Znáte svou paměť? – vše o zdraví

Kondici svého mozku a pameť obecně, můžete podpořit i přírodní cestou. ✔️ Vyzkoušejte spolu se mnou byliny pro mozek, které vám pomohou zvýšit vaši produktivitu a vitalitu.

Co udělat pro lepší paměť a výkon?

Říkává se: „Ve zdravém těle zdravý duch.“ A stejně tak platí, že „… bystrý duch se zdravou čilostí paměti souvisí“.

Než se zaměříme na bylinky, které mohou podpořit paměť a mozek, zkuste do života zařadit tyto rady. Snažte se zvýšit fyzickou kondici, hlavně pohybem venku na čerstvém vzduchu. Samozřejmě, úměrné vašemu věku. Můžete začít procházkami v přírodě a postupně se dopracovat po vysokohorskou turistiku.

Co osobně hodně doporučuji – čtěte knihy, luštěte křížovky a kvízy. Učte se obecně novým věcem. Prostě a jednoduše, procvičujte svou paměť. A v neposlední řadě se zajímejte o každodenní dění. Budujte zvídavost, zajímejte se o události ve světě i historické souvislosti.

Učte se a procvičujte paměť

Abychom podpořili náš mozek a naučili se novým věcem, to vše je spojené s řadou faktorů. Například prostředí, ve kterém se učíme, rodinné předpoklady či aktuální nálada. Stejně tak, hraje významnou roli sebekázeň.

Podpořit učení a usnadnit schopnost soustředit se na danou látku však mohou pomoci i bylinky. Často se v tomto ohledu soustředí odborníci na bylinku gotu kola, jež má význam při prokrvení mozku a jeho okysličení. Pro celkovou podporu činnosti mozku lze využít také eleuterokok neboli více známý termín – ženšen.

Pro lepší paměť

Určitě jste už slyšeli o jinanu neboli ginkgo biloba. Právě tato bylinka patří nejen u studentů k velmi oblíbeným pomocníkům v době, kdy je potřeba podpořit paměť.

Ginkgo je dostupný v řadě nejrůznějších doplňků stravy. Pozitivní účinky na paměť má jinan právě díky tomu, že třeba jako ženšen, rozšiřuje cévy a podporuje krevní oběh.

Z praxe pak, doporučím jinak ve chvíli, kdy chcete zlepšit zrak a sluch.

Výdrž a paměť, ruku v ruce

Ruku na srdce, každý z nás čas od času potřebuje vydržet celou noc. Ať už kvůli práci, nebo péči o dítě. V tomhle případě zapomeňte na energetické nápoje či přehnané dávky kávy. Zkuste to přírodně.

Využít na stimulaci lze například maralí kořen, který současně podpoří i váš mozek. Povzbudí, zažene únavu a nabudí tělo. Díky výluhu přečkáte klidně celou noc. Ovšem, nezapomínejte na odpočinek, tělo potřebuje zregenerovat!

Znáte svou paměť? – vše o zdraví

Bojujte proti stresu

Zná to asi každý, občas padne deka, která zahalí náš život. Šedá barva se střídá s černou, chmury jsou na každém kroku. Nám se nedaří, cítíme se pod psa. V této chvíli prostě paměť dostává na frak.

Dlouhodobý stres a napětí však nejsou pro organismus zdravé. Nejčastější bylinkou je v tomto případě levandule či pupečník. Méně známá je withania či vrbka úzkolistá.

Cílem bylinek je podporovat koncentraci, paměť a pozornost. V neposlední řadě pak dostat mozek do kondice. Třeba levanduli, tu miluji před spánkem, nádherně zklidní.

Jste přepracovaní, doléhá na vás nedostatek spánku či stres? Nedokážete se soustředit? Cítíte, že ztrácíte motivaci? Pak možná, a říkám možná, by stálo za to popřemýšlet, jestli to už pro bylinky není velké sousto. V takovém případě, pokud si to přiznáme, jsme na nejlepší cestě k tomu, pomoci si cestou konzultace s odborníkem. A rozhodně se nebojte, že návštěva psychologa je nějaké tabu.

Naopak, nebojte se otevřít. Nebojte se o vašich problémech mluvit. Nasměrovat vás může projekt KPSYCHOLOGOVI, který vám pomůže s hledáním a nasměruje vás. Prostě a jednoduše – zbavte se strachu a nechte si poradit!

A navíc, mají i super Fejsbůůůůk, kdyby to pro vás bylo příjemnější, že v tom nejste sami! Znáte svou paměť? – vše o zdraví

Které „bylinky“ vám mohou pomoci na paměť a mozek

V naší praxi a na základě zkušeností, bychom vyjmenovali řadu bylinek a látek, které mohou podpořit tu konkrétní činnost. Třeba paměť, váš mozek či vitalitu v době, kdy na nás leze strašák „stres“. Vybrali jsme pro vás proto ty, které jsou typické svým komplexním působením a mohou vhodně doplnit vaši přírodní cestu za lepší pamětí a mozkem v kondici.

1. Rozmarýn

Rozmarýn je známý jako “bylina vzpomínek”. I díky tomu se nejčastěji používá v aromaterapii, kde je ceněn pro své účinky na paměť, koncentraci a duševní zdraví. Vše rozmarýn umí díky obsahu látky zvané  1,8-cineol.

Díky této látce podporuje rozmarýn koncentraci. I proto je často můžeme jako jednu z bylin najít v éterických olejích. Vůně této bylinky je často spojována s mentální obrodou organismu.

2. Ginkgo Biloba

Možná první bylinka, která vás napadne. Ginkgo je první bylinkou, po které sahám i já, když je mi ouzko a potřebuji povzbudit svou mysl. Mnoho studií pak potvrzuje, že Ginkgo Biloba je přínosem pro lepší paměť, koncentraci a napomůže při regeneraci mozkových buněk.

Ovšem, stejně jako u řady bylinek, třeba Ginkgo Biloba je krevní ředidlo a nemělo by být využíváno ve spojení s NSAID, ibuprofenem, aspirinem, earfarinem nebo jinými léky. Proto platí, že nejen v případě Gingko, konzultujte podávání s lékařem, jež vám nasadil léčbu.

Znáte svou paměť? – vše o zdraví

3. Ženšen

Bylinka mnoha jmen, i tak by se dal nazvat ženšen, neboli asijský ženšen, sibiřský žensen, ginseng, všehoj a další.

Tato prospěšná bylinka pomáhá odolávat stresu, zvyšuje energii, koncentraci a umí zlepšit i náladu.

Věděli jste, že umí zlepšit duševní i fyzickou vytrvalost? Často je pak používán jako alternativní bylinka oproti syntetickým ADHD lékům. Ovšem, vždy a pouze při konzultaci s lékařem.

Ženšen se užívá už přes 3 000 let v tradiční čínské a indické medicíně. Dříve byl natolik ceněn, že mnozí panovníci utratili celé své jmění, jen aby ho získali. Třeba Čínští panovnívi používali Ženšen jako nervové tonikum a jako uklidňující prostředek.

Mimo tradiční dopad na paměť, je často ženšen spojován s pozitivním vlivem na kardiovaskulární systém. Díky účinným látkám zamezuje seskupení krevních destiček, které způsobují špatné proudění krve do mozku i srdce. Což má za následek snížení rizika kardiovaskulárních problémů.

4. Káva

Další, ač ne přímo bylinka, je v případě paměti káva. Mozku pomáhají dvě hlavní složky, kterou káva obsahuje – kofein a antioxidanty. Na základě řady výzkumů si tak můžeme dovolit tvrdit, že mezi hlavní výhody kávy patří:

  • a) zvýšení energie – kofein udržuje mozkovou aktivitu tím, že blokuje hormon adenosin, díky kterému se cítíme unaveni
  • b) pro lepší náladu – kofein může uvolnit svým působením serotonin, který má přímý vliv na naši dobrou náladu
  • c) zvýšení koncentrace – odborníci potvrzují, že ti, kdož pijí jednu větší kávu ráno nebo menší množství po celý den, mohou pracovat efektivněji

Současně, jestliže si dopřáváme kávy s mírou. Může dojít ke snížení rizika vzniku neurologických onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Za tím stojí antioxidanty, jež káva obsahuje.

Znáte svou paměť? – vše o zdraví

5. Kurkuma

Často se touto bylinkou setkáváme v poslední době ve zdravé výživě. Nyní se těší velkému zájmu, díky látce kurkumin, kterou kurkuma mimo jiné obsahuje.

Díky svému složení prochází hematoencefalickou bariérou, přičemž může cíleně působit napřímo v našem mozku. Kurkumin je dle mnoha studií silná antioxidační a protizánětlivá látka.

Díky tomu pak pozitivně působí v řadě případů, třeba tak, že:

a) prospívá paměti – využívá se jak při Alzheimerově chorobě, tak při mozkových příhodách

b) umí podpořit při depresi – aktivní látky kurkumin se podílí na vylučování hormonu serotoninu a dopaminu – což je žádoucí, když potřebujeme zlepšit náladu. Nespornou výhodou je pak skutečnost, že, dle řady výzkumů, tato aktivní složka kurkumy je schopna zlepšit paměť a zmírnit projevy deprese.

6. Ashwagandha

Netradiční bylinka, kterou asi moc ještě neznáme. Nicméně, tato bylinka ashwagandha je nejčastěji využívána při ajurvédské medicíně k omlazení a posilování funkce mozku.

Co je pak zajímavé je fakt, že Ashwagandha, často titulovaná jako indický ženšen, je bylinka, která je přírodním antistresovým stimulantem.

Díky aktivním látkám umí efektivně stimulovat mozek, napomáhá duševnímu zdraví a podporuje kognitivní funkce těla.

Jako již u mnoha dalších, i když je tato bylinka přírodním zázrakem, není vhodná pro těhotné a kojící ženy. Stejně tak by měla být opatrná skupina obyvatel, jež má potíže se štítnou žlázou či se léči s lymfatickým systémem obecně. V tu chvíli je vhodné řešit podávání s lékařem.

7. Gotu kola

Jde o bylinku s dlouhou historií, jež je ceněna pro svůj pozitivní dopad na mozek a vitalitu těla. Stejně tak je často využívaná při řešení potíží s nervovým systémem. Pomáhá zvyšovat pozornost a koncentraci, umí bojovat proti stárnutí. Takový malý zázrak, co myslíte?

Gotu kola je pak poněkud exoticky znějící název, i proto se taktéž můžete setkat s termínem pupečník asijský. V Ájurvédě i čínské lidové medicíně je po tisíce let symbolem dlouhověkosti a říkají ji také “bylina osvícení”.

Vhodné je tuto bylinku aplikovat v podobě čaje – dáte-li přednost čajové směsi s pupečníkem, nepřekračujte dávku 2 šálků denně. A ideálně, po 2 – 3 týdnech si dejte pauza. Pročistěte tělo třeba mladým ječmenem či Chlorellou.

8. Rhodiola

Možná vám Rhodiola nic neříká, a proto zmíním i ten běžnější název – rozchodnice růžová. Tuto bylinku ocení každý, pokud je právě v období stresu. Díky obsahu aktivních látek posiluje nervový systém, má schopnost zvyšovat koncentraci a paměť, je to silný adaptogen.

Ve skutečnosti je využíván kořen, který se již po staletí využívá v přírodním léčitelství. Mimo výše zmíněné účinky může pomáhat podpořit pozitivní náladu, pomáhá také snižovat deprese a úzkosti.

A odkud ji známe? Tradiční využití rozchodnice bylo rozšířené téměř po celé Evropě již ve středověku. Pravděpodobně ze skandinávských zemí byla známost této byliny rozšířena do Asie a až na Sibiř.

Čeho si však cením mnohem víc – v mnoha studiích, u lidí, kteří užívali doporučené dávky Rhodioly, nebyly nalezeny žádné klinicky významné nežádoucí účinky.

A teď schválně, kterou z bylinek či surovin jste již otestovali? Jaké na vás měly účinky? Pochlubte se, co je podle vás ta nejlepší kombinace.

Zajímavé:  Antibiotika v kombinaci s ostatními léčivy – vše o zdraví

Bylinky na paměť a podporu mozku

Aktuální článek: Bylinky na paměť a činnost mozku. Znáte je?

Nejúčinnější techniky učení. Zapomeňte na podtrhávání a vypisování

Znáte to – v jednom týdnu máte tři zkoušky a místo ležení v hromadách knih, urputně googlujete nejefektivnější metody učení v domnění, že to je to jediné, co vás na poslední chvíli vysvobodí ze spárů záludných zkoušejících. Abychom vám ušetřili čas na učení, připravili jsme pro vás souhrn těch metod učení, které stojí za to vyzkoušet.

Ač se v článku budeme věnovat různým metodám učení, musíme si na začátku uvědomit zcela zásadní fakt, a to, že žádná obecně platná pravidla a techniky neexistují.

Každý člověk je unikát a proto každému může vyhovovat jiný způsob učení.

Každopádně dlouhodobé a rozsáhlé výzkumy na toto téma jsou schopné nám poskytnout alespoň základní poznatky, které se zobecnit dají a mohou nám pomoci v procesu učení.

Zásady pro správné učení

Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující paměť a učení patří její trénování a zvědavost. Každý by se měl věnovat tomu, co ho baví a rozvíjí a tím pomáhat udržovat svou paměť v kondici.

Můžete se soustředit na učení cizích jazyků, cestování, hraní na hudební nástroje a jiné kreativní činnosti, chození do divadla nebo prostě jen udržovat společenské kontakty. To všechno přispívá zdraví vašeho mozku a potažmo i paměti.

Obecně jsou za nejchytřejší považování lidé sečtělí, kteří mají všeobecný rozhled. Je dobré proto tedy číst, číst, číst a vzdělávat se.

Mozek můžete cíleně trénovat různými drobnými úkoly, například nakupováním bez seznamu. Sice hrozí, že zapomenete koupit vodku, která je zrovna v akci, ale zase se můžete pochválit, když to bude to jediné, co jste v obchodě zapomněli. Podobných úkolů existuje spousta.

Zkuste si zapamatovat třeba SPZ projíždějícího auta alespoň do večera nebo časy odjezdů MHD mezi osmou a devátou hodinou od vašeho bydliště.

Mozek také udržujte v kondici správným zvládáním stresu, dodržováním dostatečného množství odpočinku, pohybu a vhodné stravy, kam patří třeba oříšky, ovoce, zelenina a dostatek vody.

Před samotným učením se vyplatí zjistit, jaký typ učení vám vyhovuje. Kromě jiných rozlišujeme zejména paměť vizuální, sluchovou a hmatovou a tomu je dobré styl učení přizpůsobit. Lidé s lepší vizuální pamětí by měli využít toho, že si dobře pamatují rozmístění textu a obrázků.

Lidé s rozvinutou pamětí sluchovou by se měli naopak věnovat poslouchání nahrávek nebo vlastního čtení textu. Člověk si nejčastěji zapamatuje přibližně 20 % toho, co slyší; 30 % toho, co vidí; 70 % toho, co současně vidí i slyší; 80 % toho, co vidí, slyší a zároveň o tom mluví a až 90 % toho, co vidí, slyší a k tomu aktivně vykonává.

Své silné a slabé stránky týkající se postupu učení si můžete zdarma otestovat na internetu, třeba na www.naucteseucit.cz.

Pomoci sami sobě v učení můžete také dlouhodobou přípravou, jejímž základem by mohlo být například to, že přijdete na přednášku a budete dávat pozor a dokonce si i něco zapíšete a čas od času přečtete. K tomu vás ostatně dost často donutí samotní pedagogové.

Při učení je dobré začínat tím nejtěžším předmětem. Při učení jazyků je třeba dbát na to, abyste se neučili po sobě dva různé jazyky. Je dobré se zamyslet i nad tím, kolik času učení věnujete, v jakém rytmu, jaký je náš obvyklý způsob učení a co nám dělá potíže.

Tyto věci si běžně neuvědomujeme, ale mohou nám pomoci analyzovat, jak na tom jsme.

Mezi další zásady, které je dobré dodržovat, patří zejména práce s předchozími chybami, dodržování kontinuity učení a nepřeskakování z předmětu na předmět.

Je důležité dbát na přestávky ve studiu a čas rozdělit na přibližně stejně dlouhé úseky.

Kromě toho se vám vyplatí, když se nebudete učit unavení, budete během učení doplňovat energii, vyhnete se pití kávy, kouření a zkusíte alespoň ve zkouškovém zapomenout na užívání drog.

O jednotlivých technikách byly sepsány dost možná tisíce publikací a miliony článků. Metod učení existuje nepřeberné množství, a proto jsme se je pokusili rozčlenit na ty nejúčinnější a na ty, kterými nemá velký smysl ztrácet čas. Zajímavé je, že lidé podle průzkumů využívají většinou techniky nejméně efektivní a těm účinným se naopak vyhýbají.

Podtrhávání pro laiky

To nejhorší, co pro sebe můžete udělat, je snažit se naučit všechno na poslední chvíli. Ač jde o starou známou věc, stále se vyplatí se jí řídit. Hloupostí samozřejmě také je učit se věci zpaměti.

Nejde pouze o to, že vám informace z hlavy brzo vypadnou, ale také se vám může vymstít ztratit při testu nit, na kterou nebudete umět navázat, protože látce prostě nebudete rozumět.

Jedinou výjimkou mohou být specifická témata, která se jinak než zpaměti naučit nedají (například cizí slova při učení jazyka).

Mezi nejnepříznivější techniky učení můžeme jednoznačně zařadit podtrhávání a zvýrazňování v textu a opakované čtení.

Podtrhávání, které využívá drtivá většina studentů, může procesu učení škodit v tom, že znesnadní vytváření spojitostí a vyvozování závěrů.

Sumarizování a vypisování je také jednou z nejčastějších technik, a ačkoliv může velmi dobře sloužit pokročilým studentům s vypilovanou technikou, pro zelenáče existují vhodnější alternativy.

Co stojí za to vyzkoušet

Nejvyšší účinnost byla prokázána zpravidla u technik, které se nedostávají za hranice psychologických pracovišť. Velmi účinné a jednoduše realizovatelné je rozprostření učení v čase v pravidelných intervalech. Čím delší je časové období, kdy bychom si rádi informaci pamatovali, tím delší by měly být intervaly učení.

Další velmi účinnou a doporučovanou metodou je cvičné testování. Samotné vyvolávání informací v mysli prostřednictvím testování pomáhá jejich budoucímu vyvolání. Tento způsob se zdá sice náročný, ale jeho realizace tak složitá není.

Jste-li například zvyklí dělat si výpisky, stačí místo vět sepisovat otevřené otázky a k těm se při učení vracet. Můžete využívat i techniky doplňování vět.

Tento způsob využívá metody učení zvaná NEaNA, která je zkratkou NEstudovat a NAstudovat a jejím smyslem je postavit se do role učitele a pokládat pomyslně otázky svým studentům.

Světlou výjimkou, kterou někteří studenti v praxi opravdu využívají a která je zároveň poměrně účinná, se jeví být vysvětlování učené látky někomu dalšímu. Pokud se na chvíli stanete učiteli, nebudete toho litovat.

Ucelenou, propracovanou a obecně docela známou technikou učení je metoda PQRST, jejíž název je zkratkou Preview (přehled), Question (otázka), Read (čtení), Self-recitation (opakování) a Test (zkouška). Tyto činnosti by měly navazovat jedna na druhou.

Metoda kombinuje různé techniky v ucelený systém, kdy je na počátku získán přehled o tématu prostřednictvím kapitol a osnov, poté se přes pokládání otázek dostaneme ke čtení a následnému opakování informací a celý proces učení je zakončen sebetestováním.

Existují i další metody rozvíjející techniku PQRST, ale základ mají velmi podobný.

Další způsob, který můžete využít, je selekce do skupin vím, chci vědět a dozvěděl jsem se. Tato metoda využívající kritického myšlení pomáhá informace roztřídit do skupin a díky tomu, co už o tématu víte, pomoci vybrat to, co se budete dále učit a co naopak vynecháte. Poslední skupina slouží k sumarizaci informací. Pro vizuální typy je vhodné je využívat tabulek.

Existuje nepřeberné množství dalších technik, které vám při správném výběru a realizaci mohou velmi usnadnit učení se na zkoušky. Za zmínku jistě stojí asociační metoda pro lidi s rozvinutou vizuální pamětí, kdy si představují pokoj, kde umisťují různé předměty či témata, a tím si je zapamatují.

Tato technika je pro běžné studenty však velmi náročná a neefektivní vzhledem k malému množství informací, které je možné si takto zapamatovat. Je vhodné ji však využít na dílčí části učené problematiky, kterou je opravdu nutné učit se zpaměti.

Takto mohou dobře posloužit veškeré asociační způsoby zapamatovávání informací.

A hlavně nevynechejte Mozarta! Nejen, že jeho hudba vede ke krátkodobému zlepšení schopností řešení různých problémů a učení, ale také prý zvyšuje IQ.

Takže pro příští semestr nezapomeňte na to opatřit si do přehrávače Mozarta, psát si poznámky na přednáškách, kterých se samozřejmě pokaždé zúčastníte, zvyknout si na život bez kafe okořeněný dostatkem pohybu a spánku a nic by nemělo bránit sladké třešničce na dortu následujícího semestru v podobě prospěchového stipendia.

Zdroje:www.mimoskolu.cz, www.mitvsehotovo.cz, www.academica.cz, www.pakos.cz, www.fpe.zcu.cz

Trénujte paměť

Paměť patří mezi nejdůležitější lidské vlastnosti, protože pokud bychom neměli paměť, učíme se každý den znovu a znovu. Paměť dělíme na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá paměť nám umožňuje okamžité využití veškerých vjemů a informací, pomocí dlouhodobé paměti si vybavujeme všechno potřebné po několika minutách, hodinách nebo letech.

Z časového pohledu má paměť tři stadia : paměť okamžitou (senzorickou), krátkodobou a dlouhodobou. Po podnětu, který je zachycen některým ze smyslových receptorů se informace po krátkou dobu udržuje v příslušném smyslovém registru: hmatovém, zrakovém, sluchovém, chuťovém nebo čichovém. V další fázi může, ale nemusí přejít do krátkodobé paměti.

Vnímání

Paměť se nemůže uplatnit bez vjemů a všechno tedy začíná naším vnímáním. Zrakové a sluchové ústrojí nám umožňuje vidět i slyšet. Jestliže si potřebujeme zapamatovat něco nového, musíme dívat a naslouchat. Poslouchat je to nejlepší, co můžeme udělat, pokud chceme slyšet.

Pokud si dospělí stěžují, že jim selhává paměť, nejedná se ve většině případů o neurologickou poruchu, ale o nedostatečně soustředěnou pozornost. Nejdůležitější pro dobré zapamatování je náš dostatečně pevný předchozí záměr, který je provázený soustředěným pohledem nebo poslechem. Za problémy s pamětí často zodpovídá nedostatek skutečné motivace.

Velkou roli zde hrají psychologické faktory, jako jsou pozornost a emoce.

Dávat pozor

Dávat pozor znamená vybrat si z řady podnětů, ty, které jsou pro nás nějakým způsobem významné. Jestliže to nedokážeme, neliší se jeden vjem od druhého, není si z čeho vybrat a chybí pestrost. V každodenním životě se přitom posloucháme a současně mluvíme, díváme se kolem se a vykonáváme ještě nějaké činnosti. Neuvědomujeme si však, že zapamatování souvisí na kvalitě našeho vnímání.

Zajímavé:  Účinně proti nadměrnému vypadávání vlasů – vše o zdraví

Proč máme „okno“?

Důvodů, proč zapomínáme je celá řada. Paměťové stopy slábnou nedostatkem posilování. K zapomínání může dojít také střetem starých vjemů nebo poznatků s novými.

Někdy nám také vázne vybavování v situaci, kdy víme, že hledanou informaci „někde máme“, ale nemůžeme si ji najednou vybavit. Výjimečně zapomínáme z těch důvodů, že údaj nebo informaci nemáme vůbec v hlavě, protože informace nemáme dobře uspořádány a zafixovány.

Objeví se „okno v paměti“ a my si za žádnou cenu nemůžeme na žádanou informaci vzpomenout a veškerá snaha je marná.

Rušivé vlivy

Když pracujeme, tak potřebujeme k práci klid, abychom se mohli dost dobře soustředit. Pokud něco naši mysl rozptyluje, stane se, že zapomeneme, čemu jsme se právě věnovali. Takové rušivé vlivy se nazývají interference.

K upevnění paměťové stopy potřebujeme určitý čas a zapomínání se vysvětluje střetáváním dvou podobných vjemů, jednoho staršího a druhého novějšího. Zapomínání závisí na tom, co děláme bezprostředně po získání nových vjemů.

Co je to distorze?

Každá paměť se vyznačuje určitou subjektivností. Názorný příklad je například v situaci, kdy vzpomínáme na něco z dětství. Člověk si pamatuje vždy mnohem lépe to, co má nějaký emoční náboj, ať pozitivní, nebo negativní. Vzpomínky každého z nás podléhají našemu přesvědčení, tradicím, a tak dochází k tzv. distorzi mezi tím, co jsme skutečně vnímali, a tím, co si odneseme ve vzpomínkách.

Suprese

S. Freud prokázal, že zapomínání není pasivní proces. Jedná se naopak o aktivní jev, který se výrazně odvíjí od vztahů mezi třemi hlavními rovinami naší osobnosti.

V případě, že tyto tři úrovně nejsou v souladu, dochází ke konfliktům. Pokud je naše ego blokováno trémou, jsou uvedeny do chodu obranné mechanismy.

Některé zážitky jsou tak nesnesitelné, že je paměť vymaže z vědomí a umístí je do podvědomí. Tento proces se nazývá potlačování neboli suprese.

Co účinkuje proti zapomnětlivosti?

Mozek pracuje dlouhodobě nejlépe, když je správně „vyživován“. K tomu je nutná vyvážená strava, vhodné prostředí a dostatek kyslíku.

Zatím doposud nebyla vynalezena žádná látka, která by mohla nahradit práci, kterou musíme vynaložit, když se potřebujeme něco naučit. Odborníci zjistili, že pohyb dokáže přispět k duševní svěžesti v pozdějším věku. Pravidelný pohyb souvisí s lepší duševní výkonností.

Dále se ukázalo, že tělesná aktivita chrání mozkové tkáně před atrofováním a změnami objemu, což jsou příznaky spojené s úbytkem kognitivních funkcí a s demencí. Pohybem se také může podpořit růst buněk a jejich regenerace. Začít je možné kdykoli a nikdy není zcela pozdě.

Oblasti spojené s pamětí

Oblasti , které jsou spojeny s pamětí jsou tvořeny růžovými skvrnami. Velké množství neuronů přesycených proteinem se hroutila a deformovala a neměla daleko k odumření. Takové změny bývají původními znaky Alzheimerovy choroby.

Alzheimerova choroba

Vědci předpokládají, že nárůst Alzheimerovy choroby bude v dalších letech několikanásobný. Za nevídané rozšíření degenerativního onemocnění může dlouhodobé stárnutí populace.

Onemocnění má pomalý progredující charakter a postižený má v počátku problémy s pamětí, které se projevují zapomínáním drobných předmětů, později přichází prostorová i časová dezorientace. Člověk se stává zmatený svou nemocí a uchyluje se k neadekvátním reakcím.

S postupující chorobou není schopen se sám o sebe postarat a potřebuje asistenci i při běžných sebeobslužných úkonech.

Průběh nemoci

Při Alzheimerově chorobě dochází k zániku mozkových buněk a rozpadu nervových vláken. Umíme sice popsat průběh nemoci, ale její prvotní příčinu neznáme. Rizikovým faktorem vzniku onemocnění je věk.

Péče o člověka s Alzheimerovou chorobou

Starost a péče o člověka, kterého zužuje prohlubující se demence je nesmírně náročná a může zcela zásadním způsobem narušit rodinné vztahy. Postižený může být zcela apatický nebo naopak agresivní, je s ním obtížná komunikace a schopnost porozumění je ztížena. Lidé postiženi touto nemocí však reagují podrážděně na vzniklé negativní klima, když nechápou obsah konfliktní situace.

Senzorická paměť

Funguje velice krátkodobě a uchovává vjemy po dobu několika milisekund. Odpovídá naší bezprostřední vjemové paměti, tj. tomu, co nám zprostředkuje našich pět smyslů.

Senzorická paměť je velice citlivá na rozptylování, které narušuje pozornost a zabraňují zopakování údajů v duchu. I když tato paměť trvá pouze krátce, překvapivě se nám vybaví přesné vzpomínky.

Podle kvality senzorické paměti se odvíjí, zda si zapamatujeme vjemy proběhlé mozkem.

Krátkodobá paměť

Krátkodobá paměť nám umožňuje, abychom si vybavili sedm prvků. Jestliže seřadíme prvky do určitých skupin, otevřeme tak pro každou z nich „kartotéku“ a počet zapamatovaných prvků se náhle výrazně zvýší. Tato metoda nám umožňuje přístup k mnohým znalostem, které jsou zaznamenány již v dlouhodobé paměti.

Dlouhodobá paměť

Dlouhodobá paměť je výsledkem procesu zaznamenávání nových informací. K zapamatování vede přeskupování, organizování a několikateré opakování poznatků. Cílem veškerých těchto kroků je rozšíření rozsahu paměti a týká se veškerých vjemů, které se uchovaly v paměti déle než tři minuty.

Dlouhodobá paměť obsahuje jak současné, tak i dávno současné i dávno proběhlé události. Zásobárna dlouhodobé paměti připomíná tak trochu knihovnu, kdy jednotlivé části můžeme přirovnat k věcnému katalogu. Čím více věci známe, tím lehčeji mezi nimi vytvoříme asociace a dovedeme je utřídit.

Paměť nebo podmiňování?

V prvních letech života hraje velkou roli učení. Dítě se učí chodit, mluvit atd. S postupujícím časem nabývá člověk zkušeností, které podmiňují jeho zvyky, způsob práce a existence.

I když se slova paměť a učení dají v některých případech zaměnit takřka za synonyma, jedná se o dva odlišné termíny.

Učení je každý proces, na jehož základě jsme schopni změnit chování a paměť je schopnost obnovit staré zkušenosti.

Dobrá paměť

Dobrá paměť nespočívá pouze v mechanickém přeříkávání, ale zahrnuje také posuzování, logickou dedukci a řešení problémů. Epizodická paměť má souvislost se specifickými životními zážitky.

S její pomocí si uchováváme různé osobní prožitky a zkušenosti. Umožňuje nám vzpomenout si na vlastní minulost i různé každodenní situace. Epizodická paměť nám pomáhá si také uvědomit, co bychom měli udělat v budoucnu.

Umožňuje nám orientaci v čase a prostoru.

Sémantická paměť

Umožňuje nám vytvoření široké a komplexní základny znalostí, které tvoří naši kulturní a sociální podstatu. Zahrnuje naše všeobecné vzdělání a veškeré znalosti o světě, který nás obklopuje.

Zhoršení paměti

Paměť se s postupujícím věkem zhoršuje. Z klinického hlediska však musíme rozlišovat neškodné zapomínání a patologické stárnutí organismu. Mnoho lidí si u lékaře stěžuje na zhoršení paměti, ale většinou se jedná o neškodné zapomínání. Patologické zapomínání narušuje celou osobnost jedince a v takovém případě je nutné provést neurologické vyšetření.

Vnímání

Vnímání neboli percepční aktivita se měří reakčním časem – dobou, která uplyne od podnětu k nejjednodušší odpovědi spočívající v konstatování „vnímám“ nebo „nevnímám“. Jestliže jsme hladoví, jsme vstřícnější ke všem vjemům, které by mohly vést k ukojení této potřeby. Zajímavostí je, že čím je delší doba půstu, tím víc se prodlužuje reakční doba.

Smysly a klam

Vnímání se mění v závislosti na potřebách jedinců a odvíjí se také od okolností. Smysly nás mohou snadno klamat, jak o tom svědčí různé vjemové iluze. Překvapivé však je, že si neuvědomíme pravý stav věcí ani po rozumové úvaze.

Vitaminy mozku

Podle posledních výzkumů se uvádí, že náš mozek dokáže stimulovat vitamin B (cholin), který může být syntetizován v organismu člověka ve střevě.

Souvislost s cholesterolem

Jestliže dojde ke snížení hladiny cholinu v organismu, nerozpuštěný cholesterol koluje v krvi a dochází k jeho slepování a spolu s bílkovinným odpadem tvoří pláty. Zvyšuje se tak koncentrace škodlivého cholesterolu a existuje vyšší riziko srdečních onemocnění.

Alzheimerova choroba

Cholin je také podstatnou složkou mozkové chemické látky acetylcholinu, který hraje podstatnou roli v řízení paměti. Stimuluje schopnost se koncentrovat a učit novým věcem a pomáhá také zlepšovat paměť u lidí postižených Alzheimerovou chorobou.

Další přínos

  • Napomáhá k výkonné funkci žlučníku a jater,
  • Stimuluje plodnost, především při tvorbě spermií,
  • Působí preventivně proti vzniku rakovinného bujení,
  • Napomáhá k detoxikaci organismu,
  • Stimuluje činnost nervů,
  • Dodává duševní vyrovnanost.

Dávkování

Dospělým jedinců doporučuje 600 mg, při léčbě se užívá okolo 6g. Deficit cholinu zvyšuje únavu a ohroženou skupinou jsou zejména vegani, kteří by měli dbát na jeho pravidelný příjem.

Deficit cholinu se může projevit zapomnětlivostí, neschopností koncentrace, poruchami spánku, bolestmi hlavy, poruchami srdečního rytmu.

Vysoké dávky mohou stimulovat pocení, nevolnost a nadýmání nebo průjem.

Přírodní a jiné zdroje

Přírodní zdroje cholinu můžeme najít v pivovarských kvasnicích, pekařském droždí, játrech, rybách, luštěninách, vejcích nebo sójových bobech. Potravinové doplňky lze běžně dostat jako součást vitaminových přípravků a doplňků s obsahem komplexu vitaminů skupiny B (Pangamin).

Jak trénovat svou paměť

09. 08. 2019 | Doba čtení 10 minut

Sídlem paměti je mozek, konkrétně jeho část zvaná velký mozek. Nikdo z nás jistě nepochybuje no tom, že mozek a tedy i paměť musíme neustále trénovat, po celý život, abychom byli ve formě a všechny části mozku dokázaly správně plnit své funkce. Jak tedy trénovat, aby i naše paměť dobře sloužila až do vysokého věku?

Mozek můžeme trénovat celý život

Existuje celá řada pomůcek a způsobů, jak procvičovat svou paměť v každém období našeho života. Jiné procvičování paměti potřebují mladší děti, jiné děti školního věku a jiné dospělí lidé či senioři.

Zatímco ve škole bývá pro přičinlivé žáky odměnou pěkná známka, ani v pozdějším věku není trénink mozku samoúčelný, odměnou nám bude plnohodnotnější život. V dospělosti během života dochází k úbytku mozkových buněk, to je již dávno dokázáno.

Ale nejnovější výzkumy dokazují, že adekvátní stimulace mozku může vést i v dospělosti k tvorbě nových buněk. Ty vznikají dělením.  

Pro starší a pokročilé je tu Univerzita třetího věku (U3V)

Absolvováním univerzity třetího věku sice není možné získat odbornou kvalifikaci, ale pro trénink paměti je to ideální činnost. Program U3V je zpravidla určen zájemcům, kteří dosáhli důchodového věku a mají střední vzdělání s maturitní zkouškou. Pokud není v  požadavcích uvedeno jinak, u  většiny programů není vyžadována předchozí praxe ve vybraném oboru.

Zajímavé:  Náklady na podvýživu v ČR – vše o zdraví

 Na daný školní rok se vyhlašují konkrétní programy už někdy v dubnu. Univerzita Karlova viz např. cczv.cuni.cz/CCZV-15.html Přihlásit se můžete na obor, který vás vždy zajímal nebo na něco zcela odlišného. V nabídce je například mykologie, lukostřelba, fyzika pro nefyziky, trénink kognitivních funkcí (také paměti) nebo studium vodních systémů.

Přihlášky se podávají v průběhu května, o zařazení rozhoduje pořadí jejich podání.

Navštěvujte knihovny

K dispozici jsou také mnohé knihy, které jsou na trénink mozku a paměti zaměřené a jsou určené pro širokou veřejnost. Je možné si je koupit anebo půjčit v knihovně.

Za zmínku stojí mnohé tituly, například Trénink paměti pro každý věk autorky Jitky Suché, nebo Jak si vybudovat fantastickou paměť od expertky na trénink paměti Christiane Stenger či titul Osobní IQ trenér – testy pro rozvoj myšlení a trénink paměti autora Wolfganga Reichela.

Další možností jsou také programy, které pořádá celá řada knihoven. Řada knihovnic si rozšířila své dovednosti, a tak existuje celá sekce knihovníků – trenérů paměti.

Využijte každou možnost k procvičování paměti. Luštěte křížovky, sledujte vědomostní soutěže a nezapomínejte na tělesnou aktivitu. Zdroj: Khakimullin Aleksandr / Shutterstock.com

Trénink paměti ve spolupráci s internetem

Také internet je bohatou studnicí tréninkového materiálu pro zlepšení paměti. Jako zdroje na internetu uveďme alespoň www.mozkocvicna.cz a www.treninkpameti.com, kde najdeme pěkný přehled vhodných her pro trénink paměti.

Nenechte paměť zlenivět

Nedostatečně stimulovaná paměť zleniví. Proto je pro náš mozek a paměť nejhorší nečinnost.

Důležité je žít aktivně, a to v jakémkoli věku, plánovat činnosti, výlety, čtení, vycházky za kulturou, případně alespoň sledovat v televizi kvízy nebo naučné pořady, hrát s dětmi slovní fotbal.

Věnujte se též luštění křížovek, sudoku, osmisměrek nebo skládejte puzzle či hrajte s dětmi nebo vnoučaty pexeso (v angličtině označované jako memory game). Taková hra je užitečná pro obě strany. Naučte se ale i nové hry. Znáte například Kimovku, Scrabble, Rummikub?

Mnohé informace si můžeme zapamatovat pomocí různých jednoduchých technik. Zdroj: taniascamera / Shutterstock.com

Nezanedbávejte tělesnou aktivitu

Zanedbávání tělesné aktivity našemu mozku rozhodně nesvědčí. Pokaždé, když budete mít pocit, že vám to nemyslí, vyrazte ven, nejlépe do přírody a alespoň na chvíli se věnujte činnosti, která je naprostým opakem toho, co jste dosud dělali. Zvláště studenti ve zkouškovém období by neměli zapomínat na pohyb, díky němuž se prokrví celé tělo a tím pádem i mozek. 

Jak procvičovat dlouhodobou paměť

Za nejsnazší způsob trénování paměti je považována pravidelná četba. Někdy ovšem potřebuje člověk dostat do paměti velký objem dat. Tehdy se nevyplácí hltat informace všechny najednou. Lepší je zapamatovávat si informace postupně, s pauzami. Právě tehdy se vám uloží vše potřebné do sídla dlouhodobé paměti, které se říká kortex.

Pro trénink paměti je důležitá také koncentrace pozornosti na určitý předmět, obsah nebo jev. Zdroj: Dusan Petkovic / Shutterstock.com

Trénink paměti berte jako hru

Zapomínáte často, kde jste odložili brýle nebo klíče? Jakmile budete tuto činnost znovu provádět, snažte se zaktivovat svůj mozek.

Zapojte do činnosti v dané chvíli co nejvíce smyslů a uvidíte, že si snadněji zapamatujete místo, kde danou věc odkládáte.

Zapějte si nějaký veselý popěvek, dvakrát si dupněte, udělejte něco, co zkrátka běžně neděláte. Zapojením většího množství smyslů zvýšíte šanci na zapamatování. 

Troška botaniky nebo zeměpisu neuškodí

Mnozí z vás jistě dobře vědí, že mnohé rostliny mají dvojí názvy. Vypište si tedy do levého sloupce jeden z názvů rostlin, které znáte a do pravého sloupce se snažte zapsat druhý název dané rostliny.

Například smetánka – pampeliška, sedmikráska – chudobka, nebo do třetice klematis – plamének. Jistě se vám již nyní vybavují další rostliny a jména, tak neváhejte a zapisujte si všechna jména, na která si vzpomenete. Nebo si udělejte další kvíz, jehož námětem budou druhy rostlin.

Tentokrát do levého sloupce zapisujte rodová jména rostlin a do druhého sloupce jména druhová. V obou případech se snažte vzpomenout si na co největší počet rostlin. Podobně zkoušejte třeba i řeky.

V levém sloupci zapište řeky, všechny, na které si vzpomenete, a do pravého sloupce pak zapisujte, do kterého moře tyto řeky ústí. Takovéto úkoly jsou skvělé pro procvičování dlouhodobé paměti. 

Trénujte rovněž koncentraci pozornosti

K procvičování koncentrace pozornosti vám postačí vzít si knihu nebo časopis a začít číst text vzhůru nohama, to je obrácený směrem k někomu, kdo stojí či sedí naproti vám.

Pohybem se lépe prokrví mozek. Proto je ve zkouškovém období důležitý také pohyb. Zdroj: Africa Studio / Shutterstock.com

Snažte se rozšířit si vzdělání

Ne nadarmo se říká: Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Pusťte se třeba do studia cizího jazyka, například přes aplikaci Duolingo.com. Neumíte plavat? Tak se překonejte a pusťte se do nácviku plavání. Učení pomůže s vylepšením vašeho sebevědomí a navíc člověk nikdy neví, kdy se mu to může opravdu hodit.

Jaké typy paměti rozlišujeme 

Kromě krátkodobé a dlouhodobé paměti je třeba rozlišovat také paměť zrakovou, sluchovou, hmatovou, čichovou a chuťovou. Každý z těchto smyslů má v mozku vyhrazenou svou oblast.

Pak je tu ještě paměť motorická, jejímž úkolem je umožnit vnímání polohy našeho těla a také různých předmětů v daném prostoru.

Právě díky motorické paměti se zvyšuje množství informací, jež jsou zachyceny pěti základními smysly.

Dobré je udržovat si znalosti cizích jazyků, nebo se začít učit nějaký nový. Zdroj: Alfredo Ragazzoni / Shutterstock.com

Mozek potřebuje také vhodnou výživu 

Správná a vyvážená strava může výrazně přispět k dobrému fungování mozku. Zatímco sacharidy jsou pro mozek něco jako základní palivo, přímé a tedy nejdůležitější účinky na paměť mají bílkoviny. Tuky mají též důležitou funkci, pomáhají vstřebávat vitamíny A, D, E, K důležité pro mozek.

Pro paměť a myšlení potřebuje naše tělo pro správnou činnost mozku hlavně hořčík. Ten výrazně ovlivňuje výměnu energie v nervových buňkách. Kromě toho existují i látky nikoli nezbytné, ale pro mozek hodně prospěšné. K těm patří lecitin, česnek a Ginkgo biloba.

Pro naše tělo v souvislosti s dobrým fungováním mozku jsou doporučovány ryby, vaječný žloutek, vnitřnosti, celozrnné obiloviny, citrusové plody, avokádo, ovesné vločky, mléčné výrobky, čerstvá zelenina, ořechy, luštěniny a kvasnice.

Ovoce obsahuje velké množství antioxidantů a v rybách je velké množství nenasycených mastných kyselin.

Přejeme vám, ať si osvojíte alespoň některé z technik trénování dlouhodobé paměti a ať vám tyto techniky prakticky pomáhají ve vašem každodenním životě.

Trénujte mozek! 8 tipů, jak potrápit svou paměť

  • Lidský mozek je nejen sám o sobě záhada, ale ještě se celý život mění. Už šestileté dítě ho má skoro stejně velký jako dospělý člověk, ale jeho výkon je naprosto jiný. Nejvíc mozek „maká“ ve věku 16–25 let. Poté se už jeho schopnosti jen zhoršují – je pro nás těžší učit se nové věci, pamatovat si jména, čísla, nedokážeme už stíhat několik věcí najednou. Zní to tragicky, ale když trochu pozměníme životní styl, můžeme snížit riziko rozvoje demence a dalších kognitivních poruch až o 33 %!I když je mozek nezávislý pán, který si jede po svém, potřebuje i on určitou péči. Ta zajistí, aby předčasně nestárnul, předešlo se úpadku jeho funkcí a demence u něj neměla šanci. Jaký je tedy nejlepší trénink?
  • Začnete tím stimulovat interakci mezi oběma mozkovými hemisférami, pomůžete tím „rozhýbat“ nervové cesty a posílíte šedou hmotu mozkovou. I když to zpočátku možná nepůjde snadno, dejte tomu šanci!
    10 jednoduchých triků, které trénují mozek: Čistěte si zuby levou rukou!

  • Klasické odříkávání „A, B, C…“ už není pro mozek žádnou výzvou. Vezmete-li to hezky od konce, uvidíte, jak se hlava příjemně potrápí. Hlavně to nevzdávejte! Napoprvé vám to určitě nepůjde snadno, ale nakonec v tom získáte cvik!
    Jak dlouho budete žít? Jediný cvik vám to napoví!

  • Žádné psaní do mobilu! Zkuste si představit věci, které potřebujete koupit, v absurdních situacích. Potřebujete koupit např. vejce, šampon a lahev vína? Představte si, jak si vejce umývá vlasy a u toho popíjí váš oblíbený drink. Kreativitě se meze nekladou!

  • Společensky založení lidé jsou méně náchylní k problémům s pamětí. Studie dokázaly, že pobyt mezi lidmi stimuluje mysl, udržuje paměť a duševní schopnosti v kondici. Nejlepší je jednou za čas uspořádat hezký večírek s rodinou nebo přáteli.

  • Učení jazyků může oddálit nástup demence až o čtyři roky. Je to kvůli tomu, že vyžaduje specifický typ tréninku mozku. A navíc – kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. Ve světě se vám budou hodit!
    5 tipů, jak stárnout pomaleji! I po padesátce

  • Pohyb obecně zvyšuje kapacitu našeho hipokampu – části mozku důležité pro vytváření krátkodobé paměti, uchování informací a prostorovou orientaci. Zejména tanec vyžaduje duševní, fyzické, emocionální a sociální dovednosti, takže skutečně může zlepšit kognitivní funkce a zpomalit stárnutí.
    Tajemství lidí, kteří jsou stále zdraví. Co dělají jinak?

  • Představte si, že nemáte jeden ze smyslů, třeba zrak. Zkuste jít do sprchy, zavřete oči a pomocí ostatních smyslů si umyjte tělo i vlasy. Pak na chvíli „ohluchněte“. Sledujte film s vypnutým zvukem a odhadujte, co postavy říkají a jaké budou jejich další činy.
    Naučte se milovat ráno! 5 rituálů, které vám zpříjemní začátek dne

  • Spánek je blahodárný, to ví každý. Když se cítíte unaveni, tělo si řekne a „odpadne“. Možná ale nevíte, že když spíte příliš – to znamená víc než osm hodin denně – budete unavení taky, a pokud se takové kratochvíli oddáváte pravidelně, mozek jednoduše degeneruje.
    Spoustu dalších zajímavých tipů, jak zlepšit svou kondici i zdraví, najdete v novém čísle Blesk pro ženy, které seženete na stáncích. Nebo si ho můžete objednat v tištěné či elektronické podobě ZDE >>>

    Špatně se vám spí? Zbavte se věcí, které do ložnice nepatří

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *