Nemocenské pojištění bude i nadále založeno na tzv. zásadě solidarity mezi zdravými a nemocnými a nadále bude povinné pro zaměstnance a dobrovolné pro osoby samostatně výdělečně činné. Zákon by nicméně ve skutečnosti mohl přinést změnu, která jistě není dobrou zprávou pro naše zaměstnavatele a nejspíše ani nesplní slib všem onemocněvším.
Další kolo změn
Již na začátku roku 2004 začaly platit změny v nemocenském pojištění. Neuplynulo ani 12 měsíců a již tu máme další. Co se vlastně změnilo k letošnímu lednu?
- Nemocenské si od ledna musí platit pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitři a zástupci finančního arbitra.
- Procentní sazba pro výpočet nemocenského se snížila za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti z 50 % na 25 % (neboli nemocní dostávají polovinu z toho, co dostávali ještě v roce 2003 za první 3 dny nemoci) a u karantény z 69 % na 25 % denního vyměřovacího základu.
- Změnilo se rozhodné období pro výpočet dávky, podle kterého se zjišťuje denní vyměřovací základ. Je jím tak 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy osoba onemocněla. Ještě v roce 2003 to bylo 1 čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikl nárok na dávku.
- Z částky denního vyměřovacího základu se do výše 480 Kč (do první redukční hranice) započítává jen 90 % za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, karantény nebo potřeby ošetřování člena rodiny.
- Výše redukčních hranic 480 Kč a 690 Kč se nebude měnit do 31. prosince 2005.
Dopady letošních opatření
Je nutné poznamenat, že snížení finančního zabezpečení zaměstnanců při prvních 3 dnech pracovní neschopnosti přineslo státu své ovoce – v první polovině letošního roku odešlo na nemocenskou zhruba o 30 procent méně lidí než v předchozím roce. Díky tomu stát ušetřil na nemocenských dávkách v prvním pololetí asi 2,4 miliardy korun oproti stejnému období loni.
Na tomto faktu není nic překvapivého, neboť ve chvíli, kdy dostáváte první tři dny nemoci pouze 35 % z průměrného platu, si raději než nemocenskou vezmete dovolenou. Celkový počet dnů pracovní neschopnosti se tak snížil.
Celková délka trvání pracovní neschopnosti naopak za první pololetí narostla o 5,4 dne na 34 dní, stát vyplatil celkem 16,8 miliardy korun (tj. o 14,4 % méně oproti roku 2003), reálný příjem domácností z nemocenských dávek se pak snížil přibližně o 19 %.
Pokud by stát snížil také sazby nemocenského pojištění, bylo vše v pořádku. V konečném důsledku ovšem stát od občanů vybírá stejně vysoké nemocenské pojištění, ale brání jim, aby nemocní byli. Je tedy otázkou, zda by neměly být úměrně sníženy i sazby nemocenského pojištění v rozsahu uvedené úspory.
Nejpodstatnější změny
Jaké změny by pak mohl přinést předložený návrh zákona pro příští rok?
- Měla by vzniknout nová konstrukce výpočtu výše dávek nemocenského,
- měly by být zavedeny regresní náhrady ve stanovených případech,
- první období pracovní neschopnosti (karantény) by měl zaměstnanci hradit zaměstnavatel,
- dále by se mělo změnit i posuzování pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři.
Zaměstnavatelé to zaplatí
Z uvedených změn tak bude asi nejdůležitější a zároveň i nejspornější ta, kterou MPSV již dlouho oznamovalo a která v době trvání pracovní neschopnosti a karantény přikazuje zaměstnavatelům podílet se na platbách finančního zabezpečení zaměstnanců. Jedná se o dobu prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti (karantény), kdy budou poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy za ty dny, za které jim uchází příjem. Stát se pak chopí odpovědnosti za své pojištěnce až patnáctým dnem pracovní neschopnosti.
Kompenzace přímo od státu
Za toto opatření nabízí stát zaměstnavatelům určitou kompenzaci. Tou bude snížená sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele. A přesně z této úspory zaměstnavatel s průměrnou nemocností svých zaměstnanců uhradí i výdaje na „nemocenské“ za prvních 14 dní.
Problém ovšem nastane v situaci, kdy nemá zaměstnavatel průměrnou nemocnost. V takových případech mu totiž nedává k dispozici žádný nástroj, kterým by nemocné zaměstnance přiměl k „brzkému uzdravení“. O obdobích chřipkových epidemií raději nemluvě.
Zákon tedy navrhuje snížení sazby pro zaměstnavatele na 1,6 % z 3,3 %. Zaměstnavatelům s malým počtem zaměstnanců (do 50) se pak umožní, aby si zvolili sazbu pojistného na nemocenské pojištění sami.
Bude se jednat o sazbu, při které si budou uhrazovat polovinu svých nákladů vynaložených na platby nemocenského zaměstnancům při jejich pracovní neschopnosti (karanténě) za jeden kalendářní měsíc.
Konkrétní čísla přímo od ministerstva
Orientační přehled o tom, jak snížení nebo zvýšení nemocnosti ovlivní finanční dopad náhrady mzdy, poskytuje následující tabulka:
| 89 | 97 |
| 91 | 98 |
| 76 | 81 |
| 64 | 67 |
| 57 | 59 |
| 51 | 52 |
Finanční dopad na zaměstnavatele je zde vyjádřen v procentech současné výše plateb nemocenského pojištění (100 %). Např.
pokud se jedná o organizaci s průměrným procentem pracovní neschopnosti ve výši 7 % a průměrnou mzdou ve výši 0,7násobku celostátního průměru, pak se výdaje zaměstnavatele na pojistné a náhradu mzdy sníží oproti současně placenému pojistnému na 97 %, tj. o 3 procentní body.
Pokud ale u této organizace dojde ke snížení nemocnosti a průměrné procento pracovní neschopnosti klesne na 6 %, budou výdaje zaměstnavatele na pojistné a náhradu mzdy činit pouze 89 % současné výše plateb nemocenského pojištění.
Problémy s průměrem
Známý příklad pro vykreslení problému s výpočty průměru říká, že „pokud já vypiji jedno pivo a kolega 5, každý jsme vypil 3 piva“. Podobně to platí pro uvedenou „průměrnou nemocnost“. Existuje totiž velké množství zaměstnavatelů například s 10% nemocností, kteří jistě změnou zákona neušetří.
Z dostupných informací bychom logicky mohli dojít k závěru, že při zvýšení nemocnosti na 8 % již zaplatí zaměstnavatel, který vyplácí průměrně 0,7násobek průměrné mzdy, do státní poklady přibližně o 5 procentních bodů více než dnes. Při 9% nemocnosti již přibližně o 12 procentních bodů, při 10 % pak 20 procentních bodů atd. Tudíž argumentace s kompenzacemi nemusí být pro zaměstnavatele žádnou útěchou.
Na závěr je nutné ještě jednou připomenout, že zákon v tomto znění ještě nebyl schválen. Šance, že vejde v platnost, je při současné politické situaci neodhadnutelná.
Důsledky pro nemocné
Nutno dodat, že zákon také ztíží situaci nemocným. Zaměstnavatelé budou přímo motivováni k tomu, aby získali úsporu na pojistném, a proto budou usilovat o co nejnižší počet nemocných zaměstnanců.
Jaký k tomu použijí nástroj, je otázka, neboť návrh zákona jim žádný takový do rukou nesvěřuje.
Složitější jistě bude i získat lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti, neboť i v této oblasti budou nastolena přísnější pravidla.
Odevzdali jste přehledy pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ? Kdy si změnit zálohy na pojištění?
06.04.2021 | Redakce,
DANĚ
Pro rok 2021 se osobám samostatně výdělečně činným opět zvyšují povinné minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Kolik si připlatí a kdy je nutno nové zvýšené zálohy začít platit?
OSVČ na hlavní činnost jsou povinné platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Během prvního roku podnikání se platí pouze minimální výše záloh. V dalších letech podnikání se dále platí zálohy spočítané na základě tzv. přehledů o příjmech a výdajích, které je každá OSVČ povinna odevzdat na svou zdravotní pojišťovnu a na OSSZ.
Spousta živnostníků stále platí pouze minimální zálohy na pojistné, od začátku roku 2021 jsou tyto minimální zálohy opět vyšší. Jejich výše totiž vychází z průměrné mzdy, kterou stanovuje nařízení vlády o všeobecném vyměřovacím základu (nařízení 381/2020). Průměrná mzda se dle tohoto nařízení nově zvedá na 35 441 Kč.
Od nového roku je tak nutné změnit výši placených záloh jak na sociální tak na zdravotní pojištění.
Zdroj: Shutterstock
Zálohy na sociální pojištění byly v roce 2020 na minimální hodnotě 2 544 Kč. Nově se tyto zálohy zvedají o 44 Kč na 2 588 Kč. Novou výši zálohy na sociální pojištění musíte platit nejpozději od měsíce, ve kterém podáte přehled o příjmech a výdajích za rok 2020.
Spousta živnostníků většinou odevzdává přehledy společně s daňovým přiznáním, tedy koncem března, nejpozději začátkem dubna. Od dubna tak máte povinnost platit vyšší zálohy.
Buďto zvýšené minimální, nebo zálohy, které vám byly spočítány na základě odevzdaného přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok.
Vzhledem k tomu, že od roku 2019 se změnily pravidla pro platbu záloh, tak poprvé vám vyšší částka za pojistné musí odejít z účtu v dubnu, květnu či červnu 2021, podle toho, kdy podáte přehled.
Podle nových pravidel je záloha splatná během kalendářního měsíce, za který je placena. Na skutečnost zvýšení minimálních záloh by vás měli upozornit při odevzdávání přehledů na OSSZ.
Pokud platební příkaz nastavíte na vyšší částku, minimální zálohy už od začátku roku spolu se zdravotním pojištěním, bude se vám na účtu kumulovat přeplatek.
Pro vedlejší činnost byla stanovena minimální záloha na sociální pojištění ve výši 1 036 Kč měsíčně pro rok 2021, což je o 18 korun více oproti předchozímu roku.
Shrnutí mezních termínů na odevzdnání daňového přiznání a přehledu o příjmech a výdajích
| Fyzicky | 1. dubna 2021 | 3. května 2021 | 3. května 2021 |
| Elektronicky | 3. května 2021 | 1. června 2021 | 3. června 2021 |
| S daňový poradcem/ s nařízeným auditem | 1. července 2021 | 2. srpna 2021 | 2. srpna 2021 |
Minimální povinné zálohy na zdravotní pojištění OSVČ 2021
Minimální zálohy na zdravotní pojištění se pro rok 2021 zvyšují z 2 352 Kč o 41 korun na 2 393 Kč. Výše minimálního zdravotního pojištění závisí stejně jako zálohy na sociální pojištění na výši průměrné mzdy dle nařízení vlády.
Oproti sociálnímu pojištění pro placení zdravotního pojištění platí, že se zvýšené zálohy musí platit už od začátku nového roku, tedy už od ledna 2021.
Stejně jako zálohy na sociální se i zdravotní pojištění platí zpětně, takže novou vyšší zálohu byste správně měli zaplatit své zdravotní pojišťovně už v únoru (do 8. února).
Pokud platíte vyšší než minimální zálohy, tak ty se vám zvýší (nebo případně sníží) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.
Pokud si výši minimální záloh zapomenete změnit, tak při odevzdávání přehledů vás nejspíš pracovníci zdravotní pojišťovny upozorní na nedoplatek za povinné pojistné. Ten pak budete muset zaplatit nejpozději při další splátce zdravotního pojištění.
Zálohy OSVČ přehled pro 2021
| 2 393 Kč | pokud platíte minimální zálohy, tak ty se zvyšují s účinností od 1.1.2021 |
| 2 588 Kč |
|
Prominuté zálohy pro OSVČ za březen až srpen 2020
- Vláda v rámci pandemie koronaviru prominula živnostníkům zálohy na důchodovém a zdravotním pojištění, a to za březen až srpen 2020.
- Výše prominutých záloh je ve výši minimálních záloh.
- OSVČ, které odvádí vyšší zálohy, nemusí zálohy za březen až srpen platit a případný rozdíl doplatí až po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.
- Více se dočtete v našem článku o prominutých zálohách na důchodovém a zdravotním pojištění pro OSVČ.
Dluhy na zdravotním pojištění při zaměstnání? Pohlídejte si tyto případy
Naprostá většina zaměstnanců nemá s placením zdravotního pojištění žádné starosti, přesto však i zaměstnanci mohou být v exekuci kvůli zdravotnímu pojištění. Kdy se to může stát?
Zaměstnanci je z hrubé mzdy jeho zaměstnavatelem odvedeno na zdravotním pojištění 4,5 procenta a dalších 9 procent z hrubé mzdy odvádí zaměstnavatel. V případě práce na standardní pracovní poměr pro zaměstnavatele současně (například pro druhého na zkrácený úvazek) se zdravotní pojištění odvádí z obou hrubých mezd.
Podívejme se na praktické příklady, kdy má zaměstnanec s ohledem na placení zdravotního pojištění vše v pořádku a kdy naopak „může“ mít dluhy.
1) Zaměstnavatel neplatí zdravotní pojištění
Zaměstnavatel paní Soukupové posílá příslušné zdravotní pojišťovně zdravotní pojištění opožděně a v některých měsících vůbec. Za výpočet a odvod zdravotního pojištění je však zodpovědný zaměstnavatel a dlužné zdravotní pojištění tedy vymáhá zdravotní pojišťovna po zaměstnavateli. Paní Soukupová má s ohledem na placení zdravotního pojištění vše v pořádku.
2) Práce na dohody o provedení práce do limitu
Pan Navrátil pracuje současně pro tři zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 korun. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 korun a méně, tak se z odměny neplatí zdravotní pojištění.
Ani z jedné dohody o provedení práce není tedy zaplaceno zdravotní pojištění. Pan Navrátil je tak v registru zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností placení zdravotního pojištění.
Sám si jej však neplatí, má tedy dluhy na zdravotním pojištění.
3) Nástup do zaměstnání během měsíce
Zaměstnanec Kolář ukončil zaměstnání u zaměstnavatele XY k 31. prosinci 2020, ale do nového zaměstnání nastoupil až 10. ledna 2021. Pan Kolář má s ohledem na placení zdravotního pojištění vše v pořádku, přestože od 1. ledna do 9. ledna nebude nikde evidován.
Za danou mezeru v pojištění nemusí pan Kolář sám nic platit a po celý srpen má u své pojišťovny vyřešen pojistný vztah. Podmínky pro vedení v registru zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů jsou splněny, když trvají po celý kalendářní měsíc.
4) Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti
Paní Horáková je současně zaměstnankyní a současně vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnosti. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojištění nezaplatila, a proto ho po ní zdravotní pojišťovna vymáhá.
Paní Horáková se mylně domnívá, že z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění neplatí. Není tomu tak.
Zdravotní pojištění se z hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti platí vždy, nemusí však být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být pouze placeno sociální pojištění, když je hrubý zisk do limitu. Zdravotní pojištění však musí být při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti placeno, i když je hrubý roční zisk v jednotkách tisícikorun.
5) Neoznámení změny zdravotní pojišťovny
Všichni pojištěnci mají právo na změnu zdravotní pojišťovny v zákonných termínech. Při změně zdravotní pojišťovny je nutné tuto skutečnost oznámit zaměstnavateli, aby mohlo být zdravotní pojištění řádně a včas placeno správné zdravotní pojišťovně.
Pokud je zdravotní pojištění placeno na účet špatné zdravotní pojišťovny, tak se při zjištění této nesrovnalosti pojistné převede, ale předepsané penále od nové zdravotní pojišťovny může zaměstnavatel požadovat od svého zaměstnance, který nesplnil svou zákonnou oznamovací povinnost.
Autor: Petr Gola
Základní povinnosti podnikatele, sociální a zdravotní pojištění
Základní povinnosti podnikatele
Živnostenský zákon ukládá v § 31 podnikajícím OSVČ řadu povinností, které musí v průběhu podnikání plnit, zejména
- Vystupovat pod svou obchodní firmou a v obchodní dokumentaci (fakturách apod.) uvádět své identifikační údaje (jméno, název, sídlo, IČO);
- Řádně označit provozovnu s uvedením základních informací (odpovědná osoba, číslo provozovny, IČO, otevírací doba);
- Zajistit účast odpovědného zástupce v potřebném rozsahu, pokud provozuje živnost jeho prostřednictvím;
- Zodpovídat za odbornou způsobilost zaměstnanců pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, za znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví;
- Zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době přítomna osoba se znalostí češtiny nebo slovenštiny;
- Komunikovat s příslušnými živnostenskými úřady – prokazovat totožnost svojí i osob provozujících jeho podnikání či odpovědných zástupců, hlásit změny týkající se jeho podnikání (např. adresy sídla a místa podnikání, přerušení podnikání, ukončení podnikání).
- Povinnosti vůči zdravotnímu a sociálnímu systému
Povinnosti vůči zdravotnímu a sociálnímu systému
Podnikání s sebou nese řadu povinností. Jednou z nich je placení záloh na zdravotní a sociální pojištění. Pojistné ze svého podnikání je povinen odvádět každá OSVČ bez ohledu na věk. Placení záloh na zdravotní pojištění se tak za určitých podmínek dotýká i seniorů, kteří si podnikáním přivydělávají k důchodu.
Novému živnostníkovi vzniknou registrací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně a vůči České správě sociálního zabezpečení. Pokud nebyl využit Jednotný registrační formulář, je v obou případech nutné se přihlásit do 8 dnů od registrace živnosti v příslušné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.
Platby v začátku podnikání – pokud jde o hlavní činnost, je nutné platit od jejího začátku měsíční zálohy na zdravotní i sociální pojištění.
Pokud však jde o živnost jen jako vedlejší činnost, pak se žádné zálohy první rok podnikání platit nemusí.
Zdravotní i sociální pojištění se doplácí až po skončení roku po podání daňového přiznání a Přehledu příjmůa výdajů OSVČ na správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu.
Zdravotní pojištění
Z pohledu zdravotního pojištění musí OSVČ do 8 dnů ohlásit zahájení a ukončení činnosti a rovněž oznámit veškeré změny týkající se jména, příjmení, změny trvalého pobytu, obchodního jména, sídla podnikání, identifikačního čísla nebo čísla bankovního účtu.
Pokud OSVČ není od placení těchto záloh osvobozena musí odvádět zálohy na pojistné. Po skončení finančního roku musí podat daňové přiznání a v návaznosti na to do měsíce od předložení daňového přiznání i formulář Přehled příjmů a výdajů OSVČ.
Do 8 dní po podání daňového přiznání musí doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší zdravotního pojištění.
Pojistné na zdravotní pojištění při hlavní činnosti OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu (minimální vyměřovací základ pro rok 2019 je 16.350 Kč).
Pokud z Přehledu příjmů a výdajů OSVČ vyšel výše uvedený výpočet méně než minimální záloha, je nutné platit tuto minimální zálohu, která je stanovena pro rok 2019 na částku 2.208 Kč.
Minimální zálohu je nutné platit i v případě, kdy byla v minulém roce z podnikání ztráta, nebo pokud podnikání teprve začalo a nebyl ještě podán Přehled příjmů a výdajů OSVČ. Záloha je splatná vždy do 8. dne následujícího měsíce.
Na některé OSVČ (vykonávající vedlejší činnost) se však minimální vyměřovací základ nevztahuje (např. při péči o děti, dosažení nároku na starobní důchod, osoby s těžkým postižením, zaměstnanci).
Pokud však OSVČ patří mezi osoby, za které platí pojistné stát (studenti, starobní nebo invalidní důchodci, ženy pečující o malé dítě apod.) nahlásí OSVČ tuto svoji situaci své zdravotní pojišťovně do 8 dnů od změny.
Minimální zálohy se pak neplatí a po skončení roku po podání Přehledu příjmů a výdajů OSVČ se doplatí pojistné ze skutečně dosaženého zisku; pokud však měla OSVČ v minulém roce zisk, zálohy musí platit. Obdobně se postupuje v případě vedlejší samostatné činnosti.
Povinnost předložit Přehled příjmů a výdajů OSVČ platí ve všech případech.
V případě, že OSVČ přeruší živnost a nemá zaměstnání, přihlásí se na úřad práce, který za OSVČ zdravotní pojištění bude platit; není-li OSVČ s přerušenou živností registrována na úřadu práce, může si platit zdravotní pojištění jako „osoba bez zdanitelných příjmů“, což je méně než OSVČ.
Sociální pojištění
Sociální pojištění se platí u příslušné správy sociálního zabezpečení. Obdobně jako v případě zdravotního pojištění je třeba se registrovat – v tomto případě do 8. dne následujícího měsíce od zahájení samostatné výdělečné činnosti; příslušné platby musí dojít na bankovní účet správy nejpozději do 20. dne následujícího měsíce.
V prvním roce podnikání v hlavní činnosti se odvádí měsíční zálohy v minimální výši, minimální záloha je počítána jako 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy (32.699 Kč) a pro rok 2019 tak činí 2.388 Kč. Při podnikání ve vedlejší činnosti se v prvním roce neodvádí na sociální pojištění žádná záloha.
V dalších letech podnikání se výše pojistného na sociální pojištění odvíjí od výše příjmu v předchozím zdaňovacím období, vždy však je nutné platit alespoň minimální zálohy.
Pokud je zisk z vedlejší činnosti nižší, než rozhodná částka (stanovena pro každý rok), nemusí se platit zálohy na sociální pojištění. Rozhodná částka pro rok 2019 je stanovena na 78.478 Kč (daňový základ za rok 2018).
Pokud OSVČ podnikala pouze část roku, limit se proporcionálně sníží.
Záloha pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, se stanovuje jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy a pro rok 2019 tedy platí minimální záloha ve výši 955 Kč.
Zálohy na sociální pojištění jsou splatné vždy od prvního do posledního dne měsíce, na který je záloha určena. Za určitých podmínek lze požádat OSSZ o zrušení záloh.
V případě přechodu z hlavní činnosti na vedlejší (nástup do zaměstnání, důchod apod.) je nutné tuto změnu na příslušném formuláři ohlásit a je možné přestat platit zálohy. OSSZ uznává vedlejší činnost pro sociální pojištění při splnění podmínek alespoň část měsíce, u zdravotního pojištění je nutné splnit podmínky po celý měsíc.
Specifika zdravotního a sociálního pojištění důchodců
V případě starobních důchodců je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Stát platí za takové osoby měsíčně pojistné v zákonem stanovené výši, nicméně podnikající důchodce platí pojistné ze svého příjmu. Důchodce, který podniká, musí být u své zdravotní pojišťovny zaregistrován jako OSVČ.
Každý rok, po podání daňového přiznání, má důchodce-podnikatel také povinnost podat Přehled OSVČ o příjmech a výdajích. Po prvním roce podnikání doplatí zdravotní pojištění jednorázově, po odevzdání Přehledu.
V prvním roce podnikání tak zálohy platit nemusí, neboť ještě nejsou k dispozici podklady k výpočtu záloh (samozřejmě podnikateli nic nebrání v tom, aby si zálohy posílal průběžně).
Pro potřeby sociálního pojištění je podnikání starobních důchodců považováno za vedlejší činnost. Podnikající důchodce tak neplatí minimální zálohy a pokud jeho výdělky za daný kalendářní rok nepřekročí zákonem stanovenou hranici pro vedlejší činnost, nemusí platit sociální pojištění vůbec.
Limit pro rok 2018 byl 71.950 Kč a pro rok 2019 se zvýšil na 78.476 Kč; v případě, že podnikání neprobíhá celý rok, počítají se maximální částky pro jednotlivé měsíce (v r. 2019 je to 6.540 Kč). Při překročení uvedené hranice se již odvádí zálohy na sociálním pojištění dle skutečně dosaženého zisku.
Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je dobrovolné, pokud je OSVČ chce (při hlavní i vedlejší činnosti), musí se k němu předem přihlásit a poté pravidelně platit pojistné (při opomenutí platby pojištění zaniká).
Pro mladé ženy podnikatelky je nutné si uvědomit, že z nemocenského pojištění je i OSVČ poskytována peněžitá pomoc v mateřství. OSVČ si placením nemocenského pojištění zajistí (kromě dalších dávek) to, že v pracovní neschopnosti jí bude vyplácena nemocenská.
Pro nárok na dávky v rámci nemocenského pojištění OSVČ musí splnit minimální délku účasti na nemocenském pojištění 3 měsíce, ev. další specifické podmínky pro jiné dávky než nemocenská.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je v roce 2019 stanoven částkou 6 000 Kč. Minimální měsíční platba pojistného na nemocenské pojištění pro rok 2019 u OSVČ vykonávajících hlavní i vedlejší výdělečnou činnost, které se k nemocenskému pojištění dobrovolně přihlásily, činí 138 Kč.
Přehled OSVČ o příjmech a výdajích
Po skončení roku musí OSVČ podat v návaznosti na daňové přiznání Přehled příjmů za sociální i za zdravotní pojištění.
Oba formuláře lze získat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně, nebo si je stáhnout z jejich web stránek. Přehled pro sociální pojištění je možné podat online přes na „portal.cssz.
cz“ (avšak pouze přes datovou schránku či s elektronickým podpisem). Oba přehledy musí být podány po skončení roku do konce dubna.
OSVČ jako zaměstnavatel
Pokud se OSVČ stala zaměstnavatelem (má zaměstnance na hlavní pracovní poměr, na dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti), musí se registrovat na příslušných úřadech jako zaměstnavatel (finanční úřad, zdravotní pojišťovna, ČSSZ atd.).
Tím vznikají vůči zaměstnanci povinností, které stanoví příslušné právní předpisy – např.
po nahlášení na finanční úřad musí podávat měsíční přehledy; také musí uzavřít zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání apod.
Na příslušné správě sociálního zabezpečení se vyplní přihláška do registru zaměstnavatelů a za každého zaměstnance se vyplní oznámení o vstupu do zaměstnání. V případě odhlášky z registru zaměstnavatelů je nutné vyplnit tiskopis odhláška z registru zaměstnavatelů.
Na finančním úřadě je nutné se zaregistrovat formulářem – přihláška k registraci fyzické osoby/právnické osoby k dani z příjmů jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (HPP, DPČ) nebo daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (DPP).
V případě zdravotní pojišťovny se předkládá přihláška a evidenční list zaměstnavatele nebo hromadné oznámení zaměstnavatele; stejným tiskopisem proběhne též odhlášení.
Zdravotní a sociální pojištění 2021: Kolik zaplatíte na zálohách
Od ledna se zvýší zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
Od 1. ledna 2021 se znovu zvyšují platby za sociální a zdravotní pojištění. Podívejte se, o kolik víc budete platit.
Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění (a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).
Od 1. ledna se mění na základě nařízení vlády dvě důležité veličiny pro další výpočty v sociálním pojištění. Jde o všeobecný vyměřovací základ (34 766 korun) a o koeficient pro účely důchodového zabezpečení (1,0194).
Tato čísla jsou důležitá například pro výpočet průměrné mzdy. Jejich vynásobením získáme průměrnou mzdu 35 441 korun. A právě z této sumy vycházíme při výpočtu minimálních záloh na sociální pojištění.
- Nejdříve musíme získat minimální vyměřovací základ, který činí čtvrtinu průměrné mzdy:
- – 35 441/4 = 8 861 Kč
- Minimální zálohy na sociální pojištění činí potom 29,2 procenta z minimálního vyměřovacího základu:
- – 8 861*0,292 = 2 588 Kč
- Minimální zálohy na sociální pojištění tedy pro rok 2021 činí 2 588 korun.
Pozn.: Obě výsledné částky jsou zaokrouhleny nahoru.
Roční minimální vyměřovací základ je dvanáctinásobkem toho měsíčního, celkem tedy 106 332 korun. Pokud živnostník nevykonával činnost po celý rok, vynásobí se měsíční minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost opravdu trvala. Například při deseti měsících této práce to je 88 610 korun.
Na druhé straně maximální vyměřovací základ činí 48násobek průměrné mzdy, to znamená 1 701 168 korun. Nad tuto částku už není nutné platit další pojištění.
Jiná situace je u vedlejší činnosti (například studenti nebo důchodci). Pro minimální zálohy potřebujeme znovu průměrnou mzdu, konkrétně její desetinu. Tu vynásobíme stejně jako u hlavní činnosti 29,2 procenta.
Vyjde nám minimální měsíční záloha ve výši 1 036 korun. Minimální roční vyměřovací základ činí 42 540 korun, měsíční pak 3 545 korun.
Stejně jako u hlavní činnosti platí, že pokud člověk nevykonával vedlejší činnost celý rok, násobí se měsíční vyměřovací základ pouze počtem odpracovaných měsíců.
- Sociální
- – Podnikatel platí novou částku až po podání přehledu o příjmech a výdajích.
- – Peníze je nutné poslat do konce daného měsíce (dubnová záloha do konce dubna).
- Zdravotní
- – Platí se hned od ledna v nové výši.
– Zálohu je možné poslat do 8. kalendářního dne následujícího měsíce (lednová částka nejpozději 8. února).
OSVČ na vedlejší činnosti nemusí vždy platit důchodové pojištění. Jde o to, jestli celkové příjmy za rok překonaly 85 058 korun. Pokud ano, musí odvádět povinně minimální zálohy. Navíc v prvním roce podnikání na vedlejší činnost nemusí OSVČ zálohy vůbec platit. Zvyšuje se také dobrovolná minimální záloha pro nemocenské pojištění, konkrétně na 147 korun.
Novou výši záloh je nutné platit až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.
Kromě sociálního pojištění se zvyšuje také pravidelná platba za zdravotní pojištění. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se rovná polovině už zmiňované průměrné mzdy, tedy 17 721 Kč.
Kvůli tomu se zvyšuje také minimální měsíční záloha, která činí 13,5 procenta právě z minimálního vyměřovacího základu. V roce 2021 tak vychází na 2 393 korun. Novou minimální zálohu je nutné poslat hned v lednové splátce (nejpozději do 8. února), nikoliv až po podání přehledu OSVČ za rok 2020.
Jestliže platíte vyšší než minimální zálohu, její výše se změní až po podání zmiňovaného přehledu.
Pokud člověk pracuje na vedlejší činnost, dodržet minimální vyměřovací základ nemusí. Zálohy přesto platit musí, a to odvozené podle skutečně dosažených příjmů.
Rozdílný výpočet mají ještě osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). U nich záleží na minimální mzdě v daném roce. V roce 2021 je minimální mzda ve výši 15 200 korun. Pokud znovu použijeme 13,5 procenta (sazba zdravotního pojištění), jimiž vynásobíme minimální mzdu, získáme minimální zálohu ve výši 2 052 korun měsíčně.
Mění se také platby za státní zaměstnance. Vyměřovací základ činí 13 088 Kč, z toho vychází pojistné ve výši 1 767 korun. Dochází i k navýšení rozhodného příjmu, který stanovuje povinnost účasti na nemocenském pojištění. Kdo si vydělá nad 3 500 korun, musí pojištění platit.
Změny u plateb na zdravotní pojištění v souvislosti s epidemií COVID-19 – VZP ČR
Všem OSVČ je na šest měsíců odpuštěna platba až do výše stanoveného minima (2 352 korun) na zdravotní pojištění, OBZP a zaměstnavatelé resp. zaměstnanci platby odpuštěné nemají.
Dnem 27. 3. 2020 nabývá účinnosti novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejímž hlavním cílem je ulevit plátcům pojistného, zejména osobám samostatně výdělečně činným v době, kdy nebudou schopni plnit své povinnosti související s platbou pojistného na veřejné zdravotní pojištění z důvodu vyhlášení nouzového stavu.
Termín pro podání Přehledu OSVČ
Novela zákona stanoví lhůtu pro podání Přehledu OSVČ za rok 2019 nejpozději do 3. srpna 2020. Částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit do 8 dnů po dni, kdy Přehled byl podán (nebo měl být podán). Novou výši záloh je třeba v Přehledu OSVČ vypočítat obvyklým způsobem.
Prominutí záloh na zdravotní pojištění pro všechny OSVČ až do výše minima
Změna se týká pouze záloh na pojistné na zdravotní pojištění za měsíce březen až srpen 2020.
OSVČ, které odvádí měsíčně zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši, tzn. 2 352 Kč, nemusí za měsíce březen až srpen 2020 nic odvádět. Zálohy jim jsou prominuty v plné výši.
OSVČ, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž hradí zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nižší než minimální (tzn. méně než 2 352 Kč), rovněž nemusí za měsíce březen až srpen 2020 nic odvádět. Zálohy jim jsou prominuty v plné výši.
Těm OSVČ, které platí měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vyšší než minimální, jsou v měsících březen až srpen 2020 prominuty zálohy ve výši minimálního vyměřovacího základu, ale budou muset zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného. V uvedených měsících však nemusí nic odvádět na účet pojišťovny. Částku, kterou by za březen až srpen 2020 zaplatily nad výši minimálních záloh, mohou doplatit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.
Částka, kterou OSVČ odvádí nad minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění tedy není prominuta, ale pouze je její platba odložena až po podání Přehledu za rok 2020.
Rozdíl mezi výší dosud odváděné zálohy a výší minimálního pojistného však OSVČ může uhradit kdykoli (po částech i najednou) během roku 2020, čímž se vyhne nutnosti zaplatit velký doplatek na pojistném v roce 2021.
Provedla-li již OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.
Platby pojistného osob bez zdanitelných příjmů
Platby pojistného osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) za období březen až srpen 2020 nejsou prominuty. U pozdních plateb ale není až do 21. září 2020 vymáháno penále.
Platby pojistného za zaměstnance
Platby pojistného za zaměstnance za období březen až srpen 2020 nejsou prominuty. U pozdních plateb ale není až do 21. září 2020 vymáháno penále. Toto se nevztahuje na platby pojistného za měsíc únor 2020, které jsou splatné do 20. března 2020.
Úprava zákona se netýká Přehledů o platbách pojistného za zaměstnance, ty jsou zaměstnavatelé povinni podávat ve standardních termínech, tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Změny v důchodovém a nemocenském pojištění od roku 2021
S novým rokem dochází tradičně k parametrickým změnám v sociálním pojištění. Nejen to, jsou tu i další změny související s aktuální koronavirovou situací, které budou pro zaměstnance i zaměstnavatele stále aktuální.
Nařízením vlády s číslem 381/2020 Sb., jsou s účinností od 1. ledna 2021 stanoveny údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2021. Stejně tak se z těchto údajů vychází při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných pro následující kalendářní rok.
Průměrná mzda se stanoví jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení, tj. 34 766 × 1,094 = 35 441 Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Následující tabulka zobrazuje údaje důležité pro OSVČ i zaměstnavatele.
Sociální pojištění v roce 2021
| Maximální vyměřovací základ | 1 672 080 Kč | 1 701 168 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základ HČ (hlavní činnost) | 104 508 Kč | 106 332 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základ VČ (vedlejší činnost) | 41 808 Kč | 42 540 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ HČ | 8709 Kč | 8861 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ VČ | 3484 Kč | 3545 Kč |
| Minimální měsíční záloha HČ | 2544 Kč | 2588 Kč |
| Minimální měsíční záloha VČ | 1018 Kč | 1036 Kč |
| Rozhodná částka pro VČ | 83 604 Kč | 85 059 Kč |
| Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ | 6000 Kč | 7000 Kč |
| Minimální nemocenské | 126 Kč | 147 Kč |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění | 3000 Kč | 3500 Kč |
Rozhodný příjem pro vznik účasti na pojištění
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2021 se zvyšuje z původních 3000 Kč na 3500 Kč měsíčně. Tato částka již byla potvrzena samostatným Sdělením MPSV číslo 436/2020 Sb. V letech 2012 až 2018 se jednalo o částku 2500 Kč (sdělení MPSV 410/2011 Sb.); ke zvýšení na 3000 Kč došlo od 1. ledna 2019 (potvrzeno Sdělením MPSV č. 236/2018 Sb.).
Jde o hranici rozhodného příjmu pro zaměstnání malého rozsahu. Od ledna 2021 tedy v případě zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo příjem není sjednán vůbec) bude zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhne započitatelného příjmu alespoň 3500 Kč.
Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění (a tedy i důchodového pojištění) též, pokud bude vykonávat v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu 3500 Kč (do limitu 3499 Kč účast na nemocenském pojištění nevzniká).
Minimální nemocenské pro OSVČ
Pojistné osob samostatně výdělečně činných činí 2,1 % z minimálního vyměřovacího základu. Také zde dochází vlivem zvýšení vyměřovacího základu k navýšení nemocenského. Pro rok 2021 jde o dvojnásobek částky 3500 Kč, tj. 7000 Kč. Minimální nemocenské bude činit 147 Kč.
Zvýšení důchodů
Česká správa sociálního zabezpečení zasílala začátkem prosince jednorázový pětitisícový příspěvek. Samozřejmě se zvyšují i pravidelně vyplácené důchody. Základní výměra starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2021 činí 3550 Kč. Důchody přiznané před 1. lednem 2021 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2020 tak, že
- základní výměra důchodu se zvyšuje o 60 Kč měsíčně
- procentní výměra důchodu se zvyšuje o 7,1 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Vyšší redukční hranice pro důchod
Výše průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění rovněž přímo ovlivňuje redukční hranice pro zápočet osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu pro určení procentní výměry důchodu – 44 % průměrné mzdy (1.
redukční hranice) a 400 % průměrné mzdy (2. redukční hranice).
Do první redukční hranice se částka neredukuje (započítává se plně), zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 % a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.
Redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu:
- 1. redukční hranice pro rok 2021 činí 15 595 Kč (v roce 2020 jde o částku 15 328 Kč)
- 2. redukční hranice pro rok 2021 činí 141 764 Kč (v roce 2020 jde o částku 139 340 Kč).
Vyšší nemocenské a náhrada mzdy
Samostatným sdělením ministerstva práce a sociálních věcí s číslem 435/2020 Sb., byly vyhlášeny redukční hranice pro nemocenské.
Při výpočtu náhrady mzdy se upravuje zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění.
Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Redukční hranice se každoročně mění minimálně, ale i tak je nutné upravit údaje pro výpočet nemocenského a náhradu mzdy. Poskytovatel mzdového programu by měl na tuto změnu reagovat automaticky.
Náhrada mzdy za pracovní neschopnost v měsíci lednu 2021 již bude vypočtena dle nových redukčních hranic.
Podrobněji v článku Náhrada mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti bude v roce 2021 vyšší
Krizové ošetřovné a nový postup při žádostech o dávky
Prozatím až do června 2021 platí změny v souvislosti s koronavirovou situací. Zákon o krizovém ošetřovném počítá také s rotační výukou, eventuálně s opětovným uzavřením škol. Česká správa sociálního zabezpečení připravila návod, jak v těchto situacích pokračovat. Zde vysvětlujeme, jakým způsobem se ošetřovné ukončuje a naopak opětovně o dávku žádá.
Z důvodu omezení fyzického kontaktu je upraven i postup při předávání žádostí o dávky.
Zaměstnavatel převezme od svých zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění (s výjimkou nemocenského) a podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu (platí i pro předávání podkladů pro stanovení nároku na nemocenské) a nově je vždy převede z písemné podoby do elektronické podoby. Alespoň ve formě prosté kopie (ve formátu .
doc, .docx, .rtf, .xls, .xlsxs, .pdf, .jpg a .txt) je neprodleně (u otcovské po uplynutí podpůrčí doby, u „běžného“ krátkodobého ošetřovného po uplynutí podpůrčí doby nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování) předá místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.
Zaměstnavatel postupuje následovně:
- elektronicky doručený tiskopis od zaměstnance předá příslušné OSSZ zaručeným způsobem elektronicky, tj. buď s elektronickým podpisem, nebo datovou schránkou (na adresu elektronické podatelny OSSZ), nebo
- fyzicky doručený a podepsaný tiskopis od zaměstnance naskenuje a zašle příslušné OSSZ zaručeným způsobem elektronicky, tj. buď s elektronickým podpisem na adresu elektronické podatelny OSSZ, nebo do datové schránky OSSZ.
Platí zásada, že v jedné datové zprávě se zasílají podklady pouze k jednomu zaměstnanci. Pozornost je třeba věnovat kvalitě naskenovaného tiskopisu – tiskopis musí být čitelný, aby bylo možné dávku zpracovat. Současně zaměstnavatel elektronicky odešle přílohu k žádosti o dávku (NEMPRI), ve které uvede číslo žádosti.