčastěji způsobuje nadýmání, průjmy a zánět. Symptomy, kterými se nesnášenlivost laktózy projevuje, se zpravidla objeví v rámci několika hodin po konzumaci mléčné potraviny.

Není intolerance jako intolerance

Ne každý problém můžeme jednoznačně označit za intoleranci, i když se to tak někdy stává. Intolerance fruktózy a dalších látek z kategorie FODMAP (fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly) totiž mohou být způsobeny nejen chybějícími enzymy, ale také nedostatečným vstřebáváním v tenkém střevě.

Podobně jako laktóza při laktózové intoleranci však tyto látky končí v tlustém střevě, kde způsobují například bolest břicha, nadýmání, plynatost či průjem a může se stát, že jsou diagnostikovány jako syndrom dráždivého tračníku (IBS).

Zvláštním případem je také histaminová intolerance, někdy označovaná také jako histaminová alergie, o které se dozvíte více v níže zmíněném článku.

Jak se intolerance zjišťuje?

Potravinová intolerance se ověřuje pomocí prosté eliminační diety. Podezřelé potraviny se na dva týdny vyloučí z jídelníčku a následně se postupně (každých 5–7 dnů) jedna po druhé zpět zařazují. 

V případě podezření na přítomnost nesnášenlivosti konkrétních potravin je třeba vyřadit z jídelníčku nejen tyto konkrétní potraviny, ale také zpracované produkty s jejich obsahem.

V případě podezření, že se u vás vyskytuje laktózová intolerance, je potřeba vyřadit například všechny mléčné produkty a cukrovinky s mlékem.

V případě syndromu dráždivého tračníku je nutné zase vyřadit potraviny s obsahem sacharidů skupiny FODMAP. 

Během eliminace a zpětného zařazování je důležité důsledně sledovat složení všech konzumovaných potravin a vést si záznamy o jídle a výskytu symptomů.

Tento způsob je zdlouhavý a není dokonalý, může však potravinovou intoleranci potvrdit, nebo vyvrátit a také vám může pomoci porozumět míře tolerance určitých potravin.

Intolerance fruktózy a laktózová intolerance se také dají diagnostikovat pomocí vodíkového dechového testu. 

Intolerance vs. alergie

Potravinová alergie má ve srovnání s intolerancí výrazně závažnější průběh a příznaky alergie nastupují typicky rychleji po konzumaci alergenu, zpravidla během několika minut či maximálně hodin. 

Jak se projevuje alergie?

Projevy alergie zahrnují otok jazyka, vyrážku, svědění, zvracení, průjmy, problémy s dýcháním či nízký krevní tlak.

Alergická reakce má příčinu v našem vlastním imunitním systému, který nesprávně považuje alergen za nebezpečí a zareaguje silnou zánětlivou reakcí. Na rozdíl od intolerance může alergickou reakci spustit konzumace byť jen stopového množství potraviny.

Proto mnohé výrobky obsahují na svém obalu informace o možné kontaminaci alergenem, jako například „může obsahovat stopy mléka“.

Která potravinová alergie se vyskytuje nejčastěji?

Výskyt alergií se v různých částech světa liší, nicméně nejčastějšími alergiemi, které společně představují až 90 % všech potravinových alergií, jsou alergie na mléko, sóju, pšenici, arašídy, ryby, korýše a také alergie na vejce či alergie na ořechy. Mohou se však objevit také vzácné alergie, jako jsou alergie na rajčata či alergie na citrusy. 

Alergie je reakce na bílkovinu obsaženou v dané potravině

Typická příčina alergie je reakce na konkrétní bílkovinu potraviny. Alergie na kravské mléko či alergie na pšenici tak je ve skutečnosti alergie na mléčnou bílkovinu nebo alergie na některou z bílkovin pšenice, například alergie na lepek. 

Příznaky alergie se proto mohou objevit nejen při konzumaci mléka či mléčných produktů, ale například i potravin s obsahem specifické mléčné bílkoviny. Všechny složky mléka a jiných častých alergenů proto musí být ve složení potravin uvedeny tučným písmem.

Jak alergie vzniká?

Přesná příčina, která by určila vznik alergie, není známa. Podle jedné z teorií mohou být za příčinu alergie považovány podmínky, za kterých se dostal imunitní systém s alergenem do styku. Pokud k tomu dojde prostřednictvím trávicího ústrojí, které je jedním z největších center imunitního systému, je podle této teorie vyšší pravděpodobnost, že se alergie nevyvine. 

Pokud se však imunitní systém setká s potenciálním alergenem poprvé při obranné reakci, například v otevřené ráně, může se vyvinout alergie. Bílkoviny z potravin se totiž za normálních podmínek nedostávají do vnitřního prostředí organismu a jsou v něm považovány za nežádoucí. 

Tuto teorii o vzniku alergie potvrzují také statistiky, podle kterých časné zařazení potenciálních alergenů do stravy dětí snižuje riziko vzniku alergie. Jako rizikové faktory pro vznik alergie byly také identifikovány rodinná historie alergie, nedostatečný příjem vitamínu D, nadměrný příjem tuků, obezita a nadměrná hygiena.

Jak poznat alergii?

Podobně jako v případě intolerancí můžeme i potravinové alergie identifikovat pomocí eliminační diety.

S ohledem na vyšší závažnost komplikací v případě alergie je však vhodné podezření na alergii konzultovat s lékařem, který může přítomnost alergie diagnostikovat pomocí testu.

Test na alergie může mít formu analýzy krevního vzorku na specifické protilátky, nebo kožního testu na přítomnost alergie. Při kožním testu se mikroskopické množství alergenu aplikuje na, nebo pod pokožku a sleduje se, zda se objeví alergická reakce.

Jak zmírnit alergickou reakci?

Nějaká forma alergie trápí přibližně 8 % dětí a 5 % dospělých. Tento rozdíl je důsledkem skutečnosti, že některé alergie se samovolně vytratí s věkem. Častěji se vytrácejí alergie na mléko či alergie na vejce a sóju. Naopak alergie na ořechy a alergie na korýše jsou typicky trvalé. 

V současnosti není znám přímý způsob léčby alergie a jediný dostupný způsob, jak se řeší potravinová alergie, je striktní vyhýbání se alergenu. Pokud je alergická reakce mírnější, používají se antihistaminika a steroidní přípravky. Při závažných a život ohrožujících stavech se podává alergikům adrenalin (epinefrin). Tyto látky pomáhají rychle utlumit zánětlivou reakci.

Dalším způsobem léčby alergie je prevence vzniku zánětu. Zánětu je možné předcházet například udržováním optimální hladiny vitamínu D, který je důležitým faktorem v regulaci zánětu v organismu, přičemž jeho nedostatkem trpí až 40 % Evropanů. 

Roli v regulaci zánětu hraje také strava. Protizánětlivé účinky mají především ovoce, zelenina a luštěniny. Naopak prozánětlivé účinky má především cukr, tučná, mastná a smažená jídla, červené maso, uzeniny a potraviny z bílé mouky. Preventivnímu snižování zánětu v organismu může pomoci kurkuma a v případě alergické rýmy, také například rostlinné přípravky obsahující quercetin (kvercetin).

V našem e-shopu naleznete produkty s obsahem kvercetinu v kategorii Quercetin.

Potravinové senzitivity 

Potravinové senzitivity jsou na rozdíl od intolerancí a alergií stále ještě málo prozkoumány a jejich diagnóza je problematická.

Jde o abnormální reakce na potraviny projevující se například bolestí kloubů, únavou, vyrážkami, bolestmi břicha či zamlženým myšlením (tzv. brain fog).

Symptomy upozorňující na potravinové senzitivity se přitom mohou objevit i s odstupem dní od konzumace potraviny, což identifikaci problematické potraviny výrazně ztěžuje. 

Nejznámějším zástupcem potravinových senzitivit je neceliatická senzitivita na lepek (non-celiac gluten sensitivity), někdy také nesprávně označována jako nesnášenlivost lepku. Přibližně 0,1 % lidí trápí alergie na pšenici, 0,71 % alergie na lepek (celiakie) a senzitivita může podle odhadů postihovat 1 % lidí. 

Potravinové senzitivity lze diagnostikovat s pomocí eliminační diety, v případě senzitivity na lepek je však důležité v první řadě vyloučit výskyt celiakie.

Bezlepková strava u celiakie musí být totiž výrazně přísnější než v případě senzitivity.

Samotná příčina senzitivity je stále předmětem výzkumu, pravděpodobně však má svůj původ v interakci složek potravin s naší střevní mikroflórou a imunitním systémem.

Související články

Autor:Bc. Radek Látal, DiS., veganský výživový poradce

Zdroje informací:

1. http://apjcn.nhri.org.tw/server/APJCN/24%20Suppl%201/S1.pdf

Potravinové alergie

       Ještě před stoletím byly alergie téměř neznámou nemocí, kterou trpělo pouze necelé 1% populace. V dnešní době je tomu však zcela jinak. Odhaduje se, že každý 30. dospělý člověk trpí některým typem alergie.

není se čemu divit, vždyť alergenem (tedy látkou, která vyvolává alergickou reakci) je téměř vše, co nás obklopuje – vzduch (pyly, prachy), životní prostředí (koberce, závěsy, plísně, zvířata, rostliny, bižuterie, kosmetika aj.),  léky (antibiotika, analgetika, očkovací látky aj. či potraviny.

A jak je to tedy s potravinovými alergiemi? Více informací zde.

       Podle odborné literatury trpí v současné době potravinovou alergií až 4% populace na světě. Nejčastěji jsou přitom postiženy děti do 6 let, přičemž u dětí ve věku do 3 let se uvádí výskyt až u 8% případů (nejvíce na kravskou bílkovinu)! U 2-4% pak přetrvá potravinová alergie až do dospělosti.

Alergie se však může vyvinout i v pozdějším věku bez ohledu na to. zdali jste v dětství potravinovou alergii trpěli, či nikoli. Ironií je, že nejčastějšími alergeny u starších dětí a dospělých jsou potraviny, které považujeme za zdravé až nezbytné – jsou to totiž ořechy, sýry, ryby, mák, některé druhy ovoce a zeleniny.

Co je potravinová alergie?

       Jedná se o imunologicky podmíněnou reakci našeho organismu na daný podnět, respektive o jeho nežádoucí  reakci, kdy vyvolávajícím alergenem je určitá potravina, případně některá její složka, konzervant nebo barvivo (typická „éčka“ v potravinách).

Při alergické reakci na potraviny vytváří náš imunitní systém tzv. protilátky (histamin aj.), které způsobují charakteristické příznaky. K nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivka), edém jazyka, rtů, krku, dušnost, astma, zvracení, průjmy, bolesti břicha a křeče.

V těžkých případech dochází k výraznému snížení tlaku krve, ztrátě vědomí a rozvoji tzv. anafylaktického šoku. Závažné stavy mohou končit až  smrtí. Klasickým příkladem potravinové alergie je alergie na kravskou bílkovinu, jahody, korýše nebo arašídy.

Důležitým projevem této alergie je okamžitá reakce organismu, která vzniká již do hodiny po konzumaci alergizující potraviny.

Příčiny vzniku

       Příčiny vzniku potravinových alergií lze shrnout jako multifaktoriální. Jedná se tedy o souhru více činitelů.

  1. Genetická predispozice – dědí se spíše obecný předpoklad pro alergickou reakci, kterou v sobě nese téměř 60% všech lidí. Projev onemocnění se ukáže pouze za podmínek, že tato vrozená „spící“ vloha je „probuzena“ intenzivními podněty. A podle toho, které podněty se u jedince významněji uplatňují, dochází k projevům alergie např. na pyly travin nebo stromů, na zvířecí alergeny, potraviny nebo další alergenní podněty.
  2. Poruchy trávení – přijímaná strava musí být v těle rozložena až na molekuly, které tělo dokáže využít k produkci energie. Tento proces začíná již v ústech, dále pokračuje v žaludku působením žaludečních šťáv a je dokončen ve střevě. Pokud je někde na této trase problém, může se do střeva dostat nedostatečně strávená potrava. Tu pak střevní imunitní systém vnímá jako škodlivou a rozvine se alergická reakce. Tento předpoklad s  zřejmě uplatňuje i u dětí, protože u nich e trávicí trakt nevyzrálý.
  3. Imunitní systém střeva – buňky imunitního systému jsou rozptýleny po celém těle, ale ve střevě je jich bezkonkurenčně nejvíce. Někdy střevní imunitní systém reaguje na potraviny přehnaně a poté se rozvíjí potravinová alergie. Dosud ale není znám přesný mechanismus.
  4. Bakteriální rovnováha střeva – střevo zdravého jedince obsahuje stovky typů různých bakterií, které jsou zdraví a trávení prospěšné. Navíc regulují střevní imunitní systém, aby potravu považoval za neškodnou. Pokud je však rovnováha bakterií dlouhodobě narušena (např. po užívání antibiotik nebo po viróze), může se problém projevit i potravinovou alergií. Nerovnováze střevních bakterií je vhodné předcházet užíváním probiotik obsahujících různé typy tělu prospěšných „hodných“ bakterií
Zajímavé:  Slinivka - Vše o zdraví

Potravinová intolerance – proč si ji neplést s alergií?

       V současné době dochází k nárůstu případů intolerance určitých potravin. Přibývá počet osob intolerantních na pečivo, mléko či vejce. Některé příznaky jako únava, bolesti hlavy nebo zácpa jsou poměrně nespecifické a obvykle je nenapadne spojovat s potravinovou intolerancí. Důležité je, že při potravinové intoleranci je reakce organismu pomalejší.

V těle dochází k vytváření protilátky IgG specifické potraviny (v případě alergie jde o protilátky typu IgE). Potravinová intolerance sice život neohrožuje, ale vytváří řadu příznaků, které mohou negativně ovlivnit zdraví pacienta.

Mezi další projevy potravinové intolerance patří průjem, poruchy pozornosti, úzkost, retence vody v těle, kožní projevy (například atopický ekzém), nadýmání, křeče a další.

Látka, která v tomto případě organismu chybí, bývá obvykle enzym štěpící intolerantní složku – typickým příkladem je intolerance laktózy (mléčného cukru), kdy chybí enzym laktáza. V některých případech se může jednat i o dráždivost potraviny jako také (například káva, zrající sýry, apod.).

       Pozornost bychom také měli dát na tzv. skryté alergeny (sója, oříšky aj.), které bychom v dané potravině normálně nehledali (např. mletá masa, párky, kečup, konzervy, některé sladkosti, pečivo) nebo na stopová množství alergenů v potravě.

U potravinové alergie totiž platí, že závažnost projevů není závislá na množství zkonzumované potraviny! A tak nám může způsobit výrazné potíže i malé množství rizikové potraviny nebo jídlo, které s alergizující látkou přišlo jen okrajově do styku (např.

opakovaně použitý olej na smažení – ryby).

Léčba alergie

       Potravinová alergie není jednoduše léčitelná, naštěstí však existuje jednoduchý způsob, jak se vyhnout jejím projevům – eliminovat ze svého jídelníčku problematické potraviny včetně všech komponentů, které mohou být skryté ve směsných a hromadně vyráběných potravinách.

Medikamentózní léčba se liší podle závažnosti alergické reakce. U těžkých – šokových reakcí – se používá injekční aplikace adrenalinu, kortikosteroidních hormonů a antihistaminik a dalších protišokových opatření.

V lehčích případech se vystačí s perorálním podáním antihistaminik, tedy látek, které blokují účinek histaminu, čímž se potlačí vznik či rozvoj alergické reakce. Antihistaminika lze získat v lékárně jak na lékařský předpis, tak i na volný prodej.

Ze všech zástupců volně prodejného sortimentu jmenujeme například Zyrtec, Zodac, Analergin, Analergin Neo či Claritine (potlačují svědění, kopřivku, otoky aj. příznaky alergie).

       Ze všeho nejdůležitější je však včasná diagnostika a vyšetření u specialisty, tj. alergologa. Jedině ten určí, o jaký typ alergie se jedná a stanoví i přesný alergen a následnou terapii. Alergii také potvrdí specializované testy z krve (tzv. stanovení IgE protilátek).

Seznam nejčastějších alergenů

       Nejdůležitějšími spouštěči potravinové alergie se jeví bílkoviny živočišného i rostlinného typu, nejčastěji hovězí syrovátky, různé bílkoviny obilovin a v jiných světadílech i bílkoviny luštěnin včetně sóji a podzemnice olejné.

  • obiloviny – pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice, gluten (lepek), oves, rýže, žito
  • ořechy a luštěniny – mandle, para ořechy, kešu, kakaová zrna, piniové ořechy, vlašské ořechy, hrách, čočka, fazole, sója
  • maso – hovězí, kuřecí, jehněčí, vepřové
  • ryby – sladkovodní ryby (losos, pstruh), korýši ( krevety, garnáti, krabi, humři, mušle), tuňák, ryby s bílým masem (treska, treska skvrnitá, platýs)
  • zelenina – brokolice, kapusta, mrkev, celer, okurka, pórek, koření (červené, zelené, žluté), brambory, rajčata
  • ovoce – jablka, černý rybíz, grapefruity, meloun, ananas, olivy, pomeranče a citróny, jahody
  • jiné – vaječný bílek (bílkovina ovalbumin), kravské mléko (bílkovina kasein), česnek, zázvor, houby, čaj, kvasnice

Alergie a její projevy

Kýchání, smrkání, vyrážka, dušnost, stažení průdušek, pokles krevního tlaku… To jsou jen některé z projevů alergie, kterou v dnešní době trpí stále více lidí. Co se pod pojmem alergie ale vlastně skrývá?

Imunitní systém má za úkol nejen obranu organismu proti infekcím a rozpoznávání a likvidaci starých, či jinak změněných buněk v organismu, ale též toleranci vůči strukturám tělu vlastním nebo látkám z prostředí, které organismu neškodí.

Pokud je míra této tolerance porušena, organismus reaguje nepřiměřeně a dochází k chybným imunitním reakcím.

Jsou-li namířené proti strukturám tělu vlastním, vznikají autoimunitní onemocnění, jako například revmatoidní artritida, lupénka, celiakie či roztroušená skleróza.

Alergie je chybná, nepřiměřená reakce imunitního systému na podněty vnějšího prostředí, které jsou za normálních podmínek neškodné.

Jsou-li naopak imunitní reakce namířené proti běžné látce z vnějšího prostředí, na kterou by organismus nepřiměřeně reagovat neměl, hovoříme o alergii.

Co je antigen?

Antigen je jakákoliv látka, která je schopná vyvolat v těle imunitní reakci. Alergen je antigen, který v těle způsobí alergickou reakci, tedy antigen pro zdravou populaci neškodný, ale u člověka se změněnou imunologickou reaktivitou (alergika) vyvolá alergii.

V souvislosti s potravinami je třeba zmínit, že někdy se potravinová alergie chybně zaměňuje za potravinovou nesnášenlivost (například nesnášenlivost mléčného cukru laktózy).

Rozdíl je v tom, že alergie je vždy vyvolána imunitní reakcí, zatímco nesnášenlivosti vznikají na základě zcela jiných mechanismů. Za nejčastější potravinové alergeny jsou pokládány: mléko, vejce, lepek, ořechy, ryby, korýši a sója.

Mléko jako alergen působí zejména u kojenců a malých dětí, pokud mléko nesnáší dospělý jedinec, většinou se nejedná o alergii na mléčnou bílkovinu, ale intoleranci laktózy.

Alergeny mohou být často zkřížené, znamená to, že například člověk alergický na mléko má alergii i na sóju. Zkřížené mohou být i alergie na různé druhy pylů apod.

Alergická reakce nikdy nepropuká při prvním styku s alergenem! Nejprve totiž musí dojít k tzv. senzibilizaci. Setká-li se predisponovaný jedinec s alergenem poprvé, jeho imunitní systém ho nejprve musí vyhodnotit jako nebezpečný a poté se připraví na reakci, která nastane až při dalším, opakovaném styku s ním.

Mezi nejčastější alergeny patří pyl, prach, roztoči, produkty mazových a slinných žláz domácích zvířat, hmyzí jedy, léky a některé potraviny.

Alergická rýma se vyskytuje odhadem asi u 20 % populace. Může být sezónní, ale častěji se opakovaně vrací v průběhu roku, nebo je chronická. Vyznačuje se čirým výtokem z nosu, opakovaným kýcháním a otokem nosní sliznice (ucpaný nos).

Příznaky mohou být různě silné, někdy může být společně s rýmou přítomen i zánět spojivek. Alergická rýma se většinou nevyskytuje u malých dětí, nejčastěji propuká v pubertě nebo v rané dospělosti.

Rýmu je vhodné nepodceňovat, protože neléčená alergická rýma může způsobit vznik astmatu.

Astma je způsobeno stažením hladkých svalů průdušek, otokem sliznice dýchacích cest a tvorbou hustého hlenu. To všechno ztěžuje dýchání, zejména výdech, při kterém se objevují pískoty, a chronický kašel. Neléčené astma může vést i k ohrožení života. Výskyt astmatu se bohužel v posledních letech zvyšuje u dětí i dospělých, a to zejména ve městech se znečištěným ovzduším.

Kopřivka je krátkodobé poškození kůže projevující se zarudnutím a pupínky a může být doprovázeno též otoky. Pokud je poškození kůže dlouhodobé a chronické, jedná se o atopický ekzém. Ekzém bývá jedním z prvních projevů alergie u malých dětí.

Kůže je velmi suchá, pokrytá červenými, silně svědivými pupínky, puchýřky až šupinami. Škrábáním se příznaky zhoršují. U dětí začíná ekzém nejčastěji na tvářích nebo na bradě, ale může se rozšířit po celém těle.

Asi u 10 % pacientů může atopický ekzém začít až v dospělosti.

Potravinové alergie je někdy složitější diagnostikovat, protože jejich příznaky jsou velmi pestré a nemusejí týkat jen trávicího traktu (průjem, zvracení, bolesti břicha), ale mohou se vyskytnout i kožní příznaky (kopřivka, atopický ekzém), nebo reakce dýchacích cest (rýma).

Mechanismus potravinových alergií navíc nemusí vždy probíhat přes IgE protilátky, takže jejich hladina nemusí být zvýšená a potravinový alergen se někdy obtížně hledá. Alergie na bílkovinu kravského mléka u malých dětí často spontánně vymizí, ale později se může manifestovat jako jiný typ alergie, například alergická rýma nebo astma.

Potravinové alergie nejsou vzácné ani u dospělých.

Anafylaktický šok je nejzávažnější forma alergické reakce, která pacienta bezprostředně ohrožuje na životě.

Projevuje se nejprve kožními projevy (zarudnutí, svědění), přidává se otok, dušnost, nevolnost, může být přítomno i zvracení a průjem. Navíc dochází k prudkému poklesu tlaku, až bezvědomí.

Reakce má rychlý průběh a vyžaduje akutní zásah. Je potřeba zaměřit se na udržení životních funkcí a okamžitě zavolat rychlou záchrannou pomoc.

Jak se člověk stane alergikem?

Alergie je komplexní porucha a za její vznik zodpovídá několik faktorů:

     Dědičný sklon ke vzniku alergie se nazývá atopie. Atopik je člověk, který nemusí mít      žádné obtíže, ale jeho imunitní systém je v pohotovosti spustit za určitých podmínek      alergickou reakci (tzv. časný typ alergické reakce charakterizovaný zvýšeným      množstvím protilátek typu IgE). Riziko vzniku alergie se zvyšuje s počtem alergiků      u přímých příbuzných v rodině (rodiče a sourozenci). Je-li například jeden rodič nebo      jeden sourozenec v rodině alergik, zvyšuje se riziko o 30 až 40 %, pokud jsou oba      rodiče alergici, může být riziko 60 až 80 %. Na druhé straně i jedinec, jehož příbuzní     žádnou alergií netrpí, může alergií onemocnět (asi v 10 až 15 % případů).

     2)Hygienická hypotéza

     Jedná se o problém v civilizovaných zemích, kdy díky zvýšení životní úrovně a      hygienických podmínek vyrůstají děti v téměř sterilním prostředí. Čisté a nezávadné      prostředí je žádoucí, nicméně určité promoření bakteriemi působí jako „trénink“ pro      imunitní systém, který se díky tomu vyvíjí správným směrem. Zásadní je zejména první     rok života dítěte.

     3)Znečištění prostředí a cigaretový kouř

     4)Stres

     Snižuje odolnost organismu obecně.

Diagnostika patří do rukou odborníka

Diagnóza se provádí na základě vyzpovídání pacienta ohledně jeho obtíží a výskytu alergií v rodině, kožními testy (aplikace alergenů na kůži a určení vyvolávajícího alergenu podle velikosti vytvořeného pupence) a vyšetření krve na IgE protilátky (obvykle zvýšená hladina).

Alergie se léčí velmi obtížně a ve většině případů je úplně vyléčit nelze. Proto je důležité snažit se styk s alergenem co nejvíce minimalizovat. Prospěšná je i klimatická léčba na horách nebo u moře.

MUDr. Kateřina Uxová

Potravinové alergie | Natu.cz

Potravinové alergie a intolerance se v dnešní době objevují čím dál častěji. Já sama jsem se k tomuto tématu dostala před 4 lety, když se u mého tenkrát pětiměsíčního syna začaly objevovat typické příznaky jako je atopický ekzém, neklid, trávicí problémy.

Začala jsem se o tuto problematiku zajímat více do hloubky a hledala řešení, jak z toho ven. Konzultovala jsem vše s dětskou lékařkou, doporučené krémy na ekzém nám pomáhaly na zmírnění příznaků, ale kůže je odrazem našich střev a bylo potřeba jít k jádru problému a to jsem instinktivně cítila, proto jsem se začala více zajímat o fungování mikrobiomu a alergeny celkově.

Nasadila jsem synovi i sobě přísnou eliminační dietu, kdy jsme vynechali zejména kravské mléko, lepek, vejce, ale i kořenovou zeleninu, ovesné vločky. S diagnostikou alergenů nám tenkrát pomohla biorezonanční metoda, jelikož volné místo na alergologii bylo až za následující 3 měsíce a nechtěla jsem tak dlouho čekat.

Vynechávání potravin a postupné zavádění zpět zabralo a od roku a půl je syn bez příznaků a nyní už mu bude 5 let.

Náš mikrobiom je velmi důležitý, druhy bakterií a hub, které sídlí v našich střevech mohou ovlivňovat interakce s prostředím a ovlivňovat vznik alergií a autoimunity.

Mohou rozhodovat, zda budeme trpět obezitou nebo cukrovkou. Mohou reagovat na umělá sladidla a u některých jedinců tak způsobit vznik inzulinové rezistence a přibývání na váze.

Mohou dokonce ovlivnit psychické funkce a citovou stabilitu.

Potravinové alergie a intolerance se v dnešní době objevují čím dál častěji. Já sama jsem se k tomuto tématu dostala před 4 lety, když se u mého tenkrát pětiměsíčního syna začaly objevovat typické příznaky jako je atopický ekzém, neklid, trávicí problémy.

Začala jsem se o tuto problematiku zajímat více do hloubky a hledala řešení, jak z toho ven. Konzultovala jsem vše s dětskou lékařkou, doporučené krémy na ekzém nám pomáhaly na zmírnění příznaků, ale kůže je odrazem našich střev a bylo potřeba jít k jádru problému a to jsem instinktivně cítila, proto jsem se začala více zajímat o fungování mikrobiomu a alergeny celkově.

Nasadila jsem synovi i sobě přísnou eliminační dietu, kdy jsme vynechali zejména kravské mléko, lepek, vejce, ale i kořenovou zeleninu, ovesné vločky. S diagnostikou alergenů nám tenkrát pomohla biorezonanční metoda, jelikož volné místo na alergologii bylo až za následující 3 měsíce a nechtěla jsem tak dlouho čekat.

 Vynechávání potravin a postupné zavádění zpět zabralo a od roku a půl je syn bez příznaků a nyní už mu bude 5 let.

Náš mikrobiom je velmi důležitý, druhy bakterií a hub, které sídlí v našich střevech mohou ovlivňovat interakce s prostředím a ovlivňovat vznik alergií a autoimunity.

Mohou rozhodovat, zda budeme trpět obezitou nebo cukrovkou. Mohou reagovat na umělá sladidla a u některých jedinců tak způsobit vznik inzulinové rezistence a přibývání na váze.

Mohou dokonce ovlivnit psychické funkce a citovou stabilitu.

Jaký je rozdíl mezi alergií a intolerancí?
Potravinová alergie
Potravinová alergie je imunologická reakce na potravinový antigen, který může mít za následek další reakce. Je to vlastně obranná reakce našeho těla.

Tělo produkuje specifické protilátky tzv.

Imunoglobuliny E (IgE) na „potlačení” alergenů těchto potravin, a po zkonzumování daného jídla imunitní systém zareaguje uvolněním histaminu a dalších přirozeně se vyskytujících chemických látek v těle.

Příznaky potravinové alergie: 

vyrážky, kýchání, podrážděná pokožka, otoky, rýma, únava, průjem a zvracení. Obvykle se tyto příznaky objeví v průběhu několika minut po konzumaci, případně styku s danou potravinou, i když se mohou opozdit i o několik hodin. 
Procento dospělých a dětí s projevy alergie nyní dosahuje okolo 10 % populace, což není úplně malé číslo a zároveň u mnoha lidí zůstává alergie nerozpoznána. 

90 % potravinových alergií se připisují 8 potravinám: nejčastějším alergenem je kravské mléko a hned za ním jsou to vejce. Poté jsou to arašídy, ořechy, ryby, mořské plody, pšenice a sója

U starších dětí a dospělých s atopickým ekzémem, kteří jsou senzibilizováni pylovým alergenem, je vždy nutné pomýšlet na možnou potravinovou alergii zkříženou s pylem. Bylo potvrzeno, že zkříženě reagující potraviny (např. ořechy, arašídy, kořenová zelenina) mohou zhoršit příznaky atopického ekzému. V tepelně upraveném stavu mohou být pro těle přijatelné.

Intolerance potravin
Intolerance je porucha metabolismu. Dojde k reakci na látky obsažené v konkrétních potravinách na rozdíl od alergií, kdy tělo produkuje protilátky, které nám způsobují zdravotní komplikace.

Příznaky intolerance:
Projevují se jinak než u alergií, jsou opožděné a příznaky se mohou objevit až za několik dnů nebo týdnů. Je to v podstatě neobvyklá reakce těla na určité potraviny, která se může projevit několika způsoby. 

Nesnesitelné bolesti hlavy, nadýmání, migréna, častá únava, kožní či respirační potíže.

Příčiny potravinových intolerancí:

  • Nejčastěji k intolerancím dochází díky absenci konkrétního enzymu (nejznámější je laktózová intolerance, kdy v těle chybí enzym laktáza umožňující štěpení laktózy, která se vyskytuje v mléce a mléčných výrobcích).
  • Přítomnost toxických látek jako je například solanin z klíčících brambor či biogenních aminů jako je histamin také může vyvolat intoleranci. 
  • Potraviny s větším množstvím histaminu: konzervované ryby, červené víno, zrající sýry, sušené salámy a klobásy, kysané zelí, špenát, rajčata a výrobky z nich, zralé banány, kiwi, jahody, ananas, citrusy, čokoláda, arašídy, lískové ořechy, vlašské ořechy.

V létě se často hodně lidí setká s kopřivkou při větší konzumaci jahod. Podle studií hladina histaminu klesá k nule při přidání kyseliny askorbové (vitamín C). Ideálně tedy přidat do smoothie či jiných pokrmů kyselejší ovoce či superpotraviny s vyšším obsahem vitamínu C, například goji či acai.

Jak postupovat při podezření na alergie?
Alergie se většinou projeví již v kojeneckém věku, zhruba 2-5 % kojenců trpí alergií na kravské mléko, což se projevuje velmi často ekzémy atopického charakteru, vyrážkami, trávicími problémy, dýchacími problémy, dále se může objevit krev ve stolici a celkový neklid a pláč dítěte, špatný spánek.
U starších dětí to mohou být poruchy učení, spánku a celkový neklid.

Důležitá je návštěva lékaře, který na základě anamnézy a tzv. kožních „prick“ testů vyhodnotí aktuální stav. Aplikují se kapky alergenu na kůži předloktí s následným vpravením látky pomocí takového kopíčka. Aplikace je nebolestivá. Alergeny se nechají 15- 20 minut reagovat na kůži předloktí a poté lékař odečítá zarudnutí a pupen.

Eliminační dieta
V případě pozitivních testů je doporučena léčba, která zahrnuje eliminační dietu. Ideální je konkrétní potravinu vyřadit na alespoň 4-6 týdnů, aby se vyčistila střeva, obnovují se buňky a tělo se vrací ke svému správnému fungování, které je pro něj přirozené.

Pokud je dítě kojené, je důležité, aby tuto dietu podstoupila i jeho maminka. Celkově podpořit dietu nejen vynecháním alergenu, ale dát si celkovou očistu těla, která zahrnuje úpravu jídelníčku, ale i celkového životního stylu. Více pohybu na čerstvém vzduchu, kvalitní spánek apod.

Jídelníček:

  • Zařadit zelené potraviny: listová zelenina, špenát, řeřicha, okurka, cuketa, můžeme přidat bylinky jako je kopřiva, která krásně podporuje čistění těla nebo mladý ječmen, pampeliška. Můžeme použít ve formě prášku, který se dá snadno přimíchat do jakéhokoliv nápoje či přidat do jídla, a navíc je vstřebatelnost pozitivních látek pro střeva v této formě snadná.
  • Klíčky – mungo, řeřicha, ředkvička apod.
  • Probiotika – fermentované potraviny (kombucha, jogurty, zelí, pickles, kimchi a kefír)Fermentované potraviny obsahují živé mikroorganismy. Při specifických koncentracích mohou probiotické bakterie pomoci vyrovnat střevní mikrobiom u lidí a zlepšit trávení.
  • Kombucha je nápoj, který pochází z východní Asie. Základ tvoří slazený čaj (zelený nebo černý), do kterého se přidají kombuchové kultury (octové bakterie a kvasinky) a nechají se působit po dobu 7 až 10 dnů. Pokud máte intoleranci laktózy, tak je vhodné to nejprve vyzkoušet, jelikož se při rozkládání uvolňují produkty obdobné jako u mléčného kvašení díky bakteriím rodu Lactobacillus.
  • Vynechat kávu, alkohol, tučná a mastná jídla

U mladších dětí často potravinové alergie vymizí do 3. roku jejich života, zejména pak úpravou stravy. Náš mikrobiom je náš druhý mozek. Kvalitní potraviny, vhodný jídelníček, dostatek přátelských bakterií v tom hraje velkou roli. Jen pro srovnání v našich střevech se nachází asi 1200 různých druhů bakterií.

Může nám to připadat hodně, zvažme ale že například jihoamerický indián žijící v Amazonii v sobě nosí zhruba 1 600 druhů, tedy o celou třetinu více. Naše průmyslově zpracovaná západní strava, nadužívání antibiotik a sterilní domovy ohrožují zdraví a stabilitu obyvatel našich střev.

Tak se nebojme se k přírodě zase více přiblížit a našim bakteriím dopřát to nejlepší prostředí.

„love nature, love yourself“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *