- Máte problém s tím, co o Vás druzí vykládají a jak se k Vám chovají?
- Trápíte se a nevíte, jak si nebrat cizí jednání osobně?
- Připadáte si neschopní vinou domněnky, že jiní jsou na tom lépe?
Karel Gott říkal: „Když pochybujete o své síle, dáváte sílu svým pochybnostem.“ Měl pravdu. A proto se pokusím v několika větách svými slovy objasnit, proč je tak zásadní nebrat si cizí slova osobně. Můj hlas můžete poslouchat zde (viz přehrát výše) nebo v aplikacích Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts (stačí najít Řešidlo FirstClass. Zakliknete-li tam odběr, neutečou Vám jednotlivé díly.)
Dnes odpovím Žandě, která mi napsala: „Děkuji za Vaše podcasty. Se vším, co říkáte, souhlasím, dokonce jsem to vždy věděla a vím, a přesto to nedokážu aplikovat ve svém životě.
Například: Četla jsem Čtyři dohody, vím, že si nemám brát cizí slova osobně, protože to, co druzí říkají, se mnou nemusí mít nic společného.
Ale stejně mě to štve, trápí, ničí, když o mně někdo mluví špatně. Jak to děláte Vy?“
Kdo zná mé webináře pro čtenáře úrovně FC Klubu a FC Premium, ví, že otázky JAK rozplétám vždycky nejprve od otázky PROČ. V tomto případě PROČ si vlastně bereme cizí slova osobně.
Odpověď je prostá: Protože nás to naučili. Odmalička, když jsme se počurávali, když jsme pořádně nemluvili, nečetli, nepočítali, když si mysleli, že bychom už měli být lepší a lépe jezdit třeba na kole, tak nám to vyčítali.
Rodiče nám přímo vtloukali do hlavy, ať si to bereme osobně, že opravdu nejsme dost dobří. A stejně tak ve škole nás učitelé přesvědčovali, že oni mají pravdu, že nejsme dost dobří na jedničku, dvojku, trojku, čtyřku, že špatně skončíme, když nám to prorokují.
Takže my jsme postupně uvěřili, jednak že druzí mají vždycky pravdu, a jednak že nám musí záležet na tom, co si o nás druzí myslí.
Zažili jsme si to pod kůži, protože rodiče i učitelé používali k naší výchově přesvědčivou metodu cukru a biče. Cukr byl pochvala, z toho jsme měli dobré pocity. Bič byl výprask, jakýkoli trest, z toho jsme měli špatné pocity. A tak jsme pochopili, že když budeme dělat to, co druzí chtějí, dostaneme cukr.
A když budeme někomu vadit, dostaneme trest. Jinak řečeno: Když nás učitel viděl ve špatném světle, dostali jsme pětku. Ta nás bolela psychicky. A s tou pětkou jsme přišli domů a dostali jsme řemenem, a to nás bolelo fyzicky. Takže když se o nás nyní někdo vyjadřuje špatně, logicky cítíme bolest.
Protože jsme se to naučili. A první krok, jak se ne naučit brát si věci osobně, ale odnaučit se brát si věci osobně, je uvědomit si, že takhle jsme se nenarodili. Že naše přirozené nastavení je žít podle sebe. To, že si teď bereme věci osobně, do nás někdo vložil. Není to naše rozhodnutí.
A tudíž si to nemůžeme vyčítat. Víte, nám dělá špatně už to, když o nás někdo špatně mluví. Nezhoršujme si to ještě pocitem viny za to, že si to bereme osobně. Přijměme to tak, že to je přirozený důsledek výchovy. Dopad, který v nás zůstal.
Ale když jsme se něco dokázali naučit, tak se to samozřejmě můžeme i odnaučit. A do toho se pustíme teď.
Já bych Vám mohl uvést mnoho psychologických průzkumů a experimentů, po kterých pochopíte, že to, co o Vás druzí říkají, opravdu nemá nic společného s Vámi. Povím Vám jeden. Ten experiment provedl v roce 1968 psychiatr Robert Rosenthal, mimochodem pořád žije – teď v březnu mu bylo 87 let. Tenhle pán tehdy přišel besedovat do školy.
A když dobesedoval, tak se ho učitelé ptali: Jak se vám to líbilo? Byli žáci hodní? A on, protože byl kvítko, tak si vymyslel, že pět žáků bylo úžasných, prokázalo obrovské nadání. Ti kluci to někam dotáhnou, řekl. Robert Rosenthal ukázal na pět úplně náhodných kluků, kteří se učili průměrně, kteří se za celou besedu vůbec neprojevili.
A kteří hlavně o jeho slovech vůbec nevěděli. Za rok přijel tento psychiatr do té samé školy a ptal se na těch pět kluků. Učitelé je velebili, že opravdu jsou úžasní, prokazují obrovské nadání, někam to dotáhnou. Rosenthal si je nechal zavolat, vyptával se jich, a oni se divili: „Ano, máme výborné známky, ale my jsme se nezlepšili, změnili se ti učitelé.
Když něco neumíme, oni nám nedají pětku jako dřív. Oni řeknou: Aha, tak Tys to asi dneska zapomněl, nebo nemáš asi svůj den, ale jinak jsi samozřejmě velký talent.“ A tak Rosenthal prokázal, že náhodným slovem můžete ovlivnit cizí životy. A to je něco, co nám vadí. Protože když se o nás někdo špatně vyjádří v práci, tak může ovlivnit naši kariéru.
Na druhou stranu my si musíme uvědomit, a to je druhý krok, že nemůžeme všechno ovlivnit. Že druzí se o nás mohou vyjádřit špatně, ale vůbec to nemusí mít s námi souvislost.
Je to jejich vnitřní potřeba ukázat zrovna na nás, nějaký mindrák, který z nás mají, možná máme něco, co jim chybí, možná proto jim vadíme, ale stejně by přistoupili ke komukoli jinému, kdo by jim takto nastavoval zrcadlo, jak se říká, takto ukazoval, že oni nejsou dost dobří.
Nemůžeme všechno ovlivnit. Nemůžeme změnit druhé lidi. Nemůžeme je přimět chovat se jinak, pokud ve svém jednání sami neuvidí chybu. Každý člověk se chová vždy tak, jak chce, jeho jednání plyne z něj samotného. A to je třetí krok, který bychom si měli pamatovat: My ovlivníme to, jak se chováme my.
Krásně to popisuje dalajlama: Když máte souseda, který Vás nenávidí a chce Vám ublížit, tak Vás začne pomlouvat.
Jestliže si jeho slova vezmete osobně, pak se budete trápit, přestanete spát, jíst, usmívat se, opustí Vás přátelé, možná Vás opustí zdraví a ten soused bude mít radost, protože Vám ublíží, aniž by se Vás vůbec dotkl.
Když ale naopak si jeho slova nevezmete osobně, tak naopak on se začne trápit, přestane spát, jíst, usmívat se, jeho opustí přátelé, možná i zdraví, a to je, říkal dalajlama, ten nejlepší způsob, jak těm, kteří nás pomlouvají, oplatit. Nechat je s tím, co sami vytvořili.
Každopádně, pamatujte si: Kdykoli má někdo potřebu Vás pomlouvat, pak patrně máte něco, co on nemá. A on Vám to chce vzít. A já se ptám: Necháte si vzít svůj klid, úsměv, úspěch?
© Petr Casanova
Superpotraviny Chlorella, matcha, moringa, kelp, spirulina, aneb cizí slova, které se snadno naučíte
Zelená barva je barvou živých rostlin, vegetace, růstu a života jako takového. Barva lesů, trávy a mechu nás oslňuje svojí pozitivní energií. A zrovna tak, jako je pro člověka prospěšné vyrážet ven do přírody, prospívá mu i konzumace potravin, které tuto krásu přírody utváří.
Miliony rostlinných druhů se skládají z různých látek a všechny mají svůj účel. Řada druhů vypadá i dnes na pohled stejně jako před dvěma sty lety, ovšem jejich přínos pro výživu člověka už tak zajímavý není. Na řadě míst ztratila půda své minerály a dostala jiné člověkem vytvořené chemické látky, které urychlovaly po desetiletí růst především obilných monokultur.
Pokud by vše bylo jako dřív, vystačili by lidé s jídelníčkem složeným z toho, co najdou ve svém okolí, ale svět se změnil.
V tom současném sice nemáme tak zdravé ředkvičky, rajčata a například meruňky, ale vše se vyvažuje a tak si můžeme přísun zdravých výživných látek vynahrazovat některými globálními hvězdami, které jako by za tímto účelem rostly na místech, která se dokázala rukám “všekultivujícího” člověka vyhnout.
Není lehké se v nich zorientovat, protože v jejich popisech často najdete velmi podobná slova. Ta působí jako z nějakého slovníku pozitivní komunikace a to tak nekriticky, až to působí podezřele.
Jsou to takoví cizinci, od kterých se buď můžeme hodně naučit nebo se jich bát a nechat je bez povšimnutí projít kolem. Doporučujeme zastavit a dát se s nimi do řeči.
Chlorella vám bude vyprávět o tom, jak zbavit organizmus všemožných jedů, které se v něm nashromáždily. Že řasy rostou jen v moři? Nikoli. Sladkovodní Chlorella to s oprávněnou hrdostí potvrzuje. Při pravidelné konzumaci objeví váš lékař něco nového a to docela čistý chlorellopis.
Matcha o té už jste asi slyšeli. Její sušené listy kontrolují tělesnou hmotnost, pomáhají vylučování vody z těla, přispívají k činnosti srdce a podporují metabolismus tuků.
Kelp je vodní hnědá řasa patřící do třídy chaluh. Má antibakteriální a antivirové účinky. Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku. Je zdrojem lehce stravitelných bílkovin a sacharidů.
Spirulina je dalším přírodním elixírem pro tělo i duši. I ona patří mezi sladkovodní zelenomodré řasy. Sportovcům vždy udělá radost, když je něco trochu povzbudí.
Jejich spirit rozhodně vzroste poté, co ochutnají tento přírodní antioxidant, který vyniká až 70 % obsahu rostlinných bílkovin.
Radost udělá také cukrovkářům a všem, kteří nechtějí být příliš velcí a na svět se chtějí dívat svěže.
Moringa olejodárná pochází trochu z říše kouzel konkrétně z podhůří Himálaje. Strom dorůstá do výšky až dvanácti metrů. Čarovná je jeho schopnost prospívat lidem vším, co na něm najdou.
Kořeny připomínají křen, zelené plody směle nahradí fazolové lusky a květy povyšují čajové směsi na vonné elixíry. Listy plné minerálů, vitamínů, bílkovin a proteinů, vitamínu C, antioxidantů, betakarotenu, vápníku, draslíku a spoustu dalších látek.
Pod tímto stromem spadané listí nehledejte.
PROČ NATU MÁME CHUŤ?Jsme tým, který si “dělá co chce” v bádání nad nalezením optimálního složení čistých ingrediencí.
Najdete u nás místo přirozené realizace vlastních myšlenek a postřehů, kde si už několik let hrajeme s čistými ingrediencemi, které nám chutnají samy o sobě a v některých kombinacích rostou dál, výš,… huť, o které mluvíme, není ten prvoplánový impulz jednoduché, výrazné chuti, ale spíš chuť se zakousnout do něčeho opravdového, co probouzí pocit, že po jídle budu svěžejší, lehčí, usměvavější. Love nature, love yourself.
Zdroj a foto: www.natu.cz
Pozdrav
Václav Hollar: Šlechtic při pozdravu Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy. Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Pozdrav (od „zdraviti“, tj. přát zdraví) je projev úcty, přátelství a dobrých úmyslů, který se děje ritualizovaným gestem a/nebo slovy.[1] Lidé se zdraví při setkání i při loučení a často přitom vyjadřují přání, aby druhý „žil“ (živijó), zůstal zdráv (něm. Heil), případně „celý, neporušený“ (lat. salvus). Lidský pozdrav patrně odpovídá usmiřovacím gestům společensky žijících živočichů.
Podání ruky, políbení, objetí, úklona. Každá kultura si časem vypěstovala vlastní způsob, jak pozdravit nebo jak se rozloučit. Při setkání dvou neznámých lidí hraje pozdrav velmi důležitou roli.
Může pozitivně, ale i negativně ovlivnit společenský život člověka, pomoci mu k úspěchu nebo přinést neúspěch. Rituální funkce pozdravu je pro udržení společenského postavení významnější než představení při prvním setkání.
Za život pozdraví člověk průměrně více než třistatisíckrát, což údajně představuje celkem sto devadesát hodin.
Historie
Původ pozdravu je nejistý. Podle expertů mohl být prvním neuvědomělým pozdravem stisk horních končetin dvou australopitéků, kteří chtěli jeden druhému ukázat, že nejsou ozbrojeni. Je pravděpodobné, že předchůdci australopitéků vyjadřovali gesty snahu o společenskou komunikaci. Etologům se podařilo zdokumentovat nejrůznější posunky.
Pokojné gesto spočívající v napřažení prázdné dlaně kontrastuje s výhrůžnými gesty, jako je třeba ruka sevřená v pěst nebo vyceněné zuby. Každá světová kultura si vytvořila vlastní způsob pozdravu. Setkají-li se například v Japonsku dva muži na ulici, rozepnou kabáty a pak sejmou klobouky. Je to pozůstatek z dob, kdy tak dokazovali, že nejsou ozbrojeni.
Obyvatelé Nové Guineje vítají cizince s hlavou pokrytou břečťanovými listy, které jsou místním symbolem přátelství. Nejběžnějším světovým pozdravem je podání ruky. I proslavený pozdrav mezi eskymáky, kteří si navzájem třou nosy, je jen doplňkem k podání ruky. V určitých kulturách patří k pozdravu i vyjádření společenských rozdílů a postavení. U Japonců svědčí úhel úklonu o míře úcty.
Stejně je tomu v Číně, Koreji a dalších asijských zemích. Ukloníme-li se, snižujeme výšku vlastní postavy, aby se druhý člověk cítil větší. Zejména při setkání s příslušníky jiných kultur může pozdrav překlenout vzdálenost nebo naopak zapůsobit špatným dojmem a přitom si ani neuvědomíme proč. Při pozdravu hraje důležitou roli i vzdálenost.
V některých oblastech světa stojí při něm lidé blíž nebo dál od sebe a jiná vzdálenost, na kterou nejsou zvyklí, u nich může vyvolat zápornou reakci.
Druhy pozdravu
Existuje mnoho různých pozdravů – verbálních i neverbálních, které se odlišují svou formálností, příležitostí, společenskou skupinou nebo časem či obdobím pozdravu.
Verbální pozdravy
Mezi české verbální pozdravy ve formálních situacích patří v závislosti na denní době: „Dobré ráno!“ či „Dobré jitro!“, „Dobré dopoledne!“, „Dobré poledne!“, „Dobré odpoledne!“, „Dobrý večer!“ a „Dobrou noc!“ Obecným pozdravem používaným bez ohledu na denní dobu je „Dobrý den!“
Existuje také mnoho neformálních pozdravů, jako např. „Ahoj!“, „Čau!“, „Čus!“, „Zdravíčko!“, „Brýtro!“, „Zdar!“, „Nazdar!“, „Nazdárek!“
V závislosti na příležitosti se používají pozdravy: „Haló!“ – při telefonním spojení, „Všechno nejlepší!“ – při přání k narozeninám
Různé společenské, profesní a zájmové skupiny užívají k odlišení specifické pozdravy:
- „Ahoj!“ – námořnický, vodácký a trampský pozdrav
- „Nazdar!“ – obrozenecký, sokolský, skautský a legionářský pozdrav
- „Skol!“ – lyžařský pozdrav
- „Zdař Bůh!“ – havířský pozdrav
- „Lovu zdar!“ – myslivecký pozdrav
- „Lesu zdar!“ – lesnický pozdrav
- „Petrův zdar!“ – rybářský pozdrav
- „Dobrý vítr!“ – turistický pozdrav
- „Šťastnou cestu!“, „Dobře dojeď!“ (vždy tykání) – pozdrav mezi řidiči
- „Pán s Vámi!“, „Pozdrav Pán Bůh!“, „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus!“ – křesťanské pozdravy
- „Šalom!“ – židovský pozdrav, doslovně znamená „mír“
- „Čest práci!“ – původně dělnický pozdrav, využívaný komunisty
- „Na stráž!“ – slovenský fašistický pozdrav
- „Heil Hitler!“, „Sieg Heil!“ – nacistické pozdravy
- „Howgh“ – pozdrav amerických lovců (trapperů)
V závislosti na období se lidé zdraví pozdravy jako „Veselé Vánoce!“ či „Šťastné a veselé!“, „Veselé Velikonoce!“, křesťanský velikonoční pozdrav: „Kristus vstal z mrtvých! Opravdu vstal z mrtvých!“
Neverbální pozdravy
Mezi nejběžnější neverbální pozdravy patří podání ruky, mávání, polibek, salutování, kynutí, smekání či klekání.
Polibek na různé způsoby
Polibek byl vždy jednou z nejpoužívanějších forem pozdravu. V dobách politika Marka Porcia Catona Staršího líbali Římané ženy z příbuzenstva na rty jen proto, aby se přesvědčili, že jejich dech nevoní vínem.
Když se v šestnáctém století ve Francii změnila móda líbání dam na tvář v polibek ruky, filozof a spisovatel Michel de Montaigne se zaradoval, protože prý na každé tři krásné ženy bylo třeba políbit na tvář padesát ošklivých. Dnes je polibek jako pozdrav velmi rozšířen.
V Evropě a Latinské Americe je běžný u blízkých přátel, rodinných příslušníků a mezi mladými. Polibky na tvář, které jsou pouze naznačovány a končí ve vzduchu, vyjadřují podle mínění odborníků nedostatek upřímnosti a svědčí o pokrytectví.
Pokud bychom chtěli do hloubky analyzovat význam pozdravu, bylo by nutné povšimnout si i toho, co pozdravu předchází. Výzkumy mimoslovní komunikace, které provádějí američtí experti dokazují, že pozdrav začíná ještě před tím, než si dáme polibek nebo stiskneme ruce.
Čtyři fáze pozdravu
Jestliže do našeho zorného pole vstoupí známý, první fází je úsměv nebo gesto poznání. Následuje příprava k setkání. Zatímco se lidé k sobě blíží, narovnávají se a nevědomky si upravují třeba účes.
Třetí fází je rituál samotného pozdravu.
Jako poslední přicházejí mezilidské vazby a často výměna konvenčních frází nebo vět typu: Jak se máš?, které mohou sloužit jen jako zdvořilostní fráze, ale mohou být i úvodem ke skutečnému dialogu.
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Pozdravení. Sv. 20, str. 365.
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Pozdravení.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pozdrav ve Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pozdravení v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo pozdrav ve Wikislovníku
- Příručka společenské etiky
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Lidé Autoritní data: GND: 4158485-5Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pozdrav&oldid=18027869“
Nebuďte v restauraci za tele! Jak se správně vyslovují tagliatelle, gnocchi a další dobroty?
„Jako předkrm si dám »karpačijo «, pak »gnoči« a jako sladkou tečku »mufin s mačiátem «.“ Takové objednávce možná bude personál restaurace rozumět, ale za rohem se vám může obsluha vysmát za to, že nevíte, jak se názvy správně čtou.
Není ale rozhodně ostuda, když se číšníka nebo číšnice zeptáte na výslovnost některého z jídel v nabídce. Mnohdy to ale ani oni nevědí.
Chcete-li vypadat při objednávání jídla suverénně, nabiflujte se pomocí našeho slovníku, v němž jsou nejen výslovnosti, ale i významy…
Gnocchi = [ňoki]
Nok někdy v češtině chybně vyslovován jako „gnoči“ je gastronomický výrobek z těsta, používaný jako příloha.
Carpaccio = [karpáčo]
Tímto výrazem se často označuje na extra tenké plátky nakrájené a ochucené hovězí podávané v souvislé vrstvě a parmazánem. Ale pojmem carpaccio lze nazvat vše, co je nakrájeno na tenké plátky a podáváno syrové v souvislé vrstvě.
Roastbeef = [roustbíf]
Takto se označuje způsob úpravy hovězího masa. Často se používá nízký roštěnec, který se před přípravou marinuje v oleji a koření a pak se peče vcelku obvázaný nití, aby držel tvar. Následně se krájí na tenké plátky.
Quiche = [kyš]
Quiche je tradiční francouzský druh slaného koláče, který se podává jako předkrm nebo jako lehký oběd či večeře. Korpus je z křehkého těsta a náplň často tvoří smetana, vejce a šunka.
Cheesecake [čískejk]
Je to dezert, který tvoří krusta z rozdrobených sušenek a ztuhlá sýrová vrstva. V počátcích byl cheesecake pouze pečeným dezertem, v současné době existuje i nepečená varianta.
Muffin = [mafin]
Jde o druh pečiva menších rozměrů. Připomíná »cupáky «, ale nebývá tak sladký a nemá polevu. A může být nasladko i naslano.
Tagliatelle= [taliatele]
Název pochází z italštiny. Jde o dlouhé ploché nudle, které mívají šířku od 0,65 až 1 cm.
Quinoa = [kinua]
Neboli merlík chilský je rostlina pocházející z Jižní Ameriky. Její zrna se využívají jako obilovina a jsou ceněna pro svou vysokou nutriční hodnotu.
Créme brûlée = [krém brylé]
Lahodný dezert původem z Francie, který tvoří žloutky, smetana a cukr a na povrchu má karamelovou krustu.
Quesadilla = [čti kesadíja]
Typické mexické jídlo, které tvoří tortilla v původní podobě posypaná sýrem, která se přeloží a opéká na pánvi.
Bruschetta = [brusketa]
Jde o zapečený nebo opečený chléb, na kterém jsou nakrájená rajčata, bazalka, sůl, pepř, olivový olej a česnek. Toto jídlo je známé od 15. století a pochází ze střední Itálie. Obvykle se jí jako předkrm.
Cupcake = [kapkejk]
Cupcake je malý dort pro jednoho. Základ tvoří malý korpus, který se peče v papírovém košíčku a zdobí různými polevami.
Chutney = [čatny]
Čatní, též čatný, je tradiční pochutina indické kuchyně, výrazně barevná omáčka dochucující základní jídlo.
Croissant = [kroasán]
Máslové nadýchané pečivo, které se vyrábí z kynutého vrstveného těsta. Na povrchu je křupavý, uvnitř nadýchaný. Může být buď jen máslový, nebo s náplní uvnitř.
Jalapeño = [chalapeňo]
Jedna z nejslavnějších chilli papriček, ale ne snad proto, že by byla nejpálivější, ale proto, že ji mají rádi otrlí chilližrouti i chillizačátečníci. Pokrmům totiž dodává příjemnou pálivost.
Foie gras = [foa grá]
Delikatesa foie gras jsou ztučnělá játra vodních ptáků, především hus a kachen. Husí játra se dají připravit jak ve studených, tak teplých variacích, dají se péct, smažit, připravovat ve vodní lázni a lze z nich dělat paštiky.
Ratatouille = [ratatuj]
Ratatouille je originální francouzské bezmasé jídlo, jehož základem je zelenina. K základním ingrediencím rajčata, lilek, česnek, cibule, cuketa, paprika, bylinky a koření.
VIDEO: Podívejte se na dokončování Jurkovičova Libušína s restaurací na Pustenách, který vyhořel v roce 2014.
Dokončování Jurkovičova Libušína na Pustenách, který vyhořel v roce 2014 Slávka Červená
ŽENA-IN – Slibují krásné vlasy, nehty i pleť… Co ale ta cizí slova na krabičce vlastně znamenají?
L-methionin, kyselina linolová, biotin, kyselina pantothenová, vitaminy skupiny B, stopové prvky… Tyto výrazy můžeme najít na krabičkách doplňků stravy, které slibují krásnější vlasy, pleť a nehty. Co ale ve skutečnosti tajemná cizí slova znamenají a čím jsou tedy všechny ty látky prospěšné? Pojďte s námi lépe porozumět tomu, co vlastně prostřednictvím tobolek užíváte a proč…
L-methionin
U této látky se často udává, že je to „biologicky aktivní forma esenciální aminokyseliny“. Co to ale znamená? Nejprve si pojďme vysvětlit pojem „methionin“. Jde o jednu z dvaceti základních aminokyselin, které tvoří bílkoviny.
L-methionin je jeho aktivní forma, je tedy silnější – v praxi to značí, že například 300 mg L-methioninu odpovídá 600 mg běžného methioninu. A jak tedy v těle pomáhá? Protože látka zahajuje syntézu bílkovin, je významná zejména u rychle se obnovujících tkání, jako jsou vlasy, nehty a kůže.
Ovlivňuje mimo jiné i keratin, což je bílkovina (nebo také protein), jež je základní složkou vlasů a nese odpovědnost za jejich pevnost, kvalitu i růst.
Důsledkem různých vlivů (stáří, hormonální změny, nemoc, vysoké zatížení jako je nadměrné sluneční záření, chemické přípravky na vlasy, vysoké teploty při stylingu) může člověk o keratin přicházet a tím se zhoršuje kvalita vlasů. S tím pomáhá právě L-methionin, který bývá součástí kosmetických přípravků proti vypadávání vlasů nebo pro jejich posilnění, ale také je důležitou složkou v doplňcích stravy.
Esenciální kyselina linolová (LA)
Tato látka upravuje metabolismus tuků, čímž zabraňuje vysoušení a vypadávání vlasů. Spolu s vitaminem E pomáhá při potížích se suchou pokožkou, akné a stárnutím buněk.
Velmi bohatý na LA je olej ze světlice barvířské – obsahuje až 80 % této látky a vitamin E k tomu! Světlice barvířská je ve skutečnosti asi metr vysoká bodlákovitá rostlina se žlutooranžovými květy, které se dříve užívaly v barvířství. Pro naše vlasy a pokožku jsou ale důležitější její semena, z nichž se za studena listuje takzvaný saflorový olej.
Ten vedle účinku na naši hřívu a pleť snižuje rovněž negativní vliv hormonálních změn v průběhu věku – zpomaluje přeměnu pohlavních hormonů u mužů i žen. Dokonce díky regulaci prostaglandinů v těle může eliminovat symptomy premenstruačního syndromu.
Kyselina křemičitá
Někdy bývají zaměňovány pojmy kyselina křemičitá a oxid křemičitý (SiO2) – oboje lze nalézt na krabičkách doplňků stravy. Oxid křemičitý je využíván jako aerosil, tedy pomocná látka do prášků, která funguje jako zahušťovadlo, ale tělo ji nijak nevyužije.
Naproti tomu kyselina křemičitá, organicky vázaný křemík, je tělu prospěšná – vedle posílení nehtů a vlasů pomáhá také šlachám, vazům, chrupavkám, udržuje pružné cévy a má i pozitivní vliv na kosti.
Bohatým zdrojem kyseliny křemičité je přeslička rolní, proto se její extrakt užívá v doplňcích stravy.
Biotin
Dříve se biotinu říkalo také vitamin H – písmeno v názvu odkazovalo na německá slova „Haar“ a „Haut“, tedy vlasy a kůže. Dnes se setkáte spíše s označením vitamin B7, ale tento pomocník má i svou výstižnou přezdívku – „vitamin krásy“. Je totiž nezbytný pro zdravé vlasy, kůži a sliznice. Najdete jej i v některých potravinách, například ve žloutcích, hovězím mase, ořeších či sóje.
Vitaminy skupiny B
Nejen biotin, ale i další vitaminy skupiny B mají příznivý vliv na krásu. Patří mezi ně také vitamin B5 neboli kyselina pantothenová, která je hlavní složkou léčivých přípravků i kosmetiky pro regeneraci kůže, sliznic a hojení. Příznivý účinek na obnovení tkání a nervů má i thiamin (vitamin B1), riboflavin (vitamin B2) či pyridoxin (vitamin B6).
Vitamin A
Patří mezi vitaminy rozpustné v tucích a je považován za důležitý antioxidant, podílející se na tvorbě epitelu. Epitelová tkáň má krycí funkci – buňky k sobě těsně přiléhají a chrání tím hlouběji uložené tkáně před nepříznivými vlivy. Přirozeným zdrojem vitaminu A jsou například játra či rybí tuk.
Stopové prvky
Označují se takto prvky, které jsou pro organismus v malém množství potřebné k jeho správnému vývoji.
Nejvýznamnějším stopovým prvkem je železo, na druhé místo v pomyslném žebříčku se řadí zinek, který aktivuje vitamin A a používá se kromě jiného také u hojení kožních lézí. Třetím nejdůležitějším stopovým prvkem je měď.
Peptidy mědi jsou důležité pro regeneraci pokožky a udržení barvy vlasů – dokážou tak do určité míry zpomalit jejich šedivění.
Tip!
GS Eladen Premium: Vše důležité pro krásné a zdravé vlasy, nehty a pokožku v jedné kapsli
Klinicky ověřené látky s prokázaným účinkem na kvalitu vlasů, nehtů a pokožky ve vysokých dávkách najdete v doplňku stravy GS Eladen Premium. Je jediným přípravkem s obsahem originální Strong Methionin Formule – ta obsahuje L-methionin (300 mg), biotin (300 µg), extrakt z přesličky (50 mg), olej ze světlice barvířské (470 mg) a další vitaminy a minerály. Díky tomu zesiluje a zpevňuje strukturu vlasů, zvyšuje jejich odolnost a dodává jim zářivý lesk. Podporuje také elasticitu pokožky a její svěžest a zlepšuje kvalitu nehtů. Bere se pravidelně 1 kapsle denně, pro viditelný účinek je vhodné přípravek užívat dlouhodobě minimálně 3 měsíce.